Stanovisko Evropského výboru regionů Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci

(2020/C 440/08)

Zpravodajka: Anne KARJALAINEN (FI/SES), členka zastupitelstva obce Kerava Odkaz: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci COM(2020) 14 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

vítá návrh na vytvoření plánu týkajícího se provádění evropského pilíře sociálních práv tak, aby bylo dosaženo cílů udržitelného rozvoje OSN a provedení Zelené dohody pro Evropu způsobem, který je sociálně spravedlivý;

2.

vítá rozhodnutí Evropské komise zahájit otevřené konzultace k provádění pilíře sociálních práv, vzhledem k velkým rozdílům v sociální politice napříč Evropou. Situace měst a regionů se rovněž citelně změnila v důsledku pandemie COVID-19;

3.

vyzdvihuje význam silné evropské sociální agendy, v níž by se konkurenceschopnost a sociální spravedlnost vzájemně doplňovaly. Existuje úzká spojitost mezi sociální agendou, Zelenou dohodu a digitální agendou, a to vzhledem k tomu, že zelená a digitální transformace musí být založeny na sociální spravedlnosti, rovnosti a environmentální udržitelnosti. VR považuje za důležité, aby byl Fond pro spravedlivou transformaci (FST) v souladu se sociálním pilířem EU, jehož účelem je snížit regionální rozdíly a řešit strukturální změny v regionech Evropské unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována venkovským oblastem, oblastem ovlivněným průmyslovou transformací, regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a nejvzdálenějším regionům, jejichž znevýhodněná situace se zhoršila v důsledku pandemie COVID-19;

4.

opakuje svou výzvu k tomu, aby byla v rámci evropského semestru zajištěna lepší koordinace hospodářských a sociálních politik mezi evropskou a vnitrostátní úrovní správy, a žádá, aby se zajistilo zapojení místních a regionálních orgánů do této koordinace prostřednictvím sdíleného řízení založeného na zásadě subsidiarity. Podle této zásady by úkoly souvisejícími se strategickým plánováním a s prováděním měly být pověřovány nejen členské státy, ale také místní a regionální orgány, které mají nejlepší předpoklady pro to, aby účinně reagovaly na místní potřeby a výzvy;

5.

zdůrazňuje důležitost jasného, koordinovaného a ambiciózního plánu provádění evropského pilíře sociálních práv. Zásady subsidiarity a proporcionality budou určovat úroveň, na jaké EU a členské státy navrhované nástroje politik a legislativní opatření během provádění zavedou;

6.

vyzývá Evropskou komisi, aby zohlednila příslušná doporučení, která byla formulována ze strany partnerství měst v rámci městské agendy EU, například co se týče bydlení, chudoby ve městech a pracovních míst a dovedností v místní ekonomice, a aby tento participativní způsob práce využívala i při uskutečňování sociální Evropy;

7.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 nesmí být používána jako záminka k odložení nebo stažení návrhů na zlepšení sociální spravedlnosti uvedených ve sdělení Evropské komise. Krize musí naopak urychlit a zintenzivnit naše úsilí o dosažení strukturální změny směrem ke spravedlivější a zelenější EU. Musíme vybudovat udržitelnější hospodářské a sociální systémy pro budoucnost;

8.

konstatuje, že snahy o oživení v blízké budoucnosti musí mít silný sociální rozměr, aby byly zachovány silné sítě sociálního zabezpečení, ochráněna pracovní místa pracovníků a nedocházelo k protiprávnímu propouštění. Lidé pracující v dočasných nebo nestandardních zaměstnáních, ženy, přistěhovalci, mladí lidé a osoby se zdravotním postižením jsou ve světě práce nejvíce zranitelnými skupinami. Lidé, kteří se v důsledku pandemie COVID-19 stali nadbytečnými, se možná nebudou moci vrátit na svá bývalá pracovní místa. Programy EU musí podpořit prohlubování dovedností těch, kterým hrozí nezaměstnanost, nezaměstnaných a neaktivních osob, zejména osob, které čelí větším obtížím při začleňování na trhu práce (osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením, rodiny samoživitelek a samoživitelů, pro které je obtížné sladit pracovní a soukromý život atd.). Při tom všem je třeba respektovat rovnost příležitostí a zákaz diskriminace na základě pohlaví, genderu, narození, etnické příslušnosti, politického a náboženského přesvědčení, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo identity, nemoci, jazyka nebo jakékoli jiné osobní nebo společenské vlastnosti či okolnosti;

9.

zdůrazňuje, že v situaci, jako je současný stav, se digitální transformace zrychlila, a proto se mnohá z pracovních míst musela přizpůsobit digitalizaci a práci na dálku. Doporučuje využít impulzu z posledních měsíců při regulaci práce na dálku a uznání jejího přínosu k dekarbonizaci díky tomu, že tento způsob práce nevyžadující přítomnost na pracovišti s sebou nese snížení přesunů;

10.

konstatuje, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je třeba, aby opatření na oživení řešila sociální rozměr ekologické a digitální transformace. V uhlíkově neutrální ekonomice budoucnosti potřebujeme spravedlivý pracovní trh, který bude založen na důstojných pracovních místech, silné sociální ochraně a pracovních příležitostech tam, kde lidé žijí;

11.

poukazuje na to, že veřejné služby poskytované místními a regionálními orgány hrály během pandemie klíčovou úlohu. Bez systému veřejných služeb by dopad na lidi byl mnohem dramatičtější. Spravedlivá transformace znamená uznání klíčové úlohy místní a regionální úrovně v poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb. Je nezbytné, aby poskytování těchto služeb místními a regionálními orgány nebylo omezováno pravidly pro zadávání veřejných zakázek nebo státní podporu;

12.

konstatuje, že EU se nachází ve zlomovém bodě, kdy je možné – a nutné – přemýšlet jinak. Je mnohem důležitější než kdy předtím investovat do dobrých životních podmínek lidí a počítat s přínosy ekonomiky blahobytu, která zdůrazňuje rovnováhu mezi třemi aspekty udržitelného rozvoje – sociálním, hospodářským a environmentálním. Tyto aspekty se navzájem podporují a představují základy sociální, spravedlivé a udržitelné společnosti šetrné ke klimatu. Místní a regionální subjekty mají dobrou výchozí pozici k tomu, aby tuto ekonomiku blahobytu realizovali v rámci své činnosti, zároveň je však nutné vedení na úrovni EU;

13.

domnívá se, že zadávání veřejných zakázek je další oblastí, kde by se mělo přispívat ke spravedlivé transformaci a kde by se měla hledat inovativní řešení, neboť zadávací řízení mohou pomoci bránit environmentálnímu a sociálnímu dumpingu tím, že do kritérií pro zadání zakázky budou zahrnuty kvalitativní, environmentální a/nebo sociální aspekty. Avšak vzhledem k tomu, že zahrnutí těchto aspektů je i nadále nepovinné, je třeba učinit více pro to, aby byly hospodářské subjekty zapojené do zadávání veřejných zakázek povzbuzovány k poskytování lepších celkových pracovních podmínek a pracovních míst, jež by integrovala osoby s komplexními potřebami integrace do trhu práce nebo ty, kterým hrozí sociální vyloučení a chudoba, a také aby byla podporována jejich zaměstnatelnost;

14.

zdůrazňuje, že je nutné, aby podniky, a to i ty, které jsou zapojeny do zadávání veřejných zakázek, výslovně dbaly na lidská práva, a to ve své vlastní činnosti i v rámci subdodavatelského řetězce. Za tímto účelem navrhuje, aby byla na úrovni EU přijata ustanovení o odpovědnosti podniků založená na zásadě OSN týkající se náležité péče ve vztahu k dodržování lidských práv;

Rovné příležitosti a pracovní místa pro všechny

15.

souhlasí s cílem Komise zvýšit v EU zaměstnanost a vytvořit v ní více kvalitních pracovních míst. K odstranění nesouladu mezi dovednostmi a pracovními místy je nutný víceoborový a proaktivní přístup. Poptávka po kvalifikovaných pracovnících na trhu práce v budoucnu poroste, zejména v případě pracovních míst zahrnujících uplatňování a vývoj umělé inteligence, jakož i zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se této změně a její využívání. Nová průmyslová strategie EU musí podporovat vytváření kvalitních pracovních míst a konkurenceschopnost průmyslu. Strategie musí současně posilovat odolnost Evropy, například zvyšováním produkce klíčových zdravotnických přístrojů a ochranných pomůcek v EU. Strategie Evropa 2020 se chýlí ke svému konci, a proto je nutná nová dlouhodobá strategie EU pro růst a zaměstnanost, která bude v souladu s cíli udržitelného rozvoje a propojí různé cíle v oblasti inkluzivního růstu, zaměstnanosti, snížení chudoby a konkurenceschopnosti průmyslu;

16.

konstatuje, že na určitá odvětví zaměstnanosti nepřiměřeně dopadla rizika spojená s pandemií COVID-19 – jde především o odvětví zdravotní péče a zdravotnických služeb. Zdůrazňuje, že je důležité náležitě identifikovat pracovní rizika související s koronavirovou pandemií ve všech odvětvích činnosti, a poukazuje na to, že všichni pracovníci, kteří jsou vystaveni takovým rizikům, si nejen zaslouží velké společenské uznání, ale potřebují hlavně bezpečné pracovní podmínky;

17.

zdůrazňuje, že virulence epidemie odhalila nedostatky systémů zdravotní péče v řadě zemí Evropské unie, a proto je nezbytné posílit evropské zdravotnictví a upřednostnit a podpořit při tom vědecké studie ve všech odvětvích, zejména pokud jde o pomoc, péči a výzkum;

18.

poukazuje na to, že demografická změna v Evropě přinese v mnoha členských státech a regionech nedostatek pracovní síly. Je proto důležité zajistit přeshraniční mobilitu pracovníků a práva pracovníků. Problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků, zejména v případě malých místních a regionálních venkovských komunit, by měl být odstraněn pomocí vzdělávání a nových technologií a posílením práce na dálku. Zároveň je nutné, aby EU přijímala dlouhodobá opatření i pro venkovské oblasti;

19.

shledává, že změny na trhu práce znamenají, že roste počet lidí, kterým hrozí ztráta zaměstnání v důsledku toho, že jejich kvalifikace zaostává, nebo robotizace. Moderní dovednosti a přístup k celoživotnímu vzdělávání jsou důležitější než kdy předtím. Je nutné přijmout ucelený pohled na průběžné doplňování znalostí, kterému se budou během kariéry moci věnovat lidé v různých životních situacích a různých zaměstnaneckých vztazích a s různými vzdělávacími potřebami. Vzhledem k významu další odborné přípravy a rekvalifikace osob v produktivním věku z hlediska zaměstnatelnosti a celkové konkurenceschopnosti pracovních sil a s ohledem na finanční dopady takové odborné přípravy by Výbor regionů uvítal příslušnou dohodu evropských sociálních partnerů. Tato dohoda by se mohla zabývat tím, jak lidem v pracovním poměru usnadnit přístup k odborné přípravě v rámci uplatňování práva na kvalitní odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby dokázali úspěšně zvládat přechody na trhu práce, jak se uvádí v evropském pilíři;

20.

podporuje záruky pro mladé lidi, které jsou nově definovány tak, aby účinněji bojovaly s nezaměstnaností mladých lidí tím, že jsou trvalé a věkový limit byl prodloužen do 30 let. Záruka by se měla vztahovat na zranitelné skupiny (jako jsou osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), mladí migranti bez doprovodu a mladí lidé vychovávaní v těžkých podmínkách) a zaměřovat by se měla zejména na opatření při přechodu ze školy do práce. Financování záruky by mělo být z programu ESF+ navýšeno a členské státy, ve kterých nezaměstnanost mladých překračuje průměr EU, by měly vyčlenit alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu mladých lidí. Mladí lidé by se měli naučit zejména dovednosti související se zelenou a digitální transformací. Zavádění záruk pro mladé lidi na úrovni členských států by mělo být sledováno v rámci evropského semestru, aby se zajistilo, že záruky budou dostupné všem mladým lidem ve všech členských státech;

21.

je přesvědčen, že vysoce kvalitní, inkluzivní a vzájemně uznávané vzdělávání i výchova k občanství posilují evropskou identitu a usnadňují volný pohyb, práci a pobyt v EU, což je základním kamenem evropského občanství. Zvýšení úrovně vzdělanosti a kvalifikace může zmírnit nerovnosti. Jsou tudíž zapotřebí opatření ke zlepšení rovnosti ve vzdělávání, aby směr vzdělávání nebyl definován rodinným zázemím, etnickým původem, zdravotním postižením nebo pohlavím;

22.

poukazuje na to, že je naléhavě nutné zajistit právo na vzdělání a odbornou přípravu pro všechny posílením odolnosti vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy vůči krizím, a to i prostřednictvím digitalizace vzdělávání a odpovídající odborné přípravy učitelů. Vybavení a připojení pro distanční vzdělávání a e-learning by měly být považovány za součást spravedlivé transformace a přístup k nim by měl být zaručen za rovných podmínek s cílem odstranit stávající digitální propast a její komplexnost a významné dopady na sociální práva, neboť absence přístupu k novým technologiím a informační společnosti prohlubuje znevýhodnění a současně vede ke vzniku nových forem sociálního vyloučení;

23.

konstatuje, že má-li vzdělávání zaručit zaměstnání v budoucnu, musí být dostatečné kvality a trvat dostatečně dlouho. Z toho plyne požadavek na navýšení zdrojů a důslednou systematickou práci v oblasti vzdělávání v předškolních zařízeních a v mateřských, základních a středních školách tak, aby se zajistilo, že každý může získat odpovídající základní dovednosti a pokračovat vyšším sekundárním vzděláváním. Lidé bez vyššího sekundárního vzdělání jsou velmi obtížně zaměstnatelní a hrozí jim vysoké riziko marginalizace. Osoby vyžadující zvláštní podporu a lidé se zdravotním postižením by měli mít stejné příležitosti k získání základních dovedností a alespoň vyššího sekundárního vzdělání. Za účelem směřování k inkluzivní společnosti by osoby s postižením, které má vliv na učení, měly mít možnost získat sociální dovednosti, aby se mohly úspěšně zapojit do společnosti a dosáhnout vyšší kvality života;

24.

vítá aktualizaci agendy dovedností pro Evropu a rozvoj odborného vzdělávání a přípravy s cílem naplnit požadavky nových profesí, zejména těch, které jsou relevantní z hlediska zelené a digitální transformace a umělé inteligence. Zaměstnavatelé kromě dovedností potřebných pro konkrétní zaměstnání stále častěji potřebují průřezové nebo sociální dovednosti. Pro každého studenta musí být vypracován individuální vzdělávací plán a musí mu být poskytnut přístup ke kvalitnímu umístění do zaměstnání a podpora pro kariérové plánování a pro řízení výkonnosti. Vyzývá k tomu, aby se v agendě dovedností řešily obavy týkající se případného úbytku pracovních míst, k němuž dojde v důsledku zvýšené robotizace na trhu práce, a příležitosti k odborné přípravě a zaměstnání pro zranitelné skupiny a skupiny obtížně začlenitelné na trhu práce, přičemž by se dodržovaly zásady rovnosti příležitostí a zákazu diskriminace;

25.

doporučuje, aby znalosti, dovednosti a kompetence získané v zaměstnání a rovněž ty, které byly získány neformálním vzděláváním a dobrovolnickou činností, včetně znalostí a dovedností nabytých v zahraničí, byly na úrovni EU identifikovány a uznány. Dovednosti získané na pracovišti nebo kdekoli jinde mohou být například uvedeny v portfoliu Europass nebo vyjádřeny digitálním odznakem (Open Badge);

26.

je pro urychlení vytváření evropského prostoru vzdělávání s cílem zaručit vysoce kvalitní vzdělávání pro všechny a přístup na trh práce kdekoli napříč jednotným evropským trhem. EU by měla posílit spolupráci mezi vzdělávacími systémy a odlišnými osnovami a dále posílit spolupráci v rámci boloňského procesu. Vzhledem k tomu, že je to zásadní pro úspěšné provádění Zelené dohody, bude v období po pandemii rovněž nutné posílení ekologického aspektu programu Erasmus+;

27.

domnívá se, že akční plán digitálního vzdělávání by se měl zaměřovat na posílení kritického myšlení a mediální gramotnosti dospělých i dětí a mladých lidí tak, aby nepodléhali záplavě falešných zpráv a rozuměli významu algoritmů a automatizovaného rozhodování v každodenním životě. Pro vzdělávání na dálku by měla být stanovena jednotná kritéria kvality. Vzdělávací platformy zřízené místními orgány pro jejich vlastní potřeby by měly být standardně realizovány v rámci softwarové licence, která umožňuje, aby subjekt pověřený jejím provozem vytvářel a distribuoval produkt v souladu se svými vlastními potřebami. To podpoří evropské ekosystémy digitálního vzdělávání v tom, aby se řádně rozvíjely, a poplatky hrazené v rámci projektu budou směřovat výhradně k regionálním a místním subjektům, nikoli provozovatelům mimo EU;

28.

považuje za důležité zlepšit konkurenceschopnost Evropy podporou rozmanitosti obchodních modelů, a proto podporuje navrhovaný akční plán Komise pro sociální ekonomiku, jehož účelem by mělo být budovat důvěru po krizi se zapojením veřejnosti, navýšením investic a inovací v sociální oblasti a vytvářením pracovních míst pro osoby, které jsou obtížněji zaměstnatelné. Evropská komise, členské státy a místní a regionální orgány by měly aspekt sociální ekonomiky začlenit do klíčových politik, programů a praxe tak, aby byly sociální podniky způsobilé k čerpání ze všech významných programů financování Unie a měly lepší přístup k veřejným výzvám k předkládání nabídek. Pocit místní odpovědnosti způsobí, že sociální podniky budou mít menší tendenci své podnikání přemísťovat, protože budou mít také další místní environmentální nebo občanské cíle;

29.

považuje za nezbytné, aby se podpora rovnosti žen a mužů promítla do všech politik EU tak, aby se dosáhlo spravedlivé transformace, přičemž pozornost by se věnovala zejména začleňování žen ve zranitelné situaci (oběti genderově podmíněného násilí, rodiny samoživitelek atd.). Muži a ženy rovněž byli koronavirovou krizí postiženi jiným způsobem, což je nutné v opatřeních navazujících na krizi zohlednit;

Spravedlivé pracovní podmínky

30.

souhlasí s Komisí, že spravedlivé pracovní podmínky vyžadují stabilní sociální dialog, ve kterém budou pracovníci a zaměstnanci moci společně hledat řešení, která by nejlépe vyhovovala jejich potřebám. Začleňování pracovníků je důležité pro zachování pracovních podmínek, a sociální partneři proto musí být zapojeni do všech velkých iniciativ EU, zejména Zelené dohody pro Evropu. Je nutný dialog na pracovišti o tom, jak snižovat uhlíkovou stopu prostřednictvím změn v každodenních pracovních a provozních postupech;

31.

bedlivě sleduje pokrok iniciativy Komise ve věci evropské minimální mzdy, která podporuje spravedlivou mzdu a zvedá minimální mzdu v zemích EU s nízkými mzdami. Současně zdůrazňuje, že evropské iniciativy týkající se minimální mzdy nesmí uplatňovat univerzální přístup a že musí být zaručeno stanovení mezd kolektivními smlouvami v těch zemích, kde takový systém existuje, a musí být respektována autonomie sociálních partnerů. Kvalitně fungující kolektivní vyjednávání a komplexní kolektivní dohody jsou hlavním způsobem, jak dosáhnout spravedlivých mezd a stanovit další pracovní podmínky, neboť pracovníci a zaměstnanci znají své odvětví a region nejlépe;

32.

se zájmem očekává připravovaný návrh Komise týkající se opatření v oblasti transparentnosti mezd, který bude důležitým prostředkem k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Rovné odměňování by mělo být prosazováno rozvíjením právních předpisů a kolektivních dohod a rovněž prostřednictvím konkrétních opatření na pracovišti. V průměru vydělávají ženy v EU o 16 % méně než muži, což se odráží v ještě větším rozdílu v důchodech žen, a je proto důležitá strategie Evropské komise pro rovnost mezi muži a ženami;

33.

zasazuje se o aktualizaci strategie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a některých směrnic ve vztahu k otázkám, jako je psychologický stres a ergonomická rizika. Dobré podmínky v práci a smysluplná práce pro zaměstnance tvoří také konkurenční výhodu veřejného sektoru z hlediska zabezpečení zaměstnanců a podpory dobré pověsti zaměstnavatelů, přičemž se jedná o faktory, které umožňují delší pracovní život. Zvláštní pozornost je třeba věnovat prevenci smrtelných pracovních úrazů, nemocí z povolání, včetně rakoviny z povolání, muskuloskeletálních poruch a stresu, který vzniká v práci, a všem formám obtěžování na základě pohlaví, rasy, světonázoru, postižení či sexuální orientace, a zároveň je třeba vyčlenit odpovídající zdroje na sledování. Další otázky, kterým je třeba se věnovat, jsou prevence zdravotních rizik, které představují přeshraniční pandemie, jakož i nové technologie a pracovní vzorce. VR požaduje opatření na podporu bezpečnosti na pracovišti, a to i ve vztahu k přeshraniční práci a novým typům práce, a rovnosti žen a mužů. Je třeba brát v úvahu dopad změny klimatu na pracovní podmínky a na opatření, která mají pracovníky chránit;

34.

konstatuje, že nové pracovní vzorce, například trvalé připojení, práce na dálku, mobilní práce a přijímání pracovníků a řízení podle algoritmů mohou zvýšit produktivitu a flexibilitu pracovní síly, jsou však nutná společná řešení a dohoda mezi pracovníky a zaměstnavateli v oblasti bezpečnosti na pracovišti, aby se zlepšily podmínky v práci a předcházelo se novým typům faktorů vyvolávajících stres. Vzhledem ke stále větší digitalizaci způsobů výkonu práce je nutné aktualizovat evropská pravidla upravující pracovní podmínky a pracovní dobu a také ustanovení, jejichž prostřednictvím bude zavedeno právo na odpojení. Požaduje rovněž přijetí pozitivních opatření ve prospěch skupin obzvláště zranitelných z hlediska digitální propasti (přistěhovalců, osob žijících v chudobě a sociálně vyloučených osob, etnických menšin i osob postižených digitální propastí vzniklou na základě genderových, generačních a geografických faktorů). Kromě vývoje produktů, v nichž hraje významnou úlohu vývoj technologií, je nutné se zaměřit na metody, služby a produkty zaměřené na lidi vytvářené s přispěním koncových uživatelů systémů na pracovišti. Je nutné sjednat zásady etického využívání umělé inteligence na pracovišti a rekvalifikaci na pracovištích, kde se činnost proměnila využitím umělé inteligence nebo ji umělá inteligence převzala. Za tímto účelem Výbor vítá společný závazek hlavních evropských meziodvětvových sociálních partnerů – BusinessEurope, UEAPME, CEEP a EKOS – optimalizovat přínosy digitalizace ve světě práce a řešit s ní související výzvy prostřednictvím autonomní rámcové dohody o digitalizaci (1);

35.

opětovně upozorňuje na to, že je nezbytné vytvořit komplexní rámec, který zajistí sociální ochranu a sociální práva pro všechny pracovníky (od ochrany zdraví a bezpečnosti až po přístup k celoživotnímu učení), aby tak byly vytvořeny rovné pracovní podmínky pro ekonomiku platforem a „tradiční“ off-line ekonomiku (2). VR vyzývá k přijetí opatření na podporu sociálního dialogu, včetně přeshraničních aspektů práce prostřednictvím platforem;

36.

domnívá se, že odpovědnost za skloubení pracovního a rodinného života by měli nést sociální partneři. Opatření pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, například rodičovská dovolená a programy péče pro rodiny samoživitelek a samoživitelů, mohou pomoci zvýšit zaměstnanost žen i porodnost, zlepšit bezpečnost, zdraví a životní podmínky a v souladu s rovnými příležitostmi umožnit ženám přístup na trh práce;

Sociální ochrana a začleňování

37.

zdůrazňuje význam nového nástroje SURE, který poskytuje dočasnou podporu členským státům pro snížení rizika nezaměstnanosti v mimořádných situacích. Zkušenosti s nástrojem SURE (získané na různých úrovních, od celostátní až po místní) je třeba využít při přípravě návrhu Evropské komise týkajícího se evropského systému zajištění dávek v nezaměstnanosti, který má pomoci zmírnit dopad nezaměstnanosti na veřejné finance členských států. Klíčovou úlohu při provádění této iniciativy by měly sehrát místní a regionální orgány;

38.

velmi vítá důraz kladený na podporu dobrých životních podmínek dětí a podporu dětí od narození až po dospělost. Záruka pro děti by měla dětem zajistit přístup k základním službám, zdravotní péči, předškolnímu vzdělávání a školnímu vzdělávání až po dospělost a zajistit jim důstojné bydlení a výživu. Je obzvláště důležité, aby záruka pro děti chránila práva těch nejzranitelnějších dětí. Obzvláště chvályhodné jsou v této souvislosti návrhy, aby bylo nejméně 5 % celkových výdajů ESF+ využito na pomoc dětem, aby se vymanily z chudoby. Zajištění práv dítěte a investice do dětí nejsou jen morální povinností, ale zároveň tou nejzásadnější investicí do udržitelné budoucnosti;

39.

je přesvědčen, že Evropská unie je schopna pozitivně ovlivnit pracovní a environmentální podmínky ve třetích zemích, a to především prostřednictvím uzavírání ambiciózních obchodních dohod o těchto aspektech. V této souvislosti podporuje myšlenku, aby byl nový vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod pověřen prosazováním pracovních a environmentálních norem v obchodních dohodách. Tento úředník by měl tedy pravidelně konzultovat odborové organizace a zaměstnavatele ohledně porušování pracovních práv;

40.

souhlasí s názorem Komise ohledně toho, že je třeba i nadále aktivně bojovat proti chudobě. Klíčovými aspekty jsou v této souvislosti podpora hledání práce, kvalitní a dostupná zdravotní péče, přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, bydlení a obstarávání základních potřeb. K dlouhodobé chudobě a vyloučení může vést také zadlužení. Je proto nutné zpřísnit pravidla pro marketing a nepoctivé podmínky spojené s krátkodobými vysoce rizikovými spotřebitelskými úvěry. V členských státech by měly být zavedeny osvědčené postupy, například sociální půjčky. Zvláštním tématem je předcházení chudobě pracujících, kterou lze řešit prostřednictvím vhodných mezd a dalších pracovních norem a rovněž kontrolou nárůstu životních nákladů, především nákladů na bydlení, ve městech a centrech růstu. Vnitrostátní systémy příjmů a související podpůrné služby pro neaktivní osoby poskytují finanční zdroje pro zajištění důstojných životních podmínek. Důležité je, že Komise dále upozorňuje na nové výzvy spojené s rozdělením příjmů, které představuje uhlíkově neutrální ekonomika. VR souhlasí s hledáním příčin chudoby a politik, které by je měly řešit, a podporuje účinná opatření a strategie pro významné zmírnění chudoby;

41.

uznává, že stárnutí problematizuje udržitelnost systémů, poukazuje však na to, že zároveň přináší možnosti nových ekonomických aktivit. Starší lidé mohou výrazně přispívat k ekonomickému růstu jako nezávislí a aktivní spotřebitelé služeb a příslušníci společnosti. V kontextu prodloužení pracovního života lidí je důležité využívat znalosti starších pracovníků a zároveň rozvíjet jejich pracovní dovednosti. Je třeba podporovat zdravé stárnutí pomocí opatření v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí a boje proti osamělosti a současně je nutné zlepšit dobré pracovní podmínky, celkové zdraví a odolnost na pracovišti tak, aby se zajistilo, že delší délka života zároveň povede k delšímu pracovnímu životu. Zajištění přístupu k dostupné a kvalitní dlouhodobé péči je zásadní pro zachování důstojného života ve vyšším věku. Je nutné posílit funkční kapacitu starších lidí a zpřístupnit jim preventivní služby a též opatření pro aktivní stárnutí, aby se oddálil okamžik, kdy budou potřebovat dlouhodobou péči, a zkrátila se doba této péče. Je třeba předcházet chudobě důchodců, přičemž nejlepším způsobem, jak to udělat, je zajistit odpovídající důchody, zaručit všem starším osobám právo mít k dispozici takové prostředky, které jim umožní vést důstojný život, a zároveň řešit výrazný rozdíl ve výši důchodů žen a mužů. V této otázce budou vítány zpráva Komise o dopadu demografické změny a zelená kniha o stárnutí;

42.

zdůrazňuje význam přístupu k dostupné zdravotní péči. Investice do preventivních opatření a včasná zdravotní péče mohou snížit výdaje na zdravotní péči. Nákladově efektivní procesy zaměřené na pacienty/klienty umožní rozvoj digitálních služeb a rovněž nové a integrované modely poskytování zdravotních a sociálních služeb. Jednou oblastí, kde se sociální a zdravotní služby setkávají, je duševní zdraví, přičemž co nejvčasnější poskytnutí služeb může obecně předcházet zhoršení problémů a nárůstu nákladů. Je vítán návrh Komise na evropský plán boje proti rakovině. Současně je třeba poznamenat, že významnou přeshraniční zdravotní hrozbou je odolnost vůči antimikrobiálním léčivým přípravkům a že EU musí proto nadále pracovat na snižování odolnosti vůči antibiotikům v členských státech;

43.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat a chránit biologickou rozmanitost a životní prostředí, poněvadž zvlášť výrazně ovlivňují místní rozvoj v oblastech, jejichž hospodářství je ve větší míře závislé na zemědělských činnostech a na hodnotě a zdrojích pocházejících z prostředí biokultury a biologické rozmanitosti. Je to velmi důležité ze sociálního hlediska, neboť to má bezprostřední dopad na životní úroveň, zaměstnanost, migraci a úroveň vzdělání, odbornou přípravu a příležitosti pro mladé lidi v těchto oblastech;

44.

poukazuje na to, že podpora dobrých podmínek jde ruku v ruce s posilováním místní a regionální identity měst, posilováním jednotlivců i komunit a podporou aktivního začleňování. Má-li být transformace skutečně spravedlivá, měli by mít lidé rovné příležitosti k účasti na rozhodnutích, která se jich týkají, a k možnosti je ovlivnit.

---

(1)  https://www.businesseurope.eu/sites/buseur/files/media/reports_and_studies/2020-06-22_agreement_on_digitalisation_-_with_signatures.pdf.

(2)  Stanovisko VR Práce prostřednictvím platforem – výzvy v oblasti regulace na místní a regionální úrovni (COR-2019-02655).