Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020IR2142

    Stanovisko Evropského výboru regionů Mechanismus EU pro případy zdravotní nouze

    COR 2020/02142

    Úř. věst. C 440, 18.12.2020, p. 15–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    18.12.2020   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 440/15

    Stanovisko Evropského výboru regionů Mechanismus EU pro případy zdravotní nouze

    (2020/C 440/04)

    Zpravodajka:

    Birgitta SACRÉDEUS (SE/ELS), členka zemské rady kraje Dalarna

    POLITICKÁ DOPORUČENÍ

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

    Obecné připomínky

    1.

    		 konstatuje, že pandemie COVID-19, která v roce 2020 zasáhla Evropu a zbytek světa, nevedla pouze k velkému počtu nemocných a úmrtí, ale má také velké ekonomické a sociální důsledky, které zatím nikdo nedokáže plně vyhodnotit. Rychlé šíření viru vyvolalo silný tlak na zdravotní a sociální péči a na struktury veřejného zdraví a extrémně vysokou pracovní zátěž pro zdravotnické pracovníky a pečovatele. Zároveň je potřeba se připravit na další vlny;

    2.

    		 poznamenává, že pandemie COVID-19 nezasáhla všechny části Evropy stejně silně. Značné rozdíly lze pozorovat nejen mezi jednotlivými státy, ale také mezi regiony, obcemi, městskými částmi a věkovými skupinami. Vesměs byli nejsilněji zasaženi lidé s křehkým zdravím a lidé, u nichž již probíhala jiná onemocnění, či ti, kteří žijí ve špatných socioekonomických podmínkách;

    3.

    		 poznamenává, že členské státy s úmyslem bojovat proti onemocnění COVID-19 a ochránit a zaručit zdraví svých obyvatel přijaly opatření, která omezila volný pohyb osob, a to v rozsahu, který by za normální situace byl nemyslitelný;

    4.

    		 domnívá se, že pandemie COVID-19 jasně poukazuje na význam kvalifikovaného a vzdělaného personálu a řádně financovaných, dobře vybavených a odolných systémů zdravotní péče, které jsou schopny rychle se přizpůsobit nové situaci v oblasti veřejného zdraví a péče a v případě potřeby dále posílit primární a ambulantní péči a zvýšit kapacity na normálních odděleních nemocnic a na jednotkách intenzivní péče;

    5.

    		 konstatuje, že v mnoha státech musela být dočasně odložena péče o pacienty s jinou diagnózou a jinými zdravotními potřebami, čímž došlo ke zpoždění v poskytování péče, s nímž se budeme ještě dlouho vypořádávat. Mnoho lidí, u nichž byl průběh onemocnění COVID-19 vážný, nyní potřebuje rehabilitaci. Mnohé také naznačuje, že se v důsledku pandemie COVID-19 zvýšila potřeba péče a léčby v důsledku špatného duševního zdraví obyvatel celkově a zdravotnických pracovníků konkrétně. Na zdravotní péči, včetně činnosti v oblasti veřejného zdraví a primární a ambulantní péče, tedy bude ještě dlouhou dobu potřeba uvolňovat více zdrojů;

    6.

    		 poznamenává, že orgány EU aktivně podporovaly členské státy v boji proti COVID-19, ale že spolupráce mezi členskými státy na počátku vázla mj. v důsledku uzavření státních hranic pro zdravotnické potřeby, a to právě v okamžiku, kdy byla potřeba evropské spolupráce, evropského vedení a evropské angažovanosti větší než obvykle;

    7.

    		 připomíná, že podle článku 222 SFEU jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity;

    8.

    		 zdůrazňuje, že i když má EU důležitou úlohu ve zlepšování veřejného zdraví, prevenci nemocí a odstraňování zdravotních rizik, o způsobu organizace, financování a podobě oblasti veřejného zdraví, systémů zdravotní péče a sociálních systémů v zásadě rozhodují členské státy samy;

    9.

    		 je přesvědčen, že evropské systémy veřejné a solidárně financované zdravotní péče jsou velkým přínosem v boji proti onemocnění COVID-19;

    Celková ponaučení

    10.

    		 domnívá se, že z boje proti COVID-19 si lze vzít mnoho důležitých ponaučení, která je možné využít v dalším řešení této celosvětové krize i v jiných krizových situacích;

    11.

    		 poukazuje na to, že se mnoho členských států rozhodlo, že hlavní odpovědnost za péči a oblast veřejného zdraví přenese na místní a regionální orgány. I v zemích, kde existují celostátní systémy zdravotní péče, má místní úroveň často odpovědnost za sociální služby a sociální péči. Místní a regionální orgány proto hrají velmi důležitou úlohu v boji proti COVID-19;

    12.

    		 zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány a úřady EU a rovněž členské státy zajistily, že bude zachován vnitřní trh a bude fungovat i v krizových situacích a že nic nebude ztěžovat nákup a dopravu léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, osobních ochranných prostředků a jiného zboží a služeb a ani znemožňovat zdravotnickým pracovníkům, pečovatelům a dalším klíčovým skupinám dojíždění za prací přes státní hranice;

    13.

    		 zdůrazňuje význam sběru kvalitních dat, vysoce kvalitního výzkumu a spolehlivých informačních zdrojů pro zajištění toho, že úřady budou přijímat řádně odůvodněná rozhodnutí a podniky, organizace a lidé budou jednat zodpovědně a tak, aby předcházeli nemocem;

    14.

    		 zdůrazňuje, že pro odlehčení tlaku na systémy zdravotní péče v nejhůře zasažených částech EU je důležitá vzájemná pomoc a spolupráce, pokud jde o přeshraniční zdravotní péči, včetně přeshraniční přepravy pacientů, kteří potřebují hospitalizaci, do nemocnic, které mají volnou kapacitu, přesunu nemocničního personálu a jiných forem přeshraniční spolupráce;

    15.

    		 zdůrazňuje proto, že se členské státy musí dohodnout na společném statistickém protokolu, aby bylo možné porovnávat údaje o dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a budoucích pandemií. Tento protokol, který by měly společně vyvinout ECDC a Eurostat, by mohl vycházet z údajů, jež jsou shromažďovány na úrovni NUTS 2, s cílem usnadnit přijetí politických opatření zahrnujících využití evropských strukturálních a investičních fondů;

    16.

    		 poukazuje na digitální řešení týkající se např. osvěty v otázkách zdravotní péče, konzultací lékařů a trasování, která byla vyvinuta nebo pokročila v souvislosti s propuknutím onemocnění COVID-19, s nimiž ale také vyvstaly opodstatněné otázky týkající se ochrany soukromí a bezpečnosti údajů v souvislosti s mapováním nakažených, mj. v přeshraničních situacích. Pandemie rovněž upozornila na potřebu přeshraniční digitální výměny údajů o pacientech, když se pacienti léčí v jiném členském státu;

    17.

    		 zdůrazňuje jednak význam celosvětové spolupráce, mj. v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO), pro boj proti pandemii COVID-19 a jiným vážným zdravotním hrozbám, ale rovněž význam spolupráce s podniky, dobrovolnickými organizacemi, rodinami, sousedy a přáteli při řešení krize na místní a regionální úrovni;

    18.

    		 poukazuje na to, že je potřeba nalézt lepší způsob, jak chránit starší občany a občany s křehkým zdravím před onemocněním COVID-19 a jinými přenosnými nemocemi, a to jak ty, kteří žijí v ústavních zařízeních, tak ty, kteří bydlí doma. V této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby se prostřednictvím sociální a zdravotní politiky posílily systémy místní primární péče, především pak prevence;

    Mechanismus EU pro případy zdravotní nouze

    19.

    		 vítá opatření, která již Komise přijala za účelem snížení zátěže celostátních, regionálních a místních orgánů při jejich úsilí o řešení krize spojené s onemocněním COVID-19, bere na vědomí komplexní plán na podporu oživení Evropy, předložený 27. května 2020, a hodnotí kladně dohodu použít všechny dostupné prostředky z letošního rozpočtu EU na pomoc se zajištěním potřeb evropských systémů zdravotní péče;

    20.

    		 konstatuje, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (1) o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách položilo důležitý základ pro připravenost a reakci Unie na krize, ale že je v souvislosti se současnou zdravotní krizí potřeba dále posílit schopnost EU reagovat na nouzové situace a katastrofy;

    21.

    		 navrhuje proto, aby se při respektování zásady subsidiarity a hlavní odpovědnosti členských států za zdravotní péči, činnost v oblasti veřejného zdraví a řešení katastrof zavedl „mechanismus EU pro případy zdravotní nouze“, jehož účelem by bylo:

    —

    koordinovat opatření EU a její podporu pro celostátní, regionální a místní struktury zdravotní péče a pro řešení katastrof, aby se zdravotním hrozbám a z nich vyplývajícím krizovým situacím čelilo efektivně;

    —

    zajistit účinnou spolupráci a koordinaci, pokud jde o připravenost a reakci, s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je WHO;

    —

    koordinovat distribuci důležitého zdravotnického materiálu v Evropě;

    —

    posílit úlohu evropských agentur zabývajících se zdravím;

    —

    zlepšit nabídku důležitého zdravotnického materiálu prostřednictvím jeho společného nákupu a dohlížet nad dodavatelským řetězcem u důležitých produktů;

    —

    ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) podporovat členské státy v přezkumu a aktualizaci jejich pandemických plánů, se zaměřením i na zapojení místních a regionálních orgánů. Podobně jako u finančních institucí po finanční krizi by se i u systémů zdravotní péče jednotlivých členských států měl provést zátěžový test, jehož prostřednictvím by se posoudila jejich připravenost na různé typy zdravotních hrozeb;

    22.

    		 domnívá se, že by budoucí mechanismus EU pro případy zdravotní nouze měl rovněž vycházet z nástroje mimořádné podpory, který upravuje nařízení Rady (EU) 2016/369 (2);

    23.

    		 je přesvědčen o tom, že pokud má být EU připravena a schopna rychle, efektivně a koordinovaně reagovat na všechny budoucí krizové situace vyvolané biologickými či jinými faktory, musí se dále posílit mechanismus civilní ochrany EU, a zejména jeho nástroj rescEU a evropský zdravotnický sbor. Mechanismus civilní ochrany EU by měl být zhodnocen na základě zkušeností s pandemií COVID-19, aby bylo možné mu vytvořit co nejúčelnější organizaci a strukturu;

    24.

    		 navrhuje posílit kapacitu Střediska EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a těsněji ho provázat s Výborem pro zdravotní bezpečnost a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby v budoucnu mohlo ještě lépe plnit svou koordinační funkci a aby mohlo poskytovat přesně uzpůsobenou podporu subjektům odpovědným za operační řízení na místě;

    25.

    		 konstatuje, že z krize spojené s onemocněním COVID-19 vyplynulo, že ECDC je velmi potřebné, a vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly na posílení a rozšíření jeho úlohy v boji proti vážným nemocem. Vítá proto, že ministři zdravotnictví členských států EU nyní o takovém posílení diskutují;

    26.

    		 kladně hodnotí mnohá z opatření, která Komise navrhla 15. července 2020 ve sdělení Krátkodobá zdravotní připravenost EU na rozšíření onemocnění COVID-19;

    27.

    		 v zájmu ochrany svobody pohybu a veřejného zdraví vítá návrh Komise na doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezování svobody pohybu v reakci na pandemii COVID-19, předložený dne 4. září 2020;

    Nákup a vytváření zásob zdravotnických potřeb

    28.

    		 je potěšen tím, že dohoda o společném zadávání veřejných zakázek zahrnuje od dubna 2020 téměř 540 milionů osob, mj. všechny obyvatele zemí EU a EHP, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a téměř všech kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

    29.

    		 hodnotí proto kladně návrh spolkové kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Emmanuela Macrona z 18. května 2020 zřídit – jako součást strategie řešení zdravotních krizí – v rámci ECDC specializovaný orgán, který bude mít za úkol koncipovat společně s vnitrostátními zdravotnickými orgány plány prevence a opatření za účelem boje proti budoucím epidemiím;

    30.

    		 oceňuje dobrovolný charakter dohody, ale domnívá se, že by se dobrovolné připojení mělo nahradit možností neúčasti, jelikož by to usnadnilo zrychlený postup a zároveň zaručilo svobodu volby pro zúčastněné strany;

    31.

    		 vítá návrh Komise jednak v rámci plánu na podporu oživení Evropy vytvořit nový, samostatný program pro zdraví EU4Health s celkovým rozpočtem ve výši 9,4 miliardy EUR, jehož cílem bude posílit ochranu zdraví a připravit Unii na budoucí zdravotní krize, jednak navýšit prostředky mechanismu civilní ochrany Unie rescEU o 2 miliardy EUR. Lituje však, že Evropská rada poté tento záměr snížila na 1,7 miliardy EUR, což silně omezuje možnosti vypořádat se s negativními důsledky pandemie. Plánuje ale, že se k novému programu pro zdraví konkrétně vyjádří v samostatném stanovisku;

    32.

    		 staví se kladně k evropskému zadávání veřejných zakázek na důležité zdravotnické potřeby (respirátory, ventilátory, osobní ochranné prostředky, opakovaně použitelné roušky, léčivé přípravky, ošetřovatelské vybavení, laboratorní potřeby a dezinfekční prostředky) a k jejich distribuci do nemocnic a jiným poskytovatelům péče. Zdůrazňuje však, že nemocnice, zdravotní střediska a pečovatelské domy provozují v mnoha členských státech regionální a místní orgány, které je tedy do tohoto procesu potřeba zapojit, a konstatuje, že společný nákup, který byl uskutečněn na jaře, trval příliš dlouho, než aby mohl kompletně splnit svůj účel;

    33.

    		 vítá rychlé vytvoření nouzových zásob zdravotnického materiálu v rámci rescEU a jeho rychlé dodání do nejhůře zasažených členských států;

    34.

    		 vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily stálé strategické nouzové zásoby EU sestávající z antibiotik, očkovacích látek, chemických protijedů, antitoxinů a dalších důležitých zdravotnických potřeb s prokázanou účinností, aby se zaručila rezerva pro nouzové situace a bylo možné koordinovat rychlou distribuci a rychlé dodávky nezbytných zdrojů v celé Evropě;

    35.

    		 vítá rozhodnutí Komise ze dne 3. dubna 2020 o dočasném osvobození zdravotnického vybavení a osobních ochranných prostředků od dovozního cla a DPH. Komise by měla zvážit, zda by neměla upravit působnost svého rozhodnutí a zahrnout do něj i soukromé podniky, které musí osobní ochranné prostředky povinně používat, a měla by provést rozhodnutí tak, aby nebyli ekonomicky znevýhodněni místní výrobci v EU;

    36.

    		 poukazuje na to, že nedostatek důležitých produktů a léčivých přípravků, např. antibiotik a anestetik, který dříve pociťovaly mnohé regiony, se během současné pandemie ještě prohloubil. Požaduje, aby byla přijata opatření k rychlému zajištění důležitých základních látek, zvýšení výroby testovacích sad a dalších zdravotnických prostředků, kterých zavládl nedostatek, a zahájení vývoje a výroby důležitých léčivých přípravků na evropské půdě stimulací výzkumu a inovací a vytvořením pobídek pro výrobce;

    37.

    		 souhlasí s tím, že Unie musí mít možnost vyvíjet, nakupovat, přepravovat a distribuovat pomůcky pro testování a ochranné prostředky, jež se dovážejí ze zemí mimo EU nebo vyrábějí v EU. Co se týče produkce léčivých přípravků a jiných zdravotnických potřeb, musí EU a její členské státy snížit svou závislost na třetích zemích a usilovat o to, aby byly léčivé přípravky cenově dostupnější;

    38.

    		 je přesvědčen, že musí být vždy možné zajistit na trhu rychlé a snadné zásobení ochrannými prostředky, jako jsou roušky, ochranné obleky atd. Za tímto účelem je na evropské úrovni naléhavě nutné vytvořit podmínky pro vybudování kapacit pro produkci ochranných materiálů v členských státech. Evropské předpisy pro zadávání veřejných zakázek a antimonopolní pravidla by měly být přezkoumány z hlediska pandemie;

    39.

    		 zdůrazňuje, že potřeba zhodnotit, v jaké situaci je vhodné použít jaký typ osobních ochranných prostředků (tj. nejen co se týče opatření souvisejících s COVID-19);

    40.

    		 považuje za pozitivní, že se Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) shodly na vytvoření evropských norem pro určité zdravotnické prostředky a osobní ochranné prostředky, aby bylo možné zvýšit a změnit výrobní kapacitu evropských podniků tak, aby zvládaly nedostatek zásob;

    41.

    		 upozorňuje, že je třeba, aby osobní ochranné prostředky, zejména pokud jsou určeny veřejnosti, byly v co nejvyšší míře recyklovatelné;

    Očkovací látka, diagnostika a léčba

    42.

    		 zdůrazňuje, že je naléhavě nutné rychle vyvinout očkovací látku proti COVID-19, a vyzývá normotvůrce EU, aby vzali v úvahu jeho výzvu k posílení spolupráce v EU, pokud jde o vývoj, výrobu a distribuci očkovací látky, která doplní veřejný a soukromý lékařský výzkum za účelem boje proti COVID-19;

    43.

    		 vítá v této souvislosti návrh Komise na navýšení rozpočtu rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na 94,4 miliardy EUR a lituje, že Evropská rada poté navrhla rozpočet snížit na 80,9 miliardy EUR;

    44.

    		 vítá dohody, které Komise uzavřela s několika farmaceutickými společnostmi o dodávkách léčivých přípravků a dávek očkovacích látek, pokud a jakmile některá společnost vyvine bezpečnou a účinnou očkovací látku;

    45.

    		 s obavami zaznamenává, že světové úsilí v oblasti vývoje očkovací látky proti COVID-19, diagnostiky tohoto onemocnění a jeho léčby se může snadno změnit na těžký konkurenční boj, v jehož důsledku se chudší země stanou vůči tomuto onemocnění bezbrannými. Vyjadřuje silnou podporu mnohostranné spolupráci při vývoji bezpečné a účinné očkovací látky, diagnostiky a léčby a spravedlivému financování a solidárnímu rozdělení budoucí očkovací látky a léčivých přípravků;

    46.

    		 podporuje vyhotovení jednotného očkovacího průkazu EU a virtuálního evropského registru obsahujícího informace o zásobách a potřebách očkovacích látek, díky němuž by se usnadnila dobrovolná výměna informací o dostupných očkovacích látkách a nedostatku základních očkovacích látek;

    47.

    		 žádá, aby bylo přijato více opatření s cílem zamezit šíření dezinformací o onemocnění COVID-19, jeho léčbě a očkovací látce proti němu po internetu a jinými kanály. V tomto boji proti dezinformacím hrají důležitou úlohu nejen Světová zdravotnická organizace (WHO), EU a její členské státy, ale rovněž místní a regionální orgány;

    48.

    		 podporuje kroky, které Komise podnikla s cílem shromáždit více prostředků na vývoj očkovací látky proti onemocnění COVID-19, a očekává, že na podporu inovací a výzkumu v této oblasti bude uvolněno značné množství prostředků z programu Horizont Evropa.

    V Bruselu dne 14. října 2020.

    předseda Evropského výboru regionů

    Apostolos TZITZIKOSTAS

    (1)  Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

    (2)  Nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1).

    Top