1)

Mají se čl. 2 odst. 1 písm. c) a články 9, 24, 72 a 73 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 vykládat v tom smyslu, že v případě, že poskytovatel elektronických telekomunikačních služeb vyúčtuje svým bývalým zákazníkům (kterým poskytl v rámci propagačních nabídek výhody, které mohou spočívat v bezplatné instalaci nebo aktivaci služeb, přenose čísla nebo poskytnutí zařízení nebo v použití zvláštních sazeb, výměnou za jejich závazek dodržet určitou dobu vázanosti, kterou nedodrželi z důvodů, za něž jsou odpovědní) částku, která podle zákona nemůže být vyšší než náklady, které poskytovatel vynaložil v souvislosti s instalací služby, a musí být přiměřená výhodě poskytnuté zákazníkovi, která je takto označená a vyčíslená v uzavřené smlouvě, a nemůže proto automaticky odpovídat celkové výši částek splatných ke dni ukončení smlouvy, jde o poskytování služeb podléhající DPH?

2)

Brání, vzhledem k výše uvedeným ustanovením, skutečnost, že jsou takové částky účtovány až po skončení smlouvy, když již poskytovatel neposkytuje zákazníkovi služby, a že po skončení smlouvy nedošlo ke konkrétní spotřebě, tomu, aby se tyto částky považovaly za protiplnění za poskytování služeb?

3)

Je třeba, vzhledem k výše uvedeným ustanovením, vyloučit možnost, že uvedená částka je protiplněním za poskytování služeb z důvodu, že poskytovatel a jeho bývalí zákazníci na základě zákona předem vymezili prostřednictvím adhezní smlouvy vzorec na výpočet částky, kterou musí zákazníci zaplatit v případě, že nedodrží dobu vázanosti uvedenou ve smlouvě o poskytování služeb?

4)

Je třeba, vzhledem k výše uvedeným ustanovením, vyloučit možnost, že uvedená částka je protiplněním za poskytování služeb, pokud sporná částka neodpovídá částce, kterou poskytovatel získal za zbývající část doby vázanosti v případě, kdyby nedošlo k ukončení smlouvy?