29.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/1

—

s ohledem na operační program MED 2007-2013 schválený Komisí v prosinci 2007,

—

s ohledem na program ENSP týkající se přeshraniční spolupráce „Středomořská mořská pánev“ 2007-2013 schválený Komisí dne 14. srpna 2008,

—

s ohledem na strategický plán Arco Latino 2010-2015 „Strukturované a inovační Středomoří“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (COM(2010)0642),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o strategii Evropské unie pro Podunají (COM(2010)0715) a na orientační akční plán, který strategii doprovází (SEC(2009)0712).

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Unie pro Podunají (3),

—

s ohledem na zprávu ARLEM ze dne 29. ledna 2011 o územním rozměru Unie pro Středomoří – doporučení pro budoucnost,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru (4),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. června 2011 o provádění strategie Evropské unie pro region Baltského moře (COM(2011)0381),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (5),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. června 2011, kterými se schvaluje evropská strategie pro oblast Podunají a v nichž se vyzývají členské státy, aby ve spolupráci s Komisí pokračovaly v práci na případných budoucích makroregionálních strategiích, zejména co se týče jadranské a jónské oblasti,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. října 2011 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (COM(2011)0611),

—

s ohledem na stanovisko z vlastní iniciativy „Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu“ přijaté jednohlasně na plenárním zasedání Výboru regionů dne 11. října 2011,

—

s ohledem na závěrečné prohlášení předsednictví interinstitucionálního fóra v Catanii ze dne 10. prosince 2011 k problematice „Staří a noví aktéři ve Středomoří, které se mění: úloha národů, regionů a místních subjektů, vlád a nadnárodních institucí v integrované strategii pro sdílený rozvoj“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství (6),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 19. ledna 2012 o zřízení paktu ostrovů jakožto oficiální evropské iniciativy (7) při uplatnění článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. března 2012 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (COM(2012)0128),

—

s ohledem na Bělehradskou deklaraci schválenou na 14. zasedání Jaderské a jónské rady dne 30. dubna 2012,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu“ (COM(2011)0782),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0219/2012),

A.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 byla přijata makroregionální strategie pro Baltské moře a vzhledem k tomu, že Komise (ve své zprávě ze dne 22. června 2011 – COM(2011)0381) zdůraznila „hodnotu [tohoto] nového způsobu spolupráce“;

B.

vzhledem k tomu, že dne 13. dubna 2011 (8) vyzvala Rada Komisi, aby „hrála vedoucí úlohu ve strategické koordinaci makroregionální strategie pro Dunaj;

C.

vzhledem k tomu, že cílem této makroregionální strategie je otevřít nový prostor pro politiku soudržnosti v Evropě, jejímž cílem je rozvoj na územním základě;

D.

vzhledem k tomu, že rozpočtová položka „technická pomoc pro strategii Evropské unie pro oblast Baltského moře“, která byla vytvořena z podnětu Parlamentu při přijímání rozpočtu Evropské unie na rok 2011, prokázala hodnotu takto vyčleněných prostředků pro úspěšný rozvoj makroregionální strategie;

E.

vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby nadnárodní část politiky územní spolupráce byla posílena s cílem podpořit nové makroregionální politiky (COM(2010)0642),

F.

vzhledem k tomu, že řada makroregionálních projektů značně pokročila a že Komise musí ve své úloze koordinátora napomáhat nastolení trvale udržitelné správy a definovat obecná kritéria a měřitelné ukazatele, aby bylo možno hodnotit jejich význam,

G.

vzhledem ke geopolitické úloze Středomoří v evropské historii,

H.

vzhledem k tomu, že tzv. Arabské jaro vyzdvihlo strategický potenciál geografických, politických a hospodářských svazků mezi oběma břehy Středozemního moře;

I.

vzhledem k úspěchu spolupráce v rámci Barcelonského procesu a Unie pro Středomoří a iniciativám vícestranné a dvoustranné spolupráce přijatým v rámci nástrojů a programů EU, jako jsou MED a ENPI v kontextu evropské politiky sousedství;

J.

vzhledem k současnému vývoji Unie pro oblast Středomoří a vzhledem k tomu, že její potenciál coby katalyzátoru pro tento regionu i nadále poroste;

K.

vzhledem k tomu, že makroregionální přístup by umožnil definovat celkový projekt v této oblasti, jež je životně důležitá pro budoucnost Unie, aby tak mohla překonat stávající krizi a odpovědět na očekávání všech svých sousedů, zejména na očekávání národů na jižním pobřeží;

L.

vzhledem k tomu, že středomořský prostor je soudržný celek, který tvoří jedinou kulturní a environmentální oblast a vzájemně sdílí řadu společných charakteristických a prioritních rysů „středomořského podnebí“: stejnou zemědělskou produkci, bohaté zdroje obnovitelné energie, zejména solární energie, významný cestovní ruch, stejná rizika tváří v tvář přírodním katastrofám (požáry, záplavy, zemětřesení, nedostatečné zdroje vody) a stejná rizika, která s sebou nesou lidské činnosti, zejména znečištění moře;

M.

vzhledem k tomu, že Středomoří je velmi rozsáhlá oblast, která se rozkládá od východu k západu na téměř 4 000 km zahrnujících mnoho ostrovních oblastí a území, která mají pozemní a námořní hranice se severní Afrikou, a v níž je vhodné podporovat širokou síť námořních tras, které umožňují rozvoj obchodu a zároveň snižují dopad CO2;

N.

vzhledem k tomu, že navzdory článku 174 SFEU evropské orgány dosud nepřijaly trvalou strategii, která by brala v úvahu specifické potřeby ostrovů a vzhledem k tomu, že úplnou přístupnost ostrovních regionů ve Středomoří a jejich lepší integraci do jednotného evropského trhu lze zajistit pouze přidělením dodatečných finančních prostředků a přijetím integrovaného přístupu k problematice ostrovů, a zároveň uznávaje strukturální znevýhodnění, kterým čelí obyvatelstvo ostrovů v oblasti dopravy a energetiky;

O.

vzhledem k návrhu na rozvoj projektu makroregionální jadransko-jónské strategie, která patří mezi dlouhodobé formy spolupráce a solidarity na soudržném území v okolí Jaderského a Jónského moře a která je podporována osmi zeměmi Jadransko-jónské iniciativy, jak opakovaně prokázala prohlášení osmi ministrů zahraničí, kteří se k iniciativě připojili, v Anconě (2010), Bruselu (2011) a Bělehradě (2012);

P.

vzhledem k vzájemným jednáním, která se vedou v rámci přípravy této zprávy v mnoha dotčených regionech, v Unii pro Středomoří a v různých organizacích zapojených do politiky územní spolupráce Evropské unie,

1.

schvaluje makroregionální přístup politik územní spolupráce mezi územními oblastmi patřícími do jedné spádové oblasti: do stejné mořské oblasti, horského masivu, povodí; je přesvědčen, že makroregionální strategie díky přístupu zdola nahoru a díky rozšiřování spolupráce na stále více oblastí prostřednictvím lepšího využívání dostupných zdrojů otevřely novou kapitolu evropské územní spolupráce; doporučuje, aby byla makroregionálním strategiím v rámci Evropské územní spolupráce, která by měla být od roku 2013 posílena, věnována větší pozornost, a to s ohledem na jejich zřejmou evropskou přidanou hodnotu;

2.

domnívá se, že takový přístup k územní spolupráci je užitečný zejména v případě, kdy toto území bylo historicky rozděleno hranicemi, a může podpořit další integraci členských států a jejich regionů;

3.

má za to, že projekty územní spolupráce a nástroj ESÚS by měly větší přidanou hodnotu při celkovém pohledu, který přináší makroregionální strategie, a že by tak byla posílena součinnost s hlavními strategiemi Společenství, jako jsou transevropské dopravní sítě nebo integrovaná námořní politika; domnívá se, že by tak bylo usnadněno i zapojení dalších nástrojů evropské politiky, například nástrojů, které navrhuje EIB; domnívá se, že tyto kroky zlepší koordinaci mezi politikami EU na nadnárodní a meziregionální úrovni;

4.

doporučuje, aby se makroregionální strategie opíraly o víceúrovňovou správu a zajišťovaly zapojení místní a regionální úrovně a co největšího počtu partnerů a zúčastněných stran, jako jsou zástupci občanské společnosti, vysoké školy a výzkumná střediska, jak do procesu příprav, tak provádění makroregionálních strategií, aby se zvýšila jejich odpovědnost na místní a regionální úrovni;

5.

zdůrazňuje, že makroregiony představují příhodný rámec pro zapojení územních politických aktérů i nevládních aktérů, protože rozvíjejí účinné koordinační systémy, které upřednostňují přístupy zdola nahoru s cílem zajistit skutečnou účast občanské společnosti na přijímání politických rozhodnutí, propojit stávající iniciativy a tím umožnit optimalizaci zdrojů a sdružení zúčastněných stran;

6.

domnívá se, že makroregionální strategie může udávat směr politice sousedství nebo předvstupní politice Unie k jejich větší účinnosti;

7.

je potěšen, že makroregionální strategie pro Baltské moře prokázala svou schopnost přinášet důležitou evropskou přidanou hodnotu; tato strategie stanovila akční program s jasně definovanými prioritami a byla schválena Radou, podporována Komisí a sdílena řadou celostátních, regionálních nebo místních dotčených partnerů;

8.

požaduje, aby tato strategie byla předmětem úplného hodnocení na základě objektivních kritérií a měřitelných ukazatelů pro každou z prioritních oblastí;

9.

aby byl zajištěn plný úspěch této strategie, považuje za nezbytné dlouhodobě podporovat strukturu její správy pomocí jejího rozšíření, tak aby zahrnovala místní a regionální orgány, a tím, že bude začleněna do budoucího programového období na léta 2014-2020;

10.

žádá Komisi a Radu, aby plně podporovaly postup použitý pro Podunají, který se rovněž musí stát předmětem hodnocení a pravidelného sledování;

11.

navrhuje Komisi, aby u budoucích makroregionálních strategií koordinovala proces reflexe a vzájemných jednání; domnívá se, že je třeba stanovit oblasti prioritní z hlediska nedostatečné spolupráce nebo potřeby posílení stávající spolupráce mezi evropskými oblastmi, které spadají do různých členských států, avšak patří do stejné spádové oblasti; domnívá se, že výsledkem těchto jednání musí být „předběžná mapa evropských makroregionů“ koordinovaná převážně dotčenými členskými státy a regiony, která bude nezávazná a bude se moci vyvíjet v závislosti na dynamice místních oblastí;

12.

domnívá se, že makroregionální strategie potřebují lepší harmonizaci financování, účinnější využívání zdrojů a koordinaci nástrojů; domnívá se, že ačkoli tyto strategie nepotřebují další finanční prostředky, institucionální nástroje ani nové předpisy, je odůvodněné počáteční financování sledování těchto strategií ve formě prostředků vyčleněných na technickou podporu a na předběžné vyhodnocování a sběr údajů, a že makroregionální strategie by měly podporovat strukturální projekty a zohledňovat přitom víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

13.

vyzývá Komisi a Radu, aby makroregionální strategie EU zohlednily při rozhodování o rozpočtových prostředcích, jako např. pro fondy soudržnosti, strukturální fondy, výzkum a vývoj a především regionální spolupráci;

14.

žádá, aby byly operační programy úzce zaměřeny na odpovídající priority makroregionálních strategií, s cílem zajistit co nejlepší koordinaci cílů a prostředků;

15.

podporuje uplatňování makroregionální strategie pro oblast Středomoří s cílem nabídnout společnou perspektivu pro řešení společných a problematických výzev, se kterými se státy a regiony Středomoří potýkají, a strukturovat tento prostor, který je důležitý pro rozvoj a integraci Evropy, a žádá Radu a Komisi, aby v této věci jednaly rychle;

16.

domnívá se, že středomořská makroregionální strategie, která zapojuje evropské, celostátní, regionální a místní orgány, regionální organizace, finanční instituce a nevládní organizace z evropské části Středomoří a Unii pro Středomoří a která je otevřena sousedním zemím nebo zemím v předvstupní fázi, může významně pozdvihnout politickou a funkční úroveň územní spolupráce v této oblasti; zdůrazňuje, že je důležité vycházet ze zkušenosti, stávajících zdrojů a úspěchů existujících regionálních organizací;

17.

zdůrazňuje, že makroregion Středomoří by mohl zajistit, aby se jednotlivé programy EU týkající se Středomoří vzájemně doplňovaly a aby stávající systémy financování byly využívány co nejúčinněji; zároveň by mohl poskytnout přidanou hodnotu konkrétním projektům Unie zaměřeným na tuto oblast a zapojit příslušné třetí země a regiony do vypracovávání makroregionální strategie, přičemž by k tomuto účelu byl využíván nástroj sousedství a partnerství a postupovalo by se vždy v souladu se zásadami právního státu, lidskými právy, základními svobodami a principy demokracie a v případě nutnosti by se prosazovala zásada „více za více“;

18.

zdůrazňuje význam Středomoří jako prostoru decentralizované spolupráce, jež přesahuje striktní zeměpisné hranice, pro posílení transregionálního rozhodování a sdílení osvědčených postupů zejména v oblasti demokracie, lidských práv, právního státu, ekologie, hospodářského rozvoje, ekologické turistiky i partnerství v oblasti kultury, výzkumu, vzdělávání, mládeže a sportu; zdůrazňuje zvláštní význam vzdělávání jako katalyzátoru přechodu k demokracii;

19.

domnívá se, že středomořský makroregion se musí rozvíjet v souladu s mezinárodními normami v oblasti dodržování a prosazování hospodářských, sociálních a kulturních práv, zejména Všeobecnou deklarací lidských práv a Úmluvou Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

20.

naléhavě vyzývá Radu, aby se řídila svými závěry ze dne 24. června 2011 a zohlednila vstřícnost, kterou projevila všechna zúčastněná území na místní, regionální a vnitrostátní úrovni vůči jadransko–jónské makroregionální strategii, historické svazky, tradice a podniknuté iniciativy tím, že tuto strategii v následujících měsících přijme, a tak uskuteční první krok směrem ke středomořské makroregionální strategii;

21.

zdůrazňuje, že jadransko-jónská makroregionální strategie je důležitým činitelem v usmíření zemí západního Balkánu, čímž může podpořit úsilí těchto zemí o přistoupení k EU;

22.

přeje si, aby v západním a ve východním Středomoří rovněž vznikly makroregionální strategie, které by zahrnovaly důležitou námořní stránku a zohledňovaly by zvláštnosti četných středomořských pobřežních a ostrovních oblastí a potřeby jejich rozvoje; je přesvědčen, že takové budoucí strategie by se měly více zaměřit na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti a na udržitelný cestovní ruch;

23.

vyzývá Komisi, aby řádně provedla článek 174 SFEU prostřednictvím strategického plánu zaměřeného na strukturální znevýhodnění ostrovních území a zajištění podmínek pro hospodářský růst a skutečnou sociální a územní soudržnost těchto území; zdůrazňuje, že je třeba se zvláště soustředit na zajištění plné dostupnosti a teritoriální kontinuity ostrovních území s pevninou, a to prostřednictvím odpovídajícího financování; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále přijala opatření, jako je zvýšení prahu pro minimální pomoc ostrovům, se zvláštním důrazem na odvětví zemědělství, dopravy a rybářství, která by pomohla získat ostrovním územím stejnou konkurenceschonost s pevninou, a tak snížila propast mezi různými úrovněmi rozvoje evropských regionů a zajistila jejich skutečnou integraci do jednotného trhu;

24.

doufá, že se Komise postaví kladně k ostrovní dimenzi středomořské makroregionální strategie, zejména při posuzování státní podpory, která představuje legitimní kompenzaci znevýhodnění ostrovů a při přizpůsobování politiky soudržnosti a politiky výzkumu a inovací specifickým potřebám ostrovů s cílem zvýšit jejich integraci do kontinentální Evropy;

25.

zdůrazňuje význam kultury a tvůrčích odvětví jakožto základního pilíře rozvoje a vytváření pracovních míst v ostrovních regionech;

26.

naléhavě žádá Komisi, aby určila, které nástroje jsou zapotřebí ke zhodnocení a zahájení nových makroregionálních iniciativ v západním a ve východním Středomoří, jako jsou například pilotní projekty;

27.

zdůrazňuje, že v hlavních oblastech působnosti středomořského makroregionu by se mělo při konkrétních projektech směřovat ke spolupráci na příslušné subregionální úrovni a že by do působnosti středomořského makroregionu měly spadat energetické sítě, oblast vědecké spolupráce a inovací, kulturní sítě, vzdělávání a odborná příprava, cestovní ruch, obchod, ochrana životního prostředí, udržitelná námořní doprava, námořní bezpečnost a ochrana mořského prostředí před znečištěním, nadměrným a nezákonným rybolovem zajištěná integrovanou sítí ohlašovacích a kontrolních systémů námořních činností a posílení řádné správy věcí veřejných a účinnosti veřejné administrativy v zájmu podpory vytváření pracovních míst;

28.

domnívá se, že koordinace těchto tří makroregionálních strategií – západního Středomoří, jadransko-jónské a východního Středomoří – umožní vykonávat společnou politiku pro celou středomořskou oblast v součinnosti s prioritami stanovenými regionálními a mezinárodními organizacemi, a zejména Unií pro Středomoří, a provádět osvědčené postupy, které mohou přispět k dosažení strategických cílů EU, tj. inteligentního a udržitelného hospodářského růstu;

29.

považuje za důležité, a to zejména po událostech „Arabského jara“, aby nový makroregion mohl přispívat ve spolupráci se třetími zeměmi k vymezení nové strategie účinného řízení imigračních toků, s řádným přihlédnutím k vzájemným výhodám zvýšené mobility, přičemž v zájmu posílení stability makroregionu by tato nová strategie měla být založena na potírání chudoby a podporu zaměstnanosti a spravedlivého obchodu;

30.

domnívá se, že s ohledem na to, že středomořská území EU mají společné námořní a pozemní hranice se severní Afrikou, by makroregionální strategie měla posílit jižní rozměr evropské politiky sousedství, jež by měla získat konkrétní územní rozměr zajišťující lepší zvládání migračních toků a kladně ovlivňující výkonnost ekonomik dotčených zemí;

31.

domnívá se, že makroregionální strategie ve Středomoří bude muset zajistit koordinaci v současnosti poskytovaných finančních prostředků EU, zejména v oblasti financování politiky sousedství, politiky soudržnosti a politiky územní spolupráce, a s jejich pomocí provádět projekty, které se zabývají společnými problémy, jako je ochrana a rozvoj evropsko-středomořského kulturního dědictví; připomíná, že k řešení těchto problémů je důležitá koordinovaná a vyvážená politika sousedství pro jižní oblast a způsobilost kulturních projektů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj;

32.

zdůrazňuje význam odvětví kultury a tvorby a domnívá se, že tento hospodářský sektor bude stále důležitější pro hospodářský růst a zaměstnanost v tomto regionu; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost provádění kulturních a akademických výměnných programů a posílení stabilních vazeb v oblasti kultury a cestovního ruchu;

33.

domnívá se, že kulturní cestovní ruch může mít na středomořský region zvláštní vliv, jednak z hospodářského hlediska a rovněž jako faktor vzájemného poznávání a mezikulturního porozumění;

34.

zdůrazňuje, že středomořský makroregion by usnadnil mezikulturní dialog a obohatil by společné kulturní dědictví Evropské unie, mobilizoval občanskou společnost, čímž by nevládní organizace a středomořské občany vybídl k účasti na kulturních a vzdělávacích programech EU;

35.

připomíná, že vzdělávání je zásadní pro demokracii a pro sociální a hospodářský rozvoj a také že odborné vzdělávání má svůj význam v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí;

36.

zdůrazňuje, že je důležité v rámci středomořského makroregionu a s ohledem na motivaci mladých lidí zejména v jižních zemích posílit spolupráci v oblasti mládeže, a to propagováním evropských programů a rozvíjením součinnosti s aktivitami středomořského úřadu pro mládež;

37.

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se především na mladé lidi, jelikož právě oni budou základem nové generace a budou mít největší vliv na budoucí směřování svých zemí;

38.

doporučuje v zájmu podpory výměnných programů a povzbuzení dynamického rozvoje výzkumu, inovací a celoživotního učení vytvoření sítí s vysokoškolskými a výzkumnými institucemi v budoucím středomořském makroregionu, rozvíjení vzdělávací infrastruktury v tomto regionu a aby byly odstraněny překážky pohybu studentů, osob věnujících se odborné přípravě, mladých dobrovolníků, vyučujících, školitelů, výzkumných a administrativních pracovníků; zdůrazňuje význam zvyšování kvality výuky a výzkumu v těchto sítích prostřednictvím odpovídajícího financování a podpory programů Tempus a Erasmus Mundus, zejména s ohledem na nízký počet příjemců programu Erasmus Mundus ve středomořské oblasti;

39.

domnívá se, že pohyb umělců a uměleckých děl v evropsko-středomořském prostoru naráží na řadu překážek, které se v jednotlivých zemích a regionech liší a jež souvisí nejen s problémy se získáváním víz, ale rovněž s tím, že umělci, především v jižní části regionu, nemají dostatečné postavení a podmínky pro uměleckou tvorbu; domnívá se, že středomořský makroregion by umožnil prosadit vzájemné uznávání postavení umělců a zvážit zajištění příležitostí k mobilitě a optimálního využití vzdělávacích programů, sítí a volného pohybu kulturních subjektů, umělců a děl;

40.

vyzývá, aby byl v dalším programovém období proveden „evropsko-středomořský program Erasmus“, jehož cílem bude podpořit mezistátní mobilitu studentů z obou stran Středozemního moře, a „evropsko-středomořský program Leonardo da Vinci“ pro mladé lidi, kteří v rámci makroregionální strategie chtějí získat odborné vzdělání v zahraničí;

41.

zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření, která zabrání rostoucímu „odlivu mozků“ z této oblasti;

42.

vyzývá k zužitkování historické, kulturní a jazykové rozmanitostí středomořského prostoru jako faktoru inovace a rozvoje odvětví kultury a tvorby i odvětví cestovního ruchu; žádá, aby byla povzbuzována a podporována spolupráce mezi muzei a kulturními zařízeními;

43.

připomíná, že země kolem Středozemního moře jeví zvláštní zájem o evropskou kinematografii a audiovizuální tvorbu, což v této oblasti i nadále významně ovlivňuje dialog mezi kulturami, který je součástí nynějšího období demokratického rozvoje v těchto společnostech;

44.

navrhuje rozšířit spolupráci a obchod se třetími zeměmi s cílem zlepšit postavení evropské produkce na celosvětovém trhu a především ve středomořské oblasti, a tak napomoci kulturní výměně a zahájení nových iniciativ, které podpoří evropsko-středomořský dialog a demokratický pokrok v celém regionu, zejména s ohledem na závazky přijaté v průběhu Evropsko-středomořské konference o kinematografii.

45.

vyzývá zúčastněné členské státy, aby podpořily ducha spolupráce, který panoval během předkládání tohoto návrhu zprávy, a vyzývá budoucí kyperské předsednictví EU k podpoře tohoto projektu, aby mohly Komise a Rada přijmout akční plán pro středomořskou makroregionální strategii co nejdříve; zdůrazňuje rovněž důležitost mezivládní a meziregionální spolupráce na rozvoji makroregionální strategie;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.