6.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 257/29

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2011 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“ (COM(2011)0666) a zprávu Komise o pokroku Kosova za rok 2011 (SEC(2011)1207), která je k němu připojena,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, v nichž Rada, aniž by byla dotčena stanoviska členských států ke statusu Kosova, zdůrazňuje a znovu připomíná, že z perspektivy případného uvolnění vízového režimu by po splnění všech podmínek mělo těžit i Kosovo, vítá záměr Komise zahájit ke konci roku dialog o vízovém režimu a vyzývá Komisi, aby zaujala strukturovaný přístup, který přiblíží kosovské občany EU,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1244/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), a zejména na jeho přílohu I, v níž se odkazuje na osoby s bydlištěm v Kosovu z důvodů právní jistoty a bezpečnosti,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 28. února 2012 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení;

—

s ohledem na společnou akci Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o misi Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu EULEX KOSOVO pozměněnou společnou akcí Rady 2009/445/SZBP ze dne 9. června 2009 a rozhodnutím Rady 2010/322/SZBP ze dne 8. června 2010,

—

s ohledem na společnou akci Rady 2008/123/SZBP ze dne 4. února 2008 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu a na rozhodnutí Rady 2011/478/SZBP ze dne 28. července 2011 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, místopředsedkyně Komise o situaci v Kosovu ze dne 27. července 2011,

—

s ohledem na tiskové zprávy Rady Evropské unie o dialogu zprostředkovaném ze strany EU,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na zasedáních meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009 a 22.–23. června 2010 a dne 20. května 2011,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu volební mise odborníků Evropské unie vyslané do Kosova ze dne 25. ledna 2011,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010 o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou (A/RES/64/298), kterou společně předložily Srbsko a 27 členských států EU, která byla přijata na základě obecné shody a která uvádí, že cílem dialogu je „podpora spolupráce, dosažení pokroku na cestě k Evropské unii a zlepšení života občanů“, a vítá ochotu EU napomáhat tomuto dialogu,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštního vyslance OSN o budoucím statusu Kosova a na souhrnný návrh na řešení statusu Kosova ze dne 26. března 2007, a zejména na jeho ustanovení týkající se lidských práv a základních svobod společenství a jejich členů, náboženského a kulturního dědictví a decentralizace,

—

s ohledem na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 ohledně souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti prozatímními orgány samosprávy Kosova s mezinárodními právními předpisy,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 bylo všem západobalkánským státům přislíbeno, že budou moci přistoupit k Evropské unii, a vzhledem k tomu, že tento příslib byl znovu zopakován na zasedání na vysoké úrovni o západním Balkánu v Sarajevu dne 2. června 2010;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie vždy obhajovala udržitelnost multietnických států s několika náboženstvími na západním Balkáně, které by se zakládaly na hodnotách demokracie, tolerance a multikulturalismu;

C.

vzhledem k tomu, že z hlediska procesu evropské integrace a zajištění bezpečnosti a stability v regionu má zásadní význam regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy;

D.

vzhledem k tomu, že Ahtisaariho plán zůstává dobrým rámcem pro řešení sporů ohledně severu a pro udržení územní a politické celistvosti Kosova;

E.

vzhledem k tomu, že přetrvávající slabost právního státu vede k pomalejšímu dosažení vyzrálé demokracie a poškozuje hospodářství, což podkopává dlouhodobý rozvoj;

F.

vzhledem k tomu, že mezi hlavní priority mise EULEX patří boj proti korupci a organizované trestné činnosti a vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů;

1.

konstatuje, že vyhlášení nezávislosti Kosova uznalo 88 zemí, včetně 22 členských států EU; uvítal by, kdyby zbývajících pět členských států EU tento krok učinilo také; uvítal by rovněž jejich aktivnější zapojení do zprostředkování rozhovorů mezi Srbskem a Kosovem; připomíná, jak je pro EU důležité, aby se zavázala k dialogu s touto zemí, a pokládá tento závazek za zásadní pro zachování stability a bezpečnosti v bezprostředním sousedství EU; považuje za politováníhodný diplomatický tlak, který vyvíjí Srbsko, aby některým zemím zabránilo uznat Kosovo;

2.

klade důraz na evropskou perspektivu Kosova, která je v souladu s evropskou perspektivou celého západobalkánského regionu, což je významnou motivací k provádění nezbytných reforem; upozorňuje na to, že strategie EU, která měla pro občany Kosova takovou budoucnost učinit skutečností, nebyla dosud úspěšná a že bylo dosaženo jen skromných výsledků; vítá jmenování zvláštního vyslance EU, který zároveň zastává funkci vedoucího úřadu EU;

3.

vítá záměr Komise zahájit studii proveditelnosti dohody o stabilizaci a přidružení mezi Kosovem a EU, jak bylo uvedeno v závěrech ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 28. února 2012, a zejména vítá oficiální zahájení této studie komisařem Fülem dne 27. března 2012 během prvního setkání kosovské Národní rady pro evropskou integraci, a doufá, že tato studie může být dokončena nejpozději na podzim 2012;

4.

zdůrazňuje potřebu zlepšit spolupráci mezi misemi EU a dalšími mezinárodními misemi působícími v Kosovu, aby se zabránilo překrývání činnosti a aby se zajistilo účinné hospodaření se zdroji;

5.

znovu opakuje své stanovisko vyjádřené v usneseních ze dne 29. března 2007 (2), 5. února 2009 (3) a 8. července 2010 (4), že je nutné odmítnout možnost rozdělení Kosova;

6.

vyjadřuje znepokojení nad závažnými nedostatky, které provázely parlamentní volby v prosinci 2010; vyzývá k řádnému vyšetření volebních podvodů, které by odhalilo jednotlivé osoby nesoucí politickou odpovědnost za nesrovnalosti, a k rychlému a přiměřenému potrestání všech pachatelů, včetně místních volebních úředníků, s cílem ukončit stav beztrestnosti, který podkopává důvěru společnosti ve státní orgány a jejich legitimitu; naléhavě požaduje, aby se pozornost soustředila na vyřešení případů volebních podvodů, a proto vyzývá kosovské státní instituce (státního zástupce, Nejvyšší soud a kosovskou Soudní radu) k tomu, aby zdokonalily způsob koordinace své práce; zdůrazňuje, že dobře fungující volební rámec má pro fungování demokratických institucí zásadní význam;

7.

vyzývá všechny strany, ať už se jedná o vládu, nebo o opozici, aby urychleně pokročily ve slibovaných ústavních a volebních reformách, jak se zavázaly voličům po volbách, s cílem zajistit větší transparentnost volebního systému a jeho soulad s mezinárodními normami, zejména s normami Rady Evropy;

8.

v této souvislosti bere na vědomí záměr kosovké vlády ukončit během tohoto roku proces nezávislosti pod mezinárodním dohledem, přičemž bude zrušen mezinárodní civilní úřad; vyzývá kosovský parlament, aby v nové ústavě zachoval a zakotvil principy Ahtisaariho plánu, který položil základy kosovské nezávislosti;

9.

konstatuje, že kosovské orgány úspěšně vyřešily krizi spojenou s volbou prezidenta na počátku roku 2011; blahopřeje Kosovu ke zvolení první ženy do čela státu a poukazuje na to, že prezidentka Jahjagová je také nemladší demokraticky zvolenou hlavou státu v Evropě;

10.

vítá zahájení vízového dialogu v souladu s předchozími závazky týkajícími se evropské perspektivy západního Balkánu, aniž by tím byla dotčena stanoviska členských států ke statusu Kosova, s cílem působit proti vzrůstající izolaci kosovských občanů, což má negativní dopad zejména na nejohroženější skupiny a mládež, a očekává, že Komise letos na jaře představí časový plán liberalizace vízového režimu, který zvolí stejný přístup, jaký byl uplatněn pro ostatní západobalkánské země, zejména prostřednictvím přípravy časového plánu, který se bude zabývat čtyřmi problematickými oblastmi, a jehož hlavním cílem bude dosáhnout liberalizace vízového režimu v závěru tohoto procesu; vítá závěry Rady ze dne 5. prosince 2011, v nichž znovu zopakovala, jakmile budou splněny veškeré podmínky, k liberalizaci vízového režimu v Kosovu skutečně nakonec dojde; zdůrazňuje, že lepší mezilidské kontakty jsou významnou pobídkou pro demokratizaci a hnací silou dalších reforem v regionu;

11.

upozorňuje, že problémem pro Kosovo zůstává návrat uprchlíků a osob, které byly ve vlastní zemi přesídleny; vítá snahu kosovských orgánů v této oblasti a vyzývá k dalšímu úsilí na ústřední a místní úrovni, které by zajistilo sociálně-ekonomickou integraci navrátilců se zvláštním přihlédnutím k potřebám srbských, romských, aškalských a egyptských navrátilců;

12.

poukazuje na nutnost zajistit účinnou spolupráci a koordinaci mezi veškerými příslušnými ministerstvy a na potřebu poskytovat ve spolupráci s mezinárodními zúčastněnými stranami školení, zajistit budování kapacit a odbornou pomoc místním institucím a koordinačním strukturám; zdůrazňuje, že je důležité vyřešit otázku restitucí majetku navrátilců a zajistit navrácení majetkových práv v případě srbských občanů Kosova;

13.

zdůrazňuje nutnost dosáhnout zásadního pokroku v jednáních o dohodě mezi Kosovem a sousedními zeměmi, pokud jde o právní nástupnictví a majetková práva;

14.

zdůrazňuje význam dialogu s Bělehradem probíhajícího po dosažení dohody mezi Srbskem a Kosovem v rámci Valného shromáždění OSN v září 2010, kterému je EU nápomocna, pro regionální spolupráci a dosažení evropské perspektivy v případě obou zemí; je potěšen tím, že dosud proběhlo devět kol těchto rozhovorů, které vyústily v několik předběžných dohod, včetně dohody o integrované správě hraničních přechodů v severní části země, která zavedla jednotnou společnou integrovanou kontrolu a byla vyjednána dne 2. prosince 2011, a vyzývá k jejímu provádění v dobré víře;

15.

je nicméně znepokojen tím, že předchozí dohody, jež jsou důležité pro zlepšení každodenního života občanů na obou stranách hranic, např. dohoda o předání všech občanských rejstříků kosovským orgánům a o celních kolcích, nebyly srbskou stranou zcela provedeny, což spolu s neúspěchem v provádění pozdějších dohod vedlo vládu Kosova v červenci 2011 k rozhodnutí přijmout odvetná opatření; vyzývá srbskou vládu, aby prokázala ochotu dosáhnout cílů dialogu; vítá v této souvislosti dohody mezi Bělehradem a Prištinou o integrované správě přeshraničních přechodů a o všestranné regionální spolupráci uzavřené dne 24. února 2012 a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby uzavřené dohody byly prováděny v dobré víře; v této souvislosti považuje za politováníhodné nedávné neshody mezi oběma stranami ohledně použití poznámky pod čarou týkající se kosovské delegace;

16.

zdůrazňuje, že obě strany by podle očekávání měly k této problematice přistupovat pragmaticky, což vyžaduje angažovanost, vytrvalost a smysl pro odpovědnost při hledání řešení; doufá, že bude brzy dosaženo dohod o všech zbývajících otázkách, aby mohla být otevřena cesta k dosažení skutečné regionální stability a dobrých sousedských vztahů a aby Kosovo mohlo dosáhnout smluvních vtahů s EU;

17.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby parlamenty a společnosti obou států byly o výsledcích tohoto dialogu odpovídajícím způsobem informovány, aby byla zajištěna transparentnost a legitimita tohoto procesu; upozorňuje na to, že EU by měla v této komunikaci sehrát svou úlohu, stejně jako ve sbližování obou stran a usnadňování mezilidských kontaktů;

18.

naléhavě žádá Radu a Komisi Evropské unie, aby co nejdříve vyjednaly obchodní dohodu s Kosovem, což má pro rozvoj této země a pro úspěšný boj proti nezaměstnanosti zásadní význam;

19.

je hluboce znepokojen nestabilní a napjatou situací na severu země a důrazně odsuzuje nepřijatelné násilí vůči misi KFOR a kosovským orgánům v této oblasti, jež vede ke ztrátám na životech a ke zraněním; vyzývá k obnově právního státu v této oblasti na základě intenzivnějšího boje proti organizované trestné činnosti a kriminálním strukturám využívajícím tuto oblast jako útočiště, které je mimo kontrolu jakéhokoli orgánu; vyzývá k urychlenému a úplnému odstranění silničních zátarasů a k zajištění volného pohybu lidí a zboží, včetně přístupu mezinárodního společenství a celních orgánů Kosova k hraničním přechodům, a vítá prohlášení srbského prezidenta v tomto ohledu; vyzývá srbskou vládu, aby rozpustila paralelní struktury působící na území Kosova;

20.

zdůrazňuje, že uplatnění Ahtisaariho plánu na severu země by kosovským Srbům poskytlo širokou autonomii a zaručilo by jim jejich práva a základní svobody; opakuje, že pouze výsledky dosažené na základě dialogu přinesou trvalé řešení, a vyzývá kosovskou vládu, aby vynaložila veškeré úsilí k vypracování a uplatnění efektivní strategie zaměřené na občany na severu Kosova s cílem usnadnit realizaci tohoto plánu; naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby nadále podporovalo kosovskou vládu při hledání dlouhodobého mírového řešení situace na severu země;

21.

upozorňuje srbské orgány, že organizování místních voleb v Kosovu by bylo v rozporu s mezinárodním právem, se zvláštním důrazem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244, a mohlo by podrýt regionální stabilitu a probíhající dvoustranný dialog s Kosovem; poukazuje na skutečnost, že případná účast občanů Kosova, kteří mají srbské občanství a trvale žijí na území Kosova, v nadcházejících všeobecných volbách v Srbsku by měla být odsouhlasena kosovskými orgány ve spolupráci s Prozatímní správní misí OSN v Kosovu (UNMIK) a s OBSE;

22.

zdůrazňuje, že kosovské orgány musejí přijmout další opatření zaměřená na srbskou menšinu zejména na severu země s cílem plně ji začlenit do kosovské společnosti; v této souvislosti vítá výraznější zastoupení kosovských Srbů v místních a celostátních správních orgánech, aby tak byla zajištěna propagace zájmů srbské menšiny a posílena její schopnost podílet se na rozhodovacím procesu, což by přispělo k jednotnosti Kosova;

23.

vítá větší zapojení srbské komunity žijící jižně od řeky Ibar do institucionálního rámce Kosova, o čemž svědčí zvýšená účast ve volbách a při sčítání lidu; zdůrazňuje v této souvislosti klíčovou roli procesu decentralizace a vyzývá k dalšímu úsilí, má-li být korunován úspěchem, a zejména k zajištění úzké spolupráce mezi všemi úrovněmi správy; vyzývá k navýšení kapacity a rozpočtů místní správy; doufá, že tento model spolupráce může být rychle rozšířen i na sever, jak je stanoveno v Ahtisaariho plánu, a vyzývá také k tomu, aby byl v této oblasti prováděn účinný proces decentralizace, a to v zájmu zmírnění etnického napětí a upevnění stability;

24.

zdůrazňuje význam mise na podporu právního státu EULEX, která je hmatatelným důkazem angažovanosti celé EU a jejích 27 členských států při zdokonalování fungování právního státu v Kosovu, a žádá Evropskou unii, aby vytvořila iniciativy zaměřené na zvýšení účinnosti této důležité mise na celém území Kosova a na to, aby byla tato mise přijímána pozitivněji; vyzývá kosovské orgány, aby upevnily spolupráci s misí EULEX a aby zajistily podporu práci mise EULEX ve všech oblastech jejího mandátu; bere na vědomí činnost mise EULEX na severu Kosova a zároveň ji vyzývá, aby zvýšila své úsilí s cílem naplnit svůj mandát v této oblasti; konstatuje, že v současné době probíhá přehodnocení mandátu mise, zejména pokud jde o její plánování, operace, správu a kontrolu, s cílem přizpůsobit ji měnící se situaci na místě;

25.

uznává významný pokrok, jehož bylo dosaženo v některých oblastech, jako jsou policejní a celní orgány, a domnívá se, že je nutné zintenzivnit základní činnost v těchto oblastech zaměřenou na boj proti korupci a organizované trestné činnosti a také na válečné zločiny, tak aby tato mise přinesla hmatatelnější výsledky; je v tomto ohledu znepokojen velkým množstvím nevyřešených případů, jehož důvodem bylo to, že prozatímní správní mise OSN v Kosovu převedla na misi EULEX velký počet případů; zdůrazňuje odpovědnost mise EULEX, pokud jde o její výkonné pravomoci a její mandát pro sledování, instruování a poskytování poradenství; v tomto ohledu vybízí misi EULEX, aby přijala konkrétní opatření k dosažení rychlejšího pokroku při řešení případů korupce na vysoké úrovni; v této souvislosti upozorňuje na zásadní význam práce státních zástupců a soudců a vyzývá členské státy EU, aby zajistily jejich dostatečný počet vysláním vhodných pracovníků, a v případě potřeby využily i postupy najímání smluvních pracovníků s cílem obsadit volná místa;

26.

vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily odpovídající logistická opatření, která by umožnila pracovníkům mise EULEX naplňovat její poslání i v krizových situacích, jako je např. situace, která v současné době vznikla u severních přechodů v oblasti Mitrovice; upozorňuje na význam zajištění kontinuity činnosti mise; je znepokojen tím, že několik členských států EU oznámilo, že stáhnou své speciální policejní jednotky, a žádá je, aby své rozhodnutí s ohledem na neustálou potřebu přítomnosti těchto jednotek přímo na místě přehodnotily;

27.

zdůrazňuje nutnost účinného vnitřního řízení, koordinace a spolupráce v rámci mise EULEX; upozorňuje na potřebu počínat si při činnosti mise EULEX transparentně a odpovědně a prokázat citlivost k politickému kontextu její práce s cílem zvýšit její legitimitu v očích občanů; kromě toho zdůrazňuje, že je důležité být v neustálém úzkém kontaktu s vládou Kosova, jejími občany a sdělovacími prostředky; vyzývá misi EULEX, aby občany Kosova informovala o dosažených výsledcích a aby usilovala také o získání větší důvěry a věnovala pozornost očekávání občanů;

28.

domnívá se, že mise EULEX by měla naléhavě vyřešit některé strukturální nedostatky, jako je nedostatečná vnitřní odpovědnost a slabý vnější dohled;

29.

vítá postupný přesun odpovědnosti, pokud jde o ochranu kulturních a náboženských míst na místní policii, což dokazuje, že místní orgány řádně fungují;

30.

vybízí Kosovské shromáždění, aby posilovalo svou úlohu v demokratických a legislativních procesech v Kosovu; zdůrazňuje potřebu posílit kontrolní funkci shromáždění vůči činnosti vlády, a to zejména v oblasti kontroly rozpočtových výdajů; je znepokojen nejasnostmi v jednacím řádu shromáždění a jeho dodržováním; zdůrazňuje, že aby mohl tento orgán efektivně plnit svou funkci, musí fungovat v souladu s jasně stanoveným jednacím řádem a mít k dispozici odpovídající kapacity; vítá připravovaný program partnerství a vyzývá k větší podpoře rozvoje provozních kapacit shromáždění i odborného poradenství;

31.

domnívá se, že případy podvodů (jak na ně nedávno upozornily sdělovací prostředky) – nehledě na to, zda měly souvislost s parlamentem, vládou či jinými orgány – musí být řádně prošetřeny, a v případě potřeby musí být rozhodnuto o zbavení imunity; vyzývá kosovský parlament a orgány, aby se od takovéhoto chování jasně distancovaly a přijaly příslušná opatření, aby se takovéto poměry staly neslučitelnými s veřejnými funkcemi;

32.

zdůrazňuje významnou úlohu Výboru pro evropskou integraci a Ministerstva pro evropskou integraci a vítá zlepšení vztahů mezi oběma orgány; vyzývá však kosovskou vládu, aby dále posilovala tyto instituce a zlepšovala jejich spolupráci;

33.

vítá zřízení zvláštní vyšetřovací komise mise EULEX pro posouzení údajného nelidského zacházení s občany a nezákonného obchodování s lidskými orgány, jak požaduje rezoluce Rady Evropy ze dne 25. ledna 2011; žádá důkladné vyšetření zmíněných záležitostí; vyzývá všechny dotčené subjekty, včetně kosovských a albánských orgánů, aby při vyšetřování plně spolupracovaly, a všechny sousední země, aby práci vyšetřovací komise plně podpořily;

34.

zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí k nalezení osob pohřešovaných od dob konfliktu v letech 1998–1999 i osob, které zmizely později; zdůrazňuje, že je základním lidským právem rodin, aby se dozvěděly, jaký byl osud jejich příbuzných, a že je to nezbytným předpokladem pro usmíření mezi společenstvími a pro mírovou budoucnost v regionu; plně tudíž podporuje úsilí pracovní skupiny pro pohřešované osoby a mise EULEX o modernizaci soudního lékařství v Kosovu; vyzývá k vynaložení většího úsilí při řešení případů souvisejících s událostmi z března 2004, neboť vyšetřování trestních případů v této souvislosti nadále brání neochota a nízká efektivita;

35.

zdůrazňuje, že hlavním problémem v zemi, stejně jako ve zbytku západobalkánského regionu, je i nadále rozsáhlá a systémová korupce, která podkopává důvěru občanů v právní stát a brání jim v přístupu k veřejným službám; vítá veškerá zlepšení legislativního rámce, která se připravují, a vybízí k jejich rychlému a řádnému zavedení a k vyvinutí většího úsilí o aktivnější řešení tohoto problému, zejména prostřednictvím posílení kapacit donucovacích orgánů a soudnictví v tomto ohledu a rovněž zajištěním transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a výběrových řízeních; zdůrazňuje, že je nezbytný aktivní přístup a lepší spolupráce mezi Agenturou pro boj s korupcí, policií a státním zastupitelstvím; zdůrazňuje, že stávající klima beztrestnosti a nedostatek přiměřených trestů za korupci jsou jedním z hlavních problémů Kosova, a naléhavě žádá kosovské orgány, aby vypracovaly shrnutí dosavadních výsledků stíhání v oblasti boje proti korupci, včetně nejvyšších úrovní politické a hospodářské moci;

36.

domnívá se, že otázka právního státu v Kosovu představuje nadále závažný problém a vyžaduje naléhavou pozornost; vybízí příslušné orgány, aby urychleně přijaly reformy, které jsou nezbytné pro přiblížení evropské perspektivy Kosova, která bude v konečném důsledku prospěšná pro veškeré obyvatelstvo;

37.

vyjadřuje vážné znepokojení nad úlohou, již hraje organizovaná trestná činnost v Kosovu při páchání různých trestných činů v tomto regionu, včetně drog a obchodu s lidmi; konstatuje, že policejní a soudní kapacity pro boj proti organizované trestné činnosti jsou dosud nedostatečné, a vyzývá kosovské orgány, aby neprodleně přijaly opatření k jejich zlepšení; rovněž vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily kvalitu a transparentnost legislativního procesu s cílem zajistit Kosovu spolehlivý právní rámec a zlepšit důvěru v právní systém;

38.

zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce pro účinný boj proti organizované trestné činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k neochotě některých členů mezinárodního společenství uznat kosovský stát nemohlo Kosovo navázat přímou spolupráci s Europolem a Interpolem; lituje toho, že výměna informací mezi misemi EULEX a UNMIK dosud řádně nefunguje; vyzývá Europol a Interpol, aby zahájily účinnou výměnu informací s Kosovem, a to buď prostřednictvím dohod o spolupráci, nebo tak, že Kosovu přiznají status pozorovatele; zdůrazňuje význam výměny informací mezi agenturou FRONTEX a Kosovem;

39.

vítá pokrok v reformě soudnictví, požaduje však, aby bylo vyvinuto větší úsilí k zajištění profesionality soudců a státních zástupců a také jejich nezávislosti na jakémkoli politickém vměšování, jakož i k řešení korupce v jejich řadách; v této souvislosti vítá aktivní roli Ústavního soudu při zajišťování ústavnosti parlamentních postupů a objasňování funkční imunity; konstatuje, že soudní systém v Kosovu je i přes pokrok v některých oblastech nadále slabý a velké množství případů zůstává nevyřízeno; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu pokračovat v reformách; zdůrazňuje zásadní význam zavedení plně funkčních a účinných programů ochrany a přemisťování svědků pro řádné fungování soudního systému a vyzývá k okamžitému přijetí opatření k uplatňování právních předpisů o ochraně svědků a vytvoření oddělení ochrany svědků v rámci kosovské policie a soudnictví; mimoto vyzývá členské státy EU a další země, které se účastní mise EULEX, aby se zavázaly k účasti na programech přemisťování svědků; vyjadřuje politování nad tím, že soud v Mitrovici stále nefunguje na plný výkon, a vyzývá kosovské a srbské orgány, aby tento problém vyřešily s cílem zlepšit přístup občanů na severu země ke spravedlnosti;

40.

zdůrazňuje význam profesionální, nezávislé, spolehlivé a dostupné veřejné služby pro řádné fungování státních institucí; za tímto účelem vyzývá k urychlenému přijetí akčního plánu k provedení reforem stanovených ve strategii veřejné správy; zdůrazňuje, že veřejná správa musí odrážet genderové i etnické složení kosovské společnosti a že o jejím složení by se mělo rozhodovat na základě profesionálních zásluh a bez politického vměšování do procesu jmenování úředníků;

41.

zdůrazňuje, že svobodné, nestranné, silné a nezávislé sdělovací prostředky fungující v souladu s mezinárodními mediálními normami a zajišťující svobodu slova a přístup k informacím, jsou základním kamenem demokracie; vyzývá proto vládu, aby vytvořila vhodný právní rámec a zajistila jeho účinné provádění, včetně vynětí pomluvy z kategorie trestných činů; se znepokojením poukazuje na pokračující politické zásahy do činnosti sdělovacích prostředků a vyzývá příslušné orgány, aby učinily okamžité kroky k ochraně novinářů před hrozbami a jiným nátlakem v rámci jejich práce, a to včetně využívání veřejných informačních kampaní ve vybraných případech, s cílem podporovat nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky, a zajistit tak kosovským občanům přístup k informacím; vyzývá k zajištění ochrany novinářů a ke stanovení minimálních pracovních práv a podmínek pro novináře; vyzývá k přijetí opatření zajišťujících transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků a finanční a redakční nezávislost veřejnoprávního vysílání, mimo jiné i odpovídající (např. 20 %) podíl nezávislých producentů na programové nabídce, včetně publicistických pořadů na aktuální témata;

42.

je znepokojen tím, že diskriminace zůstává v zemi nadále vážným problémem, a vyzývá vládu, aby v souladu s mezinárodními standardy v oblasti ochrany lidských práv uplatňovala rozsáhlou antidiskriminační strategii zaručující rovnost všech lidí bez ohledu na jejich etnický původ, pohlaví, věk, náboženské vyznání, sexuální orientaci, pohlavní identitu nebo zdravotní postižení, s cílem podporovat toleranci, respekt a porozumění v rámci úsilí o zvýšení povědomí o lidských právech na centrální i místí úrovni; zdůrazňuje, že je potřeba přijmout další opatření k většímu posílení právních a správních prostředků k nápravě porušování lidských práv; upozorňuje zejména na situaci žen a romské, aškalské a egyptské komunity a na potřebu zajistit integraci všech dětí do vzdělávacího systému prostřednictvím vzdělávání v mateřském jazyce; vzhledem k etnické rozmanitosti Kosova naléhavě žádá příslušné orgány, aby v souladu s mezinárodními a evropskými standardy zajistily přístup k účinným mnohojazyčným veřejným službám;

43.

zdůrazňuje význam úřadu veřejného ochránce práv pro ochranu práv a svobod občanů a vybízí vládu a Kosovské shromáždění, aby zvýšily úsilí o provádění doporučení veřejného ochránce práv; žádá o větší politickou, správní a finanční podporu tohoto úřadu, který by měl hrát klíčovou roli jako záruka dodržování lidských práv; konstatuje v této souvislosti, že nedostatečné lidské a finanční zdroje a nedostatek přiměřených pracovních prostor jsou nadále překážkou jeho řádného fungování;

44.

naléhavě žádá vládu Kosova, aby zajistila dodržování ústavních ustanovení zaměřených na zajištění respektu a ochrany menšin v praxi;

45.

zdůrazňuje, že právní rámec Kosova stanovuje základy pro institucionalizaci rovnosti žen a mužů a pro provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje nicméně, že sociální normy, tradice, špatné ekonomické podmínky a slabé instituce, zejména v oblasti soudnictví, umožňují nadále systematické odchylky od uplatňování stávajících právních předpisů, jejichž příkladem je omezený přístup žen k majetku, váhavost při uplatňování dědických práv a neschopnost žen požadovat svěření dítěte do péče; konstatuje, že nedostatečná ochrana žen před domácím násilím, nedostatečný přístup ke spravedlnosti za spáchané trestné činy, nerovný přístup dívek ke vzdělání, hospodářská nerovnost mezi ženami a muži a pokračující nedostatečné zastoupení žen v politickém rozhodování na všech úrovních svědčí o tom, že rezoluce č. 1325 zdaleka není respektována; vyzývá v tomto ohledu příslušné orgány Kosova, aby vynaložily veškeré úsilí o provádění této rezoluce;

46.

vítá pokrok dosažený v oblasti ženských práv a rovnosti žen a mužů, jehož příkladem je zavedení placené mateřské dovolené v délce 9 měsíců; je však znepokojen vysokým procentem dívek, které předčasně ukončují školní docházku, a nedostatečným zastoupením žen na pracovním trhu, včetně klíčových odvětví společnosti; vyzývá příslušné orgány Kosova, aby aktivněji podporovaly účast žen na trhu práce a posilovaly jejich postavení;

47.

připomíná klíčovou úlohu mezikulturního vzdělávání v Kosovu při posilování ducha respektu, přijímání ostatních a tolerance mezi národy, etnickými a náboženskými skupinami, kdy je chráněna identita každé skupiny a uznávána identita druhé skupiny; naléhavě žádá příslušné orgány Kosova, aby zajistily vzdělávací program zahrnující historii, kulturu a další atributy všech komunit, jež jsou tradičně v Kosovu přítomny, a posílily tak ducha tolerance;

48.

vybízí vládu a parlament Kosova k vybudování moderního vzdělávacího systému veřejných a soukromých škol, který bude respektovat oddělení náboženských komunit a státu a který bude založen na kulturní a náboženské rozmanitosti a starodávné tradici tolerance v kosovské společnosti;

49.

vyzývá k většímu úsilí o ochranu kulturního a náboženského dědictví Kosova, především srbských pravoslavných kostelů a klášterů i všech dalších památek, které představují světové a evropské kulturní dědictví; vyzývá v této souvislosti k účinnému uplatňování zvláštních ochranných zón, mimo jiné i k zastavení nezákonné výstavby v těchto zónách i v jejich blízkosti a k zajištění jejich trvalého začlenění do místních komunit; upozorňuje na nutnost přijmout zákony o ochraně srbských středověkých klášterů pravoslavné církve označených organizací Unesco za světové kulturní dědictví a historického centra města Prizren a obce Velika Hoča/Hoça e Madhe; vyzývá k přijetí komplexního seznamu objektů kulturního dědictví, které podléhají ochraně, s cílem dosáhnout právní jasnosti a předcházet nesrovnalostem;

50.

zdůrazňuje v tomto ohledu důležitost zlepšujících se vztahů s Kosovem a jeho zastoupení v rámci mezinárodních organizací pro kulturní dědictví a sportovních organizací, zejména co se týče Mezinárodního olympijského výboru s cílem umožnit kosovským atletům, aby se účastnili nadcházejících olympijských her v Londýně

51.

vyzývá k vynaložení dalšího úsilí o sjednocení univerzity v Prištině, která je nyní rozdělena, a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy iniciativ, které by mohla Evropská unie vyvinout s cílem sjednotit fakulty v Mitrovici a Prištině;

52.

vyzývá Radu, aby neprodleně pověřila Komisi zahájením jednání o rámcové dohodě s Kosovem týkající se jeho účasti na programech Společenství; bere na vědomí doporučení Komise zahájit účast Kosova nejprve na programech „Kultura“ a „Evropa pro občany“, avšak zdůrazňuje, že je důležité, aby byla co nejdříve rozšířena i na další programy;

53.

znovu zdůrazňuje svou podporu činnosti občanské společnosti a vyzývá vládu a Kosovské shromáždění, aby vytvořily struktury a platformy pro dialog s organizacemi občanské společnosti; vyzývá zároveň příslušné orgány, aby při formulování sociálních a hospodářských politik zohledňovaly přínos činitelů občanské společnosti; zdůrazňuje význam nevládních organizací při monitorování činnosti příslušných orgánů, zejména v oblasti boje proti korupci a při budování důvěry mezi etniky; podporuje dialog mezi zástupci občanské společnosti s cílem stanovit společné priority a soustředit úsilí při ovlivňování veřejných politik;

54.

uznává, že ačkoli je svoboda vstupovat do odborových organizací zaručena zákonem, je stále třeba zlepšovat situaci v oblasti základních pracovních a odborových práv; vybízí Kosovo, aby posílilo sociální dialog v rámci rozhodovacího procesu a v oblasti utváření politik a budování kapacit sociálních partnerů;

55.

je znepokojen hospodářskou situací v Kosovu; zdůrazňuje význam rozpočtové kázně a udržitelných makroekonomických politik pro rozvoj země a zdůrazňuje, že proces privatizace musí probíhat naprosto transparentně; vítá opatření zaměřená na zjednodušení postupů pro začínající podniky, jejichž cílem je zvýšit rozpočtové příjmy a zároveň snížit vysokou nezaměstnanost v zemi, a to zejména mezi mladými lidmi; v této souvislosti lituje zpoždění při prodlužování platnosti autonomních obchodních opatření;

56.

vítá přijetí strategie pro rozvoj MSP na období 2012–2016 a vyzývá agenturu Ministerstva průmyslu a obchodu pro podporu MSP, aby tuto strategii uplatňovala; naléhavě žádá tuto agenturu, aby zvýšila úsilí o větší nárůst počtu malých a středních podniků (MSP) tím, že jim zajistí přístup k finančním prostředkům, sníží administrativní zátěž a bude podporovat spolupráci mezi MSP v Kosovu, v celém regionu a v EU;

57.

vyzývá Radu a Komisi, aby v úzké spolupráci s místními, regionálními a celostátními orgány v Kosovu podporovaly rozvoj moderního, ekologického a udržitelného zemědělství a MSP vyrábějících obnovitelnou energii;

58.

připomíná, že konkrétní perspektivu pro udržitelný dlouhodobý hospodářský rozvoj Kosova lze zajistit pouze prostřednictvím obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kosovem; vítá skutečnost, že Rada vyzvala Komisi, aby navrhla postup vedoucí k uzavření obchodní dohody, jakmile bude dosaženo dostatečného pokroku, a naléhavě žádá Komisi, aby do Kosova urychleně vyslala první misi odborníků s cílem posoudit pokrok země v této oblasti;

59.

vítá řadu kroků, jež byly učiněny v oblasti ochrany životního prostředí; lituje skutečnosti, že kosovské orgány neprovedly adekvátní průzkum alternativ k vybudování nové tepelné elektrárny spalující uhlí, kterou má být nahrazena výroba energie v elektrárnách Kosovo A a B; uznává zároveň, že rostoucí energetické potřeby Kosova budou muset být v krátkodobém časovém horizontu nadále uspokojovány využíváním uhlí jako nejdůležitějšího zdroje energie, požaduje však, aby se v souladu s cíli EU více investovalo do alternativních, čistějších technologií a zlepšování energetické účinnosti elektrické rozvodné sítě; žádá, aby byl zvýšen podíl energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na to, že provoz elektráren Kosovo A a B musí být co nejdříve ukončen;

60.

je toho názoru, že náležitá infrastruktura je zásadním předpokladem udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam zlepšení dopravní sítě a dopravního propojení se sousedními zeměmi s cílem usnadnit pohyb osob a zboží; považuje veřejnou dopravu a zejména železnice za nákladově efektivní a udržitelnou alternativu k silniční dopravě a vyzývá vládu a mezinárodní dárce, aby ve svých investičních plánech upřednostňovaly její rozvoj a modernizaci;

61.

vítá upevňování vztahů Kosova s většinou sousedních zemí a vyzývá k plnému začlenění Kosova do regionální spolupráce; konstatuje, že předsednictví Kosova ve Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) v roce 2011 proběhlo hladce; je však znepokojen tím, že napětí ve vztahu se Srbskem negativně ovlivňuje volný pohyb osob a zboží a obecně spolupráci v rámci dohody CEFTA;

62.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládě, prezidentovi a parlamentu Kosova.