11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 136/27

—

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, která právě prochází procesem ratifikace v členských státech a v Evropském parlamentu, a s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. února 2010,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. října 2010, ve kterých vyzývá Komisi k předložení stanoviska ve věci žádosti Srbska o členství v Evropské unii, a s ohledem na závěry Rady ze dne 14. června 2010,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES (2),

—

s ohledem na zprávu Komise o pokroku Srbska za rok 2010 (3) a na sdělení Komise nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2010–2011“ (4) ze dne 9. listopadu 2010,

—

s ohledem na společné prohlášení meziparlamentního shromáždění EU-Srbsko ze dnů 4.–5. října 2010,

—

s ohledem na dohodu mezi EU a Srbskem ze dne 8. listopadu 2007 o zpětném přebírání osob (5) a na nařízení Rady (ES) č. 1244/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (6),

—

s ohledem na své doporučení Radě ve věci vztahů mezi Evropskou unií a Srbskem ze dne 25. října 2007 (7) a na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o dokumentu Komise o strategii rozšíření v roce 2009, který se týká zemí západního Balkánu, Islandu a Turecka (8),

—

s ohledem na zprávy hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) předložené Radě bezpečnosti OSN dne 18. června 2010 a 6. prosince 2010,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové ze dne 8. září 2010 o dalších krocích na půdě OSN týkajících se poradního stanoviska o Kosovu,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v rámci závěrů předsednictví vydaných po zasedání Evropské rady v Soluni konaném ve dnech 19.–20. června 2003 bylo všem zemím západního Balkánu přislíbeno přistoupení k Evropské unii, jakmile splní stanovená kritéria, a tento slib byl znovu potvrzen v rámci obnoveného konsenzu ohledně rozšíření, které bylo schváleno na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 14. a 15. prosince 2006, a v závěrech Rady o Srbsku ze dne 25. října 2010,

B.

vzhledem k tomu, že rychlost integrace zemí západního Balkánu do EU je individuální a závisí na zásluhách každé z těchto zemí, zejména pokud jde o odhodlání splnit veškeré požadavky, dostát všem povinnostem, provést reformy a přijmout nezbytná opatření, jež vyžaduje členství v EU,

C.

vzhledem k tomu, že konstruktivní přístup k regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy jsou klíčovými prvky procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že hrají rozhodující úlohu v procesu přeměny západního Balkánu v oblast dlouhodobé stability a udržitelného rozvoje,

D.

vzhledem k tomu, že Srbsko má předpoklady pro to stát se při zajišťování bezpečnosti a stability v regionu důležitým aktérem,

E.

vzhledem k tomu, že sama EU je založena na zásadách, jako je usmíření, kompromis a mírové soužití; vzhledem k tomu, že politika EU v regionu západního Balkánu sleduje tytéž cíle, jejichž smyslem je zlepšení vztahů mezi národy tohoto regionu; vzhledem k tomu, že v souladu s touto politikou EU odsuzuje veškeré válečné zločiny, které byly spáchány v bývalé Jugoslávii, a podporuje úsilí ICTY a místních senátů pro válečné zločiny o zajištění spravedlnosti a odpovědnosti,

1.

znovu potvrzuje, že budoucnost Srbska je v EU, a podporuje tuto zemi, aby pokračovala v úsilí o směřování k tomuto cíli; vyjadřuje Srbsku uznání za pokrok, jehož dosáhlo v reformním procesu; vítá rozhodnutí zahájit postup ratifikace dohody o stabilizaci a přidružení se Srbskem, které Rada přijala dne 14. června 2010, a skutečnost, že tuto dohodu ratifikovalo již jedenáct členských států; vyzývá ostatní členské státy, aby k ratifikačnímu procesu přikročily co nejdříve;

2.

vítá žádost Srbska o členství v Evropské unii, kterou podalo dne 22. prosince 2009, a rozhodnutí přijaté Radou ministrů dne 25. října 2010 požádat Komisi, aby posoudila žádost Srbska; domnívá se, že rozhodnutí Rady vysílá Srbsku pozitivní signál a motivuje ho k urychlení reforem potřebných pro splnění kodaňských kritérií; zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady je významným příspěvkem ke stabilitě západního Balkánu; žádá Komisi, aby v této věci vypracovala stanovisko, a to v souladu s postupem uvedeným v článku 49 Smlouvy o Evropské unii;

3.

vítá rozhodnutí Rady ohledně uvolnění vízového režimu, na jehož základě mohou od 19. prosince 2009 občané Srbska cestovat do schengenského prostoru bez víz; vítá rozhodnutí srbské vlády umožnit občanům EU cestovat do Srbska s průkazy totožnosti a vyzývá k dalším iniciativám usnadňujícím kontakty mezi obyvatelstvem a mobilitu osob v regionu západního Balkánu; vyzývá srbské orgány, aby přijaly přiměřená opatření a vynaložily maximální úsilí s cílem omezit možnosti zneužití bezvízového režimu a zejména zajistit, aby srbští občané byli náležitého informování o svých právech a povinnostech plynoucích z bezvízového režimu;

4.

s uspokojením konstatuje, že nástroj pro předvstupní pomoc funguje v Srbsku dobře; vybízí srbskou vládu i EU, aby zjednodušily správní postupy týkající se financování v rámci tohoto nástroje s cílem lépe ho zpřístupnit menším a necentralizovaným přijemcům; zdůrazňuje potřebu zachovat přiměřenou úroveň předvstupní pomoci při nadcházejícím přezkumu finančního rámce EU;

5.

vítá společné usnesení EU a Srbska o poradním stanovisku Mezinárodního soudního dvora o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem, jež dne 9. září 2010 přijalo aklamací Valné shromáždění OSN; vítá ochotu srbské vlády zapojit se do obnoveného dialogu s Kosovem probíhajícího v rámci EU a vyzývá k bezodkladnému zahájení rozhovorů; vyzývá Srbsko, aby zahájilo dialog s Kosovem, aniž by nadále nastolovalo otázku nových jednání o svém statusu; vyjadřuje přesvědčení, že přístup založený na postupných krocích může být použit ku prospěchu všech občanů Kosova; zdůrazňuje, že k tomu, aby byl tento dialog úspěšný, je zapotřebí odhodlání a připravenost obou stran dělat kompromisy v zájmu společné evropské budoucnosti a společného zájmu na dosažení dlouhodobého míru a stability v regionu a zlepšení kvality života lidí; zdůrazňuje, že schopnost usnadnit tento proces je zkouškou důvěryhodnosti a politické vize EU v celém regionu; připomíná, že dobré sousedské vztahy jsou jedním z nejdůležitějších předpokladů k tomu, aby mohly všechny země západního Balkánu pokročit na cestě vedoucí k členství v EU;

6.

vítá zlepšení spolupráce s misí EULEX, avšak zdůrazňuje, že v tomto ohledu je potřeba vyvíjet další úsilí, zejména pak zlepšit výměnu informací; vyzývá srbské orgány, aby usnadnily spolupráci mise EULEX s kosovskými Srby při jejich úsilí o uplatňování zásad právního státu v severním Kosovu;

7.

naléhá na srbskou vládu, aby zrušila paralelní srbské struktury v Kosovu, které narušují decentralizační proces a brání plné integraci srbské komunity v rámci kosovských institucí; žádá v tomto ohledu srbské orgány, aby hrály konstruktivní úlohu při vytváření a fungování samosprávných institucí v srbských multietnických obcích, a to jak na sever, tak na jih od řeky Ibar;

8.

vyzývá srbské orgány, aby přijaly konstruktivní postoj k nadcházejícím všeobecným volbám v Kosovu; zdůrazňuje, že stabilní a multietnické instituce v Kosovu jsou v zájmu Srbska i dalších sousedních zemí, a v tomto ohledu se domnívá, že účast kosovských Srbů na volebním procesu je nezbytná pro to, aby se zabránilo marginalizaci komunity Srbů žijících v Kosovu;

9.

připomíná úsilí Srbska i Kosova o nalezení osob pohřešovaných z doby konfliktu v letech 1998–1999 prostřednictvím „Pracovní skupiny pro osoby pohřešované v souvislosti s událostmi v Kosovu“; zdůrazňuje význam vyřešení této otázky pro posun od konfliktu v letech 1998–1999; připomíná dále přibližně 1 862 případů stále pohřešovaných osob a vyzývá Srbsko i Kosovo, aby při pátrání po těchto osobách co nejvíce spolupracovali vzájemně, s Červeným křížem, misí EULEX a dalšími subjekty;

10.

zdůrazňuje, že rozvoj regionální spolupráce nadále zůstává klíčovou prioritou EU a jeho účelem je urychlit usmíření, dobré sousedské vztahy a zlepšení mezilidských kontaktů na západním Balkáně; vyzývá proto Srbsko, aby sledovalo konstruktivní přístup směřující k regionální spolupráci, která bude více podporovat začlenění a umožní najít praktické a udržitelné řešení pro zastoupení Kosova na regionálních fórech; vítá tudíž schůzku EU a západního Balkánu na vysoké úrovni konanou v Sarajevu dne 2. června 2010;

11.

připomíná, že plná spolupráce Srbska s ICTY je základní podmínkou pokroku na cestě k členství v EU; konstatuje, že Srbsko nadále náležitě reaguje na žádosti ICTY o spolupráci, a vyzývá srbskou vládu, aby pokračovala v úzké spolupráci s tímto tribunálem, včetně rychlého předávání veškerých požadovaných dokumentů a včasného uzavření případů, jež ICTY předá zpět; zdůrazňuje nicméně, že podle nejnovějšího hodnocení hlavního žalobce ICTY je úsilí Srbska o zadržení dvou zbývajících uprchlíků i nadále sporné; zdůrazňuje, že za přesvědčivý důkaz plné spolupráce lze považovat pouze zadržení uprchlíků a jejich vydání do Haagu, a vyzývá k systematičtějšímu úsilí o jejich zatčení, aby tak mohl být konečně splněn mandát tohoto soudu; zejména naléhá na přehodnocení stávajícího přístupu v souladu s doporučeními ICTY; zdůrazňuje, že Srbsko může získat statut kandidátské země nebo zahájit přístupová jednání s EU jen tehdy, pokud úřad žalobce ICTY dojde k závěru, že Srbsko je ochotno plně spolupracovat;

12.

vítá usnesení o Srebrenici, které přijal srbský parlament, jako významný krok procesu zvyšování povědomí o zvěrstvech páchaných v nedávné minulosti a procesu usmíření v této oblasti; oceňuje rozhodnutí prezidenta Tadiče zúčastnit se vzpomínkového aktu u příležitosti 15. výročí genocidy v Srebrenici jako další krok tímto směrem, jakož i jeho návštěvu města Vukovar, kde vyjádřil úctu a omluvu obětem masakru v Ovčaře z roku 1991, což znamená nový impulz pro rozvoj dobrých sousedských vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem; vítá odhodlanost a profesionálnost úřadu zvláštního žalobce pro válečné zločiny, zejména jeho pohotovou reakci, již prokázal při vyšetřování případu lidských ostatků nalezených v nádrži Peručac;

13.

bere na vědomí reformu soudního systému a vyzývá k dalšímu intenzivnímu úsilí, které zajistí nezávislost a nestrannost soudců a zlepší efektivitu práce soudů; vítá politické rozhodnutí zahájit opakované jmenování soudců, ale zdůrazňuje, že by mělo probíhat transparentně a zajišťovat právo soudců, kteří nebyli opakovaně jmenováni, se proti takovému rozhodnutí účinně odvolat, a varuje před politizací tohoto postupu; upozorňuje na prodlevy při přijímání relevantních právních předpisů a vyzývá vládu, aby zbývající návrhy zákonů co nejdříve předložila parlamentu; vyzývá k naprosté transparentnosti ve výkonu spravedlnosti; kromě toho žádá další finanční a administrativní zdroje pro soudy, včetně soudu ústavního, které by měly zlepšit jejich fungování a snížit počet nevyřízených případů; v této souvislosti se domnívá, že restituce majetku bývalým vlastníkům by měla být považována za významnou prioritu; zdůrazňuje, že presumpce neviny je jedním z hlavních právních nástrojů zajišťujících právní stát; vyzývá orgány a zejména výkonnou složku, aby se touto zásadou striktně řídily;

14.

připomíná, že prvořadou prioritou srbských orgánů by mělo být úsilí o dodržování zásad právního státu; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti korupci, o němž svědčí mj. nedávné případy trestního řízení s vysoce postavenými osobami a vytvoření odpovídajícího právního rámce, jakož i zahájení činnosti protikorupčního úřadu v lednu 2010, ale zdůrazňuje, že korupce se v zemi stále vyskytuje ve velkém měřítku, a vyzývá k většímu úsilí při jejím odstraňování; připomíná zejména roli nelegálního obchodu a jeho negativní dopady a další formy nedovolené činnosti udržujících se zločinných sítí; upozorňuje na výskyt případů úředníků zastávajících dvě funkce, což představuje vážné riziko konfliktu zájmů a mělo by být co nejdříve vyřešeno; v této souvislosti je znepokojen nedávnými změnami v zákoně o zřízení protikorupčního úřadu, které jdou opačným směrem, a poukazuje na žádost ve věci ústavnosti tohoto ustanovení, kterou tento úřad podal u ústavního soudu; vyzývá orgány, aby všemožně podpořily činnost protikorupčního úřadu, a to po stránce politické i administrativní, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby případy korupce, na něž úřad upozorní, byly v co nejkratší době prošetřeny; vyzývá k přijetí změn zákona o financování politických stran, aby byla zajištěna plná transparentnost a účinný systém dohledu nad financováním stran; vybízí srbské orgány, aby přijaly právní předpisy zajišťující účinnou ochranu informátorů; zdůrazňuje význam majetkových restitucí jako významné součásti výkonu spravedlnosti; zdůrazňuje význam důsledného dodržování stanovených postupů za účelem posílení důvěry společnosti v nestranný výkon spravedlnosti;

15.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti reformy veřejné správy; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na vytvoření nezávislé veřejné služby, a za tímto účelem vyzývá k zavedení kariérního systému založeného na zásluhách, který bude zahrnovat profesionální a transparentní náborový postup a účinné řízení lidských zdrojů, v této souvislosti upozorňuje na stávající nešvar spočívající v náboru zaměstnanců v rozporu se zákonem o státních zaměstnancích, přičemž se tak často děje na základě politických kontaktů; upozorňuje na nízké zastoupení národnostních menšin ve veřejné správě a na soudech, stejně jako ve státem vlastněných podnicích; upozorňuje na neustálou potřebu vytváření správních kapacit, a to na státní i místní úrovni, vyzývá k dalšímu posilování kapacity a koordinace veřejné správy v oblasti integrace do EU a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem i nadále srbským orgánům poskytovala pomoc a koordinovala tuto činnost s jinými dárci;

16.

vítá pokrok dosažený v souvislosti s reformou policie a rozvíjející se spolupráci v oblasti policie se sousedními zeměmi a zeměmi EU; vítá zejména dohodu o policejní spolupráci s Chorvatskem, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou; vítá podpis cestovní mapy spolupráce s Europolem s cílem uzavřít operační dohodu s touto donucovací agenturou EU; zdůrazňuje však, že je potřeba vynaložit větší úsilí pro naplnění výzev cestovní mapy, zejména v oblastech souvisejících s ochranou osobních údajů a utajovaných skutečností, které jsou zásadní také pro uzavření dohody o spolupráci s Eurojustem;

17.

upozorňuje na případy nepatřičného jednání policie včetně překročení pravomoci a použití násilí vůči občanům ze strany policistů a požaduje, aby bylo vynaloženo aktivní úsilí o potrestání těch, kteří se dopustili protiprávního jednání; vítá proto spolupráci policie s nezávislými orgány dohledu a uplatňování jejich závěrů; považuje neutralitu policejních sil a dalších orgánů prosazujících právo při jednání s příslušníky všech menšin za nejvyšší prioritu a vyzývá srbské orgány k pořádání výcviků ke zlepšení vnímavosti v této oblasti; vítá snahy zvýšit počet žen sloužících v policejních jednotkách;

18.

vítá dosavadní úsilí odstranit zhoubný odkaz činností bezpečnostních sil v minulosti; v tomto ohledu zdůrazňuje nutnost dalších reforem bezpečnostních složek, zejména lustrace a posílenou parlamentní kontrolu a kontrolu bezpečnostních služeb; připomíná orgánům, že pro úspěšné usmíření v této oblasti je nezbytné zpřístupnit archívy tajných služeb veřejnosti, zejména s ohledem na zvěrstva, která byla spáchána v průběhu druhé světové války a po ní; upozorňuje na nedostatečnou ochranu práv na soukromí a vyzývá k provedení dalších reforem v tomto ohledu;

19.

vítá zlepšení koordinace mezi policií a státními zástupci, jež přináší výsledky v boji proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami, jež představují společné výzvy pro EU i Srbsko; připomíná podpis memorand o spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky, jejichž cílem je účinnější boj proti obchodu s drogami mezi oběma kontinenty; vyzývá k nepolevování v úsilí vynakládaném ke zlepšení vnitřních policejních a soudních kapacit, přičemž zdůrazňuje, že obchod s drogami uskutečňovaný ze Srbska nebo přes Srbsko budí i nadále znepokojení EU;

20.

připomíná důležitost náležitě fungujícího parlamentu jako zásadní instituce v demokratickém systému a vítá nové procesní prvky obsažené v nově přijatém zákoně o Národním shromáždění; vyzývá k neprodlenému zrušení neústavní praxe „prázdných mandátů“, která umožňuje politickým stranám kontrolovat činnost poslanců; dále vyzývá k ukončení praxe svévolného přidělování křesel v parlamentu; vyzývá politické strany, aby co nejdříve zavedly vhodná ustanovení v souladu s evropskými demokratickými standardy, a to nejpozději před uplynutím stávajícího volebního období; vítá přijetí nového jednacího řádu parlamentu, vyzývá k posílení dohledu nad činností vlády a doporučuje za tímto účelem formálně začlenit do jednacího řádu veřejná slyšení; vítá skutečnost, že ustanovení, která umožňují kontrolu nezávislými orgány, byla poprvé zahrnuta do jednacího řádu, avšak vyjadřuje obavu, pokud jde o možný zásah parlamentu do práce těchto orgánů; vyzývá k vypracování nových ustanovení v souladu s doporučeními Benátské komise, jež stanoví právní rámec pro tyto orgány, aby mohly nezávisle vykonávat svou práci;

21.

oceňuje práci vykonanou veřejným ochráncem práv v oblasti ochrany práv občanů s ohledem na řádné fungování státních institucí, včetně aktivit na podporu práv dětí a menšin, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých provincií; vyzývá státní orgány, aby tomuto úsilí napomáhaly a aby zajistily náležitá opatření v návaznosti na doporučení veřejného ochránce práv; vítá založení tří místních kanceláří veřejného ochránce práv v obcích Preševo, Bujanovac a Medvedja;

22.

připomíná mimořádný význam silných a nezávislých sdělovacích prostředků pro demokracii a vyzývá k přijetí kroků, které zajistí jejich nezávislost na politických tlacích a jiných vlivech; vítá úsilí srbské vlády o vytvoření právního rámce zaručujícího svobodu slova, avšak vyjadřuje znepokojení nad pokusy kontrolovat odvětví sdělovacích prostředků a zasahovat do jejich činnosti; je znepokojen spory ohledně privatizace deníku „Večernje novosti“ a vyzývá vládu, aby zajistila rovné zacházení se všemi domácími a zahraničními investory; odsuzuje útoky na srbské novináře a výhružky jim určené a vyzývá srbské orgány, aby tyto činy důkladně vyšetřily a pachatele postavily před soud; upozorňuje na koncentraci vlastnictví a nedostatek transparentnosti v odvětví sdělovacích prostředků; upozorňuje na případy zveřejnění osobních údajů a zdůrazňuje potřebu samoregulace ze strany novinářů a dodržování etického kodexu; konstatuje, že úroveň přístupu k internetu zůstává nízká, uznává důležitost internetu pro svobodu sdělovacích prostředků a naléhá na srbské orgány, aby přijaly pozitivní kroky v této oblasti;

23.

zdůrazňuje význam procesu decentralizace při zlepšování fungování státu tím, že se přiblíží občanům a současně bude respektováno jejich právo na provinční autonomii a místní samosprávu; v této souvislosti vítá přijetí zákona o národních radách menšin, který upravuje pravomoci národních rad menšin a volby do nich způsobem, který je v souladu s mezinárodními standardy; uznává pokrok při provádění ústavy z listopadu 2006, kterého bylo dosaženo přijetím statutu a zákona o pravomocích Vojvodiny; vyzývá k tomu, aby přenášení pravomocí pokračovalo přijetím zákona o veřejných příjmech a zákona o veřejném majetku Vojvodiny a místních samospráv, které umožní, aby Vojvodina začala uplatňovat své pravomoci podle nového statutu; kromě toho vyzývá k dalšímu politickému úsilí s cílem řešit aspirace albánské menšiny v údolí Preševo na místní správu tím, že budou urychleně poskytnuty příslušné finanční prostředky, které budou po konzultaci s koordinačním orgánem rozděleny pro obce Preševo, Bujanovac a Medvedja; zároveň zdůrazňuje klíčovou odpovědnost zástupců albánské menšiny a naléhavě je žádá, aby odrazovali od ostré nacionalistické a separatistické rétoriky, která je v hrubém rozporu se základními evropskými hodnotami; rovněž zdůrazňuje význam integrace Srbů do těchto orgánů místní samosprávy;

24.

vítá úsilí Srbska v oblasti ochrany menšin; zdůrazňuje však, že přístup k informacím a ke vzdělání v menšinových jazycích je ještě nutné zlepšit, zejména v případě menšin Bosňáků, Bulharů, Bunjevaců a Rumunů;

25.

vítá ustavení většiny národních rad menšin, které jim umožní přijímat rozhodnutí v oblasti vzdělání, kultury, používání menšinových jazyků a veřejných informací; konstatuje, že je důležité, aby tyto samosprávné orgány menšin uplatňovaly své pravomoci v plném rozsahu, a že je třeba, aby zákon o národních radách menšin poskytl záruky přiměřeného rozpočtového financování; bere na vědomí stížnosti na nesrovnalosti v přípravném procesu a právní požadavky na zřízení rad, stejně jako stížnosti na porušování zaručených pravomocí národních rad ze strany některých ministerstev a místních samospráv, a vyzývá srbské orgány, aby na ně reagovaly; s obavami sleduje proces vytváření Bosňácké národní rady a vyzývá k rychlému dokončení tohoto procesu v souladu s pravidly, které umožní legitimní zastoupení Bosňáků v radě; je znepokojen rostoucím napětím v Sandžaku, které se mimo jiné projevilo nedávnými násilnými incidenty, a důrazně vyzývá k vyřešení politických sporů prostřednictvím dialogu v rámci demokratických institucí;

26.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s prosazováním rovnosti pohlaví, zejména přijetí zákona o rovnosti žen a mužů a přijetí národního akčního plánu pro zlepšení postavení žen a podporu rovnosti žen a mužů; připomíná však, že tato opatření dosud nebyla provedena a že diskriminace žen pokračuje, zejména na trhu práce; vyzývá proto srbské orgány, aby urychleně uvedly do praxe nový právní rámec v oblasti rovnosti žen a mužů a aby se zabývaly širší problematikou diskriminace na základě pohlaví, jako je zvyšující se míra domácího násilí v Srbsku;

27.

vyzývá k přijetí dalších kroků zaměřených na plné provedení protidiskriminačních právních předpisů a vítá pokrok dosažený v této oblasti, zejména zřízení funkce komisaře pro ochranu rovnoprávnosti jako důležitého kroku na cestě k zajištění rovného zacházení se všemi občany Srbska;

28.

připomíná, že svoboda projevu a shromažďování jsou základními evropskými hodnotami, a vítá skutečnost, že dne 10. října 2010 se v Bělehradě konal pochod homosexuální menšiny Gay Pride; považuje tuto událost za krok prvořadého významu směrem k vytvoření otevřené, tolerantní a rozmanité společnosti a za odhodlání vlády řídit se standardy EU v oblasti tolerance a chránit zranitelné menšiny ve společnosti; vyjadřuje uspokojení nad odpovídajícími bezpečnostními opatřeními přijatými na ochranu účastníků pochodu;

29.

vyslovuje však politování nad násilnými střety provázejícími pochod, jejichž výsledkem byl vysoký počet zraněných, převážně z řad policistů; upozorňuje na skutečnost, že zúčastnění extremisté byli nepřímo podporováni některými politickými stranami a prominentními náboženskými představiteli; vyzývá srbské orgány, aby zajistily právní stát tím, že budou stíhat pachatele násilí, které vedlo ke zmaření pochodu, a tím, že účinně zakáží extremistické organizace, k nimž tito pachatelé patří; konstatuje, že tyto organizace stály v minulosti za případy vážného násilí, k nimž došlo zejména dne 17. února 2008 a při řadě sportovních událostí; v tomto ohledu bere na vědomí, že několik těchto případů je nyní projednáváno ústavním soudem; vyzývá k přijetí vhodných opatření pro účinný boj proti všem druhům extremismu a radikalismu ve společnosti;

30.

zdůrazňuje, že mnoho Romů stále žije v extrémní chudobě, což má zvlášť negativní dopady na životní možnosti mladých Romů; dále poukazuje na to, že trpí diskriminací na trhu práce, přičemž pouze 5 % z nich má trvalé zaměstnání; vyzývá srbské orgány, aby podnikly okamžité kroky ke zlepšení jejich situace tím, že všem vystaví doklady totožnosti, a aby zlepšily jejich přístup ke vhodnému bydlení, na trh práce, ke vzdělání a zdravotní péči; upozorňuje na pokračující diskriminaci a nedávné případy násilí vůči romskému obyvatelstvu a na násilné přemisťování Romů srbskými orgány;

31.

zdůrazňuje skutečnost, že Srbsko je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků a vnitřně vysídlených osob v Evropě; zdůrazňuje jejich složitou situaci, pokud jde o bydlení a chudobu, a vyzývá srbské orgány, aby zrevidovaly národní strategii pro uprchlíky; vítá snahy Srbska o oživení regionálního procesu, který by měl vést k nalezení trvalého řešení problémů uprchlíků, a vyzývá signatářské země sarajevské deklarace, aby dosáhly výraznějšího pokroku v této oblasti; v tomto ohledu zdůrazňuje společný závazek srbského a chorvatského prezidenta prošetřit osud pohřešovaných osob a nalézt řešení otázky uprchlíků a jejich návratu; vyzývá Komisi, aby využila svého politického vlivu na země v regionu, jež jsou kandidáty či potenciálními kandidáty na členství v EU, za účelem odstranění překážek bránících návratu uprchlíků; navíc připomíná, že se v důsledku readmisních dohod se zeměmi EU očekává návrat až 150 000 osob a jejich úspěšná reintegrace si vyžádá důkladnou přípravu, zejména na úrovni místních orgánů; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v tomto procesu sehrávají organizace občanské společnosti;

32.

vítá reformy vojenského odvětví a zejména profesionalizaci srbské armády, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2011, jako významný krok směrem k modernizaci armády a dalšímu posílení civilní kontroly ozbrojených sil;

33.

podtrhuje významnou úlohu, kterou sehrává občanská společnost při určování politických priorit; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti a zásadní úlohu subjektů občanské společnosti pro podporu užší regionální spolupráce v sociálním a politickém ohledu; vítá skutečnost, že nový zákon o sdruženích přijatý v roce 2009 vyjasnil právní status nevládních organizací a že bylo dosaženo zlepšení ve spolupráci mezi srbskou správou a občanskou společností; uznává úsilí vlády o konzultace s občanskou společností; vyzývá srbské orgány, aby přijaly další kroky k formalizaci a zvýšení účasti subjektů občanské společnosti na procesu tvorby politiky a na kontrole činnosti orgánů; zdůrazňuje potřebu podporovat a chránit zastánce lidských práv, zejména ty, kteří bojují za práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů, ty, kteří se zabývají válečnými zločiny, a ty, kteří usilují o zlepšení vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

34.

v tomto ohledu vyjadřuje podporu iniciativě RECOM (Regionální výbor pro zjišťování a odhalování pravdy o válečných zločinech a dalších závažných případech porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii) ve snaze dosáhnout dalšího pokroku v procesu informovanosti a smíření v oblasti celého západního Balkánu a vyzývá k její podpoře ze strany orgánů Srbska i dalších dotčených zemí;

35.

zdůrazňuje mimořádný význam vzdělávacího systému pro mládež a hospodářské vyhlídky země v budoucnosti; poukazuje na to, že moderní výuka na vysoké úrovni, která produkuje generace vysoce kvalifikovaných pracovníků, je jedním ze základních předpokladů sociálního a hospodářského rozvoje; vyslovuje politování nad vysokou mírou nezaměstnanosti v zemi, zejména mezi mladými lidmi, a nad nízkým procentem vysokoškolských absolventů; vyzývá srbské orgány, aby plně provedly ustanovení boloňského procesu a uvedly srbský vzdělávací systém v soulad s evropskými standardy; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na poli vědy a výzkumu, avšak zdůrazňuje, že je potřeba vynaložit další úsilí, má-li se Srbsko stát členem Evropského výzkumného prostoru; vyzývá dále srbské orgány, aby navýšily investice do vnitrostátních výzkumných kapacit ve snaze zabránit tomu, aby srbské výzkumné standardy a kapacity zaostávaly za evropskými;

36.

uznává rozšířenou všeobecnou kolektivní dohodu, již srbská vláda uzavřela se sdružením odborů a zaměstnavatelů v listopadu 2008; vybízí srbskou vládu, aby ukončila pozastavení této dohody; zdůrazňuje, že práva odborů jsou nadále omezená, a to i přes ústavní záruky, a vyzývá Srbsko, aby více posílilo pracovní práva a práva odborů; je znepokojen tím, že sociální dialog zůstává slabý a že konzultace se sociálními partnery probíhá nepravidelně; uznává, že Sociální a hospodářská rada se již schází častěji a že všechny specializované orgány jsou funkční, obává se však, že jejich kapacita je nadále nedostatečná; vyzývá k dalším krokům pro posílení Sociální a hospodářské rady s cílem zajistit, aby mohla převzít aktivní úlohu při posilování sociálního dialogu a hrát aktivnější konzultační úlohu při tvorbě právních předpisů;

37.

upozorňuje na složité poměry ve vězeňském systému a požaduje přijetí opatření k nápravě přeplněnosti vězení, ke zlepšení žalostných vazebních podmínek a k zajištění vhodných rehabilitačních programů a kurzů pro vězně;

38.

zdůrazňuje zhoubné důsledky finanční krize pro tuto zemi; bere na vědomí nedávný přezkum dohody o úvěrové výpomoci (stand-by) s MMF doprovázený kladným hodnocením makroekonomické politiky země a vítá vytvoření investičního rámce pro západní Balkán za účelem podpory integrace a hospodářského oživení regionu prostřednictvím zpřístupnění úvěrů pro prioritní projekty v oblasti infrastruktury; vyzývá k rozšíření tohoto rámce tak, aby zahrnoval podporu malých a středních podniků, a vyzývá Srbsko, aby tyto nové finanční zdroje využilo, stejně jako možnosti v rámci nástroje pro předvstupní pomoc, a to rovněž s cílem účinněji chránit zranitelné skupiny ve společnosti před důsledky krize;

39.

připomíná, že existence monopolů zásadně brání rozvoji plně fungujícího tržního hospodářství; vyzývá proto vládu, aby přijala aktivní opatření k uplatňování účinné politiky v oblasti hospodářské soutěže tím, že tyto monopoly zruší; zdůrazňuje, že překážky bránící malým a středním podnikům ve vstupu do hospodářství jsou nadále větší, než by bylo žádoucí; vítá vytvoření orgánů regulace trhu v různých oblastech a spoléhá na srbské orgány, že zajistí nezávislost těchto orgánů a zabrání tomu, aby se ocitly v područí;

40.

konstatuje dále, že národní a hospodářské statistiky země vyžadují další zlepšení, a vyzývá srbské orgány, aby provedly jejich modernizaci;

41.

vyzývá srbské orgány a politická hnutí, aby přijaly pevnější závazky týkající se politiky zaměstnanosti a sociální soudržnosti a aby vytvořily prostředí směřující k rozvoji demokracie, právního státu, svobodného tržního hospodářství a dodržování lidských práv;

42.

vyzývá k dalšímu úsilí s cílem vybudovat udržitelnou síť veřejné dopravy v rámci Srbska i napříč celým západním Balkánem a zlepšit silniční infrastrukturu, včetně rychlého dokončení koridoru X, ale také stejně důležitou železniční a vnitrozemskou vodní dopravu; podtrhuje význam integrovaného dopravního systému jak pro hospodářský rozvoj srbských regionů, tak pro zvýšení úrovně regionálního obchodu; vyjadřuje zvláštní zájem o rozvoj strategie pro Podunají s cílem zlepšit systémy spojení a komunikace (především pokud jde o dopravu, energetické otázky a informační společnost), chránit životní prostředí, bránit přírodním rizikům a podpořit sociálně-ekonomický rozvoj;

43.

v tomto ohledu vyjadřuje politování nad špatným stavem veřejné dopravy, zejména pokud jde o železnice; vyzývá srbskou vládu, aby plně využila finančních prostředků nástroje pro předvstupní pomoc pro vybudování a modernizaci železniční sítě a pro zlepšení spojení se sousedními zeměmi v oblasti osobní i nákladní dopravy;

44.

oceňuje značný pokrok Srbska v oblasti životního prostředí; vybízí však ke zvýšení úsilí v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, přičemž připomíná, že základní prvky acquis v oblasti obnovitelné energie je teprve potřeba provést a že je ještě třeba přijmout legislativní rámec v oblasti energetické účinnosti;

45.

vítá skutečnost, že Agentura pro chemické látky přijala knihu pravidel, která omezuje či zakazuje výrobu chemických látek představujících riziko pro zdraví lidí a životní prostředí a která sbližuje chemický průmysl s právní úpravou EU; vyjadřuje však politování nad skutečností, že uplatňování některých ustanovení vyžadujících vyspělou technologii a související investice bylo odloženo, neboť by podle zástupců průmyslu vedlo k finančním ztrátám a narušení obchodních operací tohoto průmyslového odvětví v Srbsku; vyzývá k urychlenému a plnému provedení zeleného legislativního balíčku z roku 2009;

46.

vítá dohody s Černou Horou a Chorvatskem umožňující vydávání občanů těchto zemí, kteří jsou podezřelí z účasti na organizované trestné činnosti, a plánované rozhovory o vytyčení hranic mezi Srbskem a Chorvatskem; vybízí srbskou vládu k uzavření podobných dohod s ostatními sousedními zeměmi a vítá kroky, které za tímto účelem učinily Srbsko a Černá Hora; vybízí Srbsko, aby i nadále sdílelo se sousedními zeměmi informace a důkazy o sítích přeshraniční trestné činnosti, zejména o těch, které jsou zapojeny do obchodování s drogami, s cílem účinně bojovat proti nadnárodní organizované trestné činnosti v balkánském regionu;

47.

zdůrazňuje, že Srbsko hraje důležitou úlohu pro zajištění stability celého západního Balkánu, a zejména pro zajištění stability a soudržnosti Bosny a Hercegoviny; v této souvislosti vyzývá srbské orgány, aby aktivně podporovaly všechny nezbytné změny ústavy, které státním institucím Bosny a Hercegoviny umožní provést v rámci evropského integračního procesu ambiciózní reformy; vyzývá zejména Bělehrad, aby podpořil konsolidaci, zefektivnění a posílení bosenských státních institucí;

48.

vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve sbližování s EU v oblasti environmentálních předpisů a norem a aby uplatňovaly a prosazovaly přijaté právní předpisy;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a srbskému parlamentu a vládě.