29.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/1

(1)

Dostupnost vody v dostatečném množství a odpovídající jakosti je velmi závažný problém a úkol, s nímž se musí vypořádat společnost v celé Evropě i na celém světě.

(2)

Jako součást strategie Evropa 2020 připomíná stěžejní iniciativa stanovená ve sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011„Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (1) význam vody jako důležitého přírodního zdroje, jenž je základem fungování evropského a celosvětového hospodářství a kvality našeho života. Rovněž stěžejní iniciativa stanovená ve sdělení Komise ze dne 6. října 2010„Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“ (2) uznává vodu jako stále větší společenský problém a prioritní oblast pro inovace, které mají umožnit Unii dosáhnout cílů vodohospodářské politiky, jež si stanovila, a zároveň zajistit dobrý ekologický, chemický a kvantitativní stav vod a udržitelné využívání vody, snížit její spotřebu, zlepšit zabezpečení a posílit vedoucí úlohu evropského vodního hospodářství na celosvětové úrovni.

(3)

Očekává se, že celosvětový nepoměr mezi poptávkou po vodě a její dostupností se v příštích 20 letech významně prohloubí. Vyrovnávání tohoto nepoměru nabídky a poptávky, stanovení priorit pro řešení problému špatného zásobování vodou nebo jejího nedostatku a udržení našich vodních ekosystémů v dlouhodobém horizontu vyžaduje koordinovaný postup a silné vědecké a technické základny spolu s důsledným ohledem na místní zeměpisné, politické, sociálně-ekonomické a kulturní podmínky. Za tímto účelem připravuje Evropská komise plán na ochranu evropských vod na rok 2012, který stanoví opatření k zajištění dobré jakosti vody v dostatečném množství pro všechna zákonná využití v EU.

(4)

Existuje riziko, že se u značné části evropských sladkovodních zdrojů nepodaří do roku 2015 dosáhnout cíle dobrého ekologického stavu stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (3). Toto riziko je zejména důsledkem působení různých sil a tlaků, jak uvádí agentura EEA ve své zprávě o stavu životního prostředí za rok 2010. Znečištění vody nadále vyvolává obavy v oblasti veřejného zdraví, zejména pokud jde o působení nových kontaminujících látek, kombinované účinky chemických látek zjištěných v některých evropských vodách a možné riziko mikrobiálního zamoření.

(5)

Očekává se, že změna klimatu bude mít další dopady na evropské vodní ekosystémy, což povede k častěji se opakujícímu nedostatku vody, častějším a závažnějším obdobím sucha zejména v zemích Středozemí, a častější hrozbě povodní na většině území Evropy.

(6)

V důsledku intenzivního zemědělství, jehož cílem je vyšší produkce potravin a biomasy, by se mohla zvýšit poptávka po sladké vodě pro zavlažovací účely a tím i tlak na zdroje vody. Je třeba rychle nalézt řešení pro úspornější hospodaření s vodou, jež by umožnilo účinnější zavlažování, snížilo spotřebu vody a umožnilo udržitelným způsobem spravovat a chránit zavodněná přírodní území.

(7)

Rozvoj měst a rozšiřování zástavby, včetně navigačních a energetických infrastruktur, vyvolávají hydromorfologické změny, které mají dopad na povrchové a podzemní zdroje vody, stanoviště a další aspekty biologické rozmanitosti. Značným přínosem by byly integrovanější koncepce plánování. Ty by měly být založeny na spolehlivých monitorovacích systémech a komplexnějším hodnocení příčinných vztahů mezi změnami ve využívání půdy a vodními ekosystémy.

(8)

Vodohospodářské infrastruktury v Evropě jsou ve stále větší míře ohrožovány poruchami v důsledku stárnutí, poškození při výkopových pracích, nedostatečné údržby nebo přetížení. V některých částech Evropy dochází podle dostupných informací ke značným únikům vody ze zásobovacích systémů, přičemž ztráty přepravované vody dosahují 5 % až 40 %.

(9)

Evropské vodohospodářské odvětví má velký hospodářský význam s průměrným tempem růstu 5 % a o obratem ve výši přibližně 80 miliard EUR ročně, což představuje zhruba třetinu světového trhu s vodou. Strategičtější spolupráce ve výzkumu a inovacích v této oblasti v Evropě může přinést převratná vědecká a technologická řešení, jež by mohla podpořit evropskou konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, přispět k přechodu na úspornější hospodaření s vodou v Evropě a tím i k dosažení nově definovaných cílů inteligentnějšího a udržitelnějšího hospodářství podporujícího začlenění, jak je stanoveno ve strategii EU 2020.

(10)

Pro vyřešení společenských, environmentálních a ekonomických rozměrů vodohospodářských úkolů je nezbytné posílit vědeckou a technologickou znalostní základnu v Evropě.

(11)

Zatímco v celé Evropě probíhá výzkum na vynikající úrovni, současný evropský výzkum v oblasti vody poskytuje poměrně složitý a příliš roztříštěný obraz. Mnoho výzkumných sítí a organizací na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni vymezuje svůj strategický program výzkumu vody v relativní izolaci, což vede k překrývání nebo vzájemné konkurenci výzkumné činnosti, jíž často chybí kritické množství.

(12)

Vzhledem k tomu, že většina evropského území spadá do přeshraničních povodí, je k dosažení kritického množství nezbytného z hlediska odborných znalostí, činností a institucionální kapacity potřebná přeshraniční spolupráce, jež by přispěla k účinnějšímu využívání potenciálu evropského výzkumu a podporovala slučitelná přeshraniční řešení.

(13)

Společné plánování výzkumu v rámci iniciativy „Problematika vody v měnícím se světě“ by přispělo ke koordinaci výzkumu v této oblasti, k vytvoření plně funkčního Evropského výzkumného prostoru zaměřeného na problematiku sladkých vod, posílilo vedoucí úlohu Evropy a konkurenceschopnost výzkumu na tomto poli a zároveň napomohlo dosažení cílů politiky Unie ve vodohospodářském odvětví.

(14)

Na svém zasedání dne 26. května 2010 (4) Rada ve složení pro konkurenceschopnost uznala, že iniciativa „Problematika vody v měnícím se světě“ je oblastí, v níž by společné plánování významně přispělo ke snížení roztříštěnosti výzkumných činností v členských státech. Z toho důvodu přijala závěry, v nichž konstatovala, že je nezbytné zahájit iniciativu společného plánování věnovanou problematice sladké vody, a vyzvala Komisi, aby se podílela na její přípravě. Rada také opětovně potvrdila, že společné plánování je proces vedený členskými státy a úlohou Komise je tento proces usnadňovat.

(15)

Vodní výzkum je klíčovou oblastí rámcového programu Unie pro výzkum, který hraje vysoce strategickou úlohu při podpoře evropského politického procesu s ohledem na celosvětový rozměr problematiky vody. Činnosti v rámci této iniciativy společného plánování je třeba úzce koordinovat se sedmým rámcovým programem Unie a budoucími programy Unie v této oblasti, zejména s rámcovým programem pro výzkum a inovace (2014–2020) „Horizont 2020“.

(16)

Analýza výzkumných činností prováděných na vnitrostátní úrovni uvedená v pracovním dokumentu útvarů Komise potvrzuje, že pro zvýšení účinnosti a dopadu výzkumu a zabránění překrývání je třeba zlepšit koordinaci, již by mělo umožnit vypracování společného strategického plánu.

(17)

Aby Komise mohla podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o pokroku všech iniciativ společného plánování, budou muset členské státy pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování,

1.

Členské státy se vyzývají, aby vytvořily společnou vizi, jak může spolupráce a koordinace v oblasti výzkumu na úrovni Unie přispět k dosažení cíle udržitelných vodní systémů pro udržitelné hospodářství v Evropě i ve světě a jak co nejlépe využít příležitostí, které taková společná vize nabízí.

2.

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly operační společný strategický plán výzkumu a identifikovaly a stanovily střednědobé až dlouhodobé potřeby a cíle výzkumu v oblasti sladkých vod. Strategie by měla obsahovat prováděcí plán, který stanoví priority a časové rozvrhy a přesně vymezí činnosti, nástroje a zdroje potřebné k jeho provádění.

3.

Členské státy se vyzývají, aby do strategického plánu výzkumu a prováděcího plánu zahrnuly tato opatření:

4.

Členské státy se vyzývají, aby udržovaly účinnou společnou řídící strukturu pro oblast vodohospodářského výzkumu pověřenou stanovením společných podmínek, pravidel a postupů pro spolupráci a koordinaci a sledováním provádění strategického plánu výzkumu.

5.

Členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím svých národních programů výzkumu společně provedly strategický plán výzkumu v souladu s pokyny pro rámcové podmínky společného plánování vypracovanými skupinou na vysoké úrovni pro společné plánování, která působí v rámci Rady.

6.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí s cílem prozkoumat možné iniciativy Komise na pomoc členským státům při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu a koordinaci společného programu s jinými iniciativami Unie v této oblasti.

7.

Členské státy se vyzývají, aby udržovaly úzké spojení se Strategickým fórem pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (SFIC) při přípravě a provádění případného mezinárodního rozměru strategického plánu výzkumu a zajistily soudržnost s iniciativami SFIC ve vztahu k zemím, které nejsou členy EU.

8.

Členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím výročních zpráv o pokroku Komisi pravidelně informovaly o pokroku této iniciativy společného plánování.