12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/48

A.

vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy je omezování a odstranění chudoby hlavním cílem rozvojové politiky EU a že je rovněž morálním závazkem a předmětem dlouhodobého zájmu EU,

B.

vzhledem k tomu, že jak EU jakožto největší světový dárce rozvojové pomoci, tak i její členské státy musí na zářijovém zasedání týkajícím se rozvojových cílů tisíciletí hrát hlavní roli a zaujmout cílevědomý a jednotný postoj, který může být hnací silou s cílem splnit včas rozvojové cíle tisíciletí,

C.

vzhledem k tomu, že výdaje EU na rozvojové cíle tisíciletí jsou v současné době přibližně o 20 miliard EUR nižší než výdaje, ke kterým se zavázala,

D.

vzhledem k tomu, že některé členské státy EU snižují své rozpočty na rozvojovou pomoc,

E.

vzhledem k tomu, že hodnota celosvětových finančních transakcí dosáhla hodnoty sedmdesátkrát vyšší než je hodnota celosvětového hrubého národního důchodu,

F.

vzhledem k tomu, že nepředvídatelná pomoc může být pro přijímající země škodlivá, a vzhledem k tomu, že zkvalitnění pomoci by mohlo uvolnit další 3 miliardy EUR ročně a začlenit je do rozpočtu EU a jejích členských států určených na rozvoj (12),

G.

vzhledem k tomu, že 82 % nových půjček MMF bylo realizováno v zemích evropského prostoru, zatímco nejméně rozvinuté země by měly prospěch z vyššího objemu nových půjček MMF,

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli je skupina G20 reprezentativnější než skupina G8, OSN zůstává nejvšeobecnějším fórem pro řešení problémů týkajících se globální governance,

I.

vzhledem k tomu, že rozporuplnosti v politikách EU nesmí ohrožovat účinek financování rozvoje,

J.

vzhledem k tomu, že převody finančních prostředků přispívají do ekonomik rozvojových zemí minimálně 300 miliardami USD ročně (13),

K.

vzhledem k tomu, že i když byl v plnění rozvojových cílů tisíciletí zaznamenán značný pokrok, v současné době se nedaří plnit všech osm rozvojových cílů tisíciletí, a za pět let, které zbývají do konce lhůty v roce 2015, jich bude možno dosáhnout jen tehdy, bude-li k tomu jednoznačně vyjádřena politická vůle,

L.

vzhledem k tomu, že některé nejméně rozvinuté země směřují k tomu, že nesplní ani jeden z rozvojových cílů tisíciletí,

M.

vzhledem k tomu, že nedávná potravinová a palivová krize spojená s celosvětovým hospodářským poklesem a změnou klimatu vedly ke zhoršení situace, pokud jde o pokrok v oblasti omezování chudoby dosažený v poslední dekádě,

N.

vzhledem k tomu, že vlastnictví půdy je pro jednotlivce, rodiny a společenství podnětem k tomu, aby sami začali rozhodovat o rozvoji ve své oblasti a zajistili dodávky potravin na místní úrovni,

O.

vzhledem k tomu, že zmírňování změny klimatu v rozvojových zemích by mohlo do roku 2020 (14) stát ročně přibližně 100 miliard USD a hospodářský pokles dosáhne také nejméně takové hodnoty (15),

P.

vzhledem k tomu, že by neměla být v rámci hodnocení rozvojových cílů tisíciletí přehlédnuta situace v rozvojových zemích se „středním příjmem“, které i nadále žádají o pomoc, aby mohly plně rozvinout svůj rozvojový potenciál,

Q.

vzhledem k tomu, že za změnu klimatu a finanční a hospodářskou krizi jsou zodpovědné především průmyslové státy,

R.

vzhledem k tomu, že vzrůstají počty chudých pracujících a těch, kteří pracují na nejistých pracovních místech,

S.

vzhledem k tomu, že neuspokojivý stav, pokud jde o mír a bezpečnost, demokracii a politickou stabilitu, často brání chudým zemím v plném rozvinutí jejich rozvojového potenciálu,

T.

vzhledem k tomu, že korupce ničí produktivitu, je zdrojem nestability a odrazuje zahraniční investice,

U.

vzhledem k tomu, že nezákonný únik kapitálu z rozvojových zemí dosahuje podle odhadů výše 641 až 941 miliard USD, a vzhledem k tomu, že tyto úniky snižují schopnost rozvojových zemí vytvářet své vlastní zdroje a přidělovat více finančních prostředků na omezování chudoby (16),

V.

zhledem k tomu, že přes výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění některých rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví, u tří rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví, zejména pokud jde o úmrtnost matek, by se mohlo stát, že nebudou splněny,

W.

vzhledem k tomu, že ke 13 % všech úmrtí matek v rozvojových zemích dochází následkem nebezpečných potratů, a vzhledem k tomu, že v Africe je tento podíl mnohem vyšší (17),

X.

vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků pro plánování rodiny vycházející z počtu dětí na jednu ženu během poslední dekády prudce poklesl,

Y.

vzhledem k tomu, že i po dosažení všech rozvojových cílů tisíciletí budou stále existovat problémy týkající se chudoby a utrpení v chudých zemích,

Z.

vzhledem k tomu, že pokud nesplníme své sliby v rámci rozvojových cílů tisíciletí, bude to pro miliony chudých lidí znamenat další utrpení a vážně to naruší důvěru mezi zeměmi severu a jihu,

1.

očekává, že Evropské rada se na svém zasedání v červnu 2010 shodne na cílevědomém a jednotném postoji EU před zářijovým summitem OSN, který se zaměří na rozvojové cíle tisíciletí, a že tento postoj povede k novým, na výsledek orientovaným, doplňkovým, transparentním a měřitelným závazkům;

2.

vyzývá členské státy k plnění povinností, na kterých se dohodly v rámci Evropského konsenzu o rozvoji;

3.

poukazuje na to, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí musí pro Evropskou unii zůstat jedním ze stěžejních cílů; zdůrazňuje, že omezení chudoby splněním rozvojových cílů tisíciletí se musí jednoznačně stát překlenovacím rámcem rozvojové politiky EU, což se musí jasně odrážet ve všech příslušných politikách včetně obchodních politik a v legislativních návrzích; domnívá se, že by rozvojové cíle tisíciletí neměly být považovány za technickou záležitost, kterou lze snadno vyřešit poskytnutím více peněz nebo obchodních příležitostí, aniž by byly určeny a odstraněny základní příčiny chudoby;

4.

zdůrazňuje, že údaje uvedené v nedávné zprávě OSN nazvané „Rethinking Poverty“ jsou nejenom znepokojující, nýbrž jasně ukazují, že hrozba nesplnění rozvojových cílů tisíciletí je skutečná;

5.

vyzývá všechny členské státy, aby nejpozději do roku 2015 splnily své přísliby pomoci ve výši 0, 7 %;

6.

vyzývá EU a členské státy, aby zavedly odpovědnější opatření týkající se jejich závazku vyčlenit 0,7 % HND na rozvojovou pomoc do roku 2015, včetně zahájení procesu vzájemného hodnocení oficiální rozvojové pomoci, který by v rámci Rady pro zahraniční věci vyhodnotil pokrok dosažený při plnění cíle 0,7 % do roku 2015 a byl završen zprávou pro Evropskou radu a Evropský parlament;

7.

vyzývá všechny členské státy, aby zavedly opatření pro rozvojovou pomoc a vydaly víceleté harmonogramy za účelem splnění cílů v rámci rozvojových cílů tisíciletí; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby oficiální rozvojová pomoc byla zcela transparentní, a z tohoto důvodu ji žádá, aby zveřejnila částky, kterými na tuto pomoc přispěly členské státy;

8.

vyzývá EU i OECD, aby nerozšiřovaly definici rozvojové pomoci (ODA) a nezapočítávaly rušení dluhů nebo další finanční toky neoficiální rozvojové pomoci jako výdaje na tuto pomoc;

9.

vyzývá všechny členské státy, aby se v rámci skupiny G20 a OSN aktivně zaměřily na daňové ráje, daňové úniky a nezákonný únik kapitálu a podporovaly větší transparentnost, včetně systematického zveřejňování zisků nadnárodních společností a výše daní, které tyto společnosti zaplatily v jednotlivých zemích, čímž by se rozvojovým zemím umožnilo ponechat si své vlastní zdroje na svůj rozvoj;

10.

vyzývá EIB, aby přehodnotila svou politiku týkající se exteritoriálních finančních center, a to na základě přísnějších kritérií, než je seznam Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na němž jsou uvedeny zakázané a sledované jurisdikce, a aby zajistilo její uplatňování a aby se každoročně předkládaly zprávy o dosaženém pokroku;

11.

vyzývá všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby přijaly opatření ke zlevnění převodů finančních prostředků;

12.

vyzývá všechny členské státy, aby podpořily iniciativy OSN a přijaly opatření, jejichž cílem bude zvýšit v případě transakcí týkajících se státního dluhu odpovědnost států, které poskytují půjčku, i států, které si půjčují;

13.

vyzývá všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby obnovily své úsilí o zmírnění dluhového zatížení těch nejméně rozvinutých zemí, které mohou prokázat odpovědnost, transparentnost a řádnou správu;

14.

vyzývá EU, aby poskytla důležité finanční prostředky za účelem pomoci chudým státům v boji s dopady změny klimatu a hospodářské krize; trvá na tom, aby tyto finanční prostředky byly ke stávajícím závazkům týkajícím se rozvojové pomoci skutečně doplňkové;

15.

vyzývá všechny členské státy, aby se v rámci příštího finančního výhledu a Evropského rozvojového fondu zavázaly k přidělování podstatně vyššího objemu prostředků na rozvojovou spolupráci a na pomoc v případě nouze;

16.

vyzývá Evropskou komisi, aby využívala svých stávajících nástrojů spolupráce s rozvojovými zeměmi, včetně akčních plánů evropské politiky sousedství, Východního partnerství i GSP a GSP+, a aby dále určila a prováděla praktická opatření, která mají napomoci ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

17.

vyzývá všechny členské státy, aby podstatně zvýšily částku rozvojové pomoci poskytovanou formou rozpočtové podpory, zvláště prostřednictvím smluv v rámci rozvojových cílů tisíciletí, ale trvá na tom, aby byla splněna kritéria demokracie, lidských práv, správy a další základní kritéria, a na tom, aby kontroly a audity byly prováděny častěji a lépe;

18.

vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že EU bude kromě poskytování rozpočtové pomoci pokračovat ve své činnosti za pomoci bohaté škály stávajících finančních nástrojů na celosvětové i vnitrostátní úrovni, včetně Světového fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a jiných významných organizací a mechanismů, zejména organizací a komunit občanské společnosti;

19.

vyzývá všechny členské státy, aby pokračovaly ve zlepšování koordinace dárců uvolňováním veškeré své pomoci v souladu s Pařížskou deklaraci a prohlášením z Akry, a tím snížily přílišnou roztříštěnost rozpočtů určených na pomoc, přičemž toto snížení je nezbytné pro soudržnost a odstraňování vázání pomoci; rovněž uznává, že jednotlivé členské státy mohou v různých zeměpisných oblastech a rozvojových odvětvích poskytnout odborné znalosti;

20.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že hlavní odpovědnost za plánování rozvojových fondů a za stanovování priorit v nové institucionální struktuře EU zůstane v rukou komisaře pro rozvoj;

21.

vyzývá EU, aby učinila konkrétní opatření proti chudobě tím, že přijme soudržnou politiku, jejíž součástí budou oblasti obchodu, rozvojové spolupráce a společné zemědělské a rybářské politiky, aby se zabránilo přímým nebo nepřímým negativním vlivům na hospodářství rozvojových zemí;

22.

vyzývá EU, bránila zásadu zabezpečení dodávek potravin v rozvojových zemích a aby v průběhu stávajících jednání v rámci WTO vybídla všechny aktéry k dodržování této zásady;

23.

je přesvědčen, že k dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba a opatření umožňující lepší přístup k půdě, vodě a zdrojům biologické rozmanitosti a opatření zlepšující politiku poskytování pomoci drobným zemědělcům z místních zdrojů;

24.

vyzývá EU, aby z hlediska rozvoje prověřila své smlouvy týkající se rybolovu, aby v těchto smlouvách byly plně zohledněny sociální a hospodářské dopady na místní komunity, zvláště prostřednictvím dlouhodobé odvětvové podpory EU a prostřednictvím mechanismu spravedlivého sdílení nákladů majitelů lodí na přístup loďstva EU;

25.

vyzývá EU, aby za pomoci své obchodní politiky nevyvíjela na chudé země tlak v tom smyslu, aby otevřely svá zranitelná obchodní odvětví, pokud jim úroveň rozvoje znemožňuje spravedlivou soutěž na celosvětové úrovni, a současně aby posílila zaměření pomoci EU v oblasti obchodu ve prospěch chudých zemí;

26.

vyzývá EU, aby bojovala za včasné a na rozvoj zaměřené uzavření kola jednání WTO z Dauhá;

27.

vyzývá k tomu, aby posuzování rizika spojeného se změnou klimatu bylo systematicky začleňováno do všech aspektů plánování politik a rozhodování, včetně obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; požaduje, aby výsledky tohoto posouzení byly použity pro vytvoření jasných pokynů pro politiku spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje;

28.

zdůrazňuje, že na problém změny klimatu je třeba účinně reagovat na celosvětové úrovni, přičemž odpovědnost za boj proti účinkům skleníkových plynů, které v případě, že jim nebude věnována pozornost, ohrozí dosažení rozvojových cílů tisíciletí, by na sebe měly vzít průmyslově vyspělé země, které by měly současně stát v čele tohoto boje;

29.

vyzývá EU a členské státy, které jsou stranami Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k úmluvě z Espoo, aby při své pomoci ve prospěch rozvojových programů a veřejných projektů v rozvojových zemích plně dodržovaly ustanovení Protokolu;

30.

je přesvědčen, že obchod může být mocnou hybnou silou hospodářského růstu, ačkoli jen obchod sám o sobě nemůže vyřešit rozvojové problémy; domnívá se, že pomalý postup jednání v rámci jednacího kola z Dauhá brzdí přínos systému mezinárodního obchodu pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že pozitivní závěr jednacího kola z Dauhá by mohl přispět k poskytnutí řady hospodářských stimulů ve světovém měřítku; bere na vědomí, že řada studií UNCTAD a dalších institucí ukazuje, že rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích zřídka vedla k trvalému a zásadnímu omezení chudoby a přispěla k poklesu obchodu rozvojových zemí, zejména zemí Afriky;

31.

zdůrazňuje, že je důležité usilovat o usnadnění zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství; znovu zdůrazňuje, že otevřenost obchodu a podpora kapacity nabídky patří mezi důležité prvky každé soudržné rozvojové strategie a že iniciativy technické pomoci související s obchodem představují dodatečný nástroj v boji proti chudobě a nedostatečnému rozvoji;

32.

připomíná, že zlepšení obchodní kapacity rozvojových a nejméně rozvinutých zemí jim může pomoci nabýt obchodních dovedností a infrastruktury, které jsou nezbytné k tomu, aby mohly naplňovat dohody WTO a mít z nich prospěch, rozvíjet svůj obchod, využívat nové i stávající obchodní příležitosti, naplňovat nové dohody a přizpůsobit se měnícím se vnějším obchodním podmínkám;

33.

vítá iniciativy v rámci obchodu s rozvojovými zeměmi, které již na úrovni EU a WTO existují, zejména iniciativu „Všechno kromě zbraní“, GSP a GSP +, zásadu asymetrie a přechodná období vyjednaná ve všech stávajících evropských dohodách o partnerství, a vyzývá Komisi, aby tuto politickou strategii konsolidovala; zdůrazňuje, že systém GSP zaručuje svým uživatelům větší stabilitu a předvídatelnost a více obchodních příležitostí; konstatuje, že se zemím, které ratifikovaly a skutečně provádějí hlavní mezinárodní úmluvy o udržitelném rozvoji, sociálních právech a řádné správě věcí veřejných, poskytují dodatečné preference v rámci systému GSP;

34.

vyzývá Komisi, aby při současných jednáních WTO a dvoustranných jednání o volném obchodu kladla větší důraz na obsah rozvoje;

35.

připomíná, že cílem strategie pro pomoc v oblasti obchodu je podporovat chudé a zranitelné země při rozvíjení základní hospodářské infrastruktury a nástrojů, které potřebují, aby mohly využívat obchodu jako hnací síly hospodářského růstu a rozvoje; vítá prohlášení Komise, že EU již splnila svůj cíl, kterým bylo poskytnout do roku 2010 2 miliardy EUR na pomoc související s obchodem, neboť celková výše podpory pomoci související s obchodem ze strany EU a jejích členských států představovala v roce 2008 2,15 miliardy EUR (1,14 miliardy EUR z členských států a 1,01 miliardy z EU), a konstatuje, že bylo dosaženo významných výsledků v rámci širší agendy pomoci v oblasti obchodu, včetně dopravy a energetiky, výrobních odvětví a přizpůsobení souvisejícího s obchodem; nicméně vyzývá Komisi, aby předložila podrobné informace (včetně číselných údajů) o rozpočtových položkách, které jsou využívány k financování pomoci související s obchodem a k financování strategie pro pomoc v oblasti obchodu;

36.

naléhá na Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti nejméně rozvinutým zemím a více je podporovaly, a zvýšily tak celkovou výši finančních prostředků EU na pomoc v oblasti obchodu, které nebyly v nedávné době dostatečně navýšeny; zastává názor, že s ohledem na rostoucí význam regionální integrace v rámci agendy EU na pomoc v oblasti obchodu by mělo být vyvinuto větší úsilí s cílem dokončit regionální balíčky pomoci v oblasti obchodu pro země AKT; zastává názor, že existuje prostor pro zlepšení účinnosti pomoci prostřednictvím rozšíření společných analýz, společných strategií reakce a společných opatření na pomoc v oblasti obchodu;

37.

zastává názor, že vztahy jih-jih se stávají rychle rostoucí součástí světového obchodu, mohly by sehrávat stále důležitější úlohu při zajišťování rozvoje nejchudších zemí a měly by být povzbuzovány a podporovány;

38.

vyzývá EU, aby zachovala jednotný a komplexní přístup k rozvojovým cílům tisíciletí a aby uznávala, že všechny jednotlivé úkoly a cíle jsou vzájemně propojeny a představují minimální požadavky pro dosažení odstranění chudoby;

39.

vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby přidělily alespoň 20 % celkových rozvojových výdajů na zajištění základních potřeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, aby zvýšily příspěvky do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a aby zvýšily financování dalších programů, jejichž účelem je posílit systémy zdravotní péče, a aby upřednostnily zdraví matek a boj proti kojenecké úmrtnosti;

40.

vyzývá rozvojové země, aby na zdravotní péči přidělovaly alespoň 15 % ze svých vnitrostátních rozpočtů a aby posilovaly své systémy zdravotní péče;

41.

vyzývá EU a rozvojové země, aby podporovaly bezplatný přístup ke zdravotnictví a vzdělávání;

42.

vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles ve financování v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se dobrovolného plánování rodiny, bezpečného provádění potratů, léčení pohlavních přenosných infekcí a poskytování pomůcek pro reprodukční zdraví ve formě léčivých přípravků pro záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů;

43.

vyzývá Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se pátým rozvojovým cílem tisíciletí (zlepšení zdraví matek), čtvrtým rozvojovým cílem (úmrtnost dětí) a šestým rozvojovým cílem (HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza) zabývaly důsledně a komplexně společně s třetím rozvojovým cílem (rovnost žen a mužů a posílení postavení žen);

44.

požaduje, aby strategické dokumenty týkající se země a regionu kladly důraz na potřebu právních předpisů v oblasti boje proti násilí a diskriminaci žen, podporovaly účast žen v rozhodovacím procesu a dále zdůrazňovaly potřebu politik, které zohledňují genderové aspekty;

45.

znovu opakuje, že by EU měla podpořit rozvojové země, které využívají takzvané výjimky zakotvené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), aby mohly v rámci jejich vnitřních programů v oblasti veřejného zdraví poskytovat léky za dostupné ceny; zdůrazňuje, že dohody, které zajišťují přístup ke generickým léčivům, nesmí být ohroženy dohodami o volném obchodu;

46.

vyzývá EU, aby alespoň polovinu své rozvojové pomoci směřovala do nejméně rozvinutých zemí a aby se soustředila na ty nejpotřebnější z nich a zaměřila se zejména na ženy, děti a osoby s postižením a aby ve svých rozvojových strategiích účinněji zdůraznila zájmy zranitelných skupin;

47.

podporuje v této souvislosti návrh Komise přerozdělit v rámci přezkumu programů pro země AKT v polovině období v roce 2010 finanční prostředky ve prospěch zemí, které nejvíce zaostávají;

48.

vyzývá EU a rozvojové země, aby věnovaly zvláštní pozornost nediskutovatelným právům menšin, a trvá na tom, aby EU do svých mezinárodních dohod začlenila dodržování lidských práv a nediskriminační klauzuli, mj. pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku, sexuální orientace a o diskriminaci lidí s HIV/AIDS;

49.

vyzývá EU a partnerské vlády, aby zvýšily investice do zemědělství a zabezpečení dodávek potravin na úroveň, která všem zaručí osvobození od hladu, zejména prostřednictvím uspokojování neodkladných potřeb souvisejících s hladem, malorolnictvím a programy zaměřenými na sociální ochranu;

50.

vyzývá Komisi, aby podporovala vlastnictví půdy jako nástroj pro omezování chudoby a zabezpečení dodávek potravin tím, že budou posílena vlastnická práva a bude usnadněn přístup zemědělců, malých podniků a místních komunit k úvěrům;

51.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou praxí, kdy zemědělskou půdu (zejména v Africe) získávají vládou podporovaní zahraniční investoři, což může ohrozit zabezpečování dodávek potravin na místní úrovni a vést k závažným a dalekosáhlým důsledkům v rozvojových zemích; naléhavě vyzývá OSN a EU, aby se zabývaly nepříznivými důsledky získávání zemědělské půdy (včetně vyvlastňování drobných zemědělců a neudržitelné využívání půdy a vodních zdrojů) tím, že uznají právo obyvatel mít pod kontrolou zemědělskou půdu a další životně důležité přírodní zdroje;

52.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily své úsilí v boji proti dětské práci, a to jak podporováním specifických programů, tak i v rámci hlavních směrů rozvojových politik a mezinárodního obchodu;

53.

vyzývá EU a vlády rozvojových zemí, aby rozhodně podporovaly Světovou dohodu MOP o pracovních místech a aby efektivně použily všechny aspekty agendy důstojné práce;

54.

vyzývá Komisi, aby v rozvojových zemích prováděla kontroly sociální ochrany pracovníků, sociálního dialogu a základních pracovních standardů a tam, kde je to nezbytné, nabízela pobídky a uplatňovala sankce prostřednictvím obchodních dohod a všech dalších dostupných nástrojů;

55.

vyzývá Světovou banku a MMF, aby státům s nedostatečným zastoupením přidělily spravedlivější podíl hlasovacích práv a zajistily, aby strana vypůjčující si peníze a strana peníze půjčující měly v krátkodobém horizontu stejný podíl hlasovacích práv a aby půjčování neohrožovalo zásady vlastní odpovědnosti, jak bylo přislíbeno v Paříži a Akře;

56.

vyzývá MMF, aby zvýšil pro země s nízkými příjmy přístup ke svým zvýhodněným úvěrům a zvýšil příděly zvláštních práv čerpání pro země s nízkými příjmy v souladu s jejich potřebami;

57.

v souvislosti se spolurozhodováním o nadcházejícím hodnocení externího mandátu Evropské investiční banky hodlá této příležitosti využít k zajištění toho, aby EIB splnila své rozvojové závazky a aby své zdroje přizpůsobila více potřebám rozvojových zemí, včetně vzájemně účinných zápůjčních facilit ve prospěch chudých zemí;

58.

vyzývá všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby zajistily, že OSN zůstane dobrovolným fórem k řešení otázek týkajících se globální governance a chudoby;

59.

vyzývá orgány EU a AU, aby novou politickou vůli investovaly do strategického partnerství EU-Afrika a zavázaly se poskytnout specifické zdroje, které mu umožní rozvinout svůj plný potenciál;

60.

vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby v rozvojových zemích prosazovaly a podporovaly demokracii, mír, právní stát a nezkorumpovanou správu;

61.

vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby vyvinuly mimořádné úsilí na podporu veřejné správy v rozvojových zemích, s konkrétním cílem bojovat proti korupci a vytvořit správní prostředí, které je transparentní, nestranné a spravedlivé a současně uznává zásadní úlohu nestátních aktérů a občanské společnosti;

62.

naléhavě vyzývá všechny rozvojové země, aby podepsaly Úmluvu OSN proti korupci, učinily praktické kroky k účinnému provedení jejích ustanovení a vytvořily mechanismy pro sledování pokroku;

63.

uznává, že je nutné v rozvojových zemích zdokonalit mezinárodní účetní standardy s cílem předcházet praktikám daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, a tím dosáhnout lepší správy daní v celosvětovém měřítku;

64.

vyzývá rozvojové země, aby zapojily parlamenty, místní správy i občanskou společnost a jiné nestátní aktéry na všech stupních vytváření a provádění politik;

65.

vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby posílily řádnou správu všech věcí veřejných, zejména pak při správě poskytované pomoci, a naléhavě vybízí Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky za účelem zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

66.

uznává rozhodující souvislost mezi bezpečností a rozvojem a s obavami poukazuje na nedostatečný pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o mírové řešení zamrzlých konfliktů v zemích sousedících s EU i v zemích vzdálenějších, což nutí EU, aby přehodnotila své úsilí v této oblasti;

67.

vyzývá EU, aby zahájila cílevědomý a tvůrčí dialog se všemi tradičními i nově se prosazujícími dárci s účelem zajistit, že rozvojové cíle tisíciletí budou splněny a že omezování chudoby zůstane na předním místě celosvětové agendy;

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.