3.5.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/8

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Budoucnost Evropského sociálního fondu po roce 2013“

(průzkumné stanovisko)

2011/C 132/03

Zpravodaj: pan VERBOVEN

Spoluzpravodaj: pan CABRA DE LUNA

Dne 7. října 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Budoucnost Evropského sociálního fondu po roce 2013

(průzkumné stanovisko).

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. února 2011.

Na 470. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2011 (jednání dne 15. března 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 172 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru je následující:

1.1	Zásady hospodářské, sociální a územní soudržnosti, stejně jako zásada solidarity, jsou zakotveny ve Smlouvě a představují dva z nejvýznamnějších pilířů integrace občanů a území. Tyto zásady tudíž musejí být předmětem diskuse o budoucím rozpočtu Evropské unie.

1.2

Úkolem politiky soudržnosti není pouze snižovat nerovnosti mezi regiony, ale také přispívat ke snižování sociálních nerovností, které postihují určité skupiny obyvatel; mělo by se tak dít prostřednictvím podpory společnosti, jež bude vykazovat plnou zaměstnanost, rovnost příležitostí, sociální integraci a soudržnost, a v širším slova smyslu tedy evropský sociální model. Evropský sociální fond (ESF) musí být i nadále strukturálním fondem a součástí politiky soudržnosti Evropské unie.

1.3

ESF je výsadním nástrojem k podpoře provádění evropské strategie zaměstnanosti a je důležité, aby i v budoucnu v rámci strategie Evropa 2020 zůstal efektivním nástrojem pro účely investic do lidských zdrojů, k zajištění vysoké míry zaměstnanosti s kvalitními pracovními místy a na podporu sociálního začleňování. Vzhledem k současné hospodářské situaci musí proto ESF i nadále významným strategickým a finančním nástrojem a je třeba vyčlenit na něj více prostředků v souladu s růstem závažnosti výzev, kterým bude muset čelit (vyšší míry nezaměstnanosti), s přihlédnutím k navýšení všeobecného rozpočtu EU, tj. nejméně o 5,9 % dle návrhu Evropské komise na celkové zvýšení rozpočtu EU na rok 2011.

1.4

V současné době hospodářské krize je rozhodnutí Evropské rady o posílení úlohy ESF rozhodnutím zvláště významným. Politika v oblasti trhu práce a sociální politiky musejí i nadále být ústředními složkami ESF. Investice se musejí zaměřit současně na rozvoj lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a opětovné zapojení propuštěných pracovníků do trhu práce. Prioritní by nicméně mělo být vytváření kvalitních pracovních míst, udržitelný růst a zapojení sociálně zranitelných skupin do trhu práce a do společnosti; mezi tyto skupiny patří mj. mládež, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nejvíce vzdálení trhu práce, senioři, lidé se zdravotním postižením a etnické menšiny; cílem je zvýšit konkurenceschopnost EU a splnit cíle strategie Evropa 2020.

1.5

Je třeba se poučit z využití ESF a podpořit hospodářskou obnovu i hospodářský růst Evropské unie zesílením podpory malých a středních podniků, mikropodniků a subjektů sociální ekonomiky s ohledem na cíle ESF, a dále také prostřednictvím sociálních zlepšení jak z hlediska zachování a vytváření kvalitních pracovních míst, tak co se týče sociálního začleňování, především pomocí práce.

1.6

ESF by měl coby nástroj EU zaměřený na investice do lidských zdrojů podporovat všechny tři priority strategie Evropa 2020: inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění. Zaměstnanost, odborná příprava a vzdělávání, aktivní začlenění a politiky zaměřené na rovnost příležitostí jsou pak klíčovými předpoklady konsolidace osob pomocí rozvíjení jejich znalostí a kvalifikací, podpory kultury inovací, zvyšování míry zaměstnanosti a vytváření podmínek pro trh práce podporující začlenění.

1.7	Princip partnerství, na němž je založena účast sociálních partnerů a dalších organizací organizované občanské společnosti, je významnou zárukou řádného fungování opatření navázaných na strukturální fondy, zejména pak Evropského sociálního fondu.

1.8	Chceme-li čelit dopadům hospodářské krize a dosáhnout výsledků, musíme využít zkušenosti získané z účasti sociálních partnerů na sociálním dialogu a nevládních organizací v rámci partnerství.

1.9	Zásady partnerství, zákazu diskriminace a dostupnosti a udržitelného rozvoje (1) je třeba zachovat a posílit s cílem konsolidovat pozitivní výsledky, jichž bylo dosaženo během celého posledního programového období.

1.10

Nařízení o strukturálních fondech musejí jasně definovat zásadu partnerství, stejně jako výše uvedené zásady, a nikoli odkazovat na „stávající vnitrostátní pravidla a postupy“, a zároveň musí jasně definovat funkci každého z partnerů. Je zapotřebí pevně konsolidovat postavení monitorovacích výborů vůči vnitrostátním a regionálním orgánům odpovědným v rámci jejich funkcí za programování, provádění a monitorování.

1.11	EHSV sdílí názor, že je nutné zlepšit hodnocení, výkon a výsledky využití fondů. K tomu je však nutné definovat ukazatele a disponovat kvantitativními i kvalitativními měřítky, a to v širším rámci celého postupu provádění politiky soudržnosti.

1.12	Je třeba zajistit koherenci mezi prioritami stanovenými na jednotlivých úrovních: evropské, vnitrostátní, regionální a místní.

1.13

Je nutné posílit součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj a dalšími fondy, u nějž musí dojít k posílení zásad partnerství, zákazu diskriminace a udržitelnosti. Je třeba předcházet duplicitě mezi ESF a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci (Fonds européen d'ajustement à la mondialisation, FEM) a zajistit koherenci tak, aby tváří v tvář restrukturalizacím opatření vycházející z ESF byla preventivní, zatímco opatření podporovaná z FEM by měla být nápravná.

1.14

Je zapotřebí provést četná zlepšení provádění postupů a praktických aspektů přístupu k financování z ESF, především výrazným snížením byrokracie, zvláště zrychlením systému plateb a minimalizací finančních nákladů realizátorů programů a zjednodušením fakturačních a účetních postupů, např. využitím paušálních částek (lump sums).

1.15

Budoucí ESF bude muset zajistit dostatečné prostředky k provádění strategie Evropa 2020 pomocí inovativních způsobů financování (2), jako je např. přímé vyčlenění prostředků na cílená opatření v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování pro nejohroženější skupiny či osoby vystavené riziku vyloučení.

1.16

Sociální partneři a občanská společnost hrají zásadní úlohu v procesu přezkumu, provádění a hodnocení ESF. V budoucnu bude proto EHSV zajišťovat stálé monitorování využití ESF, a tím se bude podílet na zlepšování významné součásti rozhodovacího procesu, jíž je komunikace mezi evropskými institucemi, sociálními partnery a všemi subjekty občanské společnosti.

2.   Kontext: Komise zahájila diskusi o budoucnosti Evropského sociálního fondu

2.1   Provádění programů financovaných z ESF v období 2007–2013 dospělo do poloviny cesty.

2.2   Komise představila hlavní směry k budoucímu finančnímu rámci EU v dokumentu Přezkum rozpočtu EU (KOM(2010) 700), strukturálním fondům se pak věnuje v Závěrech páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (KOM(2010) 642).

2.3   Budoucí ESF by měl vycházet z Lisabonské smlouvy. Podle nového článku 9 přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

2.4   Pozměněný článek 175 v současnosti pokrývá územní soudržnost. ESF coby hlavní evropský finanční nástroj na podporu lidských zdrojů bude i nadále přispívat k plnění cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti v duchu článku 162 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.5   Nový politický rámec pro nadcházející desetiletí, tj. strategie Evropa 2020, byl přijat Evropskou radou dne 17. června 2010. EU se tak zavázala dosáhnout míry zaměstnanosti 75 % u obyvatel ve věku 20 až 64 let, snížit míru předčasně ukončené školní docházky pod 10 %, zajistit, aby nejméně 40 % mladší generace dosáhlo terciární úrovně vzdělání, snížit počet osob ohrožených chudobou o 20 milionů a zvýšit soukromé a veřejné investice do výzkumu a vývoje až na 3 % HDP (3).

2.6   V roce 2011 Komise představí nový rozpočtový rámec na období po roce 2013, na nějž navážou legislativní návrhy týkající se strukturálních fondů včetně Evropského sociálního fondu. V této souvislosti zveřejnila Komise dne 19. října 2010 sdělení Přezkum rozpočtu EU. To bychom měli považovat za příležitost dodat ESF nový impuls a provést určité změny. Je třeba posílit viditelnost a jedinečnost ESF v novém rozpočtovém rámci EU.

2.7   Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti zveřejněná dne 10. listopadu 2010 pojednává o možnostech nabízejících se pro budoucí politiku soudržnosti.

2.8   Pokud se konkrétněji jedná o budoucnost ESF, byla zahájena reflexe formou specifických studií.

2.9   Dále své stanovisko přijal též Výbor ESF, a to dne 3. června 2010, a Komise ve dnech 23. a 24. června 2010 uspořádala konferenci na toto téma.

2.10   V této souvislosti Komise dne 7. října 2010 požádala Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska, v němž by Výbor analyzoval otázky, na než se zaměřilo stanovisko Výboru ESF.

2.11   Uvedené reflexe se soustředí na následujících pět témat:

—	Jaká je přidaná hodnota ESF ve vztahu k ryze vnitrostátním finančním nástrojům?

—	Jaké by mělo být poslání a priority ESF v kontextu strategie Evropa 2020?

—	Jak zajistit geografickou a tematickou koncentraci ESF?

—	Jak dosáhnout maximální součinnosti s ostatními fondy, zejména s Evropským fondem pro regionální rozvoj?

—	Jaký systém provádění zvolit pro dosažení efektivnější a zároveň jednodušší správy?

2.12   Vzhledem k současnému trendu úbytku pracovních míst v Evropské unii je dále nutné, aby ESF zaujal ještě významnější postavení v kontextu evropské politiky soudržnosti. Z toho důvodu bude zapotřebí značně navýšit jeho rozpočet, a to nejméně o 5,9 %, jak navrhuje Evropská komise, pokud jde o obecné navýšení rozpočtu EU na rok 2011.

3.   Obecné připomínky k budoucnosti Evropského sociálního fondu

3.1   Zásady soudržnosti a solidarity jsou zakotveny ve Smlouvě a představují dva z nejvýznamnějších pilířů integrace občanů a území. Tyto zásady tudíž musejí být předmětem diskuse o budoucím rozpočtu Evropské unie.

3.2   Lisabonská smlouva tyto zásady stvrzuje a článkem 174 stanoví, že „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“.

3.3   Smlouva pak zvláště zdůrazňuje, že „Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“. Význam tohoto cíle dále vzrostl po dvou posledních rozšířeních Evropské unie.

3.4   Dále Listina základních práv EU, jež je po začlenění do Smlouvy právně závazná, stanoví, že spolu s územní soudržností bude EU muset podporovat také soudržnost sociální tím, že zaručí sociální práva všech občanů nezávisle na jejich regionu nebo státním občanství, zakáže diskriminaci a věnuje úsilí mj. zajištění rovnosti příležitostí.

3.5   Úkolem politiky soudržnosti není pouze snižovat nerovnosti mezi regiony; musí také přístupem zaměřeným na lidi podporovat vznik společnosti, jež bude vykazovat plnou zaměstnanost, rovnost příležitostí, sociální integraci a soudržnost EU, a v širším slova smyslu tedy evropský sociální model.

3.6   Evropská rada rozhodla, že strukturální fondy jsou nutnými finančními nástroji provádění Lisabonské strategie, která se zaměřila na ty nejméně kvalifikované a na ty, kteří mají nejobtížnější přístup k vnitrostátním aktivním politikám zaměstnanosti (4). V této souvislosti je ESF výsadním nástrojem k podpoře provádění evropské strategie zaměstnanosti a je důležité, aby i v budoucnu v rámci strategie Evropa 2020 zůstal efektivním nástrojem zajištění vysoké míry zaměstnanosti s kvalitními pracovními místy a na podporu sociálního začleňování.

3.7   Hospodářská, sociální a územní soudržnost musí zůstat jádrem strategie Evropa 2020 tak, aby byly veškeré síly a kapacity mobilizovány a zaměřeny na provádění této strategie. Strukturální fondy jsou klíčovými nástroji dosažení priorit, jež jsme nazvali „inteligentním a udržitelným růstem podporujícími začlenění“ v členských státech, regionech a na jednotlivých územích. Zde musí ESF i nadále figurovat coby významný strategický a finanční nástroj, jehož úkolem je zvyšovat míru zaměstnanosti a sociálního začlenění.

3.8   Princip partnerství, na němž je založena účast sociálních partnerů a dalších organizací organizované občanské společnosti (5), je významnou zárukou řádného fungování opatření navázaných na strukturální fondy, zejména pak Evropského sociálního fondu.

3.9   Chceme-li čelit dopadům hospodářské krize a dosáhnout výsledků, musíme využít zkušenosti získané z účasti sociálních partnerů na sociálním dialogu a nevládních organizací v rámci partnerství.

3.10   Je nutné zlepšit hodnocení, výkon a výsledky využití fondů. K tomu je však nutné definovat ukazatele a disponovat kvantitativními i kvalitativními měřítky, a to v širším rámci celého postupu provádění politiky soudržnosti. V současné době se zaměřuje na zajištění regulérnosti výdajů, a nikoli na jejich efektivitu. Je třeba sladit tyto dvě linie a při téže příležitosti snížit administrativní zátěž na rozumnou míru v souladu se zásadou proporcionality.

3.11   V současné situaci hospodářské krize je znovu nutné zařadit mezi hlavní priority Evropské unie evropskou strategii zaměstnanosti a uvolnit více prostředků na tvorbu a uchování většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst pro všechny. Politiky v oblasti trhu práce musejí i nadále být ústředními složkami ESF.

3.12   Rozhodnutí Evropské rady o podílu politiky soudržnosti na plánu hospodářské obnovy je rozhodně pozitivním znamením. Strukturální fondy, jež představují více než třetinu evropského rozpočtu, mohou totiž být zdrojem financování, který umožní řešit krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé výzvy.

3.13   Základem politiky soudržnosti se znovu musí stát nadnárodní rozměr, jenž byl typický pro iniciativy Společenství v minulosti (zejména EQUAL), a to s cílem zajistit nejen evropský přístup, ale také a především přístup solidární, neboť se mu nedostává dostatečného prostoru v novém průřezovém přístupu (mainstreaming) pro programové období 2007–2013. V tomto smyslu je zapotřebí znovu zavést možnost vyčlenit prostředky na evropské projekty, zejména inovační projekty v oblasti mezinárodních sítí.

4.   Konkrétní připomínky a návrhy k uvedeným tématům

4.1   Přidaná hodnota ESF

4.1.1   Evropská přidaná hodnota ESF je zřejmá již od jeho založení, a nyní o to více v době hospodářské krize, kdy je nutno podpořit hospodářský růst EU.

4.1.2   ESF je strukturálním fondem, který má přímý vliv na jednotlivce: pracovníky, nezaměstnané, osoby vyloučené ze společnosti, osoby s vážnými potížemi se vstupem na trh práce, mládež, seniory a další skupiny ohrožených osob.

4.1.3   ESF je prvním nástrojem, jenž podporuje provádění evropské strategie zaměstnanosti. Tato strategie by proto měla být konkrétně integrována do vnitrostátních, regionálních a místních politik v oblasti trhu práce, a dále též do cílů ESF.

4.1.4   Evropa potřebuje rozsáhlé investice do lidských zdrojů, jež jsou zcela nepochybně značnou konkurenční výhodou každé společnosti. Tato investice by měla předvídat sociální změny a zároveň reagovat na problém zachování a tvorby pracovních míst tím, že bude rozvíjet kvalifikaci a schopnosti pracovníků, zvyšovat produktivitu evropských podniků, hledat inovační a efektivnější způsoby organizace práce díky skutečným investicím do rozvíjení schopností pracovníků, sociální integrací a bude podporovat rovné příležitosti a iniciativy v oblasti sociální ekonomiky.

4.1.5   V současné době hospodářské krize je rozhodnutí Evropské rady o posílení úlohy ESF rozhodnutím zvláště významným.

4.1.6   Investice se musejí zaměřit na rozvíjení lidských zdrojů a opětovnou integraci propuštěných pracovníků do trhu práce a zároveň na tvorbu pracovních míst a udržitelný růst tak, aby byla zajištěna součinnost mezi oběma těmito procesy. Proto je nutné zohlednit přínosy efektivní sociální soudržnosti z hlediska evropské konkurenceschopnosti. Financování z prostředků ESF zaměřené na integraci skupin nejvíce vzdálených trhu práce (jako jsou osoby se zdravotním postižením, mladí lidé se zvláštními problémy při hledání zaměstnání, senioři ohrožení déletrvající nezaměstnaností a další osoby postižené sociálním vyloučením) znatelně přispěje ke zlepšení konkurenceschopnosti EU a ve střednědobém horizontu k plnění cílů strategie Evropa 2020.

4.1.7   Klíčovou záruku řádného fungování opatření založených na využití strukturálních fondů je zásada partnerství.

4.1.8   Nařízení o strukturálních fondech musejí jasně definovat tuto zásadu partnerství, a nikoli odkazovat na „stávající vnitrostátní pravidla a postupy“, a zároveň musejí jasně definovat funkci každého z partnerů.

4.1.9   Partneři včetně organizací sociální ekonomiky pak musejí mít přístup k technické pomoci a specifické odvětvové organizace u nich musí posílit budování kapacit prostřednictvím ESF.

4.1.10   Je zapotřebí navázat partnerství vysoké kvality, kde budou v každé fázi využití fondů zapojeni sociální partneři a organizovaná občanská společnost, a to zejména z důvodu jejich zásadní úlohy čelit dopadům hospodářské krize.

4.1.11   Dalšími základními principy potřebnými k dosažení co nejvyšší přidané hodnoty ESF jsou udržitelný růst k ochraně a zlepšení životního prostředí a rovnost mezi muži a ženami a zákaz diskriminace založené na pohlaví, věku, etnickém nebo rasovém původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotním postižení nebo sexuální orientaci při provádění fondů, ale také pokud jde o přístup k fondu, zejména co se týče osob s určitým znevýhodněním nebo stojících na okraji společnosti (6).

4.2   Poslání a priority ESF v kontextu strategie Evropa 2020

4.2.1   Hospodářská, sociální a územní soudržnost musí zůstat jádrem strategie Evropa 2020, jak se uvádí v rozhodnutí Evropské rady.

4.2.2   Míra souladu ESF a strategie Evropa 2020 se musí projevit v existenci nebo neexistenci strategických hlavních směrů, jejichž smyslem by bylo promítnout strategické priority EU do operačních programů.

4.2.3   V této souvislosti musí být ESF i nadále nástrojem provádění evropské strategie zaměstnanosti. V tomto smyslu musí ESF přispívat k tvorbě kvalitních pracovních míst, jež jsou zásadním předpokladem hospodářského růstu EU. Ačkoli přednostně je třeba zajistit tvorbu kvalitních pracovních míst, pozornost musí být věnována také vytváření jiných typů zaměstnání, jako jsou zelená pracovní místa, z důvodu změny výrobního modelu, a také je třeba se zaměřit na udržitelný rozvoj podporující začlenění.

4.2.4   ESF představuje hlavní finanční nástroj EU pro investice do lidských zdrojů na podporu opatření v oblasti aktivní integrace, aktivace, rekvalifikace a zdokonalování.

4.2.5   Musíme se poučit z využití ESF na podporu hospodářské obnovy Evropské unie.

4.2.6   Jedná se o následující opatření a priority:

—	podporovat aktivní začlenění a integraci do trhu práce, zejména u mládeže, starších pracovníků, osob se zdravotním postižením a dalších ohrožených skupin, jako jsou migranti, a též bojovat proti diskriminaci;

—	zvýšit míru zaměstnanosti žen a bojovat proti nerovnostem v odměňování;

—	ustavit střediska pro sledování trhu práce a využití strukturálních fondů;

—	podporovat rekvalifikace pracovníků, zaměřené na inovace a přechod k ekonomice s nízkými emisemi CO2;

—	zlepšit podporu malých a středních podniků, mikropodniků a subjektů sociální ekonomiky, které představují 80 až 90 % průmyslové struktury Evropské unie, a zároveň vytvářet kvalitní pracovní místa;

—	definovat „odbornou přípravu v době krize“ na základě diskusí o vývoji jednotlivých odvětví a regionů;

—	lépe šířit osvědčené postupy, jako je investice do zkráceného pracovního úvazku spolu s odbornou přípravou pracovníků;

—	posílit sociální dialog společnou odbornou přípravou sociálních partnerů;

—	podporovat celoživotní vzdělávání a učení;

—	podporovat přímou účast na plánování, správě a hodnocení fondů v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 1083/2006, především s větším důrazem na budování kapacit;

—	zajistit kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek;

—	podporovat zdraví a bezpečnost na pracovišti;

—	zajistit fyzicky i finančně dostupné pečovatelské služby a učinit kroky k „deinstitucionalizaci“ osob, jimž poskytují služby pečovatelská střediska, včetně např. osob se zdravotním postižením;

—	modernizovat veřejné služby v oblasti zaměstnanosti.

4.3   Geografická a tematická koncentrace ESF

4.3.1   Strukturální fondy představují hlavní nástroj Evropské unie, který je ve spolupráci s členskými státy využíván k podpoře méně zvýhodněných oblastí Unie a nejohroženějších sociálních skupin s cílem zmírnit socioekonomické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a mezi různými územními celky. Tuto funkci musejí strukturální fondy zastávat i do budoucna.

4.3.2   K účinnému provedení strategie Evropa 2020 je dále zapotřebí, aby se prioritami pro budoucí ESF stala hospodářská, sociální a územní soudržnost, díky snížení socioekonomických nerovností mezi regiony i v rámci regionů (jako např. nerovnosti mezi jednotlivými sociálními skupinami). Všechny členské státy mají určité nedostatky v různých oblastech. Přístup k prostředkům z ESF by proto měly mít všechny regiony trpící nezaměstnaností přesahující unijní průměr a nerovnováhou na trhu práce, která zasahuje zejména ty nejzranitelnější skupiny, a to včetně regionů s vyšším HDP, např. městských nebo příhraničních.

4.3.3   ESF zaměřený na zaměstnanost, rozvoj lidských zdrojů a podporu sociální integrace musí i nadále být nástrojem, který má přímý vliv na jednotlivce, a to zejména pracovníky, nezaměstnané, osoby vyloučené ze společnosti, mládež, seniory a další ohrožené osoby.

4.3.4   Je třeba zajistit koherenci mezi prioritami stanovenými na jednotlivých úrovních: evropské, vnitrostátní, regionální a místní.

4.3.5   Tato koherence se musí odrazit v přípravě a provádění operačních programů.

4.3.6   Každý členský stát musí definovat priority a operační režimy podle specifických podmínek a možností svých regionů. Členské státy musejí priority stanovit také v souladu se svými národními plány reforem, jejich podmínkami a možnostmi, tedy v návaznosti na strategii Evropa 2020 a konkrétněji, pokud jde o oblasti dotýkající se zaměstnanosti, odborné přípravy a sociálního začleňování.

4.3.7   Dále bude zapotřebí prostudovat vhodné mechanismy finanční pomoci, jako je přímé přidělení prostředků na opatření zaměřená na ohrožené skupiny, jako by tomu mohlo být např. u osob se zdravotním postižením (7), s cílem zaměřit politiku soudržnosti na omezený počet priorit (8). EHSV již v minulosti doporučil, aby fondy byly zaměřeny na konkrétní cíle v rámci sociálního začleňování (9).

4.4   Součinnost s ostatními strukturálními fondy

4.4.1   Evropský sociální fond je hlavním nástrojem provádění evropské strategie zaměstnanosti a musí jím zůstat i nadále.

4.4.2   Je ovšem nutné posílit součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj, u nějž musí dojít k posílení zásad partnerství, rovnosti, zákazu diskriminace a udržitelnosti, stejně jako cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. Měla by tedy být posílena zásada pružnosti s cílem optimalizovat doplňkovost ESF, EFRR a dalších fondů (např. Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu – EZOZF) a koordinaci mezi nimi, a zajistit tak financování doplňkových iniciativ, například těch, které byly navrženy tak, aby usnadnily přístup osob se zdravotním postižením k odbornému vzdělávání a přístup k infrastrukturám pro tuto sociální skupinu.

4.4.3   Je třeba předcházet duplicitě mezi ESF a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci a zajistit koherenci tak, aby tváří v tvář restrukturalizacím opatření vycházející z ESF byla preventivní, zatímco opatření podporovaná z FEM by měla být nápravná.

4.5   Systém správy

4.5.1   Je třeba na řadě míst zlepšit provádění postupů a praktickou stránku přístupu k financování z ESF.

4.5.2   Uvedená zlepšení vyžadují zachování a posílení zásady partnerství v budoucí podobě ESF. Je třeba upozornit, že zásada partnerství je základním nástrojem efektivního využití ESF vzhledem k tomu, že fond umožňuje mobilizaci dodatečných prostředků; zcela zásadní bude informovanost o této skutečnosti v kontextu snižování veřejných výdajů, k němuž dochází všeobecně v celé Evropské unii.

4.5.3   Konkrétní podoba výše uvedených zlepšení by měla být následující:

—

snížit byrokratickou zátěž před prováděním operačního programu a během jeho provádění pomocí pružnějších postupů pro přístup k financování, zrychlení zejména systému plateb z důvodu minimalizace finančních výdajů realizátorů programů a pomocí zjednodušení fakturačních a účetních postupů, např. využitím paušálních částek, a zjednodušení projektového účetnictví zaměřením na konkrétní výsledky spíše než finanční ukazatele;

—	omezit možnost členských států stanovit dodatečné administrativní mechanismy nebo podmínky, které by komplikovaly přístup k financování z prostředků ESF;

—	lépe šířit informace o možnostech financování a mimo jiné přijmout minimální evropské normy transparentnosti a přístupnosti informací o možnostech financování z prostředků ESF, především pomocí zjednodušení jazykového popisu;

—	zvýšit transparentnost a účinnost výběrových řízení na projekty ucházející se o financování, a to jak na úrovni členských států, tak regionů, a zejména dbát na to, aby se zvláštní pozornosti dostalo inovačním projektům;

—	zvláštní pozornost by se též měla věnovat zastavěnému prostředí, novým technologiím a dopravě (včetně zboží, služeb a infrastruktur) s cílem odstranit překážky bránící plnému přístupu ke všem činnostem spolufinancovaným z prostředků ESF.

4.5.4   Efektivní využití fondů je třeba zajistit a vyhodnocovat na základě kvantitativních i kvalitativních výsledků.

4.5.5   Je třeba definovat ukazatele týkající se financování.

4.5.6   Významné postavení v tomto procesu mají sociální partneři a občanská společnost.

---

(1)  Viz články 11, 16 a 17 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a parlamentům členských států ze dne 19. října 2010 Přezkum rozpočtu EU, KOM(2010) 700.

(3)  Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(4)  Stanovisko EHSV k tématu Pracovní příležitosti pro prioritní skupiny (Lisabonská strategie), Úř. věst. C 256, 27.10.2007.

(5)  Viz článek 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

(6)  Viz články 11, 16 a 17 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. listopadu 2010 Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu, KOM(2010) 636.

(8)  Stanovisko EHSV k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu,Úř. věst. C 234, 22.9.2005.

Stanovisko EHSV k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (na základě článku 128 Smlouvy o ES), Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 92.

Stanovisko EHSV k tématu Osoby se zdravotním postižením – postupné zvyšování zaměstnanosti a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v EU. Lisabonská strategie na období po roce 2010, Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 8.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. listopadu 2010 Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu, KOM(2010) 636.

(9)  Stanovisko EHSV k tématu Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti, Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 73, odstavec 4.5.2.

---