25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/83

A.

vzhledem k tomu, že součástí reformy finančního nástroje z roku 2006 a dohody o novém rámci vnější pomoci byl závazek Komise uskutečnit před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 revizi provádění nařízení o ENPI v polovině období, přičemž Parlamentu byly přiděleny větší pravomoci v oblasti kontroly, pokud jde o pomoc poskytovanou Společenstvím,

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2006 zřídil Výbor pro zahraniční věci pracovní skupiny pro ENPI-jih a ENPI-východ s cílem vést s Komisí strukturovaný dialog o prováděcích dokumentech, které stanoví politický rámec pro poskytování pomoci v rámci ENPI,

C.

vzhledem k tomu, že od začátku současného finančního výhledu v roce 2007 byla cílem ENPI podpora provádění EPS a hlavně jejích akčních plánů a rovněž strategického partnerství s Ruskou federací prostřednictvím podpory realizace plánů čtyř společných prostorů,

D.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem EPS je vytvořit přátelské prostředí v nejbližším okolí Evropské unie; vzhledem k tomu, že sousední země jsou přirozeně rozděleny do dvou kategorií: jižní a východní, s jinými cíli a přístupy k Evropské unii; vzhledem k tomu, že toto rozdělení je zdůrazněno dvěma nedávno navrženými iniciativami, a to Unií pro Středomoří a Východním partnerstvím,

E.

vzhledem k tomu, že ENPI byl určen rovněž k financování přeshraničních a mnohonárodních programů v oblasti ENPI s cílem podporovat mimo jiné iniciativy, jako je Černomořská synergie, Unie pro Středomoří a Východní partnerství,

F.

vzhledem k tomu, že EPS zůstává jednou z hlavních priorit zahraniční politiky Evropské unie a že nabízí všem dotčeným státům možnost většího sblížení s EU,

G.

vzhledem k tomu, že EPS nezávisí na procesu přistoupení, ale nevylučuje jej, a je krokem směrem k hospodářskému a politickému sblížení EU a sousedních zemí,

H.

vzhledem k tomu, že silný populační růst sousedních zemí EU, jehož důsledkem je zvyšující se urbanizace jejich obyvatel, představuje novou výzvu, na níž musí evropský nástroj sousedství a partnerství reagovat,

1.

domnívá se, že ustanovení nařízení o ENPI jsou v zásadě adekvátní a vhodná pro účely spolupráce se sousedními zeměmi a dalšími mnohostrannými organizacemi;

2.

vyzývá Komisi, aby spolu s partnerskými vládami dále rozvíjela mechanismy pro konzultace s občanskou společností a místními orgány s cílem lépe je zapojit do navrhování a kontroly provádění ENPI a národních programů reforem; žádá Komisi, aby urychlila zveřejňování ročních akčních programů na svých internetových stránkách a aby přesvědčila partnerské vlády, aby pravidelně zveřejňovaly své vnitrostátní programové dokumenty;

3.

naléhavě žádá Radu, aby spolu s Parlamentem vytvořila nástroj rychlého a transparentního poskytování informací týkajících se této oblasti a aby Parlamentu včas předkládala zápisy o přijatých rozhodnutích;

4.

vybízí Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby podporovaly programy partnerství mezi městy a regiony a aby jim za tímto účelem poskytovaly přiměřenou podporu s cílem posílit místní a regionální správní kapacity v sousedních zemích EU a podpořit programy výměny pro občanskou společnost a mikroprojekty;

5.

vítá skutečnost, že Komise v rámci ENPI spustila nový program CIUDAD (Cooperation in Urban Development and Dialogue), který umožňuje podporovat konkrétní projekty spolupráce mezi evropskými městy a městy nacházející se v zemích, na něž se vztahuje tento nástroj; poukazuje na skutečnost, že tento druh iniciativ je pro podporu dialogu a procesu demokratizace velmi příhodný; žádá proto, aby bylo u příležitosti revize finančního rámce v polovině období, jež bude provedena v letech 2008–2009, vyčleněno více finančních prostředků na posílení těchto iniciativ;

6.

zastává názor, že by se měla zvýšit viditelnost pomoci Společenství prostřednictvím cílené komunikace s účastníky a širokou veřejností, a vybízí v tomto ohledu k rozvoji kontaktů s občanskou společností a místními orgány, které jsou blízko občanům, a představují tudíž tu správnou úroveň, na které lze kompetentně a účinně míru jednat;

7.

vyzývá k tomu, aby roční akční programy v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv byly prováděny ambiciózněji, v souladu s cíli stanovenými v akčních programech EPS, ve snaze zamezit výrazným rozdílům ve financování mezi východními partnery a partnery z oblasti Středomoří; domnívá se, že by se mělo učinit více pro to, aby se podařilo přesvědčit partnerské vlády, aby se zavázaly k činnosti v této oblasti;

8.

zdůrazňuje nutnost stanovit jasné, konkrétní a měřitelné cíle ve všech vyjednávaných nových akčních plánech EPS; zdůrazňuje rovněž nutnost provázanosti všech kapitol těchto akčních plánů, aby bylo bez diskriminace dosaženo pokroku ve všech kapitolách; v tomto ohledu znovu opakuje svou výzvu ke globální politice lidských práv a demokracie, která by zahrnovala veškeré stávající nástroje v této oblasti;

9.

dospěl k závěru, že přes zvýšenou pružnost a zjednodušení nástrojů pomoci Společenství představují postupy a časové rámce podle ENPI i nadále zátěž pro některé organizace občanské společnosti a místní orgány, což se projevuje zejména v případě evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (2); vyzývá Komisi, aby provedla srovnávací analýzu postupů uplatňovaných ostatními významnými poskytovateli pomoci a aby předložila výsledky této analýzy Parlamentu;

10.

domnívá se, že podpora z odvětvového a souhrnného rozpočtu podle evropského nástroje sousedství a partnerství by měla být poskytována pouze zemím, které jsou schopny jí využívat transparentně, účinně a odpovědně a pro které tato podpora představuje skutečnou pobídku; vyzývá Komisi, aby posoudila vhodnost rozpočtové podpory v zemích, které mají problémy s rozpočtovým řízením a kontrolními postupy a s vysokou mírou korupce; žádá Komisi, aby při výběru, provádění a sledování ENPI nalezla rovnováhu mezi flexibilitou a transparentností;

11.

zdůrazňuje potřebu specifického přístupu k jednotlivým zemím s ohledem na politickou podmíněnost, jehož cílem je mimo jiné podpora demokracie, právního státu a dobré správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a práv menšin a nezávislosti soudnictví; domnívá se proto, že by mělo být zveřejněno a poskytnuto Evropskému parlamentu hloubkové a důkladné posouzení veškerých projektů v oblasti spravedlnosti financovaných v rámci tohoto nástroje;

12.

vítá zařazení přeshraniční spolupráce do působnosti nařízení o ENPI jako strategického nástroje pro rozvíjení společných projektů a posílení vzájemných vztahů mezi zeměmi EPS a členskými státy; trvá však na tom, že je zapotřebí vytvořit specifické nástroje pro zajištění pravidelného monitorování řízení a postupu uskutečňování společných operačních programů na obou stranách hranic EU;

13.

vyzývá Komisi, aby připravila podrobný přehled všech společných operačních programů schválených na období 2007–2013 spolu s hodnocením míry, v níž byly při provádění projektů dodržovány zásady transparentnosti, účinnosti a partnerství; vybízí Komisi, aby připravila přehled nejčastějších problémů, jimž čelí řídící orgány v hraničních regionech EU i v zemích EPS, s cílem nalézt pro ně v příštím programovém období vhodnější řešení;

14.

vybízí Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností a osvědčených postupů v přeshraniční spolupráci mezi programy EPS a projekty a akcemi prováděnými v rámci cíle evropské územní spolupráce, stejně jako již ukončené iniciativy Společenství INTERREG III A; je zejména přesvědčen, že by se měla posílit odborná příprava (včetně programů na výuku jazyků sousedních zemí) a partnerské iniciativy pro úředníky státní správy; navrhuje v této souvislosti provádět pravidelné analýzy zlepšení, k nimž došlo v oblasti posilování kapacit a institucí na obou stranách hranic EU;

15.

zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit vztah mezi EPS jakožto rámcovou politikou a jejími regionálními iniciativami, jako jsou Černomořská synergie, Unie pro Středomoří a budoucí Východní partnerství, a posílit koordinaci a doplňkovost těchto iniciativ a různých nástrojů pomoci Společenství; požaduje zlepšenou synchronizaci mezi programy evropského nástroje sousedství a partnerství a finanční spoluprací členských států a mezinárodních organizací;

16.

zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci zemí využívajících ENPI s agenturami EU a zvýšit počet příležitostí k účasti těchto zemí na programech Společenství za předpokladu, že splní cíle akčních plánů EPS; vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření k minimalizaci finanční zátěže, kterou pro třetí země představuje účast na těchto programech Společenství;

17.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby platby v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství byly transparentně rozdělovány podle zemí, regionů a prioritních oblastí;

18.

vyzývá, aby se kladl větší důraz na zvýšenou mobilitu, zejména vytvořením partnerství v oblasti mobility se zeměmi využívajícími ENPIa navázáním kontaktů mezi lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, obchodu a politického dialogu; podporuje okamžitá opatření ke snížení vízových poplatků pro státní příslušníky a rezidenty všech zemí využívajících ENPI, jejichž konečným cílem je zrušení víz;

19.

podporuje přístup Komise k hospodářské integraci, který zahrnuje cíl vytvořit rozsáhlou a komplexní oblast volného obchodu;

20.

konstatuje, že přes úsilí některých zemí využívajících ENPI podporovat rovnost pohlaví a posilovat účast žen na politickém, společenském a hospodářském životě tato opatření dosud nevedla k žádnému podstatnému zlepšení v zemích Středomoří ani v některých východních zemích zapojených do EPS; vyzývá Komisi, aby se při přípravě programů v rámci ENPIa při jejich provádění systematičtěji zaměřovala na nerovný přístup k mužům a ženám;

21.

podporuje přístup Komise k otázkám zabezpečení dodávek energie, který je zaměřen na vytvoření vzájemně výhodného, propojeného a diverzifikovaného trhu s energií mezi EU a sousedními zeměmi ve střednědobém horizontu; zdůrazňuje však, že zvláštní pozornost by měla být věnována nejen další harmonizaci energetické politiky a právních předpisů partnerských zemí s praxí EU a acquis communautaire, ale také modernizaci energetické infrastruktury v partnerských zemích;

22.

vítá skutečnost, že návrh Komise na Východní partnerství zahrnuje vytvoření tematických platforem (demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita, hospodářská integrace a soudržnost s politikami EU, zabezpečení dodávek energie, mezilidské kontakty), které odpovídají hlavním oblastem spolupráce;

23.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční krytí vyčleněné na ENPI, což evropské politice sousedství umožní plnit své stále ambicióznější cíle a podporovat své nové regionální iniciativy; požaduje v této souvislosti, aby jak středomořské země, tak země východní Evropy mohly těchto prostředků využívat;

24.

požaduje vyhodnocení stávající účinnosti a dopadu výdajů v širší souvislosti, jako je například poskytování zahraniční pomoci třetími zeměmi;

25.

vyzývá Komisi, aby připravila hodnocení dopadu politik zahraniční pomoci třetích zemí, zvláště Číny a Ruska, v zemích zapojených do EPS, a dopadu finanční krize na všechny země využívající ENPI;

26.

vyzývá Komisi, aby přísně posoudila skutečné potřeby zemí, jimž v současnosti poskytuje zahraniční rozvojovou pomoc a podobnou podporu, se zvláštním ohledem na úroveň HDP a míru hospodářského růstu ve státech, které jsou jejími příjemci;

27.

vyzývá členské státy, aby finančně podpořily reformní agendu stanovenou v akčním plánu EPS prostřednictvím dalších příspěvků do investiční facility sousedství a podobných iniciativ ENPIa prostřednictvím zvýšené dvoustranné pomoci;

28.

připomíná, že v průběhu jednání o právním základu ENPI měl Parlament oprávněné obavy ohledně toho, jakým způsobem by střednědobé a krátkodobé strategické dokumenty a strategické dokumenty zemí, které často obsahují orientační finanční částky, podléhaly kontrole Parlamentu; požaduje, aby bylo vyhodnoceno uskutečňování těchto orientačních finančních závazků za poslední dva roky;

29.

v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení nad vysokou úrovní požadovaných rozpočtových převodů v rozpočtové kapitole 1908, které za roky 2007 a 2008 již dosáhly celkového nárůstu o 410 milionů EUR v závazcích a o 635 milionů EUR v platbách;

30.

s uspokojením konstatuje, že země, na které se vztahuje ENPI, mají nárok na úvěry od Evropské investiční banky (3) a připomíná, že by finanční operace měly být v souladu s vnějšími politikami EU a se specifickými regionálními cíli a měly by tyto cíle podporovat; připomíná, že stávající maximální strop pro finanční operace Evropské investiční banky v zemích, na které se vztahuje ENPI, je na období 2007–2013 stanoven na 12,4 miliardy EUR a že tato částka je rozdělena na dva orientační dílčí stropy, přičemž 8,7 miliard EUR je vyčleněno pro země Středomoří a 3,7 miliard EUR pro východní země a Rusko; požaduje, aby bylo ve spolupráci s Evropskou investiční bankou vyhodnoceno, jakým způsobem jsou tyto úvěry využívány;

31.

s uspokojením konstatuje, že Evropský soudní dvůr nedávno na základě námitky Parlamentu (4) zrušil původní právní základ pro tyto úvěry a rozhodl, že v těchto případech by se měl uplatňovat postup spolurozhodování podle článků 179 a 181a Smlouvy o ES; zdůrazňuje, že revize ENPI a přijetí nařízení, které nahradí zrušené rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství za úvěry Evropské investiční banky, musí probíhat souběžně, neboť se z hlediska politiky EU vůči sousedním zemím jedná o doplňkové nástroje a je třeba předejít protichůdným a neúčinným ustanovením;

32.

opětovně zdůrazňuje své obavy, pokud jde o potenciální nedostatečnou odpovědnost a riziko zpronevěry finančních prostředků Společenství v případech, kdy je pomoc EU poskytována prostřednictvím svěřeneckých fondů sdružujících více dárců; zdůrazňuje význam řádného veřejného finančního systému založeného na transparentnosti a demokratické odpovědnosti; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby pokud možno neposkytovala finanční prostředky prostřednictvím těchto zprostředkovatelů, jsou-li dostupné transparentnější způsoby pro jejich přidělování;

33.

bere na vědomí pokrok, kterého bylo v rámci iniciativy Unie pro Středomoří dosaženo; zdůrazňuje však, že:

34.

připomíná, že středomořská část EPS by měla doplňovat barcelonských proces a že cíle této politiky musí být stanoveny jasněji, aby Barcelonský proces posílily tím, že upřednostní mnohostranný regionální přístup;

35.

domnívá se, že k posílení účinnosti regionálních, vícestranných a přeshraničních projektů v rámci ENPIby mělo být zváženo rozšíření účasti v těchto programech na všechny nové partnery Unie pro Středomoří;

36.

zastává názor, že nedávný geopolitický vývoj v zemích sousedících s EU na východě potvrzuje, že je důležité nadále rozvíjet evropskou politiku sousedství tím, že se lépe přizpůsobí potřebám partnerů a že se EU bude více angažovat v oblasti Černého moře a zasadí se o ambicióznější Východní partnerství; zdůrazňuje, zejména ve vztahu k Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavské republice a Ukrajině, potřebu urychlit zřízení zóny volného obchodu, jakmile k tomu partnerské země budou připraveny, potřebu co nejdříve dokončit kroky směřující k bezvízovému styku s EU a potřebu zlepšit regionální spolupráci ve snaze posílit stabilitu a prosperitu v evropském sousedství;

37.

navrhuje, aby bylo za účasti Evropského parlamentu vytvořeno shromáždění východních sousedních zemí nazvané „Euroeast“, které by vzniklo podle stejných zásad jako shromáždění „Euromed“ a „Eurolat“ a které by se zaměřilo na uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství ve východoevropských zemích, tj. Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a Bělorusku;

38.

zdůrazňuje, že v případě jižního Kavkazu představují přetrvávající konflikty překážku pro plný rozvoj EPS, a vyzývá Radu, aby se do řešení tohoto konfliktu aktivněji zapojila;

39.

zdůrazňuje, že k tomu, aby EU mohla přispět k vyřešení některých přetrvávajících konfliktů a aby se zlepšila spolupráce mezi zeměmi v této oblasti, je třeba, aby se více angažovala v oblasti Černého moře; je přesvědčen, že posílená regionální spolupráce v oblasti Černého moře by měla být jednou z klíčových priorit evropské politiky sousedství i různých regionálních iniciativ EU; očekává a vítá další uplatňování Černomořské synergie; vyzývá k navázání posílené spolupráce jak s Tureckem v oblasti Černého moře, vzhledem k jeho strategickému významu a k budoucí úloze, kterou by mohlo hrát v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, tak s Ruskem; zdůrazňuje, že je třeba plně zapojit tyto země do řešení regionálních konfliktů a do prosazování míru a stability v evropském sousedství; zastává názor, že by v tomto rámci mohlo být realizováno několik projektů společného zájmu;

40.

vítá skutečnost, že Východní partnerství nabízí výraznější pobídky ambicióznějším partnerským zemím, jako je například Ukrajina; vítá zejména nový komplexní program na budování institucí pro zlepšení správní kapacity v příslušných odvětvích spolupráce;

41.

domnívá se v této souvislosti, že by Východní partnerství nemělo bránit v členství v EU sousedním zemím, které by o ně chtěly požádat na základě článku 49 Smlouvy oEU;

42.

podporuje návrh Komise, aby byly vytvořeny nové vztahy s členskými zeměmi Východního partnerství na základě nových dohod o přidružení přizpůsobených jednotlivým zemím, které by lépe odpovídaly snahám partnerských zemí o vytvoření úzkého vztahu;

43.

vítá skutečnost, že zabezpečení dodávek energie je nedílnou součástí návrhu na Východní partnerství, pokud jde o vztahy s východními partnery; podporuje hlavní cíle výše uvedeného sdělení Komise ze dne 3. prosince 2008, jako je rychlé dokončení jednání o členství Ukrajiny a Moldávie v Energetickém společenství a posílení politických vazeb s Ázerbájdžánem zaměřené na jeho sbližování s trhem s energií EU a na integraci v oblasti infrastruktury; upozorňuje na skutečnost, že země EPS by se měly podílet na opatřeních v oblasti energetické spolupráce;

44.

podporuje balíček pro hospodářské oživení a stabilitu v rámci rozpočtu Společenství, prostřednictvím něhož se v letech 2008–2010 poskytne až 500 milionů EUR na obnovu Gruzie po ničivé válce a na zajištění hospodářské rehabilitace vnitřně vysídlených osob až do návratu do jejich domovů a do navrácení jejich majetku; zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné zaručit, že pomoc bude poskytnuta na nejnaléhavější potřeby Gruzie, musí být financování ze strany Společenství spjato s vhodnou podmíněností a monitorovacími mechanismy; zdůrazňuje, že pomoc by měla být zaměřena na podporu programu reforem stanovených v EPS a programových dokumentech ENPI které jsou i nadále vysoce aktuální;

45.

zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat finanční částku vyčleněnou pro Bělorusko, aby se zjistilo, zda lze spolupráci rozšířit tak, aby se vztahovala i na další oblasti vedle energetiky, životního prostředí a migrace, s cílem pokračovat v politice postupného obnovování vztahů, kterou iniciovala Rada v září 2008; připomíná, že vztahy mezi EU a Běloruskem budou velmi záviset na tom, jak bude běloruská vláda dbát na demokratické hodnoty; zdůrazňuje potřebu účinné politické podmíněnosti a záruk, že pomoc bude mít bezprostřední kladný dopad na občany a nebude zneužita orgány proti jejich politické opozici; zdůrazňuje, že by EU měla účinněji podporovat občanskou společnost a politické strany, jež se zasazují o demokracii;

46.

domnívá se, že by se EU měla na jednáních o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem zaměřit na:

47.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí evropského nástroje sousedství a partnerství, Radě Evropy, OBSE a Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění.