25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/54

A.

vzhledem k tomu, že jasně vymezené společné zájmy EU jsou zásadní pro dosažení cílů vnějších činností EU a především těch v souvislosti s její SZBP,

B.

vzhledem k tomu, že kdykoli vystupovala EU jednotně, požívala značnou autoritu, dosáhla hmatatelných výsledků a významně ovlivňovala průběh událostí v míře odpovídající její hospodářské síle,

C.

vzhledem k tomu, že se SZBP v současné době opírá o celou škálu konsolidovaných operativních nástrojů a vstupuje do nové fáze, pro niž je charakteristický větší důraz na strategické myšlení a jasně prioritní opatření,

D.

vzhledem k tomu, že pro zlepšení účinnosti a jednotnosti svých kroků na mezinárodní scéně, potřebuje EU především nástroje zahraniční politiky, které jsou stanoveny v Lisabonské smlouvě; vzhledem k tomu, že by však k posílení institucionální soudržnosti vnějších činností EU měly být využity všechny reálné možnosti nabízené současnými smlouvami spolu se silnou společnou politickou vůlí,

E.

vzhledem k tomu, že Rada a Komise již vyvinuly iniciativy na podporu větší vzájemné synergie a konzistentnosti; vzhledem k tomu, že Parlament by proto měl vyvinout obdobné úsilí, aby se v oblasti vnějších vztahů vyhnul vnitřní roztříštěnosti,

1.

opětovně zdůrazňuje, že SZBP se musí zakládat na hodnotách, které ctí EU a její členské státy, zejména na demokracii, právním státu, úctě k lidské důstojnosti, lidským právům a základním svobodám, jakož i podpoře míru a účinného multilateralismu, a těmito hodnotami se řídit;

2.

zdůrazňuje, že EU musí využít SZBP k boji za společné zájmy svých občanů, včetně jejich práva na život v míru a bezpečnosti v čistém životním prostředí a na diverzifikaci přístupu ke klíčovým zdrojům, jako je energie;

3.

pevně věří, že EU může účinně jednat pouze v případě, že bude vystupovat jednotně, že bude vybavena odpovídajícími nástroji, že bude dále upevňovat spolupráci s OSN a že jí bude prostřednictvím informované kontroly Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jednajících na příslušných úrovních a v souladu se svým mandátem, přiznána plná demokratická legitimita; v této souvislosti se domnívá, že členové výborů pro zahraniční věci a obranu vnitrostátních parlamentů by měli být Evropským parlamentem vyzváni k pravidelným setkáním s cílem společně přezkoumávat hlavní vývoj SZBP na základě analytických nástrojů a metod; zastává názor, že by mělo být vyvinuto další úsilí na zvýšení informovanosti občanů EU o SZBP;

4.

zastává rovněž názor, že parlamentní struktury a organizace by měly být přezkoumány s cílem shromáždit a lépe využít všechny zkušenosti v oblasti SZBP, aby tak účinněji a koherentněji přispěl k rozvoji strategičtější a demokratičtější SZBP;

5.

s politováním konstatuje, že rozpočet SZBP bojuje s vážným nedostatkem finančních prostředků, a připomíná, že má-li být SZBP důvěryhodná a naplňovat očekávání občanů EU, musí jí být přiděleny finanční zdroje, které budou v souladu s jejími záměry a specifickými cíli;

6.

vítá pravidelná konzultační jednání o SZBP mezi Parlamentem a předsednictvím Rady, která jsou stanovena výše uvedenou interinstitucionální dohodou; zdůrazňuje však, že tato jednání by měla být chápána jako příležitost k pravidelné výměně názorů na nadcházející potřeby, plánované akce v oblasti SZBP a na střednědobé a dlouhodobé strategie EU ve třetích zemích;

7.

přivítal by více informací Rady o činnostech financovaných z jejího rozpočtu nebo prostřednictvím mechanismu ATHENA, a především o tom, jak tyto rozpočtové prostředky doplňují finanční prostředky vyčleněné na opatření SZBP v rozpočtu EU;

8.

požaduje, aby byl rozpočet SZBP pro rozpočtový orgán a orgán udělující absolutorium naprosto transparentní; znovu opakuje své znepokojení nad praxí převádění nevyčerpaných rozpočtových prostředků v rámci kapitoly SZBP a vyzývá Komisi, aby Parlament včas informovala o vnitřních převodech, zejména proto, že většina dotyčných misí SZBP – jako např. pozorovatelská mise EU (EUMM) v Gruzii nebo mise zaměřená na budování právního státu (EULEX) v Kosovu – jsou citlivé politické záležitosti a řeší značně medializované krize;

9.

s uspokojením konstatuje, že zpráva Rady vůbec poprvé systematicky uvádí usnesení přijatá Parlamentem; s politováním však konstatuje, že Rada nezahájila skutečný dialog o stanoviscích předložených Parlamentem a že tato usnesení neuvádí ani ve svých operativních dokumentech, jako jsou společné akce nebo postoje;

10.

domnívá se, že výroční zpráva Rady by se neměla omezit pouze na poskytnutí podrobného seznamu provedených činností, ale měla by spíše poskytovat příležitost k navázání dialogu s Parlamentem s cílem rozvinout strategičtější přístup k SZBP, který by byl založen na stanovení hlavních úkolů a vytyčení priorit a cílů pro budoucí akce;

11.

proto naléhavě žádá Radu, aby znovu zvážila obecné odůvodnění a konkrétní podobu zprávy s cílem zajistit, aby zpráva zahrnovala důkladné posouzení politiky EU uplatňované vůči třetím zemím či regionálním blokům a reakci EU na humanitární a bezpečnostní krize a konkrétní návrhy budoucích akcí;

12.

věří, že nadcházející měsíce poskytnou EU jedinečnou příležitost k tomu, aby ve spolupráci s novou vládou USA vypracovala nový transatlantický program, který se bude zabývat strategickými otázkami společného zájmu, jako je nová, celistvější a účinnější globální správa věcí veřejných založená na silnějších mnohostranných organizacích, finanční krize, vytvoření nového souboru euroatlantických institucí a rozvinutého a rozsáhlého transatlantického trhu, opatření proti změně klimatu, zabezpečení dodávek energie, podpora trvalého míru na Blízkém východě, situace v Íránu, Iráku a Afghánistánu, boj s terorismem a organizovaným zločinem a rozvojové cíle tisíciletí;

13.

věří, že SZBP by se měla dále zaměřovat na podporu lidských práv, prosazování míru a bezpečnosti v sousedství Evropy a na celosvětové úrovni, na podporu účinného multilaterálního přístupu a dodržování mezinárodního práva, boj s terorismem, nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení, změnu klimatu a zabezpečení dodávek energie, protože tyto otázky představují největší problémy naší planety, a tak přímo souvisí s obavami evropských občanů;

14.

v souvislosti s únosy a vraždami rukojmích islámskými teroristy zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci a koordinaci, pokud jde o politiku boje proti terorismu mezi členskými státy EU, USA a NATO, zejména s cílem zlepšit účinnost záchranných operací podniknutých s cílem zachránit životy rukojmích;

15.

vyzývá Radu, aby postupovala důsledně podle doporučení Parlamentu týkajících se vypracování společné evropské vnější energetické politiky a aby v této souvislosti zejména podpořila soudržnost EU při jednáních s dodavateli energie a tranzitními zeměmi a hájila společné zájmy EU, vypracovala účinné diplomatické postupy pro otázky energetiky a účinnější mechanismy reakce na krizové situace a konečně aby zajistila diverzifikaci dodávek energie a její udržitelné využívání a podporu obnovitelných zdrojů energie;

16.

vítá skutečnost, že stávající revize EBS zohledňuje nová bezpečnostní rizika, jako např. problémy v souvislosti se zabezpečením dodávek energie, změnou klimatu a bezpečností kybernetického prostoru, a že jejím cílem je zvýšení kvality samotného uplatňování strategie; připomíná v této souvislosti diskusi zahájenou Radou, Evropským parlamentem a parlamenty členských států o budoucnosti evropské bezpečnosti; zdůrazňuje, že tyto diskuse mezi EU, USA, Ruskem a členskými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jež nejsou členy EU, by si v žádném případě neměly klást za cíl vytvoření zcela nové koncepce a že by měly navazovat na úspěchy a hodnoty EU, jak uvádí článek 11 Smlouvy o Evropské unii, Helsinský závěrečný akt a Pařížská charta;

17.

také se domnívá, že válka v Gruzii potvrzuje potřebu dále vypracovat v rámci revize EBS preventivní diplomatické postupy EU, které by měly doplnit vhodné nástroje zaměřené na předcházení krizím, včetně nástroje stability, pohotovostního plánování a spolehlivého dlouhodobého financování; a potřebu plně využívat schopností a zkušeností EU při řízení katastrof a krizí;

18.

připomíná, že stabilizace Kosova po dohodě o konečném statusu je zásadní pro dosažení stability v zemích západního Balkánu; vítá proto konsenzus dosažený v Radě bezpečnosti OSN 26. listopadu 2008, který umožnil rozmístění jednotek EULEX v Kosovu, naléhavě žádá Radu, aby ve spolupráci s prozatímní správní misí OSN v Kosovu (UNMIK) zajistila jasné pracovní vztahy a hladké předání mandátu mezi těmito dvěma misemi v oblasti právního státu; vyzývá misi EULEX, aby rychle předložila výsledky v oblasti boje s organizovaným zločinem a stíhání osob obžalovaných z válečných zločinů; dále vyjadřuje podporu práci zvláštního zástupce EU v Kosovu a vybízí ho, aby pokračoval v plnění svého mandátu a podporoval duch pragmatické spolupráce mezi orgány v Prištině a Bělehradu ve prospěch srbských komunit žijících v Kosovu;

19.

znovu zdůrazňuje, že cílem EU v Bosně a Hercegovině zůstává zajištění nezvratného směřování stabilní, mírumilovné a mnohonárodnostní země k členství v EU; podporuje politické představitele Bosny a Hercegoviny v provádění dohody uzavřené dne 8. listopadu 2008 s cílem rychle splnit zbývající cíle a podmínky stanovené Radou pro nastolení míru pro přechod mandátu z Úřadu vysokého představitele na úřad zvláštního zástupce EU do poloviny roku 2009; vyjadřuje obavy nad případným stažením mezinárodního společenství z Bosny a Hercegoviny; je skutečně přesvědčen o tom, že k ukončení mezinárodního zapojení může dojít pouze po úplné dohodě s orgány Bosny a Hercegoviny a až v okamžiku, kdy se Bosna a Hercegovina stane stabilním státem s dobře fungujícími institucemi;

20.

znovu zdůrazňuje své přesvědčení, že je nutné posílit pobídky pro partnerské země Evropské politiky sousedství k provedení reforem, a domnívá se, že nedávná krize v oblasti jižního Kavkazu jednoznačně prokázala potřebu silnějšího zastoupení EU ve východních sousedních zemích; z tohoto důvodu podporuje přístup, jenž zastává Komise ve svém sdělení ze dne 3. prosince 2008„Východním partnerství“ (KOM(2008)0823), jehož cílem je vytvořit rozsáhlou a rozvinutou zónu volného obchodu, postupně odstranit všechny překážky volného pohybu osob (případně včetně bezvízového cestování) a spolupráci ve všech oblastech bezpečnosti, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek energie; domnívá se, že by se toto Východní partnerství a spolupráce v oblasti Černého moře měly navzájem posilovat s cílem vytvořit oblast míru, bezpečnosti, stability a respektování územní celistvosti; zastává názor, že by toto partnerství mělo být spojeno se zdvojnásobením finanční pomoci EU a silným politickým rozměrem, jehož nedílnou součástí by měl být EURONEST, navrhované smíšené parlamentní shromáždění skládající se z poslanců Evropského parlamentu a parlamentů sousedních států;

21.

podporuje rozhodnutí Rady obnovit vztahy s běloruskými orgány a současně pokračovat v dialogu se všemi demokratickými silami v této zemi za předpokladu, že běloruské orgány budou na tento návrh reagovat vstřícně a dosáhnou hmatatelného pokroku v oblasti demokratických hodnot, právního státu, lidských práv a základních svobod; domnívá se, že na tomto základě by v režimu přísné podmíněnosti měla být utvářena postupná spolupráce, jejímž prostřednictvím se Bělorusko postupně začlení do Východního partnerství; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby bezodkladně podnikly účinné kroky s cílem usnadnit udělování víz běloruským občanům a také snížit náklady na jejich vstup do schengenského prostoru;

22.

chválí francouzské předsednictví Rady za zajištění toho, že EU hrála klíčovou úlohu při ukončení války v Gruzii; vyzývá EU, a zejména jejího zvláštního zástupce pro krizi v Gruzii, aby prosazovali zásadu územní celistvosti Gruzie a respektování menšin a současně usilovali o dosažení dohody, která poskytne účinné mechanismy pro bezpečný návrat vnitřně vysídlených osob a uprchlíků a účinné sledování bezpečnostní situace v regionu;

23.

naléhavě žádá Radu, aby trvala na úplném provedení dohody o příměří a zajistila, že bude pozorovatelům EU udělen plný přístup do všech oblastí postižených konfliktem v souladu s mandátem EUMM; přikládá velký význam tomu, aby dostával pravidelné a úplné informace o zprávách vypracovaných EUMM;

24.

domnívá se, že by EU měla pozorně sledovat další eventuální konflikty v této sousední oblasti Evropy a zavázat se k pomoci při jejich řešení, například i tím, že vytvoří kontakty a komunikační kanály se všemi zúčastněnými stranami v regionu; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by měla být navázána úzká spolupráce s Tureckem;

25.

domnívá se, že partnerství EU s Ruskem musí být založeno na ucelené strategii a jasném závazku obou stran, aby jednaly způsobem, který je plně v souladu s mezinárodním právem a s jejich bilaterálními a multilaterálními dohodami; v souladu se závěry předsednictví Evropské rady ze dnů 1. září a 15.–16. října 2008 zdůrazňuje, že Rusko musí plnit závazky, které přijalo v rámci dohod ze dnů 12. srpna a 8. září 2008; z tohoto důvodu je přesvědčen, že souhlas Ruska s umožněním mezinárodním pozorovatelům sledovat situaci v jižní Osetii a Abcházii a jeho plné dodržování podmínek plánu o šesti bodech jsou nezbytné pro normalizaci vztahů mezi EU a Ruskem; zastává také názor, že strategické partnerství není možné bez plného sdílení a respektování hodnot demokracie, dodržování lidských práv a právního státu; vyzývá Radu, aby těmto hodnotám přisoudila zásadní význam při probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství a spolupráci s Ruskem;

26.

vyjadřuje politování nad zhoršením situace na Blízkém východě a vysokým počtem civilních obětí, které si vyžádal ozbrojený konflikt v pásmu Gazy, který je navíc komplikován nedostatečným pokrokem v mírovém procesu; varuje před uplynutím lhůty stanovené na konferenci v roce 2007 v Annapolisu a je přesvědčen o přínosu, který může mít posílená transatlantická spolupráce pro annapolský proces; domnívá se, že EU by v této oblasti měla zastávat silnou a jasnou politickou úlohu odpovídající finančním zdrojům, které uvolnila zejména pro řešení dramatické humanitární krize v pásmu Gazy; vyzývá Radu, aby pokračovala v úsilí o dosažení trvalého příměří v pásmu Gazy v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1860 (2009), které by umožnilo zahájit mírová jednání mezi izraelským a palestinským lidem v koordinaci s ostatními zúčastněnými stranami v tomto regionu; naléhavě vyzývá Radu, aby zvážila použití všech prostředků na podporu trvalého míru v tomto regionu, včetně vyslání mise EBOP (Evropské bezpečnostní a obranné politiky);

27.

vítá záměr Rady obnovit mandát policejní mise EU na palestinských územích a věří, že je stále třeba významněji podporovat vytváření právního státu a posílit policejní sbory; dále bere na vědomí rozhodnutí Rady prodloužit mandát mise EU pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh a její odhodlání a ochotu tuto misi obnovit; domnívá se, že toto odhodlání by mělo vyústit v konkrétní iniciativy s cílem znovu zavést svobodu pohybu na palestinských územích;

28.

s uspokojením vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na Evropsko-středomořském summitu ministrů v Marseille ve dnech 3. a 4. listopadu 2008 v souvislosti s upřesněním institucionálního rámce Unie pro Středomoří; je toho názoru, že otázky lidských práv, míru, bezpečnosti a rozvoje v oblasti Středomoří nelze projednávat samostatně; zdůrazňuje, že politický a kulturní dialog, hospodářské vztahy, řízení migračních toků, environmentální politiky a bezpečnost, včetně boje proti terorismu, musí tvořit podstatnou část evropsko-středomořského programu; vyzývá Radu a Komisi, aby v Unii pro Středomoří zajistily Turecku významnou a přiměřenou úlohu; domnívá se, je velmi důležité, aby Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění bylo začleněno do struktury Unie pro Středomoří, a získalo tak parlamentní rozměr;

29.

domnívá se, že by EU měla posílit svou účast v Iráku a ve spolupráci s iráckou vládou a OSN by měla podporovat proces rozvoje demokratických institucí, právního státu a dodržování lidských práv, a také proces usmiřování, a to nejen v Iráku samotném, ale také mezi Irákem a jeho sousedními státy; vítá rozšíření Integrované mise EU na podporu právního státu v Iráku (EUJUST LEX) a pokrok dosažený při přípravě vůbec první dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Irákem;

30.

vyzývá EU k vytvoření efektivnějšího a komplexnějšího vztahu s Íránem, který by měl vedle jaderné problematiky řešit také obchodní spolupráci a spolupráci v oblasti energetiky, regionální stabilitu a v neposlední řadě řádnou správu věcí veřejných a dodržování lidských práv;

31.

domnívá se, že by EU měla prosazovat nový přístup vůči Afghánistánu a koordinovat ho s novou vládou USA s cílem otevřít dveře k jednání mezi afghánskou vládou a strukturami, které chtějí přijmout ústavu a vzdát se násilí; připomíná, že by se podpora měla více zaměřit na právní stát, řádnou správu věcí veřejných, poskytování základních služeb (se zvláštním zřetelem na zdraví) a rozvoj hospodářství a venkova, a to i prostřednictvím podpory reálných alternativ k výrobě opia;

32.

je znepokojen zhoršováním bezpečnostní situace v Afghánistánu; trvá na tom, že je naléhavě nutné překonat institucionální překážky a zlepšit spolupráci mezi EU a NATO s cílem usnadnit operace policejní mise EU v Afghánistánu (EUPOL); domnívá se, že EU a USA by měly lépe koordinovat své iniciativy v oblasti policejní reformy; vítá závazek členských států zvýšit počet pracovníků EUPOL a vyzývá k jejich rychlému rozmístění; je přesvědčen, že úspěch operace má velký význam pro budoucnost transatlantické aliance, a proto by měly všechny členské státy více přispět k dosažení stability v Afghánistánu;

33.

vyzývá Radu, aby rozšířila program týkající se Afriky a zahrnula do něho větší rozsah politik než v současnosti a aby ho zařadila mezi priority vnější činnosti EU;

34.

domnívá se, že k řešení konfliktu v Dárfúru na regionální úrovni je třeba, aby EU i nadále podporovala OSN ve východním Čadu; bere na vědomí, že síly pod vedením EU Čad (EUFOR Čad) ukončí svou činnost podle plánu a předá své operace misi OSN; vyzývá Radu, aby usnadnila hladké předání mandátu a koordinovaným způsobem zvážila, jak by EU mohla při rozmísťování mise OSN podpořit v současné době přetížený Odbor OSN pro mírové operace;

35.

je hluboce znepokojen kritickou humanitární situací v Somálsku; vyzývá EU, aby zvážila, jakým způsobem může v úzké koordinaci s Africkou unií podpořit OSN a urychleně řešit tuto bezpečnostní, politickou a humanitární výzvu; upozorňuje na rostoucí hrozbu pirátství u somálského pobřeží a vítá v této souvislosti rozhodnutí EU zahájit námořní operaci EBOP;

36.

je znepokojen rostoucím násilím a konfliktem v Konžské demokratické republice (KDR), který by mohl vyústit v rozsáhlou humanitární krizi; vyzývá všechny strany, včetně vládních jednotek, aby ukončily bezhlavé násilí a porušování lidských práv civilního obyvatelstva, aby se opětovně zapojily do mírových jednání zahájených v Gomě a Nairobi a podpořily program schválený Národním shromážděním KDR; domnívá se, že zapojení EU v KDR musí jít nad rámec technické podpory poskytované misí EU pro reformu bezpečnostního sektoru (EUSEC RD Kongo) a policejní misí EU (EUROPOL RD Kongo) Konžské demokratické republice a musí vést k zajištění hmatatelné podpory pro mírovou misi OSN, která dosud nebyla schopna zastavit násilí;

37.

vítá výrazný pokles napětí v oblasti Tchaj-wanského průlivu a pokračující dialog mezi Pekingem a Tchaj-pejí o dvoustranných vztazích a smysluplné účasti v mezinárodních organizacích; výrazně podporuje prohlášení Rady ze dne 19. září 2008, které opakovaně zdůrazňuje její podporu účasti Tchaj-wanu na specializovaných mnohostranných fórech, včetně přiznání statusu pozorovatele, pokud členství Tchaj-wanu není možné;

38.

bere na vědomí skutečnost, že hospodářské vztahy mezi EU a Čínou zažívají trvalý vzestup a že došlo ke zvýšení rozsahu a intenzity kontaktů mezi obyvatelstvem; zároveň je vážně znepokojen nedostatkem vůle na straně čínských úřadů řešit četné porušování lidských práv a zajistit svému obyvatelstvu základní práva a svobody; v této souvislosti vyjadřuje hluboké zklamání nad odůvodněním rozhodnutí čínských úřadů odložit 11. summit EU-Čína; konstatuje, že nový summit EU-Čína je plánován na první polovinu roku 2009, a doufá, že při této příležitosti bude dosaženo pokroku ve všech oblastech spolupráce;

39.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím čínských úřadů ukončit rozhovory se zástupci dalajlámy a připomíná jim závazky přijaté po tragických událostech v březnu 2008 před olympijskými hrami; znovu vyzývá Radu, aby jmenovala zvláštního vyslance pro tibetské otázky s cílem zevrubně sledovat situaci a usnadnit pokračování dialogu mezi oběma stranami;

40.

připomíná návrh uvedený ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou (6), který zopakoval ve svých usneseních schválených ve dnech 27. dubna 2006 (7) a 24. dubna 2008 (8) s cílem vypracovat na summitech EU-LAC (Latinská Amerika a Karibik) konaných prvním ve Vídni a druhým v Limě Euro-latinskoamerickou chartu pro mír a bezpečnost, která by na základě Charty OSN umožnila společná politická a strategická a bezpečnostní opatření a iniciativy; vyzývá Radu a Komisi, aby podnikly aktivní kroky k dosažení tohoto ambiciózního cíle;

41.

vítá snahy vedoucí k uzavření biregionálních dohod o přidružení s Latinskou Amerikou, prvních svého druhu, jež se EU chystá uzavřít;

42.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, úřadujícímu předsedovi OBSE, předsedovi parlamentního shromáždění OBSE, předsedovi Výboru ministrů Rady Evropy a předsedovi parlamentního shromáždění Rady Evropy.