EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008IP0120

Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2007
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007 (2007/2267(INI))

Úř. věst. C 247E, 15.10.2009, p. 7–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/7


Čtvrtek 10. dubna 2008
Zpráva opokroku Chorvatska za rok 2007

P6_TA(2008)0120

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 ozprávě opokroku Chorvatska za rok 2007 (2007/2267(INI))

2009/C 247 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskem,

s ohledem své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2006 (1),

s ohledem na zprávu o pokroku Chorvatska za rok 2007, kterou Komise zveřejnila dne 6. listopadu 2007 (SEC(2007)1431),

s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 10. prosince 2007 týkající se Chorvatska,

s ohledem na návštěvu delegace Výboru pro zahraniční věci v Chorvatsku ve dnech 6. a 7. února 2008,

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0048/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko je na dobré cestě k řádnému členství v Evropské unii, pokračuje v plnění kodaňských kritérií a úspěšně provádí dohodu o stabilizaci a přidružení,

B.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko je demokratickým evropským státem, který podporuje evropskou integraci a je odhodlán k překonávání existujících rozporů a dosažení smíru mezi národy, což vyžaduje dobrovolné postoupení pravomocí v jistých klíčových oblastech politik; vzhledem k tomu, že Chorvatsko vynaložilo v tomto ohledu značné úsilí, které se setkalo s úspěchem a přineslo viditelné výsledky,

C.

vzhledem k tomu, že proces přistoupení Chorvatska k EU má širší regionální důsledky, je vnímán jako zkouška závazků, které EU vůči západnímu Balkánu přijala, a může se stát významným stimulem pro všechny další dotčené země,

D.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko i nadále plní kodaňská politická kritéria, prokazuje, že má fungující tržní hospodářství, a z velké části a bez výraznějších problémů pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení,

E.

vzhledem k tomu, že vysoká angažovanost Chorvatska v přístupových jednáních již přinesla výsledky a je předzvěstí příznivého procesu integrace Chorvatska i ostatních zemí tohoto regionu do EU,

F.

vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech vyjednávání dosáhlo Chorvatsko významného a chvályhodného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahuje soubor právních předpisů Společenství,

G.

vzhledem k tomu, že k řešení některých problematičtějších oblastí, které je třeba před přistoupením Chorvatska k Evropské unii důkladně zreformovat, je třeba zvýšit úsilí a obnovit politické odhodlání,

H.

vzhledem k tomu, že závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni z roku 2003 uvádí, že budoucnost všech zemí západního Balkánu je v Evropské unii, což potvrzuje řada usnesení Parlamentu,

I.

vzhledem k tomu, že v prohlášení EU a zemí západního Balkánu, které bylo dne 11. března 2006 jednomyslně schváleno ministry zahraničí zemí Evropské unie v Salcburku, se zdůrazňuje nezbytnost dobrých vztahů se sousedními zeměmi a potřeba nalézt vzájemně přijatelná řešení zbývajících otázek ve vztahu k sousedním zemím,

1.

blahopřeje chorvatským orgánům k dobrým výsledkům, kterých bylo dosud dosaženo, zejména co se týče počtu kapitol jednání, které již byly otevřeny;

2.

domnívá se, že cílem probíhajících přístupových jednání je dohodnout se na opatřeních, která mohou být nezbytná pro usnadnění integrace, přičemž se kandidátská země musí jasně zavázat k přijetí a provádění acquis a řídit se politickými cíli vyjádřenými ve Smlouvách, a rovněž se domnívá, že by tato jednání neměla být využívána jako páka k řešení dvoustranných politických sporů mimo rámec acquis a cílů daného procesu;

3.

vítá skutečnost, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku v plnění kritérií pro otevření nových kapitol, a podporuje úsilí chorvatské vlády a parlament, aby znásobily své úsilí o splnění kritérií pro ostatní kapitoly;

4.

s potěšením zaznamenává, že velká část právních předpisů Chorvatska již byla uvedena do souladu s normami EU, připomíná však chorvatským orgánům, že klíčovým úkolem je nyní urychlit vytvoření potřebné správní kapacity, aby mohly být nové právní předpisy provedeny; vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby uvedený proces zahájily a do sledování jeho provedení zapojily občanskou společnost;

5.

naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby urychlilo proces reformy veřejných služeb na úrovni místní a regionální samosprávy a poskytlo zdroje a odbornou přípravu, jež jsou nezbytné pro provedení této reformy;

6.

vyjadřuje pochvalu za opatření učiněná v zásadní oblasti reformy soudnictví, sdílí však názor Komise, že je zapotřebí dalších zlepšení, zejména pokud jde o:

další snížení počtu případů čekajících na vyřízení, mj. tím, že se mezi soudci budou důrazněji podporovat alternativní způsoby řešení sporů;

posílení nezávislosti, nestrannosti a profesionality v soudnictví, zejména při jmenování soudců a státních zástupců, řízení jejich profesionální dráhy i vzdělávání;

opětovné oživení procesu racionalizace soudního systému a zajištění toho, aby investice do infrastruktury odpovídaly nově vytvořené „mapě“ soudnictví;

7.

blahopřeje chorvatským orgánům k tomu, že pokračují v úsilí o nezaujaté stíhání domácích válečných zločinů, a naléhavě je vyzývá, aby i nadále zůstaly ostražité s cílem předcházet hrozbě etnicky podmíněných rozsudků a aby zajistily, že jsou přijata veškerá opatření na ochranu integrity soudního procesu; požaduje v této souvislosti, aby byla bezodkladně přijata dodatečná opatření na ochranu svědků, včetně posílených právních ustanovení;

8.

vítá skutečnosti, že Chorvatsko nadále plně spolupracuje sMezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY); je znepokojen negativním dopadem rozsudků Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ve věci vukovarských válečných zločinů na chorvatské veřejné mínění;

9.

vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby zajistily přísné dodržování podmínek předběžného propuštění obžalovaných, kteří byli postaveni před ICTY;

10.

vítá posílení mandátu Úřadu pro potírání korupce a organizované trestné činnosti (USKOK) a zvýšení počtu případů korupce, v nichž bylo zahájeno trestní řízení, a s nadějí očekává, že budou úspěšně vyšetřeny případy korupce na vysokých postech; vyzývá k tomu, aby se v tomto úsilí pokračovalo i nadále s cílem odstranit korupci, která je v některých případech nepřijatelně vysoká a brzdí hospodářský rozvoj země;

11.

blahopřeje Chorvatsku k příkladnému ústavnímu zákonu o národnostních menšinách a vyjadřuje pochvalu za opatření, která byla přijata za účelem usnadnění integrace menšin do většinového společenského a politického života;

12.

vítá důležité rozhodnutí jmenovat zástupce srbské menšiny místopředsedou vlády pro regionální rozvoj, rekonstrukci a návrat uprchlíků;

13.

vyzývá chorvatskou vládu a parlament, aby usilovaly o eliminaci všech forem diskriminace a zaujatosti i vůči romské komunitě; v této souvislosti vyzývá vládu, aby přijala celkovou protidiskriminační strategii a účinně ji prováděla na vnitrostátní i místní úrovni;

14.

připomíná navíc, že je třeba zajistit účinné provádění ústavního zákona o národnostních menšinách, zejména co se týče dvojjazyčné výuky ve školách, dvojjazyčnosti ve veřejné správě a připravovaných záruk zaměstnanosti v souvislosti s náležitým zastoupením menšin v soudnictví a ve veřejné správě vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bude věnována dostatečná pozornost provádění ústavního zákona o národnostních menšinách;

15.

domnívá se, že klíčovým prvkem k zajištění stability v zemi a okolní balkánské oblasti jsou mezinárodní opatření zaměřená na budování důvěry;

16.

zastává názor, že chorvatský vzdělávací systém by měl důrazně podporovat lepší začlenění etnických společenství do chorvatské společnosti a jejich soudržnost s ní, přičemž budou zachovány a posilovány kulturní a sociální tradice každého z těchto společenství;

17.

vyzývá k udržitelné reintegraci válečných uprchlíků a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout a včas provést opatření v oblasti bydlení, zaměstnanosti a sociální podpory pro uprchlíky, která budou přiměřená rozsahu problému;

18.

s potěšením zaznamenává trvalý růst chorvatského hospodářství; doufá, že tento růst přinese více pracovních příležitostí; vyjadřuje pochvalu projektu HitroRez, díky němuž se podařilo snížit administrativní zátěž podniků, a s nadějí očekává obdobné výsledky v dalších sektorech;

19.

vítá reformy přijaté v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá vládu, aby zvážila opatření a politiky, které by v souladu s cíli EU řešily škodlivé důsledky změny klimatu; vyzývá k zavedení komplexnějšího mezioborového dialogu k zajištění ekologicky udržitelného rozvoje;

20.

naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby znovu posoudily účinnost současného systému opatření na ochranu životního prostředí, včetně vývoje pobřežních čistíren odpadních vod, tříděného sběru odpadu, zařízení pro využití odpadního tepla a zrušení nelegálních skládek odpadu, a aby zlepšila koordinaci mezi všemi odpovědnými subjekty; v této souvislosti rovněž vyzývá k informačním kampaním zaměřeným na zvýšení veřejného povědomí o environmentálních otázkách;

21.

vítá předvstupní hospodářský program Chorvatska a bere na vědomí, že program počítal s přijetím dlouho odkládaného národního restrukturalizačního programu pro loďařský průmysl v březnu 2008; připomíná chorvatským orgánům, že pokrok v této oblasti je nejen podmínkou dohody o stabilizaci a přidružení, ale má i zásadní význam pro přístupová jednání vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci usnadnila provádění restrukturalizačního programu;

22.

trvá na tom, že nové právní předpisy by měly být rychle provedeny, protože to představuje spolehlivé měřítko připravenosti země na členství, která se zakládá na faktech a nikoli pouze na přijatých právních předpisech, zejména pokud jde o reformu soudnictví, boj proti korupci a hospodářské reformy;

23.

vyzývá chorvatskou vládu, aby zajistila, aby výzvy k podávání nabídek k účasti ve veřejných zakázkách byly vyhlašovány podle požadavků práva Společenství;

24.

se znepokojením zaznamenává nedávnou kritiku ze strany Komise týkající se způsobu, jakým chorvatské orgány nakládají s finančními prostředky EU, a naléhavě je vyzývá, aby s pomocí Komise bezodkladně řešily odhalené administrativní nedostatky s cílem umožnit zrušení dočasného pozastavení uzavírání smluv v rámci programu PHARE 2006 (s celkovým finančním krytím 68,5 milionů EUR) a obnovení původní alokace pro finanční rok 2008 v rámci složky 1 nástroje předvstupní pomoci v návaznosti na snížení o 5 milionů EUR;

25.

co se týče bilaterálních otázek, které ještě nebyly vyřešeny, připomíná všem zúčastněným stranám princip „pacta sunt servanda“;

26.

vítá rozhodnutí chorvatského parlamentu ze dne 13. března 2008 neuplatňovat ekologické a rybářské ochranné pásmo vůči členským státům EU, dokud nebude dosaženo vzájemné dohody v duchu EU; vzhledem ke konečnému vyřešení této otázky je přesvědčen, že nyní bude možné rychle přijmout rozhodnutí o otevření nových kapitol;

27.

vítá připravenost Chorvatska, kterou prokázalo tím, že vyřešilo zbývající otázky týkající se hranic s Černou Horou, o čemž svědčí dohoda uzavřená předsedy vlád obou zemí dne 12. března 2008; vítá také neformální dohodu, kterou v podstatě uzavřeli předsedové vlád Chorvatska a Slovinska v otázce smírčího řízení, a vyzývá obě strany, aby tuto dohody provedly a potvrdily výsledek smírčího řízení jasným rozhodnutím parlamentů obou zemí;

28.

připomíná, že řešení otázek týkajících se hranic je výslovně stanoveno jako priorita Chorvatska v jeho přístupovém partnerství; vyjadřuje v této souvislosti své přetrvávající znepokojení nad zahájením stavebních prací na pelješackém mostě navzdory protestu Bosny a Hercegoviny v souvislosti s nejistými námořními hranicemi; konstatuje, že stavební práce na tomto projektu byly v současnosti zastaveny, a požaduje, aby oba státy nalezly společné řešení této otázky;

29.

vyslovuje Chorvatsku pochvalu za dosažený trvalý pokrok v oblasti regionální spolupráce a zároveň jej naléhavě vyzývá, aby tímto směrem pokračovalo i v oblasti dobrých sousedských vztahů, neboť tyto dvě oblasti jsou pro evropskou integraci klíčové;

30.

vyzývá Chorvatsko, aby si udrželo svůj konstruktivní přístup a i nadále hrálo pozitivní úlohu v regionu za účelem podpory a posílení konsolidace Bosny a Hercegoviny;

31.

sdílí názor Komise, že za zvýšeného úsilí na straně Chorvatska a se stálou podporou orgánů EU by měla být přístupová jednání v každém případě uzavřena v roce 2009;

32.

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a posílila zdroje vyčleněné na přípravu, zpracování a dokončení jednacího materiálu tak, aby EU mohla rychle a účinně reagovat na pokrok dosažený Chorvatskem v naplňování příslušných zahajovacích a uzavíracích kritérií;

33.

naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby do přístupového procesu k EU zapojily subjekty občanské společnosti (nevládní organizace, akademickou obec, odbory);

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí a Chorvatska.


(1)  Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 675.


Top