Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62009CN0321

    Věc C-321/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. srpna 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 11. června 2009 ve věci T-33/07, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

    Úř. věst. C 244, 10.10.2009, p. 3–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    10.10.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 244/3


    Kasační opravný prostředek podaný dne 10. srpna 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 11. června 2009 ve věci T-33/07, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

    (Věc C-321/09 P)

    2009/C 244/05

    Jednací jazyk: řečtina

    Účastnice řízení

    Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupce: I. Chalkias)

    Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

    Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

    vyhovět tomuto kasačnímu opravnému prostředku a uplatněným důvodům,

    zrušit rozsudek vydaný Soudem prvního stupně,

    přijmout zčásti žalobu v prvním stupni,

    uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení

    Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

    Uvádí se, že

    1)

    Soud prvního stupně nesprávně vyložil a použil zásadu právní jistoty v rozsahu, v němž se sice v napadeném rozsudku domníval, že sporné řízení o schválení účetních závěrek bylo nesporně obzvláště dlouhé, protože začalo dne 9. listopadu 1999, při prvním šetření a skončilo dne 15. prosince 2006, dnem, kdy byl zveřejněn napadený rozsudek, avšak měl neprávem za to, že toto zjištění musí být relativizováno v rámci řízení o schválení účetních závěrek EZOZF, a domníval se, že zásada právní jistoty nebyla porušena;

    2)

    napadený rozsudek Soudu prvního stupně obsahuje nesprávné a rozporné odůvodnění v rozsahu, v němž Soud sice připustil, že Komise nesprávně vyložila a použila čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1201/89 a že žalobní důvod uplatněný Řeckou republikou byl opodstatněný a musí být přijat, ale domníval se, že základ finanční opravy nebyl přece všechno zpochybněn.


    Top