9.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/36

—

připomíná pozitivní vyjádření předsedy Barossa v rámci strukturovaného dialogu na plenárním zasedání Výboru regionů, které se konalo dne 7. prosince 2006, k otázce vznesené Evropským sdružením volených zástupců horských regionů ohledně zelené knihy k evropské politice pro horské masivy;

—

upozorňuje, že horské masivy jsou jednak územími s trvalým přírodním a geografickým znevýhodněním a jednak regiony se všemi přírodními a lidskými přednostmi, pokud jde o růst a vytváření pracovních míst;

—

požaduje, aby Evropská unie zavedla skutečnou evropskou integrovanou politiku pro všechny horské masivy při respektování jejich rozmanitosti;

—

by podporoval aktivní přístup Evropské komise a členských států EU k obecným cílům obnovené Lisabonské a Göteborské strategie prostřednictvím evropského akčního plánu pro konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj horských oblastí;

—

doporučuje Evropské komisi, aby zohlednila tato tři hlavní témata:

Zpravodaj

:

pan Luis DURNWALDER (IT/ELS), člen regionálního zastupitelstva a předseda autonomní provincie Bolzano

1.

připomíná pozitivní vyjádření předsedy Barossa v rámci strukturovaného dialogu na plenárním zasedání Výboru regionů, které se konalo dne 7. prosince 2006, k otázce vznesené Evropským sdružením volených zástupců horských regionů ohledně zelené knihy k evropské politice pro horské masivy;

2.

vyzdvihuje uznání potřeby věnovat zvláštní pozornost horským regionům, mimo jiné regionům s trvalým přírodním a geografickým znevýhodněním, při definování cíle územní soudržnosti v Lisabonské smlouvě (článek 158);

3.

připomíná, že hory jsou důležité pro život a aktivitu všech obyvatel Evropské unie díky svým přírodním, kulturním (jako např. jazyková rozmanitost a poznatky a zkušenosti) a ekonomickým zdrojům (jako např. zemědělství, průmysl a cestovní ruch);

4.

upozorňuje, že horské masívy se nacházejí v celkem 21 členském státě Evropské unie, představují 35, 69 % evropské rozlohy a žije zde 17, 73 % obyvatel Evropy (1);

5.

podotýká, že horské oblasti představují 26 % pevniny této planety a žije zde 10 % obyvatel světa; jsou tedy významným prvkem udržitelného rozvoje naší planety, jak bylo uznáno v kapitole 13 Agendy 21 z Ria;

6.

konstatuje, že dostupnost horských masívů je klíčovým úkolem pro dokončení skutečného jednotného trhu a pro realizaci volného pohybu osob, zboží a služeb;

7.

vyzdvihuje, že horské oblasti jsou ještě různorodější, díváme-li se na souvislost horských masívů chápanou jako nadregionální, přeshraniční či mezinárodní prostory, které spojují horské oblasti, údolí a podhůří, a také městské a venkovské oblasti;

8.

potvrzuje, že se horské životní prostředí vyznačuje velkou biologickou rozmanitostí, a je proto mimořádně křehké a citlivé na změnu klimatu, což z něj činí skutečný systém včasného varování;

9.

prohlašuje, že horská území jsou tradičně pilotními územími v oblasti potenciálně inovačního udržitelného rozvoje vzhledem k trvalým přírodním znevýhodněním;

10.

připomíná, že územní samosprávy mají významné zkušenosti v oblasti udržitelného rozvoje hor;

11.

připomíná snahy Evropského parlamentu, Výboru regionů a Evropského hospodářské a sociálního výboru, pokud jde o zdůraznění významu horských regionů v evropských politikách prostřednictvím stanovisek a studií;

12.

konstatuje, že k dnešnímu dni neexistuje evropská politika či integrovaná strategie Společenství pro horské oblasti podle modelu, který byl použit pro přímořské regiony nebo městské oblasti;

13.

podotýká, že územní samosprávy horských oblastí lpí na své autonomii a na dodržování zásady subsidiarity v přístupu zdola nahoru k evropské správě;

14.

upozorňuje, že horské masivy jsou jednak územími s trvalým přírodním a geografickým znevýhodněním a jednak regiony se všemi přírodními a lidskými přednostmi, pokud jde o růst a vytváření pracovních míst;

15.

podotýká, že je potřeba sjednotit evropské politiky do integrované strategie pro udržitelný rozvoj, která se bude moci přizpůsobit různorodým podmínkám horských masivů;

16.

konstatuje, že je nutné, aby byla činnost EU vyvážená a nestranná a aby trvale zvýšila hodnotu různých evropských území (městských, pobřežních, s nízkým osídlením, horských);

17.

připomíná význam úlohy a práce obyvatel v horských oblastech pro vytváření krajiny a pro rovnováhu horského životního prostředí;

18.

podporuje činnost regionů a místních samospráv a jejich sítí, které přispívají k výměně osvědčených postupů v souladu s obnovenými lisabonskými a göteborskými cíli, což podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

19.

připomíná význam Lisabonské strategie a hlavních směrů politiky soudržnosti na období 2007–2013 pro horské oblasti, stejně jako pro ostatní oblasti, jakožto hnací síly celkové evropské konkurenceschopnosti;

20.

připomíná ústřední úlohu přeshraničního a mezinárodního rozměru evropských politik při integraci evropského prostoru;

21.

trvá na potřebě přiblížení politické a administrativní Evropy každodennímu životu občanů;

22.

zdůrazňuje přidanou hodnotu na evropské úrovni, kterou má práce na úrovni horských masivů (Alpy, Pyreneje, Karpaty, Iberské pohoří, Balkán, pohoří ve Středomoří včetně ostrovních pohoří, skandinávská pohoří, pohoří ve vnitrozemí atd.) v jejich přeshraničním a mezinárodním rozměru;

23.

vyzdvihuje výzvu, kterou představují horské oblasti, pokud jde o přírodní a kulturní zdroje;

24.

připomíná řadu důležitých integrovaných národních a regionálních politik pro horské oblasti;

25.

bere na vědomí činnost Alpské úmluvy a zahájení Karpatské úmluvy;

26.

oceňuje činnost euroregionů a pracovních uskupení v roli zprostředkovatele a propagátora hraničních regionů;

27.

přeje si skutečnou evropskou integrovanou strategii pro horské oblasti, aby bylo možné na meziodvětvové úrovni doplnit přínos připravované zelené knihy o územní soudržnosti;

28.

zdůrazňuje, že evropská politika pro horské masivy by se týkala velkého počtu odvětvových politik, jež jsou již částečně pokryty evropskými právními předpisy, ale které nikdy nebyly koordinovány v rámci integrovaného přístupu;

29.

níže uvádí významné politické oblasti, které musí aktivní politika pro horské masivy zohlednit:

30.

požaduje, aby Evropská unie zavedla skutečnou evropskou integrovanou politiku pro všechny horské masivy při respektování jejich rozmanitosti;

31.

podporoval by aktivní přístup Evropské komise a členských států EU k obecným cílům obnovené Lisabonské a Göteborské strategie prostřednictvím evropského akčního plánu pro konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj horských oblastí;

32.

doporučuje evropským institucím, aby ve svých opatřeních ke „zdokonalení tvorby právních předpisů“ vzaly v potaz územní specifika;

33.

žádá Evropskou komisi, aby uznala pozitivní a různorodý přínos místních a regionálních samospráv v oblasti udržitelného rozvoje horských masivů a aby byl tento přínos začleněn do nové evropské politiky pro hory;

34.

doporučuje Evropské komisi, aby zohlednila tato tři hlavní témata:

35.

doporučuje Evropské komisi, aby učinila horské masivy pilotními zónami v oblasti inovace, znalostní společnosti a udržitelného rozvoje;

36.

přeje si, aby mohly horské regiony dále rozvíjet inovační opatření inspirovaná jejich tradicemi a zlepšovat konkurenceschopnost svých malých a středních podniků;

37.

navrhuje Evropské komisi a členským státům EU, aby zohlednily různé potřeby území v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy;

38.

doporučuje Evropské komisi, aby na základě zkušeností s přírodními parky rozvíjela metodu integrovaného řízení vysokohorských oblastí a izolovaných středně velkých pohoří, která umožní spojit politiky ochrany přírodních zdrojů (především prostřednictvím nástrojů sítě Natura 2000) s politikami zhodnocování a vyváženého rozvoje horských oblastí;

39.

doporučuje Evropské unii, aby začlenila územní specifika do rámce evropské organizace občanské bezpečnosti, vzhledem k intenzitě přírodních rizik a celé škále omezení, mj. technických, při zákrocích civilní ochrany a pomoci v horských oblastech;

40.

vyzývá, aby byla v rámci reformy společné zemědělské politiky zohledněna strategická úloha zemědělství, pastevectví a vinařství v horských oblastech při udržování krajiny, kvalitě vody a výrobě výrobků s vysokou mírou územní sledovatelnosti. Tato nová společná zemědělská politika s větším územním aspektem by podporovala kvalitní výrobu s nízkými výnosy, která je základní složkou evropského zemědělství a má stěžejní význam v oblasti životního prostředí;

41.

žádá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby vypracovaly vyvážený komplexní balíček opatření, která by kompenzovala zrušení režimu kvót na mléko a mléčné výrobky, a to zejména v horských a středohorských regionech. Opatření by byla financována z prostředků již nevyužívaných opatření v rámci společné organizace trhu, nebyla by však na úkor přímých plateb. K zachování zemědělství, extenzivního chovu dobytka a výroby mléka v horských a středohorských oblastech je třeba i dále podnikat hospodárnější kroky ve druhém pilíři, mj. za účelem vytvoření odbytišť trhu a podporování zemědělských podniků se zřetelnými pozitivními dopady na přírodu a životní prostředí v oblastech s přírodním a geografickým znevýhodněním;

42.

vyzývá evropské instituce, aby v rámci svých vlastních politik uvážily strategickou úlohu horských lesů a udržitelného hospodaření s lesy vyplývající z vysoké ochranné funkce lesů pro svá území a především pro střediska osídlení a spočívající v jejich přínosu k ochraně zdrojů a biologické rozmanitosti, k boji proti klimatické změně, k udržování kvality vzduchu a vody, k ochraně krajiny a k socioekonomickému rozvoji horských oblastí;

43.

tvrdí, že lesní hospodářství je v dnešní době nedostatečně využívanou aktivitou v Evropě, a to jak s ohledem na jeho environmentální úlohu, tak jeho ekonomické produkty (energie, stavebnictví, materiál);

44.

vyzývá evropské instituce, aby do svých evropských územních analýz začlenily energetické úkoly a produkční schopnosti horských regionů, pokud jde o obnovitelné zdroje energie (vodní elektrárny, slunce, vítr, biomasa a dřevo) a pasivní výstavbu;

45.

vyzývá evropské instituce, státní a regionální veřejné banky a Evropský uhlíkový fond či Bluenext, aby zohlednily pozitivní přínos kvalitního horského životního prostředí (lesů, luk a vysokohorských pastvin), pokud jde o propad CO2, který by mohl být finančně ohodnocen prostřednictvím systémů certifikace nebo kreditů uhlíku;

46.

připomíná, že transevropské energetické a dopravní sítě a informační a komunikační technologie musí zahrnovat skutečný územní rozměr a také zohlednit geografické, environmentální a lidské skutečnosti regionů, kterými procházejí, aby se staly skutečnými evropskými sítěmi komunikace a výměny na úrovni kontinentu za podpory místních obyvatel;

47.

navrhuje zajímat se při evropských úvahách o udržitelné městské mobilitě o zkušenosti integrované a udržitelné místní dopravy v horských městech;

48.

zdůrazňuje potřebu trvalého propojení mezi obyvateli hor a oblastmi s vysokou hustotou zalidnění, aby byly dosaženy obnovené evropské cíle růstu a pracovních míst;

49.

požaduje, aby Evropská komise provedla všechny nezbytné kroky na snížení digitální propasti a umožnila přístup všech území a všech evropských občanů k vysokorychlostnímu pozemnímu či bezdrátovému přenosu, a brzy také k přenosu s velmi vysokou rychlostí, zejména v rámci evropské iniciativy i2010 pro e-inkluzi;

50.

doporučuje začlenit do zahraniční politiky a do politiky sousedství horský rozměr několika mezinárodních geopolitických otázek, jako jsou voda a přírodní zdroje, respektování kulturní rozmanitosti a vzdělávání, udržitelný hospodářský rozvoj a migrační toky;

51.

doporučuje Evropské komisi, aby teritorializovala komunikační strategii a přiblížila se tak každodennímu životu evropských občanů;

52.

doporučuje zahrnout do evropských politik, do rozhodovacího procesu Společenství a do komitologie výraznější územní rozměr s cílem zlepšit evropskou demokracii;

53.

vyzývá Evropský parlament, aby určil rozpočtový dopad činnosti Evropské unie v oblasti horských masivů;

54.

doporučuje, aby byla politika soudržnosti partnersky koordinována na úrovni horských masivů a zabránilo se tak roztroušení odvětvové činnosti a zlepšil se její strategický rozměr;

55.

navrhuje, aby se operační programování ostatních politik Společenství s územním dopadem dojednávalo také na této významné úrovni horských masivů a bylo tak možné definovat průřezové, integrované a partnerské strategie;

56.

podporuje krok Rady ministrů pro územní plánování prozkoumat dopad změny klimatu na horské oblasti v rámci akčního plánu pro územní agendu a žádá Evropskou komisi, aby tuto otázku začlenila do svých legislativních prací a návrhů;

57.

podporuje ústřední úlohu politiky soudržnosti v této evropské strategii pro horské masivy a pilotní úlohu cíle územní soudržnosti a programů Interreg;

58.

žádá členské státy a jejich parlamenty, aby při postupu přijímaní nařízení o Evropském seskupení pro územní spolupráci zvážily význam společného právního nástroje podporujícího územní spolupráci v oblasti horských masivů;

59.

zdůrazňuje, že je nutné, aby politika hospodářské soutěže a politika vnitřního trhu zohlednily klíčovou úlohu služeb obecného zájmu, partnerství veřejného a soukromého sektoru v horském hospodářství a vypořádání se s dodatečnými hospodářskými a sociálními náklady v územích s trvalým přírodním znevýhodněním, aby se zabránilo odlivu obyvatel a ocenily se všechny přednosti;

60.

žádá Evropskou komisi, aby konzultovala všechny zainteresované strany a pozorovatele, jichž se týká Alpská a Karpatská úmluva, a aby prozkoumala jejích řízení, zhodnotila jejich cíle a na tomto základě rozhodla, zda ratifikovat protokol první úmluvy a podepsat a ratifikovat druhou úmluvu či nikoli, a pokud ano, tak musí být v těchto mezinárodních úmluvách hnací silou;

61.

navrhuje, aby byl jeden z evropských roků věnován horám a aby Komise a Výbor regionů každé dva roku uspořádaly evropskou konferenci pro horské masivy po vzoru konference z roku 2002;

62.

žádá Evropský parlament a Radu, aby při slyšeních předcházejících jmenování svěřily pravomoc v oblasti hor jednomu konkrétnímu komisaři. Ten by, kromě jiného, koordinoval činnost kolegia v této průřezové územní otázce;

63.

žádá Evropskou komisi, aby v zelené knize o budoucnosti evropských politik předložila návrhy ohledně horských masivů jako základ integrované a partnerské evropské strategie řízené Evropskou komisí a členskými státy, místními a regionálními samosprávami, společně se socioekonomickými a environmentálními zainteresovanými partnery a prostřednictvím zapojení vnitrostátních a evropských svazů zastupujících územní samosprávy horských oblastí.