Závěrečná zpráva poradce-auditora ve věci COMP/F/38.456 – Asfalt (Nizozemsko)

(vypracovaná podle článku 15 rozhodnutí Komise č. 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o působnosti poradců-auditorů v některých řízeních v oblasti hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2007/C 176/07)

K návrhu rozhodnutí mohu vyjádřit tyto připomínky:

Sdělení o námitkách se týká porušení ustanovení čl. 81 odst.1 Smlouvy o ES, a to jak v oblasti prodeje, tak v oblasti nákupu. Po několik let existovala v Nizozemsku kartelová dohoda na prodej a nákup silničních asfaltů, a to jak mezi dodavateli asfaltů, tak mezi jejich největšími odběrateli (velkými podniky specializovanými na silniční stavby v Nizozemsku) i mezi těmito dvěma skupinami subjektů. Dle sdělení o námitkách se dohoda týkala stanovování cen (resp. hrubé ceny a slev) asfaltu a rozdělování dodávek. Zúčastnění si předávali informace o cenách, objemu dodávek a tržních podílech, což mělo usnadnit provádění kartelových dohod a kontrolu jejich dodržování.

Sdělení o námitkách bylo zasláno dne 19. října 2004 dodavatelům asfaltů (AB Nynäs Petroleum, Nynäs Belgium AB, BP p.l.c., BP Nederland B.V, BP Refining & Petrochemicals GmbH, Esha Holding B.V., Smid & Hollander B.V., Esha Port Services Amsterdam B.V. Exxon Mobil Corporation, ExxonMobil Petroleum, Chemicals B.V.B.A., Esso Nederland B.V., Koninklijke Nederlandsche Petroleum Maatschappij N.V., the „Shell“ Transport and Trading Company p.l.c., Shell Petroleum N.V., Shell Nederland Verkoopmaatschappij B.V., Kuwait Petroleum Corporation, Kuwait Petroleum International, Kuwait Petroleum (Nederland) B.V., Sideron Industrial Development B.V., Klöckner Bitumen B.V., Total S.A, Total Nederland) a odběratelům asfaltů (Ballast Nedam N.V., Ballast Nedam Infra B.V., Dura Vermeer Groep N.V., Dura Vermeer Infra B.V., Vermeer Infrastructuur B.V., Heijmans N.V. Heijmans Infrastructuur B.V., Wegenbouwmaatschappij J. Heijmans B.V., Koninklijke BAM Groep N.V., BAM NBM Wegenbouw B.V., HBG Civiel B.V., Koninklijke Volker Wessels Stevin N.V., Volker Wessels Stevin Infra B.V. a Koninklijke Wegenbouw Stevin B.V. N.V., Wintershall AG).

Tyto podniky měly přístup k vyšetřovacímu spisu Komise v digitální podobě na CD-ROM, jehož první kopie jim byla zaslána dne 19. října 2004 a další dne 21. dubna 2005.

Sdělení o námitkách stanovilo podnikům dvouměsíční lhůtu na odpověď. Komise obdržela několik žádostí o prodloužení této lhůty, a to z důvodů, které se týkaly otázky přístupu ke spisu. Žádosti poukazovaly na různé problémy související s přístupem k informacím, zejména s otázkou důvěrnosti některých informací. V důsledku toho jsem musel prodloužit lhůty řízení o téměř čtyři měsíce, aby mohlo být plně respektováno právo na slyšení.

Všichni adresáti sdělení o námitkách odpověděli ve stanovené lhůtě, s výjimkou několika společností, které vyhlásily konkurz a na sdělení o námitkách neodpověděly a ani nepodaly žádost o slyšení.

Většina ostatních stran podala žádost o úřední slyšení podle článku 12 nařízení (ES) č. 773/2004 (1). Tato slyšení se konala ve dnech 15. a 16. června 2005.

Při slyšení vyšlo najevo, že je třeba upřesnit způsob, jakým sdělení o námitkách vykládalo proces stanovování cen (pojem hrubé ceny). Za tímto účelem byl všem stranám zaslán dopis dne 25. ledna 2006. Strany měly možnost předložit k tomuto výkladu své připomínky, pokud tak neučinily již dříve. Většina podniků, která reagovala na tyto nové informace, odpověděla, že nové upřesnění nijak nemění jejich původní odpověď na sdělení o námitkách.

Všechny strany měly možnost seznámit se s novými dokumenty spisu Komise, které jim byly doručeny po slyšení dne 14. července 2005 a 25. května 2006.

Dopisem ze dne 24. května 2006 byly strany rovněž obeznámeny s dalšími informacemi ve spisu, které měla Komise v úmyslu použít ve svém konečném rozhodnutí. Některé strany se ohradily proti nejasnostem ohledně případného použití těchto dalších informací pro doplnění některých závěrů učiněných ve sdělení o námitkách. Po přezkoumání odpovídajících dokumentů se domnívám, že strany mohly samy za normálních okolností dojít k závěrům, které z těchto dokumentů vyvodila Komise, a to tím spíše, že dopis Komise ze dne 24. května 2006 upozorňoval, že dokumenty budou použity v konečném rozhodnutí pro doložení popisu událostí. Výše uvedené bylo provedeno v souladu s judikaturou TACA (T-191/98).

V návrhu konečného rozhodnutí byla závažnost protiprávního jednání částečně snížena oproti původní klasifikaci uvedené ve sdělení o námitkách, a to s ohledem na objasnění, která strany poskytly v reakci na sdělení o námitkách nebo během slyšení.

Pro nedostatek důkazů bylo zrušeno obvinění společnosti ExxonMobil. Během slyšení vyšlo najevo, že některá obvinění ze strany společností Kuwait Petroleum a Nynäs vůči společnosti ExxonMobil je třeba ověřit. V písemných odpovědích na doplňující dotazy Komise uvedené společnosti nebyly schopny potvrdit svá obvinění a odpovědět na konkrétní otázku, zda společnost ExxonMobil o dohodě věděla a zda se na ní podílela. Návrh rozhodnutí není určen společnosti Exxon Mobil.

Byla zrušena námitka, podle níž docházelo k výměně nezákonných informací o rozdělování dodávek a k předávání pokynů, jak nakládat s případnými novými konkurenty.

Komise rovněž upřesnila v návrhu rozhodnutí dva dalších body, které byly uvedeny ve sdělení o námitkách:

Dle mého názoru se návrh rozhodnutí týká pouze stížností, ke kterým měly strany možnost vyjádřit svá stanoviska. Právo na slyšení proto v tomto ohledu považuji za dodržené.

(1)  Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18.