27.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/1

(1)

Článek 33 Smlouvy vymezuje cíle společné zemědělské politiky. Při vypracovávání společné zemědělské politiky i zvláštních metod jejího použití je třeba mít na zřeteli specifickou podstatu zemědělské činnosti, která vyplývá ze zvláštní struktury zemědělství a ze strukturálních a přirozených rozdílností mezi různými zemědělskými regiony, z potřeby postupného uskutečňování náležitých úprav a ze skutečnosti, že zemědělství představuje odvětví těsně propojené s hospodářstvím jako celkem. Využití státní podpory lze ospravedlnit pouze tehdy, když jsou respektovány cíle této politiky.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (1) zakotvuje zásadní změnu ve způsobu poskytování podpory Společenství zemědělcům. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (2) zavádí rámec pro politiku rozvoje venkova na období 2007–2013 a potvrzuje úlohu rozvoje venkova jakožto druhého pilíře SZP. Články 88 a 89 nařízení (ES) č. 1698/2005 obsahují zvláštní ustanovení týkající se státní podpory. Článek 5 stanoví, že podpůrná opatření na rozvoj venkova musí být v souladu se Smlouvou a se všemi akty přijatými na jejím základě.

(3)

Vzhledem k tomu, že ke změnám hospodářských dopadů podpory nedochází v závislosti na tom, zda je podpora částečně financovaná Společenstvím, nebo zda je financována pouze příslušným členským státem, má Komise za to, že by měl v zásadě existovat soulad a jednotnost mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou poskytovanou podle společné politiky Společenství v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

(4)

Dopisem ze dne 30. května 2005 byly členské státy vyzvány k předkládání návrhů na zjednodušení pravidel státní podpory v odvětví zemědělství. S pracovní skupinou pro podmínky hospodářské soutěže v zemědělství byly prováděny konzultace o těchto pokynech na jejích zasedáních konaných ve dnech 22. a 23. června 2006 a dne 25. října 2006.

(5)

Tyto pokyny platí pro veškerou státní podporu poskytnutou ve spojitosti s činnostmi souvisejícími s výrobou, zpracováním a uváděním zemědělských produktů na trh, a to těch produktů, které jsou uvedeny v příloze I Smlouvy. Platí pro veškerá podpůrná opatření v jakékoli formě, včetně podpůrných opatření financovaných z parafiskálních daní, což spadá do definice státní podpory uvedené v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Tyto pokyny neplatí pro státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (3). Kapitola VII obsahuje pravidla týkající se podpor pro odvětví lesnictví, včetně podpor pro zalesňování zemědělské půdy.

(6)

Pro účely těchto pokynů se „zemědělským produktem“ rozumí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, produkty spadající pod kódy KN 4502, 4503 a 4504 (produkty z korku) a produkty napodobující nebo nahrazující mléko a mléčné výrobky (4) s výjimkou produktů, které spadají pod nařízení Rady (EHS) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (5).

(7)

Pro účely těchto pokynů se „zpracováním zemědělského produktu“ rozumí jakýkoli úkon na zemědělském produktu, jehož výsledkem je produkt, který je rovněž zemědělským produktem, s výjimkou činností prováděných v zemědělském podniku, které jsou nezbytné pro přípravu živočišného nebo rostlinného produktu pro první prodej. Zpracování zemědělských produktů, na které se vztahuje příloha I Smlouvy na produkty, které nejsou v příloze I uvedeny, proto do působnosti těchto pokynů nespadají.

(8)

Pro účely těchto pokynů se „uváděním zemědělského produktu na trh“ rozumí držení nebo vystavování za účelem prodeje, nabízení k prodeji, dodávání nebo jakýkoli jiný způsob umísťování na trh, s výjimkou prvního prodeje prvovýrobci maloobchodníkům nebo zpracovatelům a jakékoli činnosti spojené s přípravou produktu na takový první prodej; prodej od prvotního producenta konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel. Podpora na reklamu zemědělských produktů spadá do působnosti těchto pokynů, zatímco na podporu na reklamu produktů, které nejsou uvedeny v příloze I, se vztahují horizontální pravidla pro státní podporu (6).

(9)

Pro účely těchto pokynů se „malými a středními podniky (MSP)“ rozumějí malé a střední podniky, jak jsou definovány v příloze I nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (7).

(10)

Článek 36 Smlouvy o založení Evropských společenství stanoví, že ustanovení Smlouvy týkající se pravidel soutěže se vztahují na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Rada. Pravomoc Komise regulovat a dohlížet na státní podpory v odvětví zemědělství proto na rozdíl od jiných odvětví není odvozena přímo ze Smlouvy, ale z právních předpisů přijatých Radou podle článku 37 Smlouvy a podléhá jakýmkoli omezením, která může Rada určit. V praxi však všechna nařízení o společných organizacích trhu stanoví, že se na dotčené produkty použijí pravidla o státní podpoře zakotvená v článcích 87, 88 a 89 Smlouvy. Dále článek 88 nařízení (ES) č. 1698/2005 výslovně stanoví, že na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy se vztahují články 87–89 Smlouvy. Z toho vyplývá, že s výhradou jakýchkoli konkrétních omezení nebo odchylek zakotvených v dotčených nařízeních jsou na státní podporu poskytovanou v odvětví zemědělství použitelná příslušná ustanovení Smlouvy v plném rozsahu s výjimkou podpor konkrétně cílených na omezený soubor produktů, které nejsou zahrnuty do společných organizací trhu (viz odstavec 21).

(11)

Ačkoli jsou články 87, 88 a 89 použitelné v plném rozsahu na odvětví zahrnutá do společných organizací trhu, zůstává nicméně jejich použití podřízeno ustanovením zakotveným v dotčených nařízeních. Jinými slovy, jestliže se členský stát uchýlí k ustanovením článků 87, 88 a 89, nelze to nadřadit ustanovením nařízení o organizaci trhu pro dané odvětví (8). Z toho vyplývá, že Komise nemůže za žádných okolností schválit podporu neslučitelnou s ustanoveními, podle nichž se řídí společná organizace trhu, nebo podporu, která by narušila náležité fungování společné organizace.

(12)

Komise nepovolí podporu činností souvisejících s vývozem, a sice podporu přímo spojenou s vyváženými objemy a podporu závislou na přednostním použití domácího zboží oproti zboží dovezenému, ani podporu na zřízení a provozování distribuční sítě nebo na jiné běžné výdaje spojené s vývozní činností do jiných členských států. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(13)

S ohledem na zvláštní pravidla použitelná na potravinovou pomoc poskytovanou třetím zemím Komise zpravidla nepovolí poskytnutí státní podpory na nákup zemědělských produktů v rámci Společenství jakožto potravinovou pomoc ve třetí zemi.

(14)

Tyto pokyny platí s výhradou jakýchkoli konkrétních výjimek, které se mohou vyskytnout ve smlouvách nebo v právních předpisech Společenství.

(15)

Aby bylo jakékoli podpůrné opatření považováno za slučitelné se společným trhem, musí obsahovat určitý pobídkový prvek nebo vyžadovat nějaké protiplnění na straně příjemce. Pokud právní předpisy Společenství nebo tyto pokyny neobsahují výslovné výjimky, představují jednostranná opatření státní podpory zaměřená jednoduše na vylepšení finanční situace výrobců, ale nijak nepřispívající k rozvoji odvětví, a zejména podpory poskytnuté výhradně na základě ceny, množství, výrobní jednotky nebo jednotky výrobního prostředku, provozní podpory, které jsou neslučitelné se společným trhem. Dále je pravděpodobné, že samotnou svojí podstatou takové podpory narušují mechanismy společných organizací trhu.

(16)

Ze stejného důvodu nelze podporu poskytnutou zpětně na činnosti, které příjemce již vykonal, považovat za podporu obsahující nezbytný pobídkový prvek a je nutno ji považovat za provozní podporu, jejímž smyslem je finančně ulevit příjemci. Aby bylo dosaženo co nejvyššího pobídkového účinku podpory a aby se usnadnilo doložení tohoto účinku v příslušném oznámení, musí pravidla o způsobilosti, vypracovaná členskými státy, stanovit tyto kroky přecházející poskytnutí podpory:

Podpora v rámci režimu podpory se poskytne pouze v případě činností provedených nebo služeb získaných poté, co byl režim podpory Komisí stanoven a prohlášen za slučitelný se Smlouvou.

Pokud režim podpory vytváří automatický nárok na obdržení podpory a nevyžaduje další správní kroky na správní úrovni, může být podpora poskytnuta pouze pro činnosti provedené nebo pro služby získané poté, co byl režim podpory Komisí stanoven a prohlášen za slučitelný se Smlouvou.

Pokud režim podpor požaduje podání žádosti o podporu u dotčeného příslušného orgánu, může být podpora na uskutečněné činnosti nebo na přijaté služby poskytnuta až po splnění níže uvedených podmínek:

Samostatná podpora mimo jakýkoli rámec podpory se poskytne pouze pokud se jedná o činnosti provedené nebo pro služby získané poté, co byla splněna kritéria uvedená v písmenech b) a c).

Tyto povinnosti neplatí v případě režimů podpory, které jsou svou podstatou vyrovnávací.

(17)

S ohledem na podobnost mezi zemědělskými zpracovatelskými a marketingovými podniky na straně jedné a nezemědělskými podniky na straně druhé, např. v potravinářsko–zpracovatelském odvětví, by měla být pravidla o státní podpoře platná pro zemědělské zpracovatelské a marketingové podniky sladěna s pravidly platnými pro nezemědělské podniky. Tuto politiku je záhodno uplatňovat na státní podporu poskytovanou za jakýmkoli účelem, např. na podporu na pokrytí investičních nákladů, na ochranu životního prostředí nebo na technickou pomoc. V tomto ohledu již Komise začlenila zemědělské zpracovávání a uvádění na trh do

(18)

V důsledku sladění s pravidly pro nezemědělské podniky se může stát, že velké podniky už nebudou dále způsobilé pro určité druhy podpory; zejména pokud se jedná o technickou podporu, jako jsou poradenské služby. Taková podpora velkým podnikům se v budoucnu omezí na podporu de minimis.

(19)

Pokud to není konkrétně upraveno v těchto pokynech prostřednictvím odkazu na odvětví zemědělství oproti buď prvovýrobě (zemědělci) nebo zpracovávání a uvádění na trh, smí být podpora zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy tehdy, když je tato podpora rovněž prohlášena za slučitelnou jakožto podpora poskytnutá ku prospěchu nezemědělským podnikům mimo konkrétní odvětví, jako jsou doprava nebo rybolov.

(20)

Vzhledem k tomu, že je třeba brát na zřetel specifické podmínky zemědělské prvovýroby při posuzování podpory směřované do méně zvýhodněných regionů ve smyslu článku 36 nařízení (ES) č. 1698/2005, pokyny Komise o vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (11) se na prvovýrobu nevztahují. Vztahují se však na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh do míry stanovené v těchto pokynech.

(21)

Jak je uvedeno výše, některé druhy zemědělských produktů spadajících do působnosti přílohy I Smlouvy dosud nepodléhají společné organizaci trhu; jedná se zejména o brambory jiné než škrobové, koňské maso, kávu a octy získávané z alkoholu a korku. Za situace, kdy neexistuje společná organizace trhu jsou ustanovení článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (12) použitelná na státní podpory zaměřené konkrétně na tyto produkty. Článek 3 stanoví, že pro tyto podpory platí pouze ustanovení čl. 88 odst. 1 a první věta čl. 88 odst. 3. Proto jsou členské státy povinny uvědomit Komisi v dostatečném předstihu, aby jí tak umožnily předložit připomínky k veškerým plánům na poskytnutí či změnu podpory. Ze své strany se Komise nemůže stavět proti poskytnutí takových podpor prostřednictvím konečného zamítavého rozhodnutí. Při posuzování takových podpor vezme Komise na zřetel neexistenci společných organizací trhu na úrovni Společenství a skutečnost, že nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že podpora Společenství by měla být za normálních okolností poskytována ve formě oddělené podpory, která není napojena na konkrétní produkty nebo na probíhající produkci. Je třeba rovněž konstatovat, že určité organizace trhu nezajišťují žádnou domácí podporu Společenství. Za předpokladu, že se vnitrostátní režimy podpory budou řídit uvedenou zásadou, nebude Komise formulovat připomínky, a to ani tehdy, když budou dotyčná opatření obsahovat provozní podpory, které jsou jinak zakázány. Při formulaci svých připomínek vezme Komise rovněž v úvahu riziko, že bude podpora poskytnuta na produkt, který nepodléhá společné organizaci trhu, z čehož bude mít prospěch výroba produktu, který takové organizaci podléhá. To se týká především odvětví pěstování brambor. Pokud se členský stát nebude řídit připomínkami a doporučeními Komise, vyhrazuje si Komise právo uchýlit se k článku 226 Smlouvy.

(22)

Článek 6 Smlouvy o ES stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3, zejména s ohledem na podporu trvale udržitelného rozvoje.“ Činnosti, na něž odkazuje článek 3, zahrnují jak zemědělskou politiku, tak politiku hospodářské soutěže. Zvláštní pozornost je proto třeba věnovat v budoucích oznamováních státní podpory problematice životního prostředí, a to i v případech, kdy se režimy podpory přímo problematiky životního prostředí netýkají. Např. v případě režimu podpory investic zaměřených na zvýšení výroby, což s sebou ponese zvýšené využívání vzácných zdrojů nebo nárůst znečištění, bude nezbytné doložit, že režim nepovede k porušení právních předpisů Společenství o ochraně životního prostředí nebo jinak nepoškodí životní prostředí. Všechna oznámení o státní podpoře by měla v budoucnu obsahovat posouzení podporované činnosti z hlediska dopadu na životní prostředí. V řadě případů to bude představovat pouze potvrzující vyjádření, že se žádný dopad na životní prostředí neočekává. Komise si vyhrazuje právo požadovat doplňující informace a závazky, jakož i klást podmínky, které bude považovat za nezbytné k zajištění odpovídající ochrany životního prostředí.

(23)

Komise posoudí všechna podpůrná opatření, která nespadají pod tyto pokyny, případ od případu, přičemž vezme v úvahu zásady zakotvené v článcích 87, 88 a 89 Smlouvy, ve společné zemědělské politice a v politice Společenství týkající se rozvoje venkova. Členské státy navrhující podporu pro odvětví zemědělství, která nespadá pod tyto pokyny, budou muset předložit ekonomické posouzení pozitivního dopadu opatření na rozvoj odvětví zemědělství i na rizika narušení hospodářské soutěže, která dotyčné opatření představuje. Komise schválí taková opatření pouze tehdy, když pozitivní příspěvek k rozvoji odvětví zjevně převáží nad riziky narušení hospodářské soutěže.

(24)

Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré výše podpory v těchto pokynech vyjádřeny z hlediska celkového množství podpory vyjádřené v procentech objemu způsobilých výdajů (hrubé ekvivalenty příspěvku).

(25)

Nařízení (ES) č. 1698/2005 uvádí řadu podpůrných opatření pro rozvoj venkova. Tato kapitola pokynů stanoví pravidla týkající se státní podpory takových opatření, jakož i některých dalších opatření úzce souvisejících s rozvojem venkova.

(26)

Za účelem zajištění koherence mezi opatřeními pro rozvoj venkova navrženými na spolufinancování v rámci programů rozvoje venkova zavedenými členskými státy, a opatřeními pro rozvoj venkova financovanými prostřednictvím státních podpor musí být každé oznámení týkající se podpor investic (kapitoly IV A a B), podpory určené pro životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (kapitola IV C), podpory na náhradu znevýhodnění v určitých oblastech (kapitola IV D), podpory pro dodržování norem (kapitola IV E) a podpory pro zahájení činnosti mladých zemědělců (kapitola IV F) doprovázeno doklady prokazujícími způsob, jakým opatření státní podpory zapadají a jsou koherentní s příslušnými programy rozvoje venkova. Státní podpora, která není koherentní s příslušným programem rozvoje venkova a především státní podpora vedoucí k takovému zvýšení kapacity, pro která nelze nalézt odbyt na trhu, nebude povolena.

(27)

Tato podkapitola se vztahuje na investice související s prvovýrobou produktů spadajících do oblasti působnosti přílohy I Smlouvy. Neplatí pro investice v zemědělském podniku na zpracování takových produktů a jejich uvádění na trh.

(28)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

a)

Pro restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a pro prosazování inovací počítá čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005 s podporou pro hmotné nebo nehmotné investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského hospodářství;

b)

V souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005 platí, že pokud se investice provádějí za účelem vyhovění normám Společenství, lze podporu poskytnout jen na investice, které jsou prováděny za účelem vyhovění nově zavedeným normám Společenství. V tom případě lze pro vyhovění této normě poskytnout odklad po dobu nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro zemědělské hospodářství závaznou. Mladým zemědělcům pobírajícím podporu na zahájení činnosti lze poskytnout podporu na investice prováděné za účelem dodržování stávajících norem Společenství, pokud jsou uvedeny v podnikatelském plánu podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1698/2005. Doba odkladu, během níž je nutné splnit normu, nesmí překročit 36 měsíců ode dne zahájení činnosti;

c)

Čl. 88 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005 zakazuje státní podporu pro modernizaci zemědělského hospodářství, která přesahuje procentní hodnoty uvedené v příloze k nařízení, jež jsou:

d)

Zákaz podle čl. 88 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005 se netýká podpory investic související s investicemi prováděnými převážně ve veřejném zájmu a na ochranu tradičních krajin utvářených zemědělskou a lesnickou činností nebo s přemístěním hospodářských budov; s ochranou a zlepšováním životního prostředí; se zlepšováním hygienických podmínek chovu hospodářských zvířat a životních podmínek zvířat a podmínek bezpečnosti práce na pracovištích;

e)

Tam, kde je potřeba přemístění důsledkem vyvlastnění, které – v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu – zakládá právo na vyrovnání, nebude výplata takového vyrovnání obvykle považována za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

f)

Členské státy, které odloží zavedení závazných norem Společenství za termín stanovený v právních předpisech Společenství, mohou skrze takový odklad poskytnout výhodu zemědělcům v porovnání se zemědělci v členských státech, které nové normy zavedou v souladu s termíny zavedení předpokládanými v právních předpisech Společenství. Toto riziko narušení hospodářské soutěže by se nemělo zvyšovat poskytováním vysokých částek státní podpory zemědělcům, kteří ponesou náklady nových norem později, než předpokládají právní předpisy Společenství. Při stanovování náležité výše podpory investic souvisejících s vyhověním nově zaváděným normám je však také třeba mít na zřeteli skutečnost, že takové normy se často týkají pouze nákladů zemědělce, aniž by zvyšovaly potenciál výdělku. Proto by měla být nejvyšší míra podpory investic souvisejících s nově zaváděnými normami vyhrazena na investice učiněné ve lhůtách předpokládaných v právních předpisech Společenství. Investice učiněné později by měly těžit pouze z nižší výše podpory. Taková výše musí odrážet vzniklý odklad a měla by se v určité časové lhůtě snížit na nulu;

g)

Pokud jde o provádění směrnice 91/676/EHS, měly by se brát v úvahu zvláštní problémy a potřeby členských států, které ke Společenství přistoupily 1. května 2004 a 1. ledna 2007.

h)

Státní podpora na nákup použitého zařízení by měla být poskytována ve prospěch malých a středních podniků, jestliže nižší cena takového zařízení může být užitečným prvním krokem na cestě k modernizaci, a to zejména u zemědělských podniků, které začínají na velmi nízké technické úrovni a mají málo kapitálu. Velké podniky by měly dostávat investiční podporu pouze na nákup nového zařízení.

(29)

Podpora investic do zemědělských hospodářství je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v článku 4 nařízení (ES) č. 1857/2006. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 7 písm. c) nařízení (ES) č. 1857/2006, může bžt podpora rovněž poskytnuta ve stejné míře za stejných podmínek jako jsou podmínky stanovené v uvedeném článku 4 pro zvláštní zemědělské produkty a v případě, že se jedná o odvodňovací práce nebo zavlažovací zařízení a zavlažovací práce, jejichž výsledkem není snížení předchozí spotřeby vody alespoň o 25 %. Maximální částka podpory stanovená v čl. 4 odst. 9 nařízení č. 1857/2006 se neuplatní.

(30)

Podpora pro zachování krajiny a tradičních staveb je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) nebo d) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 5 nařízení o výjimkách, které nahradí nařízení 1/2004]. Hranice 10 000 EUR stanovená v [čl. 5 odst. 2 nařízení o výjimkách, které nahradí nařízení 1/2004] však může být překročena jen v řádně odůvodněných případech.

(31)

Podpora na přemístění zemědělských staveb ve veřejném zájmu je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 6 nařízení o výjimkách, které nahradí nařízení 1/2004].

(32)

Podpora investic, které vedou k dodatečným nákladům, jež souvisejí s ochranou a zlepšením životního prostředí, se zlepšením hygienických podmínek podniků živočišné výroby nebo dobrých životních podmínek chovných zvířat, je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [čl. 4 odst. 2 písm. e) nařízení o výjimkách, které nahradí nařízení 1/2004]. Pro investiční výdaje vzniklé po termínech pro soulad s nově zavedenými normami zakotvenými v [čl. 2 odst. 10 nařízení o výjimkách, které nahradí nařízení 1/2004] je maximální míra podpory následující:

(33)

75 % podpora na dodatečné investiční náklady na provádění směrnice Rady 91/676/EHS v členských státech, které přistoupily ke Společenství dne 1. května 2004 a dne 1. ledna 2007, se prohlásí za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy do 31. prosince 2008 a do 31. prosince 2010. Tato výše podpory se musí omezit na nezbytné dodatečné způsobilé náklady a netýká se investic vedoucích ke zvýšení výrobní kapacity. Komise bude zvláště dbát na ověřování slučitelnosti navržených podpůrných opatření s akčními plány vytvořenými v souladu se Směrnicí 91/676/EHS.

(34)

50 % podpora ve znevýhodněných oblastech nebo v oblastech uvedených v čl. 36 písm. a) bodech i), ii) a iii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a 40 % podpora způsobilých investic v jiných oblastech na dodatečné investiční náklady při zavádění směrnice 91/676/EHS se prohlásí za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, je-li podporována podle nařízení (ES) č. 1698/2005. Tato výše podpory se musí omezit na nezbytné dodatečné způsobilé náklady a netýká se investic vedoucích ke zvýšení výrobní kapacity. Komise bude zvláště dbát na ověřování slučitelnosti navržených podpůrných opatření s akčními plány vytvořenými v souladu se Směrnicí 91/676/EHS. Podpůrná opatření na provádění směrnice 91/676/EHS prohlášená Komisí za slučitelnou se Smlouvou před datem vstupu v platnost těchto pokynů mohou pokračovat do 31. prosince 2008 ve výši Komisí povolené.

(35)

Nesmí být povolena žádná podpora na investice za účelem vyhovění stávajícím vnitrostátním normám nebo normám Společenství. Avšak investiční podpora poskytnutá mladým zemědělcům na investice za účelem vyhovění stávajícím normám Společenství nebo vnitrostátním normám je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud je takto vymezena v podnikatelském plánu, na nějž odkazuje čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1698/2005. Tato podpora se povoluje až do výše 60 % částky způsobilé investice mladých zemědělců ve znevýhodněných oblastech nebo v oblastech uvedených v čl. 36 písm. a) bodech i), ii) a iii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a až do výše 50 % způsobilých investic mladých zemědělců v jiných oblastech. Podpora se musí omezovat na dodatečné náklady týkající se zavedení normy a vzniklé nanejvýš 36 měsíců od data zahájení činnosti.

(36)

Oznámení investiční podpory zemědělským podnikům musí být doprovázeno doklady prokazujícími, že uvedená podpora je zaměřena na jasně vymezené cíle, které odrážejí zjištěné strukturální a územní potřeby a strukturální znevýhodnění.

(37)

Pokud jsou v rámci společné organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financované z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), předvídána omezení produkce nebo omezení podpory Společenství pro samostatné zemědělce, zemědělské nebo zpracovatelské podniky, neposkytne se pro investice, které by vedly ke zvýšení produkce nad rámec těchto omezení, žádná státní podpora.

(38)

Komise rovněž analogicky uplatní pravidla stanovená v tomto oddílu na investice do zemědělské prvovýroby, které nebudou uskutečněny zemědělci, např. nákup zařízení pro sdílené užívání skupinou producentů.

(39)

Komise neprohlásí podporu na nákup použitého zařízení za slučitelnou se Smlouvou, pokud bude dotyčná podpora poskytnuta velkým podnikům.

(40)

Tato podkapitola se týká investiční podpory související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh.

(41)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(42)

Podpora investic poskytovaná podnikům působícím ve zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v jednom z níže uvedených ustanovení:

(43)

Pokud není výslovně uvedeno jinde v těchto pokynech, jako v případě podpory související s ochranou životního prostředí, povolí Komise pouze investiční podporu pro podniky činné ve zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, které mají nejméně 750 zaměstnanců a obrat vyšší než 200 milionů EUR za předpokladu, že splňuje všechny podmínky stanovené v pokynech k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013, a to až do maximální částky stanovené v mapě regionální podpory schválené pro dotčené členské státy na období 2007–2013, v regionech způsobilých pro poskytnutí regionální podpory. Investiční podpora, která nesplňuje tyto podmínky, je obvykle prohlášena za neslučitelnou se Smlouvou. Žádnou podporu nelze poskytnout na výrobu produktů napodobujících nebo nahrazujících mléko a mléčné produkty a na jejich uvádění na trh.

(44)

Komise prohlásí podporu na nákup použitého zařízení za slučitelnou se Smlouvou pouze v případě, že bude dotyčná podpora poskytnuta ve prospěch malých a středních podniků.

(45)

V případě podpory investic se způsobilými výdaji přesahujícími 25 milionů EUR nebo v případě, že skutečná částka podpory překročí 12 milionů EUR, musí být tato podpora zvlášť oznámena Komisi.

(46)

Oznámení investiční podpory v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a s jejich uváděním na trh musí být doprovázeno doklady prokazujícími, že uvedená podpora je zaměřena na jasně vymezené cíle, které odrážejí zjištěné strukturální a územní potřeby a strukturální znevýhodnění.

(47)

Pokud jsou v rámci společné organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financované z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), předvídána omezení produkce nebo omezení podpory Společenství pro samostatné zemědělce, zemědělské nebo zpracovatelské podniky, neposkytne se pro investice, které by vedly ke zvýšení produkce nad rámec těchto omezení, žádná státní podpora.

(48)

Pokud není výslovně uvedeno jinak, týká se tato podkapitola pouze podpory poskytované prvovýrobcům (zemědělcům).

(49)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(50)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(51)

Podpora agroenvironmentálních závazků nebo závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny požadavky stanovené v článcích 39 nebo 40 nařízení (ES) č. 1698/2005 a v příslušných prováděcích pravidlech přijatých Komisí.

(52)

Když členské státy oznamují státní podporu na agroenvironmentální závazky nebo na závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, musí se zavázat, že takové režimy uzpůsobí veškerým příslušným úpravám nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo jeho prováděcím pravidlům přijatým Komisí.

(53)

Členský stát, který si přeje poskytnout dodatečnou podporu přesahující maximální částky stanovené v souladu s čl. 39 odst. 4 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005, předloží podpůrné důkazy, že jeho opatření splňuje všechny podmínky zakotvené v dotyčném nařízení a v příslušných prováděcích pravidlech. Rovněž předloží zdůvodnění dodatečných plateb podpory, včetně podrobného rozpisu rozpočtovaných nákladových položek na základě ušlých příjmů a dodatečných nákladů vyplývajících z daného závazku.

(54)

Podpora přesahující částky stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1698/2005 je v zásadě prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy pouze tehdy, pokud bude poskytnuta pro prokázané dodatečné náklady a/nebo ušlé příjmy ve výjimečných případech s ohledem na řádně odůvodněné zvláštní okolnosti, a dále na závazky, které představují opravdovou změnu stávající zemědělské praxe a vedou k doložitelnému kladnému a podstatnému dopadu na životní prostředí. Nemohou-li být dokázány výjimečné přínosy pro ochranu životního prostředí, nemůže být taková vyšší podpora povolena ve prospěch zemědělců, kteří jednoduše navrhnou neměnit stávající zemědělskou praxi na dotyčné půdě (např. neměnit extenzivní způsob pastvy na intenzivnější způsoby produkce).

(55)

Pokud chce členský stát nahradit transakční náklady způsobené vstoupením do agroenvironmentálních závazků nebo závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady zemědělských podniků, které takové závazky nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu transakčních nákladů na pokračování agroenvironmentálních závazků nebo závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat již v minulosti přijatých, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(56)

Tam, kde jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, by měly členské státy doložit, že zejména velkým zemědělským podnikům nejsou poskytovány příliš vysoké vyrovnávací platby. Pro účely výpočtu vyrovnávacích plateb členské státy zohlední, zda dotyčné transakční náklady vznikají na zemědělský podnik, nebo na hektar.

(57)

Podpora na náklady na neproduktivní investice spojené s dosažením závazků přijatých v rámci agroenvironmentálních závazků může být poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů. Za tímto účelem by neproduktivní investice neměly vést k čistému růstu hodnoty nebo ziskovosti zemědělského podniku.

(58)

Tam, kde za výjimečných okolností navrhne členský stát poskytnutí státní podpory na závazky kratšího trvání, než je předepsáno v souladu s nařízením (ES) č. 1698/2005, měl by předložit podrobné zdůvodnění, včetně doložení, že dopad dotyčného opatření na životní prostředí lze realizovat v plném rozsahu v kratší navrhované lhůtě. Částka navrhované podpory by měla odrážet kratší trvání přijatých závazků.

(59)

Pro stanovení budoucí politiky jsou zohledněna zejména níže uvedená hlediska:

(60)

Komise prohlásí státní podporu za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 1698/2005 a v příslušných prováděcích pravidlech přijatých Komisí. Podpora bude povolena pouze na závazky jdoucí nad rámec cross compliance a podmínek stanovených v článku 5 nařízení (ES) č. 1782/2003. Veškerá podpora poskytnutá v rozporu se zásadou, že škody hradí znečišťovatel, by měla být výjimečná, dočasná a klesající.

(61)

O investiční podpoře zemědělcům na ochranu životního prostředí pojednává kapitola IV.A výše.

(62)

Komise přezkoumá jakoukoli jinou podporu na ochranu životního prostředí na základě pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí, které jsou tímto prohlášeny za použitelné na odvětví zemědělství. Pokud budou tyto pokyny změněny nebo nahrazeny, budou platit veškerá nová ustanovení, pokud v nich samotných nebude stanoveno jinak.

(63)

Podpora na ochranu životního prostředí ve prospěch podniků působících v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v pokynech Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí. V případě investiční podpory na ochranu životního prostředí lze použít vyšší maximální částku podpory na základě použití pravidel pro investiční podporu uvedených výše v kapitole IV.B.

(64)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům).

(65)

Článek 37 nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech v maximální částce 250 EUR na hektar zemědělsky využité plochy a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech v maximální částce 150 EUR na hektar zemědělsky využité plochy. Platby vyšší než maximální částky lze poskytnout v řádně odůvodněných případech, pokud průměrná částka všech těchto plateb poskytnutých na úrovni dotyčného členského státu nepřekročí maximální částku. Čl. 88 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 zakazuje poskytnutí státní podpory zemědělcům jako náhrady za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v jiných znevýhodněných oblastech, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 37. V řádně odůvodněných případech však lze poskytnout dodatečnou podporu převyšující částky stanovené podle čl. 37 odst. 3.

(66)

Podle třetího pododstavce článku 94 nařízení (ES) č. 1698/2005 se článek 37 a čl. 88 odst. 3 použijí ode dne 1. ledna 2010 s výhradou aktu Rady přijatého postupem podle článku 37 Smlouvy. Do té doby, v souladu s čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005, se příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1257/1999 ponechávají v platnosti, a to zejména čl. 14 odst. 2, článek 15 a čl. 51 odst. 3 uvedeného nařízení. Nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (24) zvyšuje maximální průměrnou částku na hektar, kterou lze poskytnout na základě článku 15 nařízení (ES) č. 1257/1999, z 200 EUR na 250 EUR v případech odůvodněných náležitě objektivními okolnostmi Na rozdíl od čl. 88 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 čl. 51 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 zakazuje státní podporu přesahující maximální částku stanovenou v příloze dotyčného nařízení, tj. státní podporu nad průměr 250 EUR na hektar.

(67)

Je třeba stanovit jednotný způsob výpočtu hospodářského dopadu uznaných znevýhodnění na základě zkušeností získaných Komisí. Tento způsob zejména zajistí, že nebude docházet k výplatě nepřiměřeně vysokých náhrad za hospodářské dopady přírodních znevýhodnění.

(68)

Je třeba se vyhnout narušování hospodářské soutěže a vážné nerovnováze celkových hladin podpory mezi členskými státy. Proto je nutno stanovit horní hranici náhrad.

(69)

Tato pravidla mohou být přezkoumána poté, co vstoupí v platnost článek 37 a čl. 88 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005.

(70)

Až do vstupu v platnost článku 37 a čl. 88 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 Komise prohlásí státní podporu za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky čl. 14 odst. 1, provních dvou odrážek čl. 14 odst. 2 a článku 15 nařízení (ES) č. 1257/1999 a veškerých prováděcích pravidel tohoto nařízení přijatých Komisí, a pokud příjemci splňují rámec cross compliance.

(71)

Tam, kde se opatření státní podpory kombinují s podporou podle nařízení (ES) č. 1257/1999, nesmí celková podpora poskytnutá zemědělci překročit částky stanovené v souladu s článkem 15 tohoto nařízení.

(72)

Od vstupu v platnost článku 37 a čl. 88 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 prohlásí Komise státní podporu za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v předmětných článcích a ve veškerých prováděcích pravidlech přijatých Radou nebo Komisí.

(73)

Ve všech případech, tedy jak pro podporu poskytnutou podle nařízení (ES) č. 1257/1999, tak podle nařízení (ES) č. 1698/2005, smí být státní podpora prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy za těchto podmínek:

(74)

V souladu s pravidly pro rozvoj venkova si Komise vyhrazuje právo požadovat snižující platby pro zemědělské podniky přesahující určitou velikost. Za tímto účelem by oznámení měla uvádět velikost zemědělského podniku, který bude příjemcem těchto plateb.

(75)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům).

(76)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(77)

Komise prohlásí státní podporu za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky článku 31 a čl. 88 odst. 5 nebo 6 nařízení (ES) č. 1698/2005 a jakýchkoli prováděcích pravidel přijatých Komisí.

(78)

Podpora překračující maximální hranici stanovenou v příloze nařízení (ES) č. 1698/2005 pokryje nanejvýš 80 % vzniklých nákladů a ušlých příjmů způsobených zemědělci. Dohromady, včetně veškeré podpory Společenství, která může být poskytnuta, nesmí podpora překročit 12 000 EUR na hospodářství. Tato částka se nesmí překročit po každé pětileté období v případech náhrady poskytnuté za dodržení více než jedné normy.

(79)

Podporu lze poskytnout pouze v souvislosti s normami, u nichž, pokud se výpočet provádí na průměrný zemědělský podnik, odvětví a členský stát dotčený normou, lze doložit, že jsou přímou příčinou:

(80)

Podporu lze poskytnout pouze v souvislosti s normami, které vedou k uvedenému nárůstu provozních nákladů nebo ztráty příjmů u nejméně 25 % všech zemědělských podniků (pod)odvětví v členském státě dotčeném normou.

(81)

Pokud jde o vnitrostátní normy, členský stát doloží, že zavedení příslušné normy na vnitrostátní úrovni představuje riziko zapříčinění významného konkurenčního znevýhodnění pro dotčené producenty. Takové znevýhodnění lze doložit na základě průměrných rozdíků čistého zisku u průměrných zemědělských podniků (pod)odvětví dotčeného normou.

(82)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům).

(83)

Smyslem podpory zahájení činnosti mladých zemědělců je stimulovat rozvoj odvětví jako celku a bránit vylidňování venkovských oblastí. Článek 22 nařízení (ES) č. 1698/2005 proto upravuje režim Společenství pro podporu zahájení činnosti mladých zemědělců.

(84)

Komise prohlásí státní podporu na podporu zahájení činnosti mladých zemědělců za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje podmínky článku 22 nařízení (ES) č. 1698/2005 a veškerých prováděcích pravidel tohoto nařízení přijatých Komisí.

(85)

Tato kapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům).

(86)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(87)

Komise prohlásí státní podporu předčasného odchodu do důchodu za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje podmínky článku 23 nařízení (ES) č. 1698/2005. Komise povolí platby jdoucí nad maximální částky stanovené v uvedeném nařízení, pokud členský stát prokáže, že dotyčná platba nebude převedena na aktivně činné zemědělce.

(88)

Pokud bude splňovat podmínky požadující s konečnou platností ukončení veškeré obchodní zemědělské činnosti, Komise státní podporu pro odchod zemědělců z veškeré zemědělské činnosti povolí.

(89)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska. Vzhledem k různorodé povaze zemědělské výroby nahlíží Komise tradičně příznivě na výplatu podpor „na zahájení činnosti“ zaměřených na motivaci ustavování seskupení producentů, která dávají dohromady zemědělce s cílem soustředit jejich nabídku a přizpůsobit produkci požadavkům trhu. Aby se podpora zaměřila na malé skupiny producentů a aby se předešlo poskytování velkých částek podpory, měla by se předmětná podpora omezovat na malé a střední podniky v rámci maximální částky.

(90)

Komise prohlásí podporu na zahájení činnosti pro seskupení producentů za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky [článku 9 předlohy nařízení o výjimkách].

(91)

O podporách poskytnutých jiným zemědělským sdružením, která vykonávají úlohy na úrovni zemědělské výroby, jako jsou vzájemně podpůrné, pomocné a řídící služby pro zemědělská hospodářství členů, aniž by byla zapojena do společné úpravy dodávek na trh, tento oddíl nepojednává. Komise však použije zásady uvedené v tomto oddílu na podpory, které jsou poskytovány na pokrytí zřizovacích nákladů sdružení producentů, která zodpovídají za dohled nad používáním označení původu nebo značky jakosti.

(92)

Podpory poskytnuté skupinám nebo sdružením producentů na pokrytí výdajů, které se zřizovacími náklady nesouvisejí, jako jsou investice nebo propagační činnosti, budou posuzovány v souladu s pravidly, jimiž se takové podpory řídí.

(93)

Režimy podpory povolené podle tohoto oddílu budou podléhat podmínce požadující, aby byly upraveny tak, že budou brát na zřetel jakoukoli změnu v nařízeních, jimiž se řídí společné organizace trhu.

(94)

Jako alternativu poskytování podpory skupinám nebo sdružením producentů lze poskytnout podporu až do výše stejné celkové částky přímo producentům jakožto vyrovnání jejich příspěvků na provozní náklady skupin v průběhu prvních pěti let od založení dotyčné skupiny. Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tato podkapitola, ve prospěch velkých podniků.

(95)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(96)

Komise prohlásí podporu na reparcelaci pozemků za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky článku 13 [nového nařízení o výjimkách].

(97)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(98)

Komise prohlásí státní podporu na podporu produkce jakostních zemědělských produktů poskytovanou prvovýrobcům (zemědělcům) za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 14 budoucího nařízení o výjimkách].

(99)

Komise prohlásí státní podporu na podporu produkce jakostních zemědělských produktů poskytovanou podnikům působícím ve zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 70/2001.

(100)

Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tato podkapitola, ve prospěch velkých podniků.

(101)

Podporu investic nezbytných pro modernizaci výrobních zařízení, včetně investic nezbytných pro správu dokumentačních systémů a pro provádění postupů a kontroly produktů, lze poskytnout pouze v souladu s pravidly uvedenými v kapitolách IV.A a IV.B výše podle náležité příslušnosti.

(102)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(103)

Komise prohlásí státní podporu na poskytování technické podpory poskytované prvovýrobcům (zemědělcům) za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 15 budoucího nařízení o výjimkách].

(104)

Poskytování technické podpory prvovýrobcům (zemědělcům) může být prováděno seskupeními producentů nebo jinými organizacemi bez ohledu na jejich velikost.

(105)

Komise prohlásí státní podporu na poskytování technické podpory poskytované podnikům působícím ve zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 70/2001.

(106)

Komise nepovolí státní podporu na náklady velkých podniků, o kterých pojednávají body 104 a 105.

(107)

Komise bude zkoumat případ od případu státní podporu na jiné činnosti v oblasti popularizace nových technik, jako jsou přiměřeně malé pilotní projekty nebo ukázkové projekty. Členský stát poskytne jasný popis projektu včetně vysvětlení, v čem spočívá novost tohoto projektu, a veřejného zájmu na poskytnutí podpory (například proto, že nebyl nikdy dříve testován) a prokáže soulad s těmito podmínkami:

(108)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(109)

Komise prohlásí státní podporu v odvětví živočišné výroby za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 16 odst. 3 [nového nařízení o výjimkách]. Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tato kapitola, ve prospěch velkých podniků.

(110)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(111)

Komise bude posuzovat návrhy na poskytnutí státní podpory určené k uspokojení potřeb těchto regionů případ od případu na základě zvláštních právních ustanovení platných pro tyto regiony a s ohledem na slučitelnost dotčených opatření s programy rozvoje venkova v dotčených regionech a na jejich dopady na hospodářskou soutěž jak v dotčených regionech, tak v jiných částech Společenství.

(112)

Dobré řízení rizik a krizové řízení je klíčovým nástrojem trvale udržitelného a konkurenceschopného odvětví zemědělství ve Společenství. Nedávno se rozvinula debata díky sdělení Komise o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství (27). Rozprava na úrovni Rady v průběhu roku 2005 došla (28) k jednomyslnému závěru, že používání státní podpory na opatření v oblasti řízení rizik a řešení krizí musí podléhat příslušným pravidlům Společenství o hospodářské soutěži. Rada se dohodla, že způsobilé nástroje řízení rizik musí proto vyhovovat ustanovením zakotveným v pokynech Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství. Mezi členskými státy bylo dosaženo širokého konsensu, že ačkoli může být financování z veřejných zdrojů nezbytné zvláště pro zakládání nových nástrojů a jejich hladké uvádění do praxe, je rovněž nezbytná společná odpovědnost, a tedy i finanční přispívání zemědělských producentů.

(113)

Pro určité druhy rizik a krizí v odvětví zemědělství může být poskytnutí státní podpory náležitým prostředkem podpory. Nesmí se však nikdy zapomínat, že členský stát nemá vlastně povinnost státní podporu poskytnout. Důsledkem je, že na podobné riziko nebo krizi mohou producenti v jednom členském státě nebo regionu podporu dostat, zatímco producenti v jiných členských státech nebo regionech podporu nedostanou. Popsané rozdíly v poskytování podpor mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Proto musí, stejně jako je tomu u jiných druhů státní podpory, brát povolování státní podpory na řízení rizik a řešení krizí na zřetel potřebu vyhnout se narušení hospodářské soutěže. Je třeba počítat i s požadavkem minimálního příspěvku nebo jiné přiměřené spoluúčasti producentů na nákladech na ztráty nebo dotyčná opatření, aby se zmírnilo riziko narušení hospodářské soutěže a aby se poskytla pobídka k minimalizaci rizik.

(114)

V odvětví zemědělství je obzvlášť velkým rizikům a krizím vystavena zemědělská prvovýroba. Podniky působící v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh mají zpravidla daleko lepší možnost rizika odrážet. Proto by se měly určité druhy podpor na odvracení rizik a krizí omezovat na prvovýrobu.

(115)

Státní podpora by se měla omezovat na pomoc zemědělcům čelícím rozmanitým obtížím, přestože vynaložili přiměřené úsilí, aby rizika minimalizovali. Státní podpora by neměla mít za následek to, že by uváděla zemědělce v pokušení zbytečně riskovat. Zemědělci by měli sami nést následky neprozíravé volby výrobních metod nebo produktů.

(116)

Na základě shora uvedených úvah Komise přezkoumala stávající soubor opatření v oblasti řízení rizik a krizového řízení, která smějí být financována prostřednictvím státní podpory. Došla při tom k závěru, že je stávající soubor nástrojů přiměřený, ale ve světle získaných zkušeností by se měl zdokonalit. Ve světle důkladného vyhodnocování a přezkoumávání politiky Společenství v oblasti náhrad za choroby zvířat, které stále ještě probíhá, však bude nezbytné přezkoumat podkapitolu V.B.4, jakmile bude uvedené hodnocení ukončeno.

(117)

Zavedení možnosti de minimis  (29) na úrovni prvovýroby v roce 2005 poskytuje členským státům další nástroj, za jehož použití mohou poskytovat minimum podpory rychle a bez nutnosti žádat Komisi o povolení. Zahrnutí zemědělských zpracovatelských a tržně–dodavatelských podniků do nařízení de minimis, které se vztahuje na nezemědělské podniky, a umožnění podpory až do výše [200 000 EUR] na podnik a na období tří rozpočtových roků představuje další usnadnění podpory takovým podnikům. Musí být však jasné, že podpora de minimis nemůže vyřešit větší hospodářské problémy vyplývající z krize. Veškerá další významná podpora se musí poskytovat v rámci systému státní podpory, který zajišťuje Komisi kontrolu a zabraňuje narušení hospodářské soutěže.

(118)

Je třeba mít jasno v tom, že tato pravidla státní podpory sama o sobě nemohou jako taková zastoupit nebo nahradit optimální řešení krizí. Státní podpora je může za jistých okolností pouze usnadnit. Ke krizi může dojít přes noc, což by vyžadovalo rychlou reakci. Účinné řešení krizí vyžaduje, aby se uměly členské státy včasně rozhodnout, která opatření státní podpory dají k dispozici. Na členských státech leží odpovědnost prozkoumat různé možnosti státní podpory a zavést včas režimy podpory tak, aby se mohly bezprostředně použít v případě naléhavých problémů. Potřeba zavedení systému vyrovnávacích plateb, jeho oznámení Komisi a žádost ke Komisi o jeho povolení může totiž spotřebovat příliš mnoho cenného času, než by bylo možné poskytnout pomoc těm nejpotřebnějším.

(119)

S cílem vyhnout se riziku narušení podmínek hospodářské soutěže považuje Komise za důležité zajistit, aby byla podpora na náhradu za škody způsobené na zemědělské výrobě vyplacena podnikům co nejdříve po dotčené nepříznivé události. Tam, kde se podpora vyplácí až několik let po dotyčné události, existuje reálné nebezpečí, že vyplacení takové podpory povede ke stejným hospodářským důsledkům jako provozní podpora. To platí zejména tam, kde je podpora vyplacena zpětně u nároků, které nebyly v době nepříznivé události náležitě doloženy. Proto pokud neexistuje konkrétní zdůvodnění, které vyplývá např. z podstaty a rozsahu události nebo z pozdější či stále přetrvávající podstaty škod, Komise neschválí návrhy na podporu předložené po více než třech letech od události, ani návrhy, aby byla podpora vyplacena po uplynutí více než čtyř let po události.

(120)

Tato podkapitola se vztahuje na celé odvětví zemědělství.

(121)

Vzhledem k tomu, že pojmy „přírodní pohroma“ a „mimořádná událost“ uvedené v čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy představují výjimky z obecné zásady neslučitelnosti státní podpory se společným trhem zakotvené v čl. 87 odst. 1 Smlouvy, je Komise přesvědčena, že tyto pojmy je třeba vykládat restriktivně. To potvrdil i Soudní dvůr Evropských společenství (30). Doposud přijímala Komise výklad, že zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a povodně mohou představovat přírodní pohromy. S cílem usnadnit rychlé řešení krizí bude Komise nadále povolovat režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami ve formě zemětřesení, lavin, sesuvů půdy, povodní a jiných přírodních pohrom za předpokladu, že lze získat dostatečně přesný popis.

(122)

Mimořádné události, které Komise doposud uznávala, zahrnovaly válku, vnitrostátní nepokoje nebo stávky a s určitými výhradami a v závislosti na jejich rozsahu velké jaderné nebo průmyslové havárie a požáry, v jejichž důsledku došlo k velkým ztrátám. Na druhé straně Komise neuznávala, že by bylo možné považovat požár jednoho výrobního závodu krytého běžným komerčním pojištěním za mimořádnou událost. Obecně platí, že Komise zpravidla neuznává, že vypuknutí chorob rostlin či zvířat lze považovat za přírodní pohromy či mimořádné události. V jednom případě však Komise uznala velmi rozsáhlé ohnisko úplně nové zvířecí choroby za mimořádnou událost. Vzhledem k zákonitým obtížím při předvídání takových událostí bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí podpory v souladu s čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy případ od případu, s ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti.

(123)

Jakmile je existence přírodní pohromy nebo mimořádné události doložena, povolí Komise podporu až do výše 100 % náhrady za hmotné škody. Náhrada se obvykle vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce. Aby se předešlo nepřiměřeně vysoké náhradě, odečtou se od částky podpory veškeré splatné platby, např. pojistné plnění. Komise rovněž uzná podporu na náhradu ušlých příjmů v důsledku zničení prostředků zemědělské výroby za předpokladu, že se nebude ve výsledku jednat o náhradu nepřiměřeně vysokou. Ve všech případech vyžaduje judikatura Soudního dvora, aby členský stát doložil přímou souvislost mezi škodou způsobenou mimořádnou událostí a státní podporou; a dále aby vyhotovil co nejpřesnější posouzení škody, kterou dotčení producenti utrpěli.

(124)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům).

(125)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(126)

Komise prohlásí podporu na ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními událostmi za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 11 budoucího nařízení o výjimkách].

(127)

Aby bylo Komisi umožněno náležitě posoudit dotyčné režimy podpory, měla by oznámení podpůrných opatření na náhradu škod způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami zahrnovat příslušné podpůrné meteorologické informace. Tyto informace lze rovněž poskytnout dodatečně formou výročních zpráv v souladu s požadavky poslední věty [20 odst. 3 budoucího nařízení o výjimkách].

(128)

Komise uzná alternativní způsoby výpočtu normální produkce, včetně regionálních referenčních hodnot, pokud dojde k uspokojivému závěru, že jsou reprezentativní a že se nezakládají na nezvykle vysokých výnosech. Pokud nepříznivý klimatický jev zasáhl stejným způsobem rozsáhlou oblast, mohou být platby podpory založeny na průměrných ztrátách za podmínky, že tyto průměrné ztráty jsou reprezentativní a že nepovedou k výrazně nadměrnému odškodnění některého příjemce.

(129)

Podpora, která je předmětem této podkapitoly, se smí vyplatit pouze zemědělcům nebo případně organizacím producentů, jichž je zemědělec členem; částka podpory by neměla překročit skutečnou ztrátu vzniklou zemědělci.

(130)

Pokud jde o ztráty utrpěné od 1. ledna 2010, odchýlí se Komise od podmínky uvedené v [čl. 11 odst. 8 budoucího nařízení o výjimkách] pouze tehdy, když může členský stát přesvědčivě doložit, že navzdory veškerému odpovídajícímu úsilí nebylo v době vzniku škody dostupné pojištění pokrývající statisticky nejběžnější podnebná rizika v dotčeném členském státě nebo regionu k dispozici.

(131)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na podporu poskytovanou prvovýrobě (zemědělcům). Ve světle důkladného vyhodnocování a přezkoumávání politiky Společenství v oblasti náhrad za choroby zvířat, které stále ještě probíhá, však bude nezbytné přezkoumat příslušnou podkapitolu, jakmile bude uvedené hodnocení ukončeno.

(132)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(133)

Komise prohlásí státní podporu pro boj s chorobami zvířat a rostlin za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky stanovené v [článku 10 budoucího nařízení o výjimkách].

(134)

Komise prohlásí státní podporu týkající se testů TSE a uhynulých zvířat za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky [článku 16 budoucího nařízení o výjimkách].

(135)

Pokud jde o uhynulá zvířata a jateční odpad, Komise nepovolí tuto státní podporu:

(136)

V případech, kdy se podpora poskytuje v rámci režimů podpory Společenství, popřípadě vnitrostátních či regionálních režimů, bude Komise požadovat důkazy, že neexistuje žádná možnost nenáležitě vysoké náhrady skrze kumulaci vyplacených částek v jednotlivých režimech. Tam, kde byla schválena podpora Společenství, je třeba uvést datum a odkazy na příslušné rozhodnutí Komise.

(137)

Komise povolí takovou státní podporu pouze ve prospěch zemědělců.

(138)

Tato podkapitola se vztahuje pouze na prvovýrobce (zemědělce).

(139)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(140)

Komise prohlásí podporu na výplatu pojistného za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky (článku 12 budoucího nařízení o výjimkách).

(141)

Komise bude posuzovat jiná podpůrná opatření v oblasti pojištění proti přírodním pohromám a mimořádným událostem případ od případu, a to zejména zajišťovací plány a další podpůrná opatření na podporu producentů ve zvlášť vysoce rizikových zónách.

(142)

Komise nepovolí státní podporu na výplatu pojistného ve prospěch velkých podniků a podniků působících v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh.

(143)

Komise nahlíží příznivě na režimy podpory pro uzavírání kapacit v odvětví zemědělství za předpokladu, že jsou v souladu s veškerými ujednáními Společenství v oblasti omezování výrobních kapacit, a za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, a sice:

(144)

Komise prohlásí podporu uzavírání kapacit za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje níže uvedené podmínky:

(145)

Podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích v odvětví zemědělství budou posuzovány v souladu s příslušnými pokyny Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (36).

(146)

Od roku 2002 je podpora na vytváření pracovních míst v odvětví zemědělství upravena nařízením Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 5. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (37). Pravidla obsažená v uvedeném nařízení stanoví jednotný rámec této podpory. Podpora zaměstnanosti, která by se omezovala na odvětví zemědělství, přičemž by splňovala všechny ostatní podmínky nařízení, není vyňata. S ohledem na zvláštnosti odvětví zemědělství, a zejména prvovýroby, mohou mít členské státy zájem na zavádění specifických režimů podpory pro vytváření pracovních míst v odvětví zemědělství. Bude-li taková podpora otevřena odvětví zemědělství jako celku bez omezování podpory na určité produkty, je zjevné, že přínos takové podpory stále ještě převáží nad riziky narušení, která by se mohla od popsaného přístupu odvíjet.

(147)

Komise prohlásí státní podporu zaměstnanosti v odvětví zemědělství za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud splňuje všechny podmínky článků 1 a 2 i článků 4–9 nařízení (ES) č. 2204/2002. Podpora omezující se na odvětví zemědělství bude povolována za stejných podmínek.

(148)

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství bude posuzována v souladu s kritérii stanovenými v příslušném rámci Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (38), včetně možnosti dodatečné podpory výzkumu v odvětví zemědělství.

(149)

V zájmu úplnosti je třeba zdůraznit, že kromě podpůrných nástrojů a pravidel popsaných výše jsou v odvětví zemědělství rovněž použitelná zejména níže uvedená pravidla týkající se vymezení podpory a slučitelnosti podpory se Smlouvou:

(150)

V případě přezkoumávání kteréhokoli z těchto nástrojů podpory hodlá Komise zachovat svoji politiku zahrnutí zemědělství, pokud se neobjeví přesvědčivé důvody pro samostatnou úpravu platnou pro odvětví zemědělství.

(151)

Pokud jde o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES v odvětví zemědělství, je třeba zdůraznit, že Komise se drží názoru, že podniky vyrábějící a uvádějící na trh produkty spadající do působnosti přílohy I Smlouvy a upravené společnou organizací trhu nelze považovat za podniky, jimž je svěřeno poskytování služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy (48).

(152)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(153)

Státní podpora na reklamní kampaně ve Společenství se prohlásí za slučitelnou se Smlouvou, bude-li splňovat tyto podmínky:

(154)

Pokud je reklamní kampaň zaměřena na označení uznávaná ve Společenství, odkaz na původ produktů může být učiněn za předpokladu, že odkaz přesně odpovídá odkazům registrovaným Společenstvím.

(155)

V případě vnitrostátních nebo regionálních známek jakosti může být původ produktu zmíněn jako vedlejší zpráva. Při posuzování toho, zda je původ skutečně vedlejší zprávou, vezme Komise v úvahu celkový význam textu a/nebo symbolu, včetně obrázků a celkového provedení, pokud jde o původ a význam textu a/nebo symbolu odkazujícího na jediné reklamní prodejní místo, tj. část reklamní zprávy, která se netýká původu.

(156)

Míra přímé podpory nepřekročí 50 %. Pokud odvětví přispívá jakoukoliv formou do výše alespoň 50 % nákladů, může být míra podpory až 100 %.

(157)

Státní podpora na reklamu do výše 100 % se navíc prohlásí za slučitelnou, pokud je ve své podstatě obecná a přináší prospěch všem producentům dotyčného druhu produktu. Při takové reklamě se nemusí uvádět původ produktu. Reklamu mohou provádět seskupení producentů nebo jiné organizace bez ohledu na jejich velikost.

(158)

Reklamní činnosti s ročním rozpočtem překračujícím 5 milionů EUR se oznamují zvlášť.

(159)

Komise posoudí a povolí státní podporu na reklamu ve třetích zemích jakožto slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud bude v souladu se zásadami nařízení (ES) č. 2702/1999. Komise však neprohlásí za slučitelnou státní podporu na reklamu, která:

(160)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(161)

Komise neprohlásí státní podporu za slučitelnou se Smlouvou, pokud jde o krátkodobé půjčky.

(162)

Možnost poskytnout snížené sazby z daně a výjimky zdanění v zemědělství existuje v právních předpisech Společenství týkajících se spotřebních daní od roku 1993. Doposud nebyla stanovena jasná politika ve věci slučitelnosti těchto opatření s pravidly pro státní podpory. Současná směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (54), umožňuje členským státům uplatňovat osvobození od daně, snížení úrovně zdanění, daňové rozlišení nebo vrácení daně. Ustanovení čl. 26 odst. 2 uvedené směrnice jasně poukazuje na to, že „opatření jako osvobození od daně, snížení úrovně zdanění, daňové rozlišení nebo vrácení daně ve smyslu této směrnice mohou představovat státní podporu a tyto případy se musejí oznámit Komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy“.

(163)

Dotčená opatření mohou skutečně představovat státní podporu, a to z následujících důvodů: mohou se považovat za veřejně financovaná vzhledem k tomu, že stát se při jejich uplatňování připravuje o finanční zdroje; pokud se uplatňují ve zvláštním odvětví hospodářství, poskytují určitým podnikům nebo určitým druhům produktů výhodu; mohou narušit hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením v citlivém odvětví jako je zemědělství, kde jsou velmi intenzivní obchodní toky.

(164)

Musí být vytvořen soubor pravidel, aby bylo možno hodnotit slučitelnost takových opatření s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(165)

Článek 8 směrnice 2003/96/ES stanoví, že nižší minimální úrovně zdanění stanovené v tabulce B přílohy I se použijí pro výrobky používané jako pohonná hmota pro účely zemědělských a zahradnických prací, jakož i chovu ryb a lesnictví.

(166)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES stanoví, že členské státy mohou uplatňovat až nulovou úroveň zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské a zahradnické práce, jakož i v lesnictví, ale rovněž i to, že na návrh Komise Rada do 1. ledna 2008 prošetří, zda má být možnost uplatňovat až nulovou úroveň zdanění zrušena.

(167)

Komise při vytváření pravidel pro slučitelnost státní podpory pro prvovýrobu v zemědělském odvětví tato ustanovení zohledňuje a zároveň zajišťuje, aby se daňové rozlišení v odvětví neuplatňovalo. Pokud je možné uplatnit daňové opatření uvedení v článku 8 a v čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES stejně na celé zemědělské odvětví, je Komise toho názoru, že toto opatření může přispět k rozvoji odvětví. Komise zatím obdržela pouze oznámení o snížení daní v souvislosti s motorovými palivy využívanými v zemědělské prvovýrobě. Vzhledem k tomu, že tato snížení jsou založena na množství motorového paliva využívaného v prvovýrobě (které by mělo být doloženo fakturami předloženými zemědělci) a s ohledem na malou strukturu zemědělských podniků v Evropské unii (více než 60 % zemědělských podniků má méně než 5 hektarů obdělávané zemědělské plochy) je Komise toho názoru, že toto opatření nenaruší nepříznivě hospodářskou soutěž. Obdobně osvobození od daně za energii a elektřinu využívané v zemědělské prvovýrobě by rovněž mělo být spíše v malém měřítku a nemělo by tedy nepříznivě ovlivnit obchodní podmínky do takové míry, aby to bylo v rozporu se společným zájmem.

(168)

Je možné, že od vstupu směrnice 2003/96/ES v platnost byly v souvislosti se zemědělskou prvovýrobou uděleny nezákonné státní podpory ve formě osvobození od daně, snížení úrovně zdanění, daňového rozlišení a vrácení daně. Pokud splňují příslušná ustanovení směrnice a v zemědělství se neuplatnilo daňové rozlišení, měly by být prohlášeny za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(169)

Uplatňování nižších minimálních úrovní zdanění podle tabulky B přílohy I směrnice 2003/96/ES na výrobky používané jako pohonná hmota pro účely zemědělské prvovýroby se prohlásí za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy za předpokladu, že se v rámci zemědělství nebude provádět žádné rozlišování.

(170)

Uplatňování až nulové úrovně zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělskou prvovýrobu se prohlásí za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy až do 31. prosince 2007 nebo jiného data určeného Radou za předpokladu, že se v rámci zemědělství nebude provádět žádné rozlišování. V případě, že dojde k úpravě směrnice 2003/96/ES, bude toto ustanovení náležitě přezkoumáno.

(171)

Pokud Rada zruší možnost uplatňování až nulové úrovně zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské práce, bude státní podpora spojená s osvobozením od daně podle směrnice 2003/96/ES prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud bude dotčené osvobození splňovat všechna příslušná ustanovení směrnice a v rámci zemědělství se nebude provádět žádné rozlišování.

(172)

Nezákonná státní podpora poskytnutá od vstupu směrnice 2003/96/ES v platnost se prohlásí za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy za předpokladu, že bude splňovat všechna příslušná ustanovení uvedená v této kapitole a v rámci zemědělství se nebude provádět žádné rozlišování.

(173)

Neexistují žádná speciální pravidla Společenství, jimiž by se řídila státní podpora v odvětví lesnictví (lesnictví a odvětví založená na lesnictví) (55). Nicméně kromě státní podpory poskytované podle pravidel Společenství společných pro všechna odvětví, zejména rámce Společenství pro výzkum a vývoj (56) a pokynů Společenství ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci firem v obtížné situaci (57) platí určité nástroje Společenství, jimiž se řídí státní podpora poskytovaná na obchod a průmyslovou výrobu, i pro odvětví lesnictví, zejména pokyny Komise pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 a pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (58). Odvětví lesnictví může rovněž čerpat z podpory poskytované podle nařízení o podpoře de minimis použitelné na průmyslové činnosti a nařízení (ES) č. 70/2001, která se na zemědělskou výrobu nevztahují. Kromě toho je navíc ke zmíněným pravidlům a nástrojům zavedenou praxí Komise povolovat státní podporu na zachování, zlepšování, rozvoj a péči o lesy s ohledem na ekologickou a rekreační funkci lesa. Aby se tato praxe zprůhlednila a aby bylo možno určit její rozsah působnosti ve vztahu k jiným pravidlům o státní podpoře v lesnictví, je třeba formulovat politiku, kterou bude Komise na státní podporu lesnictví uplatňovat. Při formulování této politiky je rovněž nezbytné vzít na zřetel podporu dostupnou pro opatření zaměřená na udržitelné využívání půdy v lesnictví podle nařízení (ES) č. 1698/2005 za účelem zajištění konzistence státní podpory a spolufinancované podpory lesnictví.

(174)

Při stanovování své budoucí politiky zohlednila Komise zejména níže uvedená hlediska:

(175)

S cílem přispět k udržování a zlepšování lesů a prosazovat jejich ekologickou, ochrannou a rekreační funkci prohlásí Komise státní podporu do výše 100 % za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy na níže uvedené způsobilé náklady tam, kde členský stát může dokázat, že jeho opatření přímo přispívají k udržování nebo obnově ekologické, ochranné a rekreační funkce lesa, místní biologické rozmanitosti a zdravého lesního ekosystému:

(176)

Komise prohlásí státní podporu na zalesnění zemědělských či nezemědělských pozemků, na zřízení agrolesnických systémů na zemědělských pozemcích, na platby v rámci Natury 2000, na platby na ochranu lesního prostředí, na obnovu lesního potenciálu a na zavedení preventivních opatření, jakož i na neproduktivní investice za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud dotyčná podpora splňuje podmínky uvedené v článcích 43–49 nařízení (ES) č. 1698/2005 a nepřekročí maximální míru stanovenou v těchto předpisech.

(177)

Komise povolí státní podporu na dodatečné náklady a ušlý zisk způsobené využíváním lesnické technologie šetrné k životnímu prostředí, která přesahuje příslušné závazné požadavky, pokud majitelé lesa dobrovolně přijmou závazek týkající se využívání takové technologie a pokud tento závazek splňuje podmínky článku 47 nařízení (ES) č. 1698/2005. Podpora, která překročí částky stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1698/2005 bude v zásadě prohlášena za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, bude-li poskytnuta na prokázané dodatečné náklady a/nebo ušlý zisk, přičemž se ve výjimečných případech vezmou v úvahu řádně odůvodněné zvláštní okolnosti ve prospěch závazků, které vedou k prokazatelným a významným pozitivním účinkům na životní prostředí.

(178)

Komise prohlásí státní podporu na nákup půdy využívané v lesnictví za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud míra podpory nepřekročí míru stanovenou pro nákup zemědělské půdy v [článku 4 nařízení o blokových výjimkách].

(179)

Komise prohlásí státní podporu na vzdělávání vlastníků lesů a pracovníků v lesním hospodářství a na poradenské služby poskytované třetími stranami, včetně vypracovávání podnikatelských plánů, plánů řízení lesnictví a studií proveditelnosti, jakož i na účast v soutěžích, na výstavách a veletrzích za slučitelnou s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud dotyčná podpora splňuje podmínky uvedené v [článku 15 budoucího nařízení o výjimkách].

(180)

Komise povolí státní podporu na zakládání lesnických sdružení, pokud dotyčná podpora splňuje podmínky uvedené v [článku 9 budoucího nařízení o výjimkách].

(181)

Komise povolí státní podporu ve prospěch činností spojených s popularizací nových technik, jako jsou přiměřeně malé pilotní projekty nebo ukázkové projekty, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v [bodě 107 těchto pokynů].

(182)

Ustanoveními této kapitoly není dotčena možnost uplatňování jiných pravidel pro státní podporu, které se vztahují na všechna obchodní a průmyslová odvětví na odvětví lesnictví.

(183)

S výhradou bodů uvedených níže musí být všechny nové režimy podpory a všechny nové jednotlivé podpory oznámeny Komisi před jejich provedením v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy a s nařízením Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k použití článku 88 Smlouvy (59). To se nevztahuje na podporu upravenou jedním z nařízení o výjimkách přijatých Komisí na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (60).

(184)

V souladu s článkem 89 nařízení (ES) č. 1698/2005 zvláštní oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy neplatí, pokud jde o státní podpory určené k zajištění doplňkového financování rozvoje venkova, na nějž je poskytnuta podpora Společenství, za předpokladu, že tato podpora byla Komisi oznámena a jí schválena v souladu s ustanoveními nařízení jakožto součást programování, o němž dotyčné nařízení pojednává.

(185)

Aby bylo možné čerpat prospěch z této výjimky, musí dotyčná opatření sama o sobě respektovat všechny podmínky podstaty státní podpory, a to zejména způsobilé náklady a výše podpory stanovené v těchto pokynech. Částka doplňkové státní podpory poskytnutá ke každému opatření musí být v programu rozvoje venkova náležitě vyznačena v souladu s příslušnými ustanoveními prováděcího nařízení o rozvoji venkova. Schválení programu Komisí se bude týkat pouze opatření, která budou takto vyznačena. Státní podpory poskytnuté na jiná opatření – ať jsou v programu zahrnutá či nikoli – nebo na opatření, která podléhají jiným podmínkám, než jsou podmínky, které jsou v programu uvedeny, musí být předmětem odděleného oznámení Komisi v souladu s čl. 88 odst. 3.

(186)

Dále se schválení programu Komisí bude týkat pouze částky podpory uvedené dotyčným členským státem.

(187)

Táž pravidla se analogicky vztahují na změny programů rozvoje venkova.

(188)

V rámci pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství uplatňovaných v období 2000–2006 Komise akceptovala oznámení o státní podpoře režimů s neomezenou dobou trvání. To může mít za následek nedostatek transparentnosti, zejména tam, kde se podpůrné opatření nepoužívá již několik let. Rovněž je pro Komisi obtížnější pravidelně kontrolovat všechny stávající režimy.

(189)

Proto hodlá Komise v budoucnu povolovat pouze režimy s omezenou dobou trvání. Režimy týkající se státní podpory opatření, která mohou rovněž čerpat ze spolufinancování podle nařízení (ES) č. 1698/2005, by se měly omezit na trvání programovacího období 2007–2013, a neměly by tudíž trvat déle než do 31. prosince 2013. Jiné režimy podpory by neměly být použitelné déle než sedm let.

(190)

Článek 21 nařízení (ES) č. 659/1999 požaduje po členských státech, aby předložili Komisi výroční zprávy o všech existujících režimech podpory, které nepodléhají žádné zvláštní povinnosti podávat zprávu podmínečným rozhodnutím. Podrobnosti jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (61).

(191)

Komise si vyhrazuje právo požadovat doplňující informace o stávajících režimech podpory případ od případu tam, kde je to nezbytné k umožnění naplnění jejích povinností podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy.

(192)

V případech, kdy nejsou výroční zprávy předkládány v souladu s těmito pokyny, může Komise postupovat v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 659/1999.

(193)

S ohledem na výroční zprávy předkládané členskými státy učiní Komise náležité kroky k zajištění zvýšení transparentnosti informací, pokud jde o státní podporu v odvětví zemědělství.

(194)

Komise použije tyto pokyny na nové státní podpory s účinností od 1. ledna 2007. Oznámení podaná před 31. prosincem 2006 budou posuzována podle pokynů Společenství ke státní podpoře, které byly platné v odvětví zemědělství ke dni oznámení podpory. Kromě opatření uvedených v bodě 195 nebude Komise nadále od 1. ledna 2007 uplatňovat tyto dokumenty:

(195)

Pro posuzování režimů podpory a jednotlivých podpor, které se považují za stávající podporu v souladu s bodem 4 kapitoly 4 přílohy IV aktu o přistoupení z roku 2003 (65) pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství platné dne 31. prosince 2006 zůstanou platné do 31. prosince 2007, aniž by byl dotčen bod 196, za předpokladu, že taková podpora je v souladu s uvedenými pokyny nejpozději do 30. dubna 2007.

(196)

V souladu s čl. 88 odst. 1 Smlouvy Komise navrhne členským státům upravit jejich stávající režimy podpory tak, aby byly uvedeny do souladu s těmito pokyny nejpozději do 31. prosince 2007, s výjimkou stávajících režimů podpory pro investice v souvislosti se zpracováním a uváděním zemědělských produktů na trh, které musí být ukončeny nejpozději do 31. prosince 2008, a pro investice týkající se nákupu půdy v zemědělských podnicích, které musí být nejpozději do 31. prosince 2009 změněny tak, aby byly v souladu s těmito pokyny.

(197)

Členské státy se vyzývají, aby písemně potvrdily, že tyto návrhy vhodných opatření přijímají, a to nejpozději do 28. února 2007.

(198)

V případě, že členský stát nepotvrdí své přijetí písemně do stanoveného data, použije Komise čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999, a pokud to bude považovat za nezbytné, zahájí postup, na který odkazuje dotyčné ustanovení.

(199)

Tyto pokyny platí do 31. prosince 2013. Komise je může měnit před tímto datem na základě významných faktorů politiky v oblasti hospodářské soutěže, nebo v oblasti zemědělství či zdraví lidí a zvířat, nebo s ohledem na jiné politiky Společenství či mezinárodní závazky.