Žaloba podaná dne 23. března 2004 Komisí Evropských společenství proti Dánskému království

(Věc C-150/04)

(2004/C 190/06)

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 23. března 2004 žaloba směřující proti Dánskému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou R. Lyalem a S. Tams, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

Žalobní důvody a hlavní tvrzení:

Dánská legislativa týkající se mimo jiné odpočtů z příspěvků na životní pojištění a důchodové pojištění, je v rozporu s ustanoveními Smlouvy o ES upravujícími volné poskytování služeb, volný pohyb pracovníků, svobodu usazování a volný pohyb kapitálu, a nemůže být odůvodněna převažujícím veřejným zájmem, jak jej pojímá judikatura Soudního dvora.

Volné poskytování služeb (článek 49 Smlouvy o ES)

Neumožnění odpočtů a osvobození pro příspěvky určené zahraničním penzijním institucím vede k situaci, jež odrazuje pojištěnce s bydlištěm v Dánsku od účasti v systémech důchodového pojištění u penzijních institucí usazených v jiných členských státech než v Dánsku. Zahraniční penzijní instituce jsou de facto vyloučeny z možnosti nabízet své služby na dánském trhu. Požadavek, aby penzijní instituce byla usazena v Dánsku, tak vytváří omezení volnému poskytování služeb z jiných členských států nežli Dánska.

Volný pohyb pracovníků a svoboda usazování (články 39 a 43 Smlouvy o ES)

Dánská pravidla neumožňující odpočty z příspěvků do zahraničních systémů důchodového pojištění ovlivňují zejména migrující pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné z jiných členských států. Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, kteří se přistěhují do Dánska a jsou již účastníky důchodového pojištění v jiných členských státech, se musí zařadit do nového systému důchodového pojištění u penzijní instituce usazené na území Dánska, aby získali stejné daňové výhody jako pracovníci, kteří jsou účastníky systému důchodového pojištění v Dánsku.

Volný pohyb kapitálu (článek 56 Smlouvy o ES)

Požadavek, že instituce důchodového pojištění musí být usazena v Dánsku, aby pojištěnci získali daňové úlevy, jim brání v účasti v systémech důchodového pojištění u penzijních institucí usazených v jiných členských státech. Dánská právní úprava tak vede k situaci, kdy jsou uplatněna omezení volného pohybu kapitálu ve formě příspěvků do systémů důchodového pojištění a výplat z nich.

Důvody převažujícího veřejného zájmu

Potřeba zajistit účinný daňový dohled, o kterou se opírá dánská vláda, nemůže odůvodnit dánská ustanovení o odpočtech, která omezují výše uvedené svobody. Ustanovení jsou v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť účinný daňový dohled a prevence daňových úniků může být zajištěna opatřeními, která jsou méně omezující nežli pravidla dánská, například požadavkem, že daňový poplatník poskytne nezbytné informace jako předpoklad pro získání daňového odpočtu, nebo požadavkem spolupráce s daňovými úřady v jiných členských státech v souladu se směrnicí Rady ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (1).

Judikatura Soudního dvora uznává, že soudržnost daňového systému vyžaduje, aby členský stát, pokud umožňuje odpočty z příspěvků do systémů důchodového pojištění realizovaných v jiném členském státu, byl způsobilý zdanit částky vyplácené ze systému důchodového pojištění.

Musí však existovat soudržnost ve vztahu k jednotlivému daňovému poplatníkovi a blízká souvislost mezi odpočty z příspěvků do systému a zdaněním výplat ze systému.

Komise je toho názoru, že symetrie v daňovém zacházení s příspěvky do systému a výplatami z domácích a zahraničních systémů je nedostatečná tam, kde u domácích systémů příspěvky do systému dávají vzniknout daňovým odpočtům nebo osvobozením a výplaty ze systémů jsou zdaňovány, kdežto příspěvky do zahraničních systémů nedávají vzniknout odpočtu a výplaty ze systémů nejsou zdaňovány.

Daňová výhoda poskytovaná systémům důchodového pojištění založeným u domácích institucí důchodového pojištění sestává primárně z odložení daně dlužné z výše příspěvku do systému. Daňový odklad činí domácí systémy důchodového pojištění obzvláště přitažlivými, i když jsou platby ze systémů později zdaněny. Přítomnost zdaňovací „symetrie“ pro zahraniční systémy důchodového zabezpečení nenahrazuje ztrátu daňové výhody.

Dánsko musí uznat, že systémy důchodového pojištění založené u institucí důchodového pojištění usazených v jiných členských státech, musí být pokryty stejnými daňovými výhodami jako domácí systémy důchodového pojištění. Pouze v případech, kdy Dánsko nemá nárok zdaňovat výplaty ze systémů důchodového pojištění, může být relevantní zvážit aspekt soudržnosti daňového systému. Dánsko může zdaňovat všechny výplaty ze systémů pojištěncům s bydlištěm v Dánsku bez ohledu na to, zda penzijní pojištění vzniklo v Dánsku či jinde. Dánsko ztrácí toto právo pouze v případech, kdy se pojištěnec přestěhuje do jiného státu.

Komise také shledává, že nezbytná soudržnost dánského daňového systému nebyla vytvořena tím, že Dánsko uzavřelo úmluvy o zamezení dvojího zdanění s řadou států, což znamená, že soudržnosti daňového systému není dosaženo u jednotlivých daňových poplatníků, pokud se týká těsné souvislosti mezi odpočty z příspěvků do systémů a zdaněním výplat ze systému.

Úmluvy o zamezení dvojího zdanění, které sledují model OECD, zajišťují, že výplaty ze systémů důchodového pojištění nejsou zdaněny ani ve státu, kde má pojištěnec bydliště ani ve státu sídla penzijní instituce. Z takových úmluv vyplývá, že výplaty ze systémů důchodového pojištění mohou být zdaněny pouze ve státu bydliště příjemce pojistného plnění. Tyto úmluvy znamenají, že se Dánsko vzdalo práva zdaňovat výplaty z penzijních institucí usazených v Dánsku. To je pravda bez ohledu na to, zda příspěvky do systému důchodového pojištění dávají v Dánsku vzniknout daňovým odpočtům či nikoliv. Na druhé straně Dánsko může zdaňovat všechny důchodové platby pojištěncům s bydlištěm v Dánsku, i když příspěvky do systému byly uskutečněny v jedné ze smluvních stran takové úmluvy.

Jiné úmluvy o zamezení dvojího zdanění obsahují ustanovení, která umožňují pojištěncům odpočty z příspěvků do zahraničních systémů důchodového pojištění. Osoby, které se přistěhují do Dánska z jedné z těchto zemí tak mohou udržovat svá penzijní pojištění ve své domovské zemi a provádět odpočty z příspěvků do těchto systémů ze svého zdanitelného příjmu v Dánsku. Ustanovení o odpočtech v takových úmluvách ukazují, že dánská pravidla neumožňující daňové odpočty z příspěvků do zahraničních systémů důchodového pojištění nejsou soudržná.

(1)  Úř. věst. 1977 L 336, s. 15