USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ (čtvrtého senátu)

ze dne 9. června 2004

Věc T‑96/03

Manel Camós Grau

v.

Komise Evropských společenství

„Vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkající se správy a financování Institutu pro evropsko-latinskoamerické vztahy – Případný střet zájmů u vyšetřovatele – Rozhodnutí o odvolání vyšetřovatele ze skupiny – Žaloba na neplatnost – Přípravné akty – Nepřípustnost“

Úplný text ve francouzském jazyce          II - 0000

Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ze dne 17. května 2002, které vyloučilo jednoho z vyšetřovatelů z vyšetřování týkajícího se Institutu pro evropsko-latinskoamerické vztahy, aby se tím zabránilo vzniku střetu zájmů, jež však nezrušilo akty přijaté tímto vyšetřovatelem, jakož i rozhodnutí zamítajícího stížnost žalobce podanou dne 29. července 2002 proti tomuto rozhodnutí a jednak návrh na náhradu škody, směřující k náhradě nemajetkové újmy a újmy na služebním postupu, údajně utrpěných kvůli těmto rozhodnutím.

Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

Shrnutí

1.     Úředníci ─ Žaloba ─ Akt, kterým jsou zkrácena práva ─ Přípravný akt ─ Vyšetřování uvnitř Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ─ Rozhodnutí zamítající zpochybnění aktů přijatých vyšetřovatelem při jeho současném vyloučení z vyšetřovací skupiny z důvodu případného střetu zájmů ─ Nepřípustnost

(Služební řád, články 90 a 91; jednací řád Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999, článek 14; rozhodnutí Komise 1999/396, článek 4)

2.     Úředníci ─ Žaloba ─ Akt, kterým jsou zkrácena práva ─ Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ─ Pouhé a jednoduché zamítnutí ─ Potvrzující akt ─ Nepřípustnost

(Služební řád, čl. 91 odst. 1)

3.     Úředníci ─ Žaloba ─ Návrh na náhradu škody spojený s návrhem na zrušení ─ Nepřípustnost návrhu na zrušení způsobující nepřípustnost návrhu na náhradu škody

(Služební řád, články 90 a 91)

1.     Ustanovení článku 4 rozhodnutí 1999/396 o podmínkách a postupech vnitřního vyšetřování pro boj proti podvodům, úplatkářství a jiné nedovolené činnosti poškozující zájmy Společenství, stanoví podmínky, za nichž je dodržení práv obhajoby dotčeného úředníka v souladu s požadavky na důvěrnost, vlastními jakémukoliv vyšetřování této povahy. Jejich porušení představuje tudíž porušení podstatných formálních náležitosti vyšetřovacího řízení. Z těchto ustanovení nicméně nevyplývá, že přípravná nebo mezitímní opatření, která se týkají, pokud jde o tohoto úředníka, zahájení nebo vedení vnitřního vyšetřování, mohou být předmětem samostatné žaloby, jiné než je žaloba, kterou může podat dotčená osoba proti konečnému správnímu rozhodnutí. V případě takové žaloby proti konečnému rozhodnutí se totiž dotčená osoba bude moci dovolávat jakéhokoliv porušení podstatných formálních náležitostí, které podle ni postihlo vyšetřovací řízení.

Konkrétněji rozhodnutí o vyloučení vyšetřovatele z vyšetřovací skupiny z důvodu možného střetu zájmů u vyšetřovatele, které však nezpochybňuje akty již přijaté tímto vyšetřovatelem, představuje pouze mezitímní opatření, které nemůže být předmětem samostatné žaloby. Navíc toto rozhodnutí není aktem oddělitelným od vyšetřovacího řízení, který by spadal do rámce samostatného řízení ve vztahu k tomuto řízení. V tomto ohledu odkaz na ustanovení služebního řádu týkající se stížností a žalob úředníků, uvedený v článku 14 nařízení č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) neznamená, že existuje řízení odlišné od vyšetřování, ale jeho cílem je učinit použitelnými, při uplatnění námitek vůči aktům Úřadu, která zkracují práva dotčených osob, jak je vysloveně v odkazu uvedeno, určitá ustanovení služebního řádu týkající se opravných prostředků. Tento odkaz v každém případě neumožňuje, aby byly soudu předloženy akty, které nezkracují práva dotčených úředníků.

(viz body 32, 33 a 35 až 37)

Odkazy: Soudní dvůr, 8. dubna 2003, Gómez-Reino v. Komise, C‑471/02 P (R), Recueil, s. I‑3207, body 63, 64 a 65

2.     Jakékoliv zamítnutí stížnosti, ať už implicitní nebo výslovné, pouze potvrzuje, pokud je pouhé a jednoduché, akt nebo neexistenci aktu, na kterou se stěžovatel stěžuje a nepředstavuje, vzato odděleně, napadnutelný akt.

(viz bod 40)

Odkazy: Soudní dvůr, 16. června 1988, Progoulis v. Komise, 371/87, Recueil, s. 3081, bod 17 a uváděná judikatura

3.     V žalobách úředníků jsou nepřípustné návrhy na náhradu škody v rozsahu, v němž jsou tyto návrhy úzce spojeny s návrhy na zrušení, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou nepřípustné.

(viz bod 44)

Odkazy: Soud, 24. března 1993, Benzler v. Komise, T‑72/92, Recueil, s. II‑347, bod 21 a uváděná judikatura