Listina základních práv Evropské unie
PŘEHLED DOKUMENTU:
Listina základních práv Evropské unie
CO JE CÍLEM LISTINY?
Listina základních práv Evropské unie (listina) chrání základní práva, jež požívají lidé v Evropské unii (EU). Jedná se o moderní a komplexní nástroj práva EU, který chrání a prosazuje práva a svobody lidí s ohledem na společenský vývoj, sociální pokrok a vědeckotechnologický rozvoj.
KLÍČOVÉ BODY
Obsah
Listina potvrzuje – při řádném zohlednění pravomocí a úkolů EU a zásady subsidiarity – práva stanovená na základě ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům EU, mezi něž patří Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, sociální charty přijaté EU a Radou Evropy a judikatura Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Zřetelnějším a viditelnějším vyjádřením těchto práv vytváří právní jistotu v rámci EU.
Listina se skládá z preambule a 54 článků rozdělených do sedmi kapitol.
- Kapitola I: důstojnost (lidská důstojnost, právo na život, právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz otroctví a nucené práce).
- Kapitola II: svobody (právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochrana osobních údajů, právo uzavřít manželství a právo založit rodinu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda umění a věd, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na azyl, ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání).
- Kapitola III: rovnost (rovnost před zákonem, zákaz diskriminace, kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost, rovnost žen a mužů, práva dítěte, práva starších osob, začlenění osob se zdravotním postižením).
- Kapitola IV: solidarita (právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku, právo na kolektivní vyjednávání a akce, právo na přístup ke službám zaměstnanosti, ochrana v případě neoprávněného propuštění, slušné a spravedlivé pracovní podmínky, zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci, rodinný a pracovní život, sociální zabezpečení a sociální pomoc, ochrana zdraví, přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele).
- Kapitola V: občanská práva (právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách, právo na řádnou správu, právo na přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv, petiční právo, volný pohyb a pobyt, diplomatická a konzulární ochrana).
- Kapitola VI: spravedlnost (právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů, právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin).
- Kapitola VII: obecná ustanovení.
Oblast působnosti
Listina se vztahuje na orgány EU, instituce a jiné subjekty při výkonu všech jejich pravomocí. Nemění pravomoci a úkoly stanovené ve smlouvách. Listina se také použije na členské státy, pokud uplatňují právo EU.
Listina se použije ve spojení s vnitrostátními a mezinárodními systémy ochrany základních práv, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.
Výroční zprávy
Každý rok od roku 2010 zveřejňuje Evropská komise výroční zprávu, která monitoruje pokrok při uplatňování listiny. Od roku 2021 po přijetí strategie na posílení uplatňování listiny v EU (viz shrnutí) se zpráva o uplatňování listiny zaměřuje každý rok na jinou tematickou oblast strategického významu, již upravuje právo EU.
KONTEXT
- V roce 1999 Evropská rada dospěla k závěru, že základní práva platná na úrovni EU by měla být konsolidována ve formě listiny, což jim propůjčí větší viditelnost.
- Listina byla oficiálně vyhlášena v Nice v roce 2000 Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí.
- Listina se stala právně závaznou vstupem v platnost Lisabonské smlouvy (viz shrnutí) v prosinci 2009 a nyní má stejnou právní hodnotu jako smlouvy EU.
Další informace viz:
HLAVNÍ DOKUMENT
Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 389–405).
Poslední aktualizace 14.01.2022
Top