EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32008R0767

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)

OJ L 218, 13.8.2008, p. 60–81 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 19 Volume 006 P. 120 - 141

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 03/08/2023

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/767/oj

13.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/60


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 767/2008

ze dne 9. července 2008

o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod ii) a článek 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na závěry ze zasedání Rady dne 20. září 2001 a závěry ze zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001, v Seville v červnu 2002, v Soluni v červnu 2003 a v Bruselu v březnu 2004 představuje zřízení Vízového informačního systému (VIS) jednu z hlavních iniciativ v rámci politik Evropské unie zaměřených na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(2)

Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (2) zřídilo VIS jako systém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy.

(3)

Nyní je nutné vymezit účel a funkce VIS, určit související povinnosti, stanovit podmínky a postupy pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o víza a přijímání souvisejících rozhodnutí a přihlížet přitom ke směrům, které ohledně zavedení VIS vymezila Rada dne 19. února 2004, a poskytnout Komisi mandát ke zřízení VIS.

(4)

V přechodném období by měla být provozním řízením Ústředního VIS, národních rozhraní a některých aspektů komunikační infrastruktury mezi Ústředním VIS a národními rozhraními pověřena Komise.

V delším výhledu a po posouzení dopadu zahrnujícím věcnou analýzu finančních, provozních a organizačních alternativ a legislativních návrhů Komise by měl být zřízen stálý řídící orgán příslušný pro plnění uvedených úkolů. Přechodné období by mělo trvat nejvýše pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(5)

VIS by měl mít za cíl zlepšit provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráci a konzultace mezi ústředními vízovými úřady usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy, aby se usnadnila řízení o žádostech o vízum, zamezilo se současnému podávání více žádostí o víza do různých členských států („visa shopping“), usnadnil se boj proti podvodům a usnadnily se kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států. VIS by měl rovněž napomáhat určení totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, jakož i uplatňování nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (3), a přispívat k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti kteréhokoli z členských států.

(6)

Toto nařízení vychází z acquis společné vízové politiky. Údaje zpracovávané ve VIS by měly být vymezeny na základě údajů uváděných v harmonizovaném formuláři žádosti o vízum zavedeném rozhodnutím Rady 2002/354/ES ze dne 25. dubna 2002 o přizpůsobení části III a vytvoření přílohy 16 Společné konzulární instrukce (4) a s ohledem na informace uváděné na vízovém štítku podle nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (5).

(7)

VIS by měl být napojen na vnitrostátní systémy členských států, aby umožnil příslušným orgánům členských států zpracovávat údaje o žádostech o víza a o vízech udělených, neudělených, prohlášených za neplatné od počátku, zrušených nebo s prodlouženou platností.

(8)

Podmínky a postupy pro vkládání, změny, vymazávání a prohlížení údajů v systému VIS by měly brát v úvahu postupy stanovené ve Společné konzulární instrukci o vízech pro diplomatické mise a konzulární úřady (6) (dále jen „Společná konzulární instrukce“).

(9)

Do VIS by měly být začleněny technické funkce sítě pro konzultace s ústředními vízovými orgány podle čl. 17 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (7) (dále jen „Schengenská úmluva“).

(10)

Aby se zajistilo spolehlivé ověření a zjištění totožnosti žadatelů o víza, je nutné ve VIS zpracovávat biometrické údaje.

(11)

Je nutné vymezit příslušné orgány členského státu, jejichž řádně zmocnění pracovníci mají přístup ke vkládání, změnám, vymazávání nebo prohlížení údajů pro konkrétní účely VIS v souladu s tímto nařízením v rozsahu potřebném k plnění svých úkolů.

(12)

Veškeré zpracování údajů VIS by mělo být úměrné sledovaným cílům a nezbytné pro plnění úkolů příslušných orgánů. Při používání VIS by měly příslušné orgány zajistit, aby byla respektována lidská důstojnost a integrita osob, jejichž údaje jsou požadovány, a aby osoby nebyly diskriminovány na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(13)

Toto nařízení by mělo být doplněno o zvláštní právní nástroj týkající se přístupu orgánů příslušných pro otázky vnitřní bezpečnosti k nahlédnutí do údajů VIS, přijatý podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.

(14)

Osobní údaje zaznamenané ve VIS by se měly uchovávat pouze po dobu nezbytně nutnou pro účely VIS. Je vhodné uchovávat údaje po dobu nejvýše pěti let, aby bylo možné přihlížet k údajům o předchozích žádostech při posuzování žádostí o víza, včetně posouzení dobré víry žadatele o vízum, a při získávání informací o nelegálních přistěhovalcích, kteří možná někdy požádali o vízum. Kratší období by pro tyto účely nebylo dostatečné. Údaje by se měly po pěti letech vymazat, pokud důvody pro jejich vymazání nenastanou dříve.

(15)

Měla by být stanovena přesná pravidla pro působnost při vytváření a provozování VIS a pro povinnosti členských států, pokud jde o vnitrostátní systémy a o přístup vnitrostátních orgánů k údajům.

(16)

Měla by být stanovena pravidla o odpovědnosti členských států za újmu, která vznikne z jakéhokoli porušení tohoto nařízení. Odpovědnost Komise za takovou újmu se řídí čl. 288 druhým pododstavcem Smlouvy.

(17)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8) se použije na zpracování osobních údajů členskými státy podle tohoto nařízení. Je však třeba objasnit určité body, které se týkají působnosti při zpracování údajů, ochrany práv subjektů údajů a dohledu nad ochranou údajů.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9) se použije na činnosti orgánů a institucí Společenství při plnění jejich úkolů jako orgánů pověřených provozním řízením VIS. Je však třeba objasnit určité body, které se týkají působnosti při zpracování údajů a dohledu nad ochranou údajů.

(19)

Vnitrostátní orgány dozoru, ustavené v souladu s článkem 28 směrnice 95/46/ES, by měly sledovat zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy, zatímco evropský inspektor ochrany údajů, ustanovený nařízením (ES) č. 45/2001, by měl sledovat činnosti orgánů a institucí Společenství související se zpracováním osobních údajů, přičemž by měl zohlednit omezenost úkolů, jež orgány a instituce Společenství vykonávají, pokud jde o údaje samotné.

(20)

Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dozoru by měli navzájem aktivně spolupracovat.

(21)

Účinné sledování uplatňování tohoto nařízení by mělo být v pravidelných odstupech hodnoceno.

(22)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce ukládané za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování.

(23)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(24)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(25)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení společného Vízového informačního systému a vytvoření společných povinností, podmínek a postupů pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(26)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(27)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (12) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(28)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v Dohodě ve formě výměny dopisů mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (13), přiložené k dohodě uvedené v 27. bodě odůvodnění.

(29)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (14), a s následným rozhodnutím Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (15). Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(30)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (16). Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(31)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES (17).

(32)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v dopisech vyměněných mezi Společenstvím a Švýcarskem, které jsou přiloženy k dohodě uvedené v 31. bodě odůvodnění.

(33)

Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení vymezuje účel a funkce Vízového informačního systému (VIS) podle článku 1 rozhodnutí 2004/512/ES a povinnosti s ním související. Stanoví podmínky a postupy pro výměnu údajů o žádostech o udělení krátkodobých víz a o souvisejících rozhodnutích, včetně rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo prodloužení jeho platnosti, k usnadnění posouzení takových žádostí a souvisejících rozhodnutí, mezi členskými státy.

Článek 2

Účel

Účelem VIS je zlepšovat provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem

a)

usnadnit řízení o žádostech o vízum;

b)

předcházet obcházení kritérií pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti;

c)

usnadnit boj proti podvodům;

d)

usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států;

e)

pomáhat při zjišťování totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států;

f)

usnadnit uplatňování nařízení (ES) č. 343/2003;

g)

přispět k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států.

Článek 3

Dostupnost údajů za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů

1.   Určené orgány členských států mohou mít v konkrétním případě a na základě odůvodněné písemné nebo elektronické žádosti přístup k údajům uloženým ve VIS podle článků 9 až 14, pokud existují rozumné důvody domnívat se, že nahlédnutí do údajů VIS podstatně přispěje k prevenci, odhalení nebo vyšetření některého z teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. Europol má přístup k VIS v rozsahu svého mandátu a v případech, kdy je to nezbytné pro účely plnění jeho úkolů.

2.   Konzultace uvedená v odstavci 1 se provádí prostřednictvím jednoho nebo více ústředních přístupových bodů, které mají za úkol zajišťovat přísné dodržování pravidel pro přístup a postupů stanovených v rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (18). Členské státy mohou určit více než jeden ústřední přístupový bod, aby zohlednily svou organizační a správní strukturu při plnění svých ústavních nebo právních požadavků. Ve výjimečných naléhavých případech může ústřední přístupový bod přijímat písemné, elektronické či ústní žádosti a až následně ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro přístup, včetně toho, zda nastal výjimečný naléhavý případ. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení po vyřízení žádosti.

3.   Údaje získané z VIS podle rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 nesmějí být předány ani zpřístupněny žádné třetí zemi ani mezinárodní organizaci. Tyto údaje však lze ve výjimečných naléhavých případech předat nebo zpřístupnit třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a to výlučně pro účely prevence a odhalování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů a za podmínek stanovených v uvedeném rozhodnutí. V souladu se svým vnitrostátním právem členské státy zajistí, aby byly o tomto předávání vedeny záznamy, jež budou na požádání zpřístupněny vnitrostátním orgánům příslušným pro ochranu údajů. Předávání údajů členským státem, který je vložil do VIS, podléhá vnitrostátnímu právu tohoto členského státu.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné povinnosti vyplývající z platného vnitrostátního práva pro sdělování informací o jakékoli trestné činnosti, které zjistí orgány uvedené v článku 6 při plnění svých povinností, příslušným orgánům za účelem prevence, vyšetřování a stíhání trestných činů.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„vízem“:

a)

„krátkodobé vízum“ vymezené v čl. 11 odst. 1 písm. a) Schengenské úmluvy;

b)

„průjezdní vízum“ vymezené v čl. 11 odst. 1 písm. b) Schengenské úmluvy;

c)

„letištní průjezdní vízum“ vymezené v části I bodu 2.1.1 Společné konzulární instrukce;

d)

„vízum s omezenou územní platností“ podle čl. 11 odst. 2 a článků 14 a 16 Schengenské úmluvy;

e)

„vnitrostátní dlouhodobé vízum platné současně jako krátkodobé vízum“ podle článku 18 Schengenské úmluvy;

2)

„vízovým štítkem“ jednotný vzor víz podle nařízení (ES) č. 1683/95;

3)

„vízovými orgány“ orgány každého jednotlivého členského státu příslušné pro posuzování žádostí o vízum a rozhodování o nich nebo pro rozhodování o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo prodloužení jeho platnosti, včetně ústředních vízových orgánů a orgánů příslušných pro udělování víz na hranicích v souladu s nařízením Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům (19);

4)

„formulářem žádosti“ jednotný formulář žádosti o víza uvedený v příloze 16 Společné konzulární instrukce;

5)

„žadatelem“ každá osoba podléhající vízové povinnosti v souladu s nařízením Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (20), která podala žádost o udělení víza;

6)

„členy skupiny“ žadatelé, kteří jsou z právních důvodů povinni vstoupit na území členských států společně a společně je opustit;

7)

„cestovním dokladem“ pas nebo jiný rovnocenný doklad, který držitele opravňuje překračovat vnější hranice a do něhož lze vyznačit vízum;

8)

„příslušným členským státem“ členský stát, který vložil údaje do systému VIS;

9)

„ověřením“ proces porovnání souboru údajů, jehož účelem je zjistit, zda je deklarovaná totožnost správná (kontrola porovnáním dvou údajů);

10)

„zjištěním totožnosti“ proces určení totožnosti osoby pomocí prohledávání databáze podle vícenásobných souborů údajů (kontrola porovnáním více údajů);

11)

„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky.

Článek 5

Kategorie údajů

1.   Do VIS lze zaznamenávat pouze tyto kategorie údajů:

a)

alfanumerické údaje o žadateli a o žádostech o víza a o vízech udělených, neudělených, prohlášených za neplatné od počátku, zrušených nebo s prodlouženou platností podle čl. 9 odst. 1 až 4 a článků 10 až 14;

b)

fotografie podle čl. 9 odst. 5;

c)

daktyloskopické údaje podle čl. 9 odst. 6;

d)

odkazy na jiné žádosti podle čl. 8 odst. 3 a 4.

2.   Zprávy přenášené infrastrukturou VIS podle článku 16, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 se nezaznamenávají do VIS, aniž tím je dotčeno ustanovení článku 34 o zaznamenávání operací zpracování údajů.

Článek 6

Přístup pro vkládání, změny, vymazávání a prohlížení údajů

1.   Přístup do VIS pro vkládání, změny nebo vymazávání údajů podle čl. 5 odst. 1 v souladu s tímto nařízením je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vízových orgánů.

2.   Přístup do VIS k nahlížení do údajů je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům orgánů členského státu, kteří jsou k tomu oprávněni pro účely stanovené v článcích 15 až 22, v rozsahu potřebném ke splnění jejich úkolů v souladu s těmito účely a úměrně ke sledovaným cílům.

3.   Každý členský stát určí příslušné orgány, jejichž řádně zmocnění pracovníci mají přístup ke vkládání, změnám, vymazávání nebo prohlížení údajů ve VIS. Každý členský stát bezodkladně sdělí Komisi seznam těchto orgánů, včetně orgánů podle čl. 41 odst. 4, a jeho veškeré změny. V tomto seznamu je u každého orgánu uvedeno, za jakým účelem může zpracovávat údaje ve VIS.

Do tří měsíců ode dne uvedení VIS do provozu podle čl. 48 odst. 1 zveřejní Komise souhrnný seznam v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud dojde ke změnám, zveřejní Komise jednou ročně aktualizovaný souhrnný seznam.

Článek 7

Obecné zásady

1.   Každý příslušný orgán oprávněný k přístupu do VIS podle tohoto nařízení zajistí, aby byl VIS využíván v nezbytných případech, náležitým způsobem a přiměřeně výkonu úkolů příslušných orgánů.

2.   Každý příslušný orgán zajistí, aby při využívání VIS nebyli žadatelé o víza a držitelé víz diskriminováni na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo vyznání, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a aby byla plně respektována lidská důstojnost a integrita žadatele o vízum nebo držitele víza.

KAPITOLA II

VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ VÍZOVÝMI ORGÁNY

Článek 8

Postupy pro vkládání údajů při žádosti

1.   Po přijetí žádosti vízový orgán neprodleně vytvoří ve VIS soubor žádosti vložením údajů podle článku 9, pokud je žadatel povinen tyto údaje poskytnout.

2.   Při vytváření souboru žádosti zkontroluje vízový orgán podle článku 15 ve VIS, zda některý z členských států již zaregistroval ve VIS předchozí žádost dotčeného žadatele.

3.   Pokud je zjištěna registrace předchozí žádosti, propojí vízový orgán každý nový soubor žádosti s předchozím souborem žádosti tohoto žadatele.

4.   Pokud žadatel cestuje ve skupině nebo společně s manželem či manželkou nebo dětmi, vytvoří vízový orgán soubor žádosti pro každého žadatele a propojí soubory žádosti společně cestujících osob.

5.   Pokud z právních důvodů není vyžadováno poskytnutí zvláštních údajů nebo nemohou být prakticky poskytnuty, označí se dotčená položka či položky jako „nepoužije se“. Pokud jde o otisky prstů, umožní systém pro účely článku 17 odlišit případy, kdy není z právních důvodů poskytnutí otisků prstů vyžadováno, od případů, kdy nemohou být prakticky poskytnuty; po uplynutí lhůty čtyř let platnost této funkce skončí, pokud není potvrzena rozhodnutím Komise na základě hodnocení uvedeného v čl. 50 odst. 4.

Článek 9

Údaje vkládané při podání žádosti

Vízový orgán vloží do souboru žádosti tyto údaje:

1)

číslo žádosti;

2)

informaci o statusu uvádějící, že bylo požádáno o vízum;

3)

u kterého orgánu, včetně sídla tohoto orgánu, byla žádost podána a zda byla u tohoto orgánu podána jako u zástupce jiného členského státu;

4)

tyto údaje z formuláře žádosti:

a)

příjmení, rodné příjmení (dřívější příjmení); jméno (jména); pohlaví; datum, místo a země narození;

b)

současná státní příslušnost a státní příslušnost při narození;

c)

druh a číslo cestovního dokladu, orgán, který jej vydal, datum vydání a skončení platnosti;

d)

místo a datum žádosti;

e)

druh požadovaného víza;

f)

podrobnosti o osobě, která poslala pozvání nebo je povinna platit náklady na pobyt žadatele, totiž

i)

v případě fyzické osoby příjmení, jméno a adresa osoby,

ii)

v případě společnosti nebo jiné organizace název a adresa společnosti nebo jiné organizace a příjmení a jméno kontaktní osoby v této společnosti nebo organizaci;

g)

hlavní cíl cesty a délka zamýšleného pobytu;

h)

účel cesty;

i)

zamýšlené datum příjezdu a odjezdu;

j)

zamýšlený hraniční přechod prvního vstupu nebo zamýšlená trasa průjezdu;

k)

bydliště;

l)

současné zaměstnání a zaměstnavatel, u studentů název školy;

m)

u nezletilých příjmení a jméno (jména) otce a matky žadatele;

5)

fotografii žadatele, v souladu s nařízením (ES) č. 1683/95;

6)

otisky prstů žadatele, v souladu s příslušnými ustanoveními Společné konzulární instrukce.

Článek 10

Údaje, které se doplňují v případě udělení víza

1.   Pokud se rozhodne o udělení víza, doplní příslušný vízový orgán do souboru žádosti tyto údaje:

a)

informaci o statusu uvádějící, že vízum bylo uděleno;

b)

který orgán vízum udělil, včetně sídla tohoto orgánu, a zda tento orgán udělil vízum jménem jiného členského státu;

c)

místo a datum rozhodnutí o udělení víza;

d)

druh víza;

e)

číslo vízového štítku;

f)

území, na kterém je držitel víza oprávněn cestovat, v souladu s příslušnými ustanoveními Společné konzulární instrukce;

g)

datum začátku a konce platnosti víza;

h)

vízem povolený počet vstupů na území, pro které je vízum platné;

i)

vízem povolenou dobu pobytu;

j)

případně informaci o tom, že vízum bylo vydáno na samostatném formuláři v souladu s nařízením Rady (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal (21).

2.   Pokud žadatel vezme svou žádost o vízum zpět nebo ukončí svou účast na řízení dříve, než je o udělení víza rozhodnuto, uvede vízový orgán, jemuž byla žádost o vízum podána, že řízení o žádosti bylo z těchto důvodů zastaveno, a uvede datum zastavení řízení.

Článek 11

Údaje, které se doplňují v případě přerušení posuzování žádosti

Pokud je vízový orgán zastupující jiný členský stát donucen okolnostmi přerušit posuzování žádosti, doplní do souboru žádosti tyto údaje:

1)

informaci o statusu uvádějící, že posouzení žádosti bylo přerušeno;

2)

který orgán přerušil posuzování žádosti, včetně sídla tohoto orgánu;

3)

místo a datum rozhodnutí přerušit posuzování žádosti;

4)

členský stát příslušný k posouzení žádosti.

Článek 12

Údaje, které se doplňují v případě neudělení víza

1.   Pokud bylo rozhodnuto o neudělení víza, doplní vízový orgán, který neudělil vízum, do souboru žádosti tyto údaje:

a)

informaci o statusu uvádějící, že vízum nebylo uděleno;

b)

který orgán neudělil vízum, včetně sídla tohoto orgánu;

c)

místo a datum rozhodnutí o neudělení víza.

2.   Soubor žádosti také obsahuje údaj o důvodu nebo důvodech pro neudělení víza, kterými mohou být jeden nebo více z těchto důvodů: Žadatel

a)

nemá platné cestovní doklady;

b)

má padělaný, napodobený nebo pozměněný cestovní doklad;

c)

nedoložil účel a podmínky svého pobytu, a zejména je považován za osobu představující zvláštní riziko z hlediska nedovoleného přistěhovalectví podle části V Společné konzulární instrukce;

d)

v průběhu šesti měsíců již pobýval tři měsíce na území členských států;

e)

nemá dostatečné prostředky k pobytu vzhledem k době a způsobu pobytu nebo prostředky na návrat do země původu nebo tranzitu;

f)

je veden jako osoba, u které byl v Schengenském informačním systému (SIS) nebo ve vnitrostátním rejstříku proveden záznam, že jí má být odepřen vstup, nebo

g)

je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států nebo pro veřejné zdraví ve smyslu čl. 2 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (22).

Článek 13

Údaje, které se doplňují v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné od počátku nebo zrušeno nebo je zkrácena jeho platnost

1.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo o zkrácení jeho platnosti, doplní vízový orgán, který takto rozhodl, do souboru žádosti tyto údaje:

a)

informaci o statusu uvádějící, že vízum bylo prohlášeno za neplatné od počátku nebo zrušeno nebo byla zkrácena jeho platnost;

b)

který orgán prohlásil vízum za neplatné od počátku nebo zrušil či zkrátil jeho platnost, včetně sídla tohoto orgánu;

c)

místo a datum vydání rozhodnutí;

d)

případně nové datum konce platnosti víza;

e)

číslo vízového štítku, pokud má zkrácená platnost víza podobu nového vízového štítku.

2.   Soubor žádosti také obsahuje údaj o důvodu nebo důvodech pro prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo zkrácení jeho platnosti, kterými jsou

a)

v případě prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení jeden nebo více důvodů uvedených v čl. 12 odst. 2;

b)

v případě rozhodnutí zkrátit platnost víza alespoň jeden z těchto důvodů:

i)

pro účely vyhoštění držitele víza,

ii)

nedostatek přiměřených prostředků k pobytu pro původně zamýšlenou dobu pobytu.

Článek 14

Údaje, které se doplňují při prodloužení platnosti víza

1.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o prodloužení platnosti víza, doplní vízový orgán, který platnost víza prodloužil, do souboru žádosti tyto údaje:

a)

informaci o statusu uvádějící, že platnost víza byla prodloužena;

b)

který orgán platnost víza prodloužil, včetně sídla tohoto orgánu;

c)

místo a datum rozhodnutí;

d)

číslo vízového štítku, pokud má prodloužení platnosti víza podobu nového víza;

e)

datum začátku a konce prodloužené platnosti;

f)

dobu prodloužení povolené doby pobytu;

g)

území, na kterém je držitel víza oprávněn cestovat v souladu s příslušnými ustanoveními Společné konzulární instrukce;

h)

druh víza s prodlouženou platností.

2.   Soubor žádosti také obsahuje údaj o důvodech pro prodloužení platnosti víza, kterými je jeden nebo více z těchto důvodů:

a)

vyšší moc;

b)

humanitární důvody;

c)

vážné důvody týkající se zaměstnání;

d)

vážné osobní důvody.

Článek 15

Použití VIS pro posuzování žádostí

1.   Příslušný vízový orgán nahlíží do VIS za účelem posouzení žádostí a přijetí souvisejících rozhodnutí včetně rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo prodloužení nebo zkrácení jeho platnosti v souladu s příslušnými předpisy.

2.   Pro účely uvedené v odstavci 1 má příslušný vízový orgán přístup k vyhledávání jednoho nebo více z těchto údajů:

a)

číslo žádosti;

b)

údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a);

c)

údaje na cestovním dokladu podle čl. 9 odst. 4 písm. c);

d)

příjmení, jméno a adresa fyzické osoby nebo název a adresa společnosti nebo jiné organizace podle čl. 9 odst. 4 písm. f);

e)

otisky prstů;

f)

číslo vízového štítku a datum vydání případných dříve udělených víz.

3.   Pokud se při vyhledávání jednoho nebo více údajů uvedených v odstavci 2 ukáže, že žadatel již má záznam ve VIS, je příslušnému vízovému orgánu umožněn přístup do souboru nebo souborů žádosti a do propojených souborů podle čl. 8 odst. 3 a 4 pouze pro účely uvedené v odstavci 1.

Článek 16

Použití VIS pro účely konzultací a žádostí o dokumenty

1.   Pro účely konzultace žádostí s ústředními vízovými orgány podle čl. 17 odst. 2 Schengenské úmluvy se požadavek na konzultaci a odpověď na tento požadavek předávají v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Členský stát příslušný pro posouzení žádosti zadá žádost o konzultaci spolu s číslem žádosti do VIS a uvede přitom, který členský stát nebo které členské státy chce konzultovat.

VIS předá žádost uvedenému členskému státu nebo členským státům.

Konzultovaný členský stát nebo členské státy zadají odpověď do VIS, který tuto odpověď předá členskému státu, který žádost zadal.

3.   Postup uvedený v odstavci 2 lze také použít pro předávání informací o udělení víz s omezenou územní platností a ostatních zpráv týkajících se konzulární spolupráce i pro předávání žádostí příslušnému vízovému orgánu o poskytnutí kopií cestovních dokladů a ostatních dokumentů sloužících jako doklady k žádosti a pro předávání elektronických kopií těchto dokumentů. Příslušné vízové orgány na žádost neprodleně odpoví.

4.   Osobní údaje přenášené podle tohoto článku se používají výhradně pro účely konzultace ústředních vízových orgánů a konzulární spolupráce.

Článek 17

Použití údajů pro hlášení a pro statistické účely

Výhradně pro účely hlášení a statistiky, a aniž by bylo možné zjistit totožnost jednotlivých žadatelů, jsou příslušné vízové orgány oprávněny nahlížet do těchto údajů:

1)

informace o statusu;

2)

příslušný vízový orgán, včetně sídla tohoto orgánu;

3)

současná státní příslušnost žadatele;

4)

hranice prvního vstupu;

5)

datum a místo žádosti nebo rozhodnutí o vízu;

6)

druh požadovaného nebo uděleného víza;

7)

druh cestovního dokladu;

8)

důvody uvedené pro jakékoli rozhodnutí o vízu nebo žádosti o vízum;

9)

příslušný vízový orgán, který žádost o vízum zamítl, včetně sídla tohoto orgánu, a datum zamítnutí;

10)

případy, kdy týž žadatel požádal o vízum u více než jednoho vízového orgánu, a uvedení těchto vízových orgánů, jejich sídla a data zamítnutí žádosti;

11)

účel cesty;

12)

případy, kdy údaje podle čl. 9 odst. 6 nemohou být prakticky poskytnuty, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou;

13)

případy, kdy poskytnutí údajů podle čl. 9 odst. 6 není vyžadováno z právních důvodů, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou;

14)

případy, kdy osobě, která prakticky nemohla poskytnout údaje podle čl. 9 odst. 6, nebylo vízum uděleno, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou.

KAPITOLA III

PŘÍSTUP JINÝCH ORGÁNŮ K ÚDAJŮM

Článek 18

Přístup k údajům pro ověřování na hraničních přechodech na vnějších hranicích

1.   Orgány příslušné pro provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu se Schengenským hraničním kodexem mají, s výhradou odstavců 2 a 3, přístup k vyhledávání pomocí čísla vízového štítku v kombinaci s ověřením otisků prstů držitele víza, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele víza nebo pravosti víza anebo zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup na území členských států podle článku 5 Schengenského hraničního kodexu.

2.   Vyhledávání pouze za použití čísla vízového štítku může probíhat po dobu nejvýše tří let od zahájení provozu VIS. Po jednom roce od zahájení provozu může být lhůta tří let postupem podle čl. 49 odst. 3 zkrácena v případě vzdušných hranic.

3.   Nelze-li otisky prstů držitelů víz použít, provede se vyhledávání pouze s číslem vízového štítku.

4.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli víza jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán ochrany hranic přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti a v propojených souborech podle čl. 8 odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)

informace o statusu a údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 2 a 4;

b)

fotografie;

c)

údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, prohlášenými za neplatné od počátku, zrušenými nebo s prodlouženou či zkrácenou platností.

5.   Pokud ověření držitele víza nebo víza samotného nevede k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti držitele víza nebo pravosti víza nebo cestovního dokladu, mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů přístup k údajům podle čl. 20 odst. 1 a 2.

Článek 19

Přístup k údajům pro ověření na území členských států

1.   Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států s cílem ověřit, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, mají přístup k vyhledávání pomocí čísla vízového štítku v kombinaci s ověřením otisků prstů držitele víza nebo čísla vízového štítku, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele víza nebo pravosti víza anebo zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států.

Nelze-li otisky prstů držitelů víz použít, provede se vyhledávání pouze s číslem vízového štítku.

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli víza jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti a v propojených souborech podle čl. 8 odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)

informací o statusu a údajů převzatých z formuláře žádosti uvedené v čl. 9 odst. 2 a 4;

b)

fotografií;

c)

údajů uvedených v článcích 10, 13 a 14 vložených v souvislosti s vízy udělenými, prohlášenými za neplatné od počátku, zrušenými nebo s prodlouženou či zkrácenou platností.

3.   Pokud ověření držitele víza nebo víza samotného nevede k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti držitele víza nebo pravosti víza nebo cestovního dokladu, mají řádně zmocnění pracovníci těchto příslušných orgánů přístup k údajům podle čl. 20 odst. 1 a 2.

Článek 20

Přístup k údajům pro zjištění totožnosti

1.   Orgány příslušné pro provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu se Schengenským hraničním kodexem nebo na území členských států s cílem ověřit, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, mají přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů osoby, a to výhradně za účelem ověření totožnosti každé osoby, která případně nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států.

Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a) nebo c); toto vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. b).

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o žadateli jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti a v propojených souborech podle čl. 8 odst. 3 a 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)

číslo žádosti, informace o statusu a o orgánu, u něhož byla žádost podána;

b)

údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 4;

c)

fotografie;

d)

údaje uvedené v článcích 10 až 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, neudělenými, prohlášenými za neplatné od počátku, zrušenými nebo s prodlouženou či zkrácenou platností nebo v souvislosti se žádostmi, jejichž posuzování bylo přerušeno.

3.   Pokud je osoba držitelem víza, mají příslušné orgány přístup k VIS nejdříve podle článků 18 nebo 19.

Článek 21

Přístup k údajům pro určení příslušnosti pro posuzování žádostí o azyl

1.   Příslušné azylové orgány mají přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o azyl pouze za účelem určení členského státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podle článku 9 a 21 nařízení (ES) č. 343/2003.

Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a) nebo c). Vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. b).

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že ve VIS je zaznamenáno udělené vízum s dobou platnosti, která uplynula nejvýše šest měsíců před datem podání žádosti o azyl, nebo vízum, jehož platnost byla prodloužena na dobu platnosti, která uplynula nejvýše šest měsíců před datem podání žádosti o azyl, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti, a pokud jde o údaje uvedené v písmenu g) týkající se manžela či manželky a dětí, podle čl. 8 odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)

číslo žádosti a orgán, který udělil vízum nebo prodloužil jeho platnost, a zda tento orgán vízum udělil jménem jiného členského státu;

b)

údaje převzaté z formuláře žádosti uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) a b);

c)

druh víza;

d)

doba platnosti víza;

e)

doba zamýšleného pobytu;

f)

fotografie;

g)

údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) a b) v propojených souborech manžela či manželky a dětí.

3.   Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v čl. 21 odst. 6 nařízení (ES) č. 343/2003.

Článek 22

Přístup k údajům pro posouzení žádosti o azyl

1.   Příslušné azylové orgány mají podle článku 21 nařízení (ES) č. 343/2003 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o azyl, a to pouze za účelem posouzení žádosti o azyl.

Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a) nebo c); toto vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. b).

2.   Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že udělené vízum je zaznamenáno ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti a propojených souborech žádostí týkajících se žadatele podle čl. 8 odst. 3, a pokud jde o údaje uvedené v písmenu e) týkající se manžela či manželky a dětí, podle čl. 8 odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)

číslo žádosti;

b)

údaje převzaté z formuláře žádosti podle čl. 9 odst. 4 písm. a), b) a c);

c)

fotografie;

d)

údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, prohlášenými za neplatné od počátku, zrušenými nebo s prodlouženou či zkrácenou platností,

e)

údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) a b) v propojených souborech manžela či manželky a dětí.

3.   Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v čl. 21 odst. 6 nařízení (ES) č. 343/2003.

KAPITOLA IV

UCHOVÁVÁNÍ A ZMĚNY ÚDAJŮ

Článek 23

Doba uchování uložených údajů

1.   Každý soubor žádosti je ve VIS uložen po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vymazávání podle článků 24 a 25 a vedení záznamů podle článku 34.

Tato lhůta začíná běžet

a)

uplynutím platnosti víza, pokud bylo uděleno;

b)

uplynutím prodloužené platnosti víza, pokud byla platnost víza prodloužena;

c)

dnem vytvoření souboru žádosti ve VIS, pokud byla žádost o vízum vzata zpět nebo řízení o ní zastaveno nebo přerušeno;

d)

dnem rozhodnutí vízového orgánu o neudělení víza, jeho prohlášení za neplatné od počátku nebo zrušení anebo zkrácení jeho platnosti.

2.   Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 VIS automaticky vymaže soubor žádosti a odkazy na něj, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a 4.

Článek 24

Změna údajů

1.   Pouze příslušný členský stát, který údaje vložil do VIS, má právo je měnit, a to jejich opravou nebo vymazáním.

2.   Pokud má některý členský stát důkaz o tom, že údaje zpracovávané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zpracovány ve VIS v rozporu s tímto nařízením, neprodleně o tom uvědomí příslušný členský stát. Toto hlášení lze předat pomocí infrastruktury VIS.

3.   Příslušný členský stát dotčené údaje zkontroluje a v případě potřeby je neprodleně opraví nebo vymaže.

Článek 25

Předčasné vymazání údajů

1.   Soubory žádostí a odkazy uvedené v čl. 8 odst. 3 a 4 týkající se žadatele, který získal státní příslušnost členského státu před uplynutím lhůty stanovené v čl. 23 odst. 1, z VIS neprodleně vymaže členský stát, který tyto soubory a odkazy vytvořil.

2.   Každý členský stát neprodleně uvědomí příslušný členský stát, pokud žadatel získá jeho státní příslušnost. Toto hlášení lze předat pomocí infrastruktury VIS.

3.   Pokud bylo neudělení víza zrušeno soudem nebo jinou odvolací instancí, vymaže členský stát, který vízum neudělil, údaje uvedené v článku 12 neprodleně poté, co rozhodnutí zrušit neudělení víza nabude právní moci.

KAPITOLA V

PROVOZ A POVINNOSTI

Článek 26

Provozní řízení

1.   Po uplynutí přechodného období je provozním řízením Ústředního VIS a národních rozhraní pověřen řídící orgán (dále jen „řídící orgán“), který je financován ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Řídící orgán zajišťuje ve spolupráci s členskými státy, aby se pro Ústřední VIS a národní rozhraní využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů.

2.   Řídící orgán je rovněž pověřen těmito úkoly týkajícími se komunikační infrastruktury mezi Ústředním VIS a národními rozhraními:

a)

dohled;

b)

zabezpečení;

c)

koordinace vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.

3.   Všemi dalšími úkoly, které se týkají komunikační infrastruktury mezi Ústředním VIS a národními rozhraními, je pověřena Komise, a to zejména

a)

úkoly týkajícími se plnění rozpočtu;

b)

nákupem a obnovou;

c)

smluvními vztahy.

4.   V přechodném období, než se řídící orgán ujme svých povinností, je provozním řízením VIS pověřena Komise. V souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (23), může Komise svěřit toto řízení i úkoly plnění rozpočtu vnitrostátním veřejnoprávním subjektům ve dvou různých členských státech.

5.   Každý z vnitrostátních veřejnoprávních subjektů uvedených v odstavci 4 výše musí splňovat zejména tato kritéria výběru:

a)

musí prokázat, že má velké zkušenosti s provozováním rozsáhlého informačního systému;

b)

musí mít značné odborné znalosti týkající se provozních požadavků a požadavků na zabezpečení rozsáhlého informačního systému;

c)

musí mít dostatečný počet zkušených pracovníků, kteří mají patřičnou odbornou a jazykovou způsobilost pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce, jaké je vyžadováno VIS;

d)

musí mít k dispozici zabezpečenou a uzpůsobenou infrastrukturu zařízení, která je zejména schopna zálohovat a zaručit nepřetržitou funkčnost rozsáhlých informačních systémů, a

e)

musí pracovat ve správním prostředí, které dovoluje řádně plnit úkoly a vyhnout se jakémukoli střetu zájmů.

6.   Komise před svěřením úkolů podle odstavce 4 a pravidelně poté informuje Evropský parlament a Radu o podmínkách pověření, jeho přesném rozsahu a o subjektech, které jsou plněním úkolů pověřeny.

7.   V případě, že Komise v souladu s odstavcem 4 pověří některý subjekt plněním svých povinností během přechodného období, zajistí, aby toto pověření plně respektovalo meze stanovené institucionálním systémem uvedeným ve Smlouvě. Zejména zajistí, aby nemělo nepříznivý dopad na žádný účinný kontrolní mechanismus podle práva Společenství, ať už se jedná o kontrolu, kterou provádí Soudní dvůr, Účetní dvůr nebo evropský inspektor ochrany údajů.

8.   Provozní řízení VIS sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování funkčnosti po dobu 24 hodin denně sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje nezbytných k tomu, aby systém fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality, zejména co se týče doby, kterou potřebují konzuláty pro vyhledávání v ústřední databázi, přičemž tato doba by měla být co nejkratší.

9.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropských společenství, stanoveného v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (24), uplatňuje řídící orgán vhodná pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti utajení u všech svých pracovníků, kteří musí pracovat s údaji VIS. Tato povinnost je zachována i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Článek 27

Sídlo Ústředního vízového informačního systému

Hlavní Ústřední VIS, který vykonává technický dohled a správní funkce, se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní Ústřední VIS, který je schopen zajistit všechny funkce hlavního Ústředního VIS v případě poruchy tohoto systému, se nachází v Sankt Johann im Pongau (Rakousko).

Článek 28

Vztah ke vnitrostátním systémům

1.   VIS je napojen na vnitrostátní systém každého členského státu přes národní rozhraní v dotčeném členském státě.

2.   Každý členský stát určí vnitrostátní orgán, který poskytuje přístup k VIS příslušným orgánům podle čl. 6 odst. 1 a 2, a napojí tento vnitrostátní orgán na národní rozhraní.

3.   Každý členský stát používá automatizované postupy pro zpracování údajů.

4.   Každý členský stát má tyto úkoly:

a)

rozvoj vnitrostátního systému a jeho přizpůsobování VIS v souladu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2004/512/ES;

b)

organizaci, správu, provoz a údržbu svého vnitrostátního systému;

c)

správu a úpravu přístupu pro řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do VIS v souladu s tímto nařízením a vypracovávání a pravidelnou aktualizaci seznamu a profilů těchto pracovníků;

d)

krytí vzniklých nákladů na vnitrostátní systémy a nákladů na jejich napojení na národní rozhraní, včetně investic a provozních nákladů pro komunikační infrastrukturu mezi národním rozhraním a vnitrostátním systémem.

5.   Pracovníci orgánů s právem přístupu do VIS dříve, než obdrží povolení zpracovávat údaje uložené ve VIS, absolvují odpovídající odbornou přípravu týkající se zabezpečení údajů a pravidel ochrany údajů a jsou informováni o všech s tím souvisejících trestných činech a sankcích.

Článek 29

Odpovědnost za užívání údajů

1.   Každý členský stát zajistí, že jsou údaje zpracovávány podle zákona, a především že pouze řádně zmocnění pracovníci mají přístup k údajům zpracovávaným ve VIS za účelem plnění svých úkolů v souladu s tímto nařízením. Příslušný členský stát zajistí zejména, že

a)

údaje jsou shromažďovány zákonným způsobem;

b)

údaje jsou předávány do VIS zákonným způsobem;

c)

údaje jsou v době vložení do VIS správné a aktuální.

2.   Řídící orgán zajistí, že VIS je provozován v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu uvedenými v čl. 45 odst. 2. Řídící orgán zejména

a)

přijímá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti Ústředního VIS a komunikační infrastruktury mezi Ústředním VIS a národními rozhraními, aniž jsou dotčeny povinnosti každého členského státu;

b)

zajišťuje, že přístup k údajům zpracovávaným ve VIS mají pouze řádně zmocnění pracovníci za účelem provádění úkolů řídícího orgánu v souladu s tímto nařízením.

3.   Řídící orgán informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o opatřeních, která přijme podle odstavce 2.

Článek 30

Uchovávání údajů z VIS ve vnitrostátních souborech

1.   Údaje získané z VIS smějí být uchovávány ve vnitrostátních souborech, pouze pokud je to v konkrétním případě nezbytné v souladu s účelem VIS a v souladu s příslušnými právními předpisy včetně těch, které se týkají ochrany údajů, a pouze po dobu nezbytnou pro daný konkrétní případ.

2.   Odstavcem 1 není dotčeno právo členského státu uchovávat ve svých vnitrostátních souborech údaje, které do VIS sám vložil.

3.   Každé použití údajů v rozporu s odstavci 1 a 2 je považováno za zneužití podle vnitrostátního práva každého členského státu.

Článek 31

Předávání údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím

1.   Údaje zpracované ve VIS v souladu s tímto nařízením nesmějí být předány ani zpřístupněny žádné třetí zemi ani mezinárodní organizaci.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m) předány nebo zpřístupněny třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze, je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí, včetně pro účely navrácení, a to pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

Komise přijala rozhodnutí o odpovídající ochraně osobních údajů v dané třetí zemi v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES, nebo je v platnosti dohoda o zpětném přebírání osob mezi Společenstvím a touto třetí zemí, anebo se na tento případ vztahuje čl. 26 odst. 1 písm. d) směrnice 95/46/ES;

b)

daná třetí země nebo mezinárodní organizace se zaváže, že použije údaje pouze pro účel, pro který jí byly poskytnuty;

c)

tyto údaje jsou předány nebo zpřístupněny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství, zejména s dohodami o zpětném přebírání osob, a s vnitrostátním právem členského státu, jenž tyto údaje předal nebo zpřístupnil, včetně právních předpisů týkajících se bezpečnosti údajů a ochrany údajů, a

d)

členský stát nebo členské státy, které vložily údaje do VIS, daly k předání nebo ke zpřístupnění souhlas.

3.   Tímto předáváním osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím nejsou dotčena práva uprchlíků a osob žádajících mezinárodní ochranu, zejména co se týče zásady nenavracení.

Článek 32

Bezpečnost údajů

1.   Příslušný členský stát zajišťuje bezpečnost údajů před jejich přenosem do národního rozhraní a během něj. Každý členský stát zajišťuje bezpečnost údajů, které získává z VIS.

2.   Každý členský stát přijme pro svůj vnitrostátní systém nezbytná opatření, včetně bezpečnostního plánu, aby

a)

údaje fyzicky chránil, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;

b)

zabránil neoprávněným osobám v přístupu k vnitrostátním zařízením, v nichž členský stát vykonává činnosti v souladu s účely VIS (kontrola přístupu do zařízení);

c)

zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat (kontrola nosičů dat);

d)

zabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, změnám nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

e)

zabránil neoprávněnému zpracovávání údajů ve VIS a jakékoli neoprávněné změně nebo vymazání údajů zpracovávaných ve VIS (kontrola vstupních údajů);

f)

zajistil, aby osoby oprávněné k přístupu do VIS měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jednoznačných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);

g)

zajistil, aby všechny orgány s právem přístupu do VIS vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům přistupovat a vkládat, aktualizovat, vymazávat nebo vyhledávat je, a aby tyto profily na žádost neprodleně zpřístupnily vnitrostátním orgánům dozoru uvedeným v článku 41 (profily pracovníků);

h)

zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu údajů);

i)

zajistil, aby bylo možné ověřit a určit, které údaje byly zpracovány ve VIS, kdy, kým a pro jaký účel (kontrola záznamu údajů);

j)

zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu do VIS a z něj nebo během přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);

k)

sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění dodržování tohoto nařízení (interní kontrola).

3.   Řídící orgán přijme nezbytná opatření k dosažení cílů stanovených v odstavci 2, pokud jde o provoz VIS, včetně přijetí bezpečnostního plánu.

Článek 33

Odpovědnost

1.   Každá osoba nebo členský stát, kterému vznikla škoda v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé škody od členského státu, který je za ni odpovědný. Daný členský stát je zcela nebo zčásti zproštěn odpovědnosti, pokud se prokáže, že událost vedoucí ke vzniku škody nezavinil.

2.   Pokud jakékoli porušení povinnosti členského státu podle tohoto rozhodnutí způsobí VIS škodu, odpovídá za ni tento členský stát, pokud a nakolik řídící orgán nebo jiný členský stát neopomněl přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků.

3.   Uplatnění nároku na náhradu škody vůči členskému státu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu.

Článek 34

Vedení záznamů

1.   Každý členský stát a Komise vedou záznamy o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto záznamy uvádějí účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 a v článcích 15 až 22, datum a čas, druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14, druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 17, čl. 18 odst. 1, 2 a 3, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a čl. 22 odst. 1, a název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát navíc vede záznamy o osobách řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.

2.   Tyto záznamy mohou být použity pouze ke kontrole přípustnosti zpracovávání údajů z hlediska ochrany údajů a k zajištění bezpečnosti údajů. Záznamy jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymaží se rok poté, co uplyne doba uchovávání uvedená v čl. 23 odst. 1, pokud nejsou potřebné pro již zahájená kontrolní řízení.

Článek 35

Vlastní kontrola

Členské státy zajistí, aby veškeré orgány, které mají právo přístupu k údajům VIS, přijaly opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracovaly s vnitrostátním orgánem dozoru.

Článek 36

Sankce

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli zneužití údajů vložených do VIS lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem, včetně správních sankcí nebo trestů.

KAPITOLA VI

PRÁVA A DOZOR PŘI OCHRANĚ ÚDAJŮ

Článek 37

Právo na informace

1.   Příslušný členský stát vyrozumí žadatele a osoby uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. f) o

a)

totožnosti správce uvedeného v čl. 41 odst. 4, včetně kontaktních údajů;

b)

účelech zpracování údajů ve VIS;

c)

kategoriích příjemců údajů, včetně orgánů podle článku 3;

d)

době uchovávání údajů;

e)

povinném shromažďování údajů pro účely posouzení žádosti;

f)

existenci práva na přístup k údajům, které se jich týkají, a práva žádat opravu nesprávných údajů, které se jich týkají, nebo vymazání údajů, které byly zpracovány v rozporu se zákonem, včetně práva na informace o postupech při uplatnění těchto práv a o kontaktních údajích o vnitrostátních orgánech dozoru podle čl. 41 odst. 1, u kterých lze podat stížnost ohledně ochrany svých osobních údajů.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se žadateli poskytnou písemně při shromáždění údajů z formuláře žádosti, fotografie a otisků prstů podle čl. 9 odst. 4, 5 a 6.

3.   Informace uvedené v odstavci 1 se poskytují osobám uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. f) na formulářích, které tyto osoby podepisují při prokazování pozvání, závazku poskytnutí podpory nebo potvrzení o ubytování.

Neexistuje-li takový formulář podepsaný těmito osobami, poskytují se tyto informace podle článku 11 směrnice 95/46/ES.

Článek 38

Právo na přístup, opravu a vymazání

1.   Aniž je dotčena povinnost poskytovat další informace v souladu s čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES, má každý právo získat sdělení o údajích, které jsou o něm zaznamenány ve VIS, a informaci o členském státu, který tyto údaje do VIS předal. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze členský stát. O veškerých žádostech o takový přístup pořizuje každý členský stát záznam.

2.   Každý může požádat o opravu věcně nesprávných údajů, které se jej týkají, a o vymazání údajů, které byly zaznamenány v rozporu se zákonem. Opravu a vymazání neprodleně provede příslušný členský stát v souladu se svými právními předpisy a postupy.

3.   Pokud je žádost podle odstavce 2 podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě čtrnácti dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce.

4.   Pokud se ukáže, že údaje zaznamenané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, příslušný členský stát je v souladu s čl. 24 odst. 3 opraví nebo vymaže. Příslušný členský stát žadatele neprodleně písemně vyrozumí, že údaje, které se jej týkají, byly opraveny nebo vymazány.

5.   Pokud se příslušný členský stát domnívá, že zaznamenané údaje nejsou věcně správné ani zaznamenané v rozporu se zákonem, neprodleně písemně vyrozumí žadatele, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jej týkají.

6.   Příslušný členský stát také žadatele obeznámí s kroky, které může učinit, jestliže nesouhlasí s poskytnutým odůvodněním. Mimo jiné mu poskytne informaci o tom, jakým způsobem podat žalobu nebo stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a jaká pomoc, včetně pomoci od vnitrostátních orgánů dozoru uvedených v čl. 41 odst. 1, mu může být poskytnuta v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu.

Článek 39

Spolupráce k zajištění práva na ochranu údajů

1.   Členské státy aktivně spolupracují při prosazování práv stanovených v čl. 38 odst. 2, 3 a 4.

2.   V každém členském státě vnitrostátní orgán dozoru pomáhá na požádání dotčené osobě a poskytuje jí poradenství ve věci uplatňování jejího práva na opravu nebo vymazání údajů, které se jí týkají, v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice 95/46/ES.

3.   Vnitrostátní orgán dozoru příslušného členského státu, který předal údaje, a vnitrostátní orgány dozoru členských států, kterým byla žádost podána, za tímto účelem spolupracují.

Článek 40

Prostředky nápravy

1.   V každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup nebo právo na opravu nebo vymazání údajů, které se jej týkají, podle čl. 38 odst. 1 a 2.

2.   Pomoc vnitrostátních orgánů dozoru podle čl. 39 odst. 2 zůstává dostupná během celého řízení.

Článek 41

Dohled vnitrostátního orgánu dozoru

1.   Orgán nebo orgány určené v každém členském státě a vybavené pravomocemi podle článku 28 směrnice 95/46/ES (dále jen „vnitrostátní orgány dozoru“) dohlížejí nezávisle na zákonnost zpracování osobních údajů podle čl. 5 odst. 1 daným členským státem, včetně jejich přenosu do VIS a z něj.

2.   Vnitrostátní orgán dozoru zajišťuje, aby se nejméně jednou za čtyři roky konal podle příslušných mezinárodních auditorských standardů audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním systému.

3.   Členské státy zajišťují, aby měl jejich vnitrostátní orgán dozoru dostatek prostředků k plnění úkolů, které mu toto nařízení ukládá.

4.   V souvislosti se zpracováním osobních údajů ve VIS určí každý členský stát orgán vykonávající funkci správce v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES a mající hlavní působnost v oblasti zpracovávání údajů tímto členským státem. Každý členský stát sdělí údaje o tomto orgánu Komisi.

5.   Každý členský stát poskytuje veškeré informace, které si vyžádají vnitrostátní orgány dozoru, a zejména informace o činnostech prováděných podle článku 28 a čl. 29 odst. 1, umožňuje jim přístup k seznamům podle čl. 28 odst. 4 písm. c) a ke svým záznamům podle článku 34 a nepřetržitě jim umožňuje přístup do všech svých prostor.

Článek 42

Dohled evropského inspektora ochrany údajů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na to, aby byla činnost řídícího orgánu při zpracovávání osobních údajů vykonávána v souladu s tímto nařízením. Povinnosti a pravomoci podle článků 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001 platí obdobně.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byly operace zpracování osobních údajů řídícím orgánem nejméně jednou za čtyři roky podrobeny auditu podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, řídícímu orgánu, Komisi a vnitrostátním orgánům dozoru. Řídícímu orgánu je dána možnost vyjádřit se ke zprávě před jejím přijetím.

3.   Řídící orgán poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým záznamům pořízeným podle čl. 34 odst. 1 a po celou dobu mu umožňuje přístup do všech svých prostor.

Článek 43

Spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru a evropským inspektorem ochrany údajů

1.   Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dohled nad VIS a vnitrostátními systémy.

2.   V rozsahu svých pravomocí si vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby prosazují informovanost o právech na ochranu údajů.

3.   K tomuto účelu se vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů setkávají nejméně dvakrát ročně. Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby budou společně vypracovány další pracovní metody.

4.   Společná zpráva o činnosti se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a řídícímu orgánu každé dva roky. V této zprávě je každému členskému státu věnována kapitola, kterou připraví vnitrostátní orgán dozoru tohoto členského státu.

Článek 44

Ochrana údajů v přechodném období

Jestliže Komise pověří plněním svých povinností během přechodného období některý subjekt nebo subjekty podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení, zajistí, aby měl evropský inspektor ochrany údajů právo a možnost plnit své úkoly v plném rozsahu, včetně možnosti provádět kontroly na místě nebo vykonávat veškeré další pravomoci, které mu přiznává článek 47 nařízení (ES) č. 45/2001.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Provádění Komisí

1.   Ústřední VIS, národní rozhraní v každém členském státě a komunikační infrastrukturu mezi nimi, včetně funkce pro zpracovávání biometrických údajů podle čl. 5 odst. 1 písm. c), zřídí Komise co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Opatření nezbytná pro technické provedení Ústředního VIS, národních rozhraní a komunikační infrastruktury mezi nimi se přijímají postupem podle čl. 49 odst. 2, zejména pokud jde o

a)

vkládání údajů a propojování souborů žádostí podle článku 8;

b)

přístup k údajům podle článku 15 a článků 17 až 22;

c)

změny, vymazávání a předčasné vymazávání údajů podle článků 23 až 25;

d)

vedení záznamů a přístup k nim podle článku 34;

e)

mechanismus a postupy pro nahlížení do údajů podle článku 16.

Článek 46

Začlenění technických funkcí schengenské konzultační sítě

Mechanismus konzultace uvedený v článku 16 nahradí schengenskou konzultační síť ode dne určeného postupem podle čl. 49 odst. 3, jakmile všechny členské státy, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost schengenskou konzultační síť používají, oznámí, že provedly nezbytné technické a právní úpravy pro používání VIS za účelem konzultací mezi ústředními vízovými orgány ohledně žádostí o víza podle čl. 17 odst. 2 Schengenské úmluvy.

Článek 47

Zahájení přenosu

Každý členský stát oznámí Komisi, že učinil nezbytné technické a právní úpravy k přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do Ústředního VIS prostřednictvím národního rozhraní.

Článek 48

Zahájení provozu

1.   Komise stanoví datum zahájení provozu VIS, jakmile

a)

budou přijata opatření uvedená v čl. 45 odst. 2;

b)

Komise oznámí úspěšné provedení souhrnného testu VIS, který provede spolu s členskými státy;

c)

členské státy po potvrzení technických úprav oznámí Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do VIS pro všechny žádosti v prvním regionu určeném podle odstavce 4, včetně úprav pro shromažďování nebo přenos údajů jménem jiného členského státu.

2.   Komise sdělí Evropskému parlamentu výsledky testů provedených podle odst. 1 písm. b).

3.   Pro každý další region Komise stanoví datum, ke kterému se přenos údajů podle čl. 5 odst. 1 stane povinným, jakmile členské státy sdělí Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do VIS pro všechny žádosti v daném regionu, včetně úprav ke shromažďování nebo přenosu údajů jménem jiného členského státu. Před tímto datem může každý členský stát zahájit provoz v každém z těchto regionů, jakmile sdělí Komisi, že provedl nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu přinejmenším údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) do VIS.

4.   Regiony uvedené v odstavcích 1 a 3 budou určeny postupem podle čl. 49 odst. 3. Kritérii pro stanovení těchto regionů bude nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví, ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států a proveditelnost shromažďování biometrických údajů ze všech míst v daném regionu.

5.   Komise zveřejní datum zahájení provozu v každém regionu v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Žádný členský stát nenahlíží do údajů předaných do VIS jiným členským státem, dokud sám nebo jiný členský stát, který ho zastupuje, nezačne v souladu s odstavci 1 a 3 vkládat údaje.

Článek 49

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (25).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

Článek 50

Kontrola a hodnocení

1.   Řídící orgán zajistí zavedení postupů, které budou kontrolovat fungování VIS, pokud jde o porovnání jeho výsledků, efektivnosti nákladů, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.

2.   Pro účely technické údržby má řídící orgán přístup k potřebným informacím, které se týkají zpracování údajů ve VIS.

3.   Dva roky po zahájení provozu VIS a poté vždy po dvou letech předloží řídící orgán Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování VIS, včetně jeho zabezpečení.

4.   Tři roky po zahájení provozu VIS a pak vždy jednou za čtyři roky Komise předloží celkové hodnocení VIS. Toto celkové hodnocení bude obsahovat posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům, zhodnotí platnost výchozího principu, způsob, jakým se toto nařízení uplatňuje ve vztahu k VIS, zabezpečení VIS a využívání ustanovení uvedených v článku 31 a uvede důsledky dalšího fungování. Komise předkládá toto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Před uplynutím lhůt uvedených v čl. 18 odst. 2 Komise předloží zprávu o technickém pokroku dosaženém v používání otisků prstů na vnějších hranicích a jeho důsledcích pro délku vyhledávání pomocí čísla vízového štítku v kombinaci s ověřením otisků prstů držitele víza, včetně toho, zda očekávaná délka takového vyhledávání nevede k příliš dlouhému čekání na hraničních přechodech. Komise předá hodnocení Evropskému parlamentu a Radě. Na základě tohoto hodnocení může Evropský parlament či Rada vyzvat Komisi, aby případně navrhla vhodné změny tohoto nařízení.

6.   Členské státy poskytují řídícímu orgánu a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavců 3, 4 a 5.

7.   Řídící orgán poskytuje Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 4.

8.   V přechodném období, než se řídící orgán ujme svých povinností, je vypracováváním a předkládáním zpráv uvedených v odstavci 3 pověřena Komise.

Článek 51

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne uvedeného v čl. 48 odst. 1.

3.   Články 26, 27, 32, 45, čl. 48 odst. 1, 2 a 4 a článek 49 se použijí ode dne 2. září 2008.

4.   V přechodném období uvedeném v čl. 26 odst. 4 se odkazy na řídící orgán v tomto nařízení považují za odkazy na Komisi.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

Ve Štrasburku dne 9. července 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. června 2007 (Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 118) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.

(2)  Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 123, 9.5.2002, s. 50.

(5)  Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(6)  Úř. věst. C 326, 22.12.2005, s. 1. Instrukce naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2006/84/ES (Úř. věst. L 280, 12.10.2006, s. 29).

(7)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4),.

(8)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 20, 22.7.2006, s. 11).

(11)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(12)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(13)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.

(14)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(15)  Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70.

(16)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(17)  Rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78).

(18)  Viz str. 129 v tomto čísle Úředního věstníku.

(19)  Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1932/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23; opravené znění v Úř. věst. L 29, 3.2.2007, s. 10).

(21)  Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 4.

(22)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 296/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 60).

(23)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).

(24)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 337/2007 (Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 1).

(25)  Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.


PŘÍLOHA

Seznam mezinárodních organizací podle čl. 31 odst. 2

1.

Organizace OSN (jako Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky);

2.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM);

3.

Mezinárodní výbor Červeného kříže.


Top