This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32015R0262
Commission Implementing Regulation (EU) 2015/262 of 17 February 2015 laying down rules pursuant to Council Directives 90/427/EEC and 2009/156/EC as regards the methods for the identification of equidae (Equine Passport Regulation) Text with EEA relevance
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 ze dne 17. února 2015 , kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých (nařízení o průkazu koňovitých) Text s významem pro EHP
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 ze dne 17. února 2015 , kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých (nařízení o průkazu koňovitých) Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 59, 3.3.2015, p. 1–53
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. L 59, 3.3.2015, p. 1–51
(EN, FR)
In force
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Repeal | 32008R0504 | ||||
Modifies | 32013R0519 | Částečné zrušení |
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Corrected by | 32015R0262R(01) | (LT) | |||
Corrected by | 32015R0262R(02) | (FI) | |||
Repealed by | 32019R2035 | ||||
Repealed by | 32019R2035 | Částečné zrušení | 21/04/2021 |
3.3.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 59/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/262
ze dne 17. února 2015,
kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých (nařízení o průkazu koňovitých)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 písm. c) a d), čl. 6 odst. 2 druhou odrážku a čl. 8 odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2009/156/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních pravidlech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (2), a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 90/427/EHS stanoví zootechnické podmínky pro obchod s koňovitými uvnitř Unie. V souladu s touto směrnicí mají členské státy zajistit, aby evidované koňovité při jejich přesunu doprovázel identifikační doklad vydaný schválenými plemenářskými organizacemi či sdruženími chovatelů uvedenými ve směrnici. |
(2) |
Směrnice 2009/156/ES stanoví veterinární pravidla pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí. Stanoví, že evidovaní koňovití musí být identifikováni prostřednictvím identifikačního dokladu vydaného v souladu se směrnicí 90/427/EHS nebo mezinárodním sdružením či organizací, která je odpovědná za dostihové a závodní koně. Koňovití pro chov a produkci se mají identifikovat pomocí metody stanovené Komisí. |
(3) |
Nařízení Komise (ES) č. 504/2008 (3), které je použitelné ode dne 1. července 2009, stanoví pravidla pro identifikaci koňovitých narozených v Unii nebo dovezených do Unie a zavádí identifikační doklad pro koňovité (průkaz koně), jenž představuje víceúčelový doklad v oblasti zdraví zvířat, veřejného zdraví, zootechniky i jezdeckého sportu. Toto nařízení, které považuje identifikační doklad za zásadní prvek systému pro identifikaci koňovitých, počítá pouze s možností začlenit informace obsažené v databázích různých vydávajících orgánů do centrální databáze nebo tyto databáze propojit s centrální databází. |
(4) |
Členské státy se potýkají s určitými obtížemi při provádění opatření stanovených v nařízení (ES) č. 504/2008. Tyto obtíže se převážně týkají metody identifikace koňovitých prostřednictvím identifikačního dokladu. |
(5) |
Ze šetření provedených členskými státy vyplynulo, že identifikační doklad bývá předmětem závažných podvodů. Hlavní riziko zde představuje nezákonné znovuuvádění koňovitých, kteří byli dříve vyloučeni z porážky k lidské spotřebě a léčeni přípravky nepovolenými pro zvířata určená k produkci potravin, do potravinového řetězce. V důsledku přijetí rozhodnutí Komise 2000/68/ES (4) byly tisíce koňovitých definitivně vyloučeny z porážky k lidské spotřebě. Nedostatek alternativ k celoživotní péči o nadbytečné a nechtěné koňovité, kteří byli vyloučeni z porážky k lidské spotřebě, vedl k jejich zanedbávání či opuštění, což má závažné dopady na zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Situace se ještě zhoršila v důsledku stávajících ekonomických poměrů, kdy si chovatelé často nemohou dovolit držet koňovité na konci jejich produktivního života. V některých členských státech tyto problémy nabyly takového významu, že příslušné orgány zahájily programy pro porážku nadbytečných koňovitých mimo potravinový řetězec. |
(6) |
V posledních letech se vyskytl nový jev, nezákonná pastva, postihující majitele pastvin, neboť ti se z právního hlediska stali držiteli koňovitých, a tak neúmyslně nabyli odpovědností podle nařízení (ES) č. 504/2008. Nejasný status těchto koňovitých může též hrát roli při správném uplatňování pravidel Unie v jiných oblastech. |
(7) |
Ukázalo se, že informace zaznamenané v databázi vydávajícího orgánu v okamžiku vydání identifikačního dokladu rychle ztrácejí na aktuálnosti. Je tedy nesmírně obtížné, ne-li zcela neproveditelné, aby příslušné orgány v rámci osvědčení nebo kontroly totožnosti ověřily, zda je daný identifikační doklad pravý či nikoli a zda jsou informace v něm obsažené aktuální a věrohodné a nedošlo k jejich podvodným změnám, zejména pokud jde o status zvířat jako určených na porážku, ale také z hlediska uplatňování příznivějších podmínek týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat při přesunech evidovaných koňovitých. |
(8) |
Ve většině členských států nejsou databáze jednotlivých orgánů vydávajících průkazy navzájem propojeny, přičemž z právních a administrativních důvodů nebude v blízké době možné ustanovit jediný vydávající orgán. Proto se zavedení centralizované databáze jeví jako nejúčinnější řešení pro výměnu a synchronizaci údajů mezi jednotlivými subjekty podle směrnic 90/427/EHS a 2009/156/ES, jakož i nezbytné pro správu identifikačních dokladů koňovitých s cílem nejen poskytovat požadované záruky v oblasti zdraví zvířat, ale též umožnit provádění těch ustanovení právních předpisů Unie o dobrých životních podmínkách zvířat a veřejném zdraví, u nichž je nezbytnou podmínkou správná a spolehlivá identifikace koňovitých. |
(9) |
Šetření provedené Komisí v souvislosti s událostmi týkajícími se koňského masa v roce 2013 ukázalo, že dvacet tři členských států zřídilo centrální databázi a dva členské státy mají jednu databázi pro evidované koňovité a druhou pro koňovité pro chov a produkci. Tři členské státy, jež představují kolem 20 % z celkového počtu 6,7 milionu koňovitých v Unii, nemají žádnou centralizovanou databázi. |
(10) |
Je tudíž nezbytné revidovat systém Unie pro identifikaci koňovitých v zájmu zajištění jeho bezpečnosti, jakož i uživatelské vstřícnosti. |
(11) |
Na dovoz koňovitých na území uvedená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (5) se vztahují podmínky stanovené podle směrnice 2009/156/ES a je povolen ze třetích zemí uvedených v příloze rozhodnutí Komise 2004/211/ES (6). Obvykle jsou do Unie každoročně dovezeny přibližně 4 000 evidovaných koňovitých a koňovitých pro chov a produkci v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Komise 93/197/EHS (7). |
(12) |
Použijí-li se celní postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (8), je třeba navíc odkázat na nařízení Rady (EHS) č. 706/73 (9). Nařízení (EHS) č. 706/73 stanoví, že od 1. září 1973 se na britské Normanské ostrovy a Ostrov Man vztahují pravidla Unie v oblasti veterinárních právních předpisů. |
(13) |
Rozhodnutí Komise 96/78/ES (10) stanoví kritéria pro zápis a evidování koňovitých do plemenných knih pro chovné účely. Uvedené rozhodnutí mimo jiné vyžaduje, že aby mohl být koňovitý zapsán do hlavního oddílu plemenné knihy svého plemene, musí být označen podle pravidel stanovených v plemenné knize jako hříbě pod matkou, což musí být přinejmenším doloženo potvrzením o pokrytí. V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie a usnadnění jejich používání by neměla pravidla týkající se identifikačního dokladu bránit uplatňování pravidel týkajících se identifikace koňovitých pro účely jejich zápisu do plemenných knih. |
(14) |
Metody pro identifikaci koňovitých stanovené v tomto nařízení by rovněž měly být v souladu se zásadami, které zavedly chovatelské organizace schválené podle rozhodnutí Komise 92/353/EHS (11). V souladu s uvedeným rozhodnutím je na dané organizaci nebo spolku, které vedou plemennou knihu o původu daného plemene, aby stanovily zásady ohledně identifikace koňovitých a zásady pro rozčlenění plemenné knihy do tříd a linií zapisovaných do plemenné knihy. |
(15) |
V zájmu zajištění vysoké kvality identifikačních dokladů a záznamů o všech koňovitých v Unii by měly členské státy zajistit, aby systémy pro identifikaci evidovaných koňovitých, kteří byli zapsáni nebo evidováni do plemenných knih založených schválenými nebo uznanými chovatelskými organizacemi nebo sdruženími chovatelů, splňovaly, pokud jde o vydávání identifikačních dokladů, stanovené podmínky, kterými se musí řídit příslušné orgány při určování orgánů vydávajících identifikační doklady pro koňovité pro chov a produkci. |
(16) |
Definice „koňovitých“, přesně odpovídající oblasti působnosti čl. 2 písm. b) směrnice 2009/156/ES, by měla být v souladu s taxonomií používanou v právních předpisech Unie, např. v přílohách nařízení Rady (EHS) č. 3626/82 (12) a nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (13). |
(17) |
Jelikož definice hospodářství stanovená ve směrnici Rady 92/35/EHS (14) zahrnuje přírodní rezervace, v nichž koňovití žijí volně, a je tudíž širší než definice stanovená ve směrnici 2009/156/ES, bylo by vhodné, aby definice hospodářství podle tohoto nařízení rovněž zahrnovala přírodní rezervace, ve kterých žijí koňovití volně. |
(18) |
Veterinární dozor nezbytný pro zajištění záruk v oblasti zdraví zvířat požadovaných v souladu se směrnicí 2009/156/ES lze zabezpečit pouze tehdy, je-li hospodářství, jak je definováno v uvedené směrnici, známo příslušnému orgánu. Obdobné požadavky vyplývají z použití části A kapitoly II oddílu I přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (15), pokud jde o koňovité určené k produkci potravin. Ovšem vzhledem k tomu, jak často k přesunům koňovitých dochází, není na místě zavádět systém, díky němuž by koňovití mohli být sledováni v reálném čase. Namísto toho by měly být identifikační údaje dostupné příslušnému orgánu, a proto je nezbytné, aby v každém členském státě existovala centrální databáze, která by spravovala informace o koňovitých držených v daném státě. |
(19) |
Právní předpisy Unie rozlišují mezi vlastníky a držiteli zvířat. Pojem „držitel“ zvířat je definován a používán v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (16). Oproti tomu směrnice 2009/156/ES odkazuje na majitele nebo chovatele zvířat. Kombinovaná definice majitele a držitele je stanovena ve směrnici 92/35/EHS. Vzhledem k tomu, že podle právních předpisů Unie i jednotlivých členských států nemusí být majitel koňovitého nutně osobou odpovědnou za dané zvíře, je vhodné objasnit, že za identifikaci koňovitých v souladu s tímto nařízením odpovídá v první řadě držitel daného zvířete, který může, ale nemusí být jeho majitelem. |
(20) |
V souladu s právními přepisy členských států nebo na základě požadavku některých vydávajících orgánů se mají do identifikačního dokladu, a tudíž i do databáze vedené vydávajícím orgánem zapisovat informace o majiteli zvířete. Tyto údaje o vlastnictví, jakož i o změně vlastnictví, lze poskytnout prostřednictvím různých forem dokladů o vlastnictví nebo registračních karet, včetně tzv. „imatrikulační karty“ úspěšně používané v jednom z členských států. |
(21) |
Směrnice Rady 2008/73/ES (17) stanoví, že členské státy vypracují a průběžně aktualizují seznamy schválených zařízení ve veterinární a zootechnické oblasti a zpřístupňují je ostatním členským státům a veřejnosti. S cílem usnadnit přístup ostatních členských států a veřejnosti k seznamům schválených zařízení by měly členské státy dát tyto seznamy k dispozici elektronicky prostřednictvím informačních stránek na internetu. Komise by měla být členským státům nápomocna při zpřístupňování těchto seznamů ostatním členským státům a veřejnosti tím, že poskytne internetovou adresu stránky, na které budou uvedeny odkazy na informační internetové stránky jednotlivých členských států. |
(22) |
Pro usnadnění výměny informací mezi členskými státy elektronickou cestou a pro zajištění transparentnosti a srozumitelnosti je důležité, aby byly seznamy v celé Unii vytvářeny podle jednotného vzoru. Rozhodnutí Komise 2009/712/ES (18) proto stanoví vzory výše uvedených seznamů na internetových informačních stránkách zřízených členskými státy. |
(23) |
Nařízení (ES) č. 504/2008 stanoví, že koňovití nemohou být drženi, pokud nejsou identifikováni v souladu s uvedeným nařízením. Komise musela reagovat na četné stížnosti týkající se populací koně domácího žijících mimo hospodářství za podmínek, které neodpovídají podmínkám popsaným v uvedeném nařízení jako polodivoké podmínky. Je proto nezbytné upřesnit, že koňovití žijící v Unii musí být identifikováni, a dále stanovit výjimku pro případy, kdy tuto podmínku nelze splnit. |
(24) |
Koňovití žijící v Unii by měli být identifikováni prostřednictvím celoživotního identifikačního dokladu, v němž je uveden slovní a grafický popis koňovitého a záznamy o individuálních odznacích daného zvířete pro účely ověření totožnosti. Tyto odznaky mohou být vrozené, např. více než tři chlupové víry, kaštánky, barevné odznaky, neobvyklé poruchy oční pigmentace, specifické svalové prohlubně, ale též vysoce detailní struktury duhovky nebo sítnice či specifické genetické markery (DNA profil), nebo mohou být získané, např. depigmentace po otlaku sedlem, jizvy, včetně jizev po kastraci hřebců, nebo výžeh. |
(25) |
Identifikační doklady by měly být vydány pouze tehdy, jsou-li v nich vyplněny požadované identifikační údaje, které je třeba zaznamenat do databáze vydávajícího orgánu v souladu s tímto nařízením. |
(26) |
Kromě toho by mělo osvědčení o původu stanovené ve směrnici 90/427/EHS, které má být součástí identifikačního dokladu, uvádět všechny nezbytné informace, aby bylo zajištěno, že koňovití, kteří jsou převáděni mezi různými plemennými knihami, jsou zapsáni do třídy v plemenné knize, jejíž kritéria splňují. |
(27) |
V souladu s rozhodnutím Komise 96/510/ES (19) musí potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti u evidovaných koňovitých odpovídat identifikačnímu dokladu stanovenému v rozhodnutí Komise 93/623/EHS (20). Jelikož rozhodnutí 93/623/ES a 2000/68/ES byla zrušena nařízením (ES) č. 504/2008, je třeba jasně uvést, že veškeré odkazy na uvedená rozhodnutí by měly být pokládány za odkazy na toto nařízení. |
(28) |
Orgány vydávající identifikační doklady pro evidované koňovité by měly být organizace nebo sdružení, které vedou či zakládají plemenné knihy pro evidované koňovité a jsou úředně schváleny nebo uznány příslušným orgánem členského státu v souladu s rozhodnutím 92/353/EHS, nebo správní orgán dotyčného členského státu, který vede plemennou knihu, do níž je koňovitý zapsán nebo zaevidován pro chovné účely v souladu s rozhodnutím 96/78/ES. Jako orgány vydávající identifikační doklady pro evidované koňovité by měly mít možnost působit rovněž národní pobočky mezinárodních organizací nebo sdružení, které jsou odpovědné za dostihové a závodní koně a mají své sídlo v daném členském státě. |
(29) |
Členské státy by měly mít větší prostor pro vlastní rozhodování, pokud jde o vydávající orgány, které vydávají identifikační doklady pro koňovité pro chov a produkci. Mělo by být umožněno, aby tyto identifikační doklady vydával příslušný orgán, do jehož působnosti spadá hospodářství, kde je koňovitý v době identifikace držen, nebo vydávající orgán určený a kontrolovaný tímto příslušným orgánem. |
(30) |
Příslušný orgán odpovědný za schválení nebo uznání organizací či sdružení zakládajících plemenné knihy v souladu s přílohou rozhodnutí 92/353/EHS by měl spolupracovat s příslušným orgánem uvedeným v nařízení (ES) č. 882/2004 s cílem zajistit, případně i prostřednictvím přeshraniční spolupráce, aby byly identifikační doklady pro koňovité vydávány a používány v souladu s tímto nařízením. |
(31) |
Jelikož by všichni koňovití narození v Unii nebo do Unie dovezení měli být identifikováni v souladu s tímto nařízením prostřednictvím jedinečného identifikačního dokladu vydaného na celý jejich život, je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro případy, kdy je status těchto zvířat jako „koňovitých pro chov a produkci“ změněn na status „evidovaných koňovitých“ ve smyslu směrnice 2009/156/ES. Vzhledem k dalekosáhlým dopadům takovéto změny na přesun koňovitých, obchod s nimi a jejich dovoz do Unie ze třetích zemí z hlediska použitelných veterinárních pravidel stanovených ve směrnici 2009/156/ES, ale též z hlediska pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, která takové přesuny upravují v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1/2005 (21), je nezbytné, aby měl příslušný orgán jednotné místo pro přístup, tzn. centrální databázi, k ověření identifikačních údajů koňovitých požadovaných pro účely osvědčení nebo úředních kontrol. |
(32) |
Pro zajištění souladu s definicí hospodářství stanovenou ve směrnici 92/35/EHS by měly být členské státy schopny zavést zvláštní režimy pro identifikaci koňovitých pohybujících se volně nebo v polodivokých podmínkách ve vymezených oblastech nebo územích, včetně přírodních rezervací. Takové odchylky od obecné povinnosti identifikovat koňovité by nicméně měly být poskytovány pouze v případech, kdy jsou tyto vymezené populace koňovitých žijících volně nebo v polodivokých podmínkách skutečně odděleny od koňovitých, kteří jsou jakýmkoli způsobem domestikováni, a nejenže nepodléhají lidské kontrole z hlediska jejich přežití a reprodukce, ale zůstávají též mimo oblast působnosti směrnice Rady 98/58/ES (22), která se nevztahuje na volně žijící zvířata. |
(33) |
Pro účely ověření totožnosti určitého koňovitého by měl identifikační doklad obsahovat především vysoce kvalitní popis zvířete sestávající ze slovního popisu koňovitého a jeho odznaků a z podrobného schématu s vyobrazením individuálních a rozlišujících odznaků daného koňovitého. |
(34) |
S cílem zajistit, aby byli koňovití v identifikačních dokladech, které je doprovázejí, správně popsáni, by se měly vydávající orgány řídit osvědčenými postupy a zajistit proškolení zaměstnanců pověřených popisem zvířat, například s pomocí pokynů Mezinárodní jezdecké federace (23) nebo společnosti Weatherbys (24). |
(35) |
Odznaky koňovitého a použité prostředky identifikace, které se společně využívají k ověření jeho totožnosti, by měly nejen vytvořit jednoznačnou spojitost mezi určitým koňovitým a jeho identifikačním dokladem, ale rovněž prokázat, že tento koňovitý podstoupil proces identifikace v souladu s tímto nařízením, takže pro jedno zvíře není vydán více než jeden identifikační doklad. Na mezinárodní úrovni se již u koňovitých v praxi široce využívají elektronické identifikátory (dále jen „elektronické odpovídače“). Tato technologie by měla být používána k zajištění úzké spojitosti mezi daným koňovitým a jeho identifikačním dokladem, ale měly by být umožněny i jiné metody ověřování totožnosti daného zvířete za předpokladu, že tyto alternativní metody poskytují rovnocenné záruky pro zabránění vícečetnému vydávání identifikačních dokladů. |
(36) |
Elektronické odpovídače používané k označování koňovitých a čtecí zařízení pro zobrazení kódu zabudovaného v odpovídači by měly splňovat mezinárodně dohodnuté normy. Tyto normy stanoví dva odlišné systémy pro zajištění jedinečnosti kódu elektronického odpovídače. Většina členských států provedla nařízení (ES) č. 504/2008 tak, že používá trojmístný alfanumerický kód země a řídí distribuci elektronických odpovídačů prostřednictvím svých příslušných orgánů. |
(37) |
Tento systém zajištění jedinečnosti kódu elektronického odpovídače by měl být začleněn do databází vedených vydávajícími orgány a do centrální databáze a uplatňován tak, aby nebyl narušen obchod a dovoz do Unie v případě koňovitých, kteří jsou označeni pomocí elektronického odpovídače zobrazujícího alfanumerický kód v jiné formě. |
(38) |
Směrnice Rady 90/425/EHS (25) stanoví veterinární kontroly, které se mají provádět u některých zvířat a produktů v místě určení. Stanoví zejména, že odesílatelé uvedení na osvědčení nebo dokladu stanoveném v uvedené směrnici musí na žádost příslušného orgánu členského státu určení a v míře nezbytné k provedení těchto kontrol ohlásit předem příjezd zvířat a produktů z jiného členského státu, a zejména pak povahu zásilky a předpokládané datum příjezdu. Toto oznámení se nevyžaduje u evidovaných koní vybavených identifikačními doklady podle směrnice 90/427/EHS. |
(39) |
Koňovití musí být sice vždy doprovázeni svým identifikačním dokladem v souladu s platnými právními předpisy Unie, ale měly by být umožněny výjimky z tohoto požadavku v případě, že je to nemožné nebo dokonce neproveditelné s ohledem na uchování identifikačního dokladu po celý život daného zvířete, nebo když tento doklad nebyl vydán s ohledem na to, že zvíře bude poraženo dříve, než dosáhne požadované věkové hranice pro identifikaci. |
(40) |
Členským státům by mělo být také umožněno povolovat zjednodušený identifikační doklad pro koňovité, kteří jsou přesouváni v rámci jejich území. V různých oblastech byly jako zařízení pro ukládání informací zavedeny plastikové karty se zabudovaným počítačovým čipem (dále jen „čipové karty“). Mělo by být umožněno vydávat tyto čipové karty jako další možnost kromě identifikačního dokladu a používat je za určitých podmínek místo identifikačního dokladu doprovázejícího evidované koňovité nebo koňovité pro chov a produkci při jejich přesunu v rámci členského státu. |
(41) |
Dále je třeba vzít v úvahu případy, kdy se původní identifikační doklad vydaný v souladu s tímto nařízením na celý život koňovitého ztratí, není již čitelný nebo obsahuje nesprávné informace nevyplývající z nezákonných praktik. Tato ustanovení by měla co nejlépe vylučovat nezákonné držení více než jednoho identifikačního dokladu, aby byl správně popsán status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě. Tam, kde jsou k dispozici dostatečné a ověřitelné informace, by měl být vydán duplikát identifikačního dokladu, který se takto označí a který obvykle vylučuje daného koňovitého z porážky k lidské spotřebě. V ostatních případech by měl být vydán náhradní identifikační doklad, rovněž takto označený a vylučující daného koňovitého z porážky k lidské spotřebě, který by měl nadto dané zvíře klasifikovat jako koňovitého pro chov a produkci. |
(42) |
Uvedené postupy by se měly použít také u koňovitých, u nichž se přistoupí k identifikaci po lhůtě stanovené pro první identifikaci, neboť zde nemohou být vyloučeny podvodné praktiky a úmysl získat další identifikační doklad. |
(43) |
V některých případech, kdy jsou koňovití zapsáni nebo evidováni pro zápis do plemenných knih vedených chovatelskými organizacemi ve třetích zemích, jsou nezbytná zvláštní ustanovení umožňující, aby koňovitý zůstal evidován v takové plemenné knize, a současně zajišťující jeho vyloučení z potravinového řetězce příslušným zápisem do identifikačního dokladu. |
(44) |
V souladu se směrnicí 2009/156/ES je identifikační doklad nástrojem pro omezení přesunu koňovitých v případě výskytu ohniska nákazy v hospodářství, kde jsou drženi nebo chováni. Proto je třeba v případě ohniska určitých nákaz zajistit pozastavení platnosti tohoto identifikačního dokladu pro účely přesunu příslušným zápisem do identifikačního dokladu. |
(45) |
Směrnice 2009/156/ES kromě toho vyžaduje, aby byli evidovaní koňovití při opuštění hospodářství identifikováni prostřednictvím identifikačního dokladu, který musí zejména osvědčovat, že tito koňovití nepocházejí z hospodářství podléhajícího určitým zákazům. Je proto žádoucí stanovit, aby bylo vyplnění příslušného oddílu ve vzorovém identifikačním dokladu povinné u všech koňovitých, a odpovídajícím způsobem upravit jeho znění. |
(46) |
V případě, že koňovitý uhyne jinak než porážkou na jatkách, by měl orgán dohlížející na zpracování mrtvého zvířete v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (26) nebo na spálení v nízkokapacitních spalovacích zařízeních uvedených v kapitole III přílohy III nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (27) vrátit vydávajícímu orgánu identifikační doklad, pokud podle vnitrostátních právních předpisů doprovází tělo zvířete, a mělo by být zajištěno, aby elektronický odpovídač nebo jiné alternativní prostředky použité k ověření totožnosti koňovitých nemohly být recyklovány. |
(47) |
Maso koňovitých, u nichž nebylo možno v době porážky vyjmout elektronický odpovídač, by mělo být prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě v souladu s kapitolou V oddílu II přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, aby se tyto elektronické odpovídače nedostaly do potravinového řetězce. Aby se implantované elektronické odpovídače daly snadno lokalizovat, mělo by být stanoveno standardní místo implantace, které se zaznamená v identifikačních dokladech. |
(48) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (28) jsou živá zvířata připravená pro uvedení na trh k lidské spotřebě definována jako potravina. Uvedené nařízení stanoví dalekosáhlé odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků ve všech stadiích produkce potravin, včetně sledovatelnosti zvířat určených k produkci potravin. |
(49) |
Koňovití pro chov a produkci, jakož i evidovaní koňovití se mohou stát v určitém stadiu života jatečnými koňovitými podle definice ve směrnici 2009/156/ES. Maso lichokopytníků, tj. koňovitých, je definováno v bodě 1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (29), kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu. |
(50) |
Poté, co byla v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2076/2005 (30) ukončena přechodná opatření pro provádění nařízení (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, začaly od 1. ledna 2010 platit požadavky na informace o potravinovém řetězci u koňovitých. |
(51) |
Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví, že provozovatelé jatek mají obdržet a zkontrolovat informace o potravinovém řetězci s podrobnými údaji o původu, anamnéze a léčbě zvířat určených k produkci potravin a podle nich jednat. Příslušný orgán může povolit zaslání informací o potravinovém řetězci týkajících se domácích lichokopytníků najatka zároveň se zvířaty, a nikoli předem. Identifikační doklad doprovázející jatečné koňovité by měl proto být součástí informací o potravinovém řetězci. |
(52) |
Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví, že úřední veterinární lékař musí ověřit, zda daný provozovatel potravinářského podniku splnil svou povinnost zajistit, aby byla zvířata přijatá na porážku k lidské spotřebě řádně identifikována. |
(53) |
Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků musí zkontrolovat průkazy domácích lichokopytníků a ujistit se, že je dané zvíře určeno na porážku k lidské spotřebě, a pokud přijmou určité zvíře na porážku, musí odevzdat průkaz úřednímu veterinárnímu lékaři. |
(54) |
Vzhledem ke specifické situaci koňovitých, kteří se narodili jako zvířata druhů určených k produkci potravin, avšak nejsou vždy chováni za tímto účelem a ve většině případů nejsou po celou dobu svého života drženi provozovateli potravinářských podniků definovanými v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002, je zapotřebí stanovit postup, kterým se zajistí plynulá návaznost od kontrol identifikačního dokladu z důvodů veřejného zdraví až po správu tohoto dokladu v souladu se směrnicí 2009/156/ES. Je tedy nezbytné, aby v každém členském státě existovala centrální databáze, aby bylo možné ověřit určité informace o identifikačním dokladu a v tomto dokladu předtím, než se přijme rozhodnutí o přijetí dotyčného zvířete na porážku k lidské spotřebě. V případě, kdy se informace o vyloučení z porážky k lidské spotřebě v oddílu II identifikačního dokladu neshodují s informacemi zaznamenanými v centrální databázi, měla by být rozhodující informace vedoucí k vyloučení daného koňovitého z porážky k lidské spotřebě, bez ohledu na to, kde je uvedena. |
(55) |
Směrnice Rady 96/22/ES (31) se vztahuje na hospodářská zvířata, včetně domácích lichokopytníků, jakož i na volně žijící zvířata těchto druhů, která byla odchována v hospodářství. Podle článku 7 uvedené směrnice je povoleno obchodovat před uplynutím ochranné lhůty s evidovanými koňovitými, kterým byla ze zootechnických důvodů podána veterinární léčiva obsahující allyltrenbolon nebo betasympatomimetika, pokud jsou splněny podmínky pro podání a druh i datum ošetření jsou uvedeny v osvědčení nebo v průvodních listinách doprovázejících tato zvířata. |
(56) |
V čl. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 (32) jsou zvířata určená k produkci potravin definována jako „zvířata chovaná, odchovaná, držená, poražená nebo odchycená za účelem produkce potravin“. Článek 16 uvedeného nařízení stanoví, že zvířatům určeným k produkci potravin je v Unii možné podávat pouze farmakologicky účinné látky, které jsou klasifikovány podle čl. 14 odst. 2 písm. a), b) nebo c) uvedeného nařízení, za předpokladu, že je toto podávání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (33). |
(57) |
Článek 6 směrnice 2001/82/ES stanoví, že veterinární léčivý přípravek smí být zaregistrován pro účely podání jednomu nebo více druhům zvířat určených k produkci potravin pouze v případě, že farmakologicky účinné látky, které obsahuje, jsou uvedeny v přílohách I, II nebo III nařízení (EHS) č. 2377/90. Pravidla obsažená v uvedených přílohách jsou nyní stanovena v nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (34). Odchylně od těchto pravidel však může být veterinární léčivý přípravek obsahující farmakologicky účinné látky neuvedené v přílohách I, II nebo III nařízení (EHS) č. 2377/90 zaregistrován pro určitá zvířata z čeledi koňovitých, která byla v souladu s právními předpisy Unie v oblasti zdraví zvířat prohlášena za zvířata neurčená na porážku k lidské spotřebě. Takové veterinární léčivé přípravky nesmějí obsahovat účinné látky uvedené v příloze IV nařízení (EHS) č. 2377/90, ani nesmějí být určeny k použití při léčbě stavů, které jsou uvedeny ve schváleném souhrnu údajů o přípravku a pro které je již registrován veterinární léčivý přípravek pro zvířata z čeledi koňovitých. Mělo by proto být stanoveno, že koňovitý může být vyloučen z porážky k lidské spotřebě podle vlastního uvážení majitele zvířete. |
(58) |
V čl. 10 odst. 2 a 3 směrnice 2001/82/ES jsou stanoveny zvláštní odchylky od článku 11 uvedené směrnice pro koňovité, týkající se léčby zvířat určených k produkci potravin léčivými přípravky, které mají stanovený maximální limit reziduí pro použití u jiného druhu zvířat, než je cílový druh, nebo registrovanými pro jiné onemocnění za předpokladu, že jsou tito koňovití identifikováni v souladu s právními předpisy Unie a v jejich identifikačním dokladu je zvláště uvedeno, že nejsou určeni na porážku k lidské spotřebě nebo že jsou určeni na porážku k lidské spotřebě po ochranné lhůtě v délce nejméně šesti měsíců po léčbě látkami uvedenými v nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 (35). |
(59) |
V souladu se směrnicí 2001/82/ES musí členské státy zajistit, aby majitelé nebo chovatelé zvířat, která jsou určena k produkci potravin, byli schopni předložit doklad o nákupu, držení a podání veterinárních léčivých přípravků těmto zvířatům po dobu pěti let od jejich podání, včetně případů, kdy bylo zvíře v průběhu tohoto pětiletého období poraženo. V zájmu uplatňování těchto předpisů je tudíž nezbytné, aby byla informace o porážce určitého koňovitého neprodleně zanesena do centrální databáze členského státu, ve kterém se nachází hospodářství, kde bylo dané zvíře drženo. |
(60) |
Pro účely zajištění kontroly nad vydáváním identifikačních dokladů by měl být v databázi vedené vydávajícím orgánem zaznamenán minimální soubor příslušných údajů týkajících se vydávání těchto dokladů. |
(61) |
Hlavní světové organizace pro chov koní a soutěže se dohodly na zavedení systému univerzálního životního čísla koňovitých (UELN). Tento systém byl vyvinut z podnětu Světové federace chovu sportovních koní (WBFSH), Mezinárodního výboru pro plemenné knihy (ISBC), Světové organizace pro chov arabských plnokrevníků (WAHO), Evropské konference organizací pro chov arabských plnokrevníků (ECAHO), Conférence Internationale de l'Anglo-Arabe (CIAA), Mezinárodní jezdecké federace (FEI) a Union Européenne du Trot (UET) a informace o tomto systému lze najít na internetových stránkách UELN (36). |
(62) |
Systém UELN je vhodný pro registraci evidovaných koňovitých i koňovitých pro chov a produkci a umožňuje postupné zavádění počítačových sítí zajišťujících, aby mohla být totožnost zvířat v případě evidovaných koňovitých nadále ověřována v souladu s článkem 6 směrnice 90/427/EHS. |
(63) |
Při přidělování kódů k databázím nesmějí být tyto kódy a formát zaznamenaných identifikačních čísel jednotlivých zvířat v žádném případě v rozporu se zavedeným systémem UELN. Proto by měl být před přidělením jakéhokoli kódu určité databázi tento kód zkontrolován podle seznamu přidělených kódů UELN. |
(64) |
Směrnice 2009/156/ES požaduje, aby úřední veterinární lékař zaznamenal v evidenci identifikační číslo nebo číslo identifikačního dokladu poraženého koňovitého a zaslal příslušnému orgánu místa odeslání na jeho žádost potvrzení o tom, že zvíře bylo poraženo. Mělo by být tudíž upřesněno, že v takových případech musí být identifikační doklady zničeny v místě porážky s cílem zamezit podvodnému použití identifikačních dokladů poražených koňovitých. |
(65) |
Uvedená směrnice rovněž stanoví, že po porážce evidovaných koní, včetně utracení pro účely tlumení nákaz, musí být jejich identifikační doklady vráceny orgánu, který je vydal. Tyto požadavky by se měly vztahovat i na identifikační doklady vydané pro evidované koňovité jiné než evidované koně a koňovité pro chov a produkci. |
(66) |
S cílem zajistit, aby databáze vydávajících orgánů obsahovaly aktuální informace, je třeba stanovit oběh informací o smrti nebo ztrátě zvířete v databázi orgánu, který vydal doklad, a v centrální databázi členského státu, ve kterém se nachází hospodářství, kde byl daný koňovitý držen. |
(67) |
Ke splnění těchto požadavků by mělo přispět zaznamenání životního čísla slučitelného se systémem UELN a jeho použití pro identifikaci orgánů nebo úřadů, které daný identifikační doklad vydaly. Členské státy by měly pokud možno využívat styčná místa, která určily v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004. |
(68) |
Díky povinnému záznamu o osobě žádající o vydání identifikačního dokladu, jíž je v rámci lhůty nepřesahující 12 měsíců po narození zvířete chovatel a obvykle i majitel zvířete, pro které se identifikační doklad vydává, spolu s povinností oznámit vydávajícímu orgánu jakýkoli přesun obvyklého místa pobytu koňovitého do jiného členského státu může být vytvořen řetězec informací sloužící k vysledování zvířete v případě potřeby. |
(69) |
V souladu s nařízením (ES) č. 504/2008 má identifikační údaje v identifikačním dokladu aktualizovat vydávající orgán, který tento doklad vydal. Členské státy poukazovaly na neochotu majitelů koňovitých zasílat identifikační doklad vydávajícím orgánům k aktualizaci identifikačních údajů poštou, zvláště pak v případech, kdy se tento vydávající orgán nachází v zahraničí. Tato neochota je způsobena obavami ze ztráty identifikačního dokladu, neboť pak by bylo nutné identifikovat koňovitého prostřednictvím duplikátu nebo náhradního identifikačního dokladu, kterými se dané zvíře vylučuje z porážky k lidské spotřebě, což vede k podstatnému snížení hodnoty zvířete. |
(70) |
K usnadnění správy identifikačního dokladu po celou dobu života zvířete je zapotřebí zavést postupy pro registraci identifikačního dokladu v členském státě obvyklého místa pobytu zvířete, zvláště v případech, kdy byl identifikační doklad vydán v jiném členském státě. Jako nejvhodnější způsob komunikace s vydávajícím orgánem, který provedl první identifikaci, se jeví výměna informací mezi centrálními databázemi dotčených členských států. |
(71) |
Kromě toho mohou vydávající orgány své schválení nebo určení pozbýt, zatímco vydané identifikační doklady zůstávají platnými dokumenty pro účely zdraví zvířat a veřejného zdraví. Je tudíž nezbytné zálohovat informace obsažené v identifikačním dokladu prostřednictvím databáze, k níž mají přístup příslušné orgány v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví. |
(72) |
Jelikož v každém členském státě obvykle působí více než jeden vydávající orgán, koňovití se často přesunují mezi hospodářstvími i mezi členskými státy, mění se jejich status z „koňovitých pro chov a produkci“ na „evidované koňovité“ nebo ze zvířat určených k produkci potravin na zvířata vyloučená z porážky k lidské spotřebě a evidované koňovité může identifikovat organizace vedoucí plemennou knihu, která má své sídlo v jiném členském státě, je v zájmu účinného provádění směrnic 90/427/EHS a 2009/156/ES nevyhnutelné, nezbytné a žádoucí zřídit v každém členském státě centrální databázi, kde budou zaznamenány identifikační údaje o všech koňovitých chovaných v hospodářstvích, která se v daném členském státě nacházejí. |
(73) |
Mělo by se však umožnit, aby členské státy, ve kterých již existuje jedna databáze pro evidované koňovité a jiná databáze pro koňovité pro chov a produkci, i nadále zachovaly tento systém, za předpokladu, že tyto databáze budou propojeny a veterinární orgány budou mít do obou plný přístup. |
(74) |
Za tímto účelem by centrální databáze v jednotlivých členských státech měly spolupracovat v souladu se směrnicí Rady 89/608/EHS (37), aby se usnadnila výměna údajů týkajících se určitého zvířete a identifikačního dokladu, který byl pro ně vydán. |
(75) |
S ohledem na jednotné použití právních předpisů Unie týkajících se identifikace koňovitých v členských státech a zajištění jejich jednoznačnosti a transparentnosti by mělo být nařízení (ES) č. 504/2008 zrušeno a nahrazeno tímto nařízením. |
(76) |
V souladu s bodem 24 přílohy nařízení Komise (EU) č. 519/2013 (38) jsou koňovití narození v Chorvatsku nejpozději do 30. června 2013, avšak neidentifikovaní do tohoto data v souladu s nařízením (ES) č. 504/2008, identifikováni v souladu s posledně uvedeným nařízením nejpozději do 31. prosince 2014. |
(77) |
Toto nařízení by se mělo použít ode dne 1. ledna 2016, aby se členským státům a provozovatelům poskytla dostatečná doba na přizpůsobení se novým pravidlům. Požadavky na vytvoření a zprovoznění centrální databáze by se nicméně měly v Řecku, ve Švédsku a ve Spojeném království použít ode dne 1. července 2016. |
(78) |
Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a Stálého výboru pro zootechniku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro identifikaci koňovitých:
a) |
narozených v Unii nebo |
b) |
uvolněných do volného oběhu v Unii v souladu s celním postupem vymezeným v čl. 5 odst. 16 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013. |
2. Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno rozhodnutí 96/78/ES.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„koňovitými“ volně žijící nebo domestikovaní lichokopytníci všech druhů rodu Equus čeledi koňovitých a jejich kříženci; |
b) |
„hospodářstvím“ zemědělské nebo výcvikové zařízení, stáj nebo jakékoli prostory nebo zařízení, ve kterých se koňovití obvykle drží nebo chovají pro jakékoli účely, a přírodní rezervace, ve kterých koňovití žijí volně; |
c) |
„držitelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která vlastní koňovité nebo je jejich držením pověřena, bez ohledu na to, zda za finanční odměnu či nikoliv a zda dočasně nebo nastálo, a to i v průběhu přepravy, na trzích nebo během soutěží, dostihů nebo kulturních akcí; |
d) |
„majitelem“ fyzická nebo právnická osoba, která vlastní daného koňovitého; |
e) |
„evidovanými koňovitými“ všichni koňovití, kteří:
|
f) |
„plemennou knihou“ každá kniha, registr, soubor nebo počítačový nosič dat:
|
g) |
„koňovitými pro chov a produkci“ koňovití jiní než uvedení v písmenech e) a h); |
h) |
„jatečnými koňovitými“ koňovití určení k porážce na jatkách, a to buď přímo po přepravě, nebo po tranzitu přes schválené sběrné středisko uvedené v článku 7 směrnice 2009/156/ES; |
i) |
„příslušným orgánem“ ústřední orgán členského státu, který je příslušný k organizaci úředních kontrol, nebo jakýkoli jiný orgán, kterému byla tato pravomoc svěřena, včetně příslušného orgánu uvedeného v čl. 2 písm. h) směrnice 2009/156/ES; |
j) |
„zootechnickým orgánem“ ústřední orgán členského státu, který je příslušný k provádění směrnice 90/427/EHS, nebo jakýkoli jiný orgán, kterému byla tato pravomoc svěřena, včetně orgánů uvedených v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí 92/353/EHS; |
k) |
„dočasným vstupem“ status evidovaného koně přicházejícího ze třetí země a dovezeného do Unie na dobu kratší než 90 dnů na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 19 písm. b) směrnice 2009/156/ES; |
l) |
„trvalým přijetím“ status koňovitého pocházejícího ze třetí země a dovezeného do Unie na dobu 90 dnů nebo delší; |
m) |
„odznakem“ jakákoli viditelná či zřetelná rozlišující charakteristika jednotlivého koňovitého, která je buď vrozená, nebo získaná a zaznamenaná pro účely identifikace; |
n) |
„elektronickým odpovídačem“ pasivní radiofrekvenční identifikační zařízení určené pouze ke čtení:
|
o) |
„jedinečným životním číslem“ jedinečný 15místný alfanumerický kód shrnující informace o konkrétním koňovitém a databázi a zemi, ve které byly tyto informace poprvé zaznamenány v souladu se systémem kódování univerzálního životního čísla koňovitých (UELN), a který tvoří:
|
p) |
„členským státem prostým moru koní“:
|
q) |
„nákazami povinnými hlášením“ nákazy uvedené v příloze I směrnice 2009/156/ES; |
r) |
„úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař určený příslušným orgánem členského státu nebo třetí země; |
s) |
„čipovou kartou“ plastikové zařízení se zabudovaným počítačovým čipem, na které lze ukládat informace a přenášet je elektronicky do kompatibilních počítačových systémů; |
t) |
„odpovědným veterinárním lékařem“ veterinární lékař uvedený v čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/82/ES. |
Článek 3
Obecné zásady a povinnost identifikace koňovitých
1. Koňovití žijící na některém z území uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 882/2004 musí být identifikováni v souladu s tímto nařízením.
2. V případech, kdy držitel není majitelem nebo jedním z majitelů koňovitého, jedná v souladu s tímto nařízením jménem majitele a ve shodě s ním.
3. Členské státy a vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) mohou vyžadovat, aby žádost o vydání identifikačního dokladu podle článku 11 nebo o změnu identifikačních údajů ve stávajícím identifikačním dokladu podle článku 27 předkládal vydávajícímu orgánu majitel.
4. Členské státy zajistí, v odpovídajících případech prostřednictvím úředních kontrol v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004, aby držitelé koňovitých a vydávající orgány plnili své povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Článek 4
Systém Unie pro identifikaci koňovitých
1. Pro účely tohoto nařízení se systém Unie pro identifikaci koňovitých skládá z těchto prvků:
a) |
jedinečný celoživotní identifikační doklad, který (nestanoví-li vydávající orgán jinak nebo není-li jinak stanoveno v tomto nařízení) zůstává majetkem vydávajícího orgánu, jenž jej vydal, a který obsahuje:
|
b) |
metoda ověřování totožnosti, která:
|
c) |
databáze, v níž jsou v souladu s článkem 38 zaznamenány identifikační údaje o koňovitém, pro kterého byl identifikační doklad vydán, a o držiteli, který předložil žádost o vydání identifikačního dokladu, a v níž se současně zvířeti přiděluje jedinečné životní číslo; |
d) |
centrální databáze zřízená v souladu s článkem 39. |
2. Koňovitý je považován za identifikovaného v souladu s tímto nařízením, pouze pokud:
a) |
jej doprovází identifikační doklad vydaný v souladu s jedním z následujících ustanovení:
|
b) |
je identifikován v souladu s:
|
KAPITOLA II
IDENTIFIKACE KOŇOVITÝCH NAROZENÝCH V UNII
Článek 5
Vydávající orgány pro koňovité narozené v Unii
1. Identifikační doklad stanovený v článku 7 vydává některý z následujících vydávajících orgánů:
a) |
v případě evidovaných koňovitých uvedených v čl. 2 písm. e) bodě i) tohoto nařízení organizace nebo sdružení úředně schválené nebo uznané v souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí 92/353/EHS nebo správní orgán dotyčného členského státu, který vede plemennou knihu, do níž byl koňovitý zapsán nebo byl evidován a je způsobilý pro zápis v souladu s rozhodnutím 96/78/ES; |
b) |
v případě evidovaných koní uvedených v čl. 2 písm. e) bodě ii) národní pobočka mezinárodní organizace nebo sdružení, která je odpovědná za dostihové a závodní koně a která je pod dohledem příslušného orgánu členského státu, v němž má sídlo; |
c) |
v případě koňovitých pro chov a produkci uvedených v čl. 2 písm. g):
|
2. Příslušný orgán určí pouze vydávající orgány uvedené v odst. 1 písm. c) bodě ii), které splňují tyto podmínky:
a) |
musí být vyhotoven přesný popis úkolů a odpovědností, jejichž výkonem je vydávající orgán pověřen, a podmínek, za nichž je smí vykonávat; |
b) |
musí existovat důkaz o tom, že vydávající orgán:
|
c) |
vydávající orgán musí úzce spolupracovat s příslušným orgánem ve snaze předejít jakýmkoli případům nedodržování požadavků tohoto nařízení, a popřípadě je napravit; |
d) |
existuje účinná koordinace mezi příslušným orgánem a určeným vydávajícím orgánem. |
3. Pokud má příslušný orgán oprávněný důvod se domnívat, že vydávající orgán jedná způsobem, jenž není v souladu s požadavky tohoto nařízení, takové domnělé případy nedodržení prošetří. Vydávající orgán nesmí vydávat identifikační doklady, dokud nebude šetření uzavřeno a nedojde k vyloučení nebo nápravě veškerých případů nedodržení.
4. Pokud bez ohledu na opatření provedená v souladu s odstavcem 3 vydávající orgán uvedený v odstavci 1 neplní požadavky stanovené v tomto nařízení, odejme mu příslušný orgán povolení k vydávání identifikačních dokladů pro koňovité.
Po odejmutí povolení k vydávání identifikačních dokladů příslušný orgán zajistí, aby koňovití, za něž je odpovědný, byli nadále identifikováni v souladu s tímto nařízením a aby identifikační doklady, které byly nebo mají být vráceny v souladu s článkem 34, převzal do úschovy daný příslušný orgán nebo vydávající orgán, jemuž byl tento úkol příslušným orgánem svěřen.
Článek 6
Informace o vydávajících orgánech
1. Členské státy sestaví a průběžně aktualizují seznam vydávajících orgánů uvedených v čl. 5 odst. 1 a zpřístupní tento seznam ostatním členským státům, ostatním vydávajícím orgánům a veřejnosti na internetové stránce zřízené příslušným orgánem.
2. Seznam uvedený v odstavci 1:
a) |
obsahuje kontaktní údaje nezbytné pro splnění požadavků článku 35, čl. 37 odst. 4, čl. 38 odst. 3 a čl. 40 odst. 1; |
b) |
odpovídá vzorové šabloně stanovené v písm. f) oddílu I kapitoly 2 přílohy II rozhodnutí 2009/712/ES a splňuje požadavky stanovené v příloze III uvedeného rozhodnutí; |
c) |
je přímo přístupný prostřednictvím internetového odkazu poskytnutého Komisí v souladu s odstavcem 3 a je dostatečně srozumitelný osobám, které nejsou rodilými mluvčími. |
3. S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto aktuálních seznamů uvedených v odstavci 1 zřídí Komise internetovou stránku, na níž každý členský stát uvede přímý odkaz na požadované informace na internetových stránkách stanovených v odstavci 1.
Článek 7
Formát a obsah identifikačních dokladů vydaných pro koňovité narozené v Unii
1. Koňovití narození v Unii se identifikují pomocí jedinečného identifikačního dokladu pro koňovité vydaného na celý život daného koňovitého v souladu:
a) |
se vzorovým identifikačním dokladem stanoveným v části 1 přílohy I; |
b) |
s dodatečnými požadavky stanovenými v části 2 přílohy I. |
2. Vydávající orgány zajistí, aby identifikační doklad obsahoval dostatečný počet stran s naformátovanými poli pro uvedení informací požadovaných podle následujících oddílů uvedených ve vzorovém identifikačním dokladu v části 1 přílohy I:
a) |
v případě evidovaných koňovitých alespoň oddíly I až IX; |
b) |
v případě koňovitých pro chov a produkci alespoň oddíly I až IV. |
3. Vydávající orgány zajistí, aby pořadí a číslování oddílů v identifikačních dokladech stanovených v části 1 přílohy I zůstalo nezměněno a aby u oddílů, kde se počítá s více zápisy, byl v identifikačním dokladu poskytnut dostatečný počet stran.
4. Vydávající orgány odpovídají za bezpečné uchování čistých i vyplněných identifikačních dokladů ve svých prostorách.
Aniž je dotčen čl. 4 odst. 1 písm. a), tam, kde to jednací řád vydávajícího orgánu umožňuje, vydávající orgány zajistí, aby identifikační doklady uvedené v čl. 34 odst. 1 písm. c) bodě ii) a v článku 35 byly účinně znehodnoceny s cílem zamezit jakémukoli podvodnému použití dokladu samotného či informací, jež obsahuje, předtím, než je doklad předán majiteli zvířete na památku.
5. Příslušný orgán spolu se zootechnickým orgánem může přijmout správní postupy k zajištění jednotné podoby identifikačních dokladů vydávaných vydávajícími orgány uvedenými v čl. 5 odst. 1 pod jejich dohledem, za předpokladu, že jsou dodrženy obecné požadavky podle odstavců 1, 2 a 3.
Článek 8
Povinnosti příslušného orgánu v souvislosti s vydáváním identifikačních dokladů pro koňovité narozené v Unii
Zootechnický orgán a příslušný orgán zajistí, aby na jejich území vydávající orgány, za něž v příslušných případech odpovídají:
a) |
vydávaly identifikační doklady vyhovující požadavkům stanoveným v čl. 7 odst. 1, 2 a 3; |
b) |
zavedly potřebné systémy, aby mohly na žádost příslušného orgánu ověřit, zda identifikační doklad, o němž se tvrdí, že jimi byl vydán:
|
Článek 9
Vydávání identifikačních dokladů pro koňovité narozené v Unii
1. Vydávající orgány vydávají pouze identifikační doklady:
a) |
které splňují požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1, 2 a 3; |
b) |
jejichž oddíl I je řádně vyplněn s pomocí informací ověřených vydávajícím orgánem uvedeným v bodě 11 části A oddílu I nebo jeho jménem; |
c) |
jejichž oddíl IV je vyplněn, pokud tak požadují vnitrostátní právní předpisy nebo pravidla vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b); |
d) |
jejichž oddíl V je vyplněn v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. |
2. Vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. a) identifikuje evidované koňovité uvedené v čl. 2 písm. e) bodě i) v souladu s pravidly plemenné knihy uvedené ve zmíněném ustanovení a vyplní oddíl V identifikačního dokladu s pomocí informací v osvědčení o původu zvířete uvedeném v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 90/427/EHS a v příloze uvedené směrnice.
3. V souladu se zásadami organizace nebo sdružení, které zavedly plemennou knihu o původu plemene evidovaného koňovitého, musí oddíl V identifikačního dokladu obsahovat:
a) |
úplné informace o rodokmenu; |
b) |
oddíl plemenné knihy uvedený v článku 2 nebo 3 směrnice 96/78/ES; |
c) |
třídu v hlavním oddílu plemenné knihy, do níž byl evidovaný koňovitý zapsán, je-li stanovena. |
4. Pro účely evidence dostihového nebo závodního koně uvedeného v čl. 2 písm. e) bodě ii) vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. b) buď:
a) |
vydá v souladu s odst. 1 písm. a) a b) a pravidly daného vydávajícího orgánu identifikační doklad vyhovující ustanovením čl. 7 odst. 1, 2 a 3 nebo |
b) |
uzná a potvrdí identifikační doklad vydaný pro tohoto koně v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nebo |
c) |
vydá nový identifikační doklad v souladu s čl. 12 odst. 3 písm. c). |
Článek 10
Výjimka týkající se vyplnění některých informací v oddíle I a IV identifikačního dokladu
1. Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 9 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán povolit vydávajícím orgánům neuvádět pomocí nákresu informace uvedené v bodech 12 až 18 schématu v identifikačním dokladu, stanoveném v části B oddílu I přílohy I, pokud jsou splněny obě následující podmínky:
a) |
v souladu s článkem 18 je implantován elektronický odpovídač nebo je v souladu s článkem 21 použita rovnocenná povolená alternativní metoda k ověření totožnosti; |
b) |
fotografie či tisk znázorňuje dostatek podrobností pro popis daného koňovitého. |
2. Vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) mohou:
a) |
nevyužít výjimky udělené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku; |
b) |
přizpůsobit identifikační doklady vydané v souladu s odstavcem 1 tohoto článku požadavkům stanoveným v čl. 9 odst. 1. |
3. Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. c) mohou být informace o majiteli poskytnuty formou dokladu o vlastnictví nebo registrační karty, které jsou zaznamenány v databázi zřízené v souladu s článkem 38, jež uvádí:
a) |
jedinečné životní číslo koňovitého; |
b) |
číslo identifikačního dokladu, existuje-li, a kód elektronického odpovídače nebo povolenou alternativní metodu k ověření totožnosti v souladu s článkem 21. |
Doklad o vlastnictví či registrační karta uvedené v prvním pododstavci se vydávajícímu orgánu vrátí, pokud zvíře uhynulo nebo bylo prodáno, ztraceno, odcizeno, poraženo či utraceno.
Článek 11
Žádosti o vydání identifikačních dokladů pro koňovité narozené v Unii
1. Držitelé předkládají žádost o vydání identifikačních dokladů pro koňovité narozené v Unii příslušnému vydávajícímu orgánu v členském státě, ve kterém se nachází hospodářství, kde je daný koňovitý držen, a poskytnou veškeré informace nezbytné k dosažení souladu s tímto nařízením.
2. Členské státy stanoví lhůty pro předložení žádosti stanovené v odstavci 1, které jsou nezbytné pro dodržení lhůty pro identifikaci stanovené v článku 12 a čl. 13 odst. 1.
3. Odchylně od odstavce 1 a v souladu s článkem 1 rozhodnutí 96/78/ES může držitel předložit žádost stanovenou v odstavci 1 příslušnému vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b), který má sídlo v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém se nachází hospodářství, kde je daný koňovitý držen.
Článek 12
Lhůta pro identifikaci koňovitých narozených v Unii
1. Koňovití narození v Unii musí být identifikováni pomocí identifikačního dokladu vydaného v souladu s článkem 9 nejpozději do 12 měsíců ode dne narození, a v každém případě před tím, než definitivně opustí hospodářství, v němž se narodili, s výjimkou případů, kdy se takový přesun uskuteční v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. c) u hříběte doprovázejícího matku, na níž závisí, nebo v souladu s čl. 26 odst. 2.
2. Odchylně od odstavce 1 se členské státy mohou rozhodnout omezit tuto maximální povolenou lhůtu pro identifikaci koňovitých na šest měsíců nebo na kalendářní rok narození.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může být kdykoli vydán nový identifikační doklad v souladu s článkem 9 v těchto případech:
a) |
na žádost příslušného orgánu nebo příslušným orgánem, pokud stávající identifikační doklad nevyhovuje požadavkům čl. 7 odst. 1, 2 a 3 nebo pokud některé identifikační údaje stanovené v oddíle I, II nebo V nebyly vydávajícím orgánem řádně zapsány, nebo |
b) |
pokud je koňovitý pro chov a produkci povýšen do kategorie evidovaného koňovitého v souladu s pravidly vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. a) a stávající identifikační doklad nelze odpovídajícím způsobem změnit, nebo |
c) |
pokud je kůň povýšen do kategorie evidovaného koně nebo zaevidován jako evidovaný kůň uvedený v čl. 2 písm. e) bodě ii) v souladu s pravidly vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. b) a stávající identifikační doklad nelze odpovídajícím způsobem změnit, nebo |
d) |
pokud je identifikační doklad vydán v souladu s čl. 10 odst. 1 a nelze jej přizpůsobit požadavkům čl. 9 odst. 1 v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b), nebo |
e) |
v případech uvedených v čl. 18 odst. 4 a 5, kdy stávající identifikační doklad nelze odpovídajícím způsobem změnit, nebo |
f) |
pokud je identifikační doklad zabaven příslušným orgánem v rámci šetření. |
V případech uvedených v prvním pododstavci se stávající identifikační doklad odevzdá vydávajícímu orgánu ke znehodnocení a toto znehodnocení stávajícího identifikačního dokladu a vydání nového identifikačního dokladu se zaznamená v databázi zavedené podle článku 38.
Článek 13
Výjimky týkající se identifikace určitých koňovitých žijících volně nebo v polodivokých podmínkách
1. Odchylně od článku 12 může příslušný orgán rozhodnout, že koňovití tvořící vymezené populace žijící volně nebo v polodivokých podmínkách v určitých oblastech, jež příslušný orgán vymezí, se identifikují pomocí identifikačního dokladu vydaného v souladu s článkem 9 nebo čl. 17 odst. 4, pouze tehdy, jsou-li:
a) |
z těchto populací přemístěni, s výjimkou přemístění z jedné vymezené populace do jiné pod úředním dohledem, nebo |
b) |
domestikováni. |
2. Členské státy, které hodlají využít výjimky stanovené v odstavci 1, oznámí Komisi s odkazem na tento článek dotčené populace a oblasti, které vymezily v souladu s odstavcem 1 před využitím dané výjimky.
KAPITOLA III
IDENTIFIKACE KOŇOVITÝCH DOVEZENÝCH DO UNIE
Článek 14
Identifikace koňovitých dovezených do Unie
Identifikační doklady vydané ve třetích zemích se považují za platné podle tohoto nařízení za předpokladu, že splňují následující podmínky:
a) |
byly vydány:
|
b) |
vyhovují všem požadavkům čl. 7 odst. 2. |
Článek 15
Žádosti o vydání identifikačních dokladů pro koňovité dovezené do Unie
1. Držitel koňovitého podá u vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 5 odst. 1, který je příslušný pro danou kategorii koňovitého, žádost o vydání podle článku 9 identifikačního dokladu podle článku 7, nebo o registraci stávajícího identifikačního dokladu v databázi zřízené tímto vydávajícím orgánem v souladu s článkem 38 tohoto nařízení do 30 dní od data dokončení celního postupu uvedeného v čl. 5 odst. 16 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 v případě, že:
a) |
jsou koňovití dováženi do Unie nebo |
b) |
příslušný orgán změnil dočasný vstup evidovaného koně na základě rozhodnutí přijatého Komisí podle čl. 19 písm. b) směrnice 2009/156/ES na trvalé přijetí podle čl. 19 písm. c) uvedené směrnice. |
2. Pokud stávající identifikační doklad uvedený v odstavci 1 nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 2, vydávající orgán na žádost držitele:
a) |
doplní identifikační doklad tak, aby splňoval požadavky čl. 7 odst. 2; |
b) |
zaznamená identifikační údaje o tomto koňovitém a doplňující informace do databáze zřízené v souladu s článkem 38. |
3. V případě, kdy stávající identifikační doklad uvedený v odstavci 1 nelze změnit tak, aby splňoval požadavky čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení, nelze jej považovat za platný pro účely identifikace v souladu s tímto nařízením a dotyčný koňovitý musí být identifikován vydáním podle článku 9 nového identifikačního dokladu, který odpovídá požadavkům čl. 7 odst. 1, 2 a 3, na základě předloženého identifikačního dokladu, který musí poskytovat alespoň informace stanovené v příloze směrnice 90/427/EHS.
KAPITOLA IV
KONTROLY POŽADOVANÉ PŘED VYDÁNÍM IDENTIFIKAČNÍCH DOKLADŮ A METODY OVĚŘOVÁNÍ TOTOŽNOSTI
Článek 16
Ověření jedinečnosti identifikačních dokladů vydaných pro koňovité
1. Před vydáním identifikačního dokladu učiní vydávající orgán nebo osoba jednající jeho jménem všechna příslušná opatření pro:
a) |
ověření toho, že žádný takovýto identifikační doklad nebyl ještě pro dotyčného koňovitého vydán; |
b) |
zabránění podvodnému vydání několika identifikačních dokladů pro jednoho koňovitého. |
2. Opatření uvedená v odstavci 1 musí zahrnovat:
a) |
ověření příslušných dostupných dokladů a elektronických záznamů; |
b) |
odhad věku koňovitého; |
c) |
kontrolu daného koňovitého z hlediska jakýchkoli známek či stop svědčících o předchozí identifikaci, jak stanoví článek 17. |
Článek 17
Opatření ke zjištění předchozí identifikace koňovitých
1. Opatření ke zjištění možných známek nebo stop svědčících o předchozí identifikaci podle článku 16 musí zahrnovat alespoň opatření ke zjištění:
a) |
jakéhokoli dříve implantovaného elektronického odpovídače s využitím čtecího zařízení odpovídajícího normě ISO 11785 a schopného číst alespoň odpovídače HDX a FDX-B přinejmenším tam, kde je čtecí zařízení v přímém kontaktu s povrchem těla v místě, kde je za obvyklých okolností elektronický odpovídač implantován; |
b) |
jakýchkoli klinických známek svědčících o tom, že dříve implantovaný elektronický odpovídač či dříve provedené označení podle článku 21 byly chirurgicky odstraněny nebo změněny; |
c) |
jakékoli známky toho, že u koňovitého byla použita alternativní metoda ověření totožnosti podle článku 21. |
2. Pokud po předložení žádosti držitelem v souladu s čl. 11 odst. 1 opatření stanovená v odstavci 1 tohoto článku vedou ke zjištění dříve implantovaného elektronického odpovídače nebo uplatnění některé z alternativních metod ověření totožnosti podle článku 21, což svědčí o předchozí identifikaci podle článku 9, vydávající orgán:
a) |
vydá duplikát identifikačního dokladu nebo náhradní identifikační doklad v souladu s články 29 nebo 32, v závislosti na dostupných informacích; |
b) |
doplní tuto informaci, tzn. číslo elektronického odpovídače nebo alternativní metodu ověření totožnosti, odpovídajícím způsobem do formuláře v části A a do schématu v části B oddílu I identifikačního dokladu. |
3. Pokud se potvrdí nezdokumentované odstranění elektronického odpovídače nebo alternativní metody ověření totožnosti uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku u koňovitého narozeného v Unii, vydá vydávající orgán náhradní identifikační doklad v souladu s článkem 32.
4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může příslušný orgán povolit vydání identifikačního dokladu podle článku 9 pro koňovité žijící volně nebo v polodivokých podmínkách uvedené v článku 13, kteří mají implantovaný elektronický odpovídač, avšak pro které nebyl v souladu s článkem 13 vydán identifikační doklad, za předpokladu, že číslo elektronického odpovídače bylo v době jeho implantace zaznamenáno do databáze vydávajícího orgánu odpovědného za dotčenou populaci koňovitých.
Článek 18
Elektronické metody ověřování totožnosti
1. Vydávající orgán zajistí, aby byl při první identifikaci koňovitého v souladu s článkem 12 zvířeti implantován elektronický odpovídač.
2. Elektronický odpovídač se implantuje parenterálně za aseptických podmínek mezi temenem a kohoutkem uprostřed šíje v krajině šíjového vazu.
Příslušný orgán může nicméně povolit implantaci elektronického odpovídače v jiném místě na šíji koňovitého, pokud tento alternativní způsob implantace:
a) |
neohrožuje pohodu daného koňovitého; |
b) |
nezvyšuje riziko posunu elektronického odpovídače v porovnání s metodou uvedenou v prvním pododstavci. |
3. Členské státy stanoví minimální odbornou způsobilost pro zákrok uvedený v odstavci 2 nebo určí osobu (dále jen „odborně způsobilá osoba“) nebo profesi oprávněnou provádět tyto operace.
4. Vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) mohou vyžadovat, aby koňovití identifikovaní pomocí alternativní metody ověřování totožnosti uvedené v článku 21 byli označeni prostřednictvím implantace elektronického odpovídače pro účely zápisu nebo evidování koňovitých do plemenných knih nebo pro účely evidování dostihových a závodních koní.
5. Vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 a příslušný orgán mohou požadovat, aby koňovití považovaní za identifikované v souladu s čl. 4 odst. 2 a čl. 43 odst. 1 byli označeni prostřednictvím implantace elektronického odpovídače za účelem ověření totožnosti v následujících případech:
a) |
dříve implantované a zaznamenané elektronické odpovídače přestaly fungovat; |
b) |
vrozený nebo získaný odznak zaznamenaný jako alternativní metoda ověřování totožnosti uvedená v článku 21 již nevyhovuje danému účelu nebo |
c) |
příslušný orgán to považuje za nezbytné k zajištění ověření totožnosti. |
Článek 19
Zajištění jedinečnosti kódu zobrazeného elektronickým odpovídačem
1. Členské státy stanoví pravidla v souladu s normami uvedenými v čl. 2 písm. n) bodě i) k zajištění jedinečnosti kódů zobrazených elektronickými odpovídači, které implantují vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 při vydávání identifikačních dokladů podle článku 9.
2. Pravidla stanovená v souladu s odstavcem 1 se musí uplatňovat tak, aby nedošlo k narušení systému identifikace stanoveného vydávajícím orgánem v jiném členském státě, který provedl identifikaci evidovaného koňovitého v souladu s tímto nařízením.
Článek 20
Zaznamenání kódu elektronického odpovídače do identifikačního dokladu
1. Při implantaci elektronického odpovídače v souladu s článkem 18 zapíše vydávající orgán do identifikačního dokladu tyto informace:
a) |
v bodě 5 části A oddílu I alespoň posledních 15 číslic kódu přenášeného elektronickým odpovídačem a zobrazovaného po implantaci pomocí čtecího zařízení; a případně:
|
b) |
v bodě 12 nebo 13 schématu v části B oddílu I (podle strany, na které byl elektronický odpovídač implantován) místo, kde byl elektronický odpovídač koňovitému implantován a po implantaci přečten; |
c) |
v bodě 19 schématu v části B oddílu I podpis buď veterinárního lékaře či odborně způsobilé osoby, která provedla identifikaci vyplněním bodu 3 části A a schématu v části B oddílu I a přečetla kód zobrazený elektronickým odpovídačem po implantaci, nebo osoby, která tyto informace přebírá pro účely vydání identifikačního dokladu v souladu s pravidly vydávajícího orgánu. |
2. Odchylně od odst. 1 písm. a) tohoto článku se v případě, kdy je koňovitý označen dříve implantovaným elektronickým odpovídačem, který není v souladu s normami ISO uvedenými v čl. 2 písm. n) bodě i), se v bodě 5 části A oddílu I identifikačního dokladu uvede jméno výrobce nebo čtecí zařízení.
Článek 21
Povolení alternativních metod ověřování totožnosti
1. Odchylně od čl. 18 odst. 1 mohou členské státy povolit vhodné alternativní metody ověřování totožnosti koňovitých narozených v Unii, včetně označení známkami, jež splňují požadavky čl. 4 odst. 1 písm. b) a zajišťují ověřitelnost totožnosti koňovitého zaznamenané v identifikačním dokladu.
2. Členské státy zajistí, aby:
a) |
alternativní metody ověřování totožnosti koňovitých nebyly využívány jako jediný prostředek ověřování totožnosti většiny koňovitých identifikovaných na jejich území v souladu s tímto nařízením; |
b) |
nemohlo docházet k záměně viditelného označení použitého u koňovitých pro chov a produkci s označením vyhrazeným na jejich území k použití vydávajícími orgány uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. a) pro evidované koňovité; |
c) |
povolená alternativní metoda ověřování totožnosti nebo kombinace takových metod poskytovaly přinejmenším stejné záruky jako elektronický odpovídač implantovaný podle článku 18; |
d) |
informace o alternativních metodách ověřování totožnosti použitých u určitého koňovitého mohly být uvedeny ve formátu, jejž lze digitalizovat a uložit vyhledatelným způsobem v databázi zřízené v souladu s článkem 38. |
3. Členské státy hodlající využít výjimku uvedenou v odstavci 1 informují o svých povolených alternativních metodách ověřování totožnosti Komisi, ostatní členské státy a veřejnost prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 6 odst. 1.
Článek 22
Povinnosti vydávajících orgánů a držitelů používajících alternativní metody ověřování totožnosti
1. Vydávající orgán zajistí, aby byl identifikační doklad pro koňovitého vydán pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:
a) |
bylo zkontrolováno správné použití povolené alternativní metody ověřování totožnosti uvedené v článku 21; |
b) |
použitá metoda ověřování totožnosti je uvedena v bodě 6 nebo 7 části A oddílu I, nebo popřípadě v oddílu XI identifikačního dokladu a zaznamenána v databázi v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. f). |
2. Je-li použita alternativní metoda ověřování totožnosti, zajistí držitel prostředky pro zpřístupnění těchto identifikačních údajů, případně ponese náklady na ověření totožnosti daného koňovitého nebo musí strpět související prodlení.
KAPITOLA V
PŘESUN A PŘEPRAVA KOŇOVITÝCH
Článek 23
Přesun a přeprava evidovaných koňovitých a koňovitých pro chov a produkci
1. Identifikační doklady vydané pro evidované koňovité nebo koňovité pro chov a produkci v souladu s čl. 9 odst. 1, článkem 14, článkem 29, článkem 30 nebo článkem 32 musí doprovázet koňovité, pro které byly vydány, neustále, a to včetně (vyžadují-li tak vnitrostátní právní předpisy) přepravy těla koňovitého ke zpracování v zařízení schváleném podle čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo uvedeném v bodě iii) písm. a) kapitoly III přílohy III nařízení (EU) č. 142/2011.
2. Odchylně od odstavce 1 se nevyžaduje, aby identifikační doklad doprovázel evidované koňovité nebo koňovité pro chov a produkci, pokud jsou:
a) |
ustájeni nebo na pastvě a držitel může okamžitě předložit identifikační doklad; |
b) |
dočasně využíváni k jízdě či tahu nebo jsou vedeni či vezeni buď:
|
c) |
jde o neodstavená hříbata doprovázející svou matku nebo kojnou klisnu; |
d) |
jsou zapojeni do tréninku nebo se účastní zkoušky v rámci jezdecké soutěže nebo akce, což vyžaduje, aby dočasně opustili prostor cvičiště, závodiště nebo akce; |
e) |
jsou přesunováni nebo přepravováni v nouzové situaci týkající se koňovitých samotných nebo hospodářství, kde jsou drženi. |
Článek 24
Výjimky týkající se přesunu nebo přepravy koňovitých, které doprovází dočasný doklad
1. Na základě žádosti držitele nebo na žádost příslušného orgánu vydá vydávající orgán dočasný doklad uvádějící alespoň informace stanovené v příloze III, který umožňuje přesun nebo přepravu koňovitých v rámci téhož členského státu v období nepřesahujícím 45 dnů, přičemž identifikační doklad je odevzdán vydávajícímu orgánu nebo příslušnému orgánu za účelem aktualizace identifikačních údajů.
2. Koňovití, které doprovází dočasný doklad uvedený v odstavci 1, nesmějí být přesunuti na jatka k porážce pro lidskou spotřebu.
3. Odchylně od odstavce 1 v případě, kdy má být koňovitý přepravován během období 45 dnů uvedeného ve zmíněném odstavci do jiného členského státu nebo přes jiný členský stát do třetí země, je bez ohledu na svůj evidenční status doprovázen kromě dočasného dokladu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku i veterinárním osvědčením v souladu s přílohou III směrnice 2009/156/ES.
Článek 25
Výjimky pro přesuny s čipovou kartou
1. Odchylně od čl. 23 odst. 1 může příslušný orgán povolit v rámci téhož členského státu přesun nebo přepravu evidovaných koňovitých nebo koňovitých pro chov a produkci bez identifikačního dokladu za předpokladu, že jsou doprovázeni čipovou kartou vydanou tímtéž orgánem, který pro ně vydal identifikační doklad, a obsahující informace uvedené v příloze II.
2. Členské státy, které používají odchylku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku, si mohou navzájem udělit výjimky pro přesun nebo přepravu evidovaných koňovitých nebo koňovitých pro chov a produkci v rámci svých vlastních území.
O svém záměru udělit takové výjimky informují Komisi.
Článek 26
Přesuny a přeprava jatečných koňovitých
1. Jatečné koňovité doprovází při jejich přesunu nebo přepravě na jatka:
a) |
identifikační doklad vydaný podle čl. 9 odst. 1 nebo článku 14 nebo |
b) |
duplikát identifikačního dokladu vydaný podle článku 29 nebo 30, na který se vztahovala výjimka podle článku 31. |
2. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit, aby byli jateční koňovití, pro které nebyl vydán identifikační doklad v souladu s čl. 9 odst. 1, přepraveni přímo z hospodářství, kde se narodili, na jatka v rámci téhož členského státu za předpokladu, že:
a) |
jsou tito jateční koňovití mladší než 12 měsíců a mají viditelné hvězdičky na mléčných laterálních řezácích; |
b) |
vysledovatelnost z hospodářství, kde se narodili, na jatka je nepřerušená; |
c) |
při přepravě na jatka jsou jateční koňovití individuálně označeni v souladu s článkem 18 nebo 21; |
d) |
je zásilka doprovázena údaji o potravinovém řetězci v souladu s oddílem III přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004, které musí zahrnovat odkaz na individuální označení uvedené v písmeni c) tohoto odstavce; |
e) |
elektronický odpovídač nebo jakýkoli fyzický identifikátor použitý u daného koňovitého v souladu s článkem 21 se ochrání před následným podvodným použitím, a to jeho vyjmutím, zničením nebo likvidací na místě. |
3. V případě přesunu nebo přepravy jatečných koňovitých v souladu s odstavcem 2 tohoto článku se nepoužije ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. b) a c).
KAPITOLA VI
NAKLÁDÁNÍ S IDENTIFIKAČNÍMI DOKLADY, DUPLIKÁT IDENTIFIKAČNÍHO DOKLADU, NÁHRADNÍ IDENTIFIKAČNÍ DOKLAD A POZASTAVENÍ PLATNOSTI IDENTIFIKAČNÍHO DOKLADU
Článek 27
Povinnosti držitelů týkající se nakládání s identifikačními doklady s cílem zajistit stálost totožnosti v průběhu celého života koňovitého
1. Držitel koňovitého zajistí, aby následující identifikační údaje v identifikačním dokladu byly vždy aktuální a správné:
a) |
status koňovitého, pokud jde o jeho způsobilost k porážce k lidské spotřebě; |
b) |
čitelný kód elektronického odpovídače nebo označení použitého jako alternativní metoda ověřování totožnosti stanovená v článku 21; |
c) |
status zvířete buď jako evidovaného koňovitého, nebo jako koňovitého pro chov a produkci; |
d) |
informace o majiteli, pokud tak vyžadují právní předpisy členského státu, ve kterém je koňovitý držen, nebo vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1. |
2. Bez ohledu na vydávající orgán, který vydal identifikační doklad v souladu s čl. 9 odst. 1 či články 14, 29 nebo 32, držitel koňovitého zajistí, aby byl identifikační doklad předložen vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 1 příslušnému pro danou kategorii koňovitého v členském státě, ve kterém se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, s cílem poskytnout identifikační údaje uvedené v čl. 38 odst. 1 do třiceti dnů od:
a) |
vydání identifikačního dokladu v souladu s čl. 9 odst. 1 vydávajícím orgánem mimo členský stát, ve kterém se nachází dané hospodářství; |
b) |
dovozu koňovitého do členského státu, ve kterém se dané hospodářství nachází, z jiného členského státu, s výjimkou
|
3. Jestliže je nutné v identifikačním dokladu aktualizovat identifikační údaje uvedené v čl. 38 odst. 1, předloží držitel identifikační doklad do třiceti dnů od události, jež má dopad na identifikační údaje:
a) |
v případě evidovaného koňovitého uvedeného v čl. 2 písm. e) bodě i) vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 1 písm. a), který:
|
b) |
v případě evidovaných koní uvedených v čl. 2 písm. e) bodě ii) vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 1 písm. b) v souladu s pravidly vydávajícího orgánu, který vydal identifikační doklad pro dotyčného evidovaného koně, nebo |
c) |
příslušnému orgánu nebo některému z vydávajících orgánů určených v souladu s tímto nařízením příslušným orgánem členského státu, ve kterém se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen. |
Článek 28
Povinnosti vydávajících orgánů týkající se nakládání s identifikačními doklady s cílem zajistit stálost totožnosti v průběhu celého života koňovitého
Vydávající orgán uvedený v čl. 27 odst. 3:
a) |
provádí nezbytné aktualizace identifikačních údajů v identifikačním dokladu; |
b) |
zanese do části C oddílu I identifikačního dokladu požadované informace o vydávajícím orgánu, které musí tvořit alespoň číslo databáze kompatibilní se systémem UELN, pokud původně nevydal identifikační doklad v souladu s čl. 9 odst. 1; |
c) |
vyplní údaje v oddíle IV identifikačního dokladu, pokud vnitrostátní právní předpisy nebo pravidla vydávajícího orgánu vyžadují provést záznam o změně majitele; |
d) |
zapíše či doplní do databáze, již zřídil v souladu s článkem 38, identifikační údaje uvedené v předloženém identifikačním dokladu; |
e) |
vkládá informace do centrální databáze v souladu s článkem 39. |
Článek 29
Vydávání duplikátů identifikačních dokladů
1. Vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 vydá duplikát identifikačního dokladu, pokud:
a) |
se původní identifikační doklad ztratí a lze určit totožnost zvířete, zejména pomocí kódu přenášeného elektronickým odpovídačem nebo pomocí alternativní metody ověřování totožnosti v souladu s článkem 21, nebo |
b) |
zvíře nebylo identifikováno ve lhůtě stanovené v článku 12, 14 nebo v čl. 43 odst. 2, za předpokladu, že je k dispozici potvrzení o pokrytí a biologická matka nebo, v případě přenosu embryí, náhradní matka je identifikována v souladu s tímto nařízením, nebo |
c) |
příslušný orgán má důkaz o tom, že některé identifikační údaje ve stávajícím identifikačním dokladu neodpovídají příslušnému koňovitému, a nelze použít ustanovení čl. 12 odst. 3 písm. a). |
2. V případech uvedených v odstavci 1 vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 na základě žádosti držitele nebo na žádost příslušného orgánu:
a) |
implantuje zvířeti v případě potřeby elektronický odpovídač v souladu s článkem 18 nebo použije některou z povolených alternativních metod ověřování totožnosti v souladu s článkem 21; |
b) |
vydá duplikát identifikačního dokladu zřetelně takto označený („duplikát identifikačního dokladu“) s uvedením jedinečného životního čísla zaznamenaného v databázi vydávajícího orgánu, který:
|
c) |
klasifikuje daného koňovitého v části II oddílu II duplikátu identifikačního dokladu jako koňovitého, který není určen na porážku k lidské spotřebě. |
3. Údaje uvedené v duplikátu identifikačního dokladu vydaného v souladu s odstavcem 2 se zaznamenají s odkazem na jedinečné životní číslo do databáze uvedené v článku 38 a zašlou se do centrální databáze v souladu s článkem 39.
4. Byl-li ztracený identifikační doklad vydán podle čl. 9 odst. 1 vydávajícím orgánem uvedeným v čl. 5 odst. 1, který již neexistuje, vydá duplikát identifikačního dokladu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 toho členského státu, ve kterém se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen.
Článek 30
Vydávání duplikátů identifikačních dokladů pro koňovité dovezené do Unie
Odchylně od čl. 29 odst. 2 může být v případech, kdy byl ztracený původní identifikační doklad vydán vydávajícím orgánem uvedeným v čl. 14 písm. a) ve třetí zemi, vydán nový identifikační doklad zmíněným vydávajícím orgánem ve třetí zemi za předpokladu, že je tento nový identifikační doklad:
a) |
zaslán vydávajícím orgánem uvedeným v čl. 14 písm. a) vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 29 odst. 2, přičemž je označen jako duplikát identifikačního dokladu, dané zvíře je klasifikováno v souladu s čl. 29 odst. 2 písm. c) a příslušné informace jsou zaneseny do databáze v souladu s čl. 29 odst. 3; |
b) |
zaslán vydávajícím orgánem nebo příslušným orgánem v členském státě, ve kterém se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, držiteli nebo, vyžadují-li tak právní předpisy členského státu, kde se koňovitý nachází, majiteli zvířete. |
Článek 31
Pozastavení statusu koňovitých určených na porážku k lidské spotřebě
1. Odchylně od čl. 29 odst. 2 písm. c) a článku 30 a s výjimkou případu popsaného v čl. 43 odst. 2 může příslušný orgán rozhodnout o pozastavení statusu koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě na dobu šesti měsíců, pokud:
a) |
může držitel uspokojivě prokázat do třiceti dnů od ohlášeného data ztráty identifikačního dokladu, že status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě nebyl ohrožen žádnou léčbou; |
b) |
je žádost o identifikaci podána v souladu s čl. 1 odst. 1 druhou odrážkou rozhodnutí 96/78/ES v průběhu prvního roku života, avšak po uplynutí maximální povolené doby uvedené v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení. |
2. V případě uvedeném v odstavci 1 zapíše příslušný orgán datum začátku šestiměsíční doby pozastavení do prvního sloupce části III oddílu II duplikátu identifikačního dokladu a vyplní třetí sloupec.
Článek 32
Vydávání náhradních identifikačních dokladů
1. Vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 vydá náhradní identifikační doklad, pokud:
a) |
je původní identifikační doklad ztracen a dále:
|
b) |
zvíře nebylo identifikováno ve lhůtách stanovených v čl. 12 odst. 1 nebo 2, v článku 14 nebo v čl. 43 odst. 2. |
2. V případech uvedených v odstavci 1 vydávající orgán uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. c) odpovědný za oblast, ve které se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, na základě žádosti držitele nebo na žádost příslušného orgánu:
a) |
implantuje zvířeti elektronický odpovídač v souladu s článkem 18 nebo použije některou z alternativních metod ověřování totožnosti v souladu s článkem 21; |
b) |
vydá náhradní identifikační doklad zřetelně takto označený („náhradní identifikační doklad“) s uvedením nově přiděleného jedinečného životního čísla odpovídajícího příslušnému záznamu v databázi o vydání tohoto náhradního identifikačního dokladu; |
c) |
klasifikuje daného koňovitého v části II oddílu II náhradního identifikačního dokladu jako koňovitého, který není určen na porážku k lidské spotřebě. |
3. Údaje uvedené v náhradním identifikačním dokladu vydaném v souladu s odstavcem 2 se zaznamenají s odkazem na jedinečné životní číslo do databáze uvedené v článku 38 a zašlou se do centrální databáze v souladu s článkem 39.
Článek 33
Pozastavení platnosti identifikačního dokladu pro účely přesunu
Úřední veterinární lékař pozastaví platnost identifikačního dokladu pro účely přesunu příslušným zápisem v oddíle III tohoto dokladu v případě, že je koňovitý držen v hospodářství nebo pochází z hospodářství, které:
a) |
podléhá zákazu uvedenému v čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES nebo |
b) |
se nachází v členském státě, který není prostý moru koní, nebo na části území členského státu považované v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/156/ES za infikovanou morem koní. |
KAPITOLA VII
SMRT KOŇOVITÝCH, KOŇOVITÍ URČENÍ NA PORÁŽKU K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ A ZÁZNAM O LÉČENÍ
Článek 34
Povinnosti úředního veterinárního lékaře a příslušného orgánu v případě porážky nebo utracení koňovitých
1. Po porážce nebo utracení koňovitého se přijmou tato opatření:
a) |
elektronický odpovídač se ochrání před následným podvodným použitím, a to jeho vyjmutím, zničením nebo likvidací na místě; |
b) |
platnost identifikačního dokladu se zruší přinejmenším umístěním razítka, které nelze zfalšovat, uvádějícího „neplatné“ na všech stranách nebo vyražením otvoru o vhodném průměru, jehož velikost odpovídá alespoň průměru běžné děrovačky, do všech stran; |
c) |
pokud jde o jedinečné životní číslo koňovitého, buď:
|
2. Opatření stanovená v odstavci 1 provede přímo nebo nad jejich prováděním dohlíží:
a) |
úřední veterinární lékař:
|
b) |
příslušný orgán stanovený v čl. 3 odst. 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 v případě likvidace nebo zpracování těla, které v souladu s vnitrostátními právními předpisy uvedenými v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení doprovázel identifikační doklad:
|
3. V případě, že elektronický odpovídač nelze z těla koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě vyjmout, jak je požadováno v odst. 1 písm. a) tohoto článku, prohlásí úřední veterinární lékař maso nebo jeho část obsahující elektronický odpovídač za nevhodné k lidské spotřebě v souladu s písm. n) bodu 1 kapitoly V oddílu II přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004.
Článek 35
Povinnosti držitele a vydávajícího orgánu v případě úhynu nebo ztráty koňovitého
1. Ve všech případech úhynu nebo ztráty koňovitého, včetně krádeže, neuvedených v článku 34 vrátí držitel identifikační doklad příslušnému vydávajícímu orgánu uvedenému v části A oddílu I nebo aktualizovanému v souladu s čl. 28 písm. b) v části C oddílu I identifikačního dokladu do 30 dnů po úhynu nebo ztrátě daného koňovitého.
2. Vydávající orgán, který obdržel informaci o úhynu nebo ztrátě koňovitého v souladu s článkem 34 nebo odstavcem 1 tohoto článku, jedná v souladu s čl. 28 písm. d) a e).
Článek 36
Povinnosti členských států zajistit oběh informací po smrti koňovitého
1. Členské státy zavedou postupy pro vrácení identifikačních dokladů, jejichž platnost byla zrušena, vydávajícímu orgánu v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. c) bodem ii).
2. Členské státy mohou určit kontaktní místo pro dodání potvrzení uvedeného v čl. 34 odst. 1 písm. c) bodě i) nebo identifikačních dokladů uvedených v čl. 34 odst. 1 písm. c) bodě ii) pro jejich další rozeslání příslušným vydávajícím orgánům na svém území.
Toto kontaktní místo může být styčné místo uvedené v článku 35 nařízení (ES) č. 882/2004.
3. V případech, na které se vztahuje odstavec 2, musí být podrobné údaje o kontaktním místě, které mohou být vloženy do centrální databáze stanovené v článku 39, zpřístupněny ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 6 odst. 1.
Článek 37
Koňovití určení na porážku k lidské spotřebě a záznam o léčení
1. Koňovitý se považuje za určeného na porážku k lidské spotřebě, kromě případů, kdy je v souladu s tímto nařízením v části II oddílu II identifikačního dokladu neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není takto určený, na základě:
a) |
podpisu majitele podle jeho vlastního uvážení, s potvrzením vydávajícího orgánu, nebo |
b) |
podpisů držitele a odpovědného veterinárního lékaře jednajícího v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES nebo |
c) |
záznamu vydávajícího orgánu učiněného při vydání duplikátu identifikačního dokladu podle článku 29 nebo 30 nebo náhradního identifikačního dokladu podle článku 32. |
2. Před jakoukoli léčbou v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES nebo před léčbou za použití léčivého přípravku registrovaného v souladu s čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice potvrdí odpovědný veterinární lékař uvedený v čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/82/ES status daného koňovitého jako:
a) |
určeného na porážku k lidské spotřebě, což je standardní případ, nebo |
b) |
neurčeného na porážku k lidské spotřebě, jak je uvedeno v části II oddílu II identifikačního dokladu. |
3. V případě, že léčba uvedená v odstavci 2 tohoto článku není u koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě povolena, zajistí odpovědný veterinární lékař uvedený v čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/82/ES, aby v souladu s odchylkou stanovenou v čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES byl dotyčný koňovitý před zahájením léčby neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není určený na porážku k lidské spotřebě:
a) |
vyplněním a podpisem části II oddílu II identifikačního dokladu a |
b) |
zrušením platnosti části III oddílu II identifikačního dokladu v souladu s pokyny stanovenými v části III oddílu II. |
4. Po provedení opatření stanovených v odstavci 3 držitel koňovitého předloží identifikační doklad vydávajícímu orgánu v členském státě, ve kterém se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, nebo tyto informace poskytne online, jestliže takový přístup do databáze existuje, ve lhůtě 14 dnů od data podpisu v části II oddílu II identifikačního dokladu.
5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát přijmout opatření k zajištění toho, že opatření provedená v souladu s odstavcem 3 oznámí do 14 dnů od data podpisu v části II oddílu II identifikačního dokladu odpovědný veterinární lékař:
a) |
buď přímo vydávajícímu orgánu uvedenému v odstavci 4, kterému poskytne nezbytné informace k tomu, aby tento orgán mohl aktualizovat databázi zřízenou v souladu s článkem 39, nebo |
b) |
přímo do centrální databáze zřízené v souladu s článkem 39, je-li zajištěno uložení těchto informací do databáze zřízené podle článku 38 vydávajícím orgánem uvedeným v odstavci 4. |
6. V případě, že má být koňovitý léčen za podmínek uvedených v čl. 10 odst. 3 směrnice 2001/82/ES, zapíše odpovědný veterinární lékař do části III oddílu II identifikačního dokladu potřebné údaje o léčivém přípravku obsahujícím základní látky nebo látky přinášející vyšší klinický prospěch pro léčbu koňovitých uvedené v nařízení (ES) č. 1950/2006.
Odpovědný veterinární lékař zaznamená datum, kdy byl léčivý přípravek podle předpisu podán naposledy, a informuje v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2001/82/ES držitele o datu, kdy uplyne ochranná lhůta stanovená v souladu s čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice.
KAPITOLA VIII
ZÁZNAMY A SANKCE
Článek 38
Databáze
1. Při vydání identifikačního dokladu nebo registraci dříve vydaných identifikačních dokladů zaznamená vydávající orgán do své databáze přinejmenším tyto údaje týkající se daného koňovitého:
a) |
jedinečné životní číslo; |
b) |
druh; |
c) |
pohlaví; |
d) |
barvu; |
e) |
datum narození (ve formátu dd/mm/rrrr) oznámené držitelem uvedeným v písmeni i); |
f) |
případně alespoň posledních 15 číslic kódu přenášeného elektronickým odpovídačem nebo kód přenášený radiofrekvenčním identifikačním zařízením, které není v souladu s normou ISO 11784, společně s informacemi o požadovaném čtecím systému; nebo alternativní metodu ověřování totožnosti použitou v souladu s článkem 21; |
g) |
zemi narození oznámenou držitelem uvedeným v písmeni i); |
h) |
datum vydání a jakékoli změny identifikačního dokladu; |
i) |
jméno a adresu držitele, který podal žádost podle čl. 11 odst. 1, čl. 15 odst. 1, čl. 29 odst. 2 nebo čl. 32 odst. 2, nebo který případně předložil identifikační doklad, jak je stanoveno v čl. 27 odst. 3; |
j) |
status zvířete jakožto evidovaného koňovitého nebo koňovitého pro chov a produkci; |
k) |
jméno zvířete (jméno, které zvíře dostalo po narození, případně komerční jméno) oznámené držitelem uvedeným v písm. i); |
l) |
známý status zvířete jako neurčeného na porážku k lidské spotřebě; |
m) |
sériové číslo, pokud je takové číslo přiděleno identifikačnímu dokladu uvedenému v čl. 9 odst. 1 a 3, a informace týkající se nového identifikačního dokladu, duplikátu identifikačního dokladu či náhradního identifikačního dokladu, které byly vydány v souladu s čl. 12 odst. 3, článkem 29, článkem 30 nebo článkem 32; |
n) |
zemi, ve které se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, oznámenou držitelem uvedeným v písmeni i); |
o) |
oznámené datum úhynu nebo ztráty zvířete nahlášené držitelem uvedeným v písmeni i) nebo datum porážky. |
2. Vydávající orgán uchová informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve své databázi po dobu nejméně 35 let nebo alespoň dva roky od data oznámení o smrti koňovitého podle článku 34.
3. Nejpozději do 15 dnů od data záznamu informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku zašle vydávající orgán uvedený ve zmíněném odstavci informace uvedené v písmenech a) až j) a l) až o) do centrální databáze zřízené v souladu s článkem 39 v členském státě:
a) |
ve kterém je tento vydávající orgán schválen, uznán nebo určen nebo ve kterém má své sídlo v souladu s čl. 5 odst. 1; |
b) |
ve kterém se daný koňovitý narodil. |
Článek 39
Zřízení centrální databáze
1. Členské státy zřídí pro účely tohoto nařízení své centrální databáze.
2. Odchylně od odstavce 1 se zřízení centrální databáze nevyžaduje v těch členských státech, ve kterých existuje jedna databáze pro evidované koňovité a jedna databáze pro koňovité pro chov a produkci, za předpokladu, že:
a) |
obě databáze mohou navzájem účinně komunikovat a mohou spolupracovat s centrálními databázemi v souladu s článkem 40 s cílem aktualizovat identifikační údaje o koňovitých, jejichž status se mění buď na evidované koňovité, nebo na koňovité pro chov a produkci; |
b) |
příslušný orgán má přímý přístup do obou těchto databází. |
3. Členské státy zpřístupní názvy, adresy a kontaktní údaje svých centrálních databází ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách stanovených v čl. 6 odst. 1.
Článek 40
Provoz a spolupráce centrálních databází
1. Každý členský stát zajistí, aby vydávající orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 vkládaly informace uvedené v čl. 28 písm. e) a čl. 38 odst. 1 o koňovitých identifikovaných na jeho území do centrální databáze, nebo aby databáze vydávajících orgánů na jeho území byly propojeny s centrální databází.
2. Členské státy spolupracují při provozu svých centrálních databází v souladu se směrnicí 89/608/EHS a zajistí, aby:
a) |
v souladu s článkem 28 tohoto nařízení centrální databáze nahlásila s odkazem na jedinečné životní číslo jakoukoli změnu identifikačních údajů uvedených v čl. 38 odst. 1 do centrální databáze členského státu, ve kterém byl identifikační doklad vydán; |
b) |
příslušné orgány ostatních členských států měly bezplatný přístup k minimálním informacím v centrální databázi, aby mohly zjistit, zda do ní byl zaznamenán kód elektronického odpovídače, jedinečné životní číslo nebo číslo průkazu. |
Článek 41
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do 1. ledna 2016 a neprodleně ji informují o jakékoli následné změně, která se jich týká.
KAPITOLA IX
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 42
Zrušení
Nařízení (ES) č. 504/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2016.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 43
Přechodná ustanovení
1. Odchylně od čl. 4 odst. 2 se za koňovité identifikované podle tohoto nařízení považují:
a) |
koňovití narození nejpozději do 30. června 2009 a identifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES, za předpokladu, že identifikační doklady vydané pro tyto koňovité:
|
b) |
koňovití narození nejpozději do 30. června 2009, avšak neidentifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES, pokud byli identifikováni v souladu s nařízením (ES) č. 504/2008 nejpozději do 31. prosince 2009; |
c) |
koňovití identifikovaní v souladu s nařízením (ES) č. 504/2008 do 31. prosince 2015. |
2. Koňovití narození v Unii nebo dovezení do Unie ze třetí země po 30. červnu 2009, kteří nebyli identifikováni v souladu s nařízením (ES) č. 504/2008 do 31. prosince 2015, se identifikují podle článku 29 nebo 32 tohoto nařízení, v závislosti na dostupných informacích o jejich totožnosti, a jsou v části II oddílu II duplikátu identifikačního dokladu klasifikováni jako koňovití, kteří nejsou určeni na porážku k lidské spotřebě.
3. Odchylně od čl. 13 odst. 2 členské státy, které udělily výjimky podle článku 7 nařízení (ES) č. 504/2008 před 1. lednem 2016 a uvědomily o tom před uvedeným datem Komisi, nemusí tyto výjimky Komisi znovu oznamovat.
4. Členské státy, které nezřídily centrální databázi stanovenou v článku 39, zřídí centrální databázi podle článku 39 a zajistí její zprovoznění v souladu s článkem 40 nejpozději do 30. června 2016.
Článek 44
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2016. Článek 39 se nicméně použije od 1. července 2016 v těch členských státech, které nezřídí fungující centrální databázi do 1. ledna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. února 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55.
(2) Úř. věst. L 192, 23.7.2010, s. 1.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 3).
(4) Rozhodnutí Komise 2000/68/ES ze dne 22. prosince 1999, kterým se mění rozhodnutí Komise 93/623/EHS a zavádí identifikace plemenných a užitkových koňovitých (Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
(6) Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (Úř. věst. L 73, 11.3.2004, s. 1).
(7) Rozhodnutí Komise 93/197/EHS ze dne 5. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz evidovaných koňovitých a plemenných a užitkových koňovitých (Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 16).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(9) Nařízení Rady (EHS) č. 706/73 ze dne 12. března 1973 o předpisech Společenství vztahujících se na britské Normanské ostrovy a ostrov Man, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 68, 15.3.1973, s. 1).
(10) Rozhodnutí Komise 96/78/ES ze dne 10. ledna 1996 o kritériích pro zápis a evidování koňovitých do plemenných knih pro chovné účely (Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 39).
(11) Rozhodnutí Komise 92/353/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání organizací a spolků, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých (Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 63).
(12) Nařízení Rady (EHS) č. 3626/82 ze dne 3. prosince 1982 o provádění Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve Společenství (Úř. věst. L 384, 31.12.1982, s. 1).
(13) Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).
(14) Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
(17) Směrnice Rady 2008/73/ES ze dne 15. července 2008, kterou se zjednodušují postupy tvorby seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti a mění směrnice 64/432/EHS, 77/504/EHS, 88/407/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 89/556/EHS, 90/426/EHS, 90/427/EHS, 90/428/EHS, 90/429/EHS, 90/539/EHS, 91/68/EHS, 91/496/EHS, 92/35/EHS, 92/65/EHS, 92/66/EHS, 92/119/EHS, 94/28/ES, 2000/75/ES, rozhodnutí 2000/258/ES a směrnice 2001/89/ES, 2002/60/ES a 2005/94/ES (Úř. věst. L 219, 14.8.2008, s. 40).
(18) Rozhodnutí Komise 2009/712/ES ze dne 18. září 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/73/ES, pokud jde informační stránky na internetu obsahující seznamy zařízení a laboratoří schválených členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství ve veterinární a zootechnické oblasti (Úř. věst. L 247, 19.9.2009, s. 13).
(19) Rozhodnutí Komise 96/510/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53).
(20) Rozhodnutí Komise 93/623/EHS ze dne 20. října 1993, kterým se stanoví identifikační doklad (průvodní list) doprovázející evidované koňovité (Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45).
(21) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).
(22) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).
(23) http://www.cwbc.be/bibliotheque/File/livret_fei_en.pdf
(24) http://www.weatherbys.co.uk/sites/default/files/Identification%20of%20Horses%20Booklet.pdf
(25) Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
(27) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).
(30) Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83).
(31) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).
(34) Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 15, 20.1.2010, s. 1).
(35) Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých a látek přinášejících vyšší klinický prospěch (Úř. věst. L 367, 22.12.2006, s. 33).
(36) http://www.ueln.net
(37) Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34).
(38) Nařízení Komise (EU) č. 519/2013 ze dne 21. února 2013, kterým se v důsledku přistoupení Chorvatska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva usazování a volného pohybu služeb, práva společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu, dopravy, energetiky, daní, statistiky, sociální politiky a zaměstnanosti, životního prostředí, cla, vnějších vztahů a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 74).
PŘÍLOHA I
ČÁST 1
Identifikační doklad uvedený v článku 7 musí obsahovat tento text:
DOCUMENT D'IDENTIFICATION DES ÉQUIDÉS
Ces instructions sont rédigées en vue d'assister l'utilisateur et n'entravent pas l'application des règles établies par le règlement d'exécution (UE) 2015/262 de la Commission (*1).
I. |
Le document d'identification doit comporter toutes les instructions nécessaires à son utilisation ainsi que les coordonnées de l'organisme émetteur en français, en anglais et dans une des langues officielles de l'État membre ou du pays dans lequel l'organisme émetteur a son siège. |
II. |
Le document d'identification doit contenir les renseignements suivants:
1. Section I – Identification L'équidé doit être identifié par l'organisme émetteur. Le numéro unique d'identification valable à vie doit permettre d'identifier clairement l'équidé ainsi que l'organisme émetteur du document d'identification et doit être compatible avec le système UELN (numéro universel d'identification des équidés). Dans le signalement figurant à la section I, partie A, notamment au point 3, l'utilisation d'abbréviations doit être évitée autant que possible. À la section I, partie A, point 5, un champ doit être prévu pour insérer au moins quinze chiffres du code transmis par le transpondeur. À la section I, partie B, le signalement graphique doit être effectué à l'aide d'un stylo à bille à encre rouge pour les marques et d'un stylo à bille à encre noire pour les épis, ou à l'aide de ces mêmes couleurs s'il est effectué par voie électronique, selon les lignes directrices fournies par la Fédération équestre internationale (FEI) ou par Weatherbys. La section I, partie C, doit servir à enregistrer toute modification des données d'identification. 2. Section II – Administration de médicaments vétérinaires Les parties I et II ou la partie III de cette section doivent être dûment complétées suivant les instructions établies dans cette section. 3. Section III – Validité des documents pour les mouvements d'équidés Les suspensions ou rétablissements de la validité du document conformément à l'article 4, paragraphe 4, point a), deuxième alinéa, de la directive 2009/156/CE doivent être consignés. 4. Section IV – Propriétaire Le nom du propriétaire ou celui de son agent ou représentant doit être mentionné si l'organisme émetteur le requiert. 5. Section V – Certificat d'origine Si l'équidé est inscrit ou enregistré et susceptible d'être inscrit dans un livre généalogique tenu par une organisation d'élevage agréée ou reconnue, le document d'identification doit indiquer le pedigree de l'équidé ainsi que la classe du livre généalogique dans laquelle celui-ci est inscrit conformément aux règles de l'organisation d'élevage agréée ou reconnue délivrant le document d'identification. 6. Section VI – Enregistrement des contrôles d'identité À chaque fois que les lois et règlements l'exigent, l'identité de l'équidé doit faire l'objet de contrôles enregistrés par l'autorité compétente, au nom de l'organisme émetteur, ou par l'organisation gérant des chevaux en vue de la compétition ou des courses. 7. Section VII – Enregistrement des vaccinations contre la grippe équine Toutes les vaccinations contre la grippe équine, y compris par administration de vaccins combinés, doivent être enregistrées à la section VII. Ces informations peuvent être fournies moyennant l'apposition d'un autocollant. 8. Section VIII – Enregistrement des vaccinations autres que les vaccinations contre la grippe équine Toutes les vaccinations autres que les vaccinations contre la grippe équine doivent être enregistrées à la section VIII. Ces informations peuvent être fournies moyennant l'apposition d'un autocollant. 9. Section IX – Examens de laboratoire Les résultats de tous les examens pratiqués pour déceler une maladie transmissible doivent être consignés. |
III. |
Le document d'identification peut contenir les renseignements suivants:
10. Section X – Conditions sanitaires de base (obligatoire pour les équidés enregistrés) Ces conditions ne s'appliquent qu'aux mouvements d'équidés enregistrés qui ont lieu sur le territoire d'un même État membre. 11. Section XI – Châtaignes Cette section est nécessaire au respect du modèle de document d'identification de la Fédération équestre internationale (FEI). |
IV. |
Sauf s'il est détruit sous surveillance officielle à l'abattoir, le document d'identification doit être restitué à l'organisme émetteur en cas de mort, d'élimination, de perte ou de vol de l'animal, ou si celui-ci est abattu à des fins de lutte contre les maladies. |
IDENTIFICATION DOCUMENT FOR EQUIDAE
These instructions are drawn up to assist the user and do not impede on the rules laid down in Commission Implementing Regulation (EU) 2015/262 (*2).
I. |
The identification document must contain all the instructions needed for its use and the details of the issuing body in French, English and one of the official language(s) of the Member State or country where the issuing body has its headquarters. |
II. |
The identification document must contain the following information:
1. Section I – Identification The equine animal shall be identified by the issuing body.The unique life number shall clearly identify the equine animal and the issuing body which issued the identification document and shall becompatible with the universal equine life number (UELN). In the narrative in Part A of Section I, in particular in point 3 thereof, abbreviations must be avoided, where possible. In point 5 of Part A of Section I, the space must be provided for at least 15 digits of the transponder code. In Part B of Section I the outline diagram shall be completed using red ball point ink for marks and black ball point ink for whorls, or by use of these colours respectively if completed electronically, taking into account the guidelines provided for by the World Equestrian Federation (FEI) or the Weatherbys. Part C of Section I must be used to record modifications to identification details. 2. Section II – Administration of veterinary medicinal products Parts I and II or Part III of this Section must be duly completed in accordance with the instructions set out in this Section. 3. Section III – Validity of document for movement of equidae Invalidation or revalidation of the indentification document in accordance with the second subparagraph of Article 4(4)(a) of Directive 2009/156/EC must be indicated. 4. Section IV – Owner The name of the owner or its agent or representative must be stated where required by the issuing body. 5. Section V – Certificate of orgin In the case of equidae entered or registered and eligible for entry in a studbook maintained by an approved or recognised breeding organisation, the identification document shall contain the pedigree and the studbook class in which the equine animal is entered in accordance with the rules of the approved or recognised breeding organisation issuing the identification document. 6. Section VI – Recording of identity checks Whenever laws and regulations require to conduct checks on the identity of the equine animal, those checks should be recorded by the competent authority, on behalf of the issuing body or by the organisation which manages registered horses for competitions or races. 7. Section VII – Record of vaccination against equine influenza All equine influenza vaccinations, including by use of combined vaccines, must be recorded in Section VII. The information may take the form of a sticker. 8. Section VIII – Record of vaccination against other diseases All vaccinations other than those against equine influenza must be recorded in Section VIII. The information may take the form of a sticker. 9. Section IX – Laboratory health tests The results of all tests carried out to detect transmissible diseases must be recorded. |
III. |
The identification document may contain the following information:
10. Section X – Basic health conditions (mandatory for registered equidae) These conditions shall apply only for movement of registered equidae on the territory of a Member State. 11. Section XI – Chestnuts This section shall be required for compliance with the model of the identification document of the World Equestrian Federation (FEI). |
IV. |
Except where it is destroyed under official supervision at the slaughterhouse, the identification document must be returned to the issuing body after the animal has died, had to be destroyed, was lost or stolen or was slaughtered for disease control purposes. |
IDENTIFIKAČNÍ DOKLAD KOŇOVITÝCH
Tyto pokyny byly vypracovány na pomoc uživatelům a nejsou jimi dotčena pravidla stanovená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/262 (*3).
I. |
Identifikační doklad musí obsahovat všechny pokyny nezbytné k jeho použití a rovněž údaje o vydávajícím orgánu ve francouzštině, angličtině a jednom z úředních jazyků členského státu nebo země, kde má vydávající orgán své sídlo. |
II. |
Identifikační doklad musí obsahovat tyto informace:
1. Oddíl I – Identifikace Koňovitý je identifikován vydávajícím orgánem. K jednoznačné identifikaci koňovitého a vydávajícího orgánu, který vydal identifikační doklad, slouží jedinečné životní číslo, které je kompatibilní se systémem univerzálního životního čísla koňovitých (UELN). V popisu v části A oddílu I, zejména v jejím bodě 3, je zapotřebí se vyhnout zkratkám všude, kde je to možné. V bodě 5 části A oddílu I musí být vyhrazen prostor pro nejméně 15 číslic kódu elektronického odpovídače. V části B oddílu I se do schématu zakreslí odznaky pomocí kuličkového pera s červeným inkoustem a chlupové víry pomocí kuličkového pera s černým inkoustem (tytéž barvy se použijí v případě elektronického vyplňování), přičemž se zohlední pokyny Mezinárodní jezdecké federace (World Equestrian Federation, FEI) nebo společnosti Weatherbys. Část C oddílu I je vyhrazena pro záznamy o změnách identifikačních údajů. 2. Oddíl II – Podávání veterinárních léčivých přípravků Části I a II nebo část III tohoto oddílu musí být řádně vyplněny v souladu s pokyny uvedenými v tomto oddíle. 3. Oddíl III – Platnost dokladu pro účely přesunu koňovitého Je třeba uvést pozastavení platnosti nebo obnovení platnosti identifikačního dokladu v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) druhým pododstavcem směrnice 2009/156/ES. 4. Oddíl IV – Majitel Tam, kde to vyžaduje vydávající orgán, musí být uvedeno jméno majitele nebo jeho zástupce. 5. Oddíl V – Osvědčení o původu V případě koňovitých zapsaných nebo zaevidovaných a způsobilých k zápisu do plemenné knihy vedené schválenou nebo uznanou chovatelskou organizací musí identifikační doklad obsahovat rodokmen koňovitého a třídu plemenné knihy, do níž je daný koňovitý zapsán v souladu s pravidly schválené nebo uznané chovatelské organizace vydávající identifikační doklad. 6. Oddíl VI – Záznamy o kontrolách totožnosti Pokud právní a správní předpisy vyžadují provádění kontrol totožnosti koňovitého, musí být tyto kontroly zaznamenány příslušným orgánem jménem vydávajícího orgánu nebo organizací, která je odpovědná za evidované dostihové nebo závodní koně. 7. Oddíl VII – Záznamy o očkování proti influenze koní Veškerá očkování proti influenze koní, včetně použití kombinovaných vakcín, musí být zaznamenána v oddíle VII. Informace mohou mít podobu samolepicího štítku. 8. Oddíl VIII – Záznamy o očkování proti jiným nákazám Veškerá očkování proti jiným nemocem, než je influenza koní, musí být zaznamenána v oddíle VIII. Informace mohou mít podobu samolepicího štítku. 9. Oddíl IX – Laboratorní vyšetření Musí být zapsány výsledky všech vyšetření provedených na přenosnou nákazu. |
III. |
Identifikační doklad může obsahovat tyto informace:
10. Oddíl X – Základní veterinární podmínky (povinné pro evidované koňovité) Tento stav platí pouze v případě přesunu evidovaných koňovitých na území členského státu. 11. Oddíl XI – Kaštánky Tento oddíl se vyžaduje v zájmu souladu se vzorem identifikačního dokladu Mezinárodní jezdecké federace (FEI). |
IV. |
Identifikační doklad musí být vrácen vydávajícímu orgánu poté, co zvíře uhynulo, muselo být utraceno, bylo ztraceno či ukradeno nebo bylo poraženo za účelem tlumení nákazy, s výjimkou případů, kdy je tento doklad zničen pod úředním dohledem na jatkách. |
ODDÍL I
Partie A – Données d'identification
Part A – Identification details
Část A – Identifikační údaje
|
|
||||
|
|||||
|
|
||||
|
|||||
|
|||||
|
|||||
|
|
||||
|
|||||
|
|
||||
|
|||||
|
|
||||
|
|||||
|
|
||||
|
|||||
|
Partie B – Signalement graphique
Part B – Outline Diagram
Část B – Schéma
TRANSPONDER
Droit
Right
Pravá
Gauche
Left
Levá
(18) Postérieurs
Vue postérieure
Hind
Rear view
Pánevní končetiny – zadní pohled
Gauche
Left
Levá
(15) Antérieurs
Vue postérieure
Fore
Rear view
Hrudní končenty – zadní pohled
(14) Ligne supérieure des yeux
Upper eye level
Horní hranice očí
(16) Encolure
Vue inférieure
Neck
Lower view
Krk – pohled zespodu
(17) Nez
Muzzle
Nos
Droit
Right
Pravá
(13) Côté gauche
Left side
Levá strana
(12) Côté droit
Right side
Pravá strana
Signature et cachet du vétérinaire ou de la personne qualifiée ou de l’autorité compétente (nom en lettres capitales)/
Signature and stamp of the veterinarian or qualified person or competent authority (name in capital letters)/
Podpis a razítko veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby nebo příslušného orgánu (jméno hůlkovým písmem):
Poznámka pro vydávající orgán [není určeno k otištění v identifikačním dokladu]: Jsou povoleny mírné odchylky od tohoto vzorového schématu za předpokladu, že se používaly před vstupem tohoto nařízení v platnost.
Partie C – Castration, vérification du signalement, enregistrement dans la base de données
Part C – Castration, verification of the description, recording in database
Část C – Kastrace, ověření popisu, záznam do databáze
Castration/Castration/Kastrace |
Identification/Identification/Identifikace |
|||||||
Date et lieu de la castration/Date and place of castration/Datum a místo kastrace: Signature et cachet du vétérinaire/Signature and stamp of veterinarian/Podpis a razítko veterinárního lékaře: |
Vérification du signalement/Verification of the description/Ověření popisu Mentionner/Include/včetně:
|
Signature de la personne qualifiée (nom en lettres capitales)/Signature of qualified person (name in capital letters)/Podpis odborně způsobilé osoby (jméno hůlkovým písmem): Cachet de l'organisme émetteur ou de l'autorité compétente/stamp of issuing body or competent authority/Razítko vydávajícího orgánu nebo příslušného orgánu: Date et lieu/Date and place/Datum a místo: |
Poznámka pro vydávající orgán [není určeno k otištění v identifikačním dokladu]: Jsou povoleny mírné odchylky od tohoto vzoru za předpokladu, že se používaly před vstupem tohoto nařízení v platnost. Část C oddílu I lze vyplnit ručně.
ODDÍL II