Evropský hospodářský a sociální výbor

ECO/453

Evropský rámec pro kryté dluhopisy

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech
[COM(2018) 93 final – 2018/0042 (COD)]

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU
[COM(2018) 94 final – 2018/0043 (COD)]

Zpravodaj: Daniel MAREELS

1.Závěry a doporučení

1.1Z různých, níže uvedených důvodů Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) velmi vítá návrhy týkající se krytých dluhopisů (viz odstavec 1.2 a následující). Výbor naléhá na to, aby bylo učiněno vše pro to, aby bylo urychleně dosaženo pokroku a výsledku. V té souvislosti předkládá Výbor také několik návrhů (viz odstavec 1.7 a následující).

1.2V první řadě tyto návrhy zapadají do širšího rámce a přispívají k realizaci cílů, na kterých Výboru velmi záleží, jako je rychlé vytvoření unie kapitálových trhů a rovněž dokončení hospodářské a měnové unie (HMU). Kromě toho podporují kryté dluhopisy přeshraniční finanční operace, a tedy také větší sdílení rizik soukromým sektorem.

1.3Dále mají některé členské státy EU tradičně velmi silnou pozici na mezinárodních a globálních trzích. Evropský přístup týkající se obezřetnostního zacházení s krytými dluhopisy platí jako vodítko na celosvětové úrovni. Současné návrhy je třeba využít nejen proto, aby byla tato vedoucí pozice potvrzena, ale tam, kde je to možné, také posílena. Vzhledem k některým přesunům síly a moci mezi Východem a Západem zcela jistě záleží na tom, aby EU vystupovala rozhodně a důsledně.

1.4Příležitost uvedenou v návrzích je třeba využít, aby kryté dluhopisy nalezly obecný přístup a aby pro ně byly vytvořeny trhy v celé Unii. Je třeba učinit vše pro to, aby to mělo úspěch zejména v těch členských státech, kde tyto nástroje a trhy zatím nejsou známé.

1.5Výbor rovněž velmi vítá jak zvolený přístup minimální harmonizace založené na vnitrostátních režimech, tak obsah návrhů, jejichž pevné základy již ostatně položil Evropský parlament, orgány dohledu a další zúčastněné strany. To vše umožnilo dosáhnout kvalitního výsledku bez porušení stávajících trhů a za přijatelných nákladů.

1.6Je velmi důležité, aby kryté dluhopisy umožnily bankám vytvářet další prostředky pro dlouhodobé financování ekonomiky. Nové prostředky je třeba převést na další financování vládním institucím, podnikům a domácnostem. Pokud tomu tak je, může tento návrh přispět k obnovené důvěře v bankovní a finanční sektor.

1.7Výbor zejména vítá, že je v návrhu věnována pozornost tomu, aby se kryté dluhopisy dostaly také do dosahu menších bank. Bez ohledu na to Výbor žádá, aby se dále zkoumalo, jak lze tuto možnost maximálně otevřít. Mělo by být například ověřeno, jaké správní a další povinnosti by bylo možné pro menší banky upravit, aniž by došlo k odchylkám od obecně platných předpisů.

1.8Výbor rovněž velmi podporuje, aby bylo používání evropské značky pro kryté dluhopisy povinné, a ne fakultativní, jak je stanoveno nyní. Je důležité, aby se záležitosti posuzovaly globálně a na základě vize zaměřené na budoucnost. Obecně povinné používání evropské značky může vedoucímu postavení Evropy na celosvětové úrovni jen prospět a vytvořit příležitosti pro (zejména menší) členské státy, které chtějí příležitosti vytvořené novým režimem plně využívat. Jejich produkty tím získají záruku, že mohou být distribuovány na trhu a povinné používání značky by mohlo rovněž posílit důvěru investorů.

1.9S ohledem na obecně přijímanou bezpečnost a likviditu krytých dluhopisů stejně jako na zvláštní ochranu, kterou nabízejí tím, že je nelze používat pro rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, naléhá Výbor na to, aby se zvážilo, která opatření jsou nutná a žádoucí, aby byly zajímavé také pro jednotlivé střadatele a spotřebitele. Vzhledem k tomu, že to jsou dlouhodobé nástroje, se zdá, že jsou kryté dluhopisy určeny zejména pro vytváření důchodů. V této souvislosti máme na mysli např. návrhy celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP).

1.10Výbor je potěšen navrhovaným hodnocením nového režimu, ale učinit tak v navrhovaném termínu po 3 letech se zdá být příliš krátký. Vzhledem k tomu, že se jedná o tržní záležitost a je třeba ponechat dostatek času, aby vznikla potřebná zkušenost s novým nařízením, doporučuje Výbor prodloužení tohoto termínu – například na 5 let. Členské státy mohou samozřejmě na vnitrostátní úrovni tuto záležitost pozorně sledovat.

2.Souvislosti

2.1Od svého nástupu v roce 2014 vypracovala Komise pod vedením Jeana-Claude Junckera „investiční plán pro Evropu“, a to za účelem realizace svých absolutních priorit, což je hospodářský růst, pracovní místa a investice 1 . Jedním z nejdůležitějších cílů toho je progresivní úsilí o vytvoření unie kapitálových trhů vedle jednotného digitálního trhu a energetické unie. Cílem je vytvořit dobře fungující a integrovanou unii kapitálových trhů, která bude zahrnovat všechny členské státy.

2.2Prostřednictvím „akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů“ 2 se Komise zavázala k tomu, že do roku 2019 poskytne všechny potřebné stavební kameny. Celkem bylo stanoveno více než 33 iniciativ a akcí.

2.3Po výzvách k rychlému postupu 3 4 bylo hodnocení akčního plánu v polovině období provedeno již v roce 2017. Ten vyústil v několik nových prioritních akcí, aby se zohlednily měnící se výzvy a okolnosti, jako je „brexit“.

2.4Komise ostatně při té příležitosti rovněž uvedla, že “je zapotřebí mít větší ambice, pokud jde o odstranění stávajících překážek, ale především pokud jde o využití těchto nových příležitostí” 5 . Je to v rámci toho, že Komise dne 8. března 2018 publikovala sdělení “Dokončení unie kapitálových trhů do roku 2019 – čas urychlit realizaci” a zveřejnila balíček opatření.

2.5Současné návrhy týkající se krytých dluhopisů, které jsou součástí tohoto balíčku 6 , zahrnují 2 texty, a to konkrétně:

2.5.1návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU 7 .

2.5.2návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech 8 .

2.6Tyto návrhy zahrnují vytvoření podpůrného rámce pro kryté dluhopisy na úrovni EU. Ten zahrnuje mimo jiné definici takových dluhopisů, používání evropské značky na trhu, obezřetnostní požadavky pro přiznávání preferenčního kapitálového zacházení a rovněž určité povinnosti z titulu příslušných orgánů.

3.Poznámky a připomínky

3.1EHSV velmi vítá tyto návrhy, které jsou součástí vytváření unie kapitálových trhů, a ihned naléhá na to, aby bylo učiněno vše pro rychlou realizaci a dosažení výsledku.

3.2Především tyto návrhy přispívají k řadě větších cílů, na kterých Komisi velmi záleží a které již dříve prosazovala 9 . Patří mezi ně:

3.2.1Vytváření unie kapitálových trhů, které musí být spojeno s větší ekonomickou a sociální konvergencí a s finanční a hospodářskou integrací, musí prostřednictvím rozšíření a diverzifikace zdrojů financování ekonomiky vést k větší bezpečnosti, stabilitě a pružnosti finančního a hospodářského systému. Její rychlá realizace musí mít i nadále velkou prioritu.

3.2.2Navrhovaný režim pro kryté dluhopisy pomáhá přeshraničním finančním operacím, a tedy také většímu sdílení rizik soukromým sektorem. Pro členské státy je to velmi důležité při předcházení asymetrickým šokům v případě krize nebo snížení jejich účinků. Ostatně unie kapitálových trhů významně přispívá ke konvergentnímu růstu mezi členskými státy Unie, což musí slabším ekonomikám umožnit rychleji dohnat své zpoždění za výkonnějšími ekonomikami.

3.2.3I pro dokončení hospodářské a měnové unie (HMU) má unie kapitálových trhů zásadní význam a její realizace je nezbytná. Společně s plnohodnotnou bankovní unií musí unie kapitálových trhů vést ke skutečné finanční unii, jednomu ze čtyř základních pilířů HMU.

3.2.4Evropa je v krytých dluhopisech tradičně velmi silná 10 . Těchto návrhů je třeba využít, aby se vedoucí pozice Evropy na celosvětové úrovni dále posílila. Obecněji a z mezinárodní perspektivy záleží na tom, aby EU vystupovala rozhodně a vytvořila si silnou pozici tím spíše, že celosvětově dochází k přesunu moci a síly mezi Východem a Západem.

3.3Tyto návrhy přispívají k tomu, aby se vytvořily další prostředky pro dlouhodobé financování ekonomiky. Je pravda, že prostřednictvím vydání krytých dluhopisů budou mít banky možnost získat nákladově efektivní a dlouhodobé financování. Celkově může potenciál dodatečných emisí krytých dluhopisů vystoupat až do výše 342 miliard EUR, s tím související celkové roční úspory se pro evropské dlužníky mohou pohybovat v rozmezí 1,5 až 1,9 miliard EUR 11 .

3.4V každém případě je důležité, aby nové prostředky prospěly ekonomice. Banky musí tyto další finanční prostředky používat pro další poskytování úvěrů vládním institucím, domácnostem a podnikům. Pokud tomu tak je, může tento návrh přispět k obnovené důvěře v bankovní a finanční sektor.

3.5Kvůli stabilitě a bezpečnosti finančního systému je důležité, aby se tyto nové prostředky objevily prostřednictvím nástrojů, které jsou za všech okolností bezpečné a likvidní. Předložené návrhy obsahují za tímto účelem několik záruk. Solidní režim pro kryté dluhopisy musí prospět také investorům prostřednictvím většího množství a lepších možností na trzích. Pro investory je dvojí možnost uspokojení pohledávky 12 (dual recourse, mechanismus „dvojího postihu“), jíž disponují, velmi zásadní, a proto je důležité, aby orgány trvaly na tom, že podkladová aktiva budou emitenty řádně oceněna.

3.6V souladu s tím si návrh na vytvoření podpůrného rámce, který podporuje vývoj krytých dluhopisů a trhů pro tyto nástroje všude v Unii, zasluhuje veškerou podporu Výboru. Je třeba učinit vše pro to, aby to mělo úspěch zejména v těch členských státech 13 , kde tyto nástroje zatím nejsou známé. Je důležité, aby byla na mapě odstraněna poslední bílá místa a aby byl režim pro kryté dluhopisy k dispozici ve všech členských státech!

3.7Výbor chce prostřednictvím této podpory vyjádřit uznání a připojit se k dřívějšímu úsilí, které již několik let vynakládá mimo jiné Komise, Evropský parlament, Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a jiní v zájmu vytvoření režimu pro kryté dluhopisy na evropské úrovni. Pozitivně se o této záležitosti vyjádřila i většina členských států a jiných zúčastněných stran, např. mezioborová organizace Evropská rada pro kryté dluhopisy 14 .

3.8Výbor rovněž zcela podporuje politiku, kterou je třeba zvolit pro minimální harmonizaci na evropské úrovni na základě vnitrostátních režimů, a to vzhledem k tomu, že umožňuje, aby se více cílů realizovalo s přiměřenými náklady. Současně se tak předejde narušení stávajících trhů a budou nižší náklady na přechod. Je však důležité, aby stávající vnitrostátní režim také podpořil cíl evropského návrhu stimulace trhu pro kryté dluhopisy. Žádoucí nejsou ani případné vnitrostátní překážky nebo omezení v rozporu s tímto režimem.

3.9Jak je uvedeno výše, některé členské státy jsou na tomto trhu velmi silné, ale současný vývoj zároveň ukazuje, že i jinde ve světě se projevuje větší zájem o kryté dluhopisy. V tomto světle je pro Výbor také důležité, aby se současná vedoucí pozice Evropy v tomto prostředí v mezinárodním kontextu dále potvrdila, a je třeba se snažit prezentovat evropský přístup jako celosvětové měřítko.

3.10Výbor rovněž vítá, že je zajištěno hodnocení výsledků a úspěchu tohoto nového režimu. Vzhledem k tomu, že na jedné straně jde o tržní záležitost a je třeba ponechat dostatek času, aby se vytvořila potřebná zkušenost zejména v těch členských státech, pro které je toto novinkou, se Výbor domnívá, že nyní plánované období 3 let je příliš krátké, a má zájem na tom, aby se tato lhůta prodloužila například na 5 let. Členské státy mají samozřejmě možnost tuto záležitost po celou dobu pozorně sledovat.

4.Dodatečné poznámky a připomínky

4.1Globálně vzato lze souhlasit s přístupem Komise, aby se zajistil jasný a komplexní režim, mimo jiné s definicí, popisem strukturních charakteristik, veřejným dohledem a zajištěním evropské značky pro kryté dluhopisy, a rovněž s obezřetnostním zacházením s tímto nástrojem.

4.2Je důležité, aby byl tento režim přístupný a všechny banky jej mohly efektivně využívat. V této souvislosti Výbor vítá, že je věnována zvláštní pozornost obtížím a problémům, které mohou vnímat menší banky, pokud chtějí vydávat kryté dluhopisy. Výboru záleží na tom, aby byla tato možnost v maximální míře objasněna. Mělo by být například ověřeno, jaké správní a další povinnosti by bylo možné pro menší banky upravit, aniž by došlo k odchylkám od obecně platných předpisů.

4.3Používání evropské značky pro kryté dluhopisy je považováno pouze za fakultativní, aby členské státy mohly nadále používat své vlastní stávající vnitrostátní pojmenování a rámce označování 15 . Výbor tento názor nesdílí a naopak velmi výrazně podporuje povinné používání evropské značky. Je důležité, aby se záležitosti posuzovaly globálně a na základě vize zaměřené na budoucnost. Povinné používání evropské značky může vedoucímu postavení Evropy na celosvětové úrovni jen prospět a vytvořit příležitosti pro (zejména menší) členské státy, které chtějí příležitostí vytvořené novým režimem plně využívat. Pro ně představuje značka EU záruku, že jejich kryté dluhopisy budou moci být distribuovány na trzích. Toto povinné použití by rovněž posílilo důvěru investorů.

4.4Trh pro kryté dluhopisy je v tomto okamžiku zejména v rukou profesionálních a institucionálních investorů 16 . Výbor naléhá na to, aby se uvažovalo o tom, která opatření jsou nutná a žádoucí, aby se o tuto oblast aktivněji zajímal i jednotlivý střadatel a spotřebitel. Hovoří pro to různé prvky. Kryté dluhopisy jsou tradičně, a dokonce i v dobách krize, považovány nejen za bezpečné a likvidní prostředky, ale lze poukázat také na příspěvek, který představují současné návrhy. Kromě toho nejsou použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, což není v rámci ochrany jednotlivých střadatelů bez významu. Tím se zdají být také vhodnější než některé jiné produkty 17 . Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobé nástroje, zdá se, že kryté dluhopisy jsou jistě užitečné v rámci vytváření důchodů – na tomto místě proto lze odkázat na návrhy PEPP.

V Bruselu dne 11. července 2018

Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

____________

(1)    Viz webové stránky Evropské komise .

(2)    Akční plán ze září 2015. „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ – sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Viz COM(2015) 468 final .

(3)    Viz Evropská rada tedy v souvislosti s akčním plánem vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku“ s cílem „zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky“ .

(4)    I Komise přijala sdělení, kde bylo doporučeno urychlení reforem. Viz COM(2016) 601 final .

(5)    Srov. sdělení Komise „Dokončení unie kapitálových trhů do roku 2019 – čas urychlit realizaci“. Viz COM(2018) 114 final .

(6)    Kromě uvedeného návrhu balíček zahrnuje ještě návrh na usnadnění přeshraniční distribuce investičních fondů, návrh podpůrného rámce o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky, návrh o rozhodném právu pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany a sdělení o rozhodném právu pro majetkové účinky transakcí s cennými papíry.

(7)    Viz návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU .

(8)    Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech .

(9)    Viz mimo jiné ECO/437 – „Unie kapitálových trhů: hodnocení v polovině období“, Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117 .

(10)    Přibližně 90 % všech krytých dluhopisů na světě vydává 9 evropských zemí. Viz také údaje publikované Evropskou radou pro kryté dluhopisy (ECBC) v publikaci European Covered Bond Fact Book, 12. vydání (2017) . Celosvětově obnáší objem nesplacených krytých dluhopisů 2,5 bilionu EUR, z čehož 2,1 bilionu EUR je vydáno institucemi se sídlem v Evropě (viz pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení dopadů ( (SWD 2018) 50 final ).

(11)

     Viz pracovní dokument útvarů Komise „Posouzení dopadů“ (SWD 2018) 50 final u zde projednávaných návrhů.

(12)      Dvojí možnost uspokojení pohledávky držitelů krytých dluhopisů je jednak z krycího portfolia (cover pool) a jednak u emitenta.

(13)    V této chvíli existuje v EU ještě dvanáct členských států, které právní rámec týkající se krytých dluhopisů nemají.

(14)    Pro přehled viz návrh směrnice a návrh nařízení, v obou případech kapitola 3.

(15)    Viz návrh směrnice, 33. bod odůvodnění.

(16)    Podle ústních vysvětlení zástupců Komise se z 1/3 skládají z bank, z 1/3 z Evropské centrální banky (ECB) a z 1/3 z jiných stran, jako jsou investiční a penzijní fondy

(17)    Bylo by možné také odkázat na návrhy týkající se skupinového financování a přímého úvěrování. Finanční nástroje nabízené v tomto rámci (v zásadě obchodovatelné finanční nástroje, které představují vlastní majetek (např. akcie) nebo cizí majetek (např. dluhopisy)). Ochranu střadatelů a investorů navrženou v tomto rámci lze považovat za velmi omezenou.