Evropský hospodářský a sociální výbor

ECO/450

Podpora strukturálních reforem v členských státech

STANOVISKO

specializované sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle
[COM(2017) 825 final – 2017/0334 (COD)]

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o podporu strukturálních reforem v členských státech
[COM(2017) 826 final – 2017/0336 (COD)]

Zpravodaj: Mihai IVAŞCU

Spoluzpravodaj: Stefano PALMIERI

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV podporuje návrh navýšit rozpočet programu na podporu strukturálních reforem a zahrnout do něj zvláštní nástroj pro provádění reformy pro tzv. „reformní závazky“. Je třeba upřednostňovat takové reformy, které mají přímé vedlejší účinky na další členské státy.

1.2EHSV v souladu se svými předchozími stanovisky podporuje strukturální reformy zaměřené na sociální a hospodářský rozvoj, včetně budování institucionálních kapacit za účelem zlepšení kvality správy. Tyto reformy by měly být specifické pro jednotlivé země a měly by mít demokratickou podporu, takže by se mělo zabránit univerzálnímu přístupu platnému pro všechny členské státy.

1.3EHSV zdůrazňuje, že strukturální reformy jsou pozitivní nejen tehdy, pokud sníží veřejné výdaje, ale také tehdy, pokud je z krátkodobého hlediska zvýší, aby bylo možné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zlepšit rozpočtové saldo členských států.

1.4Ačkoli je navýšení rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem vítáno, jeho rozsah je vzhledem k rostoucímu počtu žádostí z členských států nedostatečný. Jen pro rok 2018 dosahují žádosti pětinásobku navrhovaného rozpočtu.

1.5Na druhou stranu se EHSV domnívá, že je velmi důležité, aby Evropská komise transparentně představila svůj záměr, pokud jde o rozdělení nového rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem, což v případě tohoto návrhu neplatí, a aby vypracovala jasná kritéria výběru.

1.6Nejdůležitější je především jasná strategie na úrovni EU. Ta by měla nejen monitorovat pokrok a stupeň rozvoje v jednotlivých členských státech, ale také by měla předložit vizionářské pokyny pro přidělování finančních prostředků, které by zohlednily konvergenční kritéria. Mělo by se také zvýšit sdílení osvědčených postupů, přičemž Evropská komise by měla zajistit nezbytnou technickou podporu.

1.7Zvláštní pozornost je třeba věnovat členským státům z oblastí mimo eurozónu, které směřují k připojení se k ní. Urychlení tohoto procesu je klíčové pro budoucnost Evropské unie, jak prohlásil Jean-Claude Juncker ve svém projevu o budoucnosti Evropy 1 .

1.8EHSV navrhuje zavést pravidlo, podle kterého by členskému státu mělo být poskytnuto financování pouze tehdy, pokud při rozhodování o balíčcích víceletých reformních závazků konzultoval organizovanou občanskou společnost. Aktivní konzultace se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti jsou zásadní pro zajištění toho, aby byly provedeny reformy založené na objektivních údajích a spojené se skutečným stavem ekonomiky jednotlivých členských států.

1.9EHSV schvaluje záměr vybavit nový nástroj pro provádění reforem ve víceletém finančním rámci na období po roce 2020 vlastním specifickým mechanismem financování.

1.10EHSV doporučuje, aby určité reformy z programu na podporu strukturálních reforem byly případ od případu financovány pomocí nového nástroje pro provádění reforem a byly s ním provázány, zejména pokud jde o připojení se k eurozóně nebo o reformy, které by mohly dále zvýšit evropskou integraci.

2.Úvod a obecné připomínky

2.1Evropská komise ve svém balíčku předpisů o hospodářské a měnové unii zveřejněném v prosinci 2017 předložila dva samostatné návrhy nařízení, které mají být přijaty běžným legislativním postupem. Jeden se týká posílení programu na podporu strukturálních reforem za účelem zvýšení technické podpory dostupné všem členským státům a vytvoření zvláštních pracovních linií s cílem podpořit členské státy, které nejsou součástí eurozóny, při konvergenčním procesu 2 . Druhý zavádí cílené změny do nařízení o společných ustanoveních s cílem rozšířit možnosti využití výkonnostní rezervy, jež je součástí stávajících evropských strukturálních a investičních fondů, k podpoře vnitrostátních reforem 3 .

2.2EHSV obdržel celkem čtyři samostatné žádosti o vypracování stanoviska: dvě od Evropského parlamentu a dvě od Rady ke každému z těchto dvou návrhů nařízení. Cílem tohoto stanoviska je tedy představit názory EHSV na tyto dva legislativní návrhy v reakci na konkrétní žádosti orgánů, aniž by byla dotčena další činnost Výboru týkající se zbylé části balíčku Komise o hospodářské a měnové unii.

2.3EHSV se domnívá, že nástroj pro provádění reforem by mohl být významným nástrojem pomáhajícím členským státům, které nevykazují dobré výsledky v čerpání strukturálních fondů, k jejich lepšímu využívání a snížení hospodářských rozdílů.

2.4Nový nástroj pro provádění reforem určený k podpoře reformních závazků členských států v rámci evropského semestru je klíčový. Je třeba upřednostňovat takové reformy, které mají přímé vedlejší účinky na další členské státy. EHSV však vyzývá k aktivnímu a podrobnému monitorování pokroku v jejich provádění, a to v rámci evropského semestru.

3.Návrhy na podporu strukturálních reforem v členských státech

3.1EHSV opakuje, že je zásadní, aby členské státy při rozhodování o strategii strukturálních reforem, kterou chtějí prosazovat, a během monitorování v rámci evropského semestru konzultovaly sociální partnery a organizovanou občanskou společnost. Aby se zajistilo, že konzultace jsou ve všech členských státech skutečně prováděny, navrhuje EHSV zavést pravidlo, podle kterého by mělo být poskytnuto financování pouze tehdy, pokud při rozhodování o balíčcích víceletých reformních závazků konzultoval organizovanou občanskou společnost.

3.2Od zavedení programu na podporu strukturálních reforem v roce 2017 vyjádřilo svůj záměr využít jeho financování celkem 16 členských států. Přidělený rozpočet činil 22,5 milionu EUR, 271 předložených žádostí nicméně přesáhlo celkem 80 milionů EUR. Pro rok 2018 navrhla Komise rozpočet ve výši 30,5 milionu EUR. Dvacet čtyři členských států nicméně předložilo 444 žádostí, které celkově přesahují 150 milionů EUR.

3.3EHSV vítá navýšené finanční prostředky na program na podporu strukturálních reforem, vzhledem k objemu žádostí z členských států však zpochybňuje účinnost tohoto opatření.

3.4EHSV považuje za velmi důležité, aby Komise transparentně představila svůj záměr, pokud jde o rozdělení nového rozpočtu na program na podporu strukturálních reforem, tak aby každý členský stát mohl získat spravedlivý podíl dostupné podpory v souladu s prováděnými reformami.

3.5Evropská komise musí stanovit jasná a objektivní pravidla pro výběr reforem, které budou financovány z rozpočtu EU, a současně zajistit, aby všechny členské státy měly rovný přístup k finančním prostředkům. Reformy zvolené k financování by kromě toho měly být v souladu se strategií EU a měly by být důsledně monitorovány prostřednictvím evropského semestru.

3.6Vzhledem k tomu, že členské státy již mají své vlastní reformní iniciativy, doporučuje EHSV, aby se program na podporu strukturálních reforem zaměřil na opatření, která nejlépe podpoří doporučení pro jednotlivé země.

3.7Je třeba připomenout, že členské státy mohou reformy financovat samy, a tato pobídka ze strany rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem od Evropské komise by neměla znamenat, že se musí spoléhat pouze na financování EU. Fungování celé hospodářské a měnové unie je založeno na subsidiaritě a odpovědné činnosti všech členských států.

3.8EHSV se s ohledem na omezené zdroje domnívá, že by Evropská komise měla podporovat reformy a opatření, které by mohly mít multiplikační účinek na činnost prováděnou samotnými členskými státy.

3.9EHSV v souladu se svými předchozími stanovisky podporuje strukturální reformy zaměřené na sociální a hospodářský rozvoj: více pracovních míst a kvalitnější pracovní místa, konkurenceschopnost výroby a služeb a hospodářská soutěž v jejich rámci, kvalita správy a institucí a environmentální udržitelnost 4 . Tyto reformy by měly být specifické pro jednotlivé země, měly by být v souladu s národními programy reforem a měly by mít demokratickou podporu, nikoli univerzální přístup platný pro všechny členské státy.

3.10S ohledem na povinnost připojit se k eurozóně, která vyplývá ze Smlouvy téměř pro všechny členské státy, EHSV doporučuje, aby byla věnována zvláštní pozornost reformám zaměřeným na rozšíření eurozóny, a pokud je to možné, mělo by být na tyto cíle přiděleno dodatečné financování.

3.11Evropská unie má k monitorování pokroku dosaženého zeměmi z oblastí mimo eurozónu lepší pozici než samotné členské státy. Osvědčené postupy by se měly sdílet během celého procesu a EHSV doporučuje zřídit za tímto účelem zvláštní platformu pro komunikaci.

4.Návrh na zavedení nového nástroje pro provádění reforem, pokud jde o podporu strukturálních reforem v členských státech

4.1EHSV uznává skutečnost, že pojem „strukturální reforma“ se stal velmi obecným, a vítá proto, že navrhované nařízení stanoví jeho definici.

4.2Výbor doporučuje, aby Evropská komise spolupracovala s členskými státy na zkoumání různých způsobů dosahování daňové a rozpočtové udržitelnosti. Některé reformy by mohly obnášet větší veřejné výdaje z krátkodobého hlediska za účelem provedení nových procesů a činností, což ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přispěje k úspoře zdrojů nebo shromáždění více příjmů ze střednědobého až dlouhodobého hlediska. Je tedy vhodné se zabývat nejen krátkodobými opatřeními ke snížení nákladů, ale také způsoby, jak zvýšit rozpočtové příjmy.

4.3Vzhledem k tomu, že evropské orgány musí velmi úzce spolupracovat s členskými státy na dosažení silnější integrace a konvergence v Unii, EHSV nový nástroj pro provádění reforem navrhovaný ve víceletém finančním rámci na období po roce 2020 vítá. EHSV vyzývá k aktivnímu a podrobnému monitorování pokroku v provádění, a to v rámci evropského semestru.

4.4Ačkoli evropský semestr a zprávy o jednotlivých zemích vypracovávané v jeho rámci tvoří výborný základní nástroj pro hodnocení programu na podporu reforem, je EHSV přesvědčen, že k náležitému posouzení pokroku je třeba vytvořit další nástroje. Tyto nástroje by měly být přizpůsobeny konkrétním ekonomickým požadavkům jednotlivých členských států.

4.5EHSV schvaluje dočasné řešení, kterým je financování pilotní fáze nového nástroje pro provádění reforem pomocí výkonnostní rezervy. Tento návrh by neměl zasahovat do stávajících evropských strukturálních a investičních fondů, ale měl by mít spíše zvláštní oddělený rozpočet.

4.6Pokrok dosažený jednotlivými členskými státy by měl být bezodkladně monitorován prostřednictvím evropského semestru. Tento proces podávání zpráv by měl poskytnout jasnou představu o dosaženém pokroku a dalších rozpočtových potřebách.

4.7Vzhledem k tomu, že nový nástroj pro provádění reforem by doplňoval dobrovolnou technickou podporu poskytovanou pomocí programu na podporu strukturálních reforem, doporučuje EHSV, aby určité reformy byly případ od případu financovány pomocí nového nástroje pro provádění reforem a byly s ním provázány, zejména pokud jde o připojení se k eurozóně nebo o reformy, které by mohly dále zvýšit evropskou integraci.

V Bruselu dne 28. února 2018

Joost VAN IERSEL

předseda specializované sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

_____________

(1)       Stav Unie v roce 2017 .

(2)       COM(2017) 825 final .

(3)       COM(2017) 826 final .

(4)      Například zlepšení podnikatelského prostředí, financování podniků a výdajů na výzkum a vývoj; zvýšení produktivity podniků, odvětví a hospodářství; podpora tvorby kvalitních pracovních míst s vyššími mzdami a současné snižování dočasných a nestabilních pracovních míst s nízkými mzdami; posílení kolektivního vyjednávání a nezávislosti sociálních partnerů v jeho rámci a sociálního dialogu na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni; reforma veřejné správy za účelem zvýšení její účinnosti pro hospodářský a sociální rozvoj a transparentnosti pro veřejnost; podpora kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy pro pracovníky za účelem nastolení rovných příležitostí a dosažení výsledků pro všechny sociální skupiny.