PŘÍLOHA
Pokyny pro uplatňování určitých kvalifikačních kritérií pro výběr strategických projektů pro nulové čisté emise stanovených v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1735
1.Obecné úvahy
Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise projekty výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, které přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 1 nařízení (EU) 2024/1735 a splňují alespoň jedno z kritérií stanovených v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení.
Při posuzování toho, zda projekt splňuje cíle stanovené v článku 1 nařízení (EU) 2024/1735, mohou členské státy zvážit, zda je projekt schopen přispět k cílům Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně odolnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců pro nulové čisté emise. Členské státy by měly zohlednit kontrolu zapojených podniků a poměrné zapojení každého podniku do projektu, zejména s ohledem na možný vliv subjektů ze třetích zemí. Kontrolu je třeba vykládat tak, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování kritérií, předkládají se žádosti o uznání projektů výroby technologií pro nulové čisté emise za strategické projekty pro nulové čisté emise příslušnému členskému státu za použití předem stanoveného formuláře uvedeného na oficiálních internetových stránkách Komise.
Komise důrazně vyzývá členské státy, aby popsaný postup podávání žádostí dodržovaly. Tento postup má usnadnit přípravu, bezpečné podání a přezkum žádostí o status strategického projektu pro nulové čisté emise. Členské státy se rovněž vyzývají, aby určily jeden nebo více orgánů jako vnitrostátní kontaktní místo odpovědné za zpracování žádostí o status strategického projektu pro nulové čisté emise.
Vnitrostátní kontaktní místo koordinuje hodnocení kvalifikačních kritérií pro výběr stanovených v článku 13 nařízení 2024/1735. Mělo by zajišťovat, aby postup podávání žádostí sledoval soudržný a strukturovaný přístup, a zároveň usnadňovat rychlou a přesnou komunikaci mezi vnitrostátními orgány a Komisí. Zahrnutí kontaktního místa coby nedílné součásti postupu podávání žádostí pomáhá členským státům zajistit, aby byl postup efektivnější a účinnější, aby se zlepšila koordinace s Komisí a zvýšila transparentnost procesu hodnocení.
2.První výrobní zařízení svého druhu
Pojem „první [výrobní zařízení] svého druhu“ uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2024/1735 je definován v čl. 3 bodě 32 uvedeného nařízení jako „nové nebo podstatně modernizované zařízení s technologií pro nulové čisté emise, které poskytuje inovace, pokud jde o výrobní proces technologie pro nulové čisté emise, které v Unii dosud není výrazně zastoupeno, ani neexistují závazné plány pro jeho vybudování“. První zařízení svého druhu je tudíž zařízení, jež i) vyrábí technologie pro nulové čisté emise, jejichž seznam je uveden v článku 4 uvedeného nařízení, a ii) má inovační schopnost, pokud jde o výrobní proces technologie pro nulové čisté emise, a které dosud není v Unii výrazně zastoupeno nebo jehož vybudování se neplánuje, v tom smyslu, že v Unii by nemělo již existovat zařízení schopné vyrábět srovnatelný produkt, realizovat srovnatelný postup či dosahovat srovnatelné výkonnosti, nebo by neměly již existovat závazné plány k jeho vybudování. K inovačním schopnostem by neměly patřit drobné změny nebo zlepšení.
Pojem „inovační“ uvedený v bodě ii) se řídí jeho širším uplatňováním v legislativním rámci Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781. Pokud se inovace již v Unii používá ve výzkumu a vývoji nebo ve výrobě v malém měřítku, lze mít za to, že nová rozsáhlá výroba této inovace není dosud v Unii výrazně zastoupena. Zařízení, které poprvé v Unii využívá inovativní materiál, by mohlo být považováno za první svého druhu, i když byl tento materiál testován v pilotních zařízeních v Unii. V rámci této klasifikace mohou být uznány i souběžné projekty, které se objeví ve stejnou dobu.
3.Nejlepší dostupná technologie pro nulové čisté emise
Pojem „nejlepší dostupná“ v kontextu „technologie pro nulové čisté emise“ a „výrobní kapacity“ je uveden v čl. 13 odst. 1 písm. b) a v čl. 13 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1735. „Výrobní kapacita“ je definována v čl. 3 bodu 33 jako „celkový objem výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise vyrobených v rámci určitého výrobního projektu, nebo pokud se v rámci výrobního projektu nevyrábějí konečné produkty, ale spíše konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení primárně používané především pro výrobu těchto produktů, výrobní kapacita konečných produktů, pro něž jsou tyto součásti nebo konkrétní strojní zařízení vyráběny“.
Pojem „nejlepší dostupná“ výrobní kapacita v oblasti technologií pro nulové čisté emise se vykládá s přihlédnutím k širšímu kontextu nařízení (EU) 2024/1735 a legislativního rámce Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785, která definuje pojmy „nejlepší“ a „dostupné techniky“. Ačkoli se tato definice vztahuje na environmentální výkonnost, může být upravena a uplatňována s ohledem na výrobní postupy v oblasti technologií pro nulové čisté emise. „Nejlepší dostupná“ výroba technologií tedy znamená nejúčinnější a nejpokročilejší vyvinuté činnosti a provozní metody, s důrazem na technologickou účinnost a inovace výrobních postupů.
„Nejlepší dostupnou“ technologii uvedenou v článku 13 nařízení (EU) 2024/1735 je třeba chápat takto:
a)„nejlepší“ výrobní kapacita odpovídá nejúčinnějšímu a nejpokročilejšímu stadiu vývoje výrobních činností a jejich provozních metod, které dokládá praktickou vhodnost konkrétních technik;
b)„dostupná technologie“ odpovídá technologiím pro nulové čisté emise, které jsou vyvíjeny v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, s přihlédnutím k souvisejícím nákladům a přínosům, bez ohledu na to, zda jsou tyto technologie vyráběny nebo již používány v Unii, za předpokladu, že jsou provozovatelům za rozumných podmínek dostupné.
Alternativně lze „nejlepší dostupnou“ výrobu technologií pro nulové čisté emise vykládat jako schopnost projektu vyrábět nejlepší dostupné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které jsou v současné době dostupné na vnitřním trhu. „Nejlepší dostupná“ technologie by tudíž mohla sestávat z produktů s lepší výkonností ve srovnání s produkty, které jsou v současné době dostupné na vnitřním trhu. Posouzení by mělo být založeno na důvěryhodných zdrojích, jako jsou technické zprávy a informace o trhu.
Pokud dotčená technologie pro nulové čisté emise již spadá do oblasti působnosti stávajících právních předpisů Unie týkajících se environmentální výkonnosti, jako je mimo jiné směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, považují se technologie pro nulové čisté emise v nejvyšší nebo druhé nejvyšší třídě energetické účinnosti za nejlepší dostupné, pokud patří do nejvyšší nebo druhé nejvyšší zastoupené třídy v rámci příslušných výkonnostních tříd.
4.Významná výrobní kapacita
K určení, zda lze výrobní kapacitu považovat za významnou ve smyslu čl. 13 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) 2024/1735, se použije alespoň jedna z těchto metod.
a)Pokud lze plánovanou roční výrobní kapacitu projektu výroby technologií pro nulové čisté emise měřit v gigawattech (GW), považuje se za významnou kapacitu nejméně 1 GW ročně alespoň u jednoho konečného výrobku, konkrétní součásti nebo konkrétního strojního zařízení používaných především k výrobě technologií pro nulové čisté emise v jednom výrobním místě.
b)Pokud nelze plánovanou roční výrobní kapacitu projektu výroby technologií pro nulové čisté emise měřit v GW, lze jeho plánovanou kapacitu považovat za významnou, rovná-li se roční výrobní kapacitě (nebo překračuje-li roční výrobní kapacitu) kteréhokoli z deseti nejlepších projektů výroby technologií pro nulové čisté emise stejného nebo rovnocenného typu, které již v Unii fungují a jejichž roční výrobní kapacita se vypočítá na základě údajů o trhu za předchozí rok, jež pocházejí z důvěryhodných zdrojů, jako jsou technické zprávy a informace o trhu.
c)Pokud jsou projekty výroby technologií pro nulové čisté emise vertikálně integrovanými výrobními místy, lze jejich kapacitu považovat za významnou, má-li být ve stejném místě vyrobeno více než jeden konečný produkt, konkrétní součást nebo konkrétní strojní zařízení primárně používané k výrobě technologií pro nulové čisté emise.
d)Pokud je současná výrobní kapacita Unie konečného produktu, konkrétní součásti nebo konkrétního strojního zařízení primárně používaných k výrobě technologií pro nulové čisté emise nižší než referenční hodnota 40 % stanovená v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/1735, lze za významnou považovat i nižší výrobní kapacitu, než je výrobní kapacita uvedená v písmenech a) a b) tohoto oddílu. Posouzení toho, zda lze nižší výrobní kapacitu považovat za významnou, lze provést na základě sledování pokroku Unie při plnění této referenční hodnoty, které provádí Komise podle čl. 42 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Nejsou-li takové relevantní informace k dispozici, může žadatel o status strategického projektu pro nulové čisté emise poskytnout členskému státu důvěryhodné technické zprávy a informace o trhu.
Při určování, zda projekt poskytuje významnou výrobní kapacitu v souladu s písmeny a) až d), mohou členské státy navíc rovněž zvážit, zda je projekt v souladu se strategickými prioritami Unie, odolností dodavatelských řetězců a environmentální udržitelností.
5.Pokyny k dalším kritériím stanoveným v článku 13 nařízení (EU) 2024/1735
a)Environmentální udržitelnost
Aby bylo možné určit, zda projekt splňuje kritérium podle čl. 13 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1735, měl by projekt prokázat, že přijaté postupy významně a trvale snižují emise ekvivalentu CO2 a zároveň optimalizují vedlejší přínosy pro životní prostředí, pokud jde o emise znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy, jakož i energetickou, vodní a materiálovou účinnost a používání nebezpečných látek. Toto snížení musí:
i)vycházet z odhadovaného množství tun nevyprodukovaného ekvivalentu CO2 za použití jasně definovaných východisek a metodiky;
ii)být hlavním cílem projektu a významně přispívat ke snížení emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky.
Členský stát zpracovávající žádost o status strategického projektu pro nulové čisté emise zajistí, aby emise nebyly jednoduše přesunuty do jiného odvětví, nýbrž aby výsledkem bylo celkové snížení emisí ekvivalentu CO2. Kromě toho musí kterýkoli z postupů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1735 významně a trvale snižovat míru emisí ekvivalentu CO2.
b)50% prahová hodnota závislosti na dovozu
Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) 2024/1735 se 50% prahovou hodnotou závislosti na dovozu pro technologii pro nulové čisté emise rozumí poměr mezi kumulativním dovozem do Unie ze všech třetích zemí dohromady a dodávkami Unie v témže roce.
Aktualizované informace, které má Komise poskytnout v souladu s čl. 29 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2024/1735, mohou členské státy, jsou-li takové informace k dispozici, použít při určování závislosti na dovozu jako referenci. Pokud k dispozici nejsou, mohou členské státy určit závislost na dovozu na základě jiných věrohodných zdrojů, jako jsou technické zprávy a informace o trhu.
c)Významný podíl světové výroby a klíčová úloha pro odolnost
Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) 2024/1735
i)se pojmem „významný podíl světové výroby“ rozumí projekt vyrábějící konečný produkt, konkrétní součást nebo konkrétní strojní zařízení, u nichž výrobní kapacita v Unii přesahuje úroveň 15 % celosvětové výrobní kapacity, jež odpovídá referenční hodnotě pro světovou výrobu stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2024/1735 a která má být určena na základě sledování pokroku Unie při plnění této referenční hodnoty, jež provádí Komise podle čl. 42 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
Nejsou-li takové relevantní informace k dispozici, může žadatel o status strategického projektu pro nulové čisté emise poskytnout členskému státu důvěryhodné technické zprávy a informace o trhu;
ii) pojem „klíčová úloha pro odolnost Unie“ v čl. 13 odst. 1 písm. a) bodě iii) nařízení (EU) 2024/1735 je pak třeba vykládat jako přímý dopad projektu na bezpečnost dodavatelských řetězců, energetickou nezávislost nebo strategickou autonomii Unie.
