DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Nařízení (EU) č. 1007/2011 (dále jen „předmětné nařízení“) stanoví pravidla týkající se: i) používání názvů textilních vláken a souvisejícího označování etiketou nebo jiného označování materiálového složení textilních výrobků; ii) označování netextilních částí živočišného původu etiketou nebo jiného označování; a iii) stanovení materiálového složení textilních výrobků pomocí kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí textilních vláken. Cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace.

Článkem 21 předmětného nařízení se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22 předmětného nařízení, pokud jde o: i) přijetí technických kritérií a procesních pravidel pro uplatňování čl. 20 odst. 5; ii) změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku; iii) a změny přílohy I za účelem zahrnutí názvů nových textilních vláken na seznam stanovený v uvedené příloze podle článku 6 předmětného nařízení.

Dne 24. ledna 2014 byla předložena žádost o zahrnutí názvu nového textilního vlákna „polyakrylát“. Komise tuto žádost podrobně prozkoumala a uznala, že je v souladu s kritérii stanovenými v příloze II předmětného nařízení. Skupina odborníků Komise pro názvy a označování textilií etiketami (dále jen „skupina odborníků“) rovněž shledala, že žádost je z technického hlediska v pořádku.

2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU

Ohledně návrhu nařízení v přenesené pravomoci konzultovala Komise intenzivně odborníky z členských států, příslušné odvětví a další zúčastněné strany. Skupina odborníků byla konzultována v průběhu procesu vypracovávání návrhu nařízení v přenesené pravomoci. Dne 30. ledna 2017 uspořádala Komise dodatečnou technickou schůzku s odborníky jmenovanými členskými státy za účelem dalšího projednání návrhu nařízení v přenesené pravomoci.

Komise provedla veřejnou konzultaci ohledně technických vlastností „polyakrylátu“ v době od 28. července 2015 do 21. října 2015. Komise rovněž zveřejnila dne 6. října 2016 zprávu o technické analýze „polyakrylátového“ vlákna 1 .

Dne 7. března 2017 předložila Komise skupině odborníků konečné znění nařízení v přenesené pravomoci, v němž byly zohledněny připomínky vznesené členskými státy, odvětvím a zúčastněnými stranami.

Návrh nařízení v přenesené pravomoci byl také za účelem získání zpětné vazby od veřejnosti zveřejněn od 20. června 2017 do 18. července 2017 na portálu pro zlepšování právní úpravy.

3.PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Tímto nařízením v přenesené pravomoci se mění: i) příloha I za účelem zahrnutí nového vlákna „polyakrylát“ a jeho definice do seznamu harmonizovaných názvů vláken; ii) příloha II za účelem aktualizace minimálních požadavků na technickou dokumentaci, kterou musí obsahovat žádost o název nového textilního vlákna; iii) příloha VI za účelem revize seznamu textilních výrobků, jež splňují podmínky pro označení společnou etiketou; iv) příloha VIII za účelem přizpůsobení stávajících metod kvantitativní analýzy a doplnění nové metody; a v) příloha IX za účelem zahrnutí smluvní přirážky pro „polyakrylát“.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/...

ze dne 20.10.2017,

kterým se mění přílohy I, II, VI, VIII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES 2 , a zejména na článek 21 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení (EU) č. 1007/2011 vyžaduje, aby bylo při označování etiketami uváděno materiálové složení textilních výrobků a aby byly prováděny kontroly analýzou shody uvedených výrobků s údaji na etiketě.

(2)V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1007/2011 předložil jeden výrobce Komisi žádost o zařazení „polyakrylátu“ jako názvu nového textilního vlákna na seznam v příloze I uvedeného nařízení. Uvedená žádost obsahovala technickou dokumentaci splňující veškeré minimální požadavky stanovené v příloze II uvedeného nařízení.

(3)Poté, co Komise posoudila tuto žádost pro název nového textilního vlákna a provedla veřejnou konzultaci na internetových stránkách Europa, dospěla v konzultaci s odborníky z členských států a zúčastněnými stranami k závěru, že název nového textilního vlákna „polyakrylát“ by měl být doplněn do seznamu názvů textilních vláken stanoveného v příloze I nařízení (EU) č. 1007/2011.

(4)Za účelem přizpůsobení technickému pokroku by měla být změněna příloha II nařízení (EU) č. 1007/2011, konkrétně pokud jde o navrhovanou definici názvu nového textilního vlákna a navrhované metody identifikace a kvantifikace.

(5)Nařízení (EU) č. 1007/2011 stanoví seznam textilních výrobků, pro které postačuje označení společnou etiketou. Uvedený seznam obsahuje šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 g. Vzhledem k technickému pokroku však uvedený konkrétní textilní výrobek již není určen k maloobchodnímu prodeji v množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 gram. Seznam textilních výrobků, jež splňují podmínky pro označení společnou etiketou, stanovený v příloze VI uvedeného nařízení by proto měl být aktualizován.

(6)Aby se umožnilo používat jednotné metody kvantitativní analýzy směsí textilních vláken, měly by být zkušební metody stanovené v příloze VIII nařízení (EU) č. 1007/2011 změněny tak, aby zahrnovaly „polyakrylátové“ vlákno. Kromě toho by měla být do přílohy VIII uvedeného nařízení doplněna nová zkušební metoda kvantitativní analýzy směsí vláken z polyesteru a dalších stanovených vláken.

(7)Nařízení (EU) č. 1007/2011 rovněž stanoví smluvní přirážky používané k výpočtu hmotnosti vláken obsažených v textilním výrobku. Na seznam stanovený v příloze IX uvedeného nařízení by proto měla být doplněna hodnota smluvní přirážky pro „polyakrylát“.

(8)Nařízení (EU) č. 1007/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I, II, VI, VIII a IX nařízení (EU) č. 1007/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20.10.2017.

(1) AITEX, Inter-laboratory trial of textile fibres, including testing and related services for the technical analysis of ‘polyacrylate’ fibre, konečná zpráva, http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/19021.

(2) Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Přílohy I, II, VI, VIII a IX nařízení (EU) č. 1007/2011 se mění takto:

1)v příloze I se doplňuje nový řádek 50, který zní:

2)v příloze II se následující body mění takto:

a)body (2) a (3) se nahrazují tímto:

„(2) Navrhovaná definice textilního vlákna:

Navrhovaná definice musí popisovat materiálové složení. Vlastnosti uvedené v definici nového textilního vlákna, jako je elasticita, musí být ověřitelné pomocí standardních zkušebních metod, které se poskytují s technickou dokumentací spolu s experimentálními výsledky analýz.

(3) Identifikace textilního vlákna: chemický vzorec, odlišnosti od existujících textilních vláken, spektrum FTIR, případně spolu s podrobnými údaji, jako je bod tání, měrná hmotnost, index lomu a hořlavost.“;

b)bod (5) se nahrazuje tímto:

„(5) Navržené metody identifikace a kvantifikace, včetně experimentálních údajů:

Žadatel vyhodnotí možnost používání metod uvedených v příloze VIII nebo harmonizovaných norem, které budou do uvedené přílohy začleněny, k analýze nejočekávanějších komerčních směsí nového textilního vlákna s jinými textilními vlákny a alespoň jednu z těchto metod navrhne. V případě metod nebo harmonizovaných norem, kde lze textilní vlákno považovat za nerozpustnou složku, uvede žadatel koeficienty „d“, které odpovídají opravným koeficientům pro ztrátu hmotnosti, jež mají být použity pro výpočet (pro zohlednění ztráty hmotnosti, o níž je známo, že k ní během analýzy dojde) u nového textilního vlákna.

Pokud nejsou metody uvedené v tomto nařízení vhodné, poskytne žadatel náležité odůvodnění a navrhne jednu nebo více nových metod. Navržená nová metoda nebo metody musí popisovat oblast použití (včetně směsí vláken), podstatu metody (zejména chemický proces a jednotlivé kroky), přístroje, pomůcky a činidlo nebo činidla, zkušební postup, výpočet a vyjádření výsledků (včetně hodnoty koeficientů „d“) a preciznosti (kritický rozdíl).

Žádost musí obsahovat veškeré experimentální údaje, zejména pokud jde o charakteristiky vlákna a navržené metody identifikace a kvantifikace. Údaje týkající se přesnosti, spolehlivosti a opakovatelnosti těchto metod musí být poskytnuty s technickou dokumentací.“;

c)bod (7) se nahrazuje tímto:

„(7) Další informace o výrobním postupu a významu pro spotřebitele na podporu žádosti:

Technická dokumentace musí obsahovat alespoň informace o počtu výrobců, umístění výrobních zařízení a očekávané dostupnosti nového vlákna nebo výrobků vyrobených z uvedeného vlákna na trhu.“;

d) doplňuje se nový bod (8), který zní:

„(8) Dostupnost vzorků:

Výrobce nebo jakákoli osoba jednající jeho jménem poskytne reprezentativní vzorky nového čistého textilního vlákna a příslušných textilních vlákenných směsí, které jsou nezbytné pro ověření přesnosti, spolehlivosti a opakovatelnosti navržených metod identifikace a kvantifikace. Komise si může od výrobce či osoby jednající jménem výrobce vyžádat další vzorky příslušných vlákenných směsí.“;

3)v příloze VI se bod 18 nahrazuje tímto:

„18. Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji“;

4)v příloze VIII se kapitola 2 mění takto:

a)v souhrnné tabulce v bodě IV se doplňuje nový řádek pro metodu č. 17, který zní:

b)metoda č. 1 se mění takto:

i)bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), lnem (7), konopím (8), jutou (9), abakou (10), alfou (11), kokosovým vláknem (12), broomem (13), ramií (14), sisalem (15), měďnatými vlákny (21), modalem (22), proteinem (23), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46), melaminem (47), polypropylen/polyamid/bikomponentem (49) a polyakrylátem (50).

Tuto metodu nelze za žádných okolností použít pro ta acetátová vlákna, která byla na povrchu deacetylována.“;

ii)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu a polyakrylátu, pro které „d“ = 1,01.“;

c)v metodě č. 5 se bod 1.2 nahrazuje tímto:

„2. triacetátem (24), polypropylenem (37), elastolefinem (46), melaminem (47), polypropylen/polyamid/bikomponentem (49) a polyakrylátem (50).“;

d)v metodě č. 6 se bod 1.2 nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46), melaminem (47), polypropylen/polyamid/bikomponentem (49) a polyakrylátem (50).

Poznámka:

Triacetátová vlákna, která byla získána úpravou vedoucí k částečné hydrolýze, přestala být úplně rozpustná v daném činidle. V takovém případě není metoda použitelná.“;

e)metoda č. 8 se mění takto:

i)bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), elastomultiesterem (45), elastolefinem (46), melaminem (47), polypropylen/polyamid/bikomponentem (49) a polyakrylátem (50).

Tato metoda je rovněž použitelná pro akrylová a stanovená modakrylová vlákna obarvená kovokomplexními barvivy, avšak není použitelná pro vlákna barvená s dodatečným chromováním.“;

ii)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou vlny, bavlny, měďnatých vláken, modalu, polyesteru, elastomultiesteru, melaminu a polyakrylátu, pro které hodnota „d“ = 1,01.“;

f)metoda č. 9 se mění takto:

i)bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), melaminem (47), polypropylen/polyamid/bikomponentem (49) a polyakrylátem (50).

Přesahuje-li obsah vlny nebo hedvábí ve směsi 25 %, použije se metoda č. 2.

Přesahuje-li obsah polyamidu nebo nylonu ve směsi 25 %, použije se metoda č. 4.“;

ii)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu a polyakrylátu, pro které „d“ = 1,01.“;

g)metoda č. 13 se mění takto:

i)bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), acetátem (19), měďnatými vlákny (21), modalem (22), triacetátem (24), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (45), melaminem (47) a polyakrylátem (50).“;

ii)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu a polyakrylátu, pro které „d“ = 1,01.“;

h)metoda č. 15 se mění takto:

i)bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), skleněnými vlákny (44), melaminem (47) a polyakrylátem (50).

V případě přítomnosti modakrylových nebo elastanových vláken musí být nejprve provedena předběžná zkouška, aby se zjistilo, zda jsou v činidle úplně rozpustná.

Směsi obsahující chlorovlákna lze analyzovat rovněž s použitím metody č. 9 nebo 14.“;

ii)bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočítají podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou polyakrylátu, pro který hodnota „d“ = 1,02, hedvábí a melaminu, pro které hodnota „d“ = 1,01, a akrylu, pro který hodnota „d“ = 0,98.“;

i)doplňuje se nová metoda, která zní:

„METODA č. 17

Polyester a další stanovená vlákna

(Metoda s použitím kyseliny trichloroctové a chloroformu)

1. OBLAST POUŽITÍ

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi vláken:

1. polyesteru (35)

s

2. polyakrylátem (50).

2. OBECNÉ INFORMACE

Podstata metody, přístroje, pomůcky a činidla, zkušební postup, výpočet a vyjádření výsledků, jež se použijí na dvousložkové směsi vláken polyesteru s polyakrylátem, jsou tytéž jako v normě EN ISO 1833-25:2013. Hodnota „d“ je 1,01.“;

5)v příloze IX se doplňuje nová položka 50, která zní:

„50        Polyakrylát        30,00“.