(1)

Prováděcí nařízení komise (EU) č. 1354/2011 (2) stanoví otevření ročních dovozních celních kvót Unie pro ovce, kozy, skopové a kozí maso, včetně produktů pocházejících z Islandu.

(2)

Článek 4 prováděcího nařízení (EU) č. 1354/2011 stanoví, že celní kvóty otevřené tímto nařízením by se měly spravovat v souladu s články 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (3).

(3)

Evropská unie a Island podepsaly dne 23. března 2017 dohodu ve formě výměny dopisů (dále jen „dohoda“) o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty. Podepsání této dohody jménem Unie bylo schváleno rozhodnutím Rady (EU) 2016/2087 (4) a její uzavření rozhodnutím Rady (EU) 2017/1913 (5).

(4)

V souladu s přílohou V dohody Unie změnila nařízení (EU) č. 1354/2011 nařízením (EU) 2018/562 (6). Touto změnou se zvýšilo množství u již existujících bezcelních kvót pro Island u skopového a kozího masa kódů KN 0204 a 0210 a dále byla otevřena roční kvóta Unie s nulovým clem pro zpracované skopové maso podpoložky 1602 90.

(5)

Kvóty na množství skopového a kozího masa spravované podle prováděcího nařízení (EU) č. 1354/2011 jsou vyjádřeny v ekvivalentu jatečně upravených těl, přičemž v dohodě se stanoví množství, která se mají vyjádřit v tunách výrobků. Je proto vhodné zajistit správu celních kvót Unie, které jsou stanoveny v dohodě ve zvláštním nařízení, které má být přijato, s cílem zajistit bezproblémovou správu kvót ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7). Uvedené celní kvóty by proto měly být současně odstraněny z nařízení (EU) č. 1354/2011 na základě prováděcího nařízení (EU) č. 1308/2013.

(6)

Prováděcí nařízení (EU) č. 1354/2011 je proto nutné odpovídajícím způsobem změnit.

(7)

Nové nařízení o otevření dovozní celní kvóty na skopové a kozí maso a zpracované skopové maso pocházející z Islandu přijaté podle nařízení (EU) č. 952/2013 se použije od 1. září 2018. Odpovídající změny prováděcího nařízení (EU) č. 1354/2011 by se měly použít od stejného data.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být zhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje acetamiprid.

(2)

Acetamiprid byl hodnocen pro použití v přípravcích typu 18, insekticidech, akaricidech a přípravcích k regulaci jiných členovců, jak jsou popsány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Belgie byla jmenována členským státem zpravodajem a její hodnotící příslušný orgán předložil hodnotící zprávu a doporučení dne 27. července 2015.

(4)

Výbor pro biocidní přípravky vypracoval dne 14. prosince 2017 v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 stanovisko Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán (3).

(5)

Podle uvedeného stanoviska lze předpokládat, že biocidní přípravky typu 18 obsahující acetamiprid splňují kritéria stanovená v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jsou-li dodrženy určité specifikace a podmínky pro jejich použití.

(6)

Je proto vhodné schválit acetamiprid pro použití v biocidních přípravcích typu 18 s výhradou dodržování určitých specifikací a podmínek.

(7)

Ve stanovisku Evropské agentury pro chemické látky se konstatuje, že acetamiprid splňuje kritéria vysoké perzistence (vP) a toxicity (T) podle přílohy XIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (4). Acetamiprid proto splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 528/2012 a měl by být pokládán za látku, která se má nahradit.

(8)

Podle čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 by se schválení účinné látky, jež je pokládána za látku, která se má nahradit, mělo udělit na dobu nepřesahující sedm let.

(9)

Jelikož acetamiprid splňuje kritéria vysoce perzistentní látky (vP) podle přílohy XIII nařízení (ES) č. 1907/2006, měly by být ošetřené předměty, které byly ošetřeny acetamipridem nebo jej obsahují, při uvádění na trh náležitě označeny.

(10)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být zhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Tento seznam zahrnuje cypermethrin.

(2)

Cypermethrin byl hodnocen pro použití v přípravcích typu 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, jak jsou popsány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Belgie, která byla jmenována členským státem zpravodajem, a její hodnotící příslušný orgán předložil dne 15. dubna 2015 hodnotící zprávu a doporučení.

(4)

Výbor pro biocidní přípravky vypracoval dne 5. května 2017 v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 stanovisko Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán (3).

(5)

Podle uvedeného stanoviska lze předpokládat, že biocidní přípravky typu 18 obsahující cypermethrin splňují kritéria stanovená v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jsou-li dodrženy určité specifikace a podmínky pro jejich použití.

(6)

Je proto vhodné schválit cypermethrin pro použití v biocidních přípravcích typu 18 s výhradou dodržování určitých specifikací a podmínek.

(7)

Kromě toho byla ve screeningové studii vypracované v rámci přípravy posouzení dopadů provedeného Komisí v souvislosti s různými možnostmi stanovení kritérií pro určení endokrinních disruptorů zjištěna potřeba dále prošetřit potenciál cypermethrinu působit jako endokrinní disruptor (4). Posouzení vlastností cypermethrinu, které potenciálně narušují činnosti endokrinního systému, bude rovněž provedeno v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5) a závěry z něj se očekávají před koncem roku 2018. V závislosti na výsledku uvedeného posouzení zváží Komise potřebu přezkoumat schválení cypermethrinu jako účinné látky pro použití v biocidních přípravcích podle článku 15 nařízení (EU) č. 528/2012.

(8)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Hodnotící příslušný orgán Spojeného království obdržel dne 7. července 2015 žádost o schválení účinné látky penflufen pro použití v biocidních přípravcích typu 8, konzervačních přípravcích pro dřevo, popsaných v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(2)

V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 předložil hodnotící příslušný orgán Spojeného království dne 28. února 2017 zprávu o posouzení spolu se svými doporučeními.

(3)

Výbor pro biocidní přípravky vypracoval dne 14. prosince 2017 stanovisko Evropské agentury pro chemické látky a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán (2).

(4)

Podle uvedeného stanoviska lze předpokládat, že biocidní přípravky typu 8 obsahující penflufen splňují kritéria stanovená v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jsou-li dodrženy určité specifikace a podmínky pro jejich použití.

(5)

Je proto vhodné schválit penflufen pro použití v biocidních přípravcích typu 8 s výhradou dodržování určitých specifikací a podmínek.

(6)

Vzhledem k tomu, že ve stanovisku Evropské agentury pro chemické látky se konstatuje, že penflufen splňuje kritéria vysoce perzistentní látky (vP) podle přílohy XIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3), měly by být ošetřené předměty, které byly ošetřeny penflufenem nebo jej obsahují, při uvádění na trh náležitě označeny.

(7)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 má Komise předložit návrh prováděcího aktu, kterým se povoluje uvedení nové potraviny na trh v Unii a kterým se aktualizuje seznam Unie.

(4)

Přírodní zeaxanthin je běžnou složkou lidské stravy, neboť je obsažen v řadě druhů ovoce a zelené zeleniny a také ve vaječném žloutku. V současné době se používá rovněž v doplňcích stravy, jak je definuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3).

(5)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2013/49/EU (4) bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (5) povoleno uvedení syntetického zeaxanthinu na trh jako nové složky potravin v doplňcích stravy při maximálním denním příjmu do 2 mg. V označení potravin obsahujících syntetický zeaxanthin povolený prováděcím rozhodnutím 2013/49/EU se použije název „syntetický zeaxanthin“.

(6)

Dne 23. února 2018 podala společnost DSM Nutritional Products Europe (dále jen „žadatel“) Komisi žádost o povolení změny názvu a zvláštních požadavků na označování syntetického zeaxanthinu ve smyslu čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283. V žádosti se požaduje vypuštění slova „syntetický“ z názvu nové potraviny, jak je uvedena na seznamu Unie, a z označení potravin, jež ji obsahují.

(7)

Žadatel se domnívá, že změna názvu a požadavků na označování zeaxanthinu je nezbytná pro zmírnění jakéhokoli potenciálního negativního hospodářského dopadu, jež by používání slova „syntetický“ na označení doplňků stravy obsahujících syntetický zeaxanthin mohlo způsobit s ohledem na negativní konotace pojmu „syntetický“. Žadatel rovněž tvrdí, že takový potenciální negativní hospodářský dopad s největší pravděpodobností nepociťují hospodářské subjekty, jež uvádí na trh doplňky stravy obsahující povolené syntetické nové potraviny, v jejichž označení slovo „syntetický“ nefiguruje.

(8)

V současné době je povolena a na seznamu nových potravin Unie zařazena řada syntetických látek, u nichž existují ekvivalenty přírodního původu, a v doplňcích stravy se používají obě formy. Tyto syntetické látky však nejsou v seznamu Unie označeny jako syntetické a nenesou ani takové označení. Změna názvu a požadavků na označování syntetického zeaxanthinu zaručí konzistenci s názvy a označováním těchto syntetických látek.

(9)

Změna se netýká navrhovaných množství a způsobů použití zeaxanthinu, pokud se používá jako složka doplňků stravy, posouzení bezpečnosti, z něhož vycházelo povolení syntetického zeaxanthinu prováděcím rozhodnutím 2013/49/EU, je nadále platné, a tato změna tudíž nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. S ohledem na tyto legitimní faktory jsou navrhované změny v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(10)

Provedení nových požadavků na označování v souladu s tímto prováděcím nařízením může pro hospodářské subjekty, jež v současné době syntetický zeaxanthin uvádějí na trh, přinést změny. Je proto vhodné stanovit přechodné období.

(11)

Směrnice 2002/46/ES stanoví požadavky na doplňky stravy. Změna názvu a specifických požadavků na označování zeaxanthinu by měla být povolena, aniž je dotčena uvedená směrnice.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 rozhoduje Komise o povolení a o uvedení nové potraviny na trh v Unii a o aktualizaci seznamu Unie.

(4)

Dne 21. října 2014 podala společnost Desert Labs, Ltd. (dále jen „žadatel“) příslušnému orgánu Irska žádost o uvedení sušených nadzemních částí Hoodia parviflora na trh Unie jako nové potraviny ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (3). V žádosti se uvádí, že sušené nadzemní části Hoodia parviflora se mají používat v potravinách včetně nápojů, sušenek, cukrovinek, ochucených snacků, polévek a bujónů, čaje, kávy a vody. Jsou rovněž určeny k použití v doplňcích stravy.

(5)

Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 se všechny žádosti o uvedení nové potraviny na trh v Unii předložené některému z členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, o nichž nebylo přijato konečné rozhodnutí před 1. lednem 2018, projednávají jako žádosti předložené podle nařízení (EU) 2015/2283.

(6)

Žádost o uvedení sušených nadzemních částí Hoodia parviflora na trh jako nové potraviny v rámci Unie byla sice předložena členskému státu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, avšak splňuje rovněž požadavky stanovené v nařízení (EU) 2015/2283.

(7)

Dne 24. srpna 2015 vydal příslušný orgán Irska zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že sušené nadzemní části Hoodia parviflora splňují kritéria pro novou potravinu stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(8)

Dne 28. srpna 2015 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům. Některé členské státy vznesly v 60denní lhůtě stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 odůvodněné námitky, pokud jde o nedostatečnou charakteristiku nové potraviny, nedostatečné posouzení alergenicity, nedostatečné údaje k vyloučení rizika pro děti starší 12 let, nedostatečné informace o specifikacích, stabilitě, posouzení příjmu a toxikologických údajích.

(9)

S ohledem na námitky ze strany některých členských států konzultovala Komise dne 25. ledna 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej o dodatečné posouzení sušených nadzemních částí Hoodia parviflora jako nové potraviny v souladu s nařízením (ES) č. 258/97.

(10)

Dne 20. září 2017 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko s názvem „Scientific Opinion on the safety of dried aerial parts of Hoodia parviflora as a novel food pursuant to Regulation (EC) No 258/97“ (4). Uvedené stanovisko, přestože je vypracoval a přijal úřad podle nařízení (ES) č. 258/97, je v souladu s požadavky článku 11 nařízení (EU) 2015/2283.

(11)

Ve svém stanovisku úřad nestanovil bezpečnost sušených nadzemních částí Hoodia parviflora v potravinách při použití a míře použití navrhované žadatelem, protože příjem by překračoval úroveň, jež se považuje za bezpečnou (0,134 mg/kg tělesné hmotnosti). Úřad nicméně dospěl k závěru, že sušené nadzemní části Hoodia parviflora jsou bezpečné pro dospělé osoby v doplňcích stravy v maximální denní dávce 9,4 mg, která odpovídá úrovni příjmu bezpečné pro dospělou osobu s běžnou tělesnou hmotností 70 kg.

(12)

Toto stanovisko poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že sušené nadzemní části Hoodia parviflora při navrhovaných způsobech použití a v množstvích navrhovaných k použití, jsou-li použity jako složka doplňků stravy, splňují požadavky čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(13)

Dne 24. ledna 2018 podal žadatel Komisi žádost o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, pokud jde o dvě studie předložené na podporu žádosti, konkrétně zprávy o studii toxicity po 14denním perorálním podávání ke stanovení dávky sušených nadzemních částí Hoodia parviflora (5) a studii toxicity po 90denním perorálním podávání (6), z nichž vycházela analýza referenčního dávkování a z nichž byly odvozeny bezpečné úrovně příjmu.

(14)

Dne 18. února 2018 úřad zohlednil (7), že pro vypracování svého stanoviska ohledně sušených nadzemních částí Hoodia parviflora jako nové potraviny využil k analýze referenčního dávkování a k odvození bezpečné úrovně příjmu pro člověka údaje ze zprávy o studii toxicity po 90denním perorálním podávání. Má se tudíž za to, že bez údajů obsažených ve zprávě o uvedené studii by nebylo možné dojít k závěrům o bezpečnosti sušených nadzemních částí Hoodia parviflora.

(15)

Poté, co Komise obdržela stanovisko úřadu, vyzvala žadatele, aby podrobněji objasnil odůvodnění, jež poskytl, pokud jde o jeho tvrzení, že uvedená studie je předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že má výhradní právo ji používat, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2015/2283.

(16)

Žadatel rovněž uvedl, že v době podání žádosti byla uvedená studie předmětem jeho průmyslového vlastnictví a měl výhradní právo ji používat podle vnitrostátního práva, a že třetí strany tudíž nesměly mít ze zákona k dotčené studii přístup a nesměly ji používat. Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283.

(17)

Proto, jak stanoví čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283, nesmí úřad EFSA použít studii toxicity po 90denním perorálním podávání, jež je obsažena v souboru žadatele, ve prospěch dalšího žadatele po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. V důsledku toho by uvádění nové potraviny povolené tímto nařízením na trh v Unii mělo být po dobu pěti let omezeno na žadatele.

(18)

Omezení povolení této nové potraviny a využití studie obsažené v souboru žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež byly podkladem pro povolení podle tohoto nařízení.

(19)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (8) stanoví požadavky na doplňky stravy. Používání sušených nadzemních částí Hoodia parviflora by mělo být povoleno, aniž je dotčena uvedená směrnice.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 2. listopadu 2016 podala Česká republika (dále jen „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“).

(2)

Žádost se týká těchto činností, které jsou v ní popsány:

(3)

K žádosti byl přiložen dopis Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) České republiky datovaný 30. září 2016 a doplňující dopis od téhož orgánu ze dne 14. června 2017 (dále jen „stanovisko ÚOHS“).

(4)

V dopise ze dne 30. září 2016, který ÚOHS vydal v reakci na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky o stanovisko k žádosti o vynětí maloobchodního prodeje elektřiny a plynu v České republice z oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU, ÚOHS uvedl, že „nedisponoval dostatečným časovým prostorem pro provedení sektorového šetření v daných oblastech, které by mu umožňovalo aktuálně zmapovat situaci na relevantních trzích pro potřeby“ žádosti ministerstva. V uvedeném dopise nakonec ÚOHS zaujal toto stanovisko: „Lze mít za to, že vynětí trhu dodávek elektřiny a plynu konečným zákazníkům v ČR dle článku 34 směrnice by nemělo mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na uvedených trzích. Tento závěr Úřadu (2) je založen na podkladech poskytnutých ministerstvem průmyslu a obchodu. Úřad si v této souvislosti vyhrazuje právo svoje stanovisko přehodnotit v případě, že na příslušných trzích dojde ke strukturálním či jiným podstatným změnám, případně dojde ke korekci dat, na nichž byly založeny Úřadu poskytnuté informace.“

(5)

Doplňující dopis ÚOHS ze dne 14. června 2017 vycházel z „jiných podání České republiky […] a údajů poskytnutých nezávislým organizátorem trhu (OTE) a také ze strany některých podniků působících na relevantních trzích, včetně skupiny ČEZ (ČEZ) a společnosti Pražská plynárenská“. V tomto doplňujícím dopise bylo poukázáno zejména na řadu znepokojujících aspektů vyjádřených Komisí v souvislosti s trhem pro maloobchodní prodej elektřiny malým zákazníkům, jako je vysoká koncentrace trhu, nízká míra změn dodavatele a vertikální integrace skupiny ČEZ. V jeho závěru bylo uvedeno, že nic nebrání tomu, aby všechny trhy, na něž se vztahuje žádost, byly vyňaty z oblasti působnosti směrnice.

(6)

K žádosti byla rovněž přiložena zpráva poradenské společnosti (3) (dále jen „zpráva CRA“).

(7)

Komise zaslal žadateli žádosti o doplňující informace ve dnech 31. ledna 2017, 24. března 2017, 27. března 2017, 21. dubna 2017, 1. června 2017, 28. června 2017 a 21. prosince 2017, na které žadatel odpověděl ve dnech 16. února 2017, 28. března 2017, 31. března 2017, 3. května 2017, 10. května 2017, 9. června 2017, 1. srpna 2017 a 12. dubna 2018. Kromě toho se na žádost žadatele Komise ve dnech 31. ledna 2017, 28. února 2017, 29. března 2017, 30. května 2017 a 9. června 2017 setkala se zástupci žadatele. Žadatel poskytl rovněž doplňující informace dne 27. ledna 2017.

(8)

Na udělování zakázek na vykonávání činností souvisejících s maloobchodními dodávkami elektřiny a plynu se uplatňuje směrnice 2014/25/EU, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.

(9)

Podle směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon jedné z činností, na které se směrnice vztahuje, neřídí touto směrnicí, pokud je činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s ohledem na specifické vlastnosti příslušného odvětví.

(10)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU. Pokud jde o odvětví elektřiny, jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (4). Pokud jde o odvětví zemního plynu, jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (5).

(11)

Česká republika provedla směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES ve vnitrostátním právu zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“) (6).

(12)

Dne 7. prosince 2017 zaslala Komise ministru zahraničních věcí České republiky výzvu (č.j. 2017/2152 – řízení o nesplnění povinnosti) (dále jen „výzva“) týkající se nesprávného provedení směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES do českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že předpoklad neomezeného přístupu na trh stanovený v čl. 34 odst. 3 prvním pododstavci směrnice 2014/25/EU by se neměl vztahovat na záležitosti, které jsou předmětem řízení o nesplnění povinnosti, Komise dne 21. prosince 2017 vyzvala elektronickou poštou žadatele, aby předložil své připomínky k této záležitosti a objasnil, zda je přístup na trh neomezený fakticky i právně, v souladu s čl. 34 odst. 3 druhým pododstavcem směrnice 2014/25/EU.

(13)

Žadatel v odpovědi ze dne 12. dubna 2018 prohlásil, že přístup na trh je fakticky neomezený, a uvedl tyto hlavní argumenty: nízké náklady na vstup, neexistence jiných překážek vstupu na trh, velký počet licencí udělených pro obchodování s elektřinou a plynem (7) a velký počet maloobchodníků, kteří v současnosti působí na trzích pro maloobchodní dodávky elektřiny a plynu (8). Žadatel dále uvedl, že způsob, jakým byla ustanovení práva Unie, jichž se výzva týká, promítnuta do vnitrostátního práva, nemá za následek právní omezení přístupu na trhy pro maloobchodní prodej elektřiny a plynu. Žadatel v této souvislosti rovněž prohlásil, že konkrétní otázky vznesené v řízení o nesplnění povinnosti se přístupu na trh buď netýkaly, anebo s ním souvisely jen potenciálně.

(14)

Pokud jde o otázku, zda je přístup na trh volný fakticky, souhlasí Komise s argumenty, které žadatel předložil, zvláště s existencí velkého počtu maloobchodníků působících na vnitrostátní úrovni na trhu pro maloobchodní prodej elektřiny i plynu, z něhož lze vyvodit, že přístup na tyto trhy je fakticky neomezený.

(15)

Pokud jde o otázku, zda je přístup na trh neomezený právně, vzala Komise na vědomí vysvětlení žadatele ohledně způsobu, jakým byly problematické aspekty popsané ve výzvě ošetřeny ve vnitrostátních právních předpisech. Komise tato vysvětlení analyzovala s ohledem na požadavky směrnice 2014/25/EU, tj. šlo o to posoudit, zda by daná ustanovení vnitrostátního práva a s nimi související znepokojení projednávaná v rámci řízení o nesplnění povinnosti mohla vést k faktickému omezení přístupu na trh ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU. Po přezkoumání argumentů žadatele Komise souhlasí s argumentem, z něhož žadatel vycházel při všech svých vysvětleních, a sice že konkrétní otázky, které byly vzneseny v rámci řízení o nesplnění povinnosti, se přímo netýkají přístupu na trh. Komise rovněž bere v úvahu argument žadatele, že je vhodné nahlížet na český právní systém jako celek, a to zejména pokud jde o povinnost vykládat relevantní ustanovení vnitrostátního práva způsobem, který je v souladu s požadavky práva EU. Přestože tedy obavy vznesené v rámci řízení o nesplnění povinnosti stále přetrvávají, a aniž je dotčeno ono řízení o nesplnění povinnosti, má Komise pro účely tohoto rozhodnutí a postupu podle směrnice 2014/25/EU za to, že přístup na trh na území České republiky je právně neomezený.

(16)

Na základě předchozích závěrů je Komise toho názoru, že podmínka neomezeného přístupu na trh uvedená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU je v tomto případě splněna.

(17)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků daného trhu. Vzhledem k charakteristice daných trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria.

(18)

Toto rozhodnutí nemá dopad na uplatňování pravidel hospodářské soutěže a na jiné oblasti unijního práva. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 SFEU nebo nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (9). Tento názor potvrdil v nedávném rozsudku Tribunál (10).

(19)

Je třeba mít na paměti, že cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(20)

V této souvislosti je důležité uvést, že ne všichni účastníci dotčených trhů podléhají pravidlům o zadávání veřejných zakázek. Proto by společnosti působící na těchto trzích, které uvedeným pravidlům nepodléhají, měly zpravidla možnost vyvíjet konkurenční tlak na účastníky trhu, kteří pravidlům pro zadávání veřejných zakázek podléhají (11).

(21)

Jak již Komise konstatovala v minulosti (12), maloobchodní dodávky elektřiny zahrnují celkový prodej elektřiny konečným zákazníkům, čili domácnostem a malým průmyslovým a obchodním zákazníkům na jedné straně (tj. zákazníkům napojeným na soustavu nízkého napětí, u nichž neprobíhá průběhové měření (13)) a velkým průmyslovým a obchodním zákazníkům na straně druhé (tj. zákazníkům zpravidla napojeným na soustavu vysokého a středního napětí, u nichž probíhá „půlhodinové měření“ (14)).

(22)

Ve své rozhodovací praxi český ÚOHS (15) rovněž zvažoval segmentaci maloobchodního trhu podle různých kategorií konečných zákazníků, ale nakonec ponechal definici otevřenou.

(23)

Žadatel rozlišuje tři kategorie zákazníků.

(24)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným ve 21. až 23. bodě odůvodnění pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž je dotčeno uplatňování jiných právních předpisů Unie, jsou relevantními výrobkovými trhy pro účely tohoto rozhodnutí, pokud jde o maloobchodní dodávky elektřiny v České republice, tyto trhy: a) maloobchodní dodávky elektřiny velkým zákazníkům (velkým průmyslovým a obchodním zákazníkům s průběžným měřením, včetně zákazníků uvedených ve 23. bodě odůvodnění písm. c), a b) maloobchodní dodávky elektřiny malým zákazníkům (domácnostem a malým obchodním zákazníkům s neprůběhovým měřením).

(25)

Pokud jde o maloobchodní dodávky plynu, Komise rozlišuje mezi dodávkami zemního plynu malým zákazníkům a dodávkami zemního plynu velkým zákazníkům, kteří se dále dělí na velké průmyslové zákazníky a elektrárny (20).

(26)

Ve svém rozhodnutí M.4238 E.ON/PP (21) týkajícím se českého maloobchodního trhu s plynem ponechala Komise definici otevřenou, neboť dotčená transakce nevedla k obavám z narušení hospodářské soutěže v rámci žádné z alternativních definic.

(27)

Ve své rozhodovací praxi (22) český ÚOHS rovněž zvažoval segmentaci maloobchodního trhu s plynem podle různých kategorií konečných zákazníků, ale nakonec ponechal definici otevřenou.

(28)

Žadatel u dodávek plynu též rozlišuje mezi velkými a malými zákazníky. Zákazníky, kteří odebírají velké dodávky plynu (23), jsou obchodní zákazníci s i) automatickým průběhovým měřením s dálkovým (A) nebo měsíčním (B) odečtem, kteří mají roční spotřebu nejméně 4,2 GWh, nebo s ii) neintervalovým měřením s měsíčním odečtem, kteří mají roční spotřebu mezi 0,63 a 4,2 GWh. Od dodavatelů obvykle dostávají individualizované nabídky. Malými zákazníky jsou obchodní zákazníci a domácnosti s neintervalovým měřením s jiným než měsíčním odečtem, kteří mají roční spotřebu nižší než 0,63 GWh. Obvykle dostávají standardizované nabídky. Každá kategorie představuje přibližně polovinu celkové spotřeby plynu.

(29)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným ve 25. až 28. bodě odůvodnění pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž je dotčeno uplatňování jiných právních předpisů Unie, jsou relevantními výrobkovými trhy tyto trhy: a) maloobchodní dodávky zemního plynu velkým zákazníkům; b) maloobchodní dodávky zemního plynu malým zákazníkům.

(30)

Komise již dříve zjistila (24), že maloobchodní dodávky elektřiny velkým zákazníkům probíhaly v celostátním měřítku, zatímco o užších, regionálních trzích se mohlo uvažovat u maloobchodních dodávek elektřiny malým zákazníkům. Ve svém rozhodnutí M. 4238 E.ON/PP (25) týkajícím se českého maloobchodního trhu Komise uvedla, že šetření trhu potvrdilo, že maloobchodní trh s elektřinou je přinejmenším celostátní. Nicméně otázka přesného rozsahu zeměpisného trhu zůstala otevřená. ÚOHS konstatoval, že trh pro maloobchodní dodávky elektřiny malým zákazníkům je svým rozsahem trhem celostátním (26).

(31)

Podle žadatele existuje v současné době přibližně 65 aktivních dodavatelů s více než 100 odběrnými místy, kteří mohou dodávat elektřinu velkým i malým obchodním zákazníkům a domácnostem celostátně. To by ukazovalo na celostátní rozsah trhů pro maloobchodní dodávky.

(32)

V České republice existují tři distribuční oblasti podle vlastnictví distribučních společností (27). Vzhledem k tomu, že tito tři regionální distributoři mají ve svých příslušných distribučních oblastech vysoké podíly na trhu, lze říci, že se Česká republika vyznačuje silnou regionalizací. Skupina ČEZ – prostřednictvím své dceřiné společnosti ČEZ Distribuce – je největším distributorem s pěti z osmi elektrických distribučních sítí, což představuje přibližně […] veškeré elektřiny spotřebované v České republice; pro srovnání, […] spotřeby elektřiny pochází z distribuční oblasti společnosti E.ON a pouze […] z distribuční oblasti společnosti PRE; zbytek pak pochází z místních distribučních zón (28). Celkem přibližně […] % všech odběrných míst se nachází v oblasti společnosti ČEZ Distribuce. Ne ve všech dodává elektřinu ČEZ Prodej (společnost v rámci skupiny ČEZ zaměřená na maloobchodní dodávky), tato společnost však dodává elektřinu velké většině ([…] %) malých obchodních zákazníků a domácností ve své distribuční oblasti (29).

(33)

Na celostátní úrovni ČEZ Prodej zásobuje […] milionu domácích odběrných míst, což odpovídá přibližně […] % podílu na trhu z hlediska počtu odběrných míst.

(34)

Dalším prvkem, který ukazuje na nejednotné podmínky hospodářské soutěže ve všech třech distribučních oblastech, má být skutečnost, že společnost PRE si u standardní sazby ve své oblasti účtuje přibližně o […] % více za energetickou složku. Žadatel odůvodňuje tento rozdíl v cenách působením nízkonákladové dceřiné společnosti PRE (Yello Energy) mimo její oblast, ale tvrdí, že ČEZ Prodej a E.ON účtují stejné ceny za energetickou složku sazby ve všech třech oblastech (30).

(35)

Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž je dotčeno uplatňování jiných právních předpisů Unie, lze vzhledem k existenci velkého počtu maloobchodníků působících na vnitrostátní úrovni považovat zeměpisný rozsah trhu maloobchodních dodávek elektřiny konečným zákazníkům v České republice za celostátní pro velké i malé zákazníky. To však nevylučuje možnou přítomnost i významných regionálních prvků.

(36)

Jak Komise již dříve definovala, mají trhy pro maloobchodní dodávky plynu, včetně dodávek malým zákazníkům, celostátní rozsah (31).

(37)

Ve svém rozhodnutí M.4238 E.ON/PP (32) týkajícím se českého maloobchodního trhu ponechala Komise definici otevřenou, neboť dotčená transakce nevedla k obavám z narušení hospodářské soutěže v rámci žádné z alternativních definic.

(38)

Ze zeměpisného hlediska považoval ÚOHS ve své předchozí praxi (33) relevantní trhy produktů v odvětví maloobchodních dodávek plynu co do rozsahu za celostátní.

(39)

Podle nejnovějších informací existuje v současné době na českém maloobchodním trhu s plynem velké množství aktivních dodavatelů (34). Jak uvedl žadatel, mohou tito dodavatelé dodávat velkým a malým zákazníkům celostátně.

(40)

Stejně jako v případě elektřiny lze i distribuci plynu v České republice rozdělit do tří distribučních oblastí podle vlastnictví distribučních společností (35). Pokud jde o maloobchodní dodávky plynu domácnostem, konstatuje Komise s ohledem na tržní podíly zavedených distributorů plynu v jednotlivých distribučních oblastech, že struktura trhu je podobná jako v případě elektřiny. V roce 2015 dosahovaly tyto tržní podíly zhruba […] % v případě RWE, […] % v případě PP a […] % v případě E.ON (36). Pokud však jde o dodávky plynu velkým zákazníkům, jsou tržní podíly těchto společností na celostátní úrovni více zředěné (37).

(41)

Energetická složka ceny plynu není regulována a stanoví ji místní distribuční společnosti v každé ze tří distribučních oblastí. Z analýzy žadatele vyplývá, že výše energetické složky celkové ceny plynu stanovená společnostmi PP i RWE je stejná ve všech distribučních oblastech, zatímco E.ON má stejné ceny v oblastech společností PP a RWE a mírně nižší ceny (méně než […] %) ve své vlastní oblasti (38). Vzhledem k těmto skutečnostem žadatel tvrdí, že maloobchodní trh s plynem je svým rozsahem trhem celostátním.

(42)

Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž je dotčeno uplatňování jiných právních předpisů Unie, lze vzhledem k existenci velkého počtu maloobchodníků působících na celostátní úrovni považovat zeměpisný trh pro maloobchodní dodávky zemního plynu konečným zákazníkům v České republice za celostátní pro velké i malé zákazníky. To však, stejně jako v případě dodávek elektřiny, nevylučuje možnou přítomnost i významných regionálních prvků.

(43)

Komise přijala další rozhodnutí (39) o použitelnosti výjimek z pravidel pro zadávání zakázek pro maloobchodní dodávky elektřiny a plynu. V těchto rozhodnutích založila Komise svoje posouzení zejména na těchto kritériích: počet účastníků trhu celkově, tržní podíl největších účastníků trhu dohromady, míra změn dodavatele u konečných spotřebitelů, likvidita velkoobchodních trhů a regulace cen.

(44)

Nejprve je třeba poukázat na to, že dodavatel, který chce být spolehlivým dlouhodobým účastníkem trhu vytvářejícím účinný konkurenční tlak na maloobchodní úrovni v České republice, musí mít přístup ke konkurenčním zdrojům elektřiny, a to buď prostřednictvím vlastních výrobních kapacit, nebo prostřednictvím likvidních velkoobchodních trhů se všemi nezbytnými velkoobchodními produkty v České republice nebo v cizině prostřednictvím dovozu. V opačném případě jsou maloobchodníci při nákupu elektřiny závislí na svých vertikálně integrovaných konkurentech, což znamená, že jsou pod neustálou hrozbou snižování marží, a to dále výrazně omezuje konkurenční tlak, který mohou vykonávat na vertikálně integrované dodavatele, jako je ČEZ.

(45)

Při posuzování toho, zda jsou maloobchodní dodávky elektřiny přímo vystaveny hospodářské soutěži, je tedy rovněž třeba uvážit podmínky hospodářské soutěže na předcházejícím trhu výroby a velkoobchodní dodávky elektřiny a postavení hospodářských subjektů na něm (40).

(46)

V červnu 2017 dodávalo ve všech třech distribučních oblastech – skupiny ČEZ a společností E.ON a PRE – 65 aktivních dodavatelů do více než 100 odběrných míst. Největším dodavatelem pro velké i malé zákazníky je ČEZ Prodej, za ním následují E.ON a PRE. Ostatní soutěžitelé mají podstatně menší podíly na trhu dodávek koncovým zákazníkům.

(47)

V předchozích rozhodnutích (41) měla Komise za to, že pokud jde o trh pro maloobchodní dodávky elektřiny, je jedním z relevantních ukazatelů pro posouzení koncentrace trhu a celkového stavu hospodářské soutěže tržní podíl tří největších podniků dohromady. Vzhledem k tomu, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek se nevztahují na všechny účastníky trhu, zaměřuje se analýza hlavně na postavení na trhu a konkurenční tlaky na jednotlivé účastníky trhu, na něž se tato pravidla vztahují, tzn. především na společnosti ČEZ Prodej a PP. Avšak v případech, kdy je důležité porozumět podmínkám trhu, na němž ČEZ Prodej a PP působí, jsou do analýzy zahrnuty i ostatní hospodářské subjekty na trhu (viz také 20. bod odůvodnění). Za relevantní mohou být považována i jiná opatření týkající se koncentrace.

(48)

ČEZ Prodej zásobuje […] velkých zákazníků, to je objemově přibližně […] TWh z […] TWh (42). Podíl této společnosti na trhu pro velké zákazníky byl v období 2012–2015 vcelku stabilní na úrovni […] % (43), avšak v roce 2016 klesl na […] % (44). Komise konstatuje, že k tomuto poklesu došlo ve stejném roce, kdy skupina ČEZ zaznamenala několik výpadků v řadě svých jaderných reaktorů, které ovlivnily přibližně […] její jaderné kapacity, což potvrzuje, že přístup ke konkurenčním zdrojům elektřiny je klíčovým faktorem v hospodářské soutěži na maloobchodních trzích. Kromě toho nelze vyloučit, že […]% podíl společnosti ČEZ Prodej na trhu by byl v jednom nebo více regionech větší, kdyby se počítal na základě regionálního, a nikoli vnitrostátního, zeměpisného trhu pro velké zákazníky. Číselné údaje o podílech na místních trzích pro velké zákazníky napojené na síť společnosti ČEZ Prodej však nebyly předloženy, ačkoli o ně bylo požádáno.

(49)

Během období 2014–2016 byly podíly na trhu pro velké zákazníky vcelku stabilní i v případě společnosti E.ON s přibližně […] % a v případě společnosti PRE s přibližně […] %.

(50)

Na celostátní úrovni mají tři hlavní účastníci trhu (ČEZ Prodej, E.ON a PRE) dohromady podíl na trhu pro velké zákazníky přibližně 60 % (45) (HHI index (46) byl pro tento trh vypočítán ve výši 1 847 (47)). Pokud jde o další dodavatele pro velké zákazníky, Bohemia Energy, CENTROPOL, RWE, Veolia Komodity, Lumius, EP Energy Trading, Slovenské elektrárne a Amper Market, jsou všichni pod úrovní […] %.

(51)

Na celostátní úrovni zásobuje ČEZ Prodej […] % malých zákazníků (48), pokud jde o objem dodávek; v distribuční oblasti skupiny ČEZ však byl spotřebován větší objem, a to […] TWh z […] TWh spotřebovaných malými zákazníky (49). Podíly společnosti ČEZ Prodej na trhu pro tyto zákazníky byly v období 2012–2015 vcelku stabilní na úrovni […] % (50). Komise však podotýká, že podle stanoviska ÚOHS tržní podíly společnosti ČEZ Prodej za posledních 6 let poklesly (51).

(52)

Na místní úrovni jsou tržní podíly zavedených účastníků trhu pro malé zákazníky vysoké: v letech 2014–2015 měly společnosti ČEZ Prodej a E.ON na trhu […]% podíl ve svých distribučních oblastech a společnost PRE měla […]% podíl na trhu v oblasti Prahy. Působení každého ze tří hlavních dodavatelů v oblastech ostatních dvou bylo zanedbatelné ([…] %) (52). To potvrzuje přítomnost významných regionálních prvků.

(53)

Během období 2014–2016 byly podíly na trhu pro malé zákazníky vcelku stabilní i v případě společnosti E.ON s přibližně […] % a v případě společnosti PRE s přibližně […] %. Na celostátní úrovni mají tři hlavní účastníci trhu (ČEZ Prodej, E.ON a PRE) dohromady podíl na trhu pro malé zákazníky přibližně 74 % (53) (HHI index byl pro tento trh vypočítán ve výši 2 664) (54). Největším konkurentem v kategorii malých zákazníků je Bohemia Energy s […] %.

(54)

Počet odběratelů, kteří mění dodavatele, je také považován za relevantní ukazatel účinné hospodářské soutěže. Je možné definovat dva typy zákaznických změn: externí změnu, která znamená změnu dodavatele, a interní změnu, kterou představuje změna sazby nebo smlouvy se stávajícím dodavatelem. V předchozím rozhodnutí (55) Komise analyzovala zejména externí změny.

(55)

Žadatel tvrdí, že míra externích změn je u velkých spotřebitelů poměrně vysoká. Míra externích změn u velkých zákazníků však klesla z přibližně 30 % v roce 2010 na 16 % v roce 2015; průměrná míra externích změn během těchto šesti let činila 22 % (56). Pro srovnání, průměrná míra externích změn je v České republice vyšší než v Německu (přibližně 11 %) (57) a nižší než v Itálii (přibližně 32 %) (58). Podle žadatele změnou dodavatele elektřiny nevznikají žádné náklady. Zákazníci přímo napojení na síť vysokého napětí si zajišťují dodávky elektřiny prostřednictvím nabídkových řízení nebo přímo nakupují elektřinu na burzách, což může vysvětlovat jejich tendenci měnit dodavatele častěji než malí zákazníci (viz 56. až 59. bod odůvodnění) (59).

(56)

Žadatel tvrdí, že míra externích změn není u malých zákazníků vysoká, a to údajně díky vysoké úrovni spokojenosti zákazníků a/nebo sjednání nové smlouvy se stejným dodavatelem. Míra externích změn dodavatele u malých zákazníků činila v roce 2015 přibližně 4,6 % (tedy stejně jako v roce 2010); průměrná míra externích změn během těchto šesti let činila 5 % (60). Podle žadatele je externí změna dodavatele elektřiny poměrně snadná i pro malé zákazníky. Podle šetření u zákazníků provedených žadatelem by malí zákazníci ve všech třech distribučních oblastech změnili dodavatele elektřiny „v reakci na zvýšení cen o 5–10 %“ (61).

(57)

Ve stanovisku ÚOHS se uvádí, že podle průzkumu, který si objednala společnost ČEZ Prodej, jsou zákazníci velmi citliví na ceny a jsou ochotni přejít k jinému dodavateli (62). Kromě toho se ve stanovisku ÚOHS uvádí, že „dodavatelé začali svým zákazníkům poskytovat výrazné slevy v podobě retenčních nabídek, aby si je udrželi“, a díky tomu, jak vyplývá z interních údajů společnosti ČEZ Prodej, „se značná část zákazníků ČEZ Prodej, která by jinak přešla k jinému dodavateli, rozhodla zůstat, a získat tak výhodnější cenu“ (63). Ve stanovisku ÚOHS bylo rovněž vyvozeno, že kombinací míry externích změn s mírou interních změn u společnosti ČEZ Prodej vychází výsledná míra změn, pokud jde o domácnosti, ve výši […] %.

(58)

Komise však podotýká, že nejnovější dostupné veřejné informace (64) naznačují, že míra interních změn v České republice, pokud jde o domácnosti, je spíše nižší. Zejména tříletý průměr míry interních změn v odvětví elektřiny u zákazníků v domácnostech činí pouze 2 %, zatímco pětiletý průměr externích změn je u zákazníků v domácnostech v tomto odvětví 6 % (65).

(59)

Kromě toho Komise podotýká, že český regulační orgán – Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“) – poukazuje v souvislosti s maloobchodním trhem s elektřinou na určité nejasné smluvní podmínky ve smlouvách na dobu určitou s automatickým prodloužením, kvůli kterým může být pro zákazníky těžší zjistit data a podmínky, kdy je možné smlouvy vypovědět (66). Tato skutečnost ohledně smluv na dobu určitou s automatickým prodloužením byla potvrzena v poslední dostupné národní zprávě ERÚ za rok 2016 (67).

(60)

Likvidita velkoobchodního trhu je významným ukazatelem pro hospodářskou soutěž, neboť díky dostatečnému objemu na straně nabídky i poptávky po příslušných velkoobchodních produktech (např. Base Load, Peak Load, hodinové bloky pro různé časové rámce) mají dodavatelé, kteří nedisponují vlastními výrobními kapacitami, možnosti získání zdrojů a zajištění, což jim umožňuje vstupovat na maloobchodní trhy a vytvářet konkurenci vertikálně integrovaným dodavatelům, kteří mají vlastní výrobní kapacity.

(61)

Skupina ČEZ vyrobila […] % elektrické energie vyrobené v České republice v roce 2016 (68). Druhý největší výrobce (Elektrárna Počerady a.s.) měl tržní podíl ve výši […] % a z dalších tří největších výrobců (Sokolovská Uhelná a.s., Elektrárna Dětmarovice a.s. a Severní Energetická a.s (69).) ani jeden nedosáhl […]% podílu (70). Dalších šest výrobců v pořadí bylo se svými podíly pod 3 % hranicí a o zbytek (přibližně 17 % vyrobené elektřiny) se dělí velké množství malých solárních či větrných elektráren a zemědělských podniků. Společnosti E.ON a PRE a ostatní menší maloobchodní prodejci (např. společnosti Bohemia Energy či CENTROPOL) nemají v České republice žádná vlastní výrobní zařízení.

(62)

Skupina ČEZ tak i nadále zůstává největším výrobcem elektrické energie v České republice. Jeho podíl na trhu, pokud jde o výrobu, lze vyvodit jako důsledek jeho privilegovaného přístupu k nejlevnějším výrobním zdrojům v České republice (jaderné palivo, hnědé a černé uhlí).

(63)

Pokud jde o výrobu jaderné energie, je třeba poznamenat, že v letech 2016–2017 zaznamenala skupina ČEZ několik výpadků u řady svých jaderných reaktorů […].

(64)

V rámci českého dlouhodobého strategického plánu České republiky v oblasti energetiky (71) by výroba elektřiny z jaderné energie měla do roku 2050 pokrýt přibližně polovinu celkové spotřeby elektrické energie (v současné době se jedná zhruba o třetinu). České orgány plánují od roku 2035 postupně ukončit provoz čtyř jednotek v jaderné elektrárně Dukovany a zároveň plánují výstavbu nových reaktorů ve dvou stávajících jaderných areálech (Dukovany a Temelín), přičemž buď jadernou divizi skupiny ČEZ odkoupí stát, nebo bude skupina ČEZ tato nová zařízení financovat. V takovém případě, bude-li provoz reaktorů skupiny ČEZ plně obnoven a dojde-li v příštím roce k předpovídanému nárůstu výroby elektřiny (72), je pravděpodobné, že podíl skupiny ČEZ na trhu s výrobou elektřiny opět naroste na předchozí úroveň.

(65)

Na velkoobchodní úrovni se elektřina prodává buď interně v rámci vertikálně integrovaných podniků (jako jsou subjekty skupiny ČEZ), jejichž činnost zahrnuje výrobu i maloobchodní prodej elektřiny, nebo je obchodována různými způsoby: prostřednictvím čistě dvoustranných (mimoburzovních – OTC) nebo zprostředkovaných obchodů, na termínových trzích, které organizuje společnost Power Exchange Central Europe a.s. (dále jen „PXE“) nebo Českomoravská komoditní burza Kladno (dále jen „CMCEK“) (73), a na spotových trzích organizovaných českým operátorem trhu s elektřinou a plynem – společností OTE a.s. Obchodníci s elektřinou mohou k nákupu i prodeji využít jakoukoli kombinaci dvoustranných smluv nebo burzovních produktů včetně platforem OTE, a.s. a zahraničních burz (74) (75).

(66)

Velkoobchodní ceny na burze PXE tradičně kopírují ceny na burze EEX. V tomto ohledu žadatel tvrdí, že společnost ČEZ Prodej (76) nemá žádnou konkurenční výhodu oproti ostatním maloobchodním prodejcům na trhu, kteří svou elektřinu obchodují na burze PXE, protože […] (77). Je však třeba poznamenat, že tato úroveň cen vychází z čistě smluvního ujednání mezi dvěma společnostmi náležejícími k téže skupině, a může se tedy kdykoli změnit a nemá žádný dopad na celkový zisk skupiny ČEZ.

(67)

Objem obchodů na velkoobchodních trzích (spotových a forwardových, zprostředkovaných obchodů a obchodů na burzách) v České republice v roce 2016 ([…] TWh) dosahoval zhruba […] hodnoty roční spotřeby elektřiny (78). V konkrétních číslech – objem mimoburzovních transakcí obchodovaných v roce 2016 na obchodních platformách, jako např. Trayport, činil […] TWh (z celkového obchodovaného objemu […] TWh), což znamená mírný nárůst od roku 2008, kdy dosahoval hodnoty […] TWh (79). Pro srovnání, německý velkoobchodní trh byl desetkrát větší než celkový objem odběrů elektřiny (80). V České republice byl na největší energetické burze (PXE (81)) registrován malý objem futures obchodů (82), přičemž v rámci domácích obchodních systémů, jako je CMCEK, byl obchodován jen velmi malý objem (2–3 TWh) (83). Objem obchodů na denních a vnitrodenních trzích (spotových trzích organizovaných OTE), které jsou pro maloobchodní prodejce také nutné, aby mohli počítat s velkoobchodními trhy, sice od roku 2008 narostl, ale dotčený objem zůstává malý (84). A konečně, vzhledem k nedostatečným údajům ohledně objemů přímých (mimoburzovních) dvoustranných obchodů není Komise s to posoudit, zda jsou tyto objemy dostatečné pro nové účastníky na trhu, aby mohli obstát v konkurenci na trhu (85).

(68)

Pokud jde o dovoz, žadatel uvedl, že existuje „dostatečná propojovací kapacita na česko-německé hranici“ (86). Český provozovatel přenosové soustavy však nahlásil (87) několik kritických situací, k nimž v české přenosové soustavě došlo v důsledku neplánovaných tranzitních toků (tzv. kruhových toků), jež dosáhly objemu několika GW. Konkrétně tyto kruhové toky představují podle českého provozovatele přenosové soustavy velký problém pro stabilitu sítě (88) a jsou omezujícím faktorem pro obchod na hranicích ČR, zvláště na hranici s Německem. Z číselných údajů předložených žadatelem (89) vyplývá, že se dovozní kapacita dostupná pro obchod na hranici s Německem výrazně snížila mezi lety 2014 až 2016 (90).

(69)

Kromě toho by prostor pro dovoz ze sousedních zemí mohly zužovat tradičně nízké velkoobchodní ceny v České republice. Tak tomu bylo v letech 2012 až 2016, kdy průměrná cena na denním trhu v České republice byla nižší ve srovnání s Polskem (o 3,9 EUR/MWh), s Rakouskem (o 0,4 EUR/MWh) a se Slovenskem (o 0,6 EUR/MWh) a pouze ve srovnání s Německem byla mírně vyšší (o 0,4 EUR/MWh) (91).

(70)

Bez ohledu na výše uvedené žadatel uvedl, že v roce 2016 bylo účastníkům trhu přiděleno přibližně 8,6 TWh dovozní kapacity, přičemž 7,9 TWh (tj. „přibližně 13 % celkové spotřeby elektrické energie“) bylo dovezeno v reakci na náhlé výpadky jaderných elektráren skupiny ČEZ (92). Touto výjimečnou okolností lze vysvětlit objemy kapacity, které byly v roce 2016 dovezeny a přiděleny účastníkům trhu. Skupina ČEZ totiž spočítala, že pokud by k těmto výpadkům nebylo došlo, byla by vyrobila dalších […] TWh elektřiny. Situace se však zlepšuje. Některé reaktory již byly znovu uvedeny do provozu a další mají být zprovozněny již v brzké době. V důsledku toho lze očekávat, že se dovoz bude v budoucnu postupně snižovat, neboť zvyšování výroby elektřiny z jaderné energie s nízkými mezními náklady bude tlačit na snižování cen elektrické energie v České republice.

(71)

Cena dodávek elektřiny konečným zákazníkům se skládá ze dvou hlavních složek (93): první z nich, která představuje 45 % celkové konečné ceny, zahrnuje fixní náklady na distribuci elektřiny, pomocné služby, systémové poplatky atd.; druhou složkou, která představuje 37 % celkové konečné ceny, je složka silové elektřiny, která zahrnuje maloobchodní marži (94). Tato druhá složka není regulována (95).

(72)

Pokud jde o ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, pro velké i malé zákazníky, je úroveň cen včetně daní nižší, než kolik činí průměr EU-28, přičemž ceny jsou nižší než průměr EU-28 i po odečtení daní (96). Žadatel uvádí, že v letech 2007 až 2015 byly tyto ceny trvale nižší než odpovídající ceny v Německu.

(73)

Zejména co se týče velkých průmyslových zákazníků (97), žadatel uvádí, že se česká energetická složka zmenšila o více než 40 % mezi druhým pololetím 2012 a druhým pololetím 2015, kdy byla o 24 % nižší (tj. 0,0300–0,0400 EUR/kWh) než německá energetická složka (0,0400–0,0500 EUR/kWh). Pokud jde o spotřebitele v domácnostech (98), žadatel uvádí, že po druhé polovině roku 2009 se česká energetická složka neustále zmenšovala, přičemž ve druhé polovině roku 2015 činila téměř 0,0400 EUR/kWh, tzn. že byla o 49 % nižší než německá energetická složka (0,0700–0,0800 EUR/kWh) (99).

(74)

Žadatel z těchto čísel – na základě údajů Eurostatu – vyvozuje, že „míra hospodářské soutěže je na českém trhu vyšší než na trhu německém, který je přímo vystaven hospodářské soutěži, jak se uvádí v nedávném rozhodnutí Komise o výjimce pro maloobchodní dodávky v Německu.“ (100) Toto tvrzení však není podepřeno důkazy, zejména pokud jde o srovnání cen mezi českým a německým trhem. Za určitých podmínek (např. při určitých úrovních mezních nákladů a elasticity poptávky) by podle ekonomické teorie mohly být na vysoce koncentrovaných trzích nižší ceny než na méně koncentrovaných trzích (101). Ještě významnější je skutečnost, že dané srovnání cen je výsledkem zvolené jednotky, která byla pro srovnání použita. Německé ceny v posledních letech byly totiž v absolutním vyjádření vyšší než české, ale z pohledu standardu kupní síly byly nižší; v tomto ohledu byly české ceny v roce 2015 vyšší (102).

(75)

Kromě toho, zejména pokud jde o ceny pro spotřebitele v domácnostech, Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“), na základě informací získaných od vnitrostátních regulačních orgánů konstatovala, že „v údajích o cenách pro spotřebitele v domácnostech mohou být nesrovnalosti. Tyto výsledky by proto měly být interpretovány opatrně.“ (103)

(76)

Z nejnovějších údajů ERÚ vyplývá, že v roce 2016 působilo na maloobchodním trhu v České republice 98 aktivních obchodníků dodávajících plyn zákazníkům (104). Celkové náklady (105) vstupu na trh pro maloobchodní dodávky plynu jsou nízké a zřejmě nepředstavují překážku vstupu na trh.

(77)

V předchozích rozhodnutích (106) měla Komise za to, že pokud jde o trh pro maloobchodní dodávky plynu, je jedním z relevantních ukazatelů pro posouzení koncentrace trhu a celkového stavu hospodářské soutěže tržní podíl tří největších podniků dohromady. Vzhledem k tomu, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek se nevztahují na všechny účastníky trhu, zaměřuje se analýza hlavně na postavení na trhu a konkurenční tlaky na jednotlivé účastníky trhu, na něž se tato pravidla vztahují, tzn. především na společnosti ČEZ Prodej a PP. Avšak v případech, kdy je důležité porozumět podmínkám trhu, na němž ČEZ Prodej a PP působí, jsou do analýzy zahrnuty i ostatní hospodářské subjekty na trhu (viz také 20. bod odůvodnění). Za relevantní mohou být považována i jiná opatření týkající se koncentrace.

(78)

Podle nejnovějších údajů (107) je z hlediska množství plynu dodaného zákazníkům největším dodavatelem společnost RWE (nyní Innogy Energie, s.r.o.) s téměř […]% podílem na trhu, následovaná společnostmi PP a E.ON s […]% tržním podílem. Společnost ČEZ Prodej rovněž působí na tomto trhu. Její tržní podíl dosahuje […] % (108).

(79)

Podle údajů z roku 2016, které předložil žadatel, je RWE s […]% podílem na trhu největším dodavatelem pro velké zákazníky. Následují společnosti ČEZ Prodej s tržním podílem […] % a E.ON s […] %. Komise konstatuje, že pouze společnosti PP a ČEZ Prodej jsou považovány za zadavatele ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU, a proto se na ně vztahují pravidla pro zadávání zakázek.

(80)

Tržní podíl těchto tří největších maloobchodních prodejců na českém trhu s plynem pro velké zákazníky činí dohromady 51 %. HHI index byl pro tento trh vypočítán ve výši 1 341 (109).

(81)

Podle údajů z roku 2016, které předložil žadatel, je největším dodavatelem pro malé zákazníky RWE s […] % podílem na trhu. Následují společnosti PP s tržním podílem […] % a E.ON s […] % (110). Společnost ČEZ Prodej rovněž působí na tomto trhu (je čtvrtým největším dodavatelem) a její tržní podíl dosahuje […] %. Komise konstatuje, že pouze společnosti PP a ČEZ Prodej jsou považovány za zadavatele ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU, a proto se na ně vztahují pravidla pro zadávání zakázek.

(82)

Tržní podíl těchto tří největších maloobchodních prodejců na českém trhu s plynem pro malé zákazníky činí dohromady 69 % (111). HHI index byl pro tento trh vypočítán ve výši 2 024 (112).

(83)

V národní zprávě ERÚ za rok 2016 jsou údaje o změnách dodavatele uvedeny zvlášť za čtyři různé kategorie zákazníků (113): „velkoodběratelé“, „střední odběratelé“, „maloodběratelé“ a „domácnosti“.

(84)

První dvě kategorie („velkoodběratelé“ a „střední odběratelé“) lze obecně zařadit do kategorie „velcí zákazníci“, jak je definována pro účely tohoto rozhodnutí. V roce 2016 činila míra změn dodavatele u velkoodběratelů 38 % a u středních odběratelů 29 %. Tyto hodnoty byly u těchto dvou kategorií vysoké i v posledních pěti letech.

(85)

Poslední dvě kategorie („maloodběratelé“ a „domácnosti“) lze obecně zařadit do kategorie „malí obchodní zákazníci a domácnosti“, jak je definována pro účely tohoto rozhodnutí.

(86)

V roce 2016 činila míra změn dodavatele u maloodběratelů 14 % a u domácností 6,6 %. U maloodběratelů byla míra změn dodavatele v letech 2011 až 2016 vyšší než 10 %. V případě domácností se míra změn dodavatele od roku 2011 postupně snižovala (z původních zhruba 13 % (114)), avšak v roce 2016 tento ukazatel opět vzrostl.

(87)

Plyn mohou subjekty obchodující na velkoobchodním trhu pořizovat nákupem na základě dlouhodobých kontraktů, nákupem na komoditních burzách nebo nákupem od jiného obchodníka. Patrně nejvýznamnější vliv při utváření velkoobchodních cen stále přetrvává u dlouhodobých kontraktů s ruskými a norskými producenty plynu. Dlouhodobé kontrakty bývají uzavírány na velice dlouhá období dosahující i 30 let. U těchto kontraktů v minulých letech došlo k určitým úpravám ve výpočtu prodejní ceny, ale samotné dlouhodobé kontrakty zrušeny nebyly (116). Podle údajů Eurostatu dováželo plyn do České republiky v roce 2016 celkem 36 subjektů (117).

(88)

Jak uvádí ERÚ, držitel výlučné licence na činnosti operátora trhu v ČR, společnost OTE, a.s., organizuje od roku 2010 spotový trh s plynem. Novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem byl denní trh organizovaný operátorem trhu zrušen. Na druhé straně byla pro vnitrodenní trh s plynem stanovena platforma. Jak uvádí ERÚ, tento trh si i v roce 2016 udržel vysokou atraktivitu pro účastníky trhu s plynem (118).

(89)

Nejvíce obchodů na velkoobchodním trhu se uskutečňuje mimo burzovní platformy a v podobě dvoustranných obchodů na mimoburzovních trzích. Obchodování na mimoburzovních trzích skýtá tu výhodu, že může probíhat flexibilně, což konkrétně znamená, že zde neexistuje omezení jen na určitý omezený soubor smluv. Významnou roli při mimoburzovním obchodování hraje zprostředkování přes obchodní platformy. V mimoburzovním obchodování došlo od roku 2012 k podstatnému nárůstu. V roce 2016 dosáhly obchodní transakce se zemním plynem zprostředkované na obchodních platformách s Českou republikou jako oblastí dodávek celkem 88 TWh (93 TWh včetně objemu obchodovaného na burzovních platformách). Objem futures kontraktů vzrostl z 0,7 TWh v roce 2014 na 3 TWh v roce 2015.

(90)

V roce 2016 činila roční spotřeba plynu v České republice přibližně 88 TWh. Ve srovnání s rokem 2015 to znamená nárůst o 8,5 %. Poměr objemu obchodování na velkoobchodním trhu a spotřeby je > 1 (119).

(91)

S ohledem na skutečnosti popsané v 87. až 90. bodě odůvodnění je Komise v tomto případě toho názoru, že likvidita velkoobchodního trhu České republiky je dostatečná k tomu, aby umožnila maloobchodníkům získat za podmínek hospodářské soutěže přístup k plynu na velkoobchodní úrovni buď na velkoobchodních trzích, nebo prostřednictvím dovozu. Likvidita velkoobchodního trhu České republiky nebrání tomu, aby byly maloobchodní dodávky plynu přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(92)

Cena dodávek plynu konečným zákazníkům, bez připočtení daní, se skládá ze dvou hlavních složek (120). První z nich, která představuje 22 % ceny, obsahuje regulované části ceny (za přepravu, distribuci atd.). Druhou částí, která představuje 78 % celkové ceny, je cena samotné komodity, která zahrnuje maloobchodní marži. Tato druhá složka není regulována (121).

(93)

Pokud jde o velké zákazníky, je úroveň cen včetně daní nižší, než kolik činí průměr EU-28, přičemž ceny jsou nižší než průměr EU-28 i po odečtení daní (122).

(94)

V případě malých zákazníků je úroveň cen včetně daní nižší, než kolik činí průměr EU-28, přičemž ceny jsou nižší než průměr EU-28 i po odečtení daní (122).

(95)

Hospodářská soutěž na českých maloobchodních trzích s elektřinou je strukturálně omezena skutečností, že maloobchodní prodejci (kromě ČEZ Prodej) nemají dostatečné vlastní výrobní kapacity ani přístup k výrazně likvidním velkoobchodním trhům, ať už v České republice či v zahraničí prostřednictvím dovozu. V důsledku nejsou tito maloobchodní prodejci v takové pozici, aby mohli rovnocenným způsobem konkurovat společnosti ČEZ Prodej, která je vertikálně integrována s největší místní distribuční společností a s největším výrobcem elektřiny.

(96)

Pokud jde o maloobchodní dodávky velkým zákazníkům, mají tři největší společnosti dohromady poměrně velký podíl na trhu (60 %), přičemž tržní podíl největšího účastníka trhu (ČEZ Prodej) činí […] %. Na druhého a třetího největšího účastníka trhu, konkrétně společnosti E.ON (tržní podíl […] %) a PRE ([…] %), se nevztahují pravidla Unie pro zadávání zakázek. Přestože jejich podíly na trhu nejsou nevýznamné, jsou schopny vyvíjet konkurenční tlak na společnost ČEZ Prodej jen v omezené míře. Přístup k elektřině na velkoobchodní úrovni není dostatečný – Skupina ČEZ je zdaleka největším výrobcem elektřiny v České republice a kapacita propojení elektroenergetických soustav je omezená – v důsledku toho je likvidita velkoobchodního trhu s elektřinou závislá na chování skupiny ČEZ. To omezuje možnosti těchto konkurujících společností pořizovat elektřinu jak v rámci Base Load produktů, tak i ostatních produktů potřebných za podmínek hospodářské soutěže, což v důsledku zase představuje strukturální omezení jejich schopnosti konkurovat společnosti ČEZ Prodej. Ze stejných důvodů je omezena i schopnost menších účastníků trhu konkurovat dotyčným třem největším dodavatelům.

(97)

Tržní postavení společností ČEZ Prodej, E.ON a PRE je podpořeno tím, že tento trh vykazuje výrazné regionální prvky, přičemž vzhledem k nejednotným podmínkám hospodářské soutěže ve všech třech distribučních oblastech je pro každou konkurenční společnost obtížné ohrozit ve své distribuční oblasti pozici těchto firem. A konečně, v posledních letech se snížil počet případů, kdy zákazníci mění dodavatele, ačkoli je stále vyšší než v případě malých zákazníků.

(98)

Na základě výše posouzených faktorů by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla být považována za nesplněnou, pokud jde o maloobchodní dodávky elektřiny velkým zákazníkům na území České republiky.

(99)

Pokud jde o maloobchodní dodávky malým zákazníkům, mají tři největší společnosti dohromady velký podíl na trhu (74 %), přičemž tržní podíl největšího účastníka trhu (ČEZ Prodej) činí […] %. Na společnost E.ON, která je s tržním podílem […] % druhým největším účastníkem trhu, a na společnost PRE, která je s […]% podílem třetí v pořadí (123), se nevztahují pravidla Unie pro zadávání zakázek. Přestože jejich podíly na trhu nejsou nevýznamné, jsou schopny vyvíjet konkurenční tlak na společnost ČEZ Prodej jen v omezené míře. Přístup k elektřině na velkoobchodní úrovni není dostatečný – Skupina ČEZ je zdaleka největším výrobcem elektřiny v České republice a kapacita propojení elektroenergetických soustav je omezená – v důsledku toho je likvidita velkoobchodního trhu s elektřinou závislá na chování skupiny ČEZ. To omezuje možnosti těchto konkurujících společností pořizovat elektřinu jak v rámci Base Load produktů, tak i ostatních produktů potřebných za podmínek hospodářské soutěže, což v důsledku zase představuje strukturální omezení jejich schopnosti konkurovat společnosti ČEZ Prodej. Ze stejných důvodů je omezena i schopnost menších účastníků trhu konkurovat dotyčným třem největším dodavatelům.

(100)

Tržní postavení společností ČEZ Prodej, E.ON a PRE je podpořeno výraznou regionální povahou tohoto trhu a nejednotnými podmínkami hospodářské soutěže ve všech třech distribučních oblastech, kvůli čemuž je pro každou konkurenční společnost obtížné ohrozit ve své distribuční oblasti pozici těchto firem. A konečně míra, v jaké zákazníci mění dodavatele, je poměrně nízká a z výše uvedených důvodů nejsou nízké maloobchodní ceny ukazatelem přímého vystavení hospodářské soutěži.

(101)

Na základě výše posouzených faktorů by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla být považována za nesplněnou, pokud jde o maloobchodní dodávky elektřiny malým zákazníkům na území České republiky.

(102)

Pokud jde o maloobchodní dodávky plynu velkým zákazníkům v České republice, lze situaci shrnout takto: na celostátní úrovni působí velký počet dodavatelů, tržní podíl tří největších maloobchodních společností dohromady není příliš velký (51°%), na největšího a na třetího největšího účastníka trhu se nevztahují pravidla Unie pro zadávání zakázek, míra změn dodavatele se jeví jako uspokojivá, neexistuje regulace cen pro koncové uživatele a likvidita velkoobchodního trhu zřejmě nepředstavuje překážku pro to, aby byly maloobchodní dodávky plynu přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(103)

Na základě výše posouzených faktorů by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla být považována za splněnou, pokud jde o maloobchodní dodávky plynu velkým zákazníkům na území České republiky.

(104)

Pokud jde o maloobchodní dodávky plynu malým zákazníkům v České republice, lze situaci shrnout takto: na celostátní úrovni působí velký počet dodavatelů, tržní podíl tří největších maloobchodních společností dohromady je poměrně velký (69 %), avšak na největšího a na třetího největšího účastníka trhu se nevztahují pravidla Unie pro zadávání zakázek, míra změn dodavatele se jeví jako uspokojivá, neexistuje regulace cen pro koncové uživatele a likvidita velkoobchodního trhu zřejmě nepředstavuje překážku pro to, aby byly maloobchodní dodávky plynu přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(105)

Na základě výše posouzených faktorů by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla být považována za splněnou, pokud jde o maloobchodní dodávky plynu malým zákazníkům na území České republiky.

(106)

Toto rozhodnutí vychází z právní a skutkové situace od listopadu 2016 do dubna 2018, jak vyplývá z informací předložených žadatelem a z národních zpráv ERÚ. Jeho revize je možná, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právní či skutkové situace již nebyly splněny.

(107)

Vzhledem k tomu, že by se na služby související s maloobchodními dodávkami elektřiny (124) měla i nadále vztahovat směrnice 2014/25/EU, je třeba připomenout, že se zakázkami zahrnujícími více činností by mělo být zacházeno v souladu s článkem 6 uvedené směrnice. To znamená, že zadává-li zadavatel „smíšenou“ zakázku, tedy zakázku určenou k vykonávání činností vyňatých z oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU i činností, které z ní vyňaty nejsou, musí se přihlížet k tomu, které činnosti mají být hlavním předmětem zakázky. V případě takové smíšené zakázky, jejímž hlavním účelem je podpora činností, které nejsou vyňaty, se použijí ustanovení směrnice 2014/25/EU. Není-li objektivně možné určit, která činnost má být hlavním předmětem zakázky, zadává se zakázka v souladu s pravidly stanovenými v čl. 6 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

(108)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,

(1)

Podle prováděcího rozhodnutí Komise 2012/795/EU (2) musí členské státy podávat zprávy o provádění směrnice 2010/75/EU za období 2013–2016. Protože již časová působnost tohoto rozhodnutí vypršela, mělo by být zrušeno.

(2)

Je třeba určit druh, formát a četnost informací ke všem rokům počínaje rokem 2017, které mají členské státy zpřístupnit.

(3)

V souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2010/75/EU musí všechny členské státy podávat zprávy o uplatňování uvedené směrnice, o reprezentativních údajích o emisích a ostatních formách znečištění, o mezních hodnotách emisí, o uplatňování nejlepších dostupných technik v souladu s články 14 a 15 uvedené směrnice, zejména o udělení výjimek v souladu s čl. 15 odst. 4 uvedené směrnice.

(4)

Členské státy jsou navíc povinny ve zprávách podávaných podle článku 72 uvedené směrnice uvést informace podle čl. 51 odst. 4, čl. 55 odst. 2 a čl. 59 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2010/75/EU.

(5)

V souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2010/75/EU předkládají členské státy tyto informace v elektronické podobě za použití nástroje pro podávání zpráv, který za tímto účelem poskytla Komise.

(6)

Směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby všechna zařízení, na něž se vztahuje kapitola II směrnice, měla vlastní povolení, pokud mají být v provozu. Podmínky povolení musí vycházet z environmentálního profilu, kterého dané zařízení může dosáhnut, s ohledem na technické charakteristiky, z vnějších faktorů včetně místních podmínek a používání nejlepších dostupných technik. V povoleních se stanoví podmínky, zejména pokud jde o mezní hodnoty emisí, monitorování emisí a posouzení souladu u každého jednotlivého zařízení. Podmínky povolení se mají pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, zejména pokud byly k hlavní činnosti zařízení zveřejněny nové závěry ohledně nejlepších dostupných technik (dále jen „závěry o BAT“) v souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU. Nejúčinnějším způsobem, jak podávat zprávy o provádění směrnice 2010/75/EU, je poskytnout příslušné informace ke každému jednotlivému zařízení, a rozšířit tak přístupy přijaté v modulech 2 a 3 prováděcího rozhodnutí 2012/795/EU na všechna odvětví.

(7)

Na velká spalovací zařízení a zařízení na spoluspalování odpadu se vztahují zvláštní ustanovení v kapitolách III a IV směrnice 2010/75/EU. U těchto zařízení by členské státy navíc měly poskytnout informace o provádění dočasných odchylek a opatření na omezování emisí, jak je stanoví články 32 až 35 a čl. 46 odst. 2 směrnice 2010/75/EU. U zařízení na spalování odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu s kapacitou menší než dvě tuny za hodinu požaduje čl. 55 odst. 3 uvedené směrnice, aby členské státy zveřejnily seznam zařízení. Komise by o zveřejnění takového seznamu měla být informována, aby mohla monitorovat provádění směrnice u těchto menších zařízení.

(8)

V souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2010/75/EU musí členské státy rovněž poskytovat reprezentativní údaje o emisích a ostatních formách znečištění. Za účelem snížení zbytečné administrativní zátěže by členské státy měly informovat v případě, že se zveřejňují údaje z monitorování emisí podle čl. 24 odst. 3 písm. b) směrnice 2010/75/EU, a rovněž poskytnout odkaz na údaje o emisích vykazované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (3). Podle uvedeného nařízení mají členské státy poskytovat roční údaje mimo jiné o přenosech odpadů mimo lokalitu a únicích znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy v souladu s přílohou II, která se vztahuje na všechny znečišťující látky uvedené v příloze II směrnice 2010/75/EU. Zároveň se všechny výrazy „zařízení (installations)“, na které se vztahuje směrnice 2010/75/EU, vztahují nebo se shodují s výrazem „zařízení nebo provozovna (facility)“, na něž se vztahuje uvedené nařízení. Prostřednictvím údajů poskytovaných podle nařízení (ES) č. 166/2006 se tedy poskytují „reprezentativní údaje o emisích a ostatních formách znečištění“ ve smyslu čl. 72 odst. 1 směrnice 2010/75/EU.

(9)

Odkaz na údaje o emisích, které se vykazují podle nařízení (ES) č. 166/2006, by měl být vytvořen za použití stávajících prostorových informací, které spravují členské státy v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2007/2/ES Evropského parlamentu a Rady (4), a bodu 8 přílohy III uvedené směrnice. Datový model zřízený nařízením Komise (EU) č. 1089/2010 (5) umožňuje členským státům a Komisi propojovat „zařízení“, velká spalovací zařízení a zařízení na spoluspalování odpadu, s „provozovnami“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 166/2006. Vykazování prostorových dat u zařízení, velkých spalovacích zařízení a zařízení na spoluspalování odpadu namísto podávání podrobných zpráv o emisích ze zařízení je proto v této souvislosti pouze jiným „druhem“ podávání zpráv ve smyslu čl. 72 odst. 2 směrnice 2010/75/EU. To zahrnuje i přizpůsobení modelu INSPIRE konkrétním požadavkům na podávání zpráv uvedeným v čl. 72 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, čímž se některé prvky prostorových informací, které mohou podle nařízení (EU) č. 1089/2010 zůstat prázdné („voidable“), stávají povinnými.

(10)

U zařízení a činností používajících organická rozpouštědla, na něž se nevztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a nemusejí tedy nutně mít povolení pro konkrétní zařízení, by členské státy měly podávat informace o celkovém počtu zařízení a o počtu zařízení, jež uplatňují plán snižování emisí podle čl. 59 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice nebo výjimku podle čl. 59 odst. 2 nebo 3 uvedené směrnice. Komise tak bude informována, zda a do jaké míry by tím mohlo být ovlivněno provádění směrnice 2010/75/EU.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

(1)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza ptáků, včetně drůbeže. Infekce viry influenzy ptáků u domácí drůbeže způsobují dvě hlavní formy uvedené nákazy, které se rozlišují podle virulence viru. Nízkopatogenní forma se obecně projevuje pouze lehkými symptomy, zatímco vysoce patogenní forma má za následek velmi vysokou úmrtnost u většiny druhů drůbeže. Uvedená nákaza může mít vážný dopad na zdraví domácích a volně žijících ptáků a na ziskovost chovu drůbeže.

(2)

Směrnice 2005/94/ES stanoví minimální opatření pro tlumení, která je třeba použít v případě ohniska uvedené nákazy u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, a rovněž stanoví určitá preventivní opatření týkající se dozoru nad influenzou ptáků a jejího včasného odhalení.

(3)

Volně žijící ptáci, zejména stěhovaví vodní ptáci, se považují za přirozené hostitele virů nízkopatogenní influenzy ptáků, které přenášejí během své sezónní migrace, aniž by se u nich zpravidla projevily příznaky uvedené nákazy. Od roku 2005 se však ukázalo, že virus vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) podtypu H5 může infikovat stěhovavé ptáky, kteří tyto viry mohou šířit na velké vzdálenosti mezi kontinenty.

(4)

Přítomnost virů influenzy ptáků, a zejména virů HPAI u volně žijících ptáků představuje stálou hrozbu přímého či nepřímého zavlečení těchto virů do hospodářství, kde se chová drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, zejména během sezónních přesunů stěhovavých ptáků, a riziko, že virus se z infikovaného hospodářství bude dále šířit do jiných hospodářství, čímž může způsobit značné ekonomické ztráty.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 14. září 2017 obsáhlé vědecké stanovisko týkající se influenzy ptáků (2), v němž potvrzuje, že důsledné provádění opatření biologické bezpečnosti hraje zásadní úlohu v předcházení šíření virů HPAI z volně žijících ptáků na drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí (stanovisko EFSA z roku 2017).

(6)

Stanovisko EFSA z roku 2017 uvádí seznam nejdůležitějších opatření biologické bezpečnosti, která je třeba soustavně provádět v různých systémech chovu drůbeže včetně malých hospodářství. Ze stanoviska rovněž vyplývá, že zatímco některé obecné zásady biologické bezpečnosti platí pro všechna drůbežářská hospodářství, je třeba zohlednit zvláštnosti jednotlivých hospodářství tak, aby se optimalizovala ochrana na základě doporučení odborníků.

(7)

Úřad EFSA ve stanovisku z roku 2017 posoudil a identifikoval rizika zavlečení viru HPAI do drůbežářských hospodářství, jako je například společný chov domácích kachen a hus spolu s dalšími druhy drůbeže, a rizika spojená s určitými činnostmi, jako je vypuštění drůbeže pro účely zazvěření pernaté zvěře, a navrhl opatření ke zmírnění těchto rizik.

(8)

Stanovisko EFSA z roku 2017 přináší závěr, že nejúčinnější způsob, jak včas odhalit přítomnost virů HPAI u volně žijících ptáků, u nichž jsou nákazy viry HPAI spojovány s úmrtností, je pasivní dozor nad těmito ptáky, a doporučuje se v něm zaměřit se na odběr vzorků a laboratorní vyšetření cílových druhů volně žijících ptáků. Úřad EFSA následně zveřejnil seznam cílových druhů volně žijících ptáků ve své vědecké zprávě o influenze ptáků schválené dne 18. prosince 2017 (3).

(9)

Ve vědecké zprávě o influenze ptáků schválené dne 22. března 2018 (4) úřad EFSA uvedl, že nebyly oznámeny žádné případy infekce u lidí, jejímž původem by byl virus A(H5N8) nebo nově se objevující viry A(H5N5) a A(H5N6), které představují přeskupení virů A(H5) větve 2.3.4.4 s místními evropskými viry předávajícími gen N5 nebo N6. Má se za to, že viry A(H5N8), A(H5N5) a A(H5N6) se přizpůsobují převážně druhům ptáků.

(10)

Úřad EFSA ve stanovisku z roku 2017 dále dospěl k závěru, že v určitých epizootologických situacích může být vhodné, aby členské státy dočasně zintenzivnily určitá preventivní opatření v okolí místa, kde byla u volně žijících ptáků nebo v jejich výkalech potvrzena nákaza virem HPAI, zejména s cílem posoudit, zda došlo k přenosu do drůbežářských hospodářství a zda jsou účinně uplatňována opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo zavlečení viru.

(11)

Aby bylo možné zaměřit se na ptačí populace, které jsou infekcí influenzou ptáků nejvíce ohroženy, a aby se zajistila účinnost opatření stanovených v tomto rozhodnutí, je třeba zacílit některá preventivní opatření na hospodářství, kde se chová drůbež.

(12)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/263 (5) stanovilo opatření ke zmírnění rizika a posílená opatření biologické bezpečnosti ke zmírnění rizika přenosu virů HPAI z volně žijících ptáků na drůbež prostřednictvím zamezení přímým i nepřímým kontaktům mezi těmito populacemi, a požadavek, aby členské státy mimo jiné s ohledem na epizootologickou situaci a specifické rizikové faktory určily oblasti svých území, které jsou mimořádně ohroženy zavlečením virů HPAI do hospodářství, kde se chová drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí („oblasti s vysokým rizikem“). Uvedené prováděcí rozhodnutí se použilo do 30. června 2018.

(13)

Opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/263 by tudíž měla být přezkoumána při zohlednění stávající epizootologické situace týkající se drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí a volně žijících ptáků v Unii a v rizikových třetích zemích, stanoviska úřadu EFSA z roku 2017 a následných vědeckých zpráv o influenze ptáků a zkušeností členských států získaných při praktickém provádění opatření stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí.

(14)

Toto rozhodnutí by proto mělo s ohledem na přetrvávající riziko přenosu viru HPAI nakaženými volně žijícími ptáky a riziko ohnisek v hospodářstvích, kde se chová drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, stanovit aktualizovaná opatření s přihlédnutím k výsledkům přezkumu prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/263.

(15)

Zkušenosti získané při provádění opatření stanovených prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/263 ukazují, že jsou nutné určité odchylky od opatření ke zmírnění rizika a posílených opatření biologické bezpečnosti, aby jednotlivé členské státy mohly tato opatření přizpůsobit měnící se epizootologické situaci.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/92/EU (2) stanoví rostlinolékařské kontroly a opatření, která mají být přijata v případě dřevěného obalového materiálu, jenž se v současnosti používá při přepravě vymezených komodit pocházejících z Číny. Platnost článků 1 až 4 uvedeného rozhodnutí skončí dne 31. července 2018.

(2)

Rostlinolékařské kontroly prováděné členskými státy podle uvedeného rozhodnutí, jakož i podle článku 13a směrnice 2000/29/ES prokázaly, že dřevěný obalový materiál používaný při přepravě některých komodit pocházejících z Běloruska a Číny (dále jen „vymezené komodity“) nesplňuje požadavky Unie na označování dřevěného obalového materiálu stanovené v bodě 2 kapitoly I části A přílohy IV směrnice 2000/29/ES a že je v některých případech též napaden škodlivými organismy uvedenými v části A přílohy I uvedené směrnice.

(3)

Letištní orgány, přístavní orgány, ostatní orgány odpovědné za kontrolu přemísťování zboží nebo profesionální provozovatelé zabývající se dovozem vymezených komodit s použitím dřevěného obalového materiálu by měli sdělit předem celnímu úřadu v místě vstupu a odpovědnému úřednímu subjektu v místě vstupu chystaný příjezd uvedeného dřevěného obalového materiálu, jakmile se o něm dozvědí, s cílem zajistit lepší připravenost orgánů provádějících příslušné rostlinolékařské kontroly.

(4)

Dřevěný obalový materiál u zásilek vymezených komodit by měl podléhat pravidelným rostlinolékařským kontrolám. Členské státy by měly určit poměrnou část dřevěného obalového materiálu u vymezených komodit, která bude předmětem rostlinolékařských kontrol. Tato poměrná část by neměla být nižší než 1 % dováženého dřevěného obalového materiálu u vymezených komodit, aby bylo zaručeno, že bude zkontrolován reprezentativní vzorek.

(5)

Uvedený dřevěný obalový materiál, jakož i vymezené komodity by měly podléhat pravidlům Unie týkajícím se celního dohledu až do okamžiku, kdy budou zmíněné rostlinolékařské kontroly dokončeny, aby se zajistilo, že jejich volný pohyb na území Unie nepředstavuje fytosanitární rizika.

(6)

Rostlinolékařské kontroly by měly být prováděny v místě vstupu do Unie nebo v místě určení schváleném pro tento účel odpovědným úředním subjektem s cílem zajistit, že se tyto kontroly uskuteční v nejvhodnějších prostorách.

(7)

Jestliže jsou rostlinolékařské kontroly prováděny v místě určení a prokáží, že požadavky bodu 2 kapitoly I části A přílohy IV směrnice 2000/29/ES nejsou splněny nebo že je dřevěný obalový materiál napaden škodlivými organismy uvedenými v části A přílohy I uvedené směrnice, dotčený členský stát by měl s příslušným dřevěným obalovým materiálem naložit odpovídajícím způsobem a neprodleně jej zničit, a zajistit tak fytosanitární ochranu území Unie.

(8)

Členské státy by měly pomocí zvláštního vzoru elektronické zprávy oznamovat Komisi počet a výsledky rostlinolékařských kontrol provedených v souladu s tímto rozhodnutím.

(9)

Z doposud provedených rostlinolékařských kontrol vyplývá, že aby mohly být státním organizacím ochrany rostlin v uvedených třetích zemích poskytovány další podrobnosti o zaznamenaných zachyceních škodlivých organismů na dřevěném obalovém materiálu, je nutné, aby členské státy sdělovaly veškeré informace potřebné k identifikaci zdrojů nespolehlivého nebo nesprávného označení.

(10)

Toto rozhodnutí by se mělo použít ode dne 1. října 2018, aby se odpovědným úředním subjektům a profesionálním provozovatelům poskytla dostatečná doba na přizpůsobení se novým ustanovením.

(11)

Aby do uvedeného data nenastalo právní vakuum, měly by se články 1 až 4 prováděcího rozhodnutí 2013/92/EU, jejichž platnost skončí dne 31. července 2018, používat až do 30. září 2018.

(12)

Pro účely právní srozumitelnosti by mělo být prováděcí rozhodnutí 2013/92/EU zrušeno ode dne 1. října 2018, tj. ke dni použitelnosti tohoto rozhodnutí.

(13)

Toto rozhodnutí by se mělo používat do 30. června 2020, aby bylo možné do této doby přijmout odpovídající nezbytná opatření.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,