28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/1

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5231. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/1

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5210. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/2

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5010. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/2

—

na internetových stránkách Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex pod číslem 32008M5121. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu (http://eur-lex.europa.eu/).

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/3

—

na internetových stránkách Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex pod číslem 32008M5114. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu (http://eur-lex.europa.eu/).

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/4

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/5

1.

Poradní výbor souhlasí se závěrem Komise ohledně dotčeného trhu:

2.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise, podle něhož měla společnost Tomra v pěti uvedených zemích dominantní postavení na trhu s přístroji na výkup použitých nápojových obalů. Menšina členů se zdržela hlasování.

3.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise, podle něhož bylo cílem a důsledkem jednání společnosti Tomra omezení hospodářské soutěže ve smyslu článku 82 Smlouvy o EHS a článku 54 Dohody o EHP. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

4.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise, podle něhož mohlo jednání společnosti Tomra znatelně narušit obchod mezi členskými státy EU a smluvními stranami Dohody o EHP. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

5.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěry Komise ohledně závažnosti protiprávního jednání. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

6.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise ohledně doby trvání protiprávního jednání. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

7.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

8.

Poradní výbor žádá Komisi o zohlednění všech ostatních bodů vznesených v průběhu diskuse.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/6

1.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise, který se týká příslušného trhu:

2.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise, podle něhož měl podnik Tomra v pěti uvedených zemích dominantní postavení na trhu s přístroji na výkup použitých nápojových obalů.

3.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise, podle něhož bylo cílem a důsledkem jednání podniku Tomra omezení hospodářské soutěže ve smyslu článku 82 Smlouvy o EHS a článku 54 Dohody o EHP.

4.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise, podle něhož mohlo jednání podniku Tomra znatelně narušit obchod mezi členskými státy EU a smluvními stranami Dohody o EHP.

5.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise ohledně závažnosti příslušného protiprávního jednání.

6.

Zástupce států ESVO souhlasí se závěrem Komise ohledně doby trvání příslušného protiprávního jednání.

7.

Zástupce států ESVO doporučuje zveřejnění svého stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.

8.

Zástupce států ESVO žádá Komisi, aby zohlednila veškeré ostatní body vznesené v průběhu diskuse.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/7

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/9

1.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise ohledně závažnosti protiprávního jednání. Menšina členů nesouhlasí a menšina se zdržela hlasování z procesních důvodů.

2.

Většina členů Poradního výboru souhlasí se závěrem Komise ohledně základní částky pokuty. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

3.

Většina členů poradního výboru souhlasí se závěrem Komise ohledně doby trvání protiprávního jednání. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

4.

5.

Většina členů poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně konečných částek pokut za porušení článku 82 Smlouvy o ES. Menšina členů vyslovila nesouhlas.

6.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/10

1.

Poradní výbor souhlasí se závěrem Komise ohledně závažnosti příslušného protiprávního jednání.

2.

Poradní výbor souhlasí se závěrem Komise ohledně základní částky pokuty.

3.

Poradní výbor souhlasí se závěrem Komise ohledně doby trvání příslušného protiprávního jednání.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že neexistují žádné:

5.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně konečných částek pokut za porušení článku 82 Smlouvy o ES.

6.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

7.

Poradní výbor žádá Komisi o zohlednění všech ostatních bodů vznesených v průběhu diskuse.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/11

1.

Dne 29. března 2006 Komise přijala rozhodnutí týkající se řízení podle článku 82 Smlouvy o ES a článku 54 Dohody o EHP. V souladu s článkem 30 nařízení č. 1/2003 Komise tímto zveřejňuje názvy stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Celé znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici v jazycích případu, v nichž je znění rozhodnutí závazné, a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž na adrese:

http://europa.eu.int/comm/competition/index_en.html.

2.

Rozhodnutí bylo určeno společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Tomra Leergusysteme GmbH (dále jen „skupina Tomra“). Skupina Tomra působí v oblasti sběru použitých nápojových obalů. Její hlavní činnost v EHP spočívá v dodávání přístrojů na výkup použitých nápojových obalů. Celosvětový obrat skupiny Tomra činil v roce 1999 přibližně 273 milionů EUR, v roce 2000 342 milionů EUR, v roce 2001 368 milionů EUR a v roce 2002 336 milionů EUR.

3.

Až do svého úpadku měla společnost Prokent AG (dále jen „Prokent“), žadatel, sídlo v Ilmenau v Německu. Stejně jako skupina Tomra byla dodavatelem přístrojů na výkup nápojových obalů a souvisejících výrobků a služeb. V roce 2000 dosáhla obratu ve výši přibližně 2,3 milionu EUR a v roce 2001 zhruba 4,2 milionu EUR. Společnost Prokent prodávala své výrobky převážně v Německu, pokoušela se však vstoupit rovněž na ostatní vnitrostátní trhy. Po úpadku společnosti Prokent a poté, co její aktiva v září 2003 koupila společnost Wincor Nixdorf Technologies GmbH se sídlem v Paderbornu v Německu, pokračovala v dřívějším podnikání společnosti Prokent posledně uvedená společnost.

4.

Dne 26. března 2001 Komise obdržela od společnosti Prokent podnět, v němž tato společnost Komisi žádala, aby prošetřila, zda skupina Tomra zneužila svého dominantního postavení tím, že společnosti Prokent bránila ve vstupu na trh. Komise provedla inspekce ve dnech 26. a 27. září 2001. Po řadě žádostí o informace Komise dne 1. září 2004 přijala prohlášení o námitkách vůči společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS a dceřiným společnostem skupiny Tomra v šesti státech, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Skupina Tomra odpověděla na prohlášení o námitkách dne 22. listopadu 2004. Ústní slyšení se uskutečnilo dne 7. prosince 2004.

5.

Skupina Tomra a její konkurenti dodávají přístroje na výkup nápojových obalů a související výrobky, zejména zařízení zázemí (1). Poskytují rovněž služby související s výrobky, které prodávají, jako je údržba a opravy. Přístroje na výkup identifikují příchozí obal podle konkrétních parametrů, např. tvaru a/nebo čárového kódu, a vypočítávají zálohu, jež má být vrácena zákazníkovi.

6.

Skupina Tomra začala dodávat tyto přístroje v roce 1972 a od té doby si udržela vedoucí postavení na trhu. Všichni ostatní dodavatelé přístrojů na výkup nápojových obalů byli v době, kdy se šetření uskutečnilo, velmi malými společnostmi s nízkým počtem zaměstnanců a působili pouze v jedné zemi či v malém počtu zemí, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Přístroje na výkup nápojových obalů jsou obvykle umístěny v maloobchodních prodejnách, např. supermarketech, odběrateli přístrojů jsou proto obvykle maloobchodní skupiny, jejichž počet se kvůli procesu konsolidace na trhu v poslední době snížil.

7.

Ačkoliv automatizovaná a ruční manipulace s obaly může z funkčního hlediska představovat náhradu, není zaměnitelná z hlediska skutečného nebo potenciálního kupce výrobků skupiny Tomra, jehož potřeby ruční manipulace neuspokojuje. Odběratelé upřednostňují automatizovaná řešení v podobě přístrojů na výkup před ruční manipulací hlavně z důvodu mzdových nákladů a služeb zákazníkům. Proto v rozporu s tvrzením skupiny Tomra není ruční manipulace součástí stejného trhu výrobku.

8.

Vzhledem k tomu, že se přístroje na výkup nápojových obalů, které jsou určeny k použití v jídelnách nebo stáncích, liší od přístrojů určených pro maloobchodní prodejny a že se liší rovněž příslušní účastníci trhu, tj. dodavatelé a odběratelé příslušných výrobků, přístroje na výkup nápojových obalů, které jsou určeny pro použití v jídelnách nebo stáncích, nemohou být součástí stejného trhu výrobku jako přístroje určené pro maloobchodní prodejny.

9.

Při pohledu na vlastnosti výrobku, použitelnost přístrojů a jejich cenu se zdá, že je vhodné nepovažovat samostatné přístroje nižší kategorie (2) za zaměnitelné s ostatními přístroji na výkup nápojových obalů, které požadují maloobchodníci s potravinami. Existují důvody domnívat se, že pro špičkové přístroje a systémy na výkup nápojových obalů existuje zvláštní trh, a Komise má za to, že by to byla vhodnější definice trhu. Otázku, zda špičkové přístroje na výkup nápojových obalů představují zvláštní trh, nebo zda jsou součástí celkového trhu s přístroji na výkup nápojových obalů, včetně přístrojů nižší kategorie, lze však ponechat otevřenou. Posouzení hospodářské soutěže je stejné bez ohledu na to, zda existuje jeden celkový trh s přístroji na výkup nápojových obalů, nebo samostatný trh pro špičkové přístroje.

10.

Posouzení hospodářské soutěže v rozhodnutí je proto založeno na trhu se špičkovými přístroji nebo systémy na výkup nápojových obalů, zejména včetně všech přístrojů, které lze instalovat přes zeď a připojit k zařízení v zázemí, a rovněž na celkovém trhu zahrnujícím špičkové přístroje i přístroje nižší kategorie. Za základ je brána širší definice trhu, jelikož poskytuje příznivější údaje ve prospěch skupiny Tomra.

11.

Druhy a objemy nápojových obalů, u nichž se v určitém státě EHP platí záloha (3), rozhodnutí o tom, jaké množství a jaké druhy přístrojů na výkup obalů lze v takovém státě uvést na trh. Navzdory příkladům přeshraniční konsolidace a spolupráce v odvětví maloobchodního prodeje potravin, jsou odběratelé a jejich postupy při zadávání zakázek organizováni na vnitrostátní úrovni. V období mezi rokem 1997 a 2002 působili mimoto dodavatelé těchto přístrojů vyjma skupinu Tomra pouze v jednom státě či v malém počtu států, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Všechny tyto činitele naznačují, že podmínky hospodářské soutěže v posuzovaném období nebyly v rámci EHP stejné a že relevantní zeměpisné trhy byly omezeny na území jednotlivých států.

12.

Od svého vstupu na trh byla skupina Tomra vedoucím účastníkem s velmi vysokými podíly na trhu. Podle jejích výročních zpráv a interních dokumentů (přičemž přinejmenším výroční zprávy by se měly týkat špičkových přístrojů na výkup nápojových obalů) do roku 1997 překračovaly podíly skupiny Tomra na trhu v Evropě trvale 70 %. Od roku 1997 podíly skupiny Tomra na trhu v Evropě převyšovaly 95 %. Na všech relevantních trzích byl podíl skupiny Tomra násobkem podílů jejích konkurentů. Soupeři skupiny Tomra, včetně těch, kteří se mohli stát silnými konkurenty, byly malé nebo velmi malé společnosti s velmi nízkým obratem a malým počtem zaměstnanců. Schopnost a snaha skupiny Tomra získat své nejvážnější konkurenty a/nebo konkurenty, kteří by se takovými mohli stát v budoucnu, dále snížila vyhlídky na rozvoj věrohodné hospodářské soutěže. Mimoto neexistovala žádná významná vyrovnávací kupní síla, která by mohla ohrozit dominantní postavení skupiny Tomra na jakémkoliv z dotčených trhů. Skupina Tomra je proto podnikem s dominantním postavením na společném trhu a na území EHP, jakož i na významných částech společného trhu a území EHP, což znamená, že je dominantním podnikem ve smyslu článku 82 Smlouvy a článku 54 Dohody o EHP.

13.

Strategie skupiny Tomra byla založena na snaze udržet si své dominantní postavení a podíl na trhu například i) bráněním ve vstupu na trh, ii) udržováním malé velikosti konkurentů omezováním možností jejich růstu a iii) oslabováním a odstraňováním konkurentů jejich koupí či jinak, zejména těch konkurentů, u nichž se mělo za to, že by se mohli stát vážnějšími soupeři. K dosažení tohoto cíle skupina Tomra používala různé protisoutěžní postupy, včetně výhradních dohod a dohod o přednostním dodavateli, jakož i dohod obsahujících individualizované množstevní závazky a individualizované věrnostní slevy se zpětnou platností. Posledně uvedené druhy dohod nebo podmínky se obvykle vztahují na množství představující veškeré potřeby odběratele či jejich velkou část v daném referenčním období. Často se na ně odkazuje jako na „vysokoobjemové hromadné objednávky“. Skupina Tomra se k těmto praktikám uchylovala zejména v době, kdy se očekával vstup nových subjektů na trh, ať už z důvodu plánovaného provádění nových právních předpisů o zavedení systému záloh nebo v reakci na provádění takovýchto právních předpisů, přičemž si byla vědoma, že konkurenti musí dosáhnout určitého objemu prodeje, aby byli ziskoví. Celková strategie skupiny Tomra není potvrzena jen různými praktikami používanými skupinou, ale v rámci skupiny byla rovněž široce projednávána při různých příležitostech, ať už na schůzkách a konferencích, nebo v korespondenci, např. elektronické poště.

14.

Skupina Tomra se zaměřovala na bránění ve vstupu na trh, zvažování a nabízení spolupráce mnohem menším konkurentům, kteří často právě vstoupili na trh, a/nebo jejich vytlačení z trhu a upřednostňování dlouhodobých dohod o přednostním dodavateli a vysokoobjemových hromadných objednávek. Posledně uvedené není strategií omezenou na běžný proces hospodářské soutěže a výběr, který z této soutěže vyplývá. Má spíše do tohoto procesu zasahovat a zabránit ztrátě dominantního postavení podniku.

15.

Skupina Tomra bránila konkurentům v přístupu na trh zejména tím, že:

16.

Skupina Tomra zavedla prostřednictvím svých dceřiných společností výše uvedené praktiky na pěti vnitrostátních trzích (Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko).

17.

Článek 82 Smlouvy o ES a článek 54 Dohody o EHP zakazují zneužívání dominantního postavení, které daný podnik má na relevantním trhu. Soudní dvůr rozhodl, že podnik, který má dominantní postavení a váže kupující (byť na jejich žádost) povinností nebo slibem zásobit se celkově nebo pro podstatnou část jejich potřeb výhradně u uvedeného podniku, zneužívá dominantní postavení ve smyslu článku 82 Smlouvy, pokud je dotyčná povinnost stanovena bez dalších podmínek nebo je plněna se zřetelem na poskytnutí slevy. To se vztahuje na případy, kdy je dominantní společnosti udělena úplná exkluzivita, ale rovněž na případy, pokud se odběratel zaváže zásobit se pro daný procentní podíl svých potřeb u dominantní společnosti (4). Totéž platí v případech, kdy jsou cíle nákupu pro dané období vyjádřeny v absolutních hodnotách, pokud tato množství představují veškeré potřeby či velkou část potřeb odběratele nebo jeho absorpční kapacity v dotyčném smluvním období (5).

18.

Podle judikatury totéž platí, pokud dotyčný podnik (aniž by vázal kupující formální povinností) používá na základě dohod uzavřených s těmito kupujícími nebo jednostranně systém věrnostních slev, tj. slev podmíněných tím, že se zákazník zásobí celkově nebo pro podstatnou část svých potřeb (bez ohledu na to, je-li objem jeho nákupů vysoký nebo nízký) u podniku s dominantním postavením (6).

19.

Ačkoliv dohody, ujednání a podmínky zjištěné v tomto případě zahrnují různé rysy, např. výslovná nebo faktická ustanovení o exkluzivitě, závazky nebo sliby nakoupit množství odpovídající významné části potřeb odběratele či systémy věrnostních slev spojených s potřebami odběratele či jejich kombinaci, je nutno je všechny posoudit ve světle celkové politiky skupiny Tomra, která byla zaměřená na zamezení vstupu na trh, přístupu na trh a možnostem růstu u stávajících i potenciálních konkurentů a na jejich případné vytlačení z trhu s cílem vytvořit situaci faktického monopolu.

20.

Podle judikatury Soudního dvora je zneužití ve smyslu článku 82 Smlouvy „objektivním pojmem“, který se vztahuje na chování dominantního podniku, jehož účinkem je za použití prostředků odlišných od těch, které jsou používány při běžné soutěži, „bránění zachování stupně hospodářské soutěže, který ještě na trhu existuje, nebo rozvoji této hospodářské soutěže“ (7). V rozsudku ve věci Michelin II Soudní dvůr uvedl, že „účinek uvedený v judikatuře zmíněné v předchozím odstavci se nevztahuje nutně na skutečný účinek zneužívajícího jednání, jež je předmětem stížnosti. Pro účely zjištění porušení článku 82 Smlouvy o ES postačuje prokázat, že zneužívající jednání podniku s dominantním postavením směřuje k omezení hospodářské soutěže, nebo vyjádřeno jinak, takový účinek může mít“ (8). V tomto rozhodnutí bylo bohatě prokázáno, že praktiky skupiny Tomra vedly k omezení hospodářské soutěže, totiž jednoznačně mohly mít tento účinek. Komise však mimoto zkoumala možné omezující účinky těchto praktik.

21.

Povinnosti týkající se exkluzivity mohou mít na základě své povahy omezující účinek, jelikož od odběratelů vyžadují, aby se zásobili celkově nebo pro podstatnou část svých potřeb u dominantního dodavatele. Vzhledem k dominantnímu postavení skupiny Tomra na trhu a skutečnosti, že povinnosti týkající se exkluzivity se vztahovaly na významnou část celkové tržní poptávky, mohly mít a ve skutečnosti měly omezující účinek narušující trh. V tomto případě neexistují žádné okolnosti, které by mohly výjimečně odůvodnit exkluzivitu či podobná ujednání. Skupina Tomra kromě toho své praktiky neodůvodnila ani úsporou nákladů.

22.

Slevy poskytované za množství, které odpovídá celé nebo téměř celé poptávce, mají stejný účinek jako výslovná ustanovení o exkluzivitě, tj. vybízejí odběratele k tomu, aby se zásobil celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominantního dodavatele. Totéž platí pro věrnostní slevy, tj. slevy, které jsou podmíněny tím, že se odběratelé zásobí celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominantního dodavatele. Pro výhradní povahu dohod nebo podmínek není rozhodující, zda je závazek týkající se objemu nákupu vyjádřen absolutně nebo s odkazem na určité procento. Co se týká dohod skupiny Tomra uvedených v tomto rozhodnutí, stanovené množstevní cíle představovaly závazky, které se u jednotlivých odběratelů lišily bez ohledu na jejich velikost a objem nákupu. Odpovídaly buď celkovým potřebám odběratele nebo jejich velké části, či je dokonce překračovaly. Politika skupiny Tomra vázat odběratele (zejména klíčové) dohodami, jejichž cílem bylo vyloučit z trhu konkurenty a znemožnit jim růst, je mimoto zjevná z dokumentů týkajících se strategie společnosti Tomra, jejích jednání a nabídek předložených zákazníkům. Vzhledem k povaze trhu s přístroji na výkup nápojových obalů a zvláštním vlastnostem samotného výrobku, zejména průhlednosti a dosti předvídatelné poptávce jednotlivých odběratelů po přístrojích v jednotlivých letech, měla skupina Tomra potřebné znalosti trhu, aby mohla reálně odhadnout přibližnou poptávku jednotlivých zákazníků.

23.

Systémy slev byly stanovovány individuálně pro každého odběratele a prahy související s celkovými potřebami odběratele nebo jejich velkou částí. Jak je zjevné z okolností, byly stanovovány na základě odhadovaných potřeb odběratele a/nebo objemu nákupů dosažených v minulosti. Motivace k výhradnímu nebo téměř výhradnímu nákupu u společnosti Tomra je zvlášť silná, když jsou prahy druhu popsaného v tomto oddíle spojeny se systémem, kdy dosažení bonusu nebo prahu výhodnějšího bonusu zvýhodňuje všechny nákupy zákazníka v referenčním období, a nikoliv výhradně objem nákupů, který překračuje příslušnou prahovou hodnotu. Na základě zpětně působícího systému má odběratel, který se začal zásobovat u skupiny Tomra (což je velmi pravděpodobný scénář vzhledem k silnému postavení skupiny Tomra na trhu) silnou pobídku, aby dosáhl prahové hodnoty s cílem snížit cenu všech svých nákupů u skupiny Tomra. Tato pobídka se zvyšovala, čím více se odběratel přibližoval k dotyčnému prahu. Kombinace retroaktivních věrnostních slev s prahem nebo prahy odpovídajícími celkovým potřebám nebo jejich velké části představovala významnou pobídku pro nákup veškerého či téměř veškerého potřebného zařízení u skupiny Tomra a uměle zvyšovala náklady přechodu k jinému dodavateli, a to i v případě malého počtu jednotek. V souladu s judikaturou Soudního dvora a Soudu prvního stupně Evropských společenství je nutno zjištěný systém slev hodnotit jako systém založený na věrnosti, tudíž jako věrnostní slevy.

24.

Výrobky dodávané skupinou Tomra a jejími konkurenty se vyrábějí a prodávají v různých státech, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Tomra, jako dominantní společnost, používala vylučovací praktiky v několika členských státech a v Norsku. Zneužívání bylo dále zaměřeno na vyloučení a/nebo odstranění konkurentů, kteří působili v různých členských státech a státech ESVO. Dotyčné postupy proto mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, jak je uvedeno v článku 82 Smlouvy, a na území EHP podle článku 54 Dohody o EHP.

25.

Ačkoliv Soudní dvůr v rozsudcích ve věci Michelin II a British Airways uvádí, že ke zjištění zneužívání podle článku 82 postačuje „prokázat, že zneužívající jednání podniku s dominantním postavením směřuje k omezení hospodářské soutěže, nebo vyjádřeno jinak, že takový účinek může mít“ (9), Komise v tomto případě provedla svou analýzu na základě uvážení možných účinků postupu skupiny Tomra na trh s přístroji na výkup nápojových obalů.

26.

Dominantní dodavatel může používat systémy slev a množstevní slevy z různých důvodů a tyto postupy mohou v důsledku svých vlastností vést k různým (příznivým i nepříznivým) účinkům na trh. Hlavním možným nepříznivým účinkem slev používaných dominantním dodavatelem je uzavření trhu pro konkurenty a potenciální konkurenty. Totéž může platit s ohledem na množstevní závazky, které jsou zaměřeny na uspokojení celé nebo téměř celé poptávky odběratele. Exkluzivita má sama o sobě omezující účinek, jelikož od odběratele vyžaduje, aby se zásobil celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominantního dodavatele. Co se týká posouzení nepříznivých účinků vytvořených systémy slev a množstevními závazky používanými dominantním dodavatelem, bylo by nutné zjistit, zda mohly bránit stupni hospodářské soutěže, který na trhu ještě existuje, nebo rozvoji této hospodářské soutěže.

27.

Hlavním možným příznivým účinkem je zvýšení poptávky nebo efektivnosti. Vzhledem k tomu, že poptávka po přístrojích na výkup nápojových obalů není pružná a možná efektivnost se neuplatňuje, je obtížné si představit jakákoliv tvrzení ohledně zvýšení efektivnosti, jež by bylo možno uvést ve prospěch skupiny Tomra.

28.

Během celého referenčního období rozhodnutí, tj. od roku 1998 do roku 2002, byl podíl skupiny Tomra na všech pěti vnitrostátních posuzovaných trzích poměrně stálý. Zároveň byl podíl jejích soupeřů poměrně slabý a nestálý. Jeden úspěšný konkurent, žadatel, opustil trh v roce 2003 poté, co se mu v roce 2001 podařilo získat na německém trhu podíl ve výši 18 %. Ostatní konkurenční společnosti, které prokázaly potenciál a schopnost získat větší podíly na trhu, byly odstraněny tak, že je koupila skupina Tomra, např. Halton a Eleiko. Vylučovací strategie skupiny Tomra uskutečňovaná v období 1998-2002 měla kromě toho účinek, který je prokázán změnami podílu na vázaném trhu (10) a tržbami účastníků trhu. Někteří odběratelé začali mimoto po skončení platnosti výhradních dohod se skupinou Tomra nakupovat více konkurenčních výrobků. Kromě neexistence nákladové efektivnosti, která by odůvodňovala postupy skupiny Tomra, neexistoval ani žádný prospěch pro zákazníky. Cena přístrojů na výkup nápojových obalů nabízená skupinou Tomra neklesla poté, co se objem prodeje zvýšil. Naopak, ceny přístrojů skupiny Tomra během období, kdy probíhalo šetření, stagnovaly či se zvýšily.

29.

Postupy skupiny Tomra spočívaly v systému výhradních dohod, množstevních závazků a věrnostních slev. Tento systém se zaměřoval na vyloučení jejích konkurentů z trhu či na zabránění ve vstupu na trh a/nebo na zamezení růstu konkurentů. Skupina Tomra záměrně používala dotyčné postupy jako součást své vylučovací politiky. Posouzení závažnosti zneužívání dominantního postavení skupinou Tomra musí navíc přihlédnout k zeměpisnému rozsahu, který zahrnoval pět států, jež jsou smluvními stranami dohody o EHP: Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Je zřejmé, že postupy skupiny Tomra byly skutečně prováděny a mohly nové účastníky odrazovat od vstupu na trh a bránit v růstu několika málo konkurentům (pokud vůbec existovali).

30.

Při celkovém posuzování závažnosti praktik, jimiž se zabývá toto rozhodnutí, se bere v úvahu skutečnost, že protiprávní jednání nezahrnovalo na jednotlivých posuzovaných vnitrostátních trzích vždy celé období a že v rámci jednotlivých vnitrostátních trhů se v průběhu doby mohla intenzita protiprávního jednání měnit.

31.

Co se týká závažnosti protiprávního jednání, Komise vyvozuje závěr, že se jednalo o vážné porušení.

32.

Za účelem stanovení odpovídající výše pokuty Komise vychází z pětiletého období od roku 1998 do roku 2002. V důsledku toho by se výchozí částka pokuty měla za každý celý rok protiprávního jednání zvýšit o 10 %.

33.

Neexistují žádné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

34.

Na základě výše uvedených důvodů by částka pokuty, jež má být uložena společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Tomra Leergutsysteme GmbH společně a nerozdílně, měla být stanovena ve výši 24 milionů EUR.

35.

Společnosti Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Tomra Leergutsysteme GmbH v období 1998 až 2002 porušovaly článek 82 Smlouvy a článek 54 Dohody o EHP prováděním vylučovací strategie na vnitrostátních trzích s přístroji na výkup nápojových obalů v Rakousku, Německu, Nizozemsku, Norsku a Švédsku, která zahrnovala výhradní dohody, individualizované množstevní závazky a individualizované věrnostní slevy se zpětnou platností, čímž bránily hospodářské soutěži na těchto trzích.

36.

Za výše uvedené protiprávní jednání se společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Tomra Leergutsysteme GmbH ukládá společně a nerozdílně pokuta ve výši 24 milionů EUR.

37.

Společnosti Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Tomra Leergutsysteme GmbH okamžitě ukončí protiprávní jednání uvedené v článku 1, pokud tak již neučinily.

38.

Žádné jednání nebo postup uvedený v článku 1 nebudou opakovat a zdrží se veškerého jednání a postupů, které by měly stejný nebo obdobný cíl či účinek.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/16

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená operace představuje spojení s významem pro celé Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování a že představuje případ spolupráce podle Dohody o EHP.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantních trhů výrobků uvedené v návrhu rozhodnutí.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantního zeměpisného trhu uvedeného v návrhu rozhodnutí.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že dané spojení v oznámené podobě nevyvolává vážné pochybnosti o slučitelnosti se společným trhem.

5.

Poradní výbor souhlasí s analýzou Komise, podle které je nepravděpodobné, že by strany po spojení byly schopny jednostranně uplatňovat tržní sílu na výše vymezeném trhu pro S-PVC.

6.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že je třeba oznámené spojení prohlásit za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/17

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/18

1.

Komise dne 19. července 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, kterým podnik INEOS Group Limited (Spojené království), patřící do skupiny INEOS Group (společně dále jen „Ineos“), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Kerling ASA (dále jen „Kerling“, Norsko) náležejícím do skupiny Norsk Hydro Group.

2.

Podnik Ineos je předním světovým výrobcem petrochemických výrobků, zvláštních chemických látek a ropných produktů. Zahrnuje osmnáct podniků, a ačkoli je přítomen v sedmnácti zemích po celém světě, působí hlavně v Evropě, kde dosahuje více než dvou třetin svého obratu.

3.

Podnik Kerling je dceřinou společností společnosti Norsk Hydro ASA a zahrnuje divizi polymerů skupiny Norsk Hydro Group. Působí zejména ve výrobě, uvádění na trh a prodeji polyvinylchloridů (dále jen „PVC“) a kaustické sody.

4.

Poradní výbor pro spojování podniků vydal dne 16. ledna 2008 kladné stanovisko ohledně předlohy rozhodnutí o schválení, jež mu předložila Komise (2).

5.

Úředník pro slyšení ve zprávě ze dne 24. ledna 2008 zastával názor, že bylo dodrženo právo stran na slyšení (3).

6.

Šetření Komise prokázalo, že relevantní trhy výrobků jsou tyto: komoditní S-PVC, tekutá kaustická soda, směsi S-PVC a S-PVC fólie.

7.

Hlavním trhem výrobků projednávaným v rozhodnutí je trh pro komoditní S-PVC. V závislosti na použitém výrobním procesu existují dva druhy PVC: suspenzní (nebo komoditní) PVC („S-PVC“), na nějž připadá přibližně 90 % veškerého PVC vyrobeného v EHP, a emulzní PVC („E-PVC“), na nějž připadá zbývajících 10 % výroby v EHP. Činnosti stran se překrývají pouze v případě komoditního S-PVC a na základě výsledků šetření trhu Komise dospěla k závěru, že pro účely tohoto rozhodnutí je relevantním trhem výrobků pouze trh pro komoditní S-PVC.

8.

Činnosti stran se překrývají rovněž na trhu pro tekutou kaustickou sodu. Ačkoliv ze šetření trhu vyplývá, že tuhá a tekutá kaustická soda představují dva samostatné trhy, přesné vymezení trhu bylo ponecháno otevřené.

9.

Hloubkové šetření Komise prokázalo, že směsi S-PVC představují s ohledem na S-PVC samostatný trh výrobků vzhledem k tomu, že tyto dva výrobky nejsou ve výrobním procesu, který používá velká většina odběratelů směsí, zaměnitelné. Další segmentace na jednotlivé druhy směsí (např. suchá směs a gelové směsi) se nejevila jako nutná.

10.

Na trhu s S-PVC fóliemi, jenž navazuje na trh s S-PVC, působí pouze společnost Ineos. Ačkoliv by bylo možné trh s S-PVC fóliemi dále segmentovat podle jednotlivých druhů různého konečného užití pevných PVC fólií, přesné vymezení trhu výrobků bylo pro účely tohoto rozhodnutí ponecháno otevřené.

11.

Hlavní otázkou šetření trhu v druhé fázi bylo vymezit relevantní zeměpisný rozsah pro komoditní S-PVC, zejména s ohledem na určité oblasti obchodu, u nichž šetření trhu v první fázi vedlo k určitým náznakům poukazujícím na vnitrostátní nebo regionální rozsah, a to Velkou Británii a oblast Skandinávie zahrnující Norsko a Švédsko.

12.

Strany uvedly, že zeměpisný rozsah trhu pro S-PVC zahrnuje celý EHP vzhledem k tomu, že S-PVC je komoditní výrobek, který lze snadno a bezpečně přepravovat, ve Společenství se s ním ve značném měřítku obchoduje a náklady na dopravu jsou poměrně nízké. V průběhu šetření trhu měla většina odběratelů za to, že trh je regionální nebo zahrnuje celý EHP a v některých případech je dokonce širší, kdežto všichni konkurenti potvrdili, že se domnívají, že trh zahrnuje celý EHP. Údaje získané během šetření mimoto prokazují, že S-PVC je navzdory dopravním nákladům v rozmezí od 5 % do 15 % podle vzdálenosti předmětem značných obchodních toků v celém EHP, někdy i na velmi velké vzdálenosti.

13.

Co se týká Skandinávie, vzhledem k značným obchodním tokům S-PVC z a do této oblasti, skutečnosti, že prodej podniku Kerling (jediného místního výrobce) z jeho výrobních závodů ve Švédsku a Norsku je rovnoměrně rozložen v celém EHP, skutečnosti, že odběratelé nacházející se v těchto zemích mají za to, že trh zahrnuje přinejmenším severní nebo severozápadní Evropu, zatímco někteří se domnívají, že trh může zahrnovat dokonce celý EHP, Komise vyvodila závěr, že s ohledem na tyto dvě země je zeměpisný trh s S-PVC širší než vnitrostátní trh.

14.

Pokud jde o Spojené království, většina odběratelů usazených ve Spojeném království se domnívá, že by dodavatelé z pevniny nebyli schopni zajistit stejnou úroveň spolehlivosti dodávek jako místní výrobci. K určení zeměpisného rozsahu trhu s S-PVC Komise posoudila modely pořizování výrobku a změny dodavatele u britských odběratelů (strana poptávky) a z hlediska strany nabídky analyzovala to, nakolik by výrobci S-PVC se sídlem na pevninské Evropě byli schopni (a měli pobídku) rozšířit svou přítomnost na trhu Spojeného království. Za tímto účelem Komise provedla podrobnou kvalitativní a kvantitativní analýzu a posoudila úroveň a úlohu dovozu, nákladů na dopravu, překážek rozšíření a volnou kapacitu na pevninské Evropě. V této souvislosti Komise zjistila, že:

15.

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že Skandinávie a Velká Británie nevykazují vlastnosti, které by Komisi vedly k tomu, aby s těmito oblastmi zacházela jinak než s ostatními oblastmi v rámci EHP. Zejména dospěla k závěru, že zeměpisný trh pro komoditní S-PVC je širší než Spojené království a širší než skandinávské země (Norsko a Švédsko) a že zahrnuje přinejmenším severozápadní Evropu.

16.

Oznamující strana uvedla, že zeměpisný rozsah trhu pro tekutou kaustickou sodu zahrnuje přinejmenším celý EHP vzhledem k značnému obchodu uvnitř Společenství a dokonce mezikontinentálnímu obchodu. Mnoho odběratelů však mělo za to, že trh může být kvůli poměrně vysokým dopravním nákladům regionální či v případě Spojeného království vnitrostátní. Přesný rozsah zeměpisného trhu pro kaustickou sodu zůstal otevřený.

17.

Z šetření trhu, které Komise provedla, vyplynulo, že vzhledem k nízkým dopravním nákladům zahrnuje trh pro směsi S-PVC přinejmenším celý EHP. Komise dospěla k závěru, že zeměpisný trh je širší než vnitrostátní trh a že není nutné přijmout konečné rozhodnutí ohledně přesného rozsahu zeměpisného trhu pro směsi S-PVC.

18.

Šetření trhu potvrdilo, že zeměpisný rozsah trhu pro pevné PVC fólie zahrnuje přinejmenším celý EHP a u určitých konečných výrobků je dokonce celosvětový, jak Komise vyvodila s ohledem na flexibilní obaly. Přesný rozsah zeměpisného trhu pro PVC fólie však byl ponechán otevřený.

19.

Na trhu pro komoditní S-PVC bude společný podíl stran na trhu v EHP činit [20-30] %. V severozápadní Evropě by společný podíl stran na trhu byl nižší než [30-40] %.

20.

Vzhledem k poměrně nízkému společnému podílu stran na trhu, stávající volné výrobní kapacitě a skutečnosti, že odběratelé výrobek pořizují z více zdrojů a uzavírají krátkodobé smlouvy (průměrně v délce jednoho roku), není pravděpodobné, že by společnost Ineos byla schopna uplatňovat jednostranně na trhu EHP nebo na trhu v severozápadní Evropě tržní sílu.

21.

Možnost, že by tato transakce mohla usnadnit koordinované chování, je rovněž velmi malá vzhledem k počtu účastníků (šest významných konkurentů), kteří na trhu zůstanou po spojení. Většina odběratelů mimoto sjednává nebo vyžaduje cenové nabídky od mnoha konkurenčních dodavatelů každý měsíc, což znamená, že dodržování určitého společného modelu je ještě obtížnější. Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvodila závěr, že navrhovaná transakce pravděpodobně nevyvolá žádné obavy týkající se koordinovaného chování narušujícího hospodářskou soutěž.

22.

Společný podíl stran na trhu s tekutou kaustickou sodou v celém EHP (což je nejpravděpodobnější zeměpisný trh) by byl přibližně [10-20] %. Ačkoliv společné podíly stran jsou na některých vnitrostátních trzích vyšší (v rozmezí od [40-50] % v Norsku, [40-50] % ve Švédsku a [50-60] % v Dánsku do [50-60] % ve Spojeném království), vzhledem k poměrně malému překrytí a řadě významných konkurentů, kteří jsou na trhu přítomní, není pravděpodobné, že by tato transakce vyvolala problémy v oblasti hospodářské soutěže v případě jiného vymezení trhu.

23.

Strany odhadují, že společný podíl na celkovém trhu se směsmi S-PVC v EHP je nižší než [20-30] %. Podíly na trhu by činily [10-20] % v západní Evropě resp. [20-30] % v severozápadní Evropě.

24.

Co se týká možných vertikálních problémů, není pravděpodobné, že společnost Ineos bude schopna omezit dodávky S-PVC neintegrovaným výrobcům směsí, stejně jako nebude moci uplatňovat tržní sílu na trhu s S-PVC, na němž bude po spojení nadále omezena řadou konkurentů, kteří působí v celém EHP.

25.

Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na omezené horizontální překrytí a neexistenci významných vertikálních problémů není pravděpodobné, že tato transakce bude mít na trhu se směsmi S-PVC účinky narušující hospodářskou soutěž.

26.

Na rozsáhlém trhu pro pevné fólie (včetně mimo jiné PVC, PET, polypropylenových a polyethylenových fólií) má společnost Ineos podíl v EHP ve výši [5-10] %. Pokud se vezmou v úvahu užší segmenty pro pevné S-PVC fólie, podíly společnosti Ineos na trhu jsou nižší než [20-30] % ve všech segmentech s výjimkou segmentů farmaceutických monofólií a farmaceutických dvojitých fólií, na nichž podíly společnosti Ineos na trhu činí [30-40] % resp. [30-40] %.

27.

Vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že navrhované spojení nenaruší účinnou hospodářskou soutěž v oblasti dodávek S-PVC, vyplývá z toho, že konkurenti společnosti Ineos na navazujícím trhu pro pevné PVC fólie budou moci nadále pořizovat S-PVC za konkurenčních podmínek a zůstanou účinnými konkurenty v oblasti dodávek pevných fólií. V souladu s tím není pravděpodobné, že tato transakce vyvolá obavy v oblasti hospodářské soutěže na trhu pro S-PVC fólie.

28.

Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že navrhované spojení nenaruší významně účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo jeho podstatné části, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení. Spojení proto bude prohlášeno za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/21

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/24

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/27

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/29

Trapani – Řím a zpět,

Trapani – Bari a zpět,

Trapani – Milán a zpět.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/30

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/32

1.

Nabídky se podávají do 17.00 hodin třicátého dne po zveřejnění tohoto nabídkového řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.

Nabídky a doprovodné dokumenty lze podat osobně – proti potvrzení – na ústředí Instituto Nacional de Aviação Civil I.P., Rua B, Edifícios 4, 5, e 6, Aeroporto da Portela 4, P-1749-034 Lisbon mezi 9.00 a 17.00 hod. nebo zaslat doporučeně, pokud budou doručeny do data a hodiny uvedené výše v odstavci 1. Účastníci nabídkového řízení nesou výlučnou odpovědnost za pozdní doručení.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/34

Comhairle nan Eilean Siar

Council Offices

Sandwick Road, Stornoway

Isle of Lewis, HS1 2BW

Scotland

United Kingdom

Tel: (44-18) 51 70 94 03

Fax: (44-18) 51 70 94 82

(Kontaktní osoba: Murdo J Gray, ředitel technických služeb)

E-mail: mgray@cne-siar.gov.uk

—

povětrnostní podmínky/slapové jevy,

—

uzavření letišť,

—

bezpečnostní důvody,

—

stávky,

—

letová bezpečnost.

28.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/36

1.

Komise dne 21. srpna 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Arques Industries AG („Arques“, Německo) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem SHC GmbH & Co. KG („SHC“, Německo), který je v současnosti kontrolován podnikem Siemens AG („Siemens“, Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5303 – Arques/SHC na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: