Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – Bonnská úmluva
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
Rozhodnutí 82/461/EHS – uzavření Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
CO JE CÍLEM ÚMLUVY A ROZHODNUTÍ?
- Cílem Bonnské úmluvy je ochrana stěhovavých druhů* volně žijících živočichů na celém světě. Volně žijící živočichové vyžadují zvláštní pozornost kvůli svému významu z hlediska environmentálního, ekologického, genetického, vědeckého, rekreačního, kulturního, vzdělávacího, sociálního a hospodářského. Ochrana stěhovavých druhů především vyžaduje mezinárodní spolupráci k zajištění ochrany na celém areálu jejich rozšíření*.
- Rozhodnutím se uzavírá úmluva jménem EHS (nyní EU).
KLÍČOVÉ BODY
- Smluvní strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a nutnost věnovat zvláštní pozornost druhům, jejichž stav z hlediska ochrany* je nepříznivý.
- Aby smluvní strany předešly tomu, aby se živočišný druh stal ohroženým*, musejí usilovat o:
- podporu výzkumu týkajícího se stěhovavých druhů a spolupráci na tomto výzkumu a
- uzavření dohod o ochraně a řízené péči o stěhovavé druhy uvedené v příloze II.
- V zájmu ochrany ohrožených stěhovavých druhů smluvní strany úmluvy vyvinou úsilí:
- o poskytnutí okamžité ochrany stěhovavým druhům uvedeným v příloze I,
- o zachování či obnovení stanovišť ohrožených druhů,
- o předcházení, odstraňování, hrazení nebo omezování na nejmenší míru nepříznivých účinků činností nebo překážek, které ztěžují tah daného druhu a
- o předcházení, snižování nebo regulování činitelů a okolností, které ohrožují nebo pravděpodobně budou dále ohrožovat daný druh, jestliže je to proveditelné a vhodné.
- Země, které jsou areálovými státy stěhovavého druhu, musejí zakázat odchyt živočichů uvedených v příloze I, a to s určitými výjimkami, jako je například odchyt pro vědecké účely nebo podpora množení nebo přežití daného druhu. Tyto výjimky musejí být přesně vymezeny, pokud jde o jejich obsah, a časově a místně omezeny a neměly by být k újmě daného druhu.
- Ochrana a řízená péče, pokud jde o druhy uvedené v příloze II, může vyžadovat mezinárodní dohody.
- Pokyny pro uzavírání dohod:
- mají obnovit nebo udržet daný stěhovavý druh,
- mají se vztahovat k celému areálu rozšíření daného stěhovavého druhu,
- mají být otevřené k přistoupení všem areálovým zemím, ať jsou či nejsou smluvními stranami této úmluvy,
- je-li to proveditelné, mají se týkat několika stěhovavých druhů.
- Každá dohoda musí obsahovat tyto informace:
- název dotčeného stěhovavého druhu,
- jeho areál rozšíření a tahové trasy,
- opatření pro provádění dohody,
- postupy pro řešení sporů,
- jmenování vnitrostátního orgánu pověřeného prováděním dohody.
- Dohody mohou rovněž stanovit:
- výzkum daného druhu,
- výměnu informací o stěhovavém druhu,
- ochranu či obnovu sítě vhodných stanovišť pro ochranu druhu,
- pravidelný přezkum stavu druhu z hlediska ochrany,
- postupy pro nouzové situace umožňující rychle posílit opatření na ochranu.
- Odlišným druhem dohod jsou dohody podle čl. IV odst. 4 úmluvy. Tyto dohody se neomezují na druhy uvedené v příloze II úmluvy a mohou být uzavřeny pro všechny populace či veškeré zeměpisně oddělené části populace jakéhokoli druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, jejichž příslušníci pravidelně překračují jednu nebo více hranic jurisdikce států.
- Konference smluvních stran je rozhodovacím orgánem úmluvy. Přezkoumává provádění úmluvy a může přijímat doporučení.
- Úmluva a její přílohy I a II mohou být změněny.
- Jakýkoli spor, který vznikne mezi smluvními stranami úmluvy, musí být vyřešen vyjednáváním mezi dotyčnými smluvními stranami. Pokud nemůže být spor vyřešen vyjednáváním, může být předložen k rozhodčímu řízení, zejména Stálému rozhodčímu soudu v Haagu, jehož rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná.
DATUM VSTUPU V PLATNOST
Bonnská úmluva byla podepsána v roce 1979 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983.
KONTEXT
Pro více informací viz:
KLÍČOVÉ POJMY
Stěhovavé druhy: celá populace nebo kterákoli zeměpisně oddělená část populace jakéhokoli druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, pro něž platí, že významná část jejich příslušníků cyklicky a předvídatelně překračuje jednu nebo více hranic jurisdikce státu.
Areál rozšíření: suchozemské či vodní oblasti, které stěhovavý druh obývá, které překračuje či přelétá během své obvyklé tahové trasy.
Stav stěhovavého druhu z hlediska ochrany: souhrn vlivů, které působí na tento stěhovavý druh a mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost.
Ohrožený: daný stěhovavý druh je ohrožen vyhynutím na celém území dané země.
HLAVNÍ DOKUMENTY
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 11–22)
Rozhodnutí Rady 82/461/EHS ze dne 24. června 1982 o uzavření Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 10)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Rozhodnutí Rady 2006/871/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 24–25)
Rozhodnutí Rady 98/145/ES ze dne 12. února 1998, kterým se jménem Evropského společenství schvalují změny příloh I a II Bonnské úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů podle rozhodnutí pátého zasedání Konference smluvních stran úmluvy (Úř. věst. L 46, 17.2.1998, s. 6–7)
Poslední aktualizace 12.05.2020