This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Climate action – binding annual greenhouse gas emission reductions (2021–2030)
Opatření v oblasti klimatu – závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů (2021–2030)
Opatření v oblasti klimatu – závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů (2021–2030)
Ne všechny členské státy mají stejný cíl pro rok 2030. Nařízení o „sdílení úsilí“ rozděluje břemeno snižování emisí skleníkových plynů v souladu s hledisky spravedlnosti a nákladové efektivnosti.
Do roku 2030 musí členské státy snížit své emise skleníkových plynů z roku 2005 v souladu s procentními podíly stanovenými ve sloupci 2 přílohy I, které se pohybují od 10 % (Bulharsko) do 50 % (Dánsko, Německo, Lucembursko, Finsko a Švédsko).
Evropská komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví individuální roční emisní příděly (AEA) pro členské státy na období 2021–2030, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2, v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v nařízení. Vzhledem k tomu, že cíle pro rok 2030 a systém trajektorií, které k nim vedou, byly v roce 2023 změněny, změní Komise v roce 2023 prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126, aby aktualizovala počet AEA přidělených členským státům v letech 2023–2030.
Pravidla flexibility v pozměněném nařízení umožňují členským státům:
Devět členských států (uvedených v příloze II: Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko) mohou zrušit omezené procento svých povolenek v systému obchodování s emisemi až do celkové maximální výše 100 milionů tun ekvivalentu CO2, aby kompenzovaly přebytek emisí v odvětvích nařízení o „sdílení úsilí“. Členské státy musí do 31. prosince 2023 oznámit Komisi, zda hodlají využít nebo dále využívat omezené zrušení povolenek v systému obchodování s emisemi.
Komise provede kontroly souladu v roce 2027 (zahrnující emise v letech 2021–2025) a 2032 (zahrnující emise v letech 2026–2030). Pokud tyto kontroly ukáží, že v daném roce po využití výše uvedených flexibilit nemá členský stát dostatek emisních povolenek na pokrytí všech svých emisí skleníkových plynů, bude množství nadbytečných emisí vynásobeno koeficientem 1,08 a výsledek bude přičten k emisím vyprodukovaným v následujícím roce.
Členské státy, které splňují určitá kritéria hrubého domácího produktu a emisí skleníkových plynů, mohou obdržet omezený počet přídělů z bezpečnostní rezervy obsahující až 105 milionů tun ekvivalentu CO2 jako kompenzaci za emise, které mohou vyprodukovat nad rámec svých cílů pro rok 2030.
Komise:
Nařízení (EU) 2018/842 rovněž mění nařízení (EU) č. 525/2013, které bylo následně zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2018/1999 – viz shrnutí).
Nařízení (EU) 2018/842 se používá ode dne 9. července 2018.
Pozměňující nařízení (EU) 2023/857 se používá ode dne 16. května 2023.
Nařízení je dalším krokem ke splnění předchozího závazku EU v rámci Pařížské dohody snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Odvětví, na něž se nařízení vztahuje, pokrývají téměř 60 % celkových domácích emisí v EU.
Další informace viz:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26–42).
Následné změny nařízení (EU) 2018/842 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1–17).
Viz konsolidované znění.
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126, ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví roční emisní příděly členských států na období 2021–2030 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (Úř. věst. L 426, 17.12.2020, s. 58–64).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1–25).
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 11.12.2023