Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Společná pravidla pro evropské strukturální a investiční fondy (2014–2020)

Společná pravidla pro evropské strukturální a investiční fondy (2014–2020)

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) č. 1303/2013 – společná pravidla o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

  • Nařízení (EU) č. 1303/2013, známé jako nařízení o společných ustanoveních, stanovuje společné zásady, pravidla a normy pro používání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) na období 2014–2020.
  • Nařízení (EU) 2022/562 mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a zavádí změny pravidel politiky soudržnosti Evropské unie (EU) s cílem maximalizovat rychlost a snadnost, s jakou mohou členské státy pomáhat lidem prchajícím z Ukrajiny, a zároveň nadále podporovat obnovu regionů EU.
  • Pozměňující nařízení (EU) 2022/613 umožňuje členským státům okamžitý přístup k většímu objemu počátečního financování z programu pomoci při obnově pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) a usnadňuje poskytování základních potřeb a podpory uprchlíkům z Ukrajiny.
  • Pozměňující nařízení (EU) 2022/2039 nabízí dodatečnou flexibilitu při řešení důsledků ruské vojenské agrese na Ukrajině.
  • Pozměňující nařízení (EU) 2023/435 se vztahuje na kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost.

KLÍČOVÉ BODY

  • Fondy ESI tvoří pět fondů:
  • Sdíleným cílem investic v rámci fondů ESI je podporovat dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
  • Nařízení:
    • definují společné zásady, pravidla a normy pro používání a provádění ESI fondů,
    • stanoví společná pravidla pro ESI fondy s cílem zlepšit koordinaci mezi nimi a dalšími politikami a programy EU, např. programem Horizont 2020, který byl mezitím nahrazen programem Horizont Evropa,
    • definují úkoly, prioritní cíle a organizaci fondů,
    • upozorňují obzvláště na vztah mezi tímto nařízením a ostatními nařízeními specifickými pro jednotlivé fondy
    • stanovuje zásadu tematického zaměření s cílem zajistit, aby se investice zaměřovaly na omezený počet základních priorit,
    • klade větší důraz na výsledky:
      • je stanoven výkonnostní rámec zahrnující záměry a cíle,
      • koná se výroční přezkumné jednání mezi každým členským státem a Evropskou komisí,
      • v každém členském státě byl v roce 2019 proveden přezkum výkonnosti,
    • zavádí podmínky (předpoklady, které mají zajistit zavedení prostředků potřebných k účinnému využívání podpory EU),
    • stanovuje příděl prostředků na investice pro růst a zaměstnanost pro tři kategorie regionů podle jejich hrubého domácího produktu na obyvatele: méně rozvinuté regiony, regiony přecházející z jedné úrovně podpory na druhou a více rozvinuté regiony.
  • Komise přijala rozhodnutí, kterým se stanovuje seznam regionů, které splňují kritéria těchto tří kategorií regionů.
  • Jsou stanovena kritéria, která musí členské státy a regiony splnit, aby byly způsobilé pro podporu z fondů. Zdroje z EFRR a ESF by měly být rozdělovány mezi nejméně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony podle jejich hrubého domácího produktu na obyvatele. Jelikož se členské státy značně liší v typech správních a plánovacích oblastí, vytvořila EU společný systém třídění, na jehož základě se vyberou regiony a oblasti, které získají podporu. Jsou upřesněny finanční zdroje, které jsou k dispozici, a kritéria pro jejich přidělení.
  • Fondy ESI poskytují podporu prostřednictvím víceletých programů na základě dohod o partnerství vypracovaných pro každý členský stát. Dohoda o partnerství je dokument, který stanovuje celkovou investiční strategii členského státu, a je dohodnuta s Komisí. Vypracuje ji daný členský stát v souladu se svými vlastními systémy a postupy a na vypracování se podílí partneři zastupující jednak regionální a místní orgány veřejné správy, jednak širokou škálu sociálních, hospodářských, environmentálních a jiných zájmů.

Zpráva Účetního dvora

  • V roce 2017 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu o dohodách o partnerství uzavřených mezi Komisí a členskými státy.
  • Ve zprávě dospěl k závěru, že se fondy zaměřují na růst a zaměstnanost, stanovují investiční potřeby a úspěšně je převádějí do podoby cílů a výsledků. Zároveň však konstatoval, že bylo určeno příliš mnoho výkonnostních ukazatelů a že měření výkonnosti mezi jednotlivými fondy nejsou sladěna.

Pandemie COVID-19změny nařízení

  • Nařízením (EU) 2020/460 se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus).
  • Nařízením (EU) 2020/558 se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 zejména s ohledem na specifická opatření, která mají členským státům poskytnout mimořádnou flexibilitu při využívání ESI fondů v reakci na pandemii COVID-19. Nabízí jim možnost aktivovat nevyužitou podporu z fondů EFRR, ESF a FS.
  • Nařízením (EU) 2020/2221 se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Prodloužení doby platnosti nařízení, pokud jde o programy EZFRV

Nařízením (EU) 2020/2220 se prodlužuje do platnost nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o programy podporované EZFRV a současně doba trvání těchto programů. Podmínkou je předložení žádosti o změnu příslušných programů rozvoje venkova na dvouleté přechodné období, které potrvá do okamžiku, kdy se provede nová společná zemědělská politika, tedy do .

Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE)

V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu se nařízením (EU) 2022/562 mění nařízení (EU) č. 1303/2013 následujícím způsobem.

  • Umožňuje křížové financování mezi fondy EFRR a ESF s cílem řešit příliv uprchlíků. To například umožňuje členským státům přerozdělit prostředky, které byly dříve určeny na infrastrukturní projekty, a přesměrovat je na zdravotní péči a vzdělávání.
  • Umožňuje větší flexibilitu při přesměrování nevyužitých finančních prostředků na politiku soudržnosti z rozpočtového období 2014–2020, včetně programu REACT-EU.
  • Prodlužuje o jeden účetní rok 100% financování programů soudržnosti z rozpočtu EU (na rozdíl od povinného vnitrostátního spolufinancování za běžných okolností), aby se snížila zátěž pro vnitrostátní a regionální rozpočty.
  • Umožňuje proplácení operací, které řešily migrační problémy, ale byly zahájeny před podáním formální žádosti Komisi. Tyto projekty jsou způsobilé od , pokud splňují pravidla pro daný fond.

Zvýšení předběžného financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů (CARE+)

Jako doplněk k těmto opatřením byla zavedena druhá změna s cílem zvýšit předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovit jednotkové náklady na osobu, známé jako CARE+ (nařízení (EU) 2022/613). Hlavním účelem tohoto nařízení bylo zajistit dodatečnou likviditu a zjednodušit administrativní postupy týkající se výdajů.

Zvýšené předběžné financování pochází z rozpočtu REACT-EU, kde všechny členské státy obdržely dodatečná 4 %, čímž se míra předběžného financování zvýšila z 11 % na 15 %. Členské státy, které hraničí s Ukrajinou nebo do nichž v prvním měsíci po ruské invazi přišlo více než 1 % uprchlíků, navíc obdržely dalších 34 %, čímž se jejich míra předběžného financování zvýšila z 11 % na 45 %. Těmito devíti členskými státy jsou Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Cílem možnosti zjednodušených nákladů na úrovni EU je výrazně snížit administrativní zátěž, aby se úsilí mohlo soustředit na dosažení širších politických cílů a aby zdlouhavé řízení a kontrolní ověřování nezdržovalo provádění. Namísto dokládání jednotlivých nákupů (například přikrývek, hygienických potřeb, základních potravin a osobních věcí) může řídící orgán jednoduše požadovat jednotkové náklady ve výši 40 EUR týdně na osobu s dočasnou ochranou (nebo jinou přiměřenou ochranou podle vnitrostátních právních předpisů) po dobu maximálně 13 týdnů. Tato možnost může účinně řešit náklady, které nesly nevládní organizace a místní orgány, které poskytovaly okamžitou podporu na hranicích od prvního dne invaze. Možnost zjednodušených nákladů byla dále posílena novelou FAST-CARE, která zvýšila částku na 100 EUR týdně na osobu a prodloužila podporu na 26 týdnů (viz níže).

Flexibilní pomoc územím – FAST-CARE

Nařízení (EU) 2022/2039, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení, kterým se stanoví pravidla pro období 2021-2027, nařízení (EU)2021/1060 (viz shrnutí). Pokud jde o úpravy nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020, cílem pravidel je zavést větší flexibilitu, která by pomohla optimalizovat využívání zdrojů z programového období 2014–2020 a umožnila plynulejší postupné zavádění zpožděných projektů mezi programy 2014–2020 a 2021–2027.

  • Výjimečně pro operace řešící migrační problémy v důsledku ruské vojenské agrese umožňuje výjimku z požadavků spojených s místem operace v daném členském státě vzhledem k tomu, že lidé prchající před válkou se mohou po příjezdu přesunout na více míst.
  • Zavádí možnost vykázat výdaje na operace, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny, a zavádí flexibilitu mezi fondy, což umožňuje použít Fond soudržnosti na operace řešící migrační problémy vyplývající z ruské vojenské agrese proti Ukrajině, a mezi tematickými cíli, což umožňuje přesuny v rámci programů.
  • Umožňuje míru spolufinancování až do výše 100 %, kterou lze použít na samostatnou prioritní osu zřízenou v rámci programu na podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně těch, které jsou určeny na operace řešící migrační problémy v důsledku ruské vojenské agrese. Alespoň 30 % finančního přídělu této samostatné priority musí být přiděleno na operace, jejichž příjemci jsou místní orgány nebo organizace občanské společnosti působící na úrovni místní komunity.
  • Zmírňuje kritéria pro „fázováníprojektů mezi rozpočtovými obdobími 2014-2020 a 2021-2027 tím, že kromě jiných specifických kritérií snižuje minimální hranici celkových nákladů projektu z 5 milionů EUR na 1 milion EUR, aby byl projekt způsobilý pro fázování. Tím se zbývající části projektu fakticky přesunou do dalšího programového období, čímž se uvolní zdroje v období 2014–2020. Ty pak mohou být využity k řešení problémů v oblasti migrace, pokud si to členský stát bude přát.
  • Zjednodušenou variantu nákladů posiluje zvýšením částky jednotkových nákladů ze 40 na 100 EUR týdně na osobu a prodloužením podpory z 13 na 26 týdnů. To platí pro všechny osoby, které požádaly o dočasnou ochranu nebo jinou přiměřenou ochranu podle vnitrostátního práva a obdržely ji.
  • Zvyšuje se flexibilita při uzavírání programů na období 2014–2020 zvýšením plateb konečného zůstatku pro každou prioritu na fond a kategorii regionů v posledním účetním roce z 10 % na 15 %. To znamená, že pokud byla například jedna prioritní osa (určitý typ investice) přečerpána o 15 %, může být tato částka financována z jiné prioritní osy, která byla přečerpána o stejnou částku, pokud se jedná o stejný program, stejnou kategorii regionu a stejný fond.

Podpora cenově dostupné energie (SAFE)

Součástí změn obsažených v nařízení (EU) 2023/435 jsou cílené a výjimečné změny nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020, známé jako SAFE, jejichž cílem je podpořit členské státy a regiony, které čelí výzvám vyplývajícím ze současné energetické krize.

Program SAFE konkrétně umožňuje:

  • financování provozního kapitálu malých a středních podniků, které jsou zvláště postiženy zvýšením cen energie, v souladu s platnými pravidly státní podpory,
  • financování nákladů na spotřebu energie zranitelných domácností s cílem řešit energetickou chudobu,
  • poskytování zvýšené podpory programům zkrácenýchpracovních úvazků pro udržení pracovních míst zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných prostřednictvím možného využití EFRR, Fondu soudržnosti a ESF.

Tyto cílené změny jsou založeny na stejných pravidlech jako předchozí flexibilní opatření CARE a FAST-CARE:

  • Všechny fondy politiky soudržnosti (EFRR, ESF a Fond soudržnosti) mohou být použity na podporu těchto opatření prostřednictvím křížového financování a mohou být použity i zdroje REACT-EU.
  • Na podporu těchto opatření lze použít zdroje z kterékoli ze tří kategorií regionů (rozvinutější, přechodové a méně rozvinuté), čímž se odstraní povinnost spojená s místem operace.
  • Všechna navrhovaná opatření mohou využívat 100% spolufinancování EU.
  • Výdaje budou způsobilé od do konce roku 2023, včetně již dokončených operací.
  • Rozpočet na tato výjimečná opatření může činit maximálně 10 % celkových prostředků přidělených na národní politiku soudržnosti na období 2014–2020.
  • Platby Komise členským státům nesmí v roce 2023 překročit 5 miliard EUR.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se používá ode dne .

KONTEXT

Další informace viz:

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, , s. 320–469).

Postupné změny nařízení (EU) č. 1303/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace

Top