Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0467

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

COM/2018/467 final - 2018/0252 (NLE)

V Bruselu dne 13.6.2018

COM(2018) 467 final

2018/0252(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

{SWD(2018) 343 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

Odůvodnění a cíle

Program financování finanční pomoci pro „vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“) předložený podle tohoto návrhu nařízení se zabývá vyřazováním jaderných zařízení z provozu a nakládáním se vzniklým odpadem v rámci společného nástroje k optimalizaci synergií a sdílení znalostí s cílem zajistit plnění příslušných povinností. Tento specifický program financování může přinést dodatečnou přidanou hodnotu EU, neboť se v rámci EU stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí pro členské státy. Tato finanční pomoc je poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota EU.

V současné době se program zaměřuje na specificky zjištěné potřeby:

Bloky 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj (Kozloduj, Bulharsko) a jaderná elektrárna Bohunice V1 (Jaslovské Bohunice, Slovensko) sestávají z šesti tlakovodních reaktorů (VVER 440), které byly původně vyvinuty v Sovětském svazu. Vyřazování těchto elektráren z provozu přispívá ke zvýšení jaderné bezpečnosti v regionu a v EU jako celku.

Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise vlastní jaderná výzkumná zařízení ve čtyřech areálech: JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety). Jako provozovatel a/nebo vlastník jaderného zařízení 1 odpovídá JRC podle belgických, nizozemských, německých a italských právních předpisů za vyřazování těchto zařízení z provozu a za bezpečné nakládání s výsledným vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení.

Vzhledem k těmto skutečnostem je program dále přirozeně rozdělen na:

i)    dvě opatření na poskytnutí finanční podpory Bulharsku a Slovensku na bezpečné vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj (dále jen „program Kozloduj“) a jaderné elektrárny Bohunice V1 (dále jen „program Bohunice“);

ii)    opatření JRC na bezpečné provádění procesu vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech JRC a nakládání s výsledným radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních (dále jen „program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“, program D&WM).

Hlavním cílem programů Kozloduj a Bohunice je pomáhat Bulharsku a Slovensku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1.

Program JRC D&WM se zabývá bezpečným vyřazováním jaderných areálů JRC Evropské komise z provozu a zkoumá a vyvíjí možnosti očekávaného převodu závazků týkajících se vyřazování z provozu a nakládání s odpady na hostitelské členské státy JRC.

Program má velký potenciál k vytváření a sdílení znalostí, a může tak členské státy EU podporovat při jejich vlastním procesu vyřazování zařízení z provozu.

Vedení programů Kozloduj a Bohunice probíhalo v rámci několika finančních období a předpokládá se, že tyto programy budou ukončeny do roku 2030, resp. do roku 2025. Očekává se, že programy dosáhnou důležitých milníků s financováním poskytnutým již ve stávajícím víceletém finančním rámci (tj. na období 2014–2020), nicméně požadovány jsou ještě další finanční částky určené k řešení zbývajících klíčových otázek radiační bezpečnosti souvisejících s vyřazováním uvedených zařízení z provozu.

Programy Kozloduj a Bohunice vzešly z jednání o přistoupení Bulharska a Slovenska k EU, přičemž tyto země na sebe vzaly závazek uzavřít a následně vyřadit z provozu své zastaralé jaderné reaktory sovětské konstrukce ke společně dohodnutému termínu. Závazek těchto dvou států uzavřít reaktory, stejně jako závazek EU poskytnout finanční pomoc, byl stanoven v příslušných smlouvách o přistoupení 2 , 3 (Slovensko přistoupilo k EU v roce 2004, Bulharsko v roce 2007). Oba členské státy a EU své příslušné závazky ze Smlouvy o přistoupení splnily.

Na základě článku 203 Smlouvy o Euratomu 4 a v zájmu zajištění kontinuity opatření v oblasti bezpečnosti poskytovala EU finanční pomoc 5 , 6 na vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu i po lhůtě, jež byla stanovena ve smlouvě o přistoupení Slovenska 7 . V obdobném duchu EU poskytovala finanční pomoc6, 8 na bezpečné vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu i po období zahrnutém do smlouvy o přistoupení Bulharska 9 .

JRC bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o Euratomu 10 . Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány jednotlivé dohody o areálu mezi Evropským společenství pro atomovou energii a Německem, Belgií, Itálií a Nizozemskem. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná výzkumná zařízení převedena na Společenství. Od té doby byla ve čtyřech areálech vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum a vývoj, která zahrnovala nová zařízení. Některá zařízení se dosud využívají, neboť mají zásadní význam pro provádění stávajících a budoucích programů Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a ve většině případů jsou již zastaralá.

Na základě Smlouvy o Euratomu je JRC povinno spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá odstavená jaderná zařízení z provozu. Za tímto účelem a na základě sdělení Komise z roku 1999 11 byl zahájen program týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady (program D&WM) a po dohodě s Evropským parlamentem a Radou 12 byla vytvořena zvláštní ad hoc rozpočtová položka. Od té doby Komise podávala Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku v programu D&WM a rovněž aktualizovala rozpočtovou prognózu (v letech 2004, 2008 a 2013 13 ).

Program D&WM se původně zaměřoval na tzv. „historické závazky“ představované především jadernými zařízeními v Ispře, jejichž provoz byl ukončen v uplynulých desetiletích. Jeho součástí je i v minulosti vzniklý odpad, který se nachází v areálech JRC. V současné době program zahrnuje i jaderná zařízení, jež v budoucnu zastarají ve všech čtyřech areálech JRC, a to včetně nakládání s jadernými materiály.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cíl programů Kozloduj a Bohunice prošel v průběhu let vývojem, aby bylo možné lépe reagovat na příslušné potřeby a zajistit bezpečné vyřazování zařízení z provozu: původně a až do roku 2013 byla pomoc EU koncipována na podporu Bulharska a Slovenska v jejich úsilí při odstavení a vyřazování příslušných reaktorů z provozu, nicméně též k řešení důsledků předčasného uzavření těchto jaderných zařízení; později, v roce 2014, se působnost programů omezila na činnosti související s vyřazováním jaderných zařízení z provozu, tj. na opatření v oblasti bezpečnosti; v další fázi se navrhuje, aby se programy dále zaměřovaly na činnosti související s vyřazováním z provozu, do nichž spadá problematika radiační bezpečnosti.

Do působnosti těchto programů nespadá uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště, za něž jsou nadále odpovídají Bulharsko a Slovensko podle směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Jelikož jaderná zařízení JRC v Karlsruhe, Geelu a Pettenu mají stále zásadní význam pro činnost JRC v oblasti výzkumu a odborné přípravy, program D&WM měl doposud vliv především na areál v Ispře, v němž byl provoz většiny jaderných zařízení ukončen před rokem 1999. V budoucnu (mezi lety 2020 a 2060) bude nutno uskutečnit významné činnosti související s vyřazováním z provozu též v areálech JRC v Karlsruhe, Geelu a Pettenu. Program D&WM se má též svou měrou podílet na vnitrostátních programech hostitelských členských států JRC zaměřených na provádění směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Soulad s ostatními politikami Unie

V souladu s Římským prohlášením 14 by měl rozpočet EU umožnit vytvořit Evropu, která je bezpečná a chráněná; jde o rozměr, na němž se dosud podílely programy vyřazování jaderných zařízení z provozu a může tomu být i nadále. Po odstavení jaderného zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech i v EU jako celku.

Program zapadá do regulačního rámce EU pro jadernou bezpečnost; zvlášť důležité pro tento program jsou: i) směrnice Rady 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, ii) směrnice Rady 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, a změna této směrnice ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom; iii) směrnice Rady 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.

Dokud je JRC držitelem povolení, má prvotní odpovědnost (článek 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom) za bezpečné nakládání s vlastním vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (ve všech čtyřech hostitelských členských státech) a v tomto ohledu program JRC D&WM je i nadále nezbytný pro splnění povinností Komise jako držitele povolení pro tato zařízení. Tím, že u všech zastaralých jaderných výzkumných zařízení odstraní co nejdříve radiologické omezení, přispívá k Evropě, která je bezpečná a chráněná, a stanoví v rámci Unie náležité měřítko pro bezpečné a odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Včasné dokončení tohoto procesu vysokou měrou závisí na hostitelském členském státu; z tohoto důvodu útvary Komise intenzivně spolupracovaly s JRC, aby určily možnosti pro zlepšení správy s cílem zvýšit účinnost provádění programu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem programu je Smlouva o Euratomu, zejména její článek 203.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Programy Kozloduj a Bohunice původně vzešly v uvedeném pořadí ze smluv o přistoupení Bulharska a Slovenska, z nichž vycházel i příslušný závazek EU vůči oběma zemím. Přidaná hodnota EU u těchto programů byla od jejich počátku vždy vymezena z hlediska jaderné bezpečnosti. Pokud by neexistovalo spolufinancování ze strany EU, mělo by to zřejmě nepříznivý dopad na proces vyřazování zařízení z provozu jako takový, což by mohlo přímo ovlivnit bezpečnost pracovníků a široké veřejnosti. Příspěvek programu k problematice radiační bezpečnosti se přirozeně snižuje s pokrokem procesu vyřazování zařízení z provozu 15 .

Vyřazování zařízení JRC z provozu a nakládání se vzniklým odpadem je ve výlučné pravomoci Komise (JRC) jakožto držitele povolení.

Celkový program může přinést další přidanou hodnotu EU v tom ohledu, že se větší měrou zaměří na sdílení znalostí, jež je důležité pro řešení podobných problémů, s nimiž jsou konfrontovány ostatní členské státy při postupné realizaci svých plánů na vyřazování z provozu. V současnosti je v Evropě trvale odstaveno více než 90 jaderných reaktorů, ovšem plně vyřazeny z provozu jsou pouze tři. Úroveň zkušeností s demontáží jaderných reaktorů v Evropě (stejně jako v mezinárodním měřítku) je tudíž omezená. Obdobně je třeba získat další zkušenosti pro vyřazování dalších jaderných zařízení z provozu. Velmi důležité zkušenosti a know-how získané z tohoto programu proto mohou být přínosné i pro další projekty v oblasti vyřazování zařízení z provozu a povedou ke zvýšení úrovně bezpečnosti v EU.

Proporcionalita

V příštím víceletém finančním rámci se program zaměří na problematiku radiační bezpečnosti při vyřazování zařízení z provozu, kde lze dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty EU (tj. postupné snižování úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech, ale i v celé EU a ukončení programů Kozloduj a Bohunice).

Volba nástroje

Na základě hodnocení v polovině období programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku (a v Litvě) z provozu se prokázalo, že stávající nastavení, tj. použití specifického výdajového finančního programu, zajišťuje účinné a efektivní provádění programu. Hlavními faktory úspěchu jsou jasné vymezení rolí a odpovědností a posílení rámce pro monitorování. Vzhledem k tomu, že se všechny tři programy týkají vyřazování jaderných zařízení z provozu, tedy průmyslové činnosti o velkém rozsahu, bylo rozhodnuto, že sdružení těchto tří programů by vedlo k lepšímu sdílení znalostí a programy by mohly od sebe navzájem využívat zkušenosti.

Bezešvý nezávislý odborný přezkum programu JRC D&WM v průběhu let ukázal, že jej lze řídit účinněji, je-li zavedena flexibilita v rozpočtové a personální oblasti. V rámci programu jsou též získávány významné znalosti o vyřazování výzkumných zařízení z provozu a program se podílí na programech odborné přípravy v dané oblasti. V rámci interních úvah tak útvary Komise dospěly k závěru, že je vhodné, aby součástí takového nástroje byl program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu. JRC tak jednak dostane potřebné zdroje k provádění svého programu a bude moci využívat flexibility umožněné tímto nástrojem (tj. správa rozpočtu v sedmiletém období oproti stávajícímu ročnímu programovému cyklu, v němž je rozpočet přidělován každoročně na základě žádosti).

Navíc by to posílilo synergie a sdílení znalostí o programu JRC s ostatními programy, které v problematice vyřazování z provozu pokročily ještě dále. Členské státy EU využijí znalostí získaných z obou programů a programy si mohou být vzájemně prospěšné.

Z tohoto důvodu Komise navrhuje pokračovat v rámci jednoho nástroje: i) v provádění programů Kozloduj a Bohunice prostřednictvím nepřímého řízení ze strany prováděcího subjektu posuzovaného v rámci pilíře (tj. Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a Slovenské inovační a energetické agentury (SIEA) na Slovensku); a ii) v provádění programu JRC D&WM prostřednictvím přímého řízení.

Toto řešení by též usnadnilo zahájení jednání s hostitelskými členskými státy JRC v souvislosti s očekávaným převodem jaderných závazků Komise. Takové převody v minulosti v některých dotčených členských státech nastaly. Kterékoli z těchto finančních vypořádání může mít různé podoby, například může být vzhledem k délce procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu vyplaceno v průběhu několika období víceletých finančních rámců.

Je třeba mít na paměti, že současnou situaci je třeba rozlišovat: v Belgii, Německu a Nizozemsku jsou kritéria pro příjem odpadu vymezena, a z tohoto důvodu je tam situace poměrně stabilnější než v Itálii, která nemá ve vnitrostátním programu jasně uvedeny trasy odpadu. Vyšší nejistota ohledně plánu vyřazování zařízení JRC z provozu v Ispře je dána především tím, že v současnosti tam neexistují kritéria pro příjem odpadu ani konečné úložiště odpadu.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Program Kozloduj (Bulharsko) a program Bohunice (Slovensko)

V hodnoceních programů v polovině období se dospělo k závěru, že stávající programy jsou v souladu s politikami EU, jejichž cílem je zajistit nejvyšší úroveň jaderné bezpečnosti. Podpora EU zajišťuje, že v Bulharsku a na Slovensku je trvale uskutečňována strategie okamžité demontáže, a zamezuje tomu, aby byla na příští generace převedena nepatřičná zátěž; zároveň se z historických důvodů částečně odchyluje od toho, aby členské státy měly konečnou odpovědnost zajistit odpovídající finanční zdroje pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.

Bulharsko a Slovensko účinně a efektivně pokročily s vyřazováním svých reaktorů z provozu podle základu dohodnutého v roce 2014 (tj. plánů na vyřazování z provozu). Z důvodu složitosti programů se vyskytly obtíže a překážky, systém řízení však rostoucí měrou prokázal, že si s nimi dokáže poradit. Díky programům Kozloduj a Bohunice se již významně snížilo radiologické riziko pro širokou veřejnost z toho důvodu, že nejdůležitějšími zdroji radiologického nebezpečí (tj. dekontaminací a demontáží primárních chladicích okruhů a jader reaktoru a dokončením tras pro nakládání s odpady) se zabývá víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

Rozpočtové odhady v rámci víceletého finančního rámce po roce 2020 na pokračování a ukončení programů Kozloduj a Bohunice odpovídají méně než čtvrtině oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020 a zajistí dosažení schváleného konečného stavu procesu vyřazování zařízení z provozu.

Hodnocení v polovině období ukázalo, že rostoucí míra příspěvku členského státu podporuje větší odpovědnost a povzbuzuje hospodárnější chování ze strany příjemců. Analýza rovněž dospěla k závěru, že zvýšení úrovní příspěvku členského státu je nezbytnou, nikoli však dostatečnou podmínkou k tomu, aby se vytvořily správné pobídky pro včasné a účinné vyřazení zařízení z provozu. Nicméně díky tomu, že v minulosti nebyly v právním rámci vymezeny míry spolufinancování, vyvstala nejistota, jež bude odstraněna v návrhu právního základu pro příští víceletý finanční rámec (2021–2027).

Správní uspořádání zajišťovalo účinné a efektivní provádění programů a vyvažovalo výše uvedenou nejistotu ohledně hledisek spolufinancování. Hlavními faktory úspěchu byla jasná vymezení rolí a odpovědností a posílení rámce pro monitorování. Analýza rovněž určila oblasti, kde je nutné další zlepšení, např.:

i)    větší zapojení členského státu (koordinátora programu a finančního koordinátora) pro posílení jeho odpovědnosti společně s větší odpovědností subjektu, který provádí vyřazování z provozu (konečný příjemce);

ii)    zefektivnění postupů s cílem zlepšit včasnost a účinnost cyklu řízení;

iii)    posílení vzájemné porovnatelnosti s výsledky ostatních programů pro vyřazování z provozu.

Finanční pomoc EU byla od svého počátku prováděna prostřednictvím nepřímého řízení 16 . Komise navrhuje, aby plněním rozpočtu programu (nepřímým řízením) byl i nadále pověřen prováděcí subjekt posuzovaný v rámci pilíře, tj. EBRD v Bulharsku a SIEA na Slovensku.

Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady

JRC pravidelně přezkoumává pokrok a výkonnost programu D&WM a využívá přitom poradenství nezávislých odborníků (odborné skupiny pro program D&WM, externích poradců).

Program od svého zahájení dosáhl významného pokroku i úspěchů při přípravě účinného vyřazování zařízení z provozu a snižování množství jaderného a radioaktivního materiálu nacházejících se v daných areálech.

Program je rovněž předmětem auditu ze strany Útvaru interního auditu Komise. Na základě doporučení z posledního auditu provedeného Útvarem interního auditu 17 ohledně zlepšení odhadů nákladů a vzhledem k očekávanému nárůstu činností souvisejících s vyřazováním zařízení z provozu v různých areálech Společné výzkumné středisko za podpory externích konzultantů opětovně posoudilo inventář odpadu a revidovalo plánování procesu vyřazování zařízení z provozu. Pro stanovení očekávaných nákladů v každém areálu JRC byl uplatněn harmonizovaný přístup, který vycházel z mezinárodních doporučení pro odhad nákladů na vyřazování zařízení z provozu. Nová rozpočtová prognóza (z prosince 2017) též zohledňuje nepředvídané události na základě úrovně nejistoty spojené s příslušnými činnostmi a vnějšími podmínkami na různých místech. Novou strategii a rozpočtovou prognózu přezkoumala odborná skupina pro program D&WM a vydala k ní na konci procesu v roce 2017 kladné stanovisko. Stále však přetrvává značná nejistota, která má vliv na harmonogramy a odhady nákladů v různých areálech a úzce souvisí s dlouhými zaváděcími obdobími pro vyřazování zařízení z provozu i se zpožděními způsobenými hostitelským členským státem.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise zahájila veřejnou konzultaci o finančních prostředcích EU v oblasti bezpečnosti dne 10. ledna 2018 a tato konzultace probíhala do 9. března 2018.

V případě hodnocení programů Kozloduj a Bohunice v polovině období zahájila Komise otevřenou veřejnou konzultaci v červnu 2017 s prodlouženou dobou trvání v délce 14 týdnů. Zájem o konzultaci byl omezený (20 odpovědí). Kromě této konzultace byla v červenci 2017 zahájena konzultace v podobě cíleného elektronického průzkumu; v rámci této konzultace bylo získáno 17 dalších odpovědí (1 z Bulharska, 4 z Litvy a 12 ze Slovenska) z celkem 90 oslovených zúčastněných stran. Obdržené odpovědi se k programu celkově vyjadřovaly v pozitivním duchu, ale k programu v nich nebyly poskytnuty žádné další nové podněty. Obě konzultace byly doplněny cílenými konzultacemi v podobě přibližně 100 rozhovorů se subjekty, které provádí vyřazování z provozu, a příslušnými zúčastněnými stranami.

Externí odborné konzultace

Jako podklad pro přípravu programu pro příští víceletý finanční rámec byly použity tyto dokumenty:

„Support to the mid-term evaluation of the Nuclear Decommissioning Assistance Programmes“ (Podpora hodnocení programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v polovině období), EY, hodnocení GŘ pro energetiku Evropské komise, 2018.

„Nuclear Decommissioning Assistance Programme (NDAP) — Assessment of the robustness of the financing plans considering the economic-financial-budgetary situation in each concerned Member State and of the relevance and feasibility of the detailed decommissioning plans“ (Program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) – Posouzení spolehlivosti finančních plánů s ohledem na hospodářskou, finanční a rozpočtovou situaci v každém dotčeném členském státě a relevance a proveditelnosti podrobných plánů na vyřazování z provozu), Deloitte, NucAdvisor, VVA Europe, studie vypracovaná pro GŘ pro energetiku Evropské komise, 2016.

Zvláštní zpráva EÚD č. 22/2016 – Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají.“

Společnému výzkumnému středisku při řízení programu D&WM pravidelně poskytuje poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu (na zasedáních konaných dvakrát do roka a na dalších schůzkách ad-hoc). Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování radioaktivního odpadu, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem.

Posouzení dopadů

V souladu s finančním nařízením a požadavky politiky Komise pro zlepšování právní úpravy byl současný program předmětem posouzení ex ante (v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise).

Zjednodušení

Programy Kozloduj a Bohunice jsou v současnosti prováděny prostřednictvím nepřímého řízení ze strany prováděcích subjektů posuzovaných v rámci pilíře v dotčených členských státech (tj. Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a na Slovensku, jakož i Slovenské inovační a energetické agentury (SIEA) na Slovensku). Hodnocení programu v polovině období potvrdilo, že se prokázalo, že stávající uspořádání zajištuje účinné a efektivní provádění programu a bude se s ním pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci, a to s některými zjednodušeními, která vycházejí ze zkušeností získaných z hodnocení v polovině období.

Program například využije víceletého plánu, jak je stanoven v revidovaném finančním nařízení. Bude tak možné co nejlépe využít podrobného víceletého plánu pro vyřazování z provozu jako základu pro plánování a monitorování a zlepšit účinnost a včasnost cyklu plánování. Další příklad se týká zavedení jasnějšího rámce pro spolufinancování, jímž se sníží nejistota ohledně zdroje financování, odstraní se nutnost každoročního vyjednávání a dohod ohledně příspěvku členského státu a posílí se odpovědnost vůči programu ze strany členského státu.

Kromě toho by v Bulharsku a na Slovensku mohla být z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu soudržnosti podporována opatření, která by provázela související transformaci v sociální oblasti a v hospodářství, včetně též opatření týkajících se energetické účinnosti a obnovitelné energie, jakož i některých dalších činností, které nejsou spojeny s procesy z oblasti radiační bezpečnosti. Tyto fondy mohou jako takové pomoci s vytvářením dalších činností v dotčených regionech i s využíváním místně dostupných odborných znalostí jako významné hnací síly pro vznik pracovních míst, udržitelný růst a inovace. V obdobném duchu je třeba prozkoumat synergie s 9. rámcovým programem a/nebo programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu v oblastech, jako jsou rozvoj a testování technologií, jakož i odborná příprava a vzdělávání.

Kromě toho se bude používat jednotný soubor pravidel a kdykoli to bude možné, se budou využívat dodatečné synergie a doplňkovost mezi programy.

Společné výzkumné středisko bude pokračovat v provádění programu v rámci systému přímého řízení a v plné šíři zužitkuje své odborné znalosti v jaderné oblasti do doby, než bude dokončeno předání zařízení a povinností hostitelskému členskému státu. Program JRC D&WM bude plně prováděn podle nového nástroje. JRC bude dále zlepšovat a zefektivňovat stávající systém plánování, monitorování a kontroly, posilovat své projektové řízení zavedením analýzy realizované hodnoty a vymezením základu (plánu na konečné vyřazení z provozu), z něhož bude vycházet monitorování pokroku. Součástí tohoto úsilí je i přijetí víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování, průběžné hodnocení (po čtyřech letech) a závěrečné hodnocení po roce 2027. Tím by se též měla zvýšit transparentnost programu v souladu s obecným cílem Komise.

Základní práva

Návrh nemá žádný dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Sdružení rozpočtů do jediného programu financování umožní větší finanční flexibilitu mezi opatřeními, je tedy nástrojem k převedení rozpočtu k potřebnému účelu a v potřebném okamžiku v návaznosti na dosažený pokrok.

Společné výzkumné středisko od roku 1999 pokrývalo náklady na činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu ze zvláštní rozpočtové položky, kterou lze použít pro externě zajišťované služby a práce. Náklady na interní lidské zdroje nezbytné pro provádění programu (za účelem řízení a dohledu) nejsou v rámci uvedené rozpočtové položky způsobilé; jsou proto financovány z rámcového programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.

Program Kozloduj (Bulharsko) a program Bohunice (Slovensko)

Opatření spolufinancovaná v rámci navrhovaného finančního programu se zakládají na příslušném plánu na vyřazování z provozu vytvořeném podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom. V uvedených plánech již byla vymezena oblast působnosti daných programů, konečné stavy vyřazení a konečné lhůty; zahrnují činnosti související s vyřazováním z provozu, připojený harmonogram těchto činností, náklady a požadované lidské zdroje.

Rozpočtové příděly na období 2021–2027 jsou vymezeny na základě každoročně vyplacených finančních prostředků stanovených v plánech na vyřazování z provozu s přihlédnutím k navrhovaným limitům pro spolufinancování ze strany EU. K programu Bohunice by mělo být naplánováno zbývající financování v počáteční fázi víceletého finančního rámce v zájmu dokončení programu do roku 2025. V případě programu Kozloduj je v jeho základu vymezena takřka lineární křivka pokroku, takže se počítá s téměř konstantními ročními plány závazků a plateb, jak je uvedeno v legislativním finančním výkazu.

Požadované lidské a správní zdroje na řízení programu ze strany Komise zůstávají oproti předchozímu programu beze změny.

Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady

Variabilní a obtížně předvídatelná úroveň výdajů v daném roce (související v současnosti se zdlouhavými schvalovacími postupy ze strany vnitrostátních orgánů a složitým řízením zakázek a smluv) komplikuje správu programu podle stávajícího rozpočtového a finančního uspořádání založeného na zásadě ročního rozpočtu, jelikož není vždy možné předvídat, jaké platby bude nutné v konkrétním roce realizovat. Například v posledních letech byly platby nižší, než se očekávalo.

Vzhledem s nejistotě ohledně programu D&WM, jež může vést k navýšení objemu prostředků, a nejistotě v souvislosti s rozpočtovými potřebami bude zapotřebí větší rozpočtová flexibilita.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Systém plánování, monitorování a kontroly bude oproti stávajícímu systému dále zlepšen a zefektivněn. Aby bylo zajištěno zjednodušené a neustálé zlepšování, využijí se zkušenosti získané v hodnoceních.

V roce 2014 Komise pozměnila zejména v případě programů Kozloduj a Bohunice správu programů na víceletý finanční rámec 2014–2020, aby jasně stanovila role a odpovědnosti a ve vztahu k příjemcům zavedla větší požadavky na plánování, monitorování a podávání zpráv. V souladu s revidovaným správním přístupem jmenoval každý dotčený členský stát koordinátora programu (náměstka ministra nebo státního tajemníka), jenž má odpovídat za plánování, koordinaci a monitorování programu vyřazování zařízení z provozu na vnitrostátní úrovni. Je zřízen výbor, který vykonává funkce monitorování a podávání zpráv a jehož společnými předsedy jsou zástupce Komise a koordinátor programu.

U programů Kozloduj a Bohunice plánuje Komise plněním jejich rozpočtu i nadále pověřit prováděcí subjekt posuzovaný v rámci pilíře, tj. Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a Slovenskou inovační a energetickou agenturu (SIEA) na Slovensku. Útvary Komise budou navíc nadále pokračovat v pečlivém sledování toho, jak je projekt prováděn, prostřednictvím přezkumů dokumentace a přezkumů na místě realizovaných dvakrát ročně, a budou pravidelný, monitorovací a kontrolní cyklus i nadále doplňovat tematickými ověřováními na základě přezkumu rizik.

Tato hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 18 , kde tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobná analýza toho, do jaké míry se program dá považovat za relevantní, účelný a účinný, poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití/dopadu.

Program JRC D&WM je prováděn v rámci přímého řízení a spravuje jej řídící výbor na vysoké úrovni (za předsednictví generálního ředitele JRC) 19 . Tento řídící výbor na vysoké úrovni zasedá třikrát ročně, aby přijímal strategická rozhodnutí, stanovoval cíle a sledoval pokrok v daném programu. Mezi strategická rozhodnutí patří například stanovení harmonogramu odstávky jaderných zařízení JRC s patřičným zohledněním potřeb programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu týkajících se infrastruktury.

Řídicí výbor na vysoké úrovni je podporován řídícím výborem na provozní úrovni, který tvoří zástupci programu D&WM z jednotlivých areálů a úředníci odpovědní za právní a finanční podporu programu D&WM i za podporu tohoto programu v rámci zadávání veřejných zakázek. Tento výbor zasedá třikrát ročné a má koordinovat a monitorovat činnosti programu D&WM v jednotlivých areálech. Projednává technické, právní a finanční záležitosti programu D&WM, jakož i související problematiku veřejných zakázek, a sleduje u tohoto programu jak technický pokrok, tak i plnění rozpočtu.

Podle usnesení Evropského parlamentu z roku 1999 20 poskytuje Společnému výzkumnému středisku od zahájení programu D&WM pravidelně poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu (na zasedáních konaných dvakrát do roka a na dalších schůzkách ad-hoc), odborná skupina pro program D&WM. Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování odpadu, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem. Až do roku 2016 byli odborníci jmenováni Komisí na návrh členů správní rady Společného výzkumného střediska nebo na návrh přímo tohoto střediska. Při výběru těchto odborníků věnovala Komise patřičnou péči tomu, aby zabránila každému střetu zájmů, zajistila nezávislost analýzy a podporovala rozmanitost z hlediska pohlaví i zeměpisnou rozmanitost. V návaznosti na nové rozhodnutí Komise o ustavování odborných skupin Komise 21 zahájilo JRC novou výzvu pro odborníky a zřídilo odbornou skupinu v plném souladu s novými pravidly Komise.

Od zahájení programu D&WM Komise podává Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku v tomto programu a jeho stavu a rovněž aktualizovala rozpočtovou prognózu (v letech 2004, 2008 a 2013)13.

JRC navíc podává každoročně zprávy o střednědobých cílech a o dosaženém pokroku (plán řízení JRC, zpráva o činnosti JRC) 22 .

V příštím finančním období se v souladu s plánovaným novým finančním nařízením zohlední víceletá povaha procesu vyřazování zařízení z provozu u programů Kozloduj a Bohunice a programu JRC D&WM přijetím víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování. Toto plánování bude zjevně synchronizováno s fázemi hodnocení (průběžným hodnocením po čtyřech letech a závěrečným hodnocením po roce 2027, kdy se očekává dokončení úkolů v dané oblasti).

Zůstane zachována stávající praxe podávání výročních zpráv Evropskému parlamentu a Radě.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 3 navrhovaného základního aktu vymezuje cíle programu na víceletý finanční rámec 2021–2027. Článek odráží dvojí charakter obecného cíle programu, v němž se odráží přidaná hodnota EU jednak posílením jaderné bezpečnosti a jednak získáním větších znalostí o procesu vyřazování zařízení z provozu pro členské státy EU.

Články 3, 6 a 7 společně vymezují rámec, který by měl zajistit, aby se financování z prostředků EU zaměřilo na opatření, jež skutečně plní cíle programů. Upřesňují úroveň společného úsilí ze strany EU a dotčených členských států při vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu. Tato ustanovení a náklady na podrobný plán na vyřazování z provozu podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom tvoří rámec příspěvku EU na vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu.

Článkem 8 se ve vztahu ke stávajícím programům zavádí hlavní zjednodušení, tj. použití víceletého pracovního plánu, který zohledňuje povahu programů vyřazování zařízení z provozu. Ačkoli je pro úroveň plánování přijat víceletý přístup, je, jak je popsáno v článku 9, zachována praxe podávat každoročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

V článku 10 je vymezen postup pro revizi víceletého pracovního programu po období přiměřené povaze programu a jsou v něm Komisi poskytnuty vhodné nástroje k zavedení nápravných opatření v případě potřeby.

2018/0252 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s Římským prohlášením 23 by měl rozpočet Unie umožnit vytvořit Evropu, která je bezpečná a chráněná; jde o rozměr, na němž se dosud podílely programy vyřazování jaderných zařízení z provozu a může tomu být i nadále. Po odstavení jaderných zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech i v Unii jako celku.

(2)Specifický výdajový finanční program může přinést dodatečnou přidanou hodnotu Unie, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Tato finanční pomoc by měla být poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota Unie s cílem podpory vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.

(3)Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly odpovídat platným právním předpisům Unie a jednotlivých států. Tato finanční pomoc by měla být i nadále výjimečná, aniž jsou dotčeny zásady a cíle vyplývající z právních předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně směrnice Rady 2009/71/Euratom 24 , jakož i v oblasti nakládání s odpady, totiž směrnice Rady 2011/70/Euratom 25 . Konečná odpovědnost za jadernou bezpečnost a za bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zůstává na dotčených členských státech.

(4)Podle Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie 26 se Bulharsko zavázalo k uzavření bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloků 3 a 4 téže elektrárny do 31. prosince 2006, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Bulharsko všechny dotčené bloky v příslušných lhůtách.

(5)Podle Protokolu č. 9 o bloku 1 a bloku 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku 27 , který je přílohou aktu o přistoupení z roku 2003, se Slovensko zavázalo uzavřít blok 1 a blok 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 do 31. prosince 2006, resp. do 31. prosince 2008, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Slovensko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(6)V souladu se svými závazky obsaženými ve smlouvě o přistoupení a s podporou Unie Bulharsko a Slovensko významně pokročily k vyřazení jaderných elektráren Kozloduj a Bohunice V1 z provozu. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby byl bezpečně dosažen konečný stav vyřazení z provozu. Na základě současných plánů na vyřazování z provozu se plánuje, že by vyřazování z provozu mělo být dokončeno v případě jaderné elektrárny Kozloduj do konce roku 2030 a v případě jaderné elektrárny Bohunice V1 do roku 2025.

(7)Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o Euratomu. Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány mezi Společenstvím, Německem, Belgií, Itálii a Nizozemskem dohody o areálu. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná zařízení převedena na Společenství. Ve čtyřech areálech byla vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum, která zahrnovala nová zařízení. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a vesměs jsou zastaralá.

(8)Na základě článku 8 Smlouvy o Euratomu a v souladu s článkem 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom24 by JRC mělo spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá odstavená jaderná zařízení z provozu. V obdobném duchu byl v roce 1999 sdělením Evropskému parlamentu a Radě 28 zahájen program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a Komise od té doby pravidelně aktualizuje své informace o pokroku daného programu 29 .

(9)Evropská komise ve svém posouzení dospěla k závěru, že nejlepší možností, jak splnit požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom, podle nichž má JRC pro splnění svých povinností souvisejících s bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zajistit a udržovat odpovídající zdroje, je provádět strategii ve dvou rovinách, jež kombinuje činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady s jednáními s hostitelskými členskými státy JRC za účelem předjímání závazků z oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem.

(10)Toto nařízení reaguje na potřeby zjištěné pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a stanoví finanční krytí na programy pomoci pro vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku (dále jen „program Kozloduj“) a jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (dále jen „program Bohunice“), jakož i na vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu a související nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 30 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(11)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení 31 ] (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(12)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 32 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 33 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 34 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 35 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 36 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(13)Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(14)Výši prostředků přidělených programu, jakož i programové období a rozdělení prostředků v rámci opatření je možno na základě výsledků hodnotící zprávy v polovině období a na základě závěrečné hodnotící zprávy přezkoumat. Přerozdělením finančních prostředků v rámci opatření lze v případě potřeby v průběhu daných opatření docílit dodatečné rozpočtové flexibility.

(15)V rámci programu by též mělo být zajištěno šíření znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu v Unii, jelikož tato opatření skýtají nejvyšší přidanou hodnotu Unie a přispívají k bezpečnosti pracovníků i široké veřejnosti.

(16)Vyřazování jaderných zařízení z provozu, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, aby byla zajištěna bezpečnost a nejvyšší možná účinnost, čímž se zohlední mezinárodní osvědčené postupy.

(17)Bulharsko, Slovensko a Komise by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečnou odpovědnost za vyřazení jaderných zařízení z provozu nesou oba dotčené členské státy. Zahrnuje to i účinné měření výkonnosti a přijetí nápravných opatření, je-li to zapotřebí.

(18)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou tyto požadavky zahrnovat i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(19)Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být určena v mezích, jež byly stanoveny v plánech na vyřazování z provozu předložených Bulharskem a Slovenskem podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom. Plány stanovily oblast působnosti uvedených programů, konečné stavy vyřazení a konečné lhůty; zahrnují činnosti související s vyřazováním z provozu, připojený harmonogram těchto činností, náklady a požadované lidské zdroje.

(20)Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být realizována v rámci společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska. Maximální limit pro spolufinancování ze strany Unie by měl být stanoven podle praxe spolufinancování zavedené v rámci předchozích programů.

(21)Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 37 by mělo být zrušeno.

(22)Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2016 o finanční pomoci Unie na vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku, doporučení v ní uvedená a odpověď Komise.

(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení článku 3 tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 38 .

(24)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování Unie.

(25)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou určována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(26)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí specifický program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“), který se zaměřuje na potřeby zjištěné na stávajícím základě. Na období víceletého finančního rámce 2021–2027 program podporuje Bulharsko a Slovensko za účelem bezpečného vyřazování jejich jaderných reaktorů první generace z provozu a provádění procesu, jakož i vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech Společného výzkumného střediska (JRC) a nakládání s radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních.

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„vyřazováním z provozu“ správní a technická opatření, díky nimž je možné v jaderném zařízení odstranit některé nebo všechny dozorné kontroly a jejichž cílem je zajistit dlouhodobou ochranu obyvatelstva a životního prostředí, včetně omezování úrovně reziduálních radionuklidů v materiálech a v areálu daného zařízení;

2)„plánem na vyřazování z provozu“ dokument, který obsahuje podrobné informace o navrhovaném vyřazování z provozu a zahrnuje: vybranou strategii vyřazování z provozu; harmonogram, druh a posloupnost činností souvisejících s vyřazováním z provozu; uplatněnou strategii pro nakládání s odpadem, včetně uvolnění; navrhovaný konečný stav; skladování a ukládání odpadu vzniklého při vyřazování z provozu; časový rámec k vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazování z provozu, jakož i cíle, očekávané výsledky, milníky, lhůty pro splnění cílů a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti, včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě. Plán připraví držitel povolení a zohlední se ve víceletých pracovních programech programu;

3)„programem Bohunice“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1 a 2 reaktorů jaderné elektrárny Bohunice V1, nacházející se v Jaslovských Bohunicích na Slovensku;

4)„programem Kozloduj“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1, 2, 3 a 4 reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, nacházející se v Kozloduji v Bulharsku;

5)„programem JRC týkajícím se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ část programu, která se týká vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v areálech Komise provozovaných jejím generálním ředitelstvím Společné výzkumné středisko (JRC).

Článek 3
Cíle programu

1.Obecným cílem programu je poskytovat financování pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souladu se zjištěnými potřebami.

2.Na základě stávajících potřeb na období 2021–2027 má program zejména pomáhat Bulharsku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Kozloduj a Slovensku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Bohunice, se zvláštním důrazem na řešení problematiky radiační bezpečnosti v uvedených programech, jakož i provádět program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a zároveň zajišťovat rozsáhlé šíření takto získaných znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu pro všechny členské státy EU.

Má tyto specifické cíle:

a)v souladu s příslušným plánem na vyřazování z provozu provádět demontáž a dekontaminaci reaktorů Kozloduj a Bohunice a usilovat o jejich vynětí z dozorné kontroly;

b)podporovat plán na vyřazování z provozu s cílem demontovat a dekontaminovat jaderná zařízení, která se nacházejí v jaderných areálech Komise, a převést související jaderné závazky na hostitelské členské státy JRC;

c)v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem rozvíjet případné synergie Unie.

3.Podrobný popis specifických cílů je stanoven v přílohách I, II a III. Na základě výsledků hodnocení uvedeného v článku 10 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů změnit přílohy I nebo II v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

Článek 4
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 466 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)63 000 000 EUR na opatření v rámci programu Kozloduj;

b)55 000 000 EUR na opatření v rámci programu Bohunice;

c)348 000 000 EUR na opatření v rámci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady.

3.Částka uvedená v odstavci 1 může pokrývat výdaje na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 5
Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.

Článek 6
Způsobilá opatření

Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 a v přílohách I, II a III.

Článek 7
Míry spolufinancování

Z programu lze financovat způsobilé náklady na opatření až do maximální míry stanovené v přílohách I a II. Maximální použitelná míra spolufinancování ze strany Unie v rámci programu Kozloduj nebo programu Bohunice nesmí být vyšší než 50 %. Zbývající spolufinancování musí zajistit Bulharsko, resp. Slovensko.

Článek 8
Pracovní programy

1.Program Bohunice a program Kozloduj se provádějí prostřednictvím víceletých pracovních programů v souladu s článkem 110 finančního nařízení. V uvedených víceletých pracovních programech se zohlední plány na vyřazování z provozu, které se použijí jako základ pro monitorování a hodnocení programu.

2.Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady se provede prostřednictvím víceletých pracovních programů v souladu s postupem podle článku 4 rozhodnutí Komise 96/282/Euratom o reorganizaci Společného výzkumného střediska.

Článek 9
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze IV.

2.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.Na konci každého roku vypracuje Komise zprávu o pokroku v provádění prací vykonaných v předchozích letech a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 10
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku období uvedeného v článku 1. Průběžné hodnocení se též zabývá možností změn víceletého pracovního programu uvedeného v článku 8.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do pěti let po skončení období uvedeného v článku 1 tohoto nařízení provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 11
Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie a příspěvku členských států prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 12
Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 13
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 14
Zrušení

Nařízení (Euratom) č. 1368/2013 se zrušuje.

Článek 15
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (Euratom) č. 1368/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programům Kozloduj a Bohunice od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (Euratom) č. 1368/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 16

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Rady, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Jaderná bezpečnost

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 nová akce 

 nová akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 39  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Program se zabývá požadavky Smlouvy o Euratomu v oblasti jaderné bezpečnosti.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Jednou z podmínek pro přistoupení Bulharska a Slovenska k EU byl jejich závazek uzavřít a následně vyřadit z provozu šest jaderných reaktorů první generace sovětské konstrukce. V souvislosti s tím se EU v rámci článku 203 Smlouvy o Euratomu zavázala, že na vyřazování zařízení poskytne finanční podporu. Vyřazování z provozu postupuje, ale není ukončeno – podle plánu má být dokončeno v roce 2025 ve slovenských Bohunicích a v roce 2030 v bulharské elektrárně Kozloduj. V zájmu Unie je pokračovat v poskytování finanční podpory na tuto činnost, která přispěje k zajištění nejvyšší možné bezpečnosti provozu. Program poskytuje zásadní a trvalou podporu pro zdraví pracovníků a veřejnosti, pro prevenci poškozování životního prostředí a zajištění skutečného pokroku v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.

Jako majitel jaderného zařízení je Komise zvlášť povinna prostřednictvím JRC vyřadit svá zastaralá jaderná zařízení, jakož i zařízení, která jsou v současnosti v provozu ve všech čtyřech areálech JRC a která budou zastaralá v budoucnu. Součástí této povinnosti je i nakládání s jadernými materiály.

Proces vyřazování z provozu byl zahájen v roce 1999 v rámci programu „vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“. Kromě plnění svých povinností jako vlastník jaderných zařízení a zajišťování souladu s příslušným vnitrostátním právním rámcem a právním rámcem EU je pokračování programu důležité i z hlediska získávání znalostí na úrovni EU. JRC bude s členskými státy sdílet znalosti získané při vyřazování široké škály experimentálních jaderných zařízení z provozu (např. výzkumných reaktorů, horkých komor, radiochemických laboratoří). Bude mezi ně patřit i uplatňování inovativních technologií pro bezpečné nakládání s „exotickým“ jaderným materiálem a znovuvyzvednutí a zpracování odpadu vzniklého v minulosti, čímž se podpoří normalizace a osvědčené postupy. JRC bude pokračovat ve svém programu pro odbornou přípravu a vzdělávání zahrnujícím návštěvy jaderných zařízení, jež jsou vyřazována z provozu.

Program má vysoký potenciál stát se v rámci EU měřítkem pro problematiku správy a řízení, jakož i pro technologické otázky při vyřazování jaderných zařízení z provozu.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Program Kozloduj a program Bohunice

Bylo provedeno hodnocení v polovině období programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení. Při hodnocení v polovině období byly zváženy a posouzeny výsledky a dopady, účinnost využívání zdrojů a přidaná hodnota Unie. Pro hodnocení v polovině období Komise shromáždila příslušné informace a údaje tím, že rozsáhlým způsobem zapojila klíčové zúčastněné strany (tj. ministerstva, prováděcí subjekty, subjekty, které provádí vyřazování z provozu, členy výboru pro program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu).

Závěry hodnocení programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v polovině období lze shrnout takto:

Soulad s politikami EU: Podpora EU zajišťuje, že v Bulharsku a na Slovensku je plynule uskutečňována strategie okamžité demontáže, a zamezuje tomu, aby byla na příští generace převedena nepatřičná zátěž; zároveň se z historických důvodů částečně odchyluje od toho, aby měly členské státy konečnou odpovědnost zajistit odpovídající finanční zdroje pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem. V roce 2013 byla v Bulharsku v rámci přípravy na stávající víceletý finanční rámec pozměna strategie pro vyřazování zařízení z provozu: výsledný plán uspíšil datum ukončení programu o sedm let, z roku 2037 na rok 2030.

Pokrok: Bulharsko a Slovensko účinně a efektivně pokročily s vyřazováním svých reaktorů z provozu podle dohodnutého základu (tj. plánů na vyřazování z provozu).

Bezpečnost: V důsledku financování z prostředků Unie v tomto víceletém finančním rámci bude v příslušných areálech dosaženo podstatně lepší úrovně bezpečnosti.

Finanční rozsah: V Bulharsku i na Slovensku se zbývající potřeba financování po období 2020 pohybuje v rozmezí 80–90 milionů EUR na členský stát.

Příspěvek členského státu: Dosažené úrovně příspěvku členského státu se jeví jako vhodné k udržení odpovídající účinnosti; spolufinancování nicméně není stanoveno v právním základě, což vytváří nejistotu, již je zapotřebí odstranit. Analýzou se navíc ukázalo, že zvýšení úrovní příspěvku členského státu je nezbytnou, nikoli však dostatečnou podmínkou k tomu, aby se vytvořily správné pobídky pro včasné a účinné vyřazení zařízení z provozu. Tomuto účelu by lépe posloužil explicitní převod rizik (překročení nákladů a zpoždění) na příslušné členské státy. Tato praxe již byla v určité míře zavedena v rámci stávajícího víceletého finančního rámce, pokud to bylo možné.

Správa: Správní uspořádání zajišťovalo účinné a efektivní provádění programů a vyvažovalo zmíněnou nejistotu ohledně hledisek souvisejících s příspěvkem členského státu.

Cíle: Veškeré financování po roce 2020 by se mělo zaměřovat na explicitní cíle v oblasti bezpečnosti monitorované prostřednictvím zvláštních ukazatelů výkonnosti.

Získávání znalostí: V neposlední řadě doposud získané zkušenosti z projektů prováděných v rámci programu Kozloduj a Bohunice tvoří v EU pevnou znalostní základnu k uskutečnění programů vyřazování reaktorů typu VVER z provozu v budoucnu (tj. v České republice, Maďarsku, Německu a Finsku). Tyto programy spolufinancované ze strany EU (včetně programu Ignalina v Litvě) mohou směřovat k tomu, aby se staly stabilním měřítkem pro správní záležitosti a řídicí postupy, jako jsou metodiky odhadu nákladů nebo plánování.

Program JRC D&WM

JRC pravidelně přezkoumává dosažený pokrok a výkonnost a využívá přitom poradenství nezávislých odborníků (odborné skupiny pro program D&WM, externích poradců). Vzhledem k velkým rizikům spjatým s programem D&WM, jako jsou riziko zpoždění a rizika při zajišťování financování, je daný program v rámci stávajícího víceletého finančního rámce předmětem dvou auditů, které provádí Útvar interního auditu, přičemž jeden z těchto auditů již byl nedávno zahájen.

Hlavní výsledky auditů a doporučení, jakož i následná opatření prováděná JRC jsou shrnuty níže.

Soustavné poradenství ze strany odborné skupiny pro program D&WM

Společnému výzkumnému středisku při řízení programu D&WM pravidelně poskytuje poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu (na zasedáních konaných dvakrát do roka a na dalších schůzkách ad-hoc). Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování radioaktivního odpadu, dostupné technologie, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem.

Zjištění externích přezkumů a minulých auditů

Pokrok v programu a jeho rozpočet je pravidelně přezkoumáván externími odborníky. Odborníci zdůraznili, že je důležité podrobně posoudit očekávaný objem odpadu, a vyzvali JRC, aby prozkoumalo, jaká manažerská a technická opatření je třeba přijmout pro omezení objemu odpadu a co největší omezení nejistoty ohledně nákladů na budoucí uložení tohoto odpadu.

V období 2014/2015 Útvar interního auditu provedl audit finančních aspektů programu D&WM. Dospěl k závěru, že současné provozní uspořádání poskytuje přiměřenou krátkodobou záruku pro dosahování cílů JRC. Takováto krátkodobá záruka nicméně nestačí na pokrytí potřeb takto dlouhodobého komplexního programu. V rámci dalších doporučení Útvar interního auditu potvrdil nutnost pravidelných důkladných posouzení, jež by se zaměřila na přezkum rozpočtu na vyřazování zařízení z provozu, a zvláštní pozornost věnoval posouzení fixních nákladů a zlepšení stávajících odhadů. Útvar interního auditu rovněž prověřil potřeby týkající se střednědobého plánování v oblasti lidských zdrojů.

V roce 2018 byl zahájen nový audit. Podle předběžných výsledků je se jedno z hlavních zjištěných rizik týká vývoje plánovaných činností na období 2021–2060, který se nezdá být slučitelný s paušálními rozpočtovými příděly. Celkovou strategii řízení a potřebu vnitřních zdrojů JRC též ovlivní zvýšení provozní činnosti programu D&WM, která bude zahrnovat více areálů JRC. Správu rozpočtu komplikuje variabilní a obtížně předvídatelná úroveň výdajů.

Nedávná zlepšení

Na základě doporučení k odhadům nákladů a vzhledem k nadcházejícím činnostem souvisejících s vyřazováním zařízení z provozu v areálech JRC-Karlsruhe a JRC-Petten došlo za podpory externích konzultantů v areálech JRC k opětovnému posouzení tamního inventáře odpadu a revizi plánování procesu vyřazování zařízení z provozu. Pro stanovení očekávaných nákladů v každém areálu JRC se uplatnil harmonizovaný přístup, který vycházel z mezinárodních doporučení pro odhad nákladů na vyřazování zařízení z provozu. Nová rozpočtová prognóza (z prosince 2017) též zohledňuje nepředvídané události na základě úrovně nejistoty spojené s příslušnými činnostmi a vnějšími podmínkami na různých místech. Novou strategii a rozpočtovou prognózu přezkoumala odborná skupina pro program D&WM a vydala k ní na konci procesu (v roce 2017) kladné stanovisko.

Stále však přetrvává značná nejistota, která má vliv na harmonogramy a odhady nákladů v různých areálech. Včasné dokončení tohoto procesu vysokou měrou závisí na hostitelském členském státu; z tohoto důvodu útvary Komise intenzivně spolupracovaly s JRC, aby určily možnosti pro další zlepšení řízení a správy při provádění programu.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

V oblastech Kozloduj a Bohunice lze pro zajištění doplňkovosti s oběma programy vyřazování jaderných zařízení z provozu využít i další dostupné nástroje EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+) a Fond soudržnosti. Uvedené fondy by například mohly podporovat opatření, která by provázela související transformaci v sociální oblasti a v hospodářství, včetně též opatření týkajících se energetické účinnosti a obnovitelné energie, jakož i některých dalších činností, které nejsou spojeny s procesy z oblasti radiační bezpečnosti. Tyto fondy mohou jako takové vytvářet v dotčených regionech další činnosti a využívat místně dostupné odborné znalosti jako významnou hnací sílu pro vznik pracovních míst, udržitelný růst a inovace. V obdobném duchu je třeba prozkoumat synergie s 9. rámcovým programem a/nebo programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu v oblastech, jako jsou rozvoj a testování technologií, jakož i odborná příprava a vzdělávání.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezená doba trvání

   s platností od roku 2021 do roku 2027

   finanční dopad od roku 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do 2033 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 40  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení programu Kozloduj a programu Bohunice, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Program JRC D&WM bude prováděn v rámci přímého řízení.

V minulosti byla prováděcím subjektem programu Kozloduj i programu Bohunice Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). EBRD bude prováděcím subjektem programu Kozloduj.

Během víceletého finančního rámce na období 2014–2020 byla zřízena Slovenská inovační a energetická agentura (SIEA) jako nový prováděcí subjekt posuzovaný v rámci pilíře pro program Bohunice a bude pro daný program prováděcím subjektem ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Program Kozloduj a program Bohunice

Provádění programu sleduje Komise prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku uzavřených s prováděcími subjekty posuzovanými v rámci pilíře a prostřednictvím přezkumu dokumentace. Na základě přezkumů rizik Komise pravidelně provádí nezávislá tematická ověřování.

Ke sledování pokroku a výkonnosti se též používá nástroj pro analýzu realizované hodnoty.

Členský stát se podílí na monitorování prostřednictvím monitorovacích výborů, jimž společně předsedá zástupce Komise a koordinátor programu (náměstek ministra nebo státní tajemník). Hlavním úkolem těchto výborů je revize a schválení pololetních monitorovacích zpráv.

Dvakrát do roka uskutečňují úředníci Komise návštěvy daných areálů za účelem ověření fyzického pokroku.

Průběžné hodnocení bude provedeno nejpozději v roce 2024.

Konečné hodnocení bude provedeno nejpozději v roce 2032.

Program JRC D&WM

Program D&WM provádí Komise. Řízení a správu programu zajišťuje JRC prostřednictvím řídícího výboru na vysoké úrovni, který je složen z vrcholného vedení JRC a zasedá třikrát ročně, aby přijímal strategická rozhodnutí, stanovoval cíle a sledoval pokrok v daném programu.

Řídicí výbor na vysoké úrovni je podporován řídícím výborem na provozní úrovni, který tvoří techničtí zástupci z areálů programu D&WM a zástupci ředitelství odpovědných za právní a finanční záležitosti. Výbor se schází třikrát ročně s cílem zajistit zefektivnění úkolů v technické, právní a finanční oblasti, jakož i v oblasti zadávání veřejných zakázek. Sleduje jak technický pokrok, tak plnění rozpočtu.

Podle usnesení Evropského parlamentu z roku 1999 (COM(1999)–114–C5-0214/1999–1999/2169(COS)) poskytuje Společnému výzkumnému středisku od zahájení programu D&WM pravidelně poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu, odborná skupina pro program D&WM. Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování odpadu, dostupné technologie, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem.

Od zahájení programu D&WM Komise pravidelně podává Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku v tomto programu a jeho stavu a rovněž aktualizovala rozpočtovou prognózu (v letech 2004, 2008 a 2013).

JRC navíc podává každoročně zprávy o střednědobých cílech a o dosaženém pokroku (plán řízení JRC, zpráva o činnosti JRC).

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Program Kozloduj a program Bohunice

Na základě hodnocení v polovině období programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu se prokázalo, že stávající nastavení, tj. použití specifického výdajového finančního programu, zajišťuje účinné a efektivní provádění programů. Hlavními faktory úspěchu jsou jasná vymezení rolí a odpovědností a posílení rámce pro monitorování.

Program JRC D&WM

V externích hodnoceních a auditech bylo uznáno, že program dosáhl od svého zahájení v rámci vnějších i vnitřních omezení významného pokroku a úspěchů. V rámci interních úvah dospěly útvary Komise k závěru, že je vhodné, aby program JRC týkající se vyřazování zařízení z provozu spadal pod finanční program vyřazování zařízení z provozu, který zahrnuje též programy Kozloduj a Bohunice, čímž by byly využity synergie a sdílení znalostí s jinými, modernějšími programy vyřazování zařízení z provozu.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Program Kozloduj a program Bohunice

Rizika související s prováděním programů jsou evidována na základě přezkumů dokumentace, pololetních monitorovacích misí na místě, externích auditů a uplatněním analýzy realizované hodnoty, jež umožňuje v rané fázi odhalit zpoždění a vyšší náklady. Rizika jsou následně posouzena postupem upřednostňujícím kvantitativní přístup. Registr rizik a související opatření jsou přezkoumávána a zaznamenávána nejméně dvakrát ročně. Většina nejdůležitějších rizik provádění projektu je sledována souběžně se stávajícími systémy řízení uplatňovanými prováděcími subjekty a příjemci.

Přezkum rizik poskytuje informace pro vývoj přístupu k monitorování a kontrole založených na rizicích, včetně aktualizace požadavku na podávání zpráv, který by se zaměřoval na rizikové oblasti, definoval by priority monitorovacích misí a zahájil další tematická ověřování.

Program JRC D&WM

Hlavní rizika, jež byla zjištěna a zdokumentována v registru rizik JRC, se týkají zpoždění při provádění projektů.

Toto riziko lze omezit nebo zmírnět těmito opatřeními:

– uplatněním analýzy realizované hodnoty, jež umožňuje v rané fázi odhalit zpoždění, a umožní tak uskutečnit opatření včasněji,

– pokračováním každé tři roky v monitorování na zasedáních řídících výborů na vysoké i provozní úrovni, v kombinaci s návštěvami na místě a za pečlivého sledování provádění programu,

– pokračováním ve využívání registru rizik JRC s čtvrtletním přezkumem rizik, který by pečlivě sledoval nejdůležitější rizika, a s možností provádět v případě potřeby tematická ověřování.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Program Kozloduj a program Bohunice

Na základě vyhodnocení příslušných klíčových ukazatelů a výsledků kontrol posoudilo GŘ ENER nákladovou efektivnost a účinnost kontrolního systému a dospělo za rok 2017 k pozitivnímu závěru. Podobných podmínek bude dosaženo v příštím víceletém finančním rámci.

Ukazatel nákladové efektivnosti zohledňuje náklady na dohled na úrovni Komise nad různými subjekty (zahrnující pracovní dobu pracovníků přidělených na tyto úkoly a případně zvláštní smlouvy, které přímo souvisejí s úkoly v oblasti dohledu).

Odhadovaný konsolidovaný ukazatel nákladové efektivnosti (tj. pro všechny pověřené subjekty) zůstal v roce 2017 celkově stabilní.

Zaznamenané výkyvy nákladů na kontrolu ze stranu asistenčních subjektů pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (EBRD, SIEA) odrážejí postupný přechod k vnitrostátním prováděcím kanálům na Slovensku a zvýšenou úroveň dohledu a monitorování výsledného programu.

Součástí odhadů z roku 2016 a předchozího období byly též poplatky uhrazené subjektům pověřeným prováděním programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu. Uvedené poplatky jsou nyní zahrnuty do nákladů na úrovni subjektu, jež jsou uvedeny níže, nicméně byly v zájmu konzistentnosti zohledněny při výpočtu poměru nákladů na kontrolu.

Subjekt

Náklady na kontrolu na úrovni Komise

Kontrolovaná částka

EBRD

0,32 milionu EUR
(+ uhrazené poplatky ve výši 2,14 milionu EUR)

239,8 milionu EUR

SIEA

0,13 milionu EUR
(+ uhrazené poplatky ve výši 0,84 milionu EUR)

26,72 milionu EUR

Očekáváná úroveň rizika výskytu chyb se odhaduje na 0,5 %. V roce 2017 provedlo GŘ ENER tematické ověření zadávacích řízení vedených prováděcími subjekty s kladnými výsledky.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie proti podvodům.

Program Kozloduj a program Bohunice

Od listopadu 2013 vytvořilo a zavedlo GŘ ENER vlastní strategii proti podvodům v souladu s pokyny stanovenými v metodice úřadu OLAF. Tato strategie byla následně aktualizována v říjnu 2015 (na období 2016–2017) a v prosinci 2017 (na období 2018–2019). Strategie je v souladu s revidovaným rámcem vnitřní kontroly (C(2017) 23730). DG ENER se zavázalo svoji strategii proti podvodům aktualizovat každé dva roky.

Stávající strategie vychází z analýzy zranitelnosti vůči rizikům podvodů a má zjistit rizika podvodů, která specificky souvisejí s GŘ ENER a pochopit jejich význam v širším kontextu. V tomto posouzení se dospělo k závěru, že GŘ ENER podléhá jen mírné či nízké úrovni rizik souvisejících s podvody, tedy nebyla zjištěna žádná významná ani závažná rizika.

Kontroly, které mají zajistit legalitu a správnost operací, jsou doplněny akčním plánem připojeným ke strategii.

Tento akční plán zejména zajišťuje:

zavedení vnitřních pravidel, která by se zabývala podezřením na podvody a souvisejícím podáváním zpráv;

jasné přidělení odpovědností k opatřením pro boj proti podvodům mezi oddělení a funkce;

zohlednění potenciálních rizik podvodů v rámci ročního posouzení rizik pro plán řízení.

·Pravidelná účast na zasedáních sítě pro prevenci a odhalování podvodů a výboru zabývajícího se podvody a nesrovnalostmi, jakož i kontakt s ostatními generálními ředitelstvími a útvary.

·Zprovoznění funkce místního korespondenta pro boj proti podvodům v souladu se společným akčním plánem pro oblast výzkumu.

·Zajištění odpovídající úrovně spolupráce s úřadem OLAF.

Předchozí akční plán pro boj proti podvodům na rok 2017 byly úspěšně proveden. V následných strategiích proti podvodům GŘ ENER byl uznán význam zvyšování informovanosti zaměstnanců a důležitost vztahů s prováděcími subjekty, jakož i vývoj rámce pro spolupráci mezi úřadem OLAF a Komisí a mezi GŘ ENER a ostatními GŘ odpovědnými za oblast výzkumu. Provádění této strategie je monitorováno a je o něm alespoň dvakrát ročně podávána zpráva určená vedení GŘ ENER.

Z ukazatelů souvisejících se zachováním a aktualizací strategie, správností podávání zpráv vedení a zvyšováním informovanosti zaměstnanců vyplývá, že strategie je účinným nástrojem pro předcházení podvodům a jejich odhalování, ovšem v rámci trvalého úsilí je třeba informovanost zaměstnanců dále zvyšovat. V období 2016–2017 byl vypracován program opatření na zvyšování povědomí, jehož iniciativy byly individuálně přizpůsobené hlavním činnostem a cílům politiky GŘ ENER. V roce 2017 se iniciativy zaměřily na cílené schůzky a semináře zabývající se hodnocením zranitelnosti. Předcházení podvodům bylo též pravidelně předmětem diskusí ve zpravodaji pro vnitřní kontrolu. Na zvláštní intranetové stránce byl k dispozici informační balíček.

Program JRC D&WM

V souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly pro ověřování ex ante a ex post zavedlo JRC poradní skupinu pro veřejné zakázky pod vedením zástupce generálního ředitele. Tato skupina provádí kontroly ex ante k právním a regulačním aspektům zadávacích řízení a poskytuje poradenství pověřené schvalující osobě před přijetím rozhodnutí o zadání veřejné zakázky. Kontroly prováděné skupinou mají pro Komisi omezit právní riziko a riziko poškození dobré pověsti. Tyto kontroly doplňují jiné kontroly ex ante, které provádí oddělení pro finance a zadávání zakázek a oddělení pro řízení zdrojů.

Strategie kontrol ex post JRC je prováděna za použití metodiky reprezentativního stratifikovaného výběru vzorků v areálu/sektoru. V roce 2017 byly kontroly ex post prováděny u 120 plateb vybraných do vzorku a u 59 souvisejících spisů k zadávání veřejných zakázek, které se týkaly právních závazků přijatých v průběhu daného roku. Doporučení z auditů jsou včas zpracována a prováděna.

V prosinci 2017 byla strategie JRC proti podvodům aktualizována, aby přispěla k aktualizaci strategie Komise proti podvodům, jež by zohlednila nejnovější metodiku úřadu OLAF.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo 1
„Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“

RP/NRP 41

zemí ESVO 42

kandidátských zemí 43

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

5

program Kozloduj [12.04.01]

RP

NE

NE

NE

NE

5

program Bohunice [12.04.02]

RP

NE

NE

NE

NE

5

program JRC D&WM [12.04.03]

RP

NE

NE

NE

NE

5

program JRC D&WM [12.01.02]

NRP

NE

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 44  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Operační prostředky

12.04.01 {program Kozloduj}

Závazky

(1)

9,000

9,000

9,000

9,000

9,000

9,000

9,000

-

63,000

Platby

(2)

-

-

-

-

-

-

21,000

42,000

63,000

Operační prostředky

12.04.02 {program Bohunice}

Závazky

(3)

27,500

27,500

-

-

-

-

-

-

55,000

Platby

(4)

-

-

27,500

27,500

-

-

-

-

55,000

Operační prostředky

12.04.03 {program JRC D&WM}

Závazky

(5)

44,545

45,436

46,345

47,272

48,217

49,181

50,167

-

331,163

Platby

(6)

8,909

23,342

34,054

40,526

44,900

47,580

48,532

83,321

331,163

Operační prostředky

CELKEM

Závazky

(7) =
1+3+5

81,045

81,936

55,345

56,272

57,217

58,181

59,167

-

449,163

Platby

(8) =
2+4+6

8,909

23,342

61,554

68,026

44,900

47,580

69,532

125,321

449,163

Prostředky správní povahy financované z krytí programu 45  

12.01.02

Závazky = Platby

(9)

2,265

2,310

2,356

2,404

2,451

2,500

2,551

16,837

Prostředky na krytí programu CELKEM

Závazky

=7+9

83,310

84,246

57,701

58,676

59,668

60,681

61,718

466,000

Platby

=8+9

11,174

25,652

63,910

70,430

47,351

50,080

72,083

125,321

466,000



Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V vnitřních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.



v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

1,001

1,001

1,001

1,573

2,574

3,289

4,004

14,443

Ostatní správní výdaje

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,735

Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

1,106

1,106

1,106

1,678

2,679

3,394

4,509

15,178

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Prostředky
ze všech OKRUHŮ
víceletého finančního rámce
CELKEM

Závazky

84,416

85,352

58,807

60,354

62,347

64,075

66,227

481,578

Platby

12,280

26,758

65,016

72,108

50,030

53,474

76,592

125,321

481,578

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

GŘ ENER / JRC

Lidské zdroje

1,001

1,001

1,001

1,573

2,574

3,289

4,004

14,443

Ostatní správní výdaje

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,105

0,735

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

1,106

1,106

1,106

1,678

2,679

3,394

4,109

15,178

Mimo OKRUH 7 46
víceletého finančního rámce

JRC

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

2,265

2,310

2,356

2,404

2,451

2,500

2,551

16,837

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

2,265

2,310

2,356

2,404

2,451

2,500

2,551

16,837

CELKEM

3,371

3,416

3,462

4,082

5,130

5,894

7,060

32,015

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

V případě JRC budou pracovní místa v plánu pracovních míst v okruhu pro správní výdaje kompenzována rovnocenným omezením plánu pracovních míst a souvisejících položek na akce přímého výzkumu.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

7

7

7

11

18

23

28

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  47

Okruh 7

Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

– při delegacích

Financovaní z krytí programu  48

– v ústředí

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

7

7

7

11

18

23

28

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

V případě JRC budou pracovní místa v plánu pracovních míst v okruhu pro správní výdaje kompenzována rovnocenným omezením plánu pracovních míst a souvisejících položek na akce přímého výzkumu.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Programy Kozloduj a Bohunice

Monitorování provádění obou programů

Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady

Monitorování a provádění programu

Externí zaměstnanci

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran;

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

-na vlastní zdroje

-na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu 49

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

(1)    Stávajícím držitelem povolení k provozu jaderného zařízení v Pettenu je soukromá společnost NRG (zaměřující se na produkci lékařských radioizotopů), ovšem za vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady odpovídá Komise jako vlastník daného zařízení.
(2)    Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33 a s. 954.
(3)    Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s.11 a s. 38.
(4)    „Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření“ (článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii).
(5)    Nařízení Rady (Euratom) č. 549/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku připojeného k aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1).
(6)    Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1).
(7)    Ustanovení čl. 2 odst. 1: „V období 2004–2006 bude Společenství poskytovat Slovensku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu“ (akt o přistoupení, protokol č. 9, Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 954).
(8)    Nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010 ze dne 13. července 2010 o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“) (Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 9).
(9)    Ustanovení čl. 30 odst. 2: „V období 2007–2009 poskytne Společenství Bulharsku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 až 4 Jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu“ (akt o přistoupení z roku 2005, Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie, Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 38).
(10)    „1. Po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku zřídí Komise Společné středisko jaderného výzkumu. Středisko zajišťuje plnění výzkumných programů a jiných úkolů, jimiž je Komise pověří. Středisko mimo jiné zajišťuje vytvoření jednotné terminologie v oblasti jaderné energie a jednotné soustavy měr a vah. Středisko zřídí centrum pro metrologii v oblasti jaderné energie.    
2. Středisko může ze zeměpisných nebo organizačních důvodů vyvíjet svou činnost v různých zařízeních“ (článek 8 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii).
(11)    Historické závazky vyplývající z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu – Vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady, KOM(1999) 114 v konečném znění.
(12)    Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o historických závazcích vyplývajících z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu (KOM(1999) 114 + C5-0214/1999 + 1999/2169(COS)) (Úř. věst. C 67, 1.3.2001, s. 167).
(13)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady – Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, SEK(2004) 621 v konečném znění.    
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, KOM(2008) 903 v konečném znění.
   
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, COM(2013) 734 final.
(14)    Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise (25. března 2017).http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf
(15)    Program Bohunice má být ukončen v roce 2025, program Kozloduj v roce 2030.
(16)    Článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie.
(17)    Audit k programu týkajícímu se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady v JRC – Finanční aspekty, IA – 14 – 06 (224); závěrečná zpráva.
(18)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(19)    Řídicí výbor na vysoké úrovni programu D&WM tvoří zástupci generálního ředitele JRC, jakož i zástupci ředitelství JRC, na něž má program D&WM vliv (ředitelství pro jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení, jež je odpovědno za provádění programu D&WM, ředitelství pro strategii a koordinaci pracovního programu, jakož i ředitelé odpovědní za problematiku zdraví a bezpečnosti, tj. ředitelé areálů v Karlsruhe, Geelu, Pettenu a Ispře). Právní podporu poskytuje oddělení JRC pro právní poradenství.
(20)    Usnesení Evropského parlamentu COM(1999) – 114 – C5-0214/1999 – 1999/2169(COS): „... zajistit, aby členové výboru odborníků z členských států, kteří mají napomáhat Společnému výzkumnému středisku v jeho činnosti, byli nezávislí a řádně kvalifikovaní“ (Úř. věst. C 67, 1.3.2001, s. 167).
(21)    Rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise, C(2016) 3301 final.
(22)    Nejnovější zveřejnění: Plán řízení 2017, Ares(2017) 118361; Výroční zpráva o činnosti za rok 2016, Ares(2017) 1877780.
(23)    Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise (25. března 2017).http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf
(24)    Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).
(25)    Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).
(26)    Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 29.
(27)    Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 954.
(28)    Historické závazky vyplývající z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu – Vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady, KOM(1999)114 v konečném znění.
(29)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady – Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, SEK(2004) 621 v konečném znění.        
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, KOM(2008)903 v konečném znění.
   
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, COM(2013)734 final.
(30)    Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).
(31)    [celý název; odkaz na Úř. věst.].
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(33)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(34)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(35)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(37)    Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu a o zrušení nařízení (Euratom) č. 549/2007 a (Euratom) č. 647/2010 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1).
(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(39)    Uvedená v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(40)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(41)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(42)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(43)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(44)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.
(45)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(46)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(47)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(48)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(49)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne13.6.2018

COM(2018) 467 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Rady,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

{SWD(2018) 343 final}


PŘÍLOHA I

1.Hlavním obecným cílem programu Kozloduj je pomáhat Bulharsku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj. Hlavními problémy v oblasti bezpečnosti, jimiž se mají programy zabývat, jsou:

a)demontáž a dekontaminace primárních okruhů a velkých součástí reaktorů v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)bezpečné nakládání s odpady pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu a se starým odpadem po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady, je-li to zapotřebí. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty;

c)další snižování radiologického rizika; tento cíl je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti činností a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohla nastat potenciální ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Kozloduj se plánuje vynětí zařízení z dozorné kontroly do roku 2030.

2.Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.

3.Hlavní obecný cíl programu je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

3.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

3.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie až do výše 100 %.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

4.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště do působnosti programu nespadá a Bulharsko musí tento postup zapracovat do svého vnitrostátního programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA II

1.Hlavním obecným cílem programu Bohunice je pomáhat Slovensku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1. Hlavními problémy v oblasti bezpečnosti, jimiž se mají programy zabývat, jsou:

a)demontáž primárních okruhů a velkých součástí reaktorů v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)bezpečné nakládání s odpady pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu a se starým odpadem po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady, je-li to zapotřebí. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty;

c)další snižování radiologického rizika; tento cíl je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti činností a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohla nastat potenciální ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Bohunice se plánuje vynětí zařízení z dozorné kontroly do roku 2025.

2.Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.

3.Hlavní obecný cíl programů je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

3.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

3.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie až do výše 100 %.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

4.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště do působnosti programu nespadá a Slovensko musí tento postup zapracovat do svého vnitrostátního programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA III

1.Hlavním obecným cílem programu JRC D&WM je uskutečnit vyřazení zařízení JRC Komise z provozu ve čtyřech areálech: JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku a bezpečně nakládat s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem až do převodu povinností na hostitelský členský stát. Při činnostech financovaných v rámci tohoto programu v období 2021–2027 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

1.1.Ve všech areálech:

1.1.1.průzkum a vývoj možností očekávaného převodu závazků týkajících se vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady na hostitelský členský stát.

1.2. V areálu JRC-Ispra (podle udělení příslušných povolení italskými bezpečnostními orgány):

1.2.1.znovuvyzvednutí, zpracování a bezpečné skladování odpadu vzniklého v minulosti až do převodu vlastnictví na hostitelský členský stát;

1.2.2.znovuvyzvednutí, zpracování a bezpečné skladování jaderného materiálu a vyhořelého paliva až do převodu vlastnictví na hostitelský členský stát;

1.2.3.vyřazování z provozu jaderných zařízení, jimž bylo uděleno povolení;

1.2.4.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu.

1.3.V areálu JRC-Karlsruhe:

1.3.1.vyřazování zastaralého zařízení z provozu;

1.3.2.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

1.3.3.snížení zásob zastaralého jaderného materiálu a vyhořelého paliva;

1.3.4.vyřazování odstavených zařízení z provozu;

1.3.5.přípravné fáze k vyřazování částí budov z provozu.

1.4.V areálu JRC-Petten:

1.4.1.bezpečné nakládání s odpadem a materiály vzniklými v minulosti a odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

1.4.2.snížení zásob zastaralého jaderného materiálu a vyhořelého paliva,

1.4.3.přípravné fáze k vyřazování reaktoru s vysokým tokem neutronů (HFR) z provozu.

1.5.V areálu JRC-Geel:

1.5.1.vyřazování zastaralého zařízení z provozu;

1.5.2.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

Pokrok je případně nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu, podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého jaderného materiálu a vyhořelého paliva, podle množství a druhu odstraněných materiálů. Pokrok programu je nutno obecně měřit i podle realizované hodnoty.

2.Hlavní obecný cíl programu je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu nutno dosáhnout těchto výsledků:

2.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

2.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

3.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště spadá do působnosti programu, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA IV

Ukazatele

1)Nakládání s radioaktivním odpadem:

a)množství a druh bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu.

2)Demontáž a dekontaminace:

a)množství a druh odstraněných materiálů.

3)Šíření znalostí:

a)počet vytvořených znalostních produktů a jejich dosah.

Top