This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52025XC03236
Communication from the Commission providing updated information to determine the shares of the European Union supply of final products and their main specific components originating in different third countries under Regulation (EU) 2024/1735 on establishing a framework of measures for strengthening Europe’s net-zero technology manufacturing ecosystem (Net-Zero Industry Act)
SDĚLENÍ KOMISE, kterým se poskytují aktualizované informace pro určení podílů dodávek Evropské unie týkajících se konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících z různých třetích zemí podle nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)
SDĚLENÍ KOMISE, kterým se poskytují aktualizované informace pro určení podílů dodávek Evropské unie týkajících se konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících z různých třetích zemí podle nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)
C/2025/9034
Úř. věst. C, C/2025/3236, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3236/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/3236 |
18.6.2025 |
SDĚLENÍ KOMISE,
kterým se poskytují aktualizované informace pro určení podílů dodávek Evropské unie týkajících se konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících z různých třetích zemí podle nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)
(C/2025/3236)
OBSAH
|
I. |
ÚVOD | 2 |
|
II. |
PODÍLY DODÁVEK UNIE POCHÁZEJÍCÍCH Z RŮZNÝCH TŘETÍCH ZEMÍ | 3 |
|
III. |
PODÍLY DODÁVEK UNIE POCHÁZEJÍCÍCH ZE VŠECH TŘETÍCH ZEMÍ | 6 |
|
IV. |
METODIKA HODNOCENÍ PODÍLŮ DODÁVEK UNIE | 9 |
|
a. |
„Dodávky Unie“ | 9 |
|
b. |
„Podíly dodávek Unie“ | 10 |
|
c. |
Hlavní zdroje údajů | 11 |
|
d. |
Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN | 11 |
|
e. |
Rozdíly ve výpočtu „podílů dodávek Unie“ | 13 |
|
V. |
PODKLADOVÉ TABULKY | 17 |
I. ÚVOD
Nařízení (EU) 2024/1735 (dále jen „akt o průmyslu pro nulové čisté emise“) (1) stanoví rámec pro zajištění přístupu Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise podporou diverzifikace jejich dodavatelských řetězců a posílením domácí výrobní kapacity v oblasti technologií pro nulové čisté emise.
Podle článků 25, 26 a 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se při zadávání veřejných zakázek, dražbách energie z obnovitelných zdrojů a jiných formách veřejné intervence mají uplatňovat necenová kritéria – včetně příspěvku k odolnosti – s cílem rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro technologie pro nulové čisté emise, zajistit zásobování Evropské unie (EU) energií a zabránit závislosti u dodávek těchto technologií. Za účelem posouzení příspěvku k odolnosti přijala Komise na základě čl. 29 odst. 2 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178 (2).
V tomto kontextu a na základě uvedeného prováděcího nařízení, jak vyžaduje čl. 29 odst. 2 druhá věta aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, poskytuje toto sdělení aktualizované informace o podílech dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici. Zahrnuty jsou konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavní konkrétní součásti (viz oddíl II) (3).
Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. a) bod i) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise vyžaduje, aby členské státy uznaly za strategické projekty pro nulové čisté emise ty projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, které zvýší v Unii výrobní kapacitu pro technologie pro nulové čisté emise, u níž je Unie z více než 50 % závislá na dovozu ze třetích zemí. V tomto kontextu pomáhá toto sdělení členským státům při posuzování, zda jsou projekty výroby technologií pro nulové čisté emise způsobilé pro uznání za strategické projekty pro nulové čisté emise podle uvedeného ustanovení, a to poskytnutím aktualizovaných informací o podílech dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici (viz oddíl III).
V současné době je možné poskytnout pouze údaje o podílech dodávek Unie u 25 konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí. U zbývajících technologií pro nulové čisté emise zatím není možné analyzovat podíly dodávek Unie, neboť chybí podrobné statistiky. Příspěvek k odolnosti proto nelze použít u těch konečných produktů a jejich hlavních konkrétních součástí, u nichž nejsou k dispozici podíly dodávek Unie.
Metodika a zdroje údajů použité pro výpočet podílů dodávek Unie představují nejlepší možnost, která je v současné době k dispozici. Pro vyřešení problému omezených statistických údajů Komise v současné době vypracovává další kódy kombinované nomenklatury (KN) konkrétně pro technologie pro nulové čisté emise. Tyto nové kódy pomohou identifikovat strategické závislosti v odvětví technologií pro nulové čisté emise a v konečném důsledku přispějí k vytvoření odolnějšího a bezpečnějšího dodavatelského řetězce. Jakmile budou k dispozici nové údaje, Komise rovněž zlepší metodiku výpočtu podílů dodávek Unie.
Komise bude každoročně poskytovat aktualizované informace o podílech dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí za poslední rok, za který jsou údaje k dispozici, prostřednictvím zvláštního sdělení. Předběžné neformální údaje o podílech dodávek Unie budou poskytovány ve třetím čtvrtletí. V prvním čtvrtletí následujícího roku bude následovat přijetí sdělení s oficiálními údaji o podílech dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí podle čl. 29 odst. 2 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Toto sdělení je zdrojem oficiálních informací pro určení původu konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí ve třetí zemi, jak je uvedeno v článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a v článku 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/1176 (4). Každoroční aktualizace podílů dodávek Unie jsou potřebné, aby odrážely dynamickou povahu globálních dodavatelských řetězců a vyvíjející se podíly dodávek Unie ovlivněné faktory, jako jsou změny výrobní kapacity, změny obchodních vzorců, geopolitický vývoj a dynamika trhu.
Sdělení má následující strukturu:
|
— |
v oddíle II jsou uvedeny podíly dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí (relevantní pro články 25, 26 a 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise), |
|
— |
v oddíle III jsou uvedeny podíly dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí (relevantní pro čl. 13 odst. 1 písm. a) bod i) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise), |
|
— |
v oddíle IV je podrobně popsána metodika použitá pro výpočet podílů dodávek Unie. |
II. PODÍLY DODÁVEK UNIE POCHÁZEJÍCÍCH Z RŮZNÝCH TŘETÍCH ZEMÍ
V tabulce 1 jsou podrobně uvedeny podíly dodávek Unie ze tří třetích zemí původu, na které připadá nejvyšší hodnota dovozu do Unie. Tabulka zahrnuje co nejvíce konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí z těch, které jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178.
Tabulka 1
Podíly dodávek Unie ze tří třetích zemí původu s nejvyšší hodnotou dovozu, 2023
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečný produkt |
Hlavní konkrétní součást |
Podíl největšího dodavatele ze třetí země [země] |
Podíl druhého největšího dodavatele ze třetí země [země] |
Podíl třetího největšího dodavatele ze třetí země [země] |
Metodika |
|
Fotovoltaické technologie |
Solární fotovoltaické systémy |
|
79 % [Čína] |
1 % [Japonsko] |
|
Kombinace kódů KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické moduly + fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent4 |
94 % [Čína] |
|
|
Kódy KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické invertory |
50 % [Čína] |
3 % [Japonsko] |
2 % [Spojené království] |
Kódy KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent (5) |
79 % [Čína] |
6 % [Spojené státy] |
6 % [Tchaj-wan] |
Kódy TARIC |
|
Solární termální technologie |
Solární termální systémy |
|
2 % [Čína] |
|
|
Kódy KN |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Větrné turbíny na pevnině; větrné turbíny na moři (6) |
|
2 % [Indie] |
|
|
Kódy KN |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
|
Věže |
9 % [Turecko] |
|
|
Kódy TARIC |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
|
Permanentní magnety větrných turbín |
93 % [Čína] |
6 % [Japonsko] |
|
ERMA |
|
Bateriové technologie |
Bateriové sady; bateriové moduly; bateriové články |
Bateriové sady; bateriové moduly; bateriové články |
50 % [Čína] |
4 % [Korea] |
1 % [Japonsko] |
Kódy KN |
|
Bateriové technologie |
|
Separátory |
19 % [Korea] |
17 % [Čína] |
10 % [Spojené království] |
Kódy KN |
|
Bateriové technologie |
|
Anodové aktivní materiály |
81 % [Čína] |
18 % [Korea] |
|
IEA |
|
Technologie gravitačního ukládání energie |
Přečerpávací vodní elektrárny |
|
1 % [Čína] |
|
|
Kódy KN |
|
Technologie pro tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla |
|
11 % [Čína] |
2 % [Japonsko] |
2 % [Švýcarsko] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Rozvodny na pevnině; příbřežní rozvodny |
|
31 % [Čína] |
3 % [Turecko] |
2 % [Švýcarsko] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Kabely a vedení pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC) + elektrické vodiče (včetně pokročilých vodičů a vysokoteplotních supravodičů) |
4 % [Turecko] |
3 % [Švýcarsko] |
2 % [Čína] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Výkonové transformátory |
Výkonové transformátory |
9 % [Turecko] |
6 % [Čína] |
2 % [Švýcarsko] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Spínací zařízení; spínací skříně; přípojnicové systémy |
5 % [Norsko] |
5 % [Čína] |
5 % [Turecko] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Vypínače elektrických obvodů |
5 % [Švýcarsko] |
5 % [Čína] |
5 % [Spojené království] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Izolační materiály |
14 % [Čína] |
3 % [Švýcarsko] |
2 % [Spojené státy] |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Odpojovače |
7 % [Švýcarsko] |
2 % [Korea] |
|
Kódy KN |
|
Technologie jaderného palivového cyklu |
|
Odstředivky |
2 % [Švýcarsko] |
|
|
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti hydroelektrické energie |
Systémy vodních turbín |
|
1 % [Čína] |
|
|
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti hydroelektrické energie |
|
Rotory vodních turbín + distributory s vodicími lopatkami |
4 % [Turecko] |
2 % [Indie] |
1 % [Švýcarsko] |
Kódy KN |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
Průmyslové indukční ohřívače/pece |
Průmyslové indukční ohřívače/pece |
4 % [Spojené království] |
2 % [Korea] |
1 % [Turecko] |
Kódy KN |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
|
Grafitové nebo uhlíkové elektrody pro elektrické pece |
15 % [Čína] |
8 % [Indie] |
2 % [Japonsko] |
Kódy KN |
Poznámky:
|
— |
Ve sloupcích 4–6 jsou uvedeny podíly dodávek Unie. Uvedené hodnoty jsou zaokrouhleny na nejbližší celé číslo. |
|
— |
Podíly pod 1 % nejsou uvedeny. |
|
— |
Tučně se světle oranžovým stínováním: technologie pro nulové čisté emise s podílem dodávek Unie vyšším než 50 % nebo vyšším než 40 %, u nichž se za dva po sobě jdoucí roky podíl v průměru zvýšil o nejméně 10 procentních bodů. |
|
— |
Konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které jsou výsledkem výroby, splňují kritéria pro to, aby byly považovány za hlavní konkrétní součásti, a jsou tedy zahrnuty v obou sloupcích. |
|
— |
Pokud políčko v tabulce 1 obsahuje více technologií pro nulové čisté emise oddělených znaménkem „;“, znamená to, že podíl se vztahuje na každou technologii pro nulové čisté emise. Symbol „+“ označuje, že podíl se vztahuje na všechny technologie pro nulové čisté emise dohromady. |
|
— |
Metodika „Kódy KN“ znamená, že jsou použity kódy kombinované nomenklatury, jak je uvedeno v oddíle IV „ Hlavní zdroje údajů “. |
|
— |
Metodika „Kódy TARIC“ znamená, že jsou použity kódy TARIC, jak je uvedeno v oddíle IV „ Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN “. |
|
— |
Metodika „Kombinace kódů KN“ znamená, že je použita kombinace více kódů KN spojených s několika součástmi, jak je popsáno v oddíle IV pododdílech i) a ii) „Rozdíly ve výpočtu podílů dodávek Unie“ . |
|
— |
Metodika „IEA“ znamená, že jsou použity výsledky analýzy Mezinárodní energetické agentury, jak je uvedeno v oddíle IV „Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN“. |
|
— |
Metodika „ERMA“ znamená, že jsou použity výsledky analýzy Evropské aliance pro suroviny, jak je uvedeno v oddíle IV „Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN“. |
|
— |
HVDC = stejnosměrný proud o vysokém napětí, HVAC = střídavý proud o vysokém napětí. |
|
— |
Čína = Čínská lidová republika. |
III. PODÍLY DODÁVEK UNIE POCHÁZEJÍCÍCH ZE VŠECH TŘETÍCH ZEMÍ
Tabulka 2 obsahuje informace o podílech dodávek Unie ze všech třetích zemí původu u co největšího počtu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí z těch, které jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178. Účelem je podpořit členské státy v procesu výběru strategických projektů pro nulové čisté emise, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 1 písm. a) bodě i) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
Tabulka 2
Podíly dodávek Unie týkajících se konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí ze všech třetích zemí původu, 2023
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečný produkt |
Hlavní konkrétní součást |
Podíl dodávek Unie ze třetích zemí |
Metodika |
|
Fotovoltaické technologie |
Solární fotovoltaické systémy |
|
85 % |
Kombinace kódů KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické moduly + fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent5 |
96 % |
Kódy KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické invertory |
62 % |
Kódy KN |
|
Fotovoltaické technologie |
|
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent (7) |
100 % |
Kódy TARIC |
|
Solární termální technologie |
Solární termální systémy |
|
2 % |
Kódy KN |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Větrné turbíny na pevnině; větrné turbíny na moři |
|
3 % |
Kódy KN |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
|
Věže |
10 % |
Kódy TARIC |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři |
|
Permanentní magnety větrných turbín |
99 % |
ERMA |
|
Bateriové technologie |
Bateriové sady; bateriové moduly; bateriové články |
Bateriové sady; bateriové moduly; bateriové články |
59 % |
Kódy KN |
|
Bateriové technologie |
|
Separátory |
46 % |
Kódy KN |
|
Bateriové technologie |
|
Anodové aktivní materiály |
100 % |
IEA |
|
Technologie gravitačního ukládání energie |
Přečerpávací vodní elektrárny |
|
2 % |
Kódy KN |
|
Technologie pro tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla |
|
22 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Rozvodny na pevnině; příbřežní rozvodny |
|
52 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Kabely a vedení pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC) + elektrické vodiče (včetně pokročilých vodičů a vysokoteplotních supravodičů) |
16 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Výkonové transformátory |
Výkonové transformátory |
22 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Spínací zařízení; spínací skříně; přípojnicové systémy |
20 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Vypínače elektrických obvodů |
25 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Izolační materiály |
27 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
|
Odpojovače |
12 % |
Kódy KN |
|
Technologie jaderného palivového cyklu |
|
Odstředivky |
3 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti hydroelektrické energie |
Systémy vodních turbín |
|
2 % |
Kódy KN |
|
Technologie v oblasti hydroelektrické energie |
|
Rotory vodních turbín + distributory s vodicími lopatkami |
10 % |
Kódy KN |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
Průmyslové indukční ohřívače/pece |
Průmyslové indukční ohřívače/pece |
11 % |
Kódy KN |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
|
Grafitové nebo uhlíkové elektrody pro elektrické pece |
29 % |
Kódy KN |
Poznámky:
|
— |
Ve sloupcích 4–6 jsou uvedeny podíly dodávek Unie. Uvedené hodnoty jsou zaokrouhleny na nejbližší celé číslo. |
|
— |
Podíly pod 1 % nejsou uvedeny. |
|
— |
Tučně se světle oranžovým stínováním: technologie pro nulové čisté emise s podílem dodávek Unie vyšším než 50 % nebo vyšším než 40 %, u nichž se za dva po sobě jdoucí roky podíl v průměru zvýšil o nejméně 10 procentních bodů. |
|
— |
Konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které jsou výsledkem výroby, splňují kritéria pro to, aby byly považovány za hlavní konkrétní součásti, a jsou tedy zahrnuty v obou sloupcích. |
|
— |
Pokud políčko v tabulce 2 obsahuje více technologií pro nulové čisté emise oddělených znaménkem „;“, znamená to, že podíl se vztahuje na každou technologii pro nulové čisté emise. Symbol „+“ označuje, že podíl se vztahuje na všechny technologie pro nulové čisté emise dohromady. |
|
— |
Metodika „Kódy KN“ znamená, že jsou použity kódy kombinované nomenklatury, jak je uvedeno v oddíle IV „ Hlavní zdroje údajů “. |
|
— |
Metodika „Kódy TARIC“ znamená, že jsou použity kódy TARIC, jak je uvedeno v oddíle IV „ Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy kombinované nomenklatury “. |
|
— |
Metodika „Kombinace kódů KN“ znamená, že je použita kombinace více kódů KN spojených s několika součástmi, jak je popsáno v oddíle IV pododdílech i) a ii) „Rozdíly ve výpočtu podílů dodávek Unie“ . |
|
— |
Metodika „IEA“ znamená, že jsou použity výsledky analýzy Mezinárodní energetické agentury, jak je uvedeno v oddíle IV „Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN“. |
|
— |
Metodika „ERMA“ znamená, že jsou použity výsledky analýzy Evropské aliance pro suroviny, jak je uvedeno v oddíle IV „Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN“. |
|
— |
HVDC = stejnosměrný proud o vysokém napětí, HVAC = střídavý proud o vysokém napětí. |
|
— |
Čína = Čínská lidová republika. |
IV. METODIKA HODNOCENÍ PODÍLŮ DODÁVEK UNIE
a. „Dodávky Unie“
Pro vyhodnocení podílů dodávek Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise se „dodávky Unie“ pro daný rok vypočítají podle rovnice 1:
|
Rovnice 1
|
kde:
|
— |
výroba je hodnota výroby v Unii, |
|
— |
dovoz je hodnota dovozu ze všech třetích zemí do Unie, |
|
— |
vývoz je hodnota vývozu z Unie do všech třetích zemí. |
Tento přístup odpovídá koncepci „dostupné nabídky“, která zohledňuje celkovou hodnotu produktu dostupného v Unii, včetně domácí výroby a dovozu, a odečítá vývoz (8). Tento vzorec se běžně používá v ekonomické literatuře a byl zvolen pro účely tohoto sdělení vzhledem k jeho významu v kontextu dlouhodobých smluv, které jsou v daných odvětvích běžné. Konkrétně tento přístup vychází z předpokladu, že dovoz a vývoz jsou vzájemně závislé a že jakékoli narušení dovozu by mělo dopad i na vývoz. Úloha Unie jako tranzitního regionu, kam se určité zboží dováží a následně zpětně vyváží do jiných zemí, rovněž vysvětluje rozhodnutí zahrnout do výpočtu dodávek jak dovoz, tak vývoz. Protože tento přístup zohledňuje obojí, poskytuje přesnější vyjádření domácí poptávky.
b. „Podíly dodávek Unie“
Pro vyhodnocení podílů dodávek Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise pocházejících ze všech třetích zemí se „podíl dodávek Unie“ obecně definuje jako poměr mezi hodnotou dováženou od všech dodavatelů ze třetích zemí a dodávkami Unie, jak je znázorněno v rovnici 2a:
|
Rovnice 2a
|
kde:
|
— |
podíl dodávek Unie všechny je podíl dodávek Unie ze všech třetích zemí, |
|
— |
dovoz je vymezen v rovnici 1, |
|
— |
dodávky Unie jsou vymezeny v rovnici 1. |
Podíly dodávek Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise pocházejících z různých třetích zemí se obecně vypočítají jako poměr mezi hodnotou dovozu pocházejícího z konkrétní třetí země do Unie a dodávkami Unie, jak je znázorněno v rovnici 2b. Podíly dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí byly vypočteny konkrétně pro tři třetí země s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie.
|
Rovnice 2b
|
kde:
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
dodávky Unie jsou vymezeny v rovnici 1. |
V některých případech je však nutné použít alternativní vzorec rovnic 2a,b – pro alternativní rovnice viz oddíl IV písm. d).
c. Hlavní zdroje údajů
V čl. 29 odst. 2 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se stanoví, že u konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí se země původu určí v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013 (9). V souladu s tímto ustanovením byly podíly dodávek Unie uvedené v oddílech II a III vypočteny – pokud to bylo možné – na základě:
|
— |
kódů kombinované nomenklatury (KN) u statistiky dovozu a vývozu s využitím databáze COMEXT (10) , (11) (12),, |
|
— |
klasifikace PRODCOM u statistiky výroby s využitím databáze PRODCOM (13) , (14). |
Databáze COMEXT a PRODCOM, které jsou oficiálními, spolehlivými a veřejně dostupnými statistickými zdroji, jsou považovány za nejvhodnější nástroje pro výpočet podílů dodávek Unie pocházejících ze třetích zemí. Tyto databáze poskytují ucelený a přesný přehled obchodních toků a údajů o výrobě, což zajišťuje spolehlivou a přesnou analýzu pro výpočet podílů dodávek Unie.
Kódy KN jsou hlavní metodou používanou pro výpočet podílů dodávek a standardně se používají jako zdroj důkazů. Ne každý konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavní konkrétní součást má však zvláštní kód KN a PRODCOM (viz tabulka 3, kde je uveden seznam kódů KN a PRODCOM, které byly použity k určení podílů dodávek Unie). Toto omezení je zřejmé při porovnání seznamu technologií pro nulové čisté emise, u nichž lze podíly dodávek určit pomocí kódů KN (viz tabulka 1 a tabulka 2), se seznamem konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178. Ačkoli tento seznam obsahuje 230 konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí, podíly dodávek Unie lze vypočítat jen pro 21 technologií pro nulové čisté emise, pokud je výpočet založen pouze na kódech KN. Aby se rozšířilo používání metodiky kódů KN, zavádí Komise nové kódy KN konkrétně pro technologie pro nulové čisté emise. Komise rovněž zvyšuje úroveň podrobnosti kódů PRODCOM s cílem dosáhnout u technologií pro nulové čisté emise shody mezi kódy PRODCOM a kódy KN. I když bude trvat nějakou dobu, než se tato zlepšení projeví, očekává se, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přinesou značné výhody.
Pokud nelze z výše uvedeného důvodu použít metodiku kódů KN, použijí se pro výpočet podílů dodávek Unie u jiných konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí další zdroje údajů.
d. Další zdroje údajů, které lze použít v případě, že neexistují zvláštní kódy KN
Pokud nelze podíly dodávek Unie u konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí vypočítat pouze pomocí kódů KN, použijí se další spolehlivé zdroje údajů. U technologií pro nulové čisté emise, které nemají zvláštní kód KN, se nahlédnutím do databáze TARIC (Integrovaný sazebník Evropské unie) ověří, zda existuje zvláštní kód TARIC. Pokud tyto kódy TARIC existují, mohou poskytnout cenné údaje o dovozu prostřednictvím databáze dohledu Generálního ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD) Komise (viz tabulka 4) (15).
Vzhledem k tomu, že kódy TARIC se zaměřují na statistiku dovozu, je třeba při jejich používání zohlednit dva aspekty:
|
— |
Vyloučení statistiky vývozu: u technologií pro nulové čisté emise, které mají přiřazeny pouze kód TARIC, se statistika vývozu nesleduje. Tato metoda výpočtu podílů dodávek Unie proto nezahrnuje vývoz, což znamená, že výpočet poskytuje konzervativnější výsledek. |
|
— |
Odhad statistiky výroby: Kódy PRODCOM, které poskytují statistiku výroby, jsou primárně vypracovány pro výrobky s přiřazenými kódy KN. Proto se u technologií pro nulové čisté emise, které mají přiřazen pouze kód TARIC, údaje o výrobě odhadují na základě výrobních kapacit. Údaje o výrobní kapacitě shromážděné Komisí za účelem sledování pokroku při plnění referenčních hodnot uvedených v článku 5 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (viz čl. 42 odst. 1 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise) se používají jako náhradní ukazatel výroby. V případě potřeby lze použít vhodný přepočet z množství na hodnotu výroby. Vzhledem k tomu, že výroba je nižší než plná výrobní kapacita, předpoklad, že výroba se rovná výrobní kapacitě, znamená, že se jedná rovněž o konzervativní přístup k hodnocení podílů dodávek Unie. |
Výsledná rovnice pro konzervativní přístup k hodnocení podílů dodávek Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise, které mají přiřazeny pouze kódy TARIC, je následující:
|
Rovnice 3a,b
|
kde:
|
— |
dovoz je vymezen v rovnici 1, |
|
— |
výrobní kapacita je hodnota výrobní kapacity v Unii, |
|
— |
|
Pokud nebylo možné vypočítat podíly dodávek Unie týkajících se konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí pomocí kódů KN nebo kódů TARIC, Komise dočasně vycházela z jiných zdrojů údajů. V těchto případech jsou klíčovými odkazy údaje ze zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) Energy Technology Perspectives 2024 a ze zprávy Evropské aliance pro suroviny (ERMA) Rare Earth Magnets and Motors: A European Call for Action (16) , (17) , (18).
Zpráva IEA Energy Technology Perspectives 2024 poskytuje údaje o výrobě, vývozu a dovozu z různých třetích zemí (tj. zemí s největšími hodnotami dovozu) a ze všech třetích zemí za rok 2023, které se používají pro výpočet podílů dodávek Unie podle rovnic 2a a 2b. Tyto údaje jsou podloženy modelem IEA pro výrobu a obchod (MaT), který poskytuje dynamický obraz globálních dodavatelských řetězců a nabízí přehled o úrovni výroby, výrobní kapacitě a dvoustranných obchodních tocích pro šest konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních součástí. Model MaT integruje regionální poptávku a používá optimalizační přístup založený na nejnižších nákladech k posouzení roční nákladově optimální rovnováhy mezi domácí výrobou a dovozem, přičemž zohledňuje takové faktory, jako jsou výrobní kapacity, výrobní náklady, obchodní náklady, regionální průmyslové a obchodní politiky a investiční trendy na rozvíjejících se trzích (19).
Zpráva aliance ERMA Rare Earth Magnets and Motors: A European Call for Action využívá údaje z průmyslu a nabízí podrobný přehled dynamiky dodavatelských řetězců technologií pro nulové čisté emise. Díky spolupráci s účastníky trhu a zúčastněnými stranami vychází ERMA při hodnocení z přímých znalostí odvětví a dynamiky trhu, což zajišťuje přesnost a spolehlivost. Její komplexní analytický rámec zohledňuje strategie zásobování, substituce materiálů a technologické inovace a poskytuje důkladný přehled o závislostech dodávek. Ačkoli se analýza vztahuje k roku 2021, přední účastníci trhu shodně potvrdili, že se situace od té doby nezměnila.
Zprávy IEA i ERMA jsou vysoce důvěryhodné a spolehlivé a vycházejí z oficiálních údajů a autoritativních zdrojů, které byly ověřeny u klíčových účastníků trhu v příslušných hodnotových řetězcích. Jejich přísné metodiky zajišťují soulad s ověřenými údaji o obchodu a výrobě, takže při posuzování podílu dodávek Unie u technologií pro nulové čisté emise spolehlivě doplňují informace odvozené z kódů KN a kódů TARIC.
e. Rozdíly ve výpočtu „podílů dodávek Unie“
Jak je uvedeno v oddíle IV písm. a) „ Dodávky Unie “, výpočet podílů dodávek Unie může vykazovat drobné rozdíly mezi technologiemi pro nulové čisté emise v důsledku rozdílů v dostupnosti statistik a zdrojů údajů. Tyto drobné rozdíly jsou konzistentní a zdůrazňují význam používání flexibilních, ale přísných metod hodnocení přizpůsobených konkrétní dostupnosti kódů KN, kódů PRODCOM, kódů TARIC a dalších zdrojů údajů týkajících se konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí. V následujících případech se použijí níže uvedené alternativní rovnice:
(i) Konečné produkty vymezené jako „systémy“
Pokud je konečný produkt vymezen jako „systém“ (např. solární fotovoltaické systémy), není obecně možné určit kód KN, který je s ním spojen. U těchto výrobků musí být podíly dodávek Unie vyhodnoceny na základě statistických údajů o základních složkách systému, které jsou uvedeny v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) C(2025) 2901 (20). U konečných produktů vymezených jako „systémy“ musí být podíly dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí vypočteny na základě kumulativní hodnoty všech součástí, z nichž se skládá konečný produkt, dovezených do Unie a kumulativní dodávky všech součástí, z nichž se skládá konečný produkt, pomocí rovnice 4a. Podobně se podíly dodávek Unie pocházejících ze třetích zemí s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie musí vypočítat na základě celkové hodnoty dovezené do Unie pocházející ze třetích zemí s nejvyšším celkovým dovozem všech součástí, z nichž se skládá konečný produkt, a kumulativní dodávky všech součástí, z nichž se skládá systém, pomocí rovnice 4b.
|
Rovnice 4a,b
|
kde:
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
Vzhledem k omezené dostupnosti kódů CN týkajících se konkrétně technologií pro nulové čisté emise však zajištění reprezentativnosti výsledků rovnice 4a,b závisí na určitých podmínkách. Podíly dodávek Unie týkajících se konečných produktů vypočtené podle tohoto přístupu se považují za platné pouze tehdy, pokud jsou k dispozici zvláštní kódy KN pro hlavní konkrétní součásti, které dohromady představují více než 50 % hodnoty konečného produktu, v souladu s tabulkami 5–9.
(ii) Konečné produkty, které nemají zvláštní kódy KN
Pokud konečný produkt není vymezen jako „systém“, a přesto nemá zvláštní kód KN, lze jeho podíl dodávek Unie vyhodnotit použitím rovnice 4a,b na hlavní konkrétní součásti konečného produktu úrovně 1 (21). Pro zajištění reprezentativnosti výsledků lze tento přístup použít za předpokladu, že hlavní konkrétní součásti, pro něž jsou k dispozici zvláštní kódy KN, představují více než 50 % hodnoty konečného produktu v souladu s tabulkami 5–9. Pokud nejsou k dispozici zvláštní kódy KN pro některou součást úrovně 1, lze metodiku použít pro součásti úrovně 2.
(iii) Technologie pro nulové čisté emise spojené s kódem PRODCOM odpovídajícím více kódům KN
Úroveň podrobnosti kódů PRODCOM a kódů KN se liší, což znamená, že ne vždy je možná přímá shoda mezi těmito klasifikacemi. V některých případech může stejnému kódu PRODCOM odpovídat několik kódů KN, z nichž každý je spojen s jinou technologií pro čisté nulové emise. V těchto případech se musí podíly dodávek Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise vyhodnotit jako souhrn technologií pro nulové čisté emise spojených s kódem PRODCOM. Toto shrnutí je nezbytné, protože omezená podrobnost kódů PRODCOM neumožňuje rozlišovat mezi jednotlivými technologiemi pro nulové čisté emise, které tyto kódy zahrnují.
V těchto případech se k vyhodnocení podílů dodávek Unie používá rovnice 5, která zohledňuje skutečnost, že členů souvisejících s dovozem a vývozem je více než členů souvisejících s výrobou. Konkrétně je třeba vypočítat podíly dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí tak, že se v čitateli použije kumulativní hodnota všech technologií pro nulové čisté emise spojených se stejným kódem PRODCOM dovezených do Unie a ve jmenovateli hodnota výroby v Unii spojená s tímto jedním kódem PRODCOM plus kumulativní hodnota všech technologií pro nulové čisté emise s ním spojených dovezených do Unie mínus kumulativní hodnota všech technologií pro nulové čisté emise spojených s tímto kódem PRODCOM vyvezených z Unie, a to za použití rovnice 5a.
Podobně se podíly dodávek Unie pocházejících ze třetí země s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie musí vypočítat tak, že se v čitateli uvede celková hodnota dovozu do Unie ze třetí země původu s nejvyšší celkovou hodnotou dovozu u všech technologií pro nulové čisté emise spojených se stejným kódem PRODCOM a ve jmenovateli hodnota výroby v Unii, která je s ním spojena, plus kumulativní hodnota všech technologií pro nulové čisté emise spojených s tímto kódem dovezených do Unie mínus kumulativní hodnota všech technologií pro nulové čisté emise spojených s tímto kódem vyvezených z Unie, a to za použití rovnice 5b.
|
Rovnice 5a,b
|
kde:
|
— |
|
|
— |
výroba je hodnota výroby v Unii spojená s jedním kódem PRODCOM, |
|
— |
|
|
— |
|
(iv) Technologie pro nulové čisté emise spojené s kódem KN odpovídajícím více kódům PRODCOM
Vzhledem k tomu, že úroveň podrobnosti mezi kódy PRODCOM a kódy KN se liší, může v některých případech stejnému kódu KN odpovídat několik kódů PRODCOM. V těchto případech se musí podíly dodávek Unie u technologií pro nulové čisté emise vyhodnotit jako souhrn technologií pro nulové čisté emise spojených se „stejným“ kódem KN. Jedná se o podobný přístup jako v pododdíle iii). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v tomto případě je stejná technologie pro nulové čisté emise spojena s více kódy PRODCOM než kódy KN.
V těchto případech se k vyhodnocení podílů dodávek Unie používá rovnice 6, která zohledňuje skutečnost, že členů souvisejících s výrobou je více než členů souvisejících s dovozem a vývozem. Konkrétně je třeba vypočítat podíly dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí tak, že se v čitateli použije hodnota technologie pro nulové čisté emise spojené se stejným kódem KN dovezené do Unie a ve jmenovateli kumulativní hodnota výroby všech technologií pro nulové čisté emise spojených s tímto kódem KN v Unii plus hodnota technologie pro nulové čisté emise spojené se stejným kódem KN dovezené do Unie mínus hodnota technologie pro nulové čisté emise spojené s tímto kódem vyvezené z Unie, a to za použití rovnice 6a.
Podobně se podíly dodávek Unie pocházejících ze třetí země s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie musí vypočítat tak, že se v čitateli uvede hodnota dovozu do Unie ze třetí země původu s nejvyšší celkovou hodnotou dovozu u technologie pro nulové čisté emise spojené se stejným kódem KN a ve jmenovateli kumulativní hodnota výroby všech technologií pro nulové čisté emise s ním spojených v Unii plus hodnota technologie pro nulové čisté emise spojené se stejným kódem KN dovezené do Unie mínus hodnota technologie pro nulové čisté emise spojené s tímto kódem vyvezené z Unie, a to za použití rovnice 6b.
|
Rovnice 6a,b
|
kde:
|
— |
dovoz je hodnota dovozu do Unie ze třetích zemí, |
|
— |
|
|
— |
vývoz je hodnota vývozu všech technologií pro nulové čisté emise spojených se stejným kódem KN z Unie do třetích zemí, |
|
— |
|
(v) Technologie pro nulové čisté emise s více přiřazenými kódy KN
V některých případech je k jedné technologii pro nulové čisté emise přiřazeno několik kódů KN. V těchto případech se k vyhodnocení podílů dodávek Unie použije rovnice 7a,b, přičemž se zohlední všechny příslušné kódy KN.
Konkrétně se podíly dodávek Unie pocházejících ze všech třetích zemí musí vypočítat tak, že se v čitateli uvede kumulativní hodnota dovozu do Unie v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise a ve jmenovateli kumulativní hodnota výroby v Unii spojená se všemi kódy PRODCOM, které souvisejí s více kódy KN, plus kumulativní hodnota dovozu do Unie v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise mínus kumulativní hodnota vývozu z Unie v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise, a to za použití rovnice 7a.
Podobně se podíly dodávek Unie pocházejících ze třetí země s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie musí vypočítat tak, že se v čitateli uvede celková hodnota dovozu do Unie ze třetí země původu s nejvyšším celkovým dovozem v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise a ve jmenovateli kumulativní hodnota výroby v Unii spojená se všemi kódy PRODCOM, které souvisejí s více kódy KN, plus kumulativní hodnota dovozu do Unie v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise mínus kumulativní hodnota vývozu z Unie v rámci více kódů KN spojených s technologií pro nulové čisté emise, a to za použití rovnice 7b.
|
Rovnice 7a,b
|
V. PODKLADOVÉ TABULKY
Tabulka 3
Tabulka 3 obsahuje přehled kódů KN a kódů PRODCOM týkajících se technologií pro nulové čisté emise, které byly použity pro výpočet podílů dodávek Unie pocházejících ze třetích zemí původu s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie a ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v tabulce 1 a v tabulce 2.
Tabulka 3
Seznam popisů produktů KN, kódů KN a kódů PRODCOM týkajících se konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí, 2025
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečný produkt / hlavní konkrétní součást |
Popis produktu KN |
Kód KN |
Kód PRC |
|
Fotovoltaické technologie |
Fotovoltaické moduly; fotovoltaické články |
Fotovoltaické články nesestavené do modulů ani nezabudované do panelů; fotovoltaické články sestavené do modulů nebo zabudované do panelů |
8541 42 00 , 8541 43 00 |
26112240 |
|
Fotovoltaické technologie |
Fotovoltaické invertory |
Invertory s výkonem nepřesahujícím 7,5 kVA a převyšujícím 7,5 kVA |
8504 40 85 , 8504 40 86 |
27904153 , 27904155 |
|
Solární termální technologie |
Solární termální systémy |
Solární ohřívače vody |
8419 12 00 |
27521400 |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině; technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Větrné turbíny na pevnině; větrné turbíny na moři |
Generátorová soustrojí poháněná energií větru |
8502 31 00 |
28112400 |
|
Bateriové technologie |
Bateriové sady; bateriové moduly; bateriové články |
Lithium-iontové elektrické akumulátory |
8507 60 00 |
27202350 |
|
Bateriové technologie |
Separátory |
Separátory pro elektrické akumulátory, též pravoúhlé (včetně čtvercových) |
8507 90 30 |
27202410 |
|
Technologie gravitačního ukládání energie; technologie v oblasti hydroelektrické energie |
Přečerpávací vodní elektrárny; systémy vodních turbín |
Vodní turbíny a vodní kola |
8410 11 00 , 8410 12 00 , 8410 13 00 |
28112200 |
|
Technologie pro tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla jiná než klimatizační zařízení čísla 8415 |
8418 61 00 |
28251380 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Rozvodny na pevnině; příbřežní rozvodny |
Transformátory s kapalinovým dielektrikem a jiné transformátory s výkonem převyšujícím 1 kVA; invertory a jiné statické měniče, kromě nabíječů akumulátorů a usměrňovačů; pojistky a automatické vypínače elektrických obvodů pro napětí převyšující 1 000 V; odpojovače a vypínače zátěže pro napětí převyšující 1 000 V; tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu pro napětí převyšující 1 000 V; izolované dráty, kabely a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami, pro napětí převyšující 1 000 V, kromě drátů pro vinutí, koaxiálních kabelů, koaxiálních elektrických vodičů, souprav zapalovacích kabelů a ostatních souprav drátů |
8504 21 00 , 8504 22 10 , 8504 22 90 , 8504 23 00 , 8504 32 00 , 8504 33 00 , 8504 34 00 , 8504 40 85 , 8504 40 86 , 8504 40 95 , 8535 10 00 , 8535 21 00 , 8535 29 00 , 8535 30 10 , 8535 30 90 , 8537 20 91 , 8537 20 99 , 8544 60 10 , 8544 60 90 |
27114120 , 27114150 , 27114180 , 27114260 , 27114330 , 27114380 , 27904153 , 27904155 , 27904170 , 27121010 , 27121020 , 27121030 , 27123203 , 27123205 , 27321400 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Kabely a vedení pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC); elektrické vodiče (včetně pokročilých vodičů a vysokoteplotních supravodičů) |
Izolované dráty, kabely a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami, pro napětí převyšující 1 000 V, s výjimkou drátů pro vinutí, koaxiálních kabelů, koaxiálních elektrických vodičů, souprav zapalovacích kabelů a ostatních souprav drátů |
8544 60 10 , 8544 60 90 |
27321400 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Výkonové transformátory |
Transformátory s kapalinovým dielektrikem a jiné transformátory s výkonem převyšujícím 1 kVA |
8504 21 00 , 8504 22 10 , 8504 22 90 , 8504 23 00 , 8504 32 00 , 8504 33 00 , 8504 34 00 |
27114120 , 27114150 , 27114180 , 27114260 , 27114330 , 27114380 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Spínací zařízení; spínací skříně; přípojnicové systémy |
Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu pro napětí převyšující 1 000 V |
8537 20 91 , 8537 20 99 |
27123203 , 27123205 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Vypínače elektrických obvodů |
Pojistky a automatické vypínače elektrických obvodů pro napětí převyšující 1 000 V |
8535 10 00 , 8535 21 00 , 8535 29 00 |
27121010 , 27121020 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Odpojovače |
Odpojovače a vypínače zátěže pro napětí převyšující 1 000 V |
8535 30 10 , 8535 30 90 |
27121030 |
|
Technologie v oblasti elektrizačních soustav |
Izolační materiály |
Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu |
8546 10 00 , 8546 20 00 , 8546 90 10 , 8546 90 90 |
23192500 , 23431030 , 27901230 |
|
Technologie jaderného palivového cyklu |
Odstředivky |
Stroje a přístroje pro oddělování izotopů a jejich části a součásti |
8401 20 00 |
28993910 |
|
Technologie v oblasti hydroelektrické energie |
Rotory vodních turbín; distributory s vodicími lopatkami |
Části a součásti vodních turbín a vodních kol včetně regulátorů |
8410 90 00 |
28113200 |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
Průmyslové indukční ohřívače/pece |
Indukční pece |
8514 20 10 |
28211353 |
|
Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci |
Grafitové nebo uhlíkové elektrody pro elektrické pece |
Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáče, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky z grafitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, používané pro pece |
8545 11 00 |
27901330 |
Poznámky:
KN = kombinovaná nomenklatura (22), PRC = PRODCOM (23). Kód KN a jeho popis výrobku odkazuje na klasifikaci podle KN 2025 (24).
Tabulka 4
V tabulce 4 je uveden seznam kódů TARIC týkajících se technologií pro nulové čisté emise, které byly použity pro výpočet podílů dodávek Unie pocházejících ze třetích zemí původu s nejvyšší hodnotou dovozu do Unie a ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v tabulce 1 a v tabulce 2.
Tabulka 4
Seznam popisů produktů TARIC a kódů TARIC týkajících se hlavních konkrétních součástí v oblasti technologií pro nulové čisté emise, 2025
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečný produkt / hlavní konkrétní součást |
Popis produktu TARIC |
Kód TARIC |
|
Fotovoltaické technologie |
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent |
Destičky typu používaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech |
3818001011 , 3818001019 |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině; technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Věže |
Ocelové tubusové věže pro velkokapacitní větrné elektrárny |
7308200011 |
Tabulky 5–9
V tabulkách 5–9 jsou uvedeny podíly hlavních konkrétních součástí na hodnotě konečného produktu (tj. součtu hodnot základních součástí) pro následujících devět podkategorií technologií pro nulové čisté emise: fotovoltaické technologie, solární termální technologie, technologie pro výrobu větrné energie na pevnině, technologie pro výrobu větrné energie na moři, bateriové technologie, elektrochemické technologie ukládání energie, technologie pro tepelná čerpadla, elektrolyzéry a vodíkové palivové články.
Tyto tabulky slouží jako základ pro výpočet podílů dodávek Unie týkajících se konečných produktů vymezených jako „systémy“ a konečných produktů bez zvláštních kódů KN. Provádí se to ověřením, zda existují kódy KN pro hlavní konkrétní součásti, které dohromady tvoří více než 50 % hodnoty konečného produktu. Vzhledem k tomu, že podíl jednotlivých součástí na celkové hodnotě konečného produktu se může lišit v závislosti na specifických faktorech projektu a tržních podmínkách, jsou v tabulkách 5–9 uvedeny přibližné referenční hodnoty pro rok 2023 odhadované Společným výzkumným střediskem (25). Tyto údaje jsou určeny výhradně pro výše uvedené účely a nelze je vykládat jako obecné rozdělení nákladů.
Podíl každé součásti je vyjádřen jako procento z celkové hodnoty konečného produktu a odráží nejen náklady na transformaci z jedné úrovně do druhé, ale také kumulativní hodnotu všech základních součástí. To například znamená, že podíl bateriových článků zahrnuje nejen montáž jejich základních součástí, ale také celou hodnotu uloženou v katodových aktivních materiálech, anodových aktivních materiálech, elektrolytech, separátorech a sběračích proudu. Prostý součet podílů všech hlavních konkrétních součástí by mohl vést k celkovému součtu převyšujícímu 100 % vzhledem k překrývajícím se hodnotovým příspěvkům, zatímco podíly součástí úrovně 1 by měly být vždy menší nebo rovny 100 %. Pokud je celkový součet podílů hodnoty menší než 100 %, představuje rozdíl hodnotu ostatních součástí, které nejsou klasifikovány jako hlavní konkrétní součásti.
Tabulka 5
Rozdělení nákladů na hlavní konkrétní součásti konečných produktů solárních technologií
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
Podíly hodnoty (%) |
|
Fotovoltaické technologie |
Solární fotovoltaické systémy (26) |
Fotovoltaický polykrystalický křemík |
5 |
|
Fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent |
9 |
||
|
Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent |
15 |
||
|
Fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent |
28 |
||
|
Solární sklo |
6 |
||
|
Fotovoltaické moduly |
58 |
||
|
Fotovoltaické invertory |
13 |
||
|
Fotovoltaické sledovače a jejich konkrétní nosné konstrukce |
19 |
||
|
Solární termální technologie |
Solární termální systémy |
Solární termální kolektory (včetně plochých, trubkových vakuových, koncentrátorových a vzduchových kolektorů) |
35 |
|
Solární termální absorbéry |
20 |
||
|
Solární sklo |
10 |
Tabulka 6
Rozdělení nákladů na hlavní konkrétní součásti konečných produktů technologií pro výrobu větrné energie na pevnině a technologií pro výrobu větrné energie na moři
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
Podíly hodnoty (%) |
|
Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině |
Větrné turbíny na pevnině (27) |
Gondoly (montáž) |
44 |
|
Náboje rotoru |
5 |
||
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
5 |
||
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
25 |
||
|
Permanentní magnety větrných turbín |
1 |
||
|
Převodovky větrných turbín |
7 |
||
|
Listy rotoru |
26 |
||
|
Věže |
25 |
||
|
Technologie pro výrobu větrné energie na moři |
Větrné turbíny na moři (28) |
Gondoly (montáž) |
40 |
|
Náboje rotoru |
6 |
||
|
Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek |
5 |
||
|
Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru) |
24 |
||
|
Permanentní magnety větrných turbín |
6 |
||
|
Převodovky větrných turbín |
0 |
||
|
Listy rotoru |
13 |
||
|
Věže |
7 |
||
|
Základy / plováky |
34 |
Tabulka 7
Rozdělení nákladů na hlavní konkrétní součásti konečných produktů bateriových technologií a konečných produktů technologií pro ukládání energie
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
Podíly hodnoty (%) |
||
|
Bateriové technologie |
Baterie |
Bateriové sady |
100 |
||
|
Bateriové moduly |
80 |
||||
|
Bateriové články |
70 |
||||
|
Katodové aktivní materiály |
25 |
||||
|
Anodové aktivní materiály |
15 |
||||
|
Elektrolyty |
10 |
||||
|
Separátory |
10 |
||||
|
Sběrače proudu (včetně tenkých měděných, hliníkových, niklových a uhlíkových fólií) |
7 |
||||
|
Systémy řízení baterií (BMS) |
5 |
||||
|
Systémy řízení teploty baterií (BTMS) |
5 |
||||
|
Elektrochemické technologie ukládání energie |
Ultrakondenzátory/superkondenzátory |
Elektrolyty |
60 |
||
|
Skladování energie s využitím redoxových průtočných baterií |
Separátory |
15 |
|||
|
Kolektory |
15 |
||||
|
Elektrodové desky |
10 |
||||
|
|||||
Tabulka 8
Rozdělení nákladů na hlavní konkrétní součásti konečných produktů technologií pro tepelná čerpadla
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
Podíly hodnoty (%) |
|
Technologie pro tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla |
Tepelná čerpadla |
100 |
|
Čtyřcestné ventily |
3 |
||
|
Šnekové kompresory / rotační kompresory tepelného čerpadla |
25 |
Tabulka 9
Rozdělení nákladů na hlavní konkrétní součásti konečných produktů vodíkových technologií
|
Podkategorie technologií pro nulové čisté emise |
Konečné produkty |
Hlavní konkrétní součásti |
Podíly hodnoty (%) |
|
Elektrolyzéry |
Alkalické elektrolyzéry (AEL) |
Svazky |
43 |
|
Separátory (diafragmata nebo membrány přizpůsobené pro elektrolýzu vody) |
4 |
||
|
Bipolární desky a koncové desky |
9 |
||
|
Elektrody |
18 |
||
|
Elektrolyzéry s protonovou výměnnou membránou (PEMEL) |
Svazky |
40 |
|
|
Sestavy membránových elektrod (třívrstvé) / membrány potažené katalyzátorem |
14 |
||
|
Porézní transportní vrstvy / plynové difuzní vrstvy |
10 |
||
|
Bipolární desky a koncové desky |
9 |
||
|
Elektrolyzéry s pevnými oxidy (SOEL) |
Svazky |
14 |
|
|
Elektrolyty a elektrody |
4 |
||
|
Interkonektory / sítě a koncové desky |
9 |
||
|
Vodíkové palivové články |
Palivové články s protonovou výměnnou membránou (PEMFC) |
Svazky |
62 |
|
Sestavy membránových elektrod (třívrstvé) / membrány potažené katalyzátorem |
40 |
||
|
Porézní transportní vrstvy / plynové difuzní vrstvy |
6 |
||
|
Bipolární desky a koncové desky |
6 |
||
|
Palivové články s pevnými oxidy (SOFC) |
Svazky |
21 |
|
|
Elektrolyty a elektrody |
4 |
||
|
Interkonektory / sítě a koncové desky |
8 |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o seznam konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí za účelem posouzení příspěvku k odolnosti (Úř. věst. L, 2025/1178, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1178/oj).
(3) K datu zveřejnění je posledním rokem, za který jsou údaje k dispozici, rok 2023.
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).
(5) Pojem „ekvivalent“ označuje podobné kroky nebo klíčové základní technologie potřebné pro tenkovrstvé, tandemové nebo jiné fotovoltaické technologie.
(6) Současný a předpokládaný vývoj nabídky a poptávky po technologiích pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři ve světě a v Unii spolu se skutečností, že výrobní kapacita Číny přesahuje 50 % celosvětové produkce (Mezinárodní energetická agentura, Energy Technology Perspectives (Perspektivy energetických technologií) 2024) a že předpokládaná produkce Číny výrazně převyšuje její domácí cíle a předpokládanou poptávku, naznačují, že u technologií pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři existuje značné riziko zvýšené závislosti na dovozu z Číny, ačkoli se to zatím neodráží v podílech dodávek Unie v roce 2023 uvedených v tabulce 1.
(7) Pojem „ekvivalent“ označuje podobné kroky nebo klíčové základní technologie potřebné pro tenkovrstvé, tandemové nebo jiné fotovoltaické technologie.
(8) Pokud jsou k dispozici údaje, je třeba při výpočtu dodávek Unie zohlednit také změny zásob.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj).
(10) https://taxation-customs.ec.europa.eu/customs-4/calculation-customs-duties/customs-tariff/combined-nomenclature_en.
(11) https://ec.europa.eu/eurostat/comext/newxtweb/.
(12) Statistiky dovozu a vývozu použité pro výpočet podílů dodávek Unie vycházejí z „běžného“ statistického postupu. Tento přístup nezahrnuje aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk, zpětný vývoz zpracovaného zboží a zpětný dovoz zpracovaného zboží, jak je uvedeno v uživatelské příručce Eurostatu o evropské statistice mezinárodního obchodu se zbožím z roku 2020.
(13) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Industrial_production_statistics_introduced_-_PRODCOM.
(14) https://ec.europa.eu/eurostat/web/prodcom/database.
(15) V posledním sloupci tabulky 1 a tabulky 2 „kódy TARIC“ ukazují, kdy se podíly dodávek Unie vypočítávají pomocí údajů spojených s kódy TARIC.
(16) IEA (2024) Energy Technology Perspectives 2024, https://www.iea.org/reports/energy-technology-perspectives-2024.
(17) V posledním sloupci tabulky 1 a tabulky 2 „IEA“ označuje, kdy jsou podíly dodávek Unie stanoveny na základě výsledků zprávy IEA Energy Technology Perspectives 2024.
(18) Gauß R., Burkhardt C, Carencotte F, Gasparon M, Gutfleisch O, Higgins I, et al. (2021) Rare Earth Magnets and Motors: A European Call for Action. Zpráva Klastru pro magnety a motory ze vzácných zemin Evropské aliance pro suroviny, https://eitrawmaterials.eu/sites/default/files/2024-11/2021_07-13_REE%20Cluster%20Report.pdf.
(19) IEA (2024) Energy Technology Perspectives 2024 – Annex (příloha), https://iea.blob.core.windows.net/assets/168cbd7d-deeb-4678-8578-4f9e0de73b4d/EnergyTechnologyPerspectives2024Annex.pdf.
(20) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) C(2025) 2901, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o určení podkategorií v rámci technologií pro nulové čisté emise a seznam konkrétních součástí používaných pro tyto technologie (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(21) Součásti úrovně 1 jsou ty součásti, které po sestavení tvoří konečný produkt.
(22) https://taxation-customs.ec.europa.eu/customs-4/calculation-customs-duties/customs-tariff/combined-nomenclature_en.
(23) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Industrial_production_statistics_introduced_-_PRODCOM.
(24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2522 ze dne 23. září 2024, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L, 2024/2522, 31.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2522/oj),
(25) Podrobnější informace o dodávkách Unie týkajících se technologií pro nulové čisté emise budou k dispozici ve zprávách Střediska pro sledování technologií čisté energie, které budou vydány v posledním čtvrtletí roku 2025.
(26) Podíly hodnoty konečného produktu podle hlavních konkrétních součástí odkazují na solární fotovoltaický systém se sledovači. V případě, že systém nezahrnuje žádné sledovače, jsou podíly následující: fotovoltaický polykrystalický křemík 5 %, fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent 10 %, fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent 17 %, fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent 32 %, solární sklo 7 %, fotovoltaické moduly 67 %, fotovoltaické invertory 15 %.
(27) Rozdělení nákladů na větrné turbíny na pevnině vychází z předpokladu, že využívají převodové hnací ústrojí.
(28) Rozdělení nákladů na větrné turbíny na moři předpokládá konfiguraci s přímým pohonem.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3236/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)