EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020PC0314

Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

COM/2020/314 final

V Bruselu dne 15.7.2020

COM(2020) 314 final

2020/0148(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

{SEC(2020) 271 final} - {SWD(2020) 129 final} - {SWD(2020) 130 final} - {SWD(2020) 131 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Spravedlivé zdanění je jedním z hlavních základů evropského sociálně tržního hospodářství a je jedním z klíčových pilířů závazku Komise v oblasti „hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí 1 Spravedlivé zdanění podporuje sociální spravedlnost a rovné podmínky v EU. Spravedlivý daňový systém by měl být založen na daňových předpisech, které zajistí, že všichni zaplatí svůj spravedlivý podíl, a daňovým poplatníkům, ať už se jedná o podniky nebo občany, zároveň usnadní dodržovat pravidla. Spravedlivé a účinné zdanění je zásadní při zajišťování dostatečných příjmů na veřejné investice do lidí a infrastruktury a zároveň na vytvoření podnikatelského prostředí v rámci jednotného trhu, v němž mohou inovativní podniky prosperovat.

Pandemie COVID-19 zvyšuje naléhavost potřeby chránit veřejné finance a omezit její sociálně-ekonomické důsledky. Členské státy budou vyžadovat odpovídající daňové příjmy k financování jejich značného úsilí o omezení negativního hospodářského dopadu opatření proti pandemii COVID-19, přičemž zajistí, aby při zvýšení těchto příjmů nenesly zátěž nejzranitelnější skupiny. Dnes je důležitější než kdy jindy nutnost zajistit daňovou spravedlnost tím, že se zabrání daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti má v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům v Unii zásadní význam posílení správní spolupráce a výměny informací. Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ 2 , aby Komise zajistila, že solidarita a spravedlnost budou středobodem oživení, zintenzivní boj proti daňovým podvodům a jiným nekalým praktikám. To pomůže členským státům vytvořit daňové příjmy, které jsou potřebné k reakci na hlavní výzvy současné krize.

Tento legislativní návrh je součástí balíčku týkajícího se spravedlivého a jednoduchého zdanění podporujícího oživení v EU, který zahrnuje sdělení o akčním plánu, který předkládá řadu nadcházejících iniciativ pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii obnovy 3 , a sdělení Komise o řádné správě v oblasti daní v EU i mimo ni 4 , které reviduje pokrok dosažený při posilování řádné správy v oblasti daní v EU, ale i navenek, a navrhne oblasti pro zlepšení.

EU zaměřila v posledních letech své úsilí na boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a na zvýšení transparentnosti. Přestože došlo k významným zlepšením zejména v oblasti výměny informací, vyhodnocení 5 uplatňování směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní 6 ukázalo, že je stále třeba zlepšit stávající ustanovení, která se týkají všech forem výměny informací a správní spolupráce. Mezi nejproblematičtějšími prvky rámce se z důvodu jejich nejasnosti objevily zejména představy o předpokládaném významu a žádosti o informace o skupině daňových poplatníků.

Vyhodnocení rovněž prokázalo, že pravidla používání souběžných kontrol a umožňující přítomnost úředníků členského státu v průběhu šetření v jiném členském státě postrádala v některých vnitrostátních systémech právní základ, výsledkem této situace je v současné době zamezení účinnému využívání těchto ustanovení. Tento bod podrobněji rozebírá zpráva o společných fórech o převodních cenách z roku 2018 o kontrolách převodních cen v rámci EU 7 . Zpráva čerpala ze stávající praxe členských států, aby upozornila na současné nedostatky a navrhla možná vylepšení při používání kontrol převodních cen ve dvou nebo více členských státech. Zpráva doporučila přijmout „koordinovaný přístup k provádění kontrol převodních cen [který] by přispěl k lepšímu fungování vnitřního trhu na dvou frontách: Nabídl by správcům daně transparentní a účinný nástroj, který by usnadnil rozdělení práv zdanění a zabránil by rovněž dvojímu zdanění a dvojímu nezdanění“. 

Je proto zřejmé, že je třeba zlepšit stávající rámec výměny informací a správní spolupráce v EU. Na počátku svého funkčního období předsedkyně Komise skutečně zdůraznila, že je třeba prověřit, jak lze zlepšit spolupráci mezi vnitrostátními orgány 8 . Zlepšení výměny informací a správní spolupráce v EU hraje ústřední roli.

Kromě posílení stávajících pravidel je v EU nutné rozšířit správní spolupráci do nových oblastí, aby bylo možné čelit výzvám, které přináší digitalizace hospodářství, a pomoci správcům daně lépe a účinněji vybírat daně a udržet krok s novými směry vývoje. Charakteristiky ekonomiky digitální platformy velmi ztěžují správcům daní sledovatelnost a odhalování uskutečnění zdanitelného plnění. Tento problém se prohlubuje zejména tehdy, když jsou takové transakce prováděny prostřednictvím provozovatelů digitálních platforem se sídlem v jiné jurisdikci. Nedostatek oznamování příjmů prodejců za poskytování služeb nebo prodej zboží prostřednictvím digitálních platforem vede ke snížení daňových příjmů členských států. Poskytuje také prodejcům výhodu ve srovnání s těmi, kteří nejsou aktivní na digitálních platformách. Pokud nebude tato mezera v předpisech odstraněna, nelze zajistit dosažení cíle spravedlivého zdanění.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhované právní předpisy se zabývají širokou politickou prioritou zaměřenou na transparentnost zdanění, která je předpokladem účinného boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. V nedávných letech dohodly členské státy EU řadu právních nástrojů v oblasti transparentnosti, v rámci kterých musí vnitrostátní daňové orgány úzce spolupracovat ve výměně informací. Směrnice Rady 2011/16/EU nahradila směrnici Rady 77/799/EHS a znamenala začátek posílené správní spolupráce mezi daňovými orgány v EU. Vytvořila užitečné nástroje pro lepší spolupráci v těchto oblastech:

(1)výměna informací na žádost;

(2)spontánní výměna informací;

(3)automatické výměny informací o úplném seznamu otázek (tj. příjmy ze zaměstnání; odměny ředitelů; produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné směrnice; důchody; vlastnictví nemovitého majetku a příjmy z něj);

(4)účast zahraničních úředníků na správních šetřeních;

(5)souběžné kontroly a

(6)oznamování daňových rozhodnutí jiným správcům daní.

Směrnice Rady 2011/16/EU byla několikrát změněna těmito iniciativami:

·Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne úterý 9. prosince 2014 9 (DAC2), pokud jde o automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi členskými státy na základě společného standardu pro oznamování (CRS – Common Reporting Standard), v němž se nařizuje automatická výměna informací o finančních účtech nerezidentů.

·Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015 10 (DAC3), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním účinkem;

·Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016 11 (DAC4), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací mezi správci daně ohledně podávání zpráv podle jednotlivých zemí (CbCR);

·Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016 12 (DAC5), pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz;

·Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018 13 (DAC6), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat.

Soulad s ostatními politikami Unie

Stávající ustanovení směrnice se vzájemně ovlivňují s obecným nařízením o ochraně osobních údajů 14 (GDPR) v několika případech, kdy jsou osobní údaje relevantní, a současně obsahují konkrétní ustanovení a záruky v oblasti ochrany údajů. Navrhované změny budou i nadále respektovat a dodržovat tyto záruky. Jakýkoli možný negativní dopad na osobní údaje bude minimalizován IT a procedurálními opatřeními. Výměna údajů bude prováděna zabezpečeným elektronickým systémem, který zašifruje a dešifruje údaje a zajistí, aby v každé daňové správě měli k těmto informacím přístup pouze pověření úředníci. Jako společní správci údajů budou muset zajistit bezpečné a specifické ukládání dat.

Komise působí v několika oblastech politiky vztahujících se k digitální ekonomice včetně provozovatelů digitálních platforem, na něž se vztahuje navrhovaná iniciativa. Navrhovaná iniciativa nezasahuje do jiných souběžně probíhajících projektů Komise, neboť je zaměřena konkrétně na řešení některých otázek souvisejících s daněmi. Aniž by byly dotčeny jakékoli požadavky na informace, které mohou být pro poskytovatele digitálních služeb vzaty v úvahu v rámci balíčku zákonů o digitálních službách v souvislosti s nadcházející revizí stávající směrnice o elektronickém obchodu 15 nebo z iniciativy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek lidé pracující prostřednictvím digitálních platforem.

Oblast působnosti navrhovaných pravidel zahrnuje služby skupinového financování, které sestávají ze skupinového investování a úvěrování. S ohledem na to a s cílem zajistit soulad s politikami Unie v oblasti regulace finančního trhu se definice služeb skupinového financování a poskytovatelů služeb vztahuje na příslušné právní předpisy v této oblasti.

.2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem pro legislativní iniciativy v oblasti přímých daní je článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ačkoli není uveden výslovný odkaz na přímé daně, odvolává se článek 115 na směrnice o sbližování vnitrostátních právních předpisů, jelikož přímo ovlivňují vytváření nebo fungování vnitřního trhu. Aby byla tato podmínka splněna, je potřebné, aby cílem navrhovaných právních předpisů EU v oblasti přímých daní bylo napravit existující nesrovnalosti ve fungování vnitřního trhu. Vzhledem k tomu, že informace vyměňované podle této směrnice lze rovněž použít v oblasti DPH a jiných nepřímých daní, je jako právní základ rovněž citován článek 113 smlouvy SFEU.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná iniciativa mění směrnici, je podstatné, že právní základ zůstává stejný. Navrhovaná pravidla, jejichž cílem je zlepšit stávající rámec, pokud jde o výměnu informací a správní spolupráci, se neodchylují od předmětu směrnice. Předpokládané úpravy zejména poskytnou jasnou definici předpokládaného významu a explicitní právní rámec pro provádění společných auditů. Jednotného uplatňování těchto ustanovení lze dosáhnout pouze sbližováním vnitrostátních právních předpisů.

Kromě stávajícího rámce zavádí návrh jako reakci na problémy vznikající při používání digitálních platforem při různých činnostech pravidla oznamování provozovatelů digitálních platforem. Digitální povaha platforem umožňuje prodejcům zboží a služeb využívat tyto digitální platformy k výkonu jejich činnosti a zároveň potenciálně neoznamovat příjem získaný v členském státě jejich sídla. Takže členské státy trpí ztrátou daňových příjmů v důsledku neoznámených příjmů. Taková situace rovněž vytváří podmínky pro nekalou daňovou soutěž vůči jednotlivcům nebo podnikům, které nevykonávají svou činnost prostřednictvím digitálních platforem, což narušuje fungování vnitřního trhu. Z toho vyplývá, že takovou situaci lze řešit pouze jednotným přístupem, jak je to stanoveno v článku 115 SFEU.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh je plně v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SFEU. Zabývá se správní spoluprací v daňové oblasti. To zahrnuje určité změny pravidel s cílem zlepšit fungování stávajících právních ustanovení, která se zabývají přeshraniční spoluprací mezi správci daně různých členských států. Návrh rovněž zahrnuje rozšíření oblasti působnosti automatické výměny informací na provozovatele digitálních platforem tím, že jim ukládá povinnost oznamovat příjmy prodejců zboží a služeb, kteří využívají příslušné platformy.

Uplatňování stávajících ustanovení směrnice ukázalo mezi členskými státy značné rozdíly. Zatímco některé členské státy jsou ochotny plně spolupracovat a vyměňovat si informace, jiné členské státy přistupují k výměně informací restriktivně nebo ji dokonce odmítají. Kromě toho se v průběhu času ukázala některá ustanovení při řešení potřeb správců daní ve spolupráci s jinými členskými státy jako nedostatečná.

Zvýšené využívání digitálních platforem pro poskytování služeb a prodej zboží navíc vedlo k nejednotným prohlášením o příjmech prodejců, což představuje vysoké riziko daňových úniků. Zatímco několik členských států uložilo ve svých vnitrostátních právních předpisech povinnost oznamování, zkušenosti ukazují, že vnitrostátní předpisy proti daňovým únikům nemohou být plně účinné, zejména pokud jsou cílové činnosti prováděny přes hranice.

Právní jistotu a jasnost lze zajistit pouze řešením těchto neefektivních situací prostřednictvím jednotného souboru pravidel platných pro všechny členské státy. Vnitřní trh potřebuje robustní mechanismus k řešení těchto mezer v jednotné úpravě a k nápravě existujících narušení zajištěním toho, že správci daně dostanou včas příslušné informace. Harmonizovaný rámec oznamování v celé EU se jeví jako nezbytný zejména s ohledem na převládající přeshraniční rozměr služeb poskytovaných provozovateli platforem. Vzhledem k tomu, že cílem povinného oznamování týkajícího se příjmů získaných z používání digitálních platforem je především informovat správce daně o činnostech s rozměrem přesahujícím jednu jurisdikci, je nutné zahájit takovou iniciativu prostřednictvím opatření na úrovni EU s cílem zajistit jednotný přístup k zjištěnému problému.

EU má proto lepší postavení k řešení zjištěných problémů a zajištění účinnosti a úplnosti systému výměny informací a správní spolupráce než jednotlivé členské státy. Zaprvé zajistí důsledné uplatňování pravidel v celé EU. Zadruhé, všechny digitální platformy ve stanoveném rozsahu budou podléhat stejným požadavkům na oznamování. Zatřetí bude oznamování doprovázeno výměnou informací a jako takové umožní správcům daně získat komplexní soubor informací o příjmech získaných prostřednictvím digitální platformy.

Proporcionalita

Návrh spočívá ve zlepšení stávajících ustanovení směrnice a rozšiřuje rozsah automatické výměny na určité konkrétní informace oznamované provozovateli digitálních platforem. Uvedená zlepšení nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle výměny informací a obecněji administrativní spolupráce. Vzhledem k tomu, že zjištěná narušení ve fungování vnitřního trhu se obvykle rozšiřují za hranice jednoho členského státu, společná pravidla EU představují minimum potřebné k efektivnímu řešení problémů.

Navrhovaná pravidla tak přispívají k jasnějšímu, důslednějšímu a účinnějšímu uplatňování směrnice, což vede k lepším způsobům dosažení jejích cílů. Předpokládaná povinnost provozovatelů digitálních platforem oznamovat příjmy dosažené jejich uživateli, tj. prodejci, nabízí také proveditelné řešení proti daňovým únikům pomocí mechanismů výměny informací, které již byly dříve vyzkoušeny pro DAC2 a DAC4. V tomto ohledu lze tvrdit, že navrhovaná iniciativa představuje přiměřenou odpověď na zjištěné nesrovnalosti ve směrnici a jejím cílem je také řešení problému daňových úniků.

Volba nástroje

Právní základ tohoto návrhu je dvojí: Články 113 a 115 SFEU, v nichž se výslovně stanoví, že právní předpisy v této oblasti mohou být uzákoněny pouze právní formou směrnice. Pokud de o rozšíření závazných pravidel týkajících se zdanění, není proto přípustné použít žádný jiný typ právního aktu EU. Navrhovaná směrnice navíc představuje šestou změnu směrnice o správní spolupráci; následuje tudíž po směrnicích Rady 2014/107/EU, (EU) 2015/2376, (EU) 2016/881, (EU) 2016/2258 a (EU) 2018/822.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Vyhodnocení stávající legislativy

V roce 2019 vyhodnotila Komise 16 účinnost, efektivitu, relevantnost, soudržnost a přidanou hodnotu EU stávajících pravidel týkajících se správní spolupráce v oblasti přímých daní. Hodnocení dospělo k závěru, že spolupráce přináší významné výhody, stále však existuje prostor pro zlepšování. Ukázalo se, že přetrvávají rozdíly ve způsobu, jakým členské státy využívají dostupné nástroje správní spolupráce. Vyměněné informace by mohly být využity efektivněji a výhody spolupráce by mohly být analyzovány komplexnějším způsobem. V návaznosti na hodnocení představuje tento legislativní návrh řadu konkrétních zásahů s cílem zlepšit fungování správní spolupráce.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 10. února 2020 zahájila Komise veřejnou konzultaci s cílem shromáždit zpětnou vazbu o dalším postupu opatření EU o posílení rámce pro výměnu informací v oblasti daní. Byla předložena řada případných možností a zúčastněné strany poskytly zpětnou vazbu celkem ve 37 odpovědích. Komise kromě toho provedla cílené konzultace uspořádáním schůzky dne 27. února 2020 s různými zástupci provozovatelů digitálních platforem. Zástupci provozovatelů digitálních platforem se shodli na výhodách standardizovaného právního rámce EU při shromažďování informací z platforem ve srovnání s několika odlišnými vnitrostátními pravidly oznamování. Zástupci provozovatelů digitálních platforem se navíc zasazovali o řešení podobné jednotnému kontaktnímu místu, které lze nalézt v DPH, které by umožnilo oznamovat tyto informace pouze správci daně v členském státě, v němž je platforma rezidentem.

Pokud jde o společné audity, výsledky veřejných konzultací zdůraznily potřebu posílit jejich úlohu v rámci správní spolupráce na úrovni EU.

Konzultace členských států

Evropská komise provedla cílené konzultace prostřednictvím dotazníku pro členské státy. Dne 26. února 2020 kromě toho uspořádalo GŘ TAXUD zasedání pracovní skupiny IV a členské státy měly příležitost projednat možný návrh na změnu DAC. Setkání se zaměřilo na oznamování a výměnu informací o příjmech získaných prostřednictvím digitálních platforem.

Celkově byla zaznamenána široká podpora možné iniciativě EU pro výměnu informací o příjmech, které prodejci získali prostřednictvím digitálních platforem. Většina členských států upřednostnila široký prostor pro nový právní rámec, který by kromě příjmu z pronájmu nemovitého majetku a poskytování osobních služeb zahrnoval také prodej zboží, pronájem jakéhokoli druhu dopravy a služby skupinového financování.

Výsledek konzultací

Zdá se, že veřejné i cílené konzultace se sbližují k problémům, které by měla řešit nová pravidla určená provozovatelům digitálních platforem: nedostatečné oznamování o ekonomice a neefektivnosti digitální platformy; a potřebu zlepšit stávající rámec správní spolupráce EU například v oblasti společných auditů.

Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů relevantních alternativ politiky, k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko dne 5. května 2020 (SEC(2020) 271) 17 . Výbor pro kontrolu regulace vydal řadu doporučení na zlepšení, jež byla zohledněna v závěrečné zprávě o posouzení dopadů (SWD(2020) 131) 18 . Různé možnosti politiky byly posouzeny na základě kritérií efektivnosti, účinnosti a soudržnosti ve srovnání se základním scénářem. Na nejvyšší úrovni analýzy je volba mezi status quo nebo základním scénářem a scénářem, kdy by Komise jednala buď neregulačním nebo regulačním způsobem. Neregulační opatření by spočívalo ve vydání doporučení. Regulační možnost by zahrnovala legislativní podnět ke změně některých konkrétních prvků současného rámce správní spolupráce.

Pokud jde o změnu stávajících pravidel, aby byla zajištěna jednotnost a účinnost, byla za upřednostňovanou možnost označena legislativní změna.

Pokud jde o provozovatele digitálních platforem, z posouzení dopadů vyplývá, že pro splnění stanovené politiky je nejvhodnější možností regulace na úrovni EU. Ukázalo se, že status quo nebo základní scénář je nejméně efektivní, účinnou nebo koherentní možností. Na rozdíl od základního scénáře by povinný společný standard EU zajistil, aby všichni správci daně v EU měli přístup ke stejnému typu údajů. Jinými slovy – regulační opatření EU by postavilo všechny správce daně na stejnou úroveň, pokud jde o přístup k informacím shromážděným pro identifikovaný daňový účel. To rovněž umožňuje automatickou výměnu informací na úrovni EU na základě společných standardů a specifikací. Po zavedení je to jediný scénář, ve kterém správci daně v členském státě sídla prodejce mohou ověřit, že prodejce přesně vykázal své příjmy dosažené prostřednictvím digitálních platforem, aniž by bylo nutné zpracovávat ad hoc, časově náročné žádosti a dotazy. Povinný společný standard EU pro oznamování by navíc zajistil, že provozovatelé digitálních platforem nebudou čelit roztříštěným národním řešením, pokud jde o povinné oznamování v daňové oblasti.

Hospodářské dopady

Přínosy

Povinnost oznamovat příjmy dosažené prostřednictvím digitálních platforem a výměna těchto informací pomůže členským státům získat úplnou sadu informací za účelem výběru splatných daňových příjmů. Společná pravidla oznamování rovněž pomohou vytvořit rovné podmínky mezi prodejci, kteří používají digitální platformy, a těmi, kteří tak neučiní, a mezi provozovateli digitálních platforem navzájem, kteří v současné době mohou čelit velmi rozdílným povinnostem v oblasti oznamování. Transparentnost v oblasti příjmů prodejců využívajících digitálních platforem by srovnala podmínky s tradičnějšími podniky.

Existence jediného závazného nástroje EU by také mohla mít pozitivní sociální dopady a mohla by přispět k pozitivnímu vnímání daňové spravedlnosti a ke spravedlivému sdílení zátěže mezi daňovými poplatníky. Předpokládá se, že čím širší bude oblast působnosti pravidel, tím silnější bude vnímání daňové spravedlnosti vzhledem k tomu, že ve všech typech činností existují problémy s nedostatečným oznamováním. Stejné odůvodnění se vztahuje na přínosy z hlediska spravedlivého sdílení zátěže: čím širší je rozsah intervence, tím lépe mohou členské státy zajistit, aby byly splatné daně skutečně efektivně vybírány. Fiskální přínosy opatření EU jsou mnohem rozsáhlejší, pokud má povinné oznamování široký rozsah, tj. vztahuje se na všechny služby a prodej zboží. Omezení oblasti působnosti pouze na digitální platformy se sídlem v EU by mohlo výrazně snížit daňové příjmy z jednotlivých možností.

Náklady

Bez ohledu na oblast působnosti se jednorázové náklady odvozené od implementace automatického oznamování v celé EU odhadují na řádově stovky milionů EUR za celkový počet provozovatelů digitálních platforem a správců daně, opakující se náklady v řádu desítek milionů eur. Jednorázové a opakující se náklady jsou důsledkem zejména vývoje a provozu systémů IT. Správci daně rovněž vzniknou náklady na vymáhání. V zájmu nákladové efektivity se členské státy vyzývají, aby v co největší míře umožnily digitální oznamování a zajistily interoperabilitu systémů i na úrovni dat mezi digitálními platformami a správci daně.

Účelnost a zjednodušení právních předpisů

Cílem návrhu je snížit regulační zátěž provozovatelů digitálních platforem, daňových poplatníků a správců daní. Navrhovaná politická reakce představuje přiměřenou odpověď na identifikovaný problém, neboť nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení cíle Smlouvy pro lepší fungování vnitřního trhu bez narušení. Společná pravidla se skutečně omezí na vytvoření minimálního nezbytného společného rámce pro oznamování příjmů dosažených prostřednictvím digitální platformy. Například: i) Pravidla zajišťují, aby nedocházelo k dvojímu oznamování (tj. jediné místo registrace a oznamování); ii) automatická výměna informací se omezuje na příslušné členské státy; a iii) ukládání sankcí za nedodržení vnitrostátních předpisů zůstane pod svrchovanou kontrolou členských států. Harmonizace navíc nejde dále, než že zajistí, aby příslušné orgány byly informovány o dosažených příjmech. Poté je na členských státech, aby rozhodly o splatné dani.

Základní práva

Tato směrnice respektuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Soubor datových prvků, které mají být předávány správcům daně, je v souladu s povinnostmi GDPR definován konkrétně tak, aby zachycoval pouze minimální údaje nezbytné k odhalování nedostatečného oznamování nebo neoznamování.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Viz legislativní finanční výkaz

5.PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ KONKRÉTNÍCH USTANOVENÍ NÁVRHU

Tento pozměňovací návrh navrhuje změny stávajících ustanovení o výměně informací a správní spolupráci a rozšiřuje rozsah působnosti na automatickou výměnu informací oznamovaných provozovateli digitálních platforem. Pravidla oznamování pro provozovatele digitálních platforem jsou inspirována prací provedenou v OECD.

i) Výměna informací na požádání

Předpokládaný význam

Článek 5a stanoví definici standardu předpokládaného významu, který se použije v případě žádosti o informace. Definice stanoví prvky standardních a procedurálních náležitostí, které musí žádající orgán respektovat. Žádost o informace se může vztahovat k jednomu nebo několika daňovým poplatníkům, pokud jsou jednotlivě identifikovány.

Jak je stanoveno v čl. 8a odst. 10, úroveň předpokládaného významu by se neměla uplatňovat v případech, kdy je žádost o informace zasláno v návaznosti na výměnu předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen podle směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015.

Ustanovení čl. 17 odst. 1 se mění s cílem vyjasnit význam úplnosti obvyklých zdrojů informací. Dožadující orgán je před vyžádáním informací povinen vyčerpat všechny obvyklé zdroje informací, které mohl použít za daných okolností k získání požadovaných informací, a vyhledat všechny dostupné prostředky. Pokud však dožadující orgán čelí v takovém případě nepřiměřeným obtížím a riskuje ohrožení dosažení svých cílů, tato povinnost neplatí. Pokud dožadující orgán tuto povinnost nedodržel, může dožádaný orgán odmítnout poskytnout informace.

Změna čl. 20 odst. 2 zajistí, aby formuláře k výměně informací na žádost byly odpovídajícím způsobem upraveny.

Skupinové žádosti

Článek 5b upravuje skupinové žádosti v souvislosti se žádostí o informace. Skupinové žádosti se týkají skupiny daňových poplatníků, které nelze individuálně identifikovat, ale namísto toho jsou popsány společnou sadou charakteristik. Vzhledem k povaze žádosti se požadované informace liší, pokud se žádost týká jednotlivého daňového poplatníka. Standard předpokládaného významu, jak je definován v článku 5a, se nepoužije. Místo toho musí požadující orgán poskytnout požádanému orgánu soubor informací včetně i) komplexního popisu charakteristik skupiny; a ii) vysvětlení příslušného platného zákona a skutečností a okolností, které vedly k žádosti.

ii) Automatická výměna informací

Kategorie příjmů

Čl. 8 odst. 1 stanoví kategorie příjmů podléhající povinné automatické výměně mezi členskými státy. Do kategorií příjmů, které podléhají výměně informací, se přidávají také licenční poplatky. Tento pozměňovací návrh ukládá členským státům povinnost vyměňovat si s ostatními členskými státy v souladu s čl. 8 odst. 3 všechny dostupné informace nejméně však ve dvou kategoriích za zdaňovací období do roku 2024 a alespoň ve čtyřech kategoriích příjmů za zdaňovací období od roku 2024.

Pravidla oznamování pro provozovatele platforem budou předmětem povinné automatické výměny informací

Článek 8ac stanoví rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací, které budou provozovatelé platforem oznamovat příslušnému orgánu. Podrobná pravidla jsou stanovena v příloze V. V prvním kroku stanoví pravidla povinnost oznamujících provozovatelů platforem shromažďovat a ověřovat informace v souladu s postupy náležité péče. Jako druhý krok musí oznamující provozovatelé platforem podávat informace o oznamovaných prodejcích, kteří využívají jejich platformu, kterou provozují, k prodeji svého zboží, poskytování svých služeb nebo investování a úvěrování v kontextu skupinového financování. Třetí krok se týká sdělování oznámených informací příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem, nebo příslušnému orgánu členského státu, ve kterém se nachází předmětný nemovitý majetek.

Oblast působnosti 

Příloha V oddíl I stanoví definice, které určují rozsah pravidel oznamování.

Kdo nese břemeno oznamování

Pravidla zahrnují definice toho, co je platforma, provozovatel platformy a oznamující provozovatel platformy.

Koncepce platformy nezahrnuje software výhradně umožňující i) zpracování plateb, ii) uživatelům zařazovat příslušnou činnost na seznam nebo ji propagovat, nebo iii) přesměrování nebo převod uživatelů na platformu.

Oznamujícím provozovatelem platformy je jakákoli provozovatel platformy, který je buď daňovým rezidentem v některém členském státě, nebo je zapsán v obchodním rejstříku podle právních předpisů členského státu, nebo má sídlo nebo stálou provozovnu v některém členském státě (běžně označované jako „platformy EU“).

Oblast působnosti pravidel dále zahrnuje rovněž provozovatele platforem, kteří nesplňují žádnou z těchto podmínek, ale umožňují provádění příslušné činnosti oznamovaným prodejcům, kteří jsou pro účely této směrnice rezidenty v členském státě nebo s ohledem na nájem nemovitého majetku nacházejícího se v členském státě (běžně jen „zahraniční platformy“). Aby byly tyto platformy v Unii aktivní, musí se zaregistrovat v členském státě (tj. jednotná registrace) v souladu s čl. 8ac odst. 4. Příloha V, oddíl IV, odst. F stanoví podrobnosti registrace. Za účelem zajištění jednotných podmínek zavádění navrhovaných pravidel a – přesněji – registrace a identifikace oznamujících provozovatelů platforem svěřuje čl. 8ac odst. 4 pododst. 3 Komisi prováděcí pravomoc přijmout standardní formulář. Tyto pravomoci se vykonávají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. 

Provozovatelé platforem, kteří již byli pro účely DPH v Unii identifikováni, se nezaregistrují v žádném jiném členském státě, než je členský stát odpovídající identifikací DPH.

Které činnosti podléhají oznamování

Příslušná činnost zahrnuje pronájem nemovitého majetku, poskytování osobních služeb, prodej zboží, pronájem jakéhokoli druhu dopravy a investice a úvěrování v rámci skupinového financování.

Příslušná činnost nezahrnuje činnost, kterou vykonává prodejce jednající jako zaměstnanec oznamujícího provozovatele platformy.

Osobní službou se rozumí služba, která zahrnuje práci založenou na čase nebo na úkolech a která je prováděna jednou či více fyzickými osobami jednajícími navzájem nezávisle nebo jménem určitého právního subjektu. Tato služba se vykonává na žádost uživatele buď online, nebo fyzicky offline poté, co byla usnadněna prostřednictvím platformy.

Čí činnosti podléhají oznamování

Prodejce je uživatel platformy, který je registrován na platformě a vykonává kteroukoli z příslušných činností. Vládní subjekt není považován za prodejce.

Aktivním prodejcem je kterýkoli prodejce, který během oznamovacího období poskytl příslušnou činnost.

Oznamovaným prodejcem je kterýkoli aktivní prodejce, který během oznamovacího období i) měl svou primární adresu v členském státě, nebo ii) měl DIČ nebo identifikační číslo pro účely DPH vydané v členském státě, nebo iii) prodejce, který je právním subjektem a měl stálou provozovnu v členském státě. Oznamovaný prodejce, který splňuje kteroukoli z uvedených podmínek, je pro účely této směrnice považován za rezidenta v členském státě.

Oznamovaným prodejcem je navíc kterýkoli aktivní prodejce, který během oznamovacího období dal v členském státě do pronájmu nemovitost.

Oznamují se pouze činnosti oznamovaného prodejce.

Postupy náležité péče

Oznamující provozovatel platformy bude za účelem identifikace oznamovaných prodejců provádět postupy náležité péče stanovené v příloze, oddíl II.

Odstavec B, oddíl II, stanoví konkrétní informace, které musí oznamující provozovatel platformy shromažďovat o oznamovaném prodejci. Oznamující provozovatel platformy musí ověřovat, zda jsou shromážděné údaje spolehlivé, pomocí veškerých informací a dokumentace, které má oznamující provozovatel platformy k dispozici ve svých záznamech, jakož i elektronického rozhraní bezplatně zpřístupněného členským státem nebo Unií k ověření platnosti DIČ nebo identifikačního čísla pro DPH. Alternativně může oznamující provozovatel platformy přímo potvrdit totožnost a bydliště prodejce prostřednictvím služby elektronické identifikace poskytnuté členským státem nebo Unií.

Oznamující provozovatel platformy považuje prodejce za rezidenta členského státu primární adresy prodejce. Pokud se liší od členského státu primární adresy prodejce, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta členského státu, v němž byly vydány DIČ nebo identifikační číslo pro DPH, nebo členského státu, v němž má prodejce stálou provozovnu. V případě, že oznamující provozovatel platformy používá službu elektronické identifikace poskytnutou členským státem nebo Unií, je prodejce považován za rezidenta každého členského státu potvrzeného touto službou elektronické identifikace.

Oznamující provozovatel platformy shromáždí požadované informace, ověří je a poskytne je do 31. prosince oznamovacího období.

Oznamující provozovatel platformy se může spolehnout na postupy náležité péče provedené v předchozích oznamovacích obdobích za předpokladu, že i) požadované informace byly shromážděny nebo ověřeny během posledních 36 měsíců a ii) oznamující provozovatel platformy nemá důvod se domnívat, že shromážděné informace jsou nespolehlivé nebo nesprávné.

Oznamující provozovatel platformy může určit jiného provozovatele platformy nebo třetí stranu, aby převzali závazky s ohledem na postupy náležité péče.

Oznamování příslušnému orgánu

Informace, jak byly shromážděny a ověřeny, se oznámí do jednoho měsíce po skončení oznamovacího období, ve kterém je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce. Oznamování se bude provádět pouze v jednom členském státu (tj. jediné oznamování) Oznamující provozovatel platformy, který je „platformou EU“, provádí oznamování v členském státě, ve kterém splňuje některou z podmínek uvedených v oddíle I odst. A bodu 3 písm. a). V případě, že splňuje kteroukoli z těchto podmínek ve více než jednom členském státě, zvolí si oznamující provozovatel platformy jeden členský stát, ve kterém bude provádět oznamování. Oznamující provozovatel platformy, který je „zahraniční platformou“, provádí oznamování v členském státě, ve kterém se zaregistroval v souladu s čl. 8ac odst. 4.

Informace o protiplnění a dalších částkách se oznamují za čtvrtletí oznamovacího období, ve kterém bylo protiplnění zaplaceno nebo připsáno na účet. Definice protiplnění nezahrnuje žádné poplatky, provize nebo daně srážené nebo účtované oznamující platformou.

V souladu s pozměněným čl. 25 odst. 3 musí oznamující provozovatelé platforem informovat každou dotčenou osobu, že informace týkající se předmětné osoby budou shromažďovány a oznamovány orgánům podle této směrnice, a poskytnou dané osobě veškeré informace, které jsou správci údajů povinni poskytovat podle GDPR. Provozovatelé platforem musí poskytnout každému jednotlivci všechny informace a v každém případě je musí poskytnout před jejich oznámením. Toto platí, aniž by byla dotčena práva právního subjektu údajů podle GDPR.

Automatická výměna informací oznámených provozovatelem platformy

Informace oznamované provozovateli platforem musí být sdělovány příslušnými orgány členských států, v nichž proběhlo oznamování, členským státům, v nichž je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu přílohy V oddílu I odst. B bodu 3 a/nebo v nichž se nachází nemovitý majetek. Ustanovení čl. 8ac odst. 2 stanoví, které informace budou oznamovány těmto členským státům.

Výměna informací se uskuteční do 2 měsíců od konce oznamovacího období.

Tyto včasné výměny poskytnou správcům daně úplný soubor informací, aby bylo možné připravit předem vyplněné roční daňové výměry.

Automatická výměna informací se uskuteční elektronicky prostřednictvím společné komunikační sítě EU ve formátu XML vyvinutém Komisí.

Účinné zavedení a uzavření účtů prodejců

Pokud oznamovaný prodejce neposkytne požadované informace po dvou upomínkách, je oznamující provozovatel povinen uzavřít účet předmětného prodejce a zabránit prodejci v opětovné registraci k platformě na dobu šesti měsíců nebo zadržet platbu protiplnění prodejci (oddíl IV, odstavec A).

Účinné sankce za nedodržování předpisů na vnitrostátní úrovni

Článek 25a o sankcích se mění tak, aby zahrnoval informace oznamované provozovateli platformy v souladu s článkem 8ac. Cílem je zajistit, aby členské státy stanovily sankce pro případy, kdy nebudou splněny povinnosti stanovené v této směrnici. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

iii) Správní spolupráce

Přítomnost úředníků členského státu během šetření v jiném členském státě

Změna čl. 11 odst. 1 zavádí povinnost dožádaného příslušného orgánu odpovědět na žádost o přítomnost úředníka jiného členského státu během šetření. Lhůta na odpověď je 30 dní na potvrzení souhlasu nebo odůvodněného odmítnutí dožadujícího orgánu.

Ustanovení čl. 11 odst. 2 ve znění pozdějších předpisů umožňuje provádět pohovory s jednotlivci a zkoumat záznamy bez omezení vnitrostátními právními předpisy dožádaného členského státu. S cílem využívat nové způsoby komunikace byla také přidána možnost účastnit se správního šetření pomocí elektronických komunikačních prostředků.

Souběžné kontroly

Ustanovení čl. 12 odst. 3 bylo změněno tak, aby byla stanovena 30denní lhůta, během níž musí dožádané orgány reagovat na návrh na souběžnou kontrolu.

Společné audity

Do směrnice se vkládá oddíl IIa, který stanoví explicitní a jasný právní rámec provádění společných auditů mezi dvěma nebo více členskými státy.

Čl. 12a odst. 1 zahrnuje definici toho, co je společný audit: správní šetření prováděné společně příslušnými orgány dvou nebo více členských států. Příslušné orgány zúčastněných členských států postupují předem dohodnutým a koordinovaným způsobem za účelem přezkoumání případu spojeného s jednou nebo více osobami společného nebo doplňkového zájmu.

Žádost o společný audit

Příslušným orgánem členského státu

Ustanovení čl. 12a odst. 2 se týká situace, kdy příslušný orgán členského státu požaduje, aby příslušný orgán jiného členského státu provedl společný audit. Dožádaný orgán je povinen odpovědět na žádost do 30 dnů od obdržení žádosti.

Žádost může být zamítnuta z oprávněných důvodů. V čl. 12a odst. 3 je uveden demonstrativní seznam důvodů zamítnutí.

V případě osoby

Čl. 12a odst. 4 se zabývá situací, kdy určitá osoba požádá příslušný orgán dvou nebo více členských států o společné provedení auditu. Dožádané orgány musí na žádost odpovědět do 30 dnů od obdržení žádosti.

Žádost může být zamítnuta a důvody odmítnutí musí být oznámeny požadující osobě.

Význam pojmu osoba je definován v článku 3 směrnice 2011/16/EU.

Řízení

Ustanovení čl. 12a odst. 5 objasňuje, že výměna informací týkajících se obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního procesu nebo informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem, by neměla být v rámci společného auditu odmítnuta. Tyto vyměňované informace by však měly zůstat mezi zúčastněnými příslušnými orgány důvěrné a neměly by být zpřístupněny třetím stranám.

Ustanovení článku 12a odst. 6 stanoví, že společný audit se provádí v souladu s procesními dohodami platnými v členském státě, v němž se provádí činnosti příslušného auditu. Důkazy shromážděné během společného auditu by měly vzájemně uznávat všechny příslušné orgány zúčastněného členského státu/zúčastněných členských států.

Ustanovení článku 12a odst. 10 se zabývá jazykovými režimy pro společné audity a údaji o tom, že budou dohodnuty zúčastněnými členskými státy.

Závěrečná zpráva

Ustanovení čl. 12a odst. 7 stanoví příslušným orgánům zúčastněných členských států povinnost dohodnout se na skutečnostech a okolnostech šetřeného případu a vyzývá příslušné orgány členských států, aby usilovaly o dosažení dohody o tom, jak interpretovat daňové postavení dotčené auditované osoby (osob). Závěry společného auditu musí být předloženy v závěrečné zprávě. Závěrečná zpráva ze společného auditu by měla mít stejnou právní hodnotu jako příslušné vnitrostátní nástroje, které jsou v zúčastněných členských státech vydávány na základě auditu.

V souladu s článkem 12a odst. 9 by měly být výsledek společného auditu a závěrečná zpráva oznámeny auditované osobě/auditovaným osobám do 30 dnů od vydání závěrečné zprávy.

Odpovídající úprava

Ustanovení článku 12a odst. 8 stanoví pro členské státy povinnost, v souladu s níž musí členské státy při provádění směrnice zajistit právní rámec, který jim umožní provádět odpovídající úpravy.

iv) Ostatní ustanovení

Využívání vyměňovaných informací

Článek 16 odst. 1 se mění s cílem objasnit, že informace vyměňované podle této směrnice lze použít ke správě, vyměření a vymáhání DPH a jiných nepřímých daní.

Povinné sdělení výsledků vyhodnocení

Článek 23 odst. 2 se mění tak, aby členským státům ukládal povinnost přezkoumat a vyhodnotit ve své jurisdikci účinnost správní spolupráce podle směrnice a každoročně oznámit Komisi výsledky svého vyhodnocení.

Pozastavení výměny

Čl. 25 odst. 5 umožňuje členským státům zmírnit rizika porušení ochrany údajů v souvislosti s výměnou informací. V případě porušení ochrany osobních údajů mohou příslušné orgány členských států jakožto společní správci údajů rozhodnout, že požádají Komisi o pozastavení výměny informací s členským státem (členskými státy), kde k porušení došlo.

Komise obnoví proces výměny informací poté, co příslušné orgány požádají Komisi, aby opět umožnila výměnu informací podle této směrnice s členským státem, v němž k porušení došlo.

Toto pozastavení přichází navíc k opatřením požadovaným podle GDPR k řešení porušení ochrany osobních údajů.

2020/0148 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 19 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)S cílem vyhovět novým iniciativám Unie v oblasti daňové transparentnosti byla směrnice Rady 2011/16/EU 21 v posledních letech předmětem řady změn. Tyto změny zaváděly zejména oznamovací povinnosti, po nichž následovala komunikace s ostatními členskými státy týkající se finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžného posouzení převodních cen, oznamování podle jednotlivých zemí a přeshraničních uspořádání podléhajících oznamování. Uvedené změny rozšířily tímto způsobem rozsah automatické výměny informací. Správci daně mají nyní k dispozici širší soubor nástrojů spolupráce, které odhalují a řeší formy daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(2)V uplynulých letech Komise monitorovala uplatňování a v roce 2019 dokončila vyhodnocení směrnice 2011/16/EU 22 . Přestože bylo v oblasti automatické výměny informací dosaženo významného zlepšení, stále je třeba zlepšit stávající ustanovení, která se týkají všech forem výměny informací a správní spolupráce.

(3)Podle článku 5 směrnice 2011/16/EU sdělí dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu předmětnému dožadujícímu orgánu veškeré informace, které má k dispozici, nebo které získá v důsledku správního šetření, které jsou předvídatelně relevantní pro správu a prosazování vnitrostátních právních předpisů členských států týkajících se daní, spadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice. Aby byla zajištěna účinnost výměny informací a zamezilo se neodůvodněnému zamítnutí žádostí a aby byla zajištěna právní srozumitelnost a jistota jak pro správce daně, tak pro daňové poplatníky, měl by být jasně stanoven předpokládaný význam. V této souvislosti musí být rovněž objasněno, že se úroveň předpokládaného významu nemůže vztahovat na žádosti o další informace po výměně informací v souladu s článkem 8a směrnice 2011/16/EU týkající se předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen.

(4)Z praktických zkušeností správců daně někdy vyplývá potřeba zabývat se žádostmi o informace, které se týkají skupin daňových poplatníků, kteří nemohou být identifikováni jednotlivě, ale lze je spíše popsat pouze na základě společného souboru charakteristik. Vzhledem k tomu je nezbytné poskytnout správcům daně možnost podávat skupinové žádosti o informace.

(5)Je důležité, aby si členské státy vyměňovaly informace týkající se příjmů pocházejících z duševního vlastnictví, protože ty jsou vzhledem k vysoce mobilním podkladovým aktivům náchylné na přesouvání zisku. Proto by licenční poplatky měly být zahrnuty do kategorií příjmů podléhajících povinné automatické výměně informací s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(6)Digitalizace hospodářství v posledních letech rychle rostla. To vedlo k rostoucímu počtu složitých situací spojených s daňovými úniky. Přeshraniční rozměr služeb nabízených prostřednictvím provozovatelů digitálních platforem vytvořil složité prostředí, ve kterém může být náročné prosazovat daňová pravidla a zajistit dodržování daňových předpisů. Dodržování daňových předpisů není optimální a hodnota nevykázaných příjmů je významná. Správci daně členských států nemají dostatečné informace, aby mohli správně posoudit a kontrolovat hrubý příjem dosažený v jejich zemi z obchodních činností prováděných prostřednictvím digitálních platforem. To je obzvláště problematické v případech, kdy příjmy nebo základ daně putují prostřednictvím platforem zřízených v jiné jurisdikci.

(7)Správci daně často požadují informace od provozovatelů digitálních platforem. To provozovatelům platforem způsobuje významné administrativní náklady a náklady na dodržování daňových předpisů. Některé členské státy zároveň uložily jednostranné povinné oznamování, což vytváří pro provozovatele platforem další administrativní zátěž, neboť ti musí splňovat množství vnitrostátních standardů týkajících se oznamování. Proto by bylo nezbytné, aby se na vnitřním trhu uplatňovala standardizované povinné oznamování.

(8)Vzhledem k tomu, že většina příjmů nebo základů daně prodejců na digitálních platformách putuje přes hranice, by oznamování informací týkajících se příslušné činnosti přineslo další pozitivní výsledky, pokud by zjištění byla sdělena také členským státům, které by byly oprávněny zdanit dosažený výnos. Zejména automatická výměna informací mezi správci daně je nezbytná, aby se těmto orgánům dostaly potřebné informace s cílem umožnit jim odpovídajícím způsobem vyměřit daň z příjmů a DPH.

(9)Aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, měla by být pravidla oznamování účinná, ale jednoduchá. Vzhledem k obtížím při odhalování uskutečnění zdanitelného plnění, ke kterým dochází při provádění obchodní činnosti umožněné prostřednictvím digitálních platforem, a také s ohledem na další administrativní zátěž, které by správci daně v takovém případě musely čelit, je nezbytné uložit provozovatelům platforem povinné oznamování. Provozovatelé platforem mají lepší pozici ke shromažďování a ověřování nezbytných informací o všech prodejcích, kteří pracují na konkrétní platformě a využívají ji.

(10)Vzhledem k širokému využívání digitálních platforem při provádění obchodních činností jednotlivci i právními subjekty je zásadní zajistit, aby informace byly povinně oznamované bez ohledu na právní povahu prodejce. Výjimka by však měla být stanovena pro vládní subjekty, kterých by se oznamovací povinnost neměla týkat.

(11)Oznamování příjmů dosažených prostřednictvím těchto činností by mělo správcům daně poskytnout komplexní soubor informací nezbytných k řádnému vyměření splatné daně z příjmu.

(12)V zájmu zjednodušení a zmírnění nákladů na dodržování předpisů by bylo rozumné požadovat, aby provozovatelé platforem oznamovali příjmy, kterých prodejci dosáhli použitím platformy v jednom členském státě.

(13)Vzhledem k digitální povaze a pružnosti digitálních platforem by se měla oznamovací povinnost rozšířit na ty provozovatele platforem, kteří vykonávají obchodní činnost v Unii, ale nejsou v ní daňovými rezidenty, ani nemají sídlo, ani nejsou spravováni, ani nemají stálé provozovny v členském státě. To by zajistilo rovné podmínky pro všechny platformy a zabránilo nekalé soutěži. Za tímto účelem by se od zahraničních platforem mělo vyžadovat, aby se za účelem fungování na vnitřním trhu zaregistrovaly a prováděly oznamování v jednom členském státě.

(14)S ohledem na vývoj v digitalizované ekonomice by oznamování obchodní činnosti mělo zahrnovat pronájem nemovitého majetku, osobní služby, prodej zboží, pronájem jakéhokoli druhu dopravy a investice a úvěrování v rámci skupinového financování. Do oblasti oznamování by neměly spadat činnosti prováděné prodejcem jednajícím jako zaměstnanec provozovatele platformy.

(15)Cíl zamezit daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem by mohl být zajištěn tím, že by bylo od provozovatelů digitálních platforem požadováno, aby dříve, než vnitrostátní správci daně provedou roční výměr daně, vykázali v rané fázi příjmy získané prostřednictvím platforem. S cílem usnadnit práci správců daně členských států by se měly oznamované informace vyměňovat do jednoho měsíce po jejich oznámení. Za účelem usnadnění automatické výměny informací a zvýšení efektivního využívání zdrojů by k výměnám informací mělo docházet elektronicky prostřednictvím stávající společné komunikační sítě (CCN), kterou vyvinula Unie.

(16)Vyhodnocení směrnice 2011/16/EU provedené Komisí ukázalo, že je třeba důsledně sledovat účinnost při uplatňování uvedené směrnice a vnitrostátních prováděcích ustanovení, která toto uplatňování umožňují. Aby Komise mohla nadále řádně sledovat a vyhodnocovat účinnost automatické výměny informací podle směrnice 2011/16/EU, měly by být členské státy povinny každoročně sdělovat Komisi statistiku těchto výměn.

(17)Pokud jde o přítomnost úředníků správce daně jednoho členského státu na území jiného členského státu a provádění souběžných kontrol dvěma nebo více členskými státy za účelem zajistit efektivní uplatnění směrnice, je nezbytné posílit mechanismy směrnice 2011/16/EU. Z toho vyplývá, že odpovědi na žádosti o přítomnost úředníků jiného členského státu a souběžné kontroly by měly být poskytnuty ve stanoveném časovém rámci. Pokud jsou zahraniční úředníci přítomni na území jiného členského státu během správního šetření nebo se jej účastní pomocí elektronických komunikačních prostředků, mělo by jim být umožněno přímo vyslechnout dotčené osoby a prozkoumat záznamy.

(18)Členský stát, který zamýšlí provést souběžnou kontrolu, je povinen sdělit svůj záměr ostatním dotčeným členským státům. Přestože je příslušný orgán každého dotčeného členského státu povinen odpovědět na návrh, je důležité zajistit, aby odpověď byla poskytnuta v přiměřené lhůtě. Příslušný orgán každého dotčeného členského státu by proto měl na návrh odpovědět do 30 dnů od přijetí.

(19)Mnohostranné kontroly prováděné s podporou programu Fiscalis 2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 23 č. 1286/2013 prokázaly výhodu koordinovaných kontrol jednoho nebo více daňových poplatníků, kteří jsou společným nebo doplňujícím se zájmem dvou nebo více správců daně v Unii. Vzhledem k tomu, že pro provádění společných auditů neexistuje výslovný právní základ, jsou tyto společné akce v současné době prováděny na základě ustanovení směrnice 2011/16/EU týkajících se přítomnosti zahraničních úředníků na území jiných členských států a týkajících se souběžných kontrol. V mnoha případech se však tato praxe ukázala jako nedostatečná a postrádala právní srozumitelnost a jistotu.

(20)Členské státy by měly přijmout jasný a účinný právní rámec, který jejich správcům daně umožní provádět společné audity osob s přeshraniční činností. Společné audity jsou správní šetření prováděná společně příslušnými orgány dvou nebo více členských států za účelem přezkoumání případu spojeného s jednou nebo více osobami společného nebo doplňujícího se zájmu těchto členských států. Společné audity mohou významně přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. Společné audity by měly být strukturovány tak, aby poskytovaly právní jistotu daňovým poplatníkům prostřednictvím jasných procesních pravidel včetně zmírnění rizika dvojího zdanění.

(21)V zájmu zajištění účinnosti procesu by měly být odpovědi na žádosti o společné audity poskytovány ve stanovené lhůtě. Zamítnutí žádostí by měla být řádně odůvodněna. Procesní opatření vztahující se na společný audit by měla odpovídat opatřením platným v členském státě, v němž se provádí příslušná auditorská činnost. Zúčastněné členské státy by proto měly vzájemně uznávat důkazy shromážděné během společného auditu. Stejně důležité je, aby se příslušné orgány dohodly na skutečnostech a okolnostech případu a usilovaly o dosažení dohody o tom, jak interpretovat daňové postavení auditované osoby (osob). Aby bylo zajištěno, že výsledek společného auditu bude možné implementovat v zúčastněných členských státech, měla by závěrečná zpráva mít stejnou právní hodnotu jako příslušné vnitrostátní nástroje, které jsou vydávány na základě auditu v zúčastněných členských státech. V případě potřeby by členské státy měly poskytnout právní rámec k provedení odpovídající úpravy.

(22)Uznávajíce, že společné audity jsou založeny na vzájemné důvěře mezi příslušnými orgány zúčastněných členských států, by výměna informací týkajících se obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního procesu nebo informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem, v rámci společného auditu neměla být odmítnuta. Tyto vyměněné informace by však měly zůstat důvěrné a neměly by být poskytovány třetím stranám.

(23)Důležité také je zajistit účinnou výměnu informací na požadavek a spolupráci mezi příslušnými orgány. Příslušné orgány, které obdrží informace v souladu s článkem 5 nebo 9 směrnice 2011/16/EU, by proto měly být povinny poskytnout zpětnou vazbu příslušnému orgánu, který tyto informace poskytl, ohledně všech výměn na požadavek, a to do 30 dnů od okamžiku, kdy bude znám výsledek použití požadovaných informací.

(24)Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU zásadně používaly k vyměření, správě a vymáhání daní, na které se vztahuje věcná působnost uvedené směrnice. Z tohoto důvodu a s ohledem na význam, který má DPH pro fungování vnitřního trhu, je vhodné objasnit, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být použity také k vyměření, správě a vymáhání DPH a jiných nepřímých daní.

(25)Je nezbytné účinně chránit osobní údaje, které si členské státy vyměňují podle směrnice 2011/16/EU. Pokud dojde k narušení ochrany osobních údajů ve smyslu čl. 4 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 24 v jednom nebo více členských státech, měly by členské státy jakožto společní správci údajů rozhodnout, zda porušení vyžaduje pozastavení výměny informací s členským státem (státy), kde k porušení ochrany došlo, a zda by měla být Komise jako zpracovatel požádána o pozastavení těchto výměn. Pozastavení by mělo trvat do doby, než členské státy požádají Komisi, aby znovu umožnila výměnu informací podle směrnice 2011/16/EU s členským státem, v němž k porušení ochrany došlo.

(26)S cílem zajistit jednotné podmínky k provedení směrnice 2011/16/EU, a zejména pro automatickou výměnu informací mezi správci daně, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí standardního formuláře s omezeným počtem složek včetně jazykových režimů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 25 .

(27)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 26 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů.

(28)Každé zpracování osobních údajů uskutečněné v rámci této směrnice musí být v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

(29)Tato směrnice respektuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(30)Cíle této směrnice, konkrétně účinná správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemohou být uspokojivě dosaženy na úrovni členských států. Cílem je zlepšit spolupráci mezi správci daně a to vyžaduje jednotná pravidla, která mohou být účinná v přeshraničních situacích, a proto mohou být lépe dosažena na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31)Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

1)V článku 3 se bod 9 mění takto:

a)Písmeno a) prvního pododstavce se nahrazuje tímto:

„a)Pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a, 8aa, 8ab a 8ac systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozího požadavku a v předem stanovených pravidelných intervalech.“

b)V prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8a, 8aa a 8ac systematické sdělování předem určených informací podle písmen a) a b) tohoto bodu.“

c)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„V souvislosti s čl. 8 odst. 3a a 7a, čl. 21 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 a 3 má jakýkoli pojem psaný velkými písmeny význam, který má podle odpovídajících definic stanovených v příloze I. V souvislosti s článkem 8aa a přílohou III má kterýkoli pojem psaný velkými písmeny význam, který má podle odpovídajících definic stanovených v příloze III. V souvislosti s článkem 8ac a přílohou V má kterýkoli pojem psaný velkými písmeny význam, který má podle odpovídajících definic stanovených v příloze V.“.

2)Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 5a

Předpokládaný význam

1.Pro účely žádosti uvedené v článku 5 se má za to, že požadované informace jsou považovány za předpokládaně relevantní, pokud se dožadující orgán v době podání žádosti domnívá, že v souladu s jeho vnitrostátním právem existuje přiměřená možnost, aby byly požadované informace relevantní pro daňové záležitosti jednoho nebo několika daňových poplatníků, ať již identifikovaných jménem nebo jinak, a byly opodstatněné pro účely šetření.

2.S cílem prokázat předpokládaný význam požadovaných informací poskytne dožadující příslušný orgán dožádanému orgánu podpůrné informace zejména o daňovém účelu, pro který jsou informace vyžádány, a o důvodech naznačujících, že tyto informace, které v předmětném má v držení dožádaný orgán, nebo že je má či kontroluje osoba, která spadá do pravomoci dožádaného orgánu v rámci jeho jurisdikce.

Článek 5b

Skupinové žádosti

Žádost uvedená v článku 5 se může týkat skupiny daňových poplatníků, kteří nemohou být identifikováni jednotlivě jménem nebo jinak, ale lze je popsat pouze na základě společného souboru vlastností.

V takových případech poskytne dožadující příslušný orgán dožádanému orgánu následující informace:

a)podrobný popis společných charakteristik skupiny a

b)vysvětlení rozhodného práva a skutečností, na jejichž základě existuje důvod se domnívat, že daňoví poplatníci ve skupině nedodrželi ustanovení rozhodného práva, včetně skutečností a okolností souvisejících se zapojením třetí strany, která aktivně přispěla k potenciálnímu neplnění povinností daňových poplatníků ve skupině plynoucích ze zákona.“.

3)V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Žádost uvedená v článku 5 může obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Domnívá-li se dožádaný orgán, že není nutné žádné správní šetření, neprodleně uvědomí dožadující orgán o svých důvodech.“.

4)Článek 8 se mění takto:

a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.Příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu veškeré dostupné informace týkající se rezidentů v tomto jiném členském státě o následujících konkrétních kategoriích příjmů a kapitálu, jak mají být: chápány podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, který předmětné informace sděluje:

a)příjmy ze zaměstnání;

b)odměny členů statutárních orgánů;

c)produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření;

d)důchody;

e)vlastnictví nemovitostí a příjmy z nich;

f)licenční poplatky.

Za zdaňovací období začínající 1. ledna 2023 nebo později musí sdělení informací uvedených v prvním pododstavci zahrnovat daňové identifikační číslo (DIČ) členského státu sídla daňového poplatníka.

Členské státy každoročně informují Komisi o nejméně dvou kategoriích příjmů a kapitálu uvedených v prvním pododstavci, o nichž sdělují informace týkající se rezidentů jiného členského státu.

2.Před 1. lednem 2023 informují členské státy Komisi alespoň o čtyřech kategoriích uvedených v odstavci 1, pro které příslušný orgán každého členského státu sdělí prostřednictvím automatické výměny příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu informace o rezidentech předmětného jiného členského státu. Informace se vztahují na zdaňovací období začínající 1. lednem 2024 nebo později.“.

b)V odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

c)Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.Sdělení informací podle odstavců 1 a 3a se uskuteční jednou ročně do devíti měsíců od konce kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, k němuž se informace vztahují.“.

5)Článek 8a se mění takto:

a)V odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)pokud jde o informace vyměňované podle odstavce 1 – neprodleně po vydání, změně nebo obnovení předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen a nejpozději tři měsíce po skončení poloviny kalendářního roku, během něhož byla předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžná posouzení převodních cen vydána, změněna nebo obnovena;“.

b)V odstavci 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)souhrn předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen, včetně popisu příslušných obchodních činností nebo transakcí nebo řady transakcí a jakýchkoli dalších informací, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posouzení potenciálního daňového rizika, aniž by to vedlo ke zpřístupnění obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního procesu nebo informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.“.

c)Odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.Bez ohledu na odkaz na předpokládaný význam čl. 1 odst. 1 a na podmínky předpokládaného významu stanovené v článku 5a mohou členské státy v souladu s článkem 5 a s přihlédnutím k čl. 21 odst. 4 požadovat dodatečné informace, včetně úplného znění předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen.“.

6)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8ac

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací oznámených provozovateli platforem

1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby požádal oznamující provozovatele platformy, aby splnili požadavky náležité péče a oznamování stanovené v oddílech II a III přílohy V. Každý členský stát rovněž zajistí účinné provádění těchto pravidel a jejich dodržování v souladu s oddílem IV přílohy V.

2.V souladu s použitelnými požadavky náležité péče a oznamování obsaženými v oddílech II a III přílohy V sdělí příslušný orgán každého členského státu automatickou výměnou ve lhůtě stanovené v odstavci 3 příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu druhého pododstavce B bodu 3 části I přílohy V a/nebo ve kterém je umístěna předmětná nemovitost, následující informace za oznamovací období od 1. ledna 2022, týkající se každého oznamovaného prodejce:

a)název, adresu sídla a DIČ oznamujícího provozovatele platformy, jakož i obchodní název/názvy platformy/platforem, ve vztahu k níž/nimž provádí oznamující provozovatel platformy oznámení;

b)jméno a příjmení prodejce, které je fyzickou osobou, a zapsaný název prodejce, který je právním subjektem;

c)primární adresu;

d)jakékoli daňové identifikační číslo, nebo v případě chybějícího DIČ, funkční ekvivalent vydaný prodejci, včetně členského státu, který toto číslo vydal;

e)identifikační číslo obchodního rejstříku prodejce, který je právním subjektem;

f)identifikační číslo prodejce pro účely daně z přidané hodnoty (DPH), je-li k dispozici;

g)datum narození prodejců, kteří jsou fyzickými osobami;

h)identifikátor finančního účtu, na který je protiplnění vyplaceno nebo připsáno, pokud je k dispozici oznamujícímu provozovateli platformy a příslušný orgán členského státu, v němž je prodejce rezidentem, neoznámil příslušným orgánům všech ostatních členských států, že nezamýšlí používat k tomuto účelu identifikátor finančního účtu;

i)pokud se liší od názvu oznamovaného prodejce, jméno držitele a číslo finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další finanční identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k předmětnému držiteli účtu;

j)každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu druhého pododstavce odstavce B bodu 3 oddílu I přílohy V;

k)celkovou částku protiplnění vyplacenou nebo připsanou během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období;

l)veškeré poplatky, provize nebo daně zadržené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období.

Pokud oznamovaný prodejce poskytuje služby pronájmu nemovitostí, budou sděleny následující další informace příslušnému orgánu členského státu, v němž je oznamovaný prodejce rezidentem pro daňové účely:

a)adresa a každé zařazení do listu nemovitostí, určené na základě postupů stanovených v oddíle II odstavci E přílohy V, a příslušné registrační číslo pozemku, je-li k dispozici;

b)pokud je to možné, počet dní, kdy byl každý list nemovitostí pronajat během oznamovacího období, a typ každého listu nemovitostí.

3.Sdělení podle odstavce 2 se uskuteční pomocí standardního formuláře uvedeného v čl. 20 odst. 7 do 2 měsíců po skončení oznamovacího období, na které se vztahují povinné oznamování oznamujícího provozovatele platformy.

4.Pro účely plnění oznamovacích povinností podle odstavce 1 stanoví každý členský stát nezbytná pravidla, která vyžadují, aby se oznamující provozovatel platformy ve smyslu pododstavce A bodu 3 písm. b) oddílu I přílohy V registroval v rámci Unie. Příslušný orgán členského státu registrace přidělí takovému oznamujícímu provozovateli platformy individuální identifikační číslo.

Členské státy stanoví pravidla, podle kterých se oznamující provozovatel platformy může rozhodnout zaregistrovat u příslušných orgánů jednoho členského státu v souladu s pravidly stanovenými v příloze V oddíle IV odstavci F.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření nezbytná k registraci a identifikaci oznamujících provozovatelů platforem. Tyto prováděcí akty budou přijaty postupem podle čl. 26 odst. 2.“

7)Článek 8b se mění takto:

a)Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Členské státy poskytnou Komisi každoročně statistiky o objemu automatických výměn podle čl. 8 odst. 1 a 3a, článku 8aa a článku 8ac a informace o správních a jiných souvisejících nákladech a přínosech souvisejících s výměnami dat, které se uskutečnily, a případné změny jak pro správce daně, tak i pro třetí strany.“.

b)Odstavec 2 se zrušuje.

8)Článek 11 se mění takto:

a)Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Za účelem výměny informací uvedených v článku 1 odst. 1 může příslušný orgán členského státu požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby úředníci zmocnění prvním uvedeným členským státem a v souladu s procesními opatřeními stanovenými druhým uvedeným členským státem:

a)byli přítomni v prostorách, kde správní orgány dožádaného členského státu plní své úkoly;

b)byli přítomni při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu;

c)se podíleli na správních šetřeních prováděných dožádaným členským státem prostřednictvím případného použití elektronických prostředků komunikace.

Příslušný dožadovaný orgán odpoví na žádost podle prvního pododstavce do 30 dnů, aby potvrdil svůj souhlas nebo sdělil své odůvodněné odmítnutí dožadujícímu orgánu.

Jsou-li požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty kopie těchto dokumentů.“.

b)V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jsou úředníci dožadujícího orgánu přítomni při administrativních šetřeních nebo se účastní pomocí elektronických komunikačních prostředků, mohou vyslechnout dotčené osoby a prozkoumat záznamy.“

9)V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.Příslušný orgán každého dotčeného členského státu rozhodne, zda si přeje se souběžných kontrol zúčastnit. Do 30 dnů od přijetí návrhu potvrdí orgánu, který navrhl souběžnou kontrolu, souhlas s jejím provedením anebo její odmítnutí, které musí odůvodnit.“.

10)Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL IIa

Společné audity

Článek 12a

Společné audity

1.Pro účely této směrnice se „společným auditem“ rozumí správní šetření, které společně provádějí příslušné orgány dvou nebo více členských států předem dohodnutým a koordinovaným způsobem za účelem posuzování případu propojeného s jednou nebo více osobami společného nebo doplňkového zájmu jejich příslušných členských států.

2.Pokud příslušný orgán jednoho členského státu požádá příslušný orgán jiného členského státu (nebo jiných členských států) o provedení společného auditu jedné nebo více osob společného nebo doplňujícího zájmu se všemi jejich příslušnými členskými státy, dožádané orgány odpoví na žádost do 30 dnů od přijetí žádosti.

3.Žádost o společný audit s příslušným orgánem členského státu může být zamítnuta z odůvodněných důvodů, zejména z některého z následujících důvodů:

a)požadovaný společný audit by zahrnoval provedení šetření nebo sdělování informací v rozporu s právními předpisy dožádaného členského státu;

b)dožadující orgán není z právních důvodů schopen sdělit informace podobné těm, které by dožádaný členský stát očekával během společného auditu.

4.Pokud jedna nebo více osob požádá příslušný orgán dvou nebo více členských států o společný audit osoby (osob), dožádané orgány odpoví na tuto žádost do 30 dnů.

Pokud dožádaný orgán žádost zamítne, uvědomí dožadující osobu (osoby) o důvodech, proč tak učinil.

5.Bez ohledu na omezení stanovená v čl. 17 odst. 4 nesmí být poskytování informací příslušnému orgánu členského státu v rámci společného auditu podle tohoto článku odmítnuto z důvodu, že by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu nebo z důvodu informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. Tím není dotčena povinnost přijímajícího příslušného orgánu tyto informace neposkytovat ani žádným způsobem nesdělovat třetím stranám.

6.Společné audity se provádějí v souladu s procedurálními pravidly platnými v členském státě, v němž dochází k provádění akcí souvisejících s auditem. Důkazy shromážděné v rámci společného auditu v jednom členském státě podle jeho právních předpisů vzájemně uznávají všechny ostatní příslušné orgány členských států, které se účastní společného auditu.

7.Pokud příslušné orgány dvou nebo více členských států provádějí společný audit, dohodnou se na skutečnostech a okolnostech případu a vynasnaží se dosáhnout dohody o daňové situaci dotčené auditované osoby či osob na základě výsledků společného auditu. Závěry auditu budou zapracovány do závěrečné zprávy, která má stejnou právní hodnotu jako příslušné vnitrostátní nástroje vydané po provedení auditu.

8.Pro účely provádění závěrečné zprávy stanoví členské státy ze zákona možnost provést odpovídající úpravu.

9.Příslušné orgány členských států, které provedly společný audit, oznámí auditovanému subjektu (osobám) do 30 dnů od vydání závěrečné zprávy výsledek auditu včetně závěrečné zprávy.

10.Na jazykových režimech společného auditu se dohodnou příslušné orgány, které se na auditu podílejí.“.

11)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Poskytne-li příslušný orgán informace podle článků 5 nebo 9, zašle příslušný orgán, který informace obdrží, aniž jsou dotčena pravidla o daňovém tajemství a ochraně údajů použitelná v jeho členském státě, zpětnou vazbu příslušnému orgánu, který informace poskytl, a to co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů poté, co je znám výsledek použití požadovaných informací.

Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů praktická opatření pro poskytování zpětné vazby v takových případech. Tyto prováděcí akty budou přijaty postupem podle čl. 26 odst. 2.“.

12)Článek 16 se mění takto:

a)V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Informace sdělované mezi členskými státy v jakékoli formě podle této směrnice podléhají úřednímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel. Tyto informace mohou být použity pro vyměření, správu a vymáhání daní podle domácích právních předpisů týkajících se daní uvedených v článku 2 a také DPH a jiných nepřímých daní.“.

b)Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.Se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který poskytuje informace na základě této směrnice, a pouze umožňují-li to právní předpisy členského státu příslušného orgánu, jenž informace obdrží, mohou být informace a dokumenty získané na základě této směrnice použity k účelům jiným než uvedeným v odstavci 1.

Příslušný orgán každého členského státu sdělí příslušným orgánům všech ostatních členských států seznam účelů, ke kterým lze v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy použít informace a dokumenty jiné než uvedené v odstavci 1. Příslušný orgán, který obdrží informace, může přijaté informace a dokumenty použít bez povolení uvedeného v prvním pododstavci ke kterémukoli z účelů uvedených sdělujícím členským státem.“.

13)V článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.Dožádaný orgán v jednom členském státě poskytne dožadujícímu orgánu v jiném členském státě informace podle článku 5 za předpokladu, že dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl za daných okolností použít k získání požadovaných informací, a využil všechny dostupné prostředky s výjimkou těch, které by způsobovaly nepřiměřené obtíže, aniž by se vystavoval nebezpečí ohrožení dosažení svých cílů.“

14)Článek 20 se mění takto:

a)V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.Ve standardním formuláři podle odstavce 1 uvede dožadující orgán alespoň tyto informace:

a)totožnost zkoumané nebo vyšetřované osoby a v případě skupinových žádostí uvedených v článku 5b komplexní popis společných charakteristik skupiny;

b)daňový účel, k němuž jsou informace požadovány.“.

b)Odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.Spontánní informace a jejich potvrzení podle článků 9 a 10, žádosti o správní oznámení podle článku 13, informace o zpětné vazbě podle článku 14 a sdělení podle čl. 16 odst. 2 a 3 a čl. 24 odst. 2 se zasílají prostřednictvím standardních formulářů přijatých Komisí postupem podle čl. 26 odst. 2.

4. Automatická výměna informací podle článků 8 a 8ac se provádí ve standardním počítačovém formátu zaměřeném na usnadnění takové automatické výměny, přijatém Komisí postupem podle čl. 26 odst. 2.“.

15)V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:

‚7.Komise vyvine a poskytne technickou a logistickou podporu bezpečnému ústřednímu rozhraní ke správní spolupráci v oblasti daní, pokud členské státy komunikují s použitím standardních formulářů podle čl. 20 odst. 1 a 3. K tomuto rozhraní mají přístup příslušné orgány všech členských států. Pro účely shromažďování statistik má Komise přístup k informacím o výměnách dat zaznamenaných do rozhraní, které lze automaticky extrahovat. Přístupem Komise není dotčena povinnost členských států poskytovat statistiky o výměnách informací v souladu s článkem 23 odst. 4.

Komise stanoví nezbytná praktická opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty budou přijaty postupem podle čl. 26 odst. 2.“.

16)V článku 22 se odstavec 1a nahrazuje tímto:

‚1a.Pro účely provádění a vymáhání právních předpisů členských států, kterými se provádí tato směrnice, a k zajištění fungování správní spolupráce, kterou tato směrnice zřizuje, stanoví členské státy ze zákona přístup správců daně k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedené v článcích 13, 30, 31, 32a a 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849*.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“.

17)V článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Členské státy ve své jurisdikci přezkoumají a vyhodnotí účinnost správní spolupráce v souladu s touto směrnicí v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a každoročně sdělí Komisi výsledky svého hodnocení.“.

18)V článku 23a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle článku 23, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají úřednímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

Zprávy a dokumenty vypracované Komisí uvedené v prvním pododstavci mohou členské státy použít pouze pro analytické účely a nesmějí je zveřejnit ani zpřístupnit žádné další osobě nebo právnímu subjektu bez výslovného souhlasu Komise.

Bez ohledu na první a druhý pododstavec může Komise zveřejňovat každoročně anonymizované souhrny statistických údajů, které jí členské státy sdělují v souladu s čl. 23 odst. 4.“.

19)Článek 25 se mění takto:

a)Odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem a příslušné orgány jednotlivých členských států se považují za společné správce údajů a Komise se považuje za zpracovatele údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679*.

3.Bez ohledu na odstavec 1 zajistí každý členský stát, aby jeho příslušný orgán nebo každý oznamující finanční orgán, případně zprostředkovatel nebo oznamující provozovatel platformy, který spadá do jeho pravomoci:

a)informoval každou dotčenou osobu o tom, že informace týkající se tohoto jednotlivce budou shromažďovány a předávány v souladu s touto směrnicí;

b)poskytl každé osobě veškeré informace, na které má předmětná osoba právo od správce údajů, v dostatečném časovém předstihu tak, aby jednotlivec mohl uplatnit svá práva na ochranu údajů, v každém případě před oznámením informací předmětné osoby.

Bez ohledu na první pododstavec písm. b) stanoví každý členský stát pravidla ukládající oznamujícím provozovatelům platforem povinnost informovat oznamované prodejce o oznámeném protiplnění.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“.

b)Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.Členské státy zajistí, aby v případě porušení ochrany osobních údajů ve smyslu čl. 4 bodu 12 nařízení (EU) 2016/679 mohly příslušné orgány požádat Komisi jako zpracovatele o zmírňující opatření formou pozastavení výměny informací podle této směrnice s členským státem, kde k porušení ochrany došlo.

Pozastavení trvá, dokud příslušné orgány nepožádají Komisi, aby znovu umožnila výměnu informací podle této směrnice s členským státem, v němž k porušení ochrany došlo.“.

20)Článek 25a se nahrazuje tímto:

„Článek 25a

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa, 8ab a 8ac a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“.

21)Doplňuje se nová příloha V, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 2

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 31. prosince 2021. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení.

Předmětná ustanovení vstoupí v platnost ke dni 1. ledna 2022.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich oficiální zveřejnění. Členské státy jsou povinny stanovit, jakým způsobem bude tento odkaz realizován.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

   Za Radu

   Předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Řídící a kontrolní systém

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 27  

14

14.03

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V pracovním programu Komise na rok 2020 se mezi prioritami uvádí boj proti daňovým únikům. V návaznosti na to je klíčovou oblastí činnosti další posílení boje proti daňovým únikům a zvýšení transparentnosti a výměny informací.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl

Cílem navrhovaných právních předpisů je zlepšit fungování stávajících politických ustanovení směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci. Navrhovaná zlepšení se týkají všech forem výměny informací a správní spolupráce. Jejich cílem je také rozšíření rozsahu automatické výměny informací, pokud jde o informace oznámené provozovateli platforem.

Příslušné aktivity ABM/ABB

ABB 3

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Zlepšení stávajícího ustanovení by mělo mít pozitivní vliv na účinné uplatňování směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci. Jednotné řešení současných nedostatků v účinnosti zajistí právní jistotu a srozumitelnost.

Cílem oznamovací povinnosti týkající se příjmů dosažených na základě používání digitálních platforem je především informovat správce daně o činnostech, jejichž rozměr přesahuje jednu jurisdikci. Informace oznámené a vyměněné s relevantními jurisdikcemi umožní příslušným orgánům vyměřit splatnou daň na základě správných a úplných informací. Uložením požadavku na oznamování digitálních platforem se navíc bude oznamovat příjem prodejců takovým způsobem, aby se mezi prodejci vytvořily rovné podmínky bez ohledu na to, zda pracují prostřednictvím digitálních platforem. Všichni provozovatelé platforem navíc budou podléhat stejným požadavkům.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Návrh se bude řídit požadavky směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci (kterou mění), pokud jde o následující body: i) roční poskytování statistických údajů o výměně informací členskými státy a ii) předložení zprávy Komisí na základě těchto statistik, včetně účinnosti automatické výměny informací.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci bude pozměněna tak, aby došlo k okamžitému zlepšení fungování stávajících ustanovení a zavedly se povinnosti provozovatelů digitálních platforem s cílem shromažďovat a oznamovat informace o příjmech generovaných daňovými poplatníky prostřednictvím digitálních platforem.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Opatření na úrovni EU přinese ve srovnání s iniciativami jednotlivých členských států v této oblasti přidanou hodnotu. Zaprvé zajistí důsledné uplatňování pravidel v celé EU. Zadruhé budou všechny platformy v oblasti působnosti podléhat stejným požadavkům na oznamování. Zatřetí bude oznamování doprovázeno výměnou informací a jako takové umožní správcům daně získat komplexní soubor informací o příjmech získaných prostřednictvím digitální platformy. Koordinovaná opatření na úrovni EU tak mohou zajistit účinnost a úplnost systému výměny informací a správní spolupráci lépe než jednotlivé iniciativy členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Pokud jde o provozovatele digitálních platforem, má 12 členských států zavedeny právní a/nebo správní pokyny, na jejichž základě by provozovatelé platforem museli oznamovat správcům daně informace o prodejcích působících na jejich platformě. Další čtyři členské státy plánují zavést takové právní předpisy nebo správní pokyny. Většina členských států navíc provedla kontroly souladu zaměřené na transakce umožňované platformami, jako jsou audity, dekrety nebo informační kampaně.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Jelikož je tento návrh koncipován jakožto novelizace směrnice o správní spolupráci 2011/16/EU, budou postupy, režimy a nástroje informačních technologií, které již byly zřízeny, nebo které jsou vyvíjeny v souvislosti s uvedenou směrnicí, k dispozici k použití pro účely tohoto návrhu.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 29

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

EIB a Evropský investiční fond;

orgány uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty;

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Tento návrh je založen na existujícím rámci a systémech automatické výměny informací, které byly vytvořeny podle článku 21 Směrnice 2011/16/EU v souvislosti s předcházející změnou. Komise spolu s členskými státy zpracuje standardizované formuláře a formy pro výměnu informací prostřednictvím prováděcích opatření. Pokud jde o společnou komunikační síť – CCN, která umožní výměnu informací mezi členskými státy, je Komise odpovědná za rozvoj takové sítě a členské státy se zavážou, že vytvoří příslušnou vnitrostátní infrastrukturu, která umožní výměnu informací prostřednictvím sítě CCN.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Členské státy se zavazují:

- Sdělit Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací ve směrnici uvedené v článcích 8, 8a, 8aa, 8ab a navrhovaném článku 8ac, jakož i dosažené praktické výsledky;

- poskytovat seznam statistických údajů, který stanoví Komise v souladu s postupem v čl. 26 odst. 2 (prováděcí opatření), pro hodnocení této směrnice.

V článku 27 se Komise zavázala předkládat každých pět let zprávu o uplatňování této směrnice; tato lhůta začala běžet od 1. ledna 2013. Výsledky tohoto návrhu (kterým se mění směrnice o správní spolupráci) budou zahrnuty do zprávy pro Evropský parlament a Radu, která bude vydaná do 1. ledna 2028.

2.2.Řídící a kontrolní systém

2.2.1.Zjištěná rizika

Byla zjištěna tato potenciální rizika:

- Členské státy se zavazují, že Komisi poskytnou statistické údaje, které se potom použijí pro hodnocení směrnice. Komise se zavazuje předkládat každých 5 let zprávu o těchto údajích. Členské státy se zavazují, zejména co se týče automatické výměny informací, předávat Komisi roční hodnocení o efektivnosti této výměny. S tím spojené riziko spočívá v tom, že údaje, které Komise obdržela, nemají očekávanou kvalitu.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Program Fiscalis podpoří interní kontrolní systém v souladu s nařízením (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013 30 poskytnutím finančních prostředků na následující tituly:

- společné akce (např. ve formě projektových skupin);

- vývoj technických specifikací včetně schématu XML.

Hlavní prvky kontrolní strategie jsou:

Veřejné zakázky

Kontrolní postupy pro veřejné zakázky definované ve finančním nařízení: k zadání veřejné zakázky dochází po ověření, které zavedeným postupem provedou útvary Komise, přičemž se zohledňují smluvní závazky a řádné finanční i obecné řízení. Opatření proti podvodům (kontroly, zprávy atd.) budou obsažena ve všech smlouvách uzavřených mezi Komisí a příjemci. Základem každé konkrétní smlouvy jsou podrobné zadávací podmínky. Schvalovací proces se striktně řídí metodikou TAXUD TEMPO: provádí se přezkum, případně úpravy předmětu plnění a nakonec se transakce výslovně schválí (nebo zamítne). Nelze vyplatit žádnou fakturu bez „akceptačního dopisu“.

Technické ověřování pro veřejné zakázky

GŘ TAXUD provádí kontroly předmětů plnění a dozor nad operacemi a službami prováděnými dodavateli/zhotoviteli/poskytovateli. Také pravidelně provádí audity jakosti a bezpečnostní audity dodavatelů/zhotovitelů/poskytovatelů. Audity jakosti ověřují, jestli jejich procesy splňují pravidla a postupy, které jsou definovány v plánech jakosti. Bezpečnostní audity se zaměřují na konkrétní procesy, postupy a nastavení.

Kromě výše uvedených kontrol provádí GŘ TAXUD také tradiční finanční kontroly:

Předběžné ověřování závazků

Veškeré závazky v rámci GŘ TAXUD ověřuje vedoucí oddělení pro finance a obchodní korespondent úseku lidských zdrojů. V důsledku toho je předběžně ověřováno 100 % přidělených částek. Tento postup poskytuje vysokou úroveň jistoty, co se týče legality a správnosti transakcí.

Předběžné ověřování plateb

Předběžně je ověřováno 100 % plateb. Kromě toho je náhodně vybrána alespoň jedna platba (ze všech kategorií výdajů) týdně k dalšímu ověření ex ante; toto ověření provádí vedoucí finančního oddělení a obchodní korespondent úseku lidských zdrojů. Není stanoven žádný cíl, co se týče pokrytí, jelikož účelem tohoto ověřování je „náhodná“ kontrola plateb za účelem zjištění, jestli všechny platby byly připraveny v souladu s požadavky. Zbývající platby jsou denně zpracovávány v souladu s platnými pravidly.

Prohlášení dále pověřených schvalujících osob (AOSD)

Všechna prohlášení na podporu výroční zprávy o činnosti za příslušný rok podepisují dále pověřené schvalující osoby. Tato prohlášení se týkají operací prováděných v rámci programu. AOSD prohlašují, že operace související s plněním rozpočtu byly provedeny v souladu se zásadami řádného finančního řízení, že zavedené systémy řízení a kontroly poskytují uspokojivou záruku ohledně zákonnosti a řádnosti transakcí a že rizika související s těmito operacemi byla řádně identifikována, nahlášena a že byla realizována zmírňující opatření.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Zavedené kontroly poskytují GŘ TAXUD dostatečnou záruku kvality a správnosti výdajů a snižují riziko nedodržování předpisů. Výše uvedená opatření kontrolní strategie snižují potenciální rizika na méně než vytyčená 2 % a vztahují se na všechny příjemce. Jakákoli další opatření pro snížení rizik by znamenala neúměrně vysoké náklady, a proto se neplánují. Celkové náklady vzniklé při provádění výše uvedené kontrolní strategie – pro všechny výdaje v rámci programu Fiscalis 2020 – jsou omezeny na 1,6 % celkových zaplacených plateb. U této iniciativy by se měly udržet na tomto poměru. Kontrolní strategie programu snižuje riziko neshody s předpisy prakticky na nulu a je úměrná v souvislosti s riziky, která s sebou program nese.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 31 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 32 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování na základě uvedeného nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh  
výdaje

Příspěvek

14.03.01

RP/NRP 33

zemí ESVO 34

kandidátských zemí 35

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1A – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Zlepšení řádného fungování systémů zdanění

Rozl.

NE

NE

NE

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Číslo  
[…][Okruh………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…][XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

1A

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: TAXUD

Rok 
N 36

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Rok 
N+4

Rok 
N+5

CELKEM

•Operační prostředky

Číslo rozpočtové položky 14.03.01

Závazky

(1)

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

(2)

0,0

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 37  

Číslo rozpočtové položky

(3)

CELKOVÉ prostředky 
GŘ TAXUD

Závazky

=1+1a +3

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

=2+2a

+3

0,0

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

 



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

(5)

0,0

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKOVÉ prostředky  
OKRUHU 1A 
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+6

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

=5+6

0,0

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

•Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

(5)

0,000

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKOVÉ prostředky  
OKRUHŮ 1 až 4 
víceletého finančního rámce 
(hlavní referenční částka)

Závazky

=4+6

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1

Platby

=5+6

0,0

0,4

0,4

0,1

0,1

0,1

1,1





Okruh víceletého finančního rámce

5

„Správní výdaje celkem“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Rok 
N+4

CELKEM

GŘ: TAXUD

•Lidské zdroje

0,069

0,069

0,028

0,014

0,014

0,194

•Jiné výdaje na správní činnost

0,004

0,004

0,002

0,001

0,001

0,012

GŘ TAXUD CELKEM

Prostředky

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

CELKOVÉ prostředky 
OKRUHU 5 
víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N 38

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Rok 
N+4

Rok 
N+5

CELKEM

CELKOVÉ prostředky  
OKRUHŮ 1 až 5 
víceletého finančního rámce 

Závazky

0,473

0,473

0,130

0,115

0,115

1,306

Platby

0,073

0,473

0,430

0,115

0,115

0,100

1,306

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Rok

N+4

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 39

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 40

Specifikace

0,400

0,100

0,500

Rozvoj

0,280

0,280

Údržba

0,050

0,050

0,050

0,150

Podpora

0,010

0,030

0,030

0,030

0,100

Školení

ITSM (IT Service Management) – řízení služeb IT (infrastruktura, uspořádání akcí, licence atd.)

0,010

0,020

0,020

0,020

0,070

Mezisoučet pro specifický cíl č. 1

0,400

0,400

0,100

0,100

0,100

1,100

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

- Výstup

Mezisoučet pro specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

0,400

0,400

0,100

0,100

0,100

1,100

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Souhrn

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N 41

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Rok 
N+4

CELKEM

OKRUH 5 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,069

0,069

0,028

0,014

0,014

0,194

Ostatní výdaje správní povahy

0,004

0,004

0,002

0,001

0,001

0,012

Mezisoučet OKRUHU 5 
víceletého finančního rámce

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

Mimo OKRUH 5 42  
of the multiannual financial framework

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

Mezisoučet  
mimo OKRUH 5 
víceletého finančního rámce

CELKEM

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Rok N+4

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0,5

0,5

0,2

0,1

0,1

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 43

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z „celkového rámce")

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  44

- v ústředí

- v delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – nepřímý výzkum)

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

0,5

0,5

0,2

0,1

0,1

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Příprava schůzí a korespondence s členskými státy; práce na formulářích, formátech IT a centrálním rejstříku;

Zadávání práce na systému IT externím dodavatelům

Externí zaměstnanci

Nevztahuje se na tento návrh.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující právní subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

 

3,3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 45

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

(1)    Evropská komise, Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019-2024, Unie, která si klade vyšší cíle, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf .
(2)    COM(2020) 456 final.
(3)    COM(2020) 312 final.
(4)    COM(2020) 313 final.
(5)    Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, vyhodnocení směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS, SWD (2019) 328 final.
(6)    Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
(7)    Společné fórum EU pro převodní ceny, „A Coordinated Approach to Transfer Pricing Controls within the EU“ (Koordinovaný přístup ke kontrolám transferových cen v EU), JTPF/013/2018/EN, říjen 2018.
(8)    Pověřovací dopis adresovaný komisaři pro hospodářství Paolu Gentilonimu, od Ursuly von der Leyenové, současné Evropské komise, 10. září 2019.
(9)    Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
(10)    Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).
(11)    Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).
(12)    Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1).
(13)    Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými právními subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(16)    Pracovní dokument útvarů Komise (n 2).
(17)    (vložte odkaz na stanovisko Výboru pro kontrolu regulace).
(18)    (vložte odkaz na konečné posouzení dopadů).
(19)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(20)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(21)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
(22)    Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, vyhodnocení směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS, SWD (2019) 328 final.
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. EU L 347, 20.12.2013, s. 25).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými právními subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES.
(27)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(28)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(29)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program činnosti Společenství ke zdokonalení systémů nepřímého zdanění na vnitřním trhu v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES, Úř. věst. L 347, s. 25, 20.12.2013.
(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Úř. věst. 136, s. 1, 31.5.1999.
(32)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem, Úř. věst. 292, s. 2, 15.11.96.
(33)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(34)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(35)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(36)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(37)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(38)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(39)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (například počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(40)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“
(41)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(42)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(43)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(44)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(45)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 15.7.2020

COM(2020) 314 final

PŘÍLOHA

návrhu směrnice Rady,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní



{SEC(2020) 271 final} - {SWD(2020) 129 final} - {SWD(2020) 130 final} - {SWD(2020) 131 final}


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA V

PRAVIDLA OZNAMOVÁNÍ PRO
provozovatele platforem

Tato příloha stanoví pravidla oznamování a náležité péče, jež musí uplatňovat oznamující provozovatelé platforem, aby mohly členské státy sdělovat automatickou výměnou informace uvedené v čl. 8ac této směrnice.

Tato příloha rovněž popisuje pravidla a správní postupy, které musí mít členské státy zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů oznamování a náležité péče, které jsou v ní stanoveny.

ODDÍL I 

DEFINOVANÉ POJMY

Dále uvedené pojmy mají následující význam:

A. Oznamující provozovatelé platforem

1.„Platformou“ se rozumí kterýkoli software, včetně internetové stránky nebo její části a aplikací, včetně mobilních aplikací, dostupný uživateli, umožňující připojení prodejců k jiným uživatelům za účelem provádění příslušné činnosti přímo či nepřímo pro tyto uživatele. Zahrnuje rovněž jakékoli uspořádání pro shromažďování a vyplácení protiplnění ve vztahu k příslušné činnosti.

Pojem „platforma“ nezahrnuje software, který bez dalšího zásahu do provádění příslušné činnosti umožňuje výhradně:

a)zpracování plateb ve vztahu k příslušné činnosti;

b)uživatelům zařadit příslušnou činnost na seznam nebo ji propagovat;

c)přesměrování nebo převedení uživatelů na platformu.

2.„Provozovatelem platformy“ se rozumí právní subjekt, který uzavírá smlouvy s prodejci tak, aby byla platforma zpřístupněna těmto prodejcům plně nebo zčásti.

3. „Oznamujícím provozovatelem platformy“ se rozumí provozovatel platformy, který se nachází v některé z následujících situací:

a)je daňovým rezidentem členského státu nebo v případě, že provozovatel platformy není daňovým rezidentem členského státu, splňuje některou z těchto podmínek:

i) je založen podle právních předpisů členského státu;

ii) má sídlo (včetně skutečného vedení) v členském státě;

iii)má stálou provozovnu v členském státě;

b)není daňovým rezidentem, ani není v členském státě založen ani v něm není spravován, ani nemá stálou provozovnu v členském státě, ale usnadňuje provádění příslušné činnosti oznamovanému prodejci nebo pronájem nemovitostí nacházejících se v členském státě.

4.„Příslušnou činností“ se rozumí činnost prováděná za účelem protiplnění a zahrnuje kteroukoli následujících možností:

a)pronájem nemovitého majetku;

b)osobní služby;

c)prodej zboží,

d)pronájem jakéhokoli druhu dopravy;

e)investování do skupinového financování a poskytování úvěrů v rámci skupinového financování, jak je definováno v právním rámci Unie pro finanční trhy.

Pojem „příslušná činnost“ nezahrnuje činnost, kterou provádí prodejce jako zaměstnanec oznamujícího provozovatele platformy nebo s ním spojený právní subjekt provozovatele platformy.

5.„Protiplněním“ se rozumí odměna v jakékoli formě, bez jakýchkoli poplatků, provizí nebo daní, které provozovatel platformy sráží nebo účtuje prodejci, která je prodejci zaplacena nebo připsána k dobru v souvislosti s příslušnou činností a jejíž výše je provozovateli platformy známa nebo mu rozumně známa být může.

6.„Osobní službou“ se rozumí služba, která zahrnuje práci založenou na čase nebo na úkolech a která je prováděna jednou či více fyzickými osobami jednajícími navzájem nezávisle nebo jménem právního subjektu a která se provádí na žádost uživatele buď online, nebo fyzicky offline poté, co byla umožněna prostřednictvím platformy.

B. Oznamovaní prodejci

1.„Prodejcem“ se rozumí uživatel platformy, buď jednotlivec, nebo právní subjekt, který je zaregistrován kdykoli v průběhu oznamovacího období v rámci platformy a vykonává příslušnou činnost.

2.„Aktivním prodejcem“ se rozumí kterýkoli prodejce, který buď poskytuje příslušnou činnost během oznamovacího období, nebo je mu v souvislosti s příslušnou činností v průběhu daného období zaplaceno nebo připsáno k dobru protiplnění.

3.„Oznamovaným prodejcem“ se rozumí kterýkoli aktivní prodejce, jiný než vyloučený prodejce, který je rezidentem v některém členském státě, nebo dal do pronájmu nemovitost nacházející se v členském státě.

Oznamovaný prodejce se považuje za rezidenta v členském státě ve smyslu prvního pododstavce, jestliže v průběhu daného oznamovacího období splňuje některou z těchto podmínek:

a)měl primární adresu v členském státě;

b)měl DIČ nebo identifikační číslo pro účely DPH vydané v členském státě;

c)v případě prodejce, který je právním subjektem, měl tento právní subjekt stálou provozovnu v členském státě;

4. „Vyloučeným prodejcem“ se rozumí kterýkoli prodejce, který je vládním subjektem.

C. Ostatní definice

1.„Subjektem“ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

2.„Vládním subjektem“ se rozumí vláda členského státu či jiné jurisdikce, kterýkoli dílčí územní celek členského státu či jiné jurisdikce (který zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem či jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen „vládní subjekt“).

3. „DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo nebo jeho funkční ekvivalent v případě neexistence daňového identifikačního čísla.

4.„Identifikačním číslem pro účely DPH“ se rozumí jedinečné číslo, které identifikuje osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, která je registrována pro účely daně z přidané hodnoty.

5.„Primární adresou“ se rozumí adresa, která je primárním bydlištěm prodejce, který je fyzickou osobou, a adresa, která je sídlem prodejce, jenž je právním subjektem.

6.„Oznamovacím obdobím“ se rozumí kalendářní rok, za který bylo dokončeno oznamování podle oddílu III.

7.„Listem nemovitostí“ se rozumí všechny nemovité jednotky nacházející se na stejné ulici a čísle popisném nabízené k pronájmu v rámci platformy stejným prodejcem.

8.„Identifikátorem finančního účtu“ se rozumí jedinečné identifikační číslo nebo referenční číslo, které má provozovatel platformy k dispozici na bankovním účtu nebo jiném podobném účtu platebních služeb, na nějž se protiplnění platí nebo připisuje.

ODDÍL II 

POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE

K identifikaci oznamovaných prodejců se použijí následující postupy.

A. Prodejci nepodléhající přezkumu

Pro určení, zda se prodejce, který je právním subjektem, považuje za vyloučeného prodejce popsaného v pododstavci B bodě 4, se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na veřejně dostupné informace nebo potvrzení od subjektu, který je právním subjektem.

B. Shromažďování informací o prodejci

1.Oznamující provozovatel platformy je povinen shromažďovat pro každého prodejce, který je fyzickou osobou, následující informace:

a)jméno a příjmení;

b)primární adresu;

c)jakékoli daňové identifikační číslo vydané prodejci, včetně členského státu, který toto číslo vydal;

d)identifikační číslo prodejce pro účely daně z přidané hodnoty (DPH), je-li k dispozici;

e)datum narození.

2.Pro každého prodejce, který je právním subjektem a není vyloučeným prodejcem, shromažďuje oznamující provozovatel platformy následující informace:

a)oficiální název;

b)primární adresu;

c)jakékoli daňové identifikační číslo vydané prodejci, včetně členského státu, který toto číslo vydal;

d)identifikační číslo prodejce pro účely daně z přidané hodnoty (DPH), je-li k dispozici;

e)identifikační číslo podniku;

f)existenci stálé provozovny v Unii, je-li k dispozici, s uvedením každého příslušného členského státu, v němž se tato stálá provozovna nachází.

3.Bez ohledu na pododstavec B body 1 a 2 není oznamující provozovatel platformy povinen shromažďovat informace uvedené v písmenech b) až e) pododstavce B bodu 1 a v písmenech b) až f) pododstavce B bodu 2 v případě, že se spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a sídla prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce.

4.Bez ohledu na písmeno c) pododstavce B bodu 1 a písmena c) a e) pododstavce B bodu 2 nemusí být DIČ nebo případně identifikační číslo podniku shromažďovány v těchto situacích:

a)členský stát, v němž má prodejce sídlo, nevydává prodejci identifikační číslo DIČ nebo identifikační číslo;

b)členský stát, v němž má prodejce sídlo, nevyžaduje, aby bylo DIČ vydané takovému prodejci bylo shromažďováno.

C. Ověřování informací o prodejci

1.Oznamující provozovatel platformy určí, zda informace shromážděné podle odstavce A, pododstavce B bodu 1, písmen a) až e) pododstavce B bodu 2 a odstavce E jsou spolehlivé, pomocí veškerých informací a dokumentace, které má oznamující provozovatel platformy k dispozici ve svých záznamech, jakož i elektronického rozhraní bezplatně zpřístupněného členským státem nebo Unií k ověření platnosti DIČ a/nebo identifikačního čísla pro DPH.

2.Bez ohledu na pododstavec C bod 1 může oznamující provozovatel platformy k dokončení postupů náležité péče podle pododstavce F bodu 2 určit, zda informace shromážděné podle odstavce A, pododstavce B bodu 1, písmen a) až e) pododstavce B bodu 2 a odstavce E jsou spolehlivé, pomocí informací a dokumentů dostupných pro oznamujícího provozovatele platformy v jeho elektronicky prohledávatelných záznamech.

3.V případě použití pododstavce F bodu 3 písmene b) a bez ohledu na pododstavec C bod 1 a pododstavec C bod 2 v případech, kdy má oznamující provozovatel platformy důvod vědět, že některá z informací uvedených v odstavci B nebo E může být nesprávná na základě informací poskytnutých příslušným orgánem členského státu v žádosti týkající se konkrétního prodejce, požádá prodejce o opravu informací, které byly shledány nesprávnými, a k poskytnutí podpůrných dokladů, údajů nebo informací, které jsou spolehlivé a jsou z nezávislého zdroje, například:

a)    platného identifikačního dokladu vydaného vládním orgánem,

b)    nedávného osvědčení o statusu daňového rezidenta.    

D. Určení členského státu (členských států) sídla prodejce pro účely této směrnice

1.Oznamující provozovatel platformy považuje prodejce za rezidenta členského státu primární adresy prodejce. Pokud se liší od členského státu primární adresy prodejce, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta členského státu, v němž byly vydány DIČ nebo identifikační číslo pro DPH. Pokud prodejce poskytl informace o existenci stálé provozovny podle písmene f) pododstavce B bodu 2, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta příslušného členského státu specifikovaného prodejcem.

2.Aniž je dotčen pododstavec D bod 1, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce za rezidenta každého členského státu, který je potvrzen službou elektronické identifikace danou k dispozici členským státem nebo Unií podle pododstavce B bodu 3.

E. Shromažďování informací o pronajatém nemovitém majetku

Pokud se prodejce zabývá příslušnou činností, která zahrnuje pronájem nemovitého majetku, shromažďuje oznamující provozovatel platformy adresu všech listů nemovitostí, a pokud bylo vydáno, příslušné registrační číslo pozemku.

F. Časování a platnost postupů náležité péče

1.Oznamující provozovatel platformy dokončí postupy náležité péče stanovené v odstavcích A až E do 31. prosince daného oznamovacího období.

2.Bez ohledu na pododstavec F bod 1 se u prodejců, kteří již byli zaregistrováni na platformě od 1. ledna 2022 nebo ode dne, kdy se právní subjekt stane oznamujícím provozovatelem platformy, musí být postupy náležité péče stanovené v odstavcích A až E dokončeny do 31. prosince druhého oznamovacího období oznamujícího provozovatele platformy.

3.Bez ohledu na pododstavec F bod 1 se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na postupy náležité péče provedené s ohledem na předchozí oznamovací období, pokud:

a)informace prodejce požadované v pododstavci B bodu 1 a pododstavci B bodu 2 byly shromážděny a ověřeny nebo potvrzeny během posledních 36 měsíců a

b)oznamující provozovatel platformy nemá důvod si myslet, že informace shromážděné podle odstavců A, B a E jsou nebo se staly nespolehlivými nebo nesprávnými.

G. Uplatnění postupů náležité péče na aktivní prodejce

Oznamující provozovatel platformy se může rozhodnout, že dokončí postupy náležité péče podle odstavců A až F, a to pouze u aktivních prodejců.

H. Dokončení postupů náležité péče třetími stranami

1.Oznamující provozovatel platformy se může spoléhat na poskytovatele služeb třetí strany při plnění povinnosti náležité péče stanovené v tomto oddíle, avšak odpovědnost za tyto povinnosti nese i nadále oznamující provozovatel platformy.

2.Pokud provozovatel platformy plní povinnosti náležité péče pro oznamujícího provozovatele platformy s ohledem na stejnou platformu podle pododstavce H bodu 1, provádí postupy náležité péče podle pravidel stanovených v tomto oddíle.

ODDÍL III 

POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

A. Čas a způsob oznamování

1.Oznamující provozovatel platformy ve smyslu písmene a) pododstavce A bodu 3 oddílu I podává příslušnému orgánu členského státu určenému v souladu s písmenem a) pododstavce A bodu 3 oddílu I informace stanovené v odstavci B tohoto oddílu za oznamovací období nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce.

2.Pokud oznamující provozovatel platformy ve smyslu písmene a) pododstavce A bodu 3 oddílu I splňuje všechny podmínky v něm uvedené ve více než jednom členském státě, zvolí si jeden z těchto členských států, ve kterém bude plnit požadavky na oznamování stanovené v tomto oddíle. Takový oznamující provozovatel platformy bude předkládat informace za oznamovací období uvedené v odstavci B tohoto oddílu příslušnému orgánu členského státu své volby v souladu s pododstavcem E bodem 1 oddílu IV nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém je za příslušnou činnost zaplaceno nebo připsáno protiplnění oznamovanému prodejci.

3.Oznamující provozovatel platformy ve smyslu písmene b) pododstavce A bodu 3 oddílu I předkládá informace stanovené v odstavci B tohoto oddílu týkající se oznamovacího období příslušnému orgánu členského státu registrace, jak je to stanoveno v souladu s pododstavcem F bodu 1 oddílu IV, nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém je za příslušnou činnost zaplaceno nebo připsáno protiplnění oznamovanému prodejci.

4.Oznamující provozovatel platformy rovněž poskytne informace stanovené v pododstavci B bodu 2 a pododstavci B bodu 3 oznamovanému prodejci, k němuž se vztahují, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, ve kterém je za příslušnou činnost zaplaceno nebo připsáno protiplnění oznamovanému prodejci.

5.Informace týkající se protiplnění zaplaceného nebo připsaného ve fiat měně, se oznamují v měně, ve které byly zaplaceny nebo připsány. V případě, že bylo protiplnění zaplaceno nebo připsáno v jiné formě než ve fiat měně, musí být oznámeno v místní měně, přepočtené nebo oceněné způsobem, který je trvale stanoven oznamujícím provozovatelem platformy.

6.Informace o protiplnění a jiných částkách se oznamují s ohledem na čtvrtletí oznamovacího období, ve kterém bylo protiplnění zaplaceno nebo připsáno na účet.

B. Oznamované informace

Každý oznamující provozovatel platformy uvede následující informace:

1.Název, adresu sídla a DIČ oznamujícího provozovatele platformy, jakož i obchodní název/názvy platformy/platforem, ve vztahu k níž/nimž provádí oznamující provozovatel platformy oznámení.

2.S ohledem na jednotlivé oznamované prodejce, kteří vykonávají příslušnou činnost, kromě pronájmu nemovitého majetku:

a)údaje, které jsou povinně shromažďovány podle odstavce B oddílu II;

b) identifikátor finančního účtu, pokud je k dispozici oznamujícímu provozovateli platformy a příslušný orgán členského státu, ve kterém sídlí oznamovaný prodejce, neoznámil příslušným orgánům všech ostatních členských států, že nemá v úmyslu použít identifikátor finančního účtu pro tento účel;

c)pokud se liší od názvu oznamovaného prodejce, jméno držitele finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto držiteli účtu;

d)každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem pro účely této směrnice podle oddílu I odstavce B bodu 3;

e)celkovou částku protiplnění vyplacenou nebo připsanou během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období;

f)veškeré poplatky, provize nebo daně zadržené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období.

3.Pokud jde o jednotlivé oznamované prodejce, kteří poskytovali služby pronájmu nemovitostí:

a)údaje, které jsou povinně shromažďovány podle odstavce B oddílu II;

b)identifikátor finančního účtu, pokud je k dispozici oznamujícímu provozovateli platformy a příslušný orgán členského státu, ve kterém sídlí oznamovaný prodejce, neoznámil příslušným orgánům všech ostatních členských států, že nemá v úmyslu použít identifikátor finančního účtu pro tento účel;

c)pokud se liší od názvu oznamovaného prodejce, jméno držitele finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další finanční identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto držiteli účtu;

d)každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem pro účely této směrnice podle oddílu I pododstavce B bodu 3;

e)adresu a každé zařazení do listu nemovitostí, určené na základě postupů stanovených v oddíle II odstavci E, a příslušné registrační číslo pozemku, je-li k dispozici;

f)celkovou částku protiplnění vyplacenou nebo připsanou během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období;

g)veškeré poplatky, provize nebo daně zadržené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období;

h)pokud je to možné, počet dní, kdy byl každý list nemovitostí pronajat během oznamovacího období, a typ každého listu nemovitostí.

ODDÍL IV 

ÚČINNÉ PROVEDENÍ

Členské státy zavedou podle článku 8ac pravidla a správní postupy k zajištění účinného provádění a dodržování povinností v oblasti náležité péče a oznamování stanovených v oddílech II a III této přílohy.

A. Pravidla vymáhání požadavků na shromažďování a ověřování stanovených v oddíle II

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem požadovat, aby oznamující provozovatelé platforem prosazovali požadavky na shromažďování a ověřování údajů podle oddílu II ve vztahu ke svým oznamovaným prodejcům.

2.Pokud oznamovaný prodejce neposkytne informace požadované podle oddílu II po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti oznamujícího provozovatele platformy, oznamující provozovatel platformy uzavře tento účet prodejce a zabrání prodejci v opětovné registraci k platformě na dobu šesti měsíců nebo zadrží platbu protiplnění prodejci.

B. Pravidla vyžadující, aby oznamující provozovatelé platformy vedli záznamy o podniknutých krocích a veškerých informacích, na které se spoléhá při plnění postupů náležité péče a požadavků na podávání zpráv, a odpovídajících opatřeních k získání těchto záznamů.

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby po oznamujících provozovatelích platformy požadovaly vedení záznamů o podniknutých krocích a veškerých informacích, o které se opírají při provádění postupů náležité péče a požadavků na podávání zpráv stanovených v oddílech II a III. Tyto záznamy musí zůstat k dispozici po dostatečně dlouhou dobu a v každém případě po dobu nejméně 5 let, ale nejvýše 7 let po skončení oznamovacího období, ke kterému se vztahují.

2.Členské státy přijmou nezbytná opatření včetně možnosti adresovat příkaz k podávání zpráv oznamujícím provozovatelům platforem, aby zajistily, že všechny nezbytné informace budou oznámeny příslušnému orgánu tak, aby tento mohl později splnit svou povinnost sdělovat informace v souladu s čl. 8ac odst. 2.

C. Správní postupy pro ověření shody oznamujících provozovatelů platforem s postupy náležité péče a požadavky na oznamování

Členské státy stanoví správní postupy s cílem ověřit shodu oznamujících provozovatelů platforem s postupy náležité péče a požadavky na oznamování stanovené v oddílech II a III.

D. Správní postupy, které musí být dodrženy, pokud oznamující provozovatel platformy nahlásí neúplné nebo nepřesné informace

Pokud jsou oznámené informace neúplné nebo nepřesné, stanoví členské státy postupy, které budou využity s příslušnými oznamujícími provozovateli platforem.

E. Správní postup pro volbu jednoho členského státu k oznamování

Pokud oznamující provozovatel platformy ve smyslu písmene a) pododstavce A bodu 3 oddílu I splňuje některou ze zde uvedených podmínek ve více než jednom členském státě, zvolí si jeden z těchto členských států, aby v něm plnil své povinnosti oznamování podle oddílu III. Oznamující provozovatel platformy oznámí svou volbu všem příslušným orgánům dotčených členských států.

F. Správní postup pro jednotnou registraci oznamujícího provozovatele platformy

1.Oznamující provozovatel platformy ve smyslu bodu b) pododstavce A bodu 3 oddílu I se zaregistruje u příslušného orgánu kteréhokoli členského státu podle čl. 8ac odst. 4, jakmile zahájí svou činnost jako provozovatel platformy. Pokud je takový oznamující provozovatel platformy již identifikován pro účely DPH v rámci Unie podle zvláštního režimu stanoveného v článku 358a a násl. směrnice Rady 2006/112/ES 1 nebo v rámci zvláštního režimu stanoveného v článku 369a a násl. této směrnice, nebude se registrovat v žádném jiném členském státě.

2.Oznamující provozovatel platformy sdělí členskému státu své jednotné registrace o sobě následující informace:

a)název;

b)poštovní adresa;

c)elektronické adresy včetně webových stránek;

d)jakékoli DIČ vydané oznamujícímu provozovateli platformy;

e)prohlášení, že platforma již není v rámci Unie identifikována pro účely DPH.

3.Oznamující provozovatel platformy bude informovat členský stát jednotné registrace o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle pododstavce F bodu 2.

4.Členský stát jednotné registrace přidělí oznamujícímu provozovateli platformy individuální identifikační číslo a oznámí jej elektronickými prostředky.

5.Členský stát jednotné registrace vymaže oznamujícího provozovatele platformy z rejstříku v následujících případech:

a)provozovatel platformy oznámí danému členskému státu, že již nevykonává žádnou činnost provozovatele platformy;

b)při neexistenci oznámení podle písmene a) existují důvody se domnívat, že činnost provozovatele platformy skončila;

c)provozovatel platformy již nesplňuje podmínky stanovené v písmenu b) pododstavce A bodu 3 oddílu I.“.

(1)    Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
Top