EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020DC0313

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Řádná daňová správa v EU i mimo ni

COM/2020/313 final

V Bruselu dne 15.7.2020

COM(2020) 313 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Řádná daňová správa v EU i mimo ni


1. ÚVOD

Spravedlivé zdanění je ústředním prvkem sociálního a hospodářského modelu EU a jeho udržitelnosti. Je nezbytné pro udržitelné příjmy, konkurenční obchodní prostředí a celkovou morálku daňových poplatníků. Je zásadní splnit některé ze základních cílů EU, včetně spravedlivé společnosti, silného jednotného trhu s udržitelnými příjmy, rovných podmínek pro všechny společnosti a stabilní ekonomiky postavené na růstu, pracovních místech a investicích. Z tohoto důvodu předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že jednou z priorit Komise je spravedlivý daňový systém, kde každý platí svůj spravedlivý díl. Ve světle globálního oživení je pro partnerské země stejně důležité, aby bylo toto oživení podporováno mobilizací domácích zdrojů, která se bude opírat o fungující systém zdanění. To pomůže řešit sociálně-ekonomické důsledky krize COVID-19.

Evropský parlament 1 rovněž opakovaně vyzýval, aby EU podnikla kroky zaměřené na boj proti škodlivé daňové soutěži a agresivnímu daňovému plánování a boj proti daňovým rájům, aby se dosáhlo spravedlivějšího a účinnějšího zdanění a snížilo se riziko praní peněz. S tím, jak bude EU pracovat na zotavení z následků krize COVID-19 a na urychlení ekologické a digitální transformace, bude program spravedlivého zdanění v nadcházejících měsících a letech stále důležitější. Bude klíčový pro stabilní veřejné příjmy, zdravé obchodní prostředí a investice do veřejných služeb, nápravu selhání trhu a vysílání správných cenových signálů pro udržitelnou spotřebu, což pomůže připravit cestu pro hladké a udržitelné oživení v celé EU i mimo ni, jak je zdůrazněno v nedávném sdělení Komise „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ 2 .

Spravedlivé zdanění se opírá o řádnou správu daní. V širokém slova smyslu spadá pod řádnou správu daní daňová transparentnost, spravedlivá daňová soutěž, neexistence škodlivých opatření v oblasti daní a uplatňování mezinárodně dohodnutých standardů. V posledních letech byla na úrovni EU i na mezinárodní úrovni přijata významná opatření k posílení těchto principů a k zajištění toho, aby byly dodržovány.

Komise prosadila ambiciózní program ke zlepšení řádné správy daní a k tvrdému boji proti zneužívání daní v EU i mimo ni, V důsledku toho mají nyní členské státy k dispozici pevný rámec pro daňovou transparentnost, společná opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a nový mechanismus řešení sporů v daňové oblasti. Zvýšené požadavky na transparentnost právních subjektů a právních uspořádání vedly ke snížení rizika jejich zneužití k vyhýbání se daňovým povinnostem. Daňové trestné činy byly zařazeny do rozsahu predikativních trestných činů pro praní peněz a všichni profesionálové poskytující poradenství nebo pomoc v daňových záležitostech nyní podléhají povinnostem v oblasti boje EU proti praní peněz a financování terorismu, aby se omezily možnosti pachatelů trestných činů prát výnosy z nezákonné činnosti. Prostřednictvím případů státní podpory a doporučení v rámci evropského semestru Komise napadá škodlivou hospodářskou soutěž a poukazuje na nespravedlivé daňové postupy. Členské státy kromě toho nadále vzájemně hodnotí své daňové systémy podle kodexu chování pro zdaňování podniků („kodex“), aby bylo zajištěno, že splňují zásady spravedlivé daňové soutěže.

Současně EU pracuje na podpoře vyšší úrovně řádné správy daní také mezinárodně. Silně podporovala práci OECD v oblasti daňové transparentnosti a eroze základu daně a přesouvání zisku a šla celosvětově příkladem, když nové globální normy začlenila do práva Unie. Mnoho nových iniciativ zavedených na úrovni EU má externí prvek – včetně podávání zpráv podle jednotlivých zemí; společných pravidel pro hybridní nesoulady a požadavků, aby daňoví poradci hlásili režimy daňového plánování. Evropská unie také zahájila práci na spravedlivém zdanění digitální ekonomiky, čímž pomohla dodat nový impuls mezinárodním diskuzím na toto téma.

Vnější strategie pro efektivní zdanění 3 , kterou Komise přijala v roce 2016, poskytla EU koherentní a ucelený přístup ke globální podpoře řádné správy daní a ke spolupráci s jejími mezinárodními partnery na daňové problematice. Vnější strategie se primárně zaměřovala na posílení spolupráce se třetími zeměmi v otázkách řádné správy daní prostřednictvím doložek ve dvoustranných dohodách, podpory rozvojových zemí v daňových záležitostech a opatření na předcházení negativním dopadům daňových politik v EU. Strategie ovšem rovněž zavedla nový nástroj, který má povzbudit mezinárodní partnery EU k dodržování dohodnutých standardů řádné správy daní prostřednictvím postupu zařazování na seznam EU.

Všechny tyto iniciativy přispěly k vytvoření spravedlivějšího daňového prostředí v EU i mimo ni. Nadále se nicméně objevují nové výzvy, a nástroje EU k regulaci spravedlivé daňové soutěže a k boji proti škodlivým daňovým praktikám – v rámci EU i mimo ni – s nimi musejí držet krok. Globalizace, digitalizace a moderní obchodní modely vytvářejí nové limity daňové soutěže a nové příležitosti pro agresivní daňové plánování. Program řádné správy daní EU se musí nadále vyvíjet, aby se předešlo ztrátám vnitrostátních rozpočtů i rozpočtu EU a aby bylo zajištěno, že se občané a podniky EU budou moci i v budoucnu spolehnout na spravedlivé a účinné zdanění.

Toto sdělení je součástí daňového balíčku pro spravedlivé a jednoduché zdanění na podporu oživení EU, který zahrnuje sdělení o akčním plánu, jež představuje řadu nadcházejících iniciativ v oblasti přímého a nepřímého zdanění v souvislosti s bojem proti daňovým podvodům a zjednodušením daňových režimů 4 , jakož i legislativní návrh 5 na přezkum směrnice o správní spolupráci 6 .

Další kroky zajistí, aby daňové zákony EU odpovídaly moderní ekonomice a byly přizpůsobeny veškerému mezinárodnímu vývoji v oblasti reformy daně z příjmů právnických osob. Za účelem doplnění těchto opatření se sdělení zaměřuje primárně na právně nevynutitelná opatření a vnější činnosti, přičemž provádí inventuru dosavadních zkušeností a určuje změny, které jsou v této oblasti nutné. Na základě toho stanovuje přednostní pracovní oblasti pro nadcházející roky, aby se zlepšily standardy řádné správy daní a bylo zajištěno spravedlivé zdanění.

2. ZMĚNA KODEXU CHOVÁNÍ PRO ZDAŇOVÁNÍ PODNIKŮ

Kodex chování pro zdaňování podniků („kodex“) je od svého vzniku v roce 1997 primárním nástrojem EU pro předcházení škodlivé daňové soutěži. Vychází z toho, že ačkoliv daňová soutěž mezi zeměmi není sama o sobě problematická, musejí existovat společné zásady ohledně míry, do jaké mohou země používat své daňové režimy a politiky k lákání podniků a zisků. Obzvlášť důležité je to na jednotném trhu, kde svobody zakotvené ve Smlouvě zvyšují mobilitu zisků a investic.

Kodex je právně nevynutitelným nástrojem, který funguje na základě vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku mezi členskými státy. Stanoví zásady spravedlivé daňové soutěže a používá se k určení toho, zda je daňový režim škodlivý, nebo ne. Na dodržování kodexu členskými státy dohlíží Skupina pro kodex chování, tvořená vnitrostátními zástupci na vysoké úrovni. Tato skupina hodnotí daňová opatření členských států a na základě technické analýzy Komise stanoví, zda jsou škodlivá. Pokud je daňové opatření shledáno škodlivým, musí ho dotčený členský stát změnit nebo zrušit. Od chvíle, kdy byl kodex přijat, bylo v EU zkontrolováno více než 400 daňových režimů a přibližně 100 z nich bylo shledáno škodlivými.

Kromě úspěchů v rámci EU měl kodex v posledních letech rovněž významný dopad na globální daňové prostředí. Je tomu tak proto, že posloužil jako základ pro hodnocení třetích zemí v kontextu unijního seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí (viz bod 2 níže). Ústřední úloha kodexu pro postup zařazování na seznam EU zdůrazňuje jeho význam jako nástroje pro plošný boj proti škodlivé daňové soutěži a podporu zásad řádné správy daní.

I přes úspěchy, jichž kodex dosáhl, je ovšem jasné, že je nutná jeho reforma a modernizace. Povaha a forma daňové soutěže se v posledních dvou desetiletích podstatně změnila a kodex se nevyvíjel, aby udržel krok s novými výzvami. Globalizace, digitalizace, rostoucí úloha nadnárodních podniků ve světové ekonomice, zvýšený význam nehmotných aktiv a zmenšení překážek podnikání vede k intenzivnějšímu tlaku na státy, aby v soutěži o zahraniční investice využívaly zdanění. Daňová soutěž tak eskaluje, vyvíjí se a testuje všechny parametry spravedlnosti. V tomto kontextu členské státy i Evropský parlament zpochybňují schopnost kodexu řešit současné formy škodlivé daňové soutěže. Účinnost kodexu by měla být ve světle výše popsané současné reality podstatně zlepšena.

2 a) Načasování reformy pro maximální účinek

Načasování reformy kodexu musí být řádně uváženo, aby bylo zajištěno, že výsledek bude co nejambicióznější a nejúčinnější. Probíhající mezinárodní diskuze o reformě zdanění podniků, kterou řídí OECD, by mohla mít do budoucna výraznější dopad na přijímané limity daňové soutěže. Konkrétně, pokud se globálním standardem stane minimální účinné zdanění, bude zde nový dolní limit, kam až mohou země zajít při používání svých daňových sazeb pro přilákání zahraničních podniků a investic. To se bude rozhodně muset promítnout do opatření EU v oblasti spravedlivé daňové soutěže, v rámci reformovaného kodexu chování. Současně, pokud se na globální úrovni nedosáhne shody ohledně minimálního zdanění, je třeba tento koncept zařadit do kodexu jako standard EU, aby se modernizoval a ujasnil koncept škodlivé daňové soutěže a aby se zajistilo, že podniky budou při generování zisků na jednotném trhu platit svou spravedlivou výši daní.

2 b) Přezkum působnosti a kritérií kodexu

Existuje nicméně mnoho otázek, které mohou být již v mezidobí zvažovány v kontextu budoucí reformy kodexu.

Pro začátek by měla být rozšířena působnost kodexu, aby se vztahoval na všechna opatření, která představují riziko pro spravedlivou daňovou soutěž. Vymezení působnosti kodexu by mělo být změněno, aby zahrnovalo další typy režimů a obecných aspektů vnitrostátních režimů zdanění právnických osob a také další relevantní daně vedle daně z příjmů právnických osob. V rámci aktuální působnosti kodexu existuje příliš mnoho typů škodlivých režimů, které mohou uniknout posouzení. Kodex se například zaměřuje pouze na specifická daňová opatření a režimy. Země ovšem k zapojení do daňové soutěže stále více využívají obecné struktury svých daňových systémů, například stanovují konkrétní pravidla daňového rezidentství, která mohou vést ke dvojímu nezdanění nebo daňovým výjimkám pro zahraniční příjmy, což může napomáhat škodlivým daňovým praktikám bez odpovídajících záruk. Kodex se navíc nevztahuje na speciální režimy občanství nebo na opatření k přilákání občanů žijících v zahraničí či bohatých osob, i když často představují jakási zadní vrátka k nespravedlivému přilákání obchodu a investic z jiných zemí. Z nedávných studií OECD 7 rovněž vyplývá, že režimy občanství mohou být využívány k vyhýbání se pravidlům pro daňovou transparentnost. Proto je důležité při reformě kodexu prozkoumat používání režimů občanství, jako jsou například zlatá víza.

Kodex by měl být rovněž aktualizován tak, aby byl zajištěn přezkum všech případů velmi nízkého zdanění, a to v rámci EU i mimo ni. EU již požaduje po třetině zemí s nulovým nebo žádným zdaněním, aby zavedly přísné standardy ekonomické podstaty a transparentnosti, aby předešly svému zařazení na unijní seznam. Tyto požadavky by měly být formálně začleněny do kodexu, aby existovala úplná konzistentnost mezi kritérii používanými v rámci EU a ve vztahu ke třetím zemím.

2 c) Zlepšení správy a řízení kodexu

Při reformě kodexu by se rovněž mělo zvážit, jak by mohl být kodex uplatňován transparentněji a účinněji. Ačkoliv u Skupiny pro kodex chování došlo v posledních letech co do správy a řízení k určitým zlepšením, je zde prostor pro další práci. Skupina pro kodex chování by mohla na svých internetových stránkách zveřejňovat více informací a informovat veřejnost a zúčastněné strany o pokrocích ve své práci. Skupina by mohla rovněž zavést hlasování kvalifikovanou většinou, aby se urychlilo rozhodování, a zvážit účinné důsledky pro členské státy, které včas nesplní rozhodnutí skupiny.

Komise rovněž vyzývá členské státy, aby začaly diskutovat o návrzích pod body 1 a) až c) pro účely ambiciózní reformy kodexu, zatímco budou čekat na výsledky mezinárodních diskuzí o daních (podle pracovního plánu OECD by měly být výsledky mezinárodní práce na daňové reformě dostatečně jasné do konce roku). Komise bude s členskými státy spolupracovat na vytvoření konkrétního plánu reformy kodexu tak, aby byl lépe připraven řešit moderní výzvy daňové soutěže – v rámci EU i mimo ni. 

3. PŘEZKUM UNIJNÍHO SEZNAMU NESPOLUPRACUJÍCÍCH JURISDIKCÍ

Ačkoliv byl kodex původně vytvořen jako nástroj k regulaci interní daňové soutěže v rámci EU, jeho zaměření se nedávno rozšířilo také na externí rozměr této politické oblasti. Zásady spravedlivé daňové soutěže, které jsou stanoveny v kodexu, patří mezi kritéria používaná k hodnocení třetích zemí v rámci postupu zařazování na seznam EU. Cílem je zlepšit globální kontext daňové správy, zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni a podpořit vlády třetích zemí v jejich snaze o zavedení závazků a opatření na globální úrovni (například v rámci iniciativ G-20 proti erozi základu daně a přesouvání zisku nebo akčního programu z Addis Abeby).

Unijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí byl poprvé navržen ve vnější strategii Komise v roce 2016 jako nástroj pro řešení externích rizik zneužívání daní a nespravedlivé daňové soutěže. Od té doby se stal mocným nástrojem k prosazování řádné správy daní na mezinárodní úrovni a přispěl k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům po celém světě. Během čtyř let od zahájení procesu vytváření seznamu bylo zhodnoceno celkem 95 jurisdikcí podle tří klíčových kritérií: daňová transparentnost, spravedlivé zdanění a provádění minimálních standardů OECD, pokud jde o erozi základu daně a přesouvání zisku. Pokud se zjistí, že jurisdikce jedno nebo více těchto kritérií nesplňuje, je vyzvána, aby se zavázala tyto problémy ve stanovené lhůtě řešit.

Do začátku roku 2020 bylo v přímé reakci na postup zařazování na seznam EU globálně odstraněno více než 120 škodlivých daňových režimů 8 . Desítky třetích zemí rovněž přijaly konkrétní opatření ke zlepšení svých standardů v oblasti daňové transparentnosti v souladu s požadavky EU. To globálně zvyšuje úroveň řádné správy daní, vytváří rovné podmínky pro mezinárodní aktéry a omezuje příležitosti pro zneužívání daní. Unijní seznam je tedy prospěšný i za hranicemi EU, a to zejména pro rozvojové země, na které mají nezákonné finanční toky neúměrný dopad.

Postup zařazování na seznam EU se pro EU stal novým základem pro navazování spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti daňových otázek společného zájmu, v souladu s její snahou o propagaci řádné globální správy daní. Hlavními součástmi procesu jsou dialog a aktivní pomoc. Pravidelné diskuze útvarů Komise s jurisdikcemi, vedené v koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost, napomohly desítkám jurisdikcí s dodržováním požadovaných standardů. Tento nový kanál pro navazování spolupráce v daňových záležitostech umožnil vést konstruktivní dialog s partnerskými zeměmi v dnešní rychlé, globalizované a digitalizované ekonomice a mělo by se v něm pokračovat.

Komise se domnívá, že čtyři roky po spuštění tohoto nového zařazování na seznam je nejvyšší čas vyhodnotit dosud získané zkušenosti a posoudit, jak může tento systém zůstat účinný, spravedlivý a připravený na nové výzvy, které se postupně objevují.

3a) Přezkum zeměpisné působnosti unijního seznamu

Když byl v roce 2016 spuštěn postup zařazování na seznam EU, členské státy EU vybraly na základě objektivního srovnávacího přehledu ukazatelů vytvořeného Komisí jurisdikce, které měly spadat do jeho působnosti. Členské státy používaly tento srovnávací přehled jako základ pro rozhodování o tom, které jurisdikce prověřit, přičemž zohledňovaly další relevantní faktory, jako je přítomnost finančního centra. Členské státy se rozhodly od počátku vyloučit z postupu zařazování na seznam EU nejméně rozvinuté země s ohledem na jejich omezenou schopnost dodržet kritéria ve stanovených lhůtách. Z obdobných důvodů byla zavedena určitá flexibilita pro rozvojové země bez finančního centra, pokud jde o kritéria a harmonogramy, které musejí dodržovat.

Po několika letech praktických zkušeností s prováděním postupu zařazování na seznam EU v určitých jurisdikcích členské státy vyslovily přání přezkoumat zeměpisnou působnost seznamu. Zejména chtějí zajistit, aby byly pokryty všechny rizikové oblasti a aby se ke srovnatelným jurisdikcím v rámci tohoto postupu EU přistupovalo spravedlivým a rovným způsobem.

Pro usnadnění těchto úvah Komise do konce roku 2020 aktualizuje původní srovnávací přehled používaný k výběru nejrelevantnějších jurisdikcí k prověření. Nový srovnávací přehled bude odrážet nejnovější údaje i vývoj globální ekonomiky a daňové politiky. Bude zahrnovat dodatečné zdroje informací, aby nabízel komplexní přehled hospodářských a finančních vazeb EU s třetími zeměmi. Kromě toho Komise zohlední novou metodiku určování vysoce rizikových třetích zemí pro účely praní peněz a financování terorismu 9 , aby bylo zajištěno, že se oba postupy zařazování na seznam budou vzájemně posilovat. Přezkum srovnávacího přehledu pomůže členským státům EU určovat na základě objektivních kritérií další země, které by si přály prověřit, a pro partnery EU bude celý proces stabilnější a předvídatelnější.

3b) Přezkum kritérií pro zařazení na seznam EU

Diskuze o zeměpisné působnosti seznamu EU bude muset rovněž posoudit kritéria, která musejí vybrané jurisdikce splňovat. Odebrání kterékoliv jurisdikce, jež je aktuálně v působnosti seznamu EU, by mělo dopad na rovné podmínky a podrývalo by velmi pozitivní práci, kterou již většina z těchto jurisdikcí odvedla. Mělo by se nicméně uvažovat o tom, zda by kritéria pro zařazení na seznam EU mohla být u některých jurisdikcí uplatňována cílenějším způsobem.

Dosavadní zkušenosti s postupem zařazování na seznam EU ukazují, že některé jurisdikce, konkrétně rozvojoví partneři, čelí při provádění některých ze svých závazků kapacitním omezením. Je potřeba zvážit, zda jsou všechna kritéria relevantní pro všechny jurisdikce, a to na základě potenciálního rizika jejich hospodářského a daňového prostředí. U rozvojových zemí s nízkým rizikem by se mohla uplatňovat jen ta kritéria, která jsou nejrelevantnější. V rámci postupu pro zařazování na seznam už pro toto existuje precedent, neboť rozvojové země bez finančního centra nemusejí splňovat kritérium automatické výměny informací. Alternativně, nebo současně, je možné přizpůsobit lhůty v rámci zařazování na seznam EU pro země se závažnými kapacitními omezeními nebo bez finančních center, aby odrážely konkrétní situaci dotčené jurisdikce.

Kromě toho by měla být obecněji prozkoumána kritéria řádné daňové správy používaná pro postup zařazování na seznam, aby byla zajištěna jejich aktuálnost a patřičná ambicióznost. V první fázi by měla být aktualizována, aby odrážela nejnovější mezinárodní vývoj v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, včetně oblasti skutečného vlastnictví 10 a provádění minimálních standardů OECD týkajících se eroze základu daně a přesouvání zisku.

V rámci kritérií pro zařazení na seznam EU bude třeba rovněž zohlednit diskuze na mezinárodní úrovni o zdanění digitální ekonomiky a globální daňové reformě. To je obzvlášť důležité, pokud existuje globální shoda ve věci minimálního účinného zdanění. Tímto problémem je třeba se zabývat souběžně s budoucí reformou kodexu, jakmile budou jasnější výstupy mezinárodních diskuzí o daňové reformě.

Podobně je třeba kritéria přezkoumat tak, aby bylo zajištěno jejich dostatečně široké uplatňování, a byla tak podchycena všechna rizika. V tomto ohledu již byly práce zahájeny. Například v roce 2019 se členské státy rozhodly podívat na určitá široká osvobození od daně, která by mohla představovat stejné riziko jako preferenční daňové režimy. Komise bude nadále přezkoumávat mezinárodní daňové prostředí, aby určila jakékoliv nové obchodní praktiky a praktiky daňového plánování, které by mohly být problematické.

V neposlední řadě je také důležité důkladně monitorovat jurisdikce, které již byly v rámci postupu zařazování na seznam EU schváleny. To zajistí, že budou reformy prováděny účinně a nebude docházet k ustupování zpět k původním postupům. Toto monitorování bude provádět Komise a bude podávat zprávy členským státům. Komise při tom bude pracovat v koordinaci s OECD, aby bylo zajištěno, že unijní a mezinárodní monitorovací procesy budou co nejvíce sblížené.

3c) Posílení transparentnosti a odpovědnosti

Postup zařazování na seznam EU vytvořil nový rámec pro pravidelnou diskuzi mezi EU a jejími mezinárodními partnery o otázkách řádné správy daní. Komise vždy kladla velký důraz na potřebu dialogu a zapojování dotčených třetích zemí. Během uplynulých čtyř let došlo k tisícům kontaktů a výměn na technické, diplomatické a politické úrovni, a to jak přímo, tak prostřednictvím multilaterálních fór. To napomohlo objasnit očekávání EU, pokud jde o řádnou správu daní po celém světě, a současně to EU umožnilo lépe pochopit postoje jejích globálních partnerů k otázkám řádné správy daní. Komise je odhodlána k dalšímu posilování tohoto pozitivního dialogu a k posunu kupředu ve spolupráci s vysokým představitelem. V tomto ohledu bude pracovat na zavedení každoročního shromáždění zástupců jurisdikcí, kde by docházelo k diskuzím o otázkách zařazování na seznam EU a k sdílení informací a osvědčených postupů.

Komise se bude rovněž opírat o dialog se třetími zeměmi za účelem zjištění opodstatněných obav, které bude ve snaze o nalezení řešení předávat členským státům. Pro velký počet třetích zemí je například zdrojem nejasností a nejistoty pokračující používání vnitrostátních daňových seznamů členských států souběžně s postupem zařazování na seznam EU. To nastává obzvlášť tehdy, když nejsou k dispozici jasné informace o vnitrostátních kritériích a postupu zařazování na seznam nebo když existují rozdíly mezi zeměmi zařazovanými na seznam EU a na vnitrostátní seznamy. Existují silné argumenty pro sladění těchto seznamů s postupem zařazování na seznam EU v případě zemí, u nichž bylo provedeno prověřování podle seznamu EU, a to kvůli konzistentnosti a kvůli jasnosti pro třetí země a podniky. Komise zahájí k tomuto tématu diskuze s členskými státy a bude zkoumat, jak dále koordinovat přístup k zařazování jurisdikcí na seznam pro daňové účely, aby bylo zajištěno, že s třetími zeměmi bude ze strany EU a jejích členských států zacházeno jednotným způsobem.

Komise bude rovněž nadále usilovat o co největší transparentnost a odpovědnost v rámci procesu zařazování na seznam EU. V tomto ohledu by měl být o vývoji v postupu zařazování na seznam EU pravidelně informován Evropský parlament. V rámci Platformy pro řádnou správu daní, která měla rovněž zásadní význam při spouštění postupu zařazování na seznam EU, bude Komise taktéž informovat občanskou společnost.

3d) Posílení řádné správy daní v rámci dohod se třetími zeměmi a rozšíření dialogu se třetími zeměmi o ekologické daně.

Další významný způsob, jímž EU podporuje spravedlnost v daňových záležitostech, je využívání doložky o řádné správě daní v příslušných mezinárodních dohodách se třetími zeměmi. Evropský parlament má za to, že doložka o řádné správě daní je jedním ze „základních nástrojů vnější politiky EU“ 11 , a opakovaně vyzýval k tomu, aby byla systematicky zařazována do všech relevantních smluv EU se třetími zeměmi a regiony. Ve vnější strategii z roku 2016 Komise navrhla aktualizaci a posílení standardní doložky o řádné správě, aby byla v souladu s nejnovějšími mezinárodními normami. Členské státy schválily nový text v květnu 2018 a potvrdily, že toto znění by mělo být součástí všech příslušných mezinárodních dohod.

Komise od té doby zařazuje aktualizovanou doložku na pořad všech nových a probíhajících jednání, z nichž několik směřuje k úspěšnému uzavření. Komise bude dále trvat na zařazování doložky o řádné správě daní na pořad všech příslušných budoucích jednání o mezinárodních dohodách. V případě, že třetí země odmítne doložku přijmout nebo bude trvat na její změně v takovém rozsahu, že už doložka nebude sloužit zamýšlenému účelu, budou muset Komise a členské státy zvážit odpovídající reakci. Takové země by mohly být pečlivě zkontrolovány podle procesu zařazování na seznam EU.

Komise bude ve svém dialogu se třetími zeměmi rovněž klást důraz na zásadu „znečišťovatel platí“, která je zakotvená ve Smlouvě o fungování EU a vyzývá ke stanovení ceny negativních vnějších účinků znečišťování nebo jiných škodlivých činností. Je tu také nedostatečně prozkoumaný potenciál ekologických daní, které by mohly přispět k progresivnějším a udržitelnějším daňovým systémům a spravedlivějším společnostem v rozvojových zemích. V mnoha rozvojových zemích má zvýšení příjmů pocházejících z ekologického zdanění rovněž potenciál snížit státní závislost na podporách a dluhovém financování a usnadnit mobilizaci domácích prostředků pro veřejné služby. Protože placení ekologických daní se lze vyhnout hůře než třeba daním z příjmů právnických či fyzických osob, mají rovněž potenciál posílit odpovědnost států, pozvednout daňovou morálku a zlepšit fiskální správu.

4. VYLEPŠENÁ OPATŘENÍ NA POSÍLENÍ ŘÁDNÉ SPRÁVY

Zařazení jurisdikce na seznam by mělo být až poslední možností vyhrazenou pro ty země, které odmítnou odpovídajícím způsobem vzít na vědomí nebo řešit obavy EU ve vztahu ke svým daňovým systémům. Jakmile bude nicméně jurisdikce na seznam zařazena, mělo by to mít důsledky, aby bylo zajištěno, že seznam EU zůstane účinný.

Od doby, kdy byl seznam EU zaveden, byla vůči jurisdikcím zařazeným na seznam vyvíjena protiopatření, a to ve dvou směrech. Zaprvé EU přijala přísnější ustanovení klíčových právních předpisů v oblasti financování z EU 12 , aby zabránila tomu, že budou prostředky EU nepřímo investovány v jurisdikcích zařazených na seznam nebo směrovány přes tyto jurisdikce. Kromě toho se pak členské státy EU dohodly na koordinovaném uplatňování obranných opatření vůči jurisdikcím zařazeným na seznam EU. Protiopatření spojená se seznamem EU by měla být pravidelně přezkoumávána, aby bylo zajištěno, že budou co neúčinnější a co nejvíce odrazující.

4 a) Podpora řádné správy daní prostřednictvím fondů EU

Jak již bylo oznámeno ve vnější strategii z roku 2016, EU zavedla právně závaznou vazbu mezi standardy řádné správy daní a používáním prostředků EU. To se odráží v klíčových právních nástrojích 13 , které brání tomu, aby byly z prostředků EU podporovány projekty, jež přispívají k vyhýbání se daňovým povinnostem. Kromě toho, pokud jde o finanční nástroje a rozpočtové záruky, právní rámec brání využívání jurisdikcí uvedených na černém seznamu EU sestaveném z daňových důvodů nebo jurisdikcí uvedených na unijním seznamu vysoce rizikových třetích zemí sestaveném pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu. Pokud je nicméně projekt fyzicky realizován v dané jurisdikci, může být financování dovoleno za účelem dodržení cílů v oblasti rozvoje a udržitelnosti.

Komise rovněž poskytla pokyny 14 pro prováděcí partnery EU a vyzvala je k zajištění toho, aby jim jejich interní politiky umožňovaly používat prostředky EU v souladu s novými daňovými požadavky EU. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a skupina Evropské investiční banky (EIB) zveřejnily interní politiky, aby zohlednily nedávný mezinárodní vývoj v oblasti daní 15 . Opatření na mezinárodní úrovni a zpřísněná pravidla pro využívání prostředků EU vedou rovněž četné mezinárodní finanční instituce a vnitrostátní agentury k vylepšení jejich prověrek náležité péče. To zase vede organizátory trhu k tomu, aby se odklonili od systémů v nespolupracujících jurisdikcích a aby věnovali více pozornosti rizikům vyhýbání se daňovým povinnostem.

Na základě dosavadního uplatňování těchto pravidel se Komise domnívá, že by mohla být používána šířeji za účelem posílení zásad řádné správy daní. Členské státy EU by měly zrcadlit snahy EU, pokud jde o využívání jejich vlastních prostředků. Komise naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby zohlednily požadavky EU ve svých vnitrostátních politikách financování a v pravidlech pro dodržování svých podpůrných bank a rozvojových agentur. Tak by žádné prostředky EU nebo jejích členských států nebyly směrovány přes jurisdikce uvedené na seznamu ani by nebyly zapojeny do režimů vyhýbání se daním. To by dalo EU větší váhu a důvěryhodnost při mezinárodní propagaci standardů řádné správy daní.

V tomtéž duchu předložila Komise doporučení 16 , podle něhož by měly členské státy svou finanční podporu podnikům podmiňovat absencí vazeb mezi těmito podniky a jurisdikcemi, jež figurují na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, aby se zajistilo, že notné úsilí členských států o podporu oživení bude realizováno způsobem, který bude v souladu s potřebou zajistit mezinárodní daňovou spravedlnost.

Komise také zahájí, nejspíše do konce roku 2020, diskuzi s členskými státy za účelem posouzení, jak by mohlo být dosaženo tohoto sladění unijních a vnitrostátních politik financování. Rovněž v tomto kontextu zváží, zda by mohlo být lépe sladěno využívání prostředků EU a členských států a obranných opatření členských států, aby se koncentroval dopad na nespolupracující jurisdikce.

Ve druhé fázi Komise na základě zkušeností na úrovni EU zváží, jak do prevence vyhýbání se daňovým povinnostem při využívání všech veřejných prostředků zapojit další mezinárodní dárce. Komise podá zprávu o koordinační práci v rámci EU do poloviny roku 2022 a poté zváží způsoby, jak propagovat osvědčené postupy na širší mezinárodní úrovni.

 

Současně Komise nadále povede úzký dialog s mezinárodními finančními institucemi a dalšími prováděcími partnery, aby přezkoumala, jaký měly nové požadavky EU dopad na jejich práci a procesy. Zejména zváží, zda je nutné ujasnit nebo aktualizovat pokyny. Za účelem bezproblémového provádění, identifikace osvědčených postupů a podpory rovných podmínek zahájí Komise do konce roku 2020 k tomuto tématu rozhovory s prováděcími partnery EU. Na základě těchto rozhovorů bude od roku 2022 předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu s objasněními a řešeními konkrétních problémů, pokud to bude potřeba.

4 b) Posílení obranných opatření vůči nespolupracujícím jurisdikcím

Kromě zavedení přísnějších ustanovení pro prostředky EU Komise soustavně vyzývala členské státy, aby vůči zemím zařazeným na seznam EU uplatňovaly silná, odrazující a koordinovaná obranná opatření. Společný přístup k obranným opatřením je důležitý k zajištění toho, že bude mít seznam EU skutečný dopad, a také kvůli srozumitelnosti a jistotě pro třetí země a investory. V prosinci 2017 členské státy podnikly první kroky směrem ke koordinaci, když se dohodly na určitých správních opatřeních, jako jsou posílené audity, která budou uplatňována na společnosti a investory ze zemí zařazených na seznam EU 17 . To bylo dále posíleno v prosinci 2019, kdy se členské státy dohodly na souboru nástrojů v podobě obranných opatření, která budou uplatňována vůči zemím uvedeným na seznamu EU 18 . Členské státy začnou tato obranná opatření uplatňovat v roce 2021 a dohodly se, že v roce 2022 posoudí potřebu další koordinace.

Tento koordinovaný přístup se ubírá správným směrem, ale chybí mu ambice. Konkrétně skutečnost, že si členské státy mohou vybrat, která opatření ze souboru nástrojů a kolik jich budou uplatňovat, by mohla vést k různorodé situaci na jednotném trhu. To nemusí řešit obavy podniků ve vztahu k právní nejistotě a administrativním překážkám. Rovněž to může některým poplatníkům daně umožnit, aby využívali nesrovnalosti mezi opatřeními jednotlivých členských států k tomu, aby nadále přesouvali nezdaněné zisky mimo jednotný trh.

Až začnou členské státy uplatňovat dohodnutá obranná opatření, Komise bude situaci pečlivě monitorovat a provede zhodnocení těchto opatření. Pokud nebude na základě výše uvedeného hodnocení v roce 2022 soubor nástrojů shledán dostatečně účinným, Komise zváží legislativní návrh koordinovaných obranných opatření. To by EU umožnilo, aby unijní seznam opatřila „zuby“, a zajistilo by to skutečně koordinovanou politiku vůči zemím zařazeným na seznam EU.

5. PODPORA PARTNERSKÝCH ZEMÍ V OBLASTI ŘÁDNÉ SPRÁVY DANÍ

Program EU v oblasti řádné správy daní sahá nad rámec obav ohledně politiky zdanění. Jakožto největší poskytovatel rozvojové pomoci a podporovatel globální správy na světě si je EU vědoma, jak je řádná správa pro rozvojové partnery důležitá.

Výběr dostatečných příjmů zůstává pro mnoho rozvojových zemí výzvou. Více než třetina afrických zemí má poměr daní k HDP pod 15 % 19 , což je hodnota považovaná za minimum, které umožní poskytování základních sociálních služeb. Příjmy rozvojových zemí závisí téměř dvojnásobně na dani z příjmů právnických osob v porovnání s příjmy rozvinutých zemí 20 . Jako takové jsou mnohem hůře zasaženy problémy s daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Rovněž budou mít pravděpodobně prospěch z unijních a mezinárodních snah o celosvětové zvýšení globálních standardů a omezení agresivního daňového plánování.

Vnější strategie z roku 2016 zdůraznila potřebu větší soudržnosti mezi daňovou politikou EU a jejími cíli v oblasti mezinárodního rozvoje. Komise prostřednictvím své iniciativy „Vybírat více – vynakládat lépe“ 21 stanovila jasná opatření, aby pomohla partnerským zemím zvýšit a ochránit jejich základy daně, shromáždit udržitelné příjmy a zlepšit účinnost vládních výdajů. Od té doby EU podporuje partnerské země při zlepšování mobilizace jejich domácích zdrojů a při zavádění spravedlivých, transparentních a účinných daňových systémů. To je v souladu se závazky EU podle addisabebské iniciativy v oblasti daní 22 , v níž EU přislíbila navýšit technickou i finanční podporu mobilizace domácích příjmů v rozvojových zemích.

V souladu se svými závazky EU zdvojnásobuje podporu rozvojových zemí v oblasti mobilizace domácích zdrojů. Od roku 2015 Komise mimo jiné plynule navyšovala podporu v této oblasti, která v roce 2019 dosáhla závazků v hodnotě přibližně 1 miliardy EUR, a spolufinancovala nástroj 23 na pomoc s reformami v 94 daňových správách po celém světě. Bilaterální operace rozpočtové podpory stále častěji zahrnují pomoc s mobilizací domácích příjmů a zavedení standardů řádné správy daní. Tato finanční a technická podpora je nadále klíčová pro pomoc zemím s omezenými administrativními a finančními kapacitami a EU bude i nadále v této oblasti výrazně investovat.

Kromě toho Komise rovněž analyzovala možné vedlejší účinky smluv o zamezení dvojího zdanění podepsaných mezi členskými státy a rozvojovými zeměmi, zejména s těmi nejchudšími zeměmi. Komise vytvořila soubor nástrojů 24 , které by členské státy mohly zohledňovat při vyjednávání smluv o zamezení dvojího zdanění s rozvojovými zeměmi, aby tím podpořily mobilizaci jejich domácích příjmů. Otázkou vedlejších účinků se podrobně zabývala Platforma pro řádnou správu daní a Komise k této problematice uspořádala v roce 2018 seminář na odborné úrovni. Práce na této otázce budou pokračovat i během nového mandátu Platformy pro řádnou správu daní.

5 a) Posílení mezinárodního partnerství a spolupráce

Se zahájením desetiletí opatření k provedení cílů udržitelného rozvoje 25 zůstává řádná správa daní klíčovou oblastí, v níž musejí všechny země jednat. To je také v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Komise je proto odhodlána dát ještě větší impuls opatřením řádné správy daní a iniciativám na podporu mobilizace domácích příjmů mezi rozvojovými partnery EU.

Addisabebská iniciativa v oblasti daní měla skončit v roce 2020. Signatáři této iniciativy se nicméně s ohledem na pozitivní vliv, který může iniciativa mít na dlouhodobý udržitelný rozvoj zemí, dohodli na jejím prodloužení. Komise se aktivně podílí na stanovení plánu pro další fázi práce podle addisabebské iniciativy v oblasti daní, která nastane po roce 2020. Je silně přesvědčena, že práce v této oblasti by měla být plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje a že práce na mobilizaci domácích příjmů na mezinárodní úrovni by měly být urychleny.

EU nemůže na řádné správě daní a jejím zavádění v rozvojových zemích pracovat izolovaně. Zásadní význam má pevná spolupráce s OECD, OSN, MMF a dalšími mezinárodními subjekty za účelem koordinace účinné pomoci a podpory. Například integrované rámce vnitrostátního financování, které objasňují, jak bude strategie udržitelného rozvoje každé země financována ze všech druhů zdrojů (veřejné/soukromé, vnitrostátní/mezinárodní), by byly ideálním rámcem pro diskuze o tom, jak nejlépe zacílit financování. Komise bude také nadále pobízet a podporovat členské státy při poskytování technické odbornosti v daňových záležitostech partnerům EU z rozvojových států prostřednictvím stávajících nástrojů EU, jako je twinning a nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX).

5 b) Integrace rozvojových zemí do globálního daňového rámce

Snahy EU pomoci rozvojovým zemím v boji proti zneužívání daní a při mobilizaci domácích příjmů mohou být účinné pouze tehdy, pokud budou mít samy jurisdikce silný smysl pro odpovědnost. Globální práce na zlepšení řádné správy vyžaduje plně inkluzivní a spolupracující globální přístup. Z tohoto důvodu EU aktivně podporuje zapojení rozvojových zemí do mezinárodních daňových fór, kde jsou stanovovány standardy a prováděna vzájemná hodnocení.

Prostřednictvím postupu zařazování na seznam EU byly všechny země povzbuzeny k zapojení do inkluzivního rámce OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) a do Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací. Jako účastníci těchto fór či jiných organizací mohou rozvojové země vyjádřit svůj názor u stolu při stanovování nových globálních standardů a provádění vzájemných hodnocení. EU rovněž prostřednictvím mezinárodních organizací poskytla financování technické podpory pro rozvojové země při provádění dohodnutých standardů řádné daňové správy. To zahrnovalo například 2 miliony EUR pro Globální fórum v roce 2019 na pomoc rozvojovým zemím při zlepšování jejich opatření pro daňovou transparentnost. Komise bude nadále podporovat aktivní zapojení rozvojových zemí do těchto subjektů a bude pracovat na zajištění cílenější pomoci 26 a vylepšeného politického dialogu na podporu mobilizace jejich domácích příjmů.

5 c) Rozšíření politické agendy

Komise bude ve spolupráci s vysokým představitelem rovněž uvažovat o tom, jak do vztahů EU s rozvojovými zeměmi integrovat širší priority v oblasti daní. Některé politické priority sice nejsou přímo spojeny s řádnou správou daní, ale jsou vysoce relevantní při podpoře udržitelnějších a robustnějších daňových systémů, které obstojí i v budoucnosti, v rozvojových zemích. Konkrétně jde o ekologické zdaňování, zdaňování digitální ekonomiky a možné mezinárodní reformy daně z příjmů právnických osob. Země by měly být povzbuzovány v přechodu k udržitelnému zdanění, které je třeba zavést v rámci širších balíčků fiskální reformy, aby se předešlo riziku zvýšení často již tak dost velkých společenských nerovností.

Rovněž je třeba vzít v úvahu vazbu mezi obchodními politikami a prioritami v oblasti příjmů ve třetích zemích a dalšími politickými oblastmi. Rozvojové země by například měly být podporovány při hledání alternativních udržitelných daňových příjmů, které by kompenzovaly snížené příjmy z cel, které mohou vzniknout v důsledku jejich lepší integrace do regionální a mezinárodní ekonomiky, včetně příslušných snížení celních sazeb. Rozvojovým zemím, které chtějí omezit překážky pro podnikání a snížit sazby, by měla EU pomoci identifikovat alternativní udržitelné příjmy a zlepšit administrativní správu a řízení v oblasti cel a zdanění. To může zahrnovat ekologické daně, u kterých je mnohdy z podstaty věci těžší se vyhnout placení a které jsou zaměřeny na podporu udržitelného rozvoje. EU již podporu v těchto oblastech poskytla a tam, kde o to třetí země požádají, bude nadále přispívat ke snahám těchto zemí sladit jejich právní prostředí s mezinárodními normami, a to způsobem, který bude třetím zemím nejlépe vyhovovat.

Komise bude monitorovat návrh nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 27 , který předjímá, že „daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování“.

Při podnikání výše uvedených kroků bude uplatňován ucelený a meziodvětvový přístup v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.

6. ZÁVĚR

Spravedlivé zdanění a řádná správa daní v EU i mimo ni zůstávají hlavními cíli práce Komise v nadcházejících letech. Toto sdělení reaguje na požadavky Evropského parlamentu, Rady a občanské společnosti na přezkum opatření EU za účelem zajištění náležité řádné správy, spravedlivé soutěže a rovných podmínek na jednotném trhu i globálně. Rovněž bere na vědomí významnou úlohu, kterou hraje zdanění při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

 

Opatření prezentovaná v tomto sdělení mohou pomoci zvýšit úroveň spravedlivého zdanění v rámci EU a přispět ke spravedlivějšímu daňovému prostředí i mezinárodně. Komise vyzývá Radu, aby tato opatření zařadila mezi své hlavní politické priority a přispěla k jejich provádění.

(1)

Usnesení výboru TAXE ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem; usnesení výboru TAX2 ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, doporučení výboru PANA ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, usnesení TAX3 ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích.

(2)

COM(2020) 456 final.

(3)

COM(2016) 24 final.

(4)

COM(2020) 312 final.

(5)

COM(2020) 314 final.

(6)

 Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(7)

https://www.oecd.org/tax/automatic-exchange/crs-implementation-and-assistance/residence-citizenship-by-investment/

(8)

https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8603-2020-REV-1/en/pdf

(9)

https://ec.europa.eu/info/files/200507-anti-money-laundering-terrorism-financing-action-plan-methodology_cs

(10)

S náležitým zohledněním práce odvedené v této oblasti na mezinárodní úrovni. V kontextu postupu zařazování na seznam EU v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, který se šířeji zaměřuje na aspekty skutečného vlastnictví, by mohly být zavedeny dodatečné požadavky oproti mezinárodním standardům, v souladu s prioritami, které Komise zdůraznila ve svém akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (viz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=PI_COM:C(2020)2800&from=EN ).

(11)

Zpráva TAXE 3, 26.3.2019

(12)

Mezi tyto předpisy patří stávající finanční nařízení EU, nařízení (EU) 2017/1601 o Evropském fondu pro udržitelný rozvoj, rozhodnutí č. 466/2014/EU o vnějším zápůjčním mandátu a nařízení (EU) 2015/1017 o Evropském fondu pro strategické investice.

(13)

Finanční nařízení, Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a vnější zápůjční mandát (ELM).

(14)

Sdělení Komise o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU, které upravují zejména finanční a investiční operace (C(2018) 1756, 18.3.2018)

(15)

Viz Domicilace klientů EBRD Politika skupiny EIB ve vztahu k nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a řádné správě daní (2019).

(16)

C(2020) 4885 final.

(17)

Viz Příloha III závěrů Rady o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017XG1219(01)&qid=1594580524875&from=EN).

(18)

Viz Příloha IV zprávy Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) předložené Radě (https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14114-2019-INIT/en/pdf).

(19)

Podle statistik příjmů OECD.

(20)

V hospodářstvích s nízkými a středními příjmy tvoří daň z příjmů právnických osob 16 % celkových daňových příjmů oproti 8 % u rozvinutých zemí.

(21)

  https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/swd-collect-more-spend-better_en.pdf  

(22)

Specifická iniciativa v rámci akčního programu z Addis Abeby zaměřená na zvyšování rozvojové pomoci pro daňovou kapacitu a prosazování soudržnosti politik v zájmu rozvoje. Viz http://www.addistaxinitiative.net/.

(23)

Nástroj pro diagnostické hodnocení daňové správy (TADAT).

(24)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/toolbox_dtas_spill_overs_en.pdf  

(25)

  https://www.un.org/sustainabledevelopment/decade-of-action/  

(26)

Komise spolu s několika členskými státy EU a dalšími mezinárodními dárci podporuje a zefektivňuje globální program vztahů a rozvoje OECD. Viz https://www.oecd.org/ctp/tax-global/ . 

(27)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=COM%3A2018%3A460%3AFIN  

Top