EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.5.2018

COM(2018) 278 final

2018/0139(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje prostředí jednotného evropského námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU

{SEC(2018) 230 final}
{SWD(2018) 181 final}
{SWD(2018) 182 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástrojů

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití informací/odborných poznatků

•Posouzení dopadů

a)závazné technické specifikace k realizaci harmonizovaných brán pro podávání zpráv jako uživatelské rozhraní k vnitrostátním jednotným portálům (za něž plně odpovídají členské státy);

b)harmonizované brány pro podávání zpráv jako uživatelské rozhraní k vnitrostátním jednotným portálům založené na společném modulu řešení IT vyvinutém na úrovni EU a začleněném do každého vnitrostátního jednotného portálu (společná odpovědnost EU/členských států); nebo

c)centrální brána na úrovni EU pro podávání zpráv (odpovědnost EU).

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Z rozpočtu EU na základě současného víceletého finančního rámce nebudou potřebné žádné další rozpočtové nebo lidské zdroje. Touto iniciativou není dotčen návrh Komise na další víceletý finanční rámec.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2018/0139 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje prostředí jednotného evropského námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 8 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU 9 od členských států požaduje, aby přijímaly plnění ohlašovacích povinností lodí připlouvajících do přístavů Unie a odplouvajících z nich v elektronickém formátu a zajistily přenos hlášení prostřednictvím jednotného portálu s cílem usnadnit námořní dopravu.

(2)Námořní doprava je základem obchodu a komunikací v rámci jednotného trhu a mimo něj. Pro usnadnění námořní dopravy a v zájmu dalšího snížení administrativní zátěže pro lodní společnosti by se měly dále zjednodušit a harmonizovat postupy informování pro plnění ohlašovacích povinností, které jsou lodním společnostem uloženy v právních aktech Unie a vnitrostátních právních předpisech členských států.

(3)Cílem tohoto nařízení je usnadnit přenos informací. Uplatňováním tohoto nařízení by se neměla změnit podstata ohlašovacích povinností a nemělo by být dotčeno následné ukládání a zpracovávání informací na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

(4)Existující vnitrostátní jednotné portály v každém členském státě by se měly zachovat jako základ pro prostředí jednotného evropského námořního portálu (dále jen „EMSWe“). Vnitrostátní jednotné portály by měly tvořit komplexní vstupní bod pro podávání zpráv provozovatelů námořní dopravy, který plní funkce sběru údajů od deklarantů a rozesílání údajů všem odpovídajícím příslušným orgánům.

(5)Uživatelská rozhraní těchto vnitrostátních jednotných portálů by se měla ze strany deklarantů harmonizovat na úrovni Unie, aby se usnadnilo podávání zpráv a dále snížila administrativní zátěž. Této harmonizace by mělo být dosaženo tím, že se v každém vnitrostátním jednotném portálu bude používat společný software rozhraní pro výměnu informací mezi systémy vyvinutý na úrovni Unie. Členské státy by měly odpovídat za integraci a správu tohoto modulu rozhraní a za pravidelnou a včasnou aktualizaci softwaru, jakmile Komise poskytne nové verze. Komise by měla vyvinout modul a v případě potřeby zajišťovat jeho aktualizace.

(6)Nové digitální technologie představují stále větší příležitost ke zvýšení efektivnosti odvětví námořní dopravy a snížení administrativní zátěže. Aby se přínosy těchto nových technologií projevily co nejdříve, měla by být Komisi svěřena pravomoc měnit prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy harmonizovaného prostředí pro podávání zpráv. Nové technologie by měly být zohledněny také při revizích tohoto nařízení.

(7)Odpovídající podpora a informace o postupech a technických požadavcích týkajících se používání vnitrostátních jednotných portálů by se měly deklarantům poskytovat prostřednictvím snadno dostupných a uživatelsky vstřícných vnitrostátních internetových stránek se společnými normami pro vzhled programu („look and feel“).

(8)Úmluva o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (dále jen „úmluva FAL“) 10 stanoví, že veřejné orgány by měly ve všech případech vyžadovat oznamování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu.

(9)Aby prostředí jednotného evropského námořního portálu (EMSWe) mohlo fungovat, je třeba vytvořit komplexní soubor údajů EMSWe s veškerými prvky informací, jež by mohly požadovat vnitrostátní orgány nebo provozovatelé přístavů pro administrativní a provozní účely, když loď vplouvá do přístavu. Jelikož rozsah ohlašovacích povinností se v členských státech liší, vnitrostátní jednotný portál v daném členském státě by měl být nastaven tak, aby soubor údajů EMSWe přijímal bez jakýchkoli změn a bez ohledu na to, že se některé informace tohoto členského státu netýkají.

(10)Příslušné ohlašovací povinnosti obsažené v unijních a mezinárodních právních aktech by měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení. Tyto ohlašovací povinnosti by měly poskytovat základ pro vytvoření komplexního souboru údajů EMSWe. Příloha by měla také obsahovat odkaz na příslušné kategorie ohlašovacích povinností na vnitrostátní úrovni a členské státy by měly mít možnost požádat Komisi o změnu souboru údajů EMSWe na základě ohlašovacích povinností obsažených v jejich vnitrostátních právních předpisech. Právní akt Unie, kterým se mění soubor údajů EMSWe na základě ohlašovací povinnosti obsažené ve vnitrostátních právních předpisech, by měl zahrnovat výslovný odkaz na vnitrostátní právní předpisy.

(11)Kdykoli se informace z vnitrostátních jednotných portálů rozesílají příslušným orgánům, musí se při přenosu dodržet společné požadavky na údaje, formáty a kódy pro ohlašovací povinnosti a formality stanovené v právních předpisech Unie, které jsou uvedeny v příloze, a přenos se musí uskutečnit prostřednictvím systémů IT stanovených v těchto právních předpisech, například metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

(12)Při provádění tohoto nařízení by se měly zohlednit systémy SafeSeaNet vytvořené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, které by měly i nadále usnadňovat výměnu a rozesílání informací obdržených prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu mezi členskými státy v souladu se směrnicí 2002/59/ES.

(13)Přístavy nejsou konečným místem určení zboží. Efektivnost zastávek lodí v přístavech má vliv na celý logistický řetězec přepravy nákladu a cestujících do přístavů a z nich. Aby se zajistila interoperabilita, multimodálnost a plynulé začlenění námořní dopravy do celkového logistického řetězce a usnadnily jiné druhy dopravy, vnitrostátní jednotné portály by měly mít možnost vyměňovat si příslušné informace, například doby připlutí a odplutí, s podobnými rámci pro jiné druhy dopravy.

(14)S cílem zlepšit efektivnost námořní dopravy a omezit duplicitu informací, které se musí předkládat pro provozní účely, když má loď zastávku v přístavu, informace poskytované deklarantem pro vnitrostátní jednotné portály by měly sdílet také některé další subjekty jako provozovatelé přístavů nebo terminálů.

(15)Nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví, že na zboží dovezené na celní území Unie se vztahuje vstupní souhrnné prohlášení, které se musí celním orgánům předložit elektronicky. Vzhledem k důležitosti informací vstupního souhrnného prohlášení pro řízení bezpečnostních a finančních rizik se v současné době vyvíjí zvláštní elektronický systém pro předkládání a správu vstupních souhrnných prohlášení na celním území Unie. Vstupní souhrnné prohlášení proto nebude možné předložit prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů. Avšak vzhledem k tomu, že určité prvky údajů předkládaných se vstupním souhrnným prohlášením jsou potřebné rovněž k plnění dalších celních formalit a formalit hlášení v námořní dopravě, když má loď zastávku v přístavu Unie, prostředí jednotného evropského námořního portálu pro námořní dopravu by mělo dokázat zpracovávat prvky údajů vstupního souhrnného prohlášení. Mělo by se počítat i s možností, že by vnitrostátní jednotné portály vyhledávaly příslušné informace, které už byly předloženy prostřednictvím vstupního souhrnného prohlášení.

(16)Aby se mohly opakovaně používat informace poskytnuté prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů a usnadnilo se předkládání informací deklarantem, je třeba zavést společné databáze. Lodní databáze EMSWe by měla obsahovat referenční seznam údajů o lodi a výjimkách z hlášení, které pro ni platí, jak byly nahlášeny příslušným vnitrostátním jednotným portálům. Aby se usnadnilo předkládání informací deklarantem, měla by společná databáze míst (CLD – Common Location Databaze) obsahovat referenční seznam kódů míst, který zahrnuje kód OSN pro lokality obchodu a dopravy (UN/LOCODE), specifické kódy SafeSeaNet a rovněž kódy přístavních zařízení registrovaných v Globálním integrovaném námořním informačním systému Mezinárodní námořní organizace (GISIS). Společná databáze nebezpečného zboží by kromě toho měla obsahovat seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat vnitrostátním jednotným portálům v souladu se směrnicí 2002/59/ES v platném znění a formulářem č. 7 FAL IMO s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.

(17)Příslušné orgány by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měly dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Komise by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měla dodržovat ustanovení nařízení [nové nařízení nahrazující nařízení č. 45/2001 o zpracovávání osobních údajů orgány Společenství].

(18)EMSWe a vnitrostátní jednotné portály by neměly zavdávat další důvody k jakémukoli zpracovávání osobních údajů kromě těch, které jsou nutné k jejich fungování, a neměly by se používat k udělování nových přístupových práv k osobním údajům.

(19)Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie by se měla delegovat na Komisi, aby toto nařízení mohla doplnit o soubor údajů EMSWe a definice, kategorie a specifikace údajů pro datové prvky. Stejná pravomoc by se měla delegovat na Komisi za účelem změn přílohy, aby se začlenily ohlašovací povinnosti existující na vnitrostátní úrovni a rovněž zohlednily veškeré nové ohlašovací povinnosti přijaté v právních aktech Unie. Komise by měla zajistit dodržování společných požadavků na údaje, formáty a kódy stanovených v právních aktech Unie a mezinárodních právních aktech. Je rovněž obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada zejména veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(20)Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 11 .

(21)

(22)Komisi by měly být svěřeny především prováděcí pravomoci k přijímání souborů údajů EMSWe a jejich následným změnám a také přijímání funkčních a technických specifikací, mechanismů kontroly kvality a postupů pro zavedení, udržování a využívání harmonizovaného modulu rozhraní a souvisejících harmonizovaných prvků vnitrostátních jednotných portálů. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání technických specifikací, norem a postupů pro společné služby EMSWe.

(23)Toto nařízení by mělo vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 12 , které stanovuje podmínky, za nichž členské státy uznávají určité způsoby elektronické identifikace fyzických a právnických osob, jež spadají pod oznámený systém elektronické identifikace jiného členského státu. Nařízení (EU) č. 910/2014 stanoví podmínky, za nichž uživatelé mohou používat prostředky elektronické identifikace a ověřování pravosti za účelem přístupu k internetovým veřejným službám v přeshraničních situacích.

(24)Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Pro účely tohoto hodnocení by se měly shromažďovat informace, aby bylo možné posoudit, nakolik fungování právních předpisů plní vytčené cíle.

(25)Směrnice 2010/65/EU by proto měla být zrušena s účinností od data použitelnosti tohoto nařízení.

(26)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 13 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví rámec pro harmonizované a interoperabilní prostředí jednotného evropského námořního portálu (dále jen „EMSWe“) na základě vnitrostátních jednotných portálů, aby se usnadnil elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro lodě připlouvající do přístavu Unie a vyplouvající z něj.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„prostředím jednotného evropského námořního portálu“ („EMSWe“) právní a technický rámec pro elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi a postupy pro zastávky v přístavech Unie, který pozůstává ze sítě vnitrostátních jednotných portálů a zahrnuje harmonizované rozhraní a také společné služby pro uživatele a správu přístupu, identifikaci lodí, kódy míst a informace o nebezpečném a znečišťujícím zboží;

2)„ohlašovacími povinnostmi“ informace požadované v unijních a mezinárodních právních aktech uvedených v seznamu, a také ve vnitrostátních právních předpisech uvedených v příloze, které se musí poskytnout pro administrativní a provozní účely v souvislosti s připlutím lodě do přístavu v členském státě („zastávka v přístavu“), pobytem v něm a vyplutím z něj;

3)„prvkem údajů“ nejmenší jednotka informací, která má jedinečnou definici a přesné technické charakteristiky, jako je formát, délka a typ znaků;

4)„společným přístavním systémem“ elektronický systém, který usnadňuje výměnu provozních nebo administrativních informací mezi různými subjekty v přístavu;

5)„deklarantem“ provozovatel lodě nebo jakákoli fyzická či právnická osoba, kteří podléhají ohlašovacím povinnostem;

6)„poskytovatelem datových služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje služby informačních a komunikačních technologií nebo služby zadávání údajů pro deklaranta v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi.

Kapitola II
Soubor údajů prostředí jednotného evropského námořního portálu (EMSWe – European Maritime Single Window environment)

Článek 3
Vytvoření souboru údajů EMSWe

1.Komise stanoví úplný seznam prvků údajů (dále jen „soubor údajů EMSWe“) na základě ohlašovacích povinností uložených v právních aktech Unie a mezinárodních právních aktech obsažených v seznamu a vnitrostátních právních předpisech uvedených v příloze. Komise zajistí dodržování společných požadavků na údaje, formáty a kódy stanovených v právních aktech Unie uvedených v příloze.

2.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 18, aby toto doporučení mohla doplňovat za účelem vytvoření a změny souboru údajů EMSWe. Akt v přenesené pravomoci, kterým se vkládá nebo mění soubor údajů EMSWe na základě ohlašovací povinnosti obsažené ve vnitrostátních právních předpisech, obsahuje výslovný odkaz na vnitrostátní právní předpisy.

3.Členské státy mohou Komisi požádat, aby do souboru údajů EMSWe začlenila prvky údajů na základě ohlašovacích povinností obsažených ve vnitrostátních právních předpisech. Nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy oznámí Komisi ustanovení vnitrostátních právních předpisů a odpovídající ohlašovací povinnosti obsahující prvky údajů, které mají být zahrnuty do souboru údajů EMSWe. Tyto prvky údajů přesně určí. Komise na základě těchto oznámení posoudí potřebu začlenit prvek údajů do souboru údajů EMSWe, nebo ho v něm změnit.

4.Komise je rovněž zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 18, aby mohla měnit přílohu za účelem zahrnutí nebo úpravy odkazu na ohlašovací povinnost obsaženou v právním aktu Unie nebo v mezinárodním právním aktu nebo odkazu na vnitrostátní právní předpisy.

Článek 4
Žádosti o další informace

1.Pokud členský stát hodlá zavést nebo změnit ohlašovací povinnost podle svých vnitrostátních právních předpisů, která by zahrnovala poskytování jiných informací než těch, které jsou obsaženy v souboru údajů EMSWe, neprodleně to oznámí Komisi. Členský stát ve svém oznámení přesně určí informace nezahrnuté do souboru údajů EMSWe a uvede plánovanou dobu uplatňování předmětné ohlašovací povinnosti.

2.Komise posoudí potřebu změnit soubor údajů EMSWe v souladu s čl. 3 odst. 2.

Kapitola III
Poskytování informací

Článek 5
Vnitrostátní jednotné portály

1.Každý členský stát zřídí vnitrostátní jednotný portál, kam v souladu s tímto nařízením, a aniž by byl dotčen článek 6, budou jedenkrát poskytnuty veškeré informace potřebné k splnění ohlašovacích povinností, a to prostřednictvím souboru údajů EMSWe a v souladu s ním, pro účel zpřístupnění těchto informací příslušným orgánům členských států.

Členské státy odpovídají za vývoj, dostupnost, udržování, bezpečnost a provoz svých vnitrostátních jednotných portálů.

2.Komise vyvine a bude aktualizovat harmonizovaný modul rozhraní vnitrostátních jednotných portálů pro podávání zpráv. Tento modul obsahuje možnost výměny informací mezi informačními systémy deklaranta a vnitrostátním jednotným portálem.

3.Členské státy zajistí:

a)slučitelnost vnitrostátního jednotného portálu s modulem rozhraní pro podávání zpráv;

b)včasné začlenění modulu rozhraní pro podávání zpráv a všech následných aktualizací v souladu s lhůtami pro provedení stanovenými v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 11;

c)spojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů, aby se umožnil přenos údajů, které se mají prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu oznamovat uvedeným orgánům a těmto systémům v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy a technickými specifikacemi těchto systémů;

d)poskytnutí internetové stránky pro on-line podporu.

4.Vnitrostátní jednotné portály deklarantům umožní poskytovat informace v digitálních tabulkách harmonizovaných na úrovni Unie, z nichž bude možné extrahovat hlášené prvky údajů.

5.Členské státy zajistí, aby se požadované informace dostaly k orgánům, které jsou pověřeny uplatňováním daných právních předpisů, a aby byly omezeny na potřeby každého z těchto orgánů. Členské státy přitom zajistí dodržování právních požadavků týkajících se přenosu informací, včetně osobních údajů, stanovených v právních aktech Unie uvedených v příloze, a případně používání metod elektronického zpracovávání údajů uvedených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. Zajistí rovněž interoperabilitu s informačními systémy, které používají tyto orgány.

6.Vnitrostátní jednotné portály deklarantům technicky umožní, aby mohli příslušné informace odděleně zpřístupnit poskytovatelům služeb v přístavu určení.

7.Pokud členský stát nevyžaduje všechny prvky souboru údajů EMSWe k plnění ohlašovacích formalit, vnitrostátní jednotný portál příjme podání, která jsou omezena na prvky údajů vyžadované tímto členským státem. Příjme rovněž podání deklaranta, včetně doplňujících prvků souboru údajů EMSWe.

8.Členský stát musí předložené informace uchovávat ve svém vnitrostátním jednotném portálu po dobu potřebnou k zajištění splnění požadavků stanovených tímto nařízením, a pokud lze dodržení právních aktů Unie uvedených v příloze zajistit pouze uložením ve vnitrostátním jednotném portálu, tak je uloží na dobu potřebnou k dodržení těchto aktů. Poté budou neprodleně vymazány.

9.Vnitrostátní jednotné portály veřejně zpřístupní doby odhadovaného a skutečného připlutí a vyplutí lodí v elektronickém formátu harmonizovaném na úrovni Unie.

10.Vnitrostátní jednotné portály mají jednotnou internetovou adresu a podporu internetových stránek harmonizovaných na úrovni Unie.

11.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů:

a)funkční a technické specifikace, mechanismy kontroly kvality a postupy pro zavedení, udržování a využívání modulu rozhraní pro podávání zpráv uvedeného v odstavci 2;

b)harmonizovanou digitální tabulku uvedenou v odstavci 4;

c)harmonizované technické specifikace pro zpřístupnění dob připlutí a vyplutí uvedených v odstavci 9;

d)jednotný formát pro internetové adresy a harmonizovanou strukturu podpůrné internetové stránky uvedené v odstavci 10.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů změní technické specifikace, normy a postupy, aby se zohlednila dostupnost nových technologií.

Článek 6
Jiné prostředky podávání zpráv

1.Členské státy umožní deklarantům poskytovat informace jinými komunikačními kanály, jako jsou společné přístavní systémy, pokud jsou tyto kanály pro deklaranty dobrovolné. V tomto případě členské státy zajistí, aby tyto jiné kanály zpřístupnily příslušné informace pro vnitrostátní jednotný portál.

2.Členské státy stanoví alternativní prostředky pro poskytování informací v případě dočasného selhání elektronických systémů uvedených v článku 5 a v článcích 9 až 12.

3.Toto nařízení nebrání výměně informací mezi celními orgány členských států nebo mezi celními orgány a hospodářskými subjekty, které používají metody elektronického zpracovávání údajů uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 7
Zásada „pouze jednou“

1.Aniž je dotčen čl. 6 odst. 3, členské státy zajistí, aby byl deklarant požádán o poskytnutí informací podle tohoto nařízení pouze jednou za každou zastávku v přístavu a aby příslušné informace byly zpřístupněny nebo opakovaně použity v souladu s odstavcem 2.

2.Členské státy zajistí:

a)aby informace a podrobné údaje o identifikaci lodě poskytované vnitrostátnímu jednotnému portálu byly zaznamenány v databázi lodě EMSWe uvedené v článku 10 a aby nebyly znovu vyžadovány v případě dalších zastávek v přístavech v rámci Unie;

b)aby všechny příslušné informace obdržené v souladu s tímto nařízením byly zpřístupněny jiným vnitrostátním jednotným portálům prostřednictvím systému SafeSeaNet v souladu s technickými požadavky stanovenými ve směrnici 2002/59/ES;

c)aby oznamování informací poskytovaných při vyplutí z přístavu v Unii nebylo vyžadováno znovu během plavby nebo při vplutí do dalšího přístavu v Unii, pokud loď neměla během plavby zastávku v přístavu mimo Unii. Tento bod se nevztahuje na informace obdržené podle nařízení (EU) č. 952/2013, pokud taková možnost není poskytnuta v tomto nařízení;

d)aby příslušné informace vstupního souhrnného prohlášení uvedeného v článku 127 nařízení (EU) č. 952/2013 byly zpřístupněny vnitrostátním jednotným portálům pro informaci a případně opakovaně použity pro jiné ohlašovací povinnosti uvedené v příloze.

3.Deklarant odpovídá za zajištění včasného předložení a přesnost a úplnost informací poskytnutých v souladu s tímto nařízením a za jejich soulad se všemi technickými požadavky vnitrostátních jednotných portálů. Deklarant i nadále odpovídá za aktualizaci informací, pokud se po jejich předložení změnily.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů seznam příslušných informací uvedených v odst. 2 písm. b), c) a d). Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 8
Důvěrnost informací

Členské státy v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijmou nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti obchodních nebo jiných důvěrných informací vyměněných v souladu s tímto nařízením.

Kapitola IV
Společné služby

Článek 9
Systém správy uživatelů EMSWe a přístupu k němu

1.Komise zavede společný systém správy uživatelů a přístupu pro deklaranty a poskytovatele datových služeb, kteří používají vnitrostátní jednotné portály, a také pro orgány, které mají přístup k vnitrostátním jednotným portálům. Systém zajistí jednotnou registraci uživatelů s jejím uznáváním na úrovni EU, společnou správu uživatelů a monitorování uživatelů na úrovni EU.

2.Pro účely přístupu k vnitrostátním jednotným portálům v různých členských státech se deklarant nebo poskytovatel datových služeb registrovaný v systému správy uživatelů EMSWe a přístupu k němu považuje za registrovaný na vnitrostátních jednotných portálech ve všech členských státech.

3.Každý členský stát určí vnitrostátní orgán odpovědný za uživatelskou správu deklarantů a poskytovatelů datových služeb, včetně registrace nových uživatelů a změny a ukončení existujících účtů nástroje ověření uživatelů.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření nástroje uvedeného v odstavci 1 za účelem shromažďování, ukládání a poskytování uživatelských údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 10
Databáze lodí EMSWe

1.V souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a) Komise zřídí databázi lodí EMSWe obsahující seznam informací a podrobných údajů o identifikaci lodí a také záznamy o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají.

2.Členské státy zajistí poskytnutí podrobných údajů o nových lodích do databáze lodí EMSWe a dostupnost těchto informací pro usnadnění hlášení lodí.

3.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 1 za účelem sběru, ukládání a poskytování podrobných údajů o lodích a výjimkách. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 11
Společná databáze míst

1.Komise vytvoří společnou databázi míst obsahující referenční seznam kódů míst 14 a kódů přístavních zařízení registrovaných v databázi GISIS IMO.

2.Členské státy zpřístupní informace z databáze míst na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů.

3.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze míst uvedené v odstavci 1 za účelem shromažďování, ukládání a poskytování kódů míst a přístavních zařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 12
Společná databáze nebezpečného zboží

1.Komise vytvoří společnou databázi nebezpečného zboží obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat v souladu se směrnicí 2002/59/ES 15 a formulářem č. 7 FAL IMO s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.

2.Databáze bude propojena s příslušnými záznamy v databázi MAR-CIS, kterou vytvořila Evropská agentura pro námořní bezpečnost, pro informování o nebezpečnosti a rizikách nebezpečného a znečišťujícího zboží.

3.Databáze se bude používat jako referenční nástroj i nástroj ověřování na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU během postupu podávání zpráv prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů.

4.Členské státy zpřístupní informace ze společné databáze nebezpečného zboží na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů.

5.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze nebezpečného zboží uvedené v odstavci 1 za účelem shromažďování, ukládání a poskytování referenčních informací o nebezpečném zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

Kapitola V
Koordinace činností prostředí jednotného evropského námořního portálu (EMSWe)

Článek 13
Národní koordinátoři

Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude působit jako národní koordinátor pro EMSWe. Národní koordinátor:

a)jedná jako vnitrostátní kontaktní místo pro všechny záležitosti související s prováděním tohoto nařízení;

b)koordinuje uplatňování tohoto nařízení příslušnými vnitrostátními orgány v rámci členského státu;

c)koordinuje činnosti, jejichž cílem je zajistit spojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů, podle ustanovení čl. 5 odst. 3 písm. c);

d)působí jako jediné kontaktní místo pro styk s Komisí ve všech záležitostech souvisejících s EMSWe.

Článek 14
Víceletý prováděcí plán

Aby se usnadnilo včasné provádění tohoto nařízení, Komise po příslušných odborných konzultacích přijme víceletý prováděcí plán, který se bude revidovat každý rok, a který stanoví:

a)plán rozvoje pro vytvoření a aktualizaci modulu rozhraní pro podávání zpráv, který se předpokládá do následujících 18 měsíců;

b)orientační lhůty pro členské státy týkající se následného začlenění modulu rozhraní pro podávání zpráv do vnitrostátních jednotných portálů;

c)doby zkoušení pro členské státy a deklaranty za účelem zkoušek jejich spojení se všemi novými verzemi modulu rozhraní;

d)orientační lhůty pro členské státy a deklaranty týkající se vyřazení starších verzí modulu rozhraní.

Kapitola VI
Závěrečná ustanovení

Článek 15
Náklady

Ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se pokryjí zejména náklady na:

a)vývoj a údržbu nástrojů IKT podporujících provádění tohoto nařízení na úrovni Unie;

b)podporu EMSWe na úrovni Unie a v příslušných mezinárodních organizacích.

Článek 16
Spolupráce s jinými systémy pro usnadňování obchodu a dopravy nebo služeb

Pokud systémy pro usnadňování obchodu a dopravy nebo služeb byly vytvořeny jinými právními akty Unie, Komise koordinuje činnosti související s těmito systémy nebo službami s cílem dosáhnout součinnosti a zamezit duplicitě.

Článek 17
Přezkum a zpráva

1.Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy pro sběr údajů, včetně statistických údajů, s využitím kromě jiného i průzkumů, o fungování EMSWe a o svých zjištěních podají zprávu Komisi. Zpráva obsahuje tyto ukazatele:

a)zavedení harmonizovaného souboru údajů;

b)instalace softwaru harmonizované brány pro podávání zpráv;

c)používání jiných systémů podávání zpráv podle čl. 6 odst. 1 a 2;

d)žádosti o další informace podle článku 4.

2.Členské státy organizují sběr a vytváření údajů potřebných k měření změny v ukazatelích uvedených v odstavci 1 a každé dva roky předkládají tyto informace Komisi.

Do šesti let po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přezkoumá uplatňování tohoto nařízení a Evropskému parlamentu a Radě předloží hodnotící zprávu o fungování EMSWe zpracovanou na základě shromážděných údajů a statistik. Hodnotící zpráva bude v případě potřeby obsahovat hodnocení vznikajících technologií, které by mohly vést k změnám nebo nahrazení modulu rozhraní pro podávání zpráv.

Článek 18
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlouží o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nejpozději tři měsíce před koncem každého období nevznese proti takovému prodloužení námitku.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s národními odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 19
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro usnadňování digitální dopravy a obchodu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 16 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20
Zrušení směrnice 2010/65/EU

Směrnice 2010/65/EU se zrušuje ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Odkazy na směrnici 2010/65/ES se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 21
Vstup v platnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Funkce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. d) a funkce týkající se celních formalit specifikovaných v bodě 7 části A přílohy vstoupí v platnost, jakmile budou v provozu elektronické systémy podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 potřebné k používání těchto formalit v souladu s pracovním programem, který stanovila Komise podle článků 280 a 281 nařízení (EU) č. 952/2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 17  

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2020 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při němž jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění způsobů řízení, mechanismy provádění financování, navrhované způsoby platby a strategie kontroly

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivity kontrol (poměr „náklady kontrol ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzavření)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie proti podvodům.

-    

.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: Nevztahuje se na tento návrh.

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Závazek navržený na rok 2020 (4,339 milionů EUR) bude uhrazen z přídělu už předpokládaného ve finančním plánu na rok 2020.

Poznámka: Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance na rok 2021 a následující roky v tomto legislativním finančním výkazu se doplňuje pouze pro orientaci a nepředjímá příští návrhy Komise na víceletý finanční rámec, včetně zdroje financování této iniciativy.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: Nevztahuje se na tento návrh.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U „účelově vázaných“ různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Vallettské prohlášení: Priority pro politiku námořní dopravy v EU do roku 2020: konkurenceschopnost, dekarbonizace, digitalizace k zajištění globálního propojení, efektivní vnitřní trh a námořní blok světové úrovně, Valletta, 29. března 2017, https://www.eu2017.mt/en/Documents/Valletta_Declaration_on_the_EU_maritime_transport_policy.pdf.

(2)    Závěry Rady Priority pro politiku námořní dopravy v EU do roku 2020: konkurenceschopnost, dekarbonizace, digitalizace k zajištění globálního propojení, efektivní vnitřní trh a námořní blok světové úrovně, přijaté Radou na jejím 3545. zasedání konaném dne 8. června 2017, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9976-2017-INIT/cs/pdf.

(3)    Závěry Rady o digitalizaci dopravy přijaté Radou na jejím 3581. zasedání konaném dne 5. prosince 2017, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15431-2017-INIT/cs/pdf.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(5)    http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=480&langId=en&intPageId=1844.

(6)    http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia&year=&serviceId=10305&s=Search.

(7)    Úř. věst. C, , s. .

(8)    Úř. věst. C, , s. .

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1).

(10)    Úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o usnadnění mezinárodní námořní dopravy („úmluva FAL“) přijatá dne 9. dubna 1965 a změněná 8. dubna 2016, norma 1.1.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(14)    „Kód OSN pro lokality obchodu a dopravy (UN/LOCODE).“

(15)    Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.

(16)    Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(17)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(18)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(19)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(20)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(21)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(22)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(23)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(24)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(25)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(26)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne17.5.2018

COM(2018) 278 final

PŘÍLOHA

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zřizuje prostředí jednotného evropského námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU

{SEC(2018) 230 final}
{SWD(2018) 181 final}
{SWD(2018) 182 final}

PŘÍLOHA
Soubor údajů prostředí jednotného evropského námořního portálu (EMSWe)

A.Ohlašovací povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie

Tato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s níže uvedenými ustanoveními:

1.Oznámení pro lodě připlouvající do přístavů členských států a odplouvající z nich

Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s.10).

2.Hraniční kontroly osob

Článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

3.Oznámení o nebezpečném nebo znečišťujícím zboží přepravovaném na lodi

Článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

4.Oznámení o odpadu a zbytcích lodního nákladu

Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

[Nový návrh na zrušení směrnice 2000/59/EC:

4. Oznámení o odpadu z lodí, včetně zbytků lodního nákladu

Články 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 201X/XX/EU]

5.Oznámení bezpečnostních informací

Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).

Až do přijetí harmonizované podoby na mezinárodní úrovni se pro zjišťování informací požadovaných podle článku 6 nařízení (ES) č. 725/2004 používá formulář uvedený v dodatku k této příloze. Formulář je možno předat elektronicky.

6.Informace o osobách na palubě

Ustanovení čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35).

7.Celní formality

a)Formality při připlutí:

–Oznámení připlutí (článek 133 nařízení (EU) č. 952/2013) 1 ;

–Předkládání zboží celnímu úřadu (článek 139 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Prohlášení pro dočasné uskladnění zboží (článek 145 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Celní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Elektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013).

b)Formality při odplutí:

–Celní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Elektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013).

–Oznámení o výstupu (články 269 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Výstupní souhrnné celní prohlášení (články 271 a 272 nařízení (EU) č. 952/2013);

–Oznámení o zpětném vývozu (články 274 a 275 nařízení (EU) č. 952/2013);

8.Bezpečná nakládka a vykládka lodí přepravujících hromadné náklady

Článek 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady;

9.Státní přístavní inspekce

Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci.

10.Statistická data o námořní dopravě

Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/42/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři.

B.Formuláře FAL a povinnosti vyplývající z mezinárodních právních nástrojů

Tato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s Úmluvou FAL a jinými příslušnými mezinárodními právními nástroji.

1.Formulář FAL č. 1: všeobecná deklarace

2.Formulář FAL č. 2: deklarace nákladu

3.Formulář FAL č. 3: deklarace lodních zásob

4.Formulář FAL č. 4: deklarace osobního majetku posádky

5.Formulář FAL č. 5: seznam posádky

6.Formulář FAL č. 6: seznam cestujících

7.Formulář FAL č. 7: nebezpečné zboží

8.Námořní zdravotní prohlášení

C. Vnitrostátní právní předpisy

Tato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje datové prvky v těchto kategoriích:

1.Námořní doprava

2.Bezpečnost námořní dopravy

3.Životní prostředí

4.Hraniční kontrola

5.Bezpečnost

6.Cla

7.Zdraví

8.Ozbrojené sily

9.Přístavní služby

10.Statistika

11.Fiskální informace

DODATEK

BEZPEČNOSTNĚINFORMAČNÍ FORMULÁŘ LODI PŘED VPLUTÍM DO PŘÍSTAVU
TÝKÁ SE VŠECH LODÍ, KTERÉ PŘIPLOUVAJÍ DO PŘÍSTAVU ČLENSKÉHO STÁTU EU

(PRAVIDLO 9 hlavy XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS) z roku 1974 a čl. 6 odst. 3 NAŘÍZENÍ (ES) č. 725/2004)

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).