EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016PC0279

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Turecko)

COM/2016/0279 final - 2016/0141 (COD)

V Bruselu dne 4.5.2016

COM(2016) 279 final

2016/0141(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

(Turecko)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 16. prosince 2013 zahájila Evropská unie s Tureckem dialog o uvolnění vízového režimu, souběžně s podpisem dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Dialog o uvolnění vízového režimu vychází z Plánu pro přechod k bezvízovému styku s Tureckem (dále jen „plán“). Plán stanoví požadavky, které musí Turecko splnit, aby mohly Evropský parlament a Rada provést změnu nařízení (ES) č. 539/2001 1 za účelem zrušení vízové povinnosti pro turecké občany, kteří jsou držiteli biometrických pasů vyhovujících normám EU, cestují-li na krátkodobou návštěvu (tj. do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů) do členských států. Plán obsahuje 72 požadavků, které jsou rozděleny do pěti tematických bloků: zabezpečení dokladů, řízení migrace, veřejný pořádek a bezpečnost, základní práva a zpětné přebírání nelegálních migrantů.

Dne 20. října 2014 Komise přijala první Zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků jejího plánu na uvolnění vízového režimu 2 (dále jen „první zpráva“). Tato zpráva hodnotila, do jaké míry byl každý z požadavků splněn, a vydala doporučení ohledně dalšího pokroku.

Na summitu EU-Turecko, který se uskutečnil dne 29. listopadu 2015, vyjádřila turecká strana závazek zrychlit plnění plánu, mimo jiné předčasným uplatňováním všech ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem s cílem dosáhnout uvolnění vízového režimu do října 2016 3 . Evropská unie tento závazek přivítala.

Dne 4. března 2016 přijala Komise Druhou zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků plánu na uvolnění vízového režimu 4  (dále jen „druhá zpráva“), která posuzuje pokrok při plnění požadavků plánu Tureckem. Zpráva konstatovala, že od summitu EU-Turecko, který se uskutečnil dne 29. listopadu 2015, zintenzívnily turecké orgány své úsilí při plnění plánu. Uvedla seznam konkrétních doporučení k opatřením, která by Turecko mělo přijmout za účelem dosažení dalšího pokroku k úplnému splnění všech požadavků, a vyzvala turecké orgány, aby dále zrychlily reformní proces tím, že promptně vyřeší zbývající problémy označené ve zprávě. Zpráva potvrdila, ve kterých oblastech Turecko kritéria splnilo, a označila opatření, jež má Turecko přijmout, aby zajistilo splnění všech kritérií plánu.

Dne 7. a 18. března 2016 proběhla zasedání hlav států nebo předsedů vlád zemí EU a Turecka. Druhé zasedání bylo uzavřeno prohlášením EU a Turecka 5 , které stanoví, že „bude urychleno plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, a to za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Turecko za tímto účelem přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, aby Komise v návaznosti na požadované posouzení splnění příslušných kritérií mohla do konce dubna předložit příslušný návrh, na jehož základě pak Evropský parlament a Rada mohou přijmout konečné rozhodnutí“.

Ve Třetí zprávě o pokroku Turecka při plnění požadavků plánu na uvolnění vízového režimu 6 , která je předkládána souběžně s tímto návrhem, Komise uvádí, že v návaznosti na novou úroveň angažovanosti a odhodlání tureckých orgánů prokázanou od summitu EU-Turecko konaném dne 29. listopadu 2015 tyto orgány v posledních měsících dále zintenzívnily své úsilí splnit tuto podmínku. Komise oceňuje značný pokrok, jehož turecké orgány doposud dosáhly, a vyzývá k urychlenému zintenzívnění úsilí tureckých orgánů při plnění všech požadavků, aby mohl být vízový režim do konce června uvolněn.

Jak uvádí zpráva, turecké orgány však nebyly schopny tento ambiciózní cíl dosud naplnit, neboť sedm požadavků ze 72 nebylo do dnešního dne splněno. Některé z těchto požadavků jsou obzvláště důležité.

Splnění dvou z těchto sedmi zbývajících požadavků vyžaduje z praktických a procesních důvodů delší časový horizont, což je důvod, proč nemohly být v době předložení tohoto návrhu zcela splněny. Týká se to těchto dvou kritérií:

modernizace stávajících biometrických pasů tak, aby zahrnovaly bezpečnostní prvky vyhovující nejnovějším normám EU,

plné uplatňování ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, včetně těch, jež se týkají zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí.

Jak se uvádí ve zprávě, Komise a turecké orgány se dohodly na praktických způsobech uplatňování těchto kritérií před jejich úplným splněním.

Komise vyzývá turecké orgány, aby urychleně přijaly opatření, která jsou nutná pro splnění dalších zbývajících kritérií plánu, konkrétně:

přijmout protikorupční opatření uvedená v plánu, tj. zajistit účinná opatření navazující na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,

uvést právní předpisy o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU, zejména zajistit, aby orgán pro ochranu údajů mohl jednat nezávisle a aby činnosti donucovacích orgánů byly v působnosti zákona,

dojednat dohodu o operativní spolupráci s Europolem. Toto je rovněž závislé na výše uvedených změnách v právních předpisech v oblasti ochrany údajů,

nabídnout účinnou justiční spolupráci v trestních věcech všem členským státům EU,

revidovat právní předpisy a postupy v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU, zejména lépe sladit definici terorismu s definicí stanovenou v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV, ve znění pozdějších předpisů za účelem zúžení působnosti definice a zavedení kritéria proporcionality.

Na základě předpokladu, že turecké orgány urychleně a v souladu se závazkem ze dne 18. března 2016 splní zbývající kritéria plánu, se Komise rozhodla předložit návrh na změnu nařízení (ES) č. 539/2001, kterou se zruší vízová povinnost pro turecké občany, kteří jsou držiteli biometrických pasů vyhovujících normám EU.

S cílem pomoci společným normotvůrcům při jejich jednání bude Komise i nadále sledovat opatření, která turecké orgány přijmou, aby splnily zbývající požadavky plánu.

Předložením tohoto návrhu na počátku května umožní, aby uplynula osmitýdenní doba mezi předložením návrhu vnitrostátním parlamentům a jeho přijetím do konce června, jak je uvedeno v prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016, a vyplývá z článku 4 protokolu č. 1 ke Smlouvám o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Návrh jako takový zajišťuje, že lze naplnit klíčový prvek prohlášení EU a Turecka odsouhlasený hlavami států nebo předsedy vlád.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Nařízení (ES) č. 539/2001 se používá s výjimkou Irska a Spojeného království ve všech členských státech a rovněž na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Uvedené nařízení je součástí společné vízové politiky EU pro krátkodobé pobyty netrvající déle než 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Turecko je v současné době uvedeno v seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 539/2001, tedy mezi zeměmi, jejichž státní příslušníci musí mít při vstupu na území členských států EU vízum.

Nařízení (ES) č. 539/2001 bylo naposledy pozměněno nařízením (EU) č. 259/2014 7 , jímž bylo Moldavsko po úspěšném provedení svého akčního plánu na uvolnění vízového režimu převedeno do seznamu zemí s bezvízovým stykem, a nařízením (EU) č. 509/2014 8 , jímž bylo v návaznosti na pravidelný přezkum vízových seznamů osvobozeno od vízové povinnosti pět karibských 9 a jedenáct tichomořských zemí 10 , jakož i Kolumbie, Peru a Spojené arabské emiráty – s výhradou uzavření dohod o zrušení vízové povinnosti mezi EU a příslušnými třetími zeměmi. Dne 9. března 2016 a dne 20. dubna 2016 navrhla Komise změnit nařízení (ES) č. 539/2001 a převést Gruzii 11 a Ukrajinu 12 po úspěšném provedení jejich akčních plánů na uvolnění vízového režimu do seznamu zemí s bezvízovým stykem.

Kritéria, která by měla být zohledněna při určování – na základě posouzení jednotlivých případů – třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, jsou stanovena v článku –1 nařízení (ES) č. 539/2001 (vloženém nařízením (EU) č. 509/2014). Týkají se mimo jiné „nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti.“ 13 Zvláštní pozornost by měla být věnována bezpečnosti cestovních dokladů vydávaných dotčenými třetími zeměmi.

Pokud jde o reciprocitu, dne 2. května 2016 přijala turecká vláda nařízení stanovující, že občané všech členských států budou moci vstoupit do Turecka bez víz ode dne odstranění vízové povinnosti pro turecké občany.

Soulad s ostatními politikami Unie

Dne 6. dubna 2016 Komise navrhla zřízení systému vstupu/výstupu EU (EES) na posílení vnějších hranic schengenského prostoru 14 . Hlavním cílem tohoto návrhu je zlepšit kvalitu hraničních kontrol státních příslušníků třetích zemí a zajistit systematickou a spolehlivou identifikaci osob překračujících povolenou délku pobytu. Budoucí EES bude tudíž důležitým prvkem pro zajištění legálního bezvízového pobytu státních příslušníků třetích zemí v schengenském prostoru a přispěje k zamezení nelegální migrace státních příslušníků zemí s bezvízovým stykem.

Komise navíc v jednom ze svých sdělení 15 oznámila, že posoudí potřebu, proveditelnost a proporcionalitu vytvoření systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Komise se zavázala ještě v roce 2016 prozkoumat, zda je taková další úroveň kontroly státních příslušníků zemí s bezvízovým stykem proveditelná a proporcionální a zda účinně přispěje k zachování a posílení bezpečnosti schengenského prostoru.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Jelikož návrh bude představovat změnu společné vízové politiky EU, právním základem návrhu je čl. 77 odst. 2) písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhované nařízení bude představovat rozvoj schengenského acquis.

Subsidiarita, proporcionalita a volba nástroje

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 539/2001 je právní akt EU, může být pozměněno pouze prostřednictvím rovnocenného právního aktu. K dosažení cíle politiky nemohou členské státy jednat samostatně. Žádné jiné (nelegislativní) možnosti k dosažení cíle politiky nejsou k dispozici.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Proběhly pravidelné diskuse s členskými státy na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, ve Výboru stálých zástupců, Pracovní skupině Rady pro rozšíření (COELA), na zasedáních s poradci členských států pro otázky spravedlnosti a vnitřních věcí a v rámci několika prezentací stavu dialogu o uvolnění vízového režimu pro Evropský parlament – při plenárním zasedání a ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise shromáždila ucelené údaje o plnění všech požadavků plánu ze strany Turecka. Během dialogu o uvolnění vízového režimu s Tureckem, a zejména při přípravě svých zpráv, a analyzovali odborníci z útvarů Komise, Evropská služba pro vnější činnost, členské státy EU a příslušné agentury EU (Frontex, EASO, Europol a Eurojust) právní předpisy Turecka v oblastech, na které se dialog vztahuje, jakož i jejich uplatňování v praxi. Proběhlo několik technických pohovorů a návštěv na místě, a za pomoci tureckých orgánů a odborníků byla shromážděna rozsáhlá dokumentace.

Posouzení dopadů

Druhou zprávu Komise zveřejněnou dne 4. března 2016 doprovázel pracovní dokument útvarů Komise 16 , který posuzoval – na základě statistických údajů Eurostatu, vstupů od příslušných agentur EU a sledovaných trendů – možné dopady uvolnění vízového režimu pro Turecko na migrační situaci v Evropské unii.

etí zprávu zveřejňovanou souběžně s tímto návrhem doprovází pracovní dokument útvarů Komise 17 poskytující u každého požadavku faktické informace o aktuálním stavu jeho plnění. Tento dokument zahrnuje rovněž posouzení možného dopadu uvolnění vízového režimu pro Turecko na bezpečnostní situaci v Evropské unii.

Žádné další posouzení dopadů není nutné.

Základní práva

Tento návrh nemá žádné negativní důsledky pro ochranu základních práv v Evropské unii. Splnění kritérii plánu zlepší ochranu lidských práv v Turecku.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nevztahuje se na tento návrh.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pozměněné nařízení bude přímo použitelné ode dne vstupu v platnost a bude bezprostředně prováděno členskými státy. Plán provádění není zapotřebí.

Komise bude i nadále prostřednictvím stávajících asociačních struktur a dialogů a v případě potřeby pomocí navazujících mechanismů ad hoc aktivně sledovat, zda Turecko soustavně plní všechna kritéria stanovená v pěti blocích plánu pro přechod k bezvízovému styku.

Komise bude i po přiznání bezvízového styku Turecku zejména sledovat provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem ze strany Turecka pořádáním pravidelných zasedání smíšeného readmisního výboru EU–Turecko. Dodržování těchto ustanovení vůči všem členským státům EU představuje jeden ze stěžejních požadavků bezvízového styku.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změní se nařízení (ES) č. 539/2001, přičemž se Turecko převede z přílohy I (seznam zemí s vízovou povinností) do přílohy II (seznam zemí s bezvízovým stykem). V souladu s plánem se připojí poznámka pod čarou, v níž bude uvedeno, že se osvobození od vízové povinnosti vztahuje na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, zejména se šifrováním otisků prstů prostřednictvím Supplementary Access Control (SAC). 

Turecko informovalo Komisi, že dokončí všechny nutné reformy pro vydávání biometrických pasů, které plně vyhovují předpisům EU, do konce roku 2016. Souběžně s tím Turecko již počátkem června zajistí, že všechny vydávané cestovní pasy budou obsahovat fotografii a otisky prstů držitele na čipu a budou plně vyhovovat normám Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). V těchto cestovních pasech budou otisky prstů chráněny šifrováním Extended Access Control (EAC). Osvobození od vízové povinnosti se tedy bude výjimečně vztahovat rovněž na držitele těchto cestovních pasů, za podmínky, že byly vydány mezi 1. červnem 2016 a 31. prosincem 2016. Tato výjimka vyprší dne 31. prosince 2017. Před zahájením bezvízového styku by Turecko mělo poskytnout všem členským státům certifikáty umožňující potvrdit pravost informací uložených na čipech tureckých cestovních pasů a číst je.

2016/0141 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

(Turecko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 18 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Složení seznamů třetích zemí v přílohách I a II by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení. Odkazy na třetí země, u nichž došlo s ohledem na uvedená kritéria ke změně situace, by měly být odpovídajícím způsobem převedeny z jedné přílohy do druhé.

(2)Kritéria, která by měla být zohledněna při určování – na základě posouzení jednotlivých případů – třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, jsou stanovena v článku –1 nařízení (ES) č. 539/2001. Týkají se mimo jiné „nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti.“

(3)Po summitech EU–Turecko ve dnech 29. listopadu 2015 a 18. března 2016 bylo dohodnuto, že naplňování plánu na uvolnění vízového režimu představeného Komisí tureckým orgánům dne 16. prosince 2013 bude urychleno ve vztahu ke všem účastnícím se členským státům s cílem zrušit pro státní příslušníky Turecka vízovou povinnost nejpozději do konce června 2016.

(4)Uvolnění vízového režimu pro Turecko je klíčovým prvkem prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016. Prohlášení uvádí, že vízová povinnost pro turecké občany by měla být zrušena nejpozději do konce června 2016. Předložení návrhu na uvolnění vízového režimu na začátku května umožní, aby před jeho přijetím na konci června uplynula osmitýdenní doba stanovená pro vnitrostátní parlamenty článkem 4 protokolu č. 1 ke Smlouvám o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

(5)[Turecko splnilo požadavky svého plánu na uvolnění vízového režimu. Na základě tohoto posouzení a při zohlednění všech kritérií uvedených v článku –1 nařízení (ES) č. 539/2001 je vhodné osvobodit státní příslušníky Turecka od vízové povinnosti při cestách na území členských států.]

(6)Turecko by proto mělo být převedeno z přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001 do přílohy II téhož nařízení.

(7)Osvobození od vízové povinnosti je závislé na trvalém plnění požadavků plánu na uvolnění vízového režimu a prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016. Komise bude aktivně sledovat plnění požadavků a prohlášení. Osvobození od vízové povinnosti může EU pozastavit v souladu s mechanismem pozastavení zřízeným článkem 1a nařízení (ES) č. 539/2001, ve znění nařízení xxx, budou-li splněny podmínky v něm stanovené.

(8)Toto osvobození od vízové povinnosti by se mělo vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 19 . Výjimečně by se toto osvobození mělo vztahovat rovněž na držitele biometrických pasů, které obsahují otisky prstů držitelů cestovních pasů, vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), pod podmínkou, že tyto cestovní pasy byly vydány mezi 1. červnem 2016 a 31. prosincem 2016. Tato výjimka vyprší dne 31. prosince 2017.

(9)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 20 . Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(10)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 21 . Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(11)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES 22 .

(12)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 23 .

(13)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 24 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:

a)v příloze I části 1 („STÁTY“) se zrušuje odkaz na „Turecko“;

b)v příloze II části 1 („STÁTY“) se vkládá nový odkaz, který zní:

„Turecko“*

______________

*    Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1. Výjimečně se toto osvobození vztahuje rovněž na držitele biometrických pasů, které obsahují otisky prstů držitelů cestovních pasů, vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), pod podmínkou, že tyto cestovní pasy byly vydány mezi 1. červnem 2016 a 31. prosincem 2016. Tato výjimka vyprší dne 31. prosince 2017.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

(1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1
(2) COM(2014) 646 final.
(3) Prohlášení přijaté na zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU s Tureckem: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/11/29-eu-turkey-meeting-statement/
(4) COM(2016) 140 final.
(5) Prohlášení přijaté na zasedání hlav států nebo předsedů vlád zemí EU s Tureckem: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-eu-turkey-statement/.
(6) COM(2016) 278 final.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 259/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 9.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 67.
(9) Dominika, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny a Trinidad a Tobago.
(10) Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Východní Timor, Tonga, Tuvalu a Vanuatu.
(11) COM(2016) 142 final.
(12) COM(2016) 236 final.
(13) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
(14) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, a kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva, COM(2016) 194 final.
(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, COM(2016) 205 final.
(16) SWD(2016) 97 final.
(17) SWD(2016) 161 final.
(18) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1
(19) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1.
(20) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(21) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(22) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(23) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství, Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1
(24) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob, Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.
Top