14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/17

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

Vzhledem k tomu, že oživení hospodářství v Evropě je pomalé a nestabilní a úroveň investic je nízká, je prioritní využít všechny zdroje na zdravé a stabilní hospodářské oživení v jednotnějším prostředí. EHSV se domnívá, že unie kapitálových trhů k tomu může přispět, a proto vítá akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů.

1.2.

Výbor souhlasí s cíli akčního plánu. Je důležité mobilizovat kapitál v Evropě a nasměrovat jej ke všem podnikům, infrastruktuře a udržitelným a dlouhodobým projektům, s pozitivními důsledky pro pracovní místa. Investoři by měli být lépe chráněni a je třeba jim poskytnout více příležitostí.

1.3.

Rozšíření a diverzifikace zdrojů financování jsou klíčovými prvky pro více investic, růst a tvorbu pracovních míst. To by mělo být provedeno v rámci jednotného kapitálového trhu. Výbor se domnívá, že prioritou musí být maximální harmonizace a jednotnost pravidel. Z tohoto důvodu je nutné, aby všechny členské státy zavedly a prováděly různá opatření akčního plánu stejným způsobem a dohlížely na jejich provádění.

1.4.

Podle názoru Výboru bude úspěch unie kapitálových trhů záviset na sjednocení toho aktuálně nejlepšího s maximem nových příležitostí. Prvořadé by měly být jednoduchý, vhodný a diverzifikovaný přístup k financování, rovnoměrnější přidělování kapitálu a snížení kapitálových nákladů. Je nezbytné zajistit záruky, pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost.

1.5.

Bankovní financování bude hrát podstatnou úlohu při financování evropského hospodářství. Banky hrají důležitou úlohu nejen jako poskytovatelé úvěrů, ale také jako zprostředkovatelé na kapitálových trzích. Výbor se domnívá, že je třeba dále prozkoumat určité nové trhy, mimo jiné i pro nesplácené úvěry, protože růst úvěrů může být výhodný zejména pro malé a střední podniky.

1.6.

Výbor považuje za zásadní otázku financování malých a středních podniků, zejména mikropodniků a malých podniků, které jsou hybnou silou evropského hospodářství a jsou velmi významné z hlediska pracovních příležitostí. Má však vážné obavy ohledně významu a účinnosti unie kapitálových trhů pro malé a střední podniky.

1.6.1.

Pro mikropodniky a malé podniky je přístup na kapitálové trhy zpravidla nedosažitelný. Zejména malé a střední podniky, a zejména mikropodniky a malé podniky, musí mít možnost rozhodnout se pro ty finanční kanály, které jsou pro ně nejvhodnější. Za tímto účelem je třeba zajistit co nejširší škálu struktur financování a možností a co nejširší možnou diverzifikaci finančního ekosystému.

1.6.2.

Pokud jde o tradiční způsoby bankovního financování, které by měly být ještě více podporovány, zejména záruky, je třeba podotknout, že se vyznačují národními specifiky. Osvědčené struktury nesmí být unií kapitálových trhů zpochybňovány. Je nutné, aby regulace finančních trhů v budoucnu lépe zohledňovala osvědčené národní prvky, aby nebylo ohroženo poskytování úvěrů malým a středním podnikům na regionální úrovni.

1.6.3.

Kromě toho musí být prozkoumány všechny další příslušné alternativy a pokud je to možné, měly by být vyvinuty další možnosti, jak je tomu již v případě Junckerova plánu. Měla by také být dále posílena úloha EIB, pokud jde o nástroje (např. záruční systémy atd.) pro financování ekonomiky (1). Návrhy týkající se JTS sekuritizací (2) jsou tedy krokem správným směrem.

1.6.4.

Pro jiné malé a střední podniky musí být přístup na kapitálový trh stejně účinný jako pro všechny podniky. Financování musí být levnější a méně nákladné. Současný zásadní všudypřítomný informační deficit je třeba odstranit a rámec by měl být vstřícnější vůči malým a středním podnikům. Může být vhodné inspirovat se stávajícími osvědčenými postupy.

1.7.

Výbor se domnívá, že unie kapitálových trhů musí zajistit hospodářskou a finanční stabilitu EU. Rozšíření a diverzifikace zdrojů financování by měly v rámci jednotného trhu podpořit zdravé rozložení rizika a evropské ekonomiky musí být silnější a odolnější.

1.8.

Vhodný regulační a dohledový rámec má dle názoru Výboru podpořit silné stránky kapitálových trhů a nabídnout všechny příležitosti k rozvoji, a slabé stránky, například nadměrná či nepřiměřená rizika, držet na uzdě. Nový systém musí být odolný vůči nepříznivým účinkům případných nových krizí. To také znamená, že je třeba větší konvergence a spolupráce v oblasti mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního dohledu jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.

1.9.

Je třeba se rovněž zaměřit prostřednictvím tohoto rámce na sektor stínového bankovnictví a je třeba zamezit riziku regulatorní arbitráže. Dále je důležité, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny poskytovatele obdobných finančních aktivit na trzích a měla by platit zásada „stejná rizika, stejná pravidla“.

1.10.

Kapitálové trhy rovněž nabízejí nové příležitosti pro investory na kapitálových trzích. Výbor to považuje za pozitivní za podmínky, že bude existovat lepší rámec pro ochranu. Proto je žádoucí zjednodušení, transparentnost a srovnatelnost finančních nástrojů a informací, což by rovněž prospělo podnikům, které hledají finanční prostředky. Je třeba vynaložit více úsilí v oblasti finančního vzdělávání.

1.11.

Pokud jde o provádění akčního plánu, Výbor podporuje přístup „zdola nahoru“ a „krok za krokem“, ale zároveň se domnívá, že by se mělo neprodleně pokračovat v další práci a využít při tom dynamiky a podpory, jež se projevily v souvislosti se zelenou knihou. EHSV zdůrazňuje, že vytvoření unie kapitálových trhů je velký projekt, u něhož bude vše záviset na podrobnostech a zárukách. Kromě toho usnadnění přístupu k úvěrům zajisté není problém ve všech členských státech, a uvolnění na straně nabídky nemůže nikdy vyřešit problém na straně poptávky. Proto bychom neměli v unii kapitálových trhů vidět řešení všech problémů v EU.

1.12.

Nyní bude skutečně důležité nespustit zrak z cílů a pravidelně dosahovat pokroku. Výbor se obává, že bude trvat, než bude dosaženo konečného výsledku, a to nejen z důvodu velkého počtu „stavebních kamenů“ plánu, ale také proto, že velké rozdíly mezi jednotlivými státy nezmizí okamžitě. Výbor se vyslovuje pro pravidelné hodnocení v polovině období, na kterém by chtěl spolupracovat.

2.1.

Při nástupu do úřadu vypracovala Junckerova Komise „investiční plán pro Evropu“ za účelem realizace svých tří absolutních priorit, jimiž jsou růst, vytváření pracovních míst a investice. Zahrnuje tři oblasti, včetně oblasti „vytváření prostředí příznivého pro investice“ (3). Postupné dosahování unie kapitálových trhů je spolu s jednotným digitálním trhem a energetickou unií jedním z hlavních cílů této třetí oblasti.

2.1.1.

Na konci září 2015 předložila Komise svůj Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů (4), po veřejné konzultaci prostřednictvím zelené knihy za široké účasti, mimo jiné i EHSV (5). Akční plán pokládá základní kameny pro vytvoření dobře fungující a integrované unie kapitálových trhů v roce 2019, která bude zahrnovat všechny členské státy.

2.1.2.

Tyto základní stavební kameny, kterých je celkem 33, budou zveřejňovány průběžně a týkají se zejména těchto oblastí (6):

2.1.3.

V rámci akčního plánu přispívají všechny tyto základní stavební kameny k plnění stanovených cílů, a kromě toho bude rovněž důležitý kumulativní dopad.

2.2.

Vytvořením unie kapitálových trhů je sledováno několik cílů, přičemž se klade důraz na zajištění pevnější vazby mezi úsporami a růstem.

2.2.1.

Unie kapitálových trhů má rozšířit zdroje financování v Evropě tak, aby zahrnovaly zdroje jiné než bankovní financování, prostřednictvím přidělení posílené úlohy finančním trhům. Jedná se tedy o diverzifikaci zdrojů financování ekonomiky prostřednictvím nebankovního financování. Unie kapitálových trhů musí přispět k mobilizaci kapitálu v Evropě a k jeho nasměrování ke všem podnikům, infrastruktuře a udržitelným dlouhodobým projektům.

2.2.2.

Jejím účelem je prohloubit jednotný trh v oblasti finančních služeb. Rozvoj unie kapitálových trhů by měl vést k větší a silnější finanční integraci a intenzivnější hospodářské soutěži. Kapitálové trhy budou využívat rozsahu jednotného trhu a budou rovněž likvidnější a konkurenceschopnější.

2.2.2.1.

Tato unie by měla přispívat k růstu a finanční stabilitě. Usnadněním přístupu k financování pro podniky má podpořit růst a vytváření pracovních míst. Diverzifikace rizika má učinit celý systém stabilnějším.

2.2.3.

Významné výhody budou mít rovněž občané a spotřebitelé, mimo jiné díky dodatečným investičním příležitostem, které by měly vzniknout.

3.1.

Zahájení akčního plánu by mělo být uvítáno. Je dobré nejen to, že byl tento akční plán zahájen půl roku po zelené knize, ale zejména to, že je přednostně vynaloženo veškeré úsilí k oživení ekonomiky zvyšováním a zlepšováním financování ekonomiky, což dodá nové impulsy pro růst a důstojná pracovní místa.

3.2.

Výbor souhlasí s cíli akčního plánu a se stanovenými prioritními oblastmi:

Je důležité nejen to, že početné kroky potřebné pro budování unie kapitálových trhů jsou shrnuty v jednom plánu, ale také to, že existuje jasná vůle k diskusi, stejně jako ochota odstraňovat překážky, jež stojí v cestě dalšímu rozvoji evropského finančního systému.

3.3.

Cíl diverzifikace zdrojů financování nesmí být na úkor bankovního systému. Bankovnictví a tržní financování musí jít ruku v ruce a měly by být považovány za vzájemně se doplňující. Banky mají na kapitálových trzích také úlohu zprostředkovatele.

3.3.1.

Prioritní oblastí akčního plánu je zvýšení schopnosti bank poskytovat úvěry hospodářství. „Úvěry v selhání“ (7) zůstávají zdrojem obav v EU a zadržují kapitál, který by jinak mohl být použit k poskytování dalších úvěrů. Výbor se domnívá, že Komise by měla přijmout opatření k uvolnění kapacity v rozvahách bank prostřednictvím podpory sekuritizací úvěrů v selhání a vytváření trhů pro „znehodnocená aktiva“. V případě vytvoření obsáhlých a transparentních trhů pro „dluhy bank v problémech“ nebo jejich revitalizace tam, kde existují, by mohly být uvolněny bankovní úvěry.

3.4.

Obsáhlé, likvidní a efektivní kapitálové trhy prospějí všem provozovatelům a aktérům na těchto trzích.

3.4.1.

Kapitálové trhy mohou tedy zajistit lepší přístup k financování a lepší podmínky pro podniky, jež hledají financování, což povede k nižším kapitálovým nákladům díky větší konkurenci mezi investory. Financování bude i ve složité době lépe zajištěno, neboť kapitálové trhy jsou zpravidla schopnější vypořádat se s nejistým prostředím a rizikovějšími projekty.

3.4.2.

Trhy státních dluhopisů jsou velmi důležité z důvodu posuzování různých rizik. Kapitálový trh proto vyžaduje integraci těchto trhů. To podporuje také sbližování kapitálových nákladů soukromých emitentů. Vhodná opatření v této oblasti jsou tedy vítaná.

3.4.3.

Provádění unie kapitálových trhů bude úspěšné pouze tehdy, pokud budou stavební kameny dostatečně spolehlivé a důvěryhodné. Je důležité zohlednit specifické rysy stávajícího prostředí financování, a zároveň vytvořit dostatečný počet nových možností a příležitostí pro financování. Výsledek by měl rovněž poskytnout záruky, pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost.

3.4.4.

Zejména pokud jde o malé a střední podniky se jedná o velkou výzvu. Vzniká otázka, jak se k nim peníze dostanou. Pro malé a střední podniky bude obrovským úkolem získat přístup na kapitálové trhy a k možnostem a nástrojům financování a dobře jich využívat. Často rovněž bojují s informačním deficitem, což jim jejich situaci nikterak neusnadňuje (8). Bude proto důležité vyzkoušet, jak dalece je nový rámec k malým podnikům vstřícný.

3.4.5.

Podniky a malé a střední podniky, a zejména mikropodniky, pro které jsou kapitálové trhy nedosažitelné, by měly mít možnost kdykoli během své existence využít finančních kanálů, které jsou pro ně nejvhodnější. Pro mikropodniky a malé podniky je tedy důležitá co nejširší diverzifikace finančního ekosystému, aby se jim otevřela co nejširší škála struktur a možností financování, mj. také leasing. Je třeba prozkoumat všechny možnosti. Řešení je třeba hledat nejen v oblasti bankovního nebo tržního financování, ale také mimo ni. Junckerův plán je v tomto ohledu již dobrým začátkem. Kromě toho je třeba v této oblasti usilovat o aktivnější úlohu ECB (přímo či nepřímo, například záruční systémy).

3.4.6.

Pro investory mají vzniknout další investiční možnosti. Širší škála finančních produktů jim umožní, aby se více soustředili na své investiční cíle, aby sledovali diverzifikaci rizika a jeho řízení, a aby zlepšili poměr rizika a výnosů.

3.4.7.

Investoři mají právo na přiměřenou ochranu. Je proto třeba aktualizovaný rámec pro ochranu investorů, jakož i další značné úsilí, mimo jiné pokud jde o finanční vzdělávání a více lepších informací. Obecně lze pracovat na větším zjednodušení, transparentnosti a lepší srovnatelnosti finančních nástrojů na trzích, což může být prospěšné pro všechny, kteří hledají finanční zdroje.

3.5.

Aby bylo možné skutečně dosáhnout jednotného trhu, je nutné nejen odstranit stávající přeshraniční překážky a současnou roztříštěnost, ale rovněž zabránit vznikání nových překážek. Výbor se domnívá, že prioritou musí být maximální harmonizace a jednotnost pravidel, přičemž je třeba věnovat velkou pozornost výběru použitých nástrojů. Z tohoto důvodu je nutné, aby všechny členské státy zavedly a prováděly různá opatření akčního plánu stejným způsobem a dohlížely na jejich provádění.

3.6.

Unie kapitálových trhů musí evropské ekonomiky učinit silnějšími a odolnějšími vůči otřesům. Ve hře je hospodářská a finanční stabilita v EU. Vhodný regulační rámec je proto nezbytný. Musí umožňovat vhodný rozvoj silných stránek unie kapitálových trhů, jako je zdravé sdílení rizika a diverzifikace, slabé stránky musí být neustále přezkoumávány. Celý finanční systém musí být odolnější vůči možným budoucím krizím. Důsledky takových krizí by případně měly být řešeny rychleji a přesněji.

3.7.

Vzhledem k potenciálním rizikům a s ohledem na hospodářskou a finanční stabilitu by měl být rovněž zajištěn odpovídající vnitrostátní a celoevropský mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní dohled nad příslušnými segmenty kapitálových trhů. Nové finanční kanály by měly podléhat zásadě „stejné riziko, stejná pravidla“.

3.8.

Je třeba se zabývat tzv. „stínovým bankovnictvím“. Výbor již dříve vyzýval, aby byl tento systém byl zahrnut do právní úpravy (9), a konstatoval, že je třeba předejít riziku regulatorní arbitráže (10). Výbor se domnívá, že by tedy fakticky neměly existovat žádné „stínové“ aktivity, a na stínové bankovnictví se tedy musí klást stejné regulační a obezřetnostní požadavky jako na celý finanční systém (11). Současně se Výbor rovněž domnívá, že je třeba uznat, že stínové bankovnictví je také dodatečným alternativním zdrojem financování, jenž může mít pro reálnou ekonomiku svůj smysl (12).

3.9.

Pokud jde o realizaci akčního plánu, přístupy „zdola nahoru“ a „krok za krokem“ je třeba podpořit, neboť umožňují dobře využívat příspěvků účastníků trhu, určovat priority a používat kombinace krátkodobých a dlouhodobých iniciativ a opatření.

3.10.

Je teď důležité dále využít dynamiky a široké podpory, které se projevily v zájmu unie kapitálových trhů při veřejné konzultaci o zelené knize, a rychle dosáhnout hmatatelných výsledků.

3.11.

V nadcházejícím období bude důležité nespustit zrak z cílů a pravidelně dosahovat pokroku. Je důležité, aby byly zaznamenány konkrétní a pozitivní výsledky ve všech oblastech, na něž se vztahuje akční plán. V tomto ohledu je třeba přivítat záměr Komise podávat pravidelné zprávy o postupu v provádění akčního plánu a přistoupit k celkovému přezkumu v roce 2017, neboť mohou být nezbytná dodatečná opatření a úpravy časového plánu.

3.12.

Můžeme se ptát, zda je časový harmonogram pro dosažení unie kapitálových trhů do roku 2019 reálný a dosažitelný. Stále je třeba vykonat hodně práce a existují obavy, že stávající výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy nebude tak snadné překonat a odstranit. Různé prvky akčního plánu mohou poskytnout pouze dobrý základ, ale pro úspěch či neúspěch unie kapitálových trhů bude rozhodující jen samotný trh.