30.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 28/6

1.

Dne 4. června 2012 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady pozměňující směrnici 1999/93/ES Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby v souvislosti s elektronickými transakcemi na vnitřním trhu (dále jen „návrh“) (1).

2.

Návrh je součástí opatření, jimiž Komise zamýšlí podpořit rozšíření elektronických transakcí v Evropské unii. Je realizací kroků, které předjímá Digitální program pro Evropu (2) ve věci zlepšení právních předpisů týkajících se elektronického podpisu (klíčové opatření č. 3) a vytvoření soudržného rámce pro vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronické ověřování pravosti (klíčové opatření č. 16).

3.

Očekává se, že návrh zvýší důvěru v celoevropské elektronické transakce a zajistí přeshraniční právní uznání elektronické identifikace, elektronického ověřování a podpisu a s tím spojených důvěryhodných služeb na vnitřním trhu a zároveň zaručí vysokou úroveň ochrany údajů a posílení účasti uživatelů.

4.

Vysoká úroveň ochrany údajů je pro použití systému elektronické identifikace a důvěryhodných služeb nezbytná. Vytvoření a užívání těchto elektronických nástrojů musí být založeno na náležitém zpracování osobních údajů poskytovateli důvěryhodných služeb a ověřovateli elektronické identifikace. Toto je tím významnější, že takové zpracování je nejspolehlivějším způsobem, jak lze mimo jiné provádět identifikaci a ověřování fyzických (nebo právnických) osob.

5.

Evropský inspektor ochrany údajů dostal možnost vyjádřit neformální připomínky k návrhu ještě před jeho přijetím. Mnoho jich bylo v návrhu zohledněno. Díky tomu v něm byly posíleny záruky v oblasti ochrany údajů.

6.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že jej v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 také formálně konzultuje Komise.

7.

Návrh se zakládá na článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovuje podmínky a mechanismy vzájemného uznávání a přijímání elektronické identifikace a důvěryhodných služeb mezi členskými státy. Zejména pak určuje zásady ohledně poskytování ověřování identifikace a důvěryhodných elektronických služeb včetně pravidel pro jejich uznávání a přijímání. Vymezuje také podmínky pro vytváření, ověřování, potvrzování, používání a uchovávání elektronických podpisů, elektronických značek, elektronických časových razítek, elektronických dokumentů, služeb elektronického doručování, ověřování webových stránek a elektronických certifikátů.

8.

Návrh nařízení kromě toho stanovuje pravidla pro dohled nad důvěryhodnými službami a zavazuje členské státy ke zřízení orgánů dohledu, které budou plnit tento úkol. Tyto orgány budou mimo jiné hodnotit, zda poskytovatelé elektronických důvěryhodných služeb zavádí a plní požadovaná technická a organizační opatření.

9.

Kapitola II se zabývá službami elektronické identifikace, kapitola III se pak věnuje elektronickým důvěryhodným službám, jako jsou elektronické podpisy, značky, časová razítka, dokumenty, elektronické doručování, certifikáty a ověřování webových stránek. Služby elektronické identifikace souvisí s vnitrostátními průkazy totožnosti a slouží k přístupu k digitálnímu obsahu a zejména pak ke službám elektronické veřejné správy; to znamená, že subjekt, který vystavuje elektronickou identifikaci, jedná jménem některého členského státu a dotyčný členský stát nese zodpovědnost za přidělení prostředku elektronické identifikace příslušné osobě. U ostatních důvěryhodných elektronických služeb odpovídá za jejich náležité a bezpečné provozování jejich poskytovatel, ať už je jím fyzická nebo právnická osoba.

10.

Zpracování osobních údajů je nedílně spjato se systémem identifikace a do jisté míry také s poskytováním jiných důvěryhodných služeb (např. s užíváním elektronických podpisů). Zpracování osobních údajů je klíčové pro to, aby bylo možné zajistit spolehlivé propojení prostředků elektronické identifikace a ověřování užívaných fyzickými (a právnickými) osobami a konkrétní osobou, a ověřit tak, že osoba, která použila elektronický certifikát, je skutečně tím, za koho se prohlašuje. Například elektronická identifikace nebo elektronický certifikát se vztahuje ke konkrétním fyzickým osobám a bude obsahovat soubor údajů, které je jednoznačně rozliší. Jinak řečeno vytváření, ověřování, potvrzování a používání elektronických prostředků uvedených v čl. 3 odst. 12 návrhu se bude v mnoha případech dotýkat zpracování osobních údajů, a proto nabývá na významu jejich ochrana.

11.

Je tedy zásadní, aby se zpracování údajů v souvislosti s provozováním systému elektronické identifikace a s poskytováním elektronických důvěryhodných služeb provádělo v souladu s právním rámcem EU na ochranu údajů a zejména s vnitrostátními opatřeními provádějícími směrnici 95/46/ES.

12.

V tomto stanovisku se evropský inspektor ochrany údajů soustředí na rozbor tří hlavních otázek:

50.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá návrh Komise, protože může přispět ke vzájemnému uznávání (a příjímání) elektronických důvěryhodných služeb a identifikačních systémů na evropské úrovni. Také vítá zavedení společného souboru podmínek, které musí splnit distributoři prostředků elektronické identifikace a poskytovatelé důvěryhodných služeb. I když evropský inspektor ochrany údajů návrh v zásadě podporuje, doporučuje následující obecný přístup:

51.

Je třeba také zlepšit některá konkrétní opatření týkající se vzájemného uznávání systémů elektronické identifikace:

52.

Evropský inspektor ochrany údajů také vyslovuje následující doporučení týkající se požadavků na poskytování a uznávání elektronických důvěryhodných služeb: