EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0937
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL amending Regulation (EU) N° 260/2012 as regards the migration to Union-wide credit transfers and direct debits
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie
/* COM/2013/0937 final - 2013/0449 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie /* COM/2013/0937 final - 2013/0449 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu Odůvodnění a cíle návrhu Nařízení
(EU) č. 260/2012 stanoví společné technické a obchodní
požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, a je tudíž významným
stavebním prvkem pro vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech
(SEPA). Uvedené nařízení stanovuje, že do 1. února 2014 musí být v
eurozóně dokončen přechod vnitrostátních a vnitroevropských
úhrad a inkas v eurech na úhrady a inkasa SEPA. Podle nejnovějších statistik Evropské
centrální banky (ECB) vzrostla od října do listopadu 2013 celková míra
přechodu v eurozóně u úhrad SEPA z 59,87 % na 64,1 %
a u inkas SEPA z říjnových 11,52 % na listopadových 26 %. Navzdory opakovaným
snahám Komise zvýšit povědomí o této skutečnosti mezi
příslušnými orgány členských států a významné kampani za
přechod na systém SEPA vedené Evropskou centrální bankou a mnoha
členskými státy jsou malé a střední podniky, malé orgány
veřejné správy a místní samosprávy nadále nejméně
připravené k realizaci tohoto přechodu. Nezdá se, že komunikační
úsilí bankovního odvětví vůči malým a středním
podnikům a národní informační kampaně přinesly
očekávané účinky nebo že takové účinky nastaly
v očekávaném rozsahu. Vzhledem k pomalému tempu přechodu
v některých členských státech u úhrad SEPA a
ve většině členských států u inkas SEPA se zdá velmi
nepravděpodobné, že k úplnému přechodu na systém SEPA dojde
do 1. února 2014. Nicméně v důsledku této právním aktem
stanovené lhůty může dojít k tomu, že banky a jiní poskytovatelé
platebních služeb budou od uvedeného data odmítat zpracovávat starší
platby čekající na zpracování, které nejsou v souladu se systémem SEPA.
Nedojde-li k úplnému přechodu na úhrady a inkasa SEPA, nelze
vyloučit vznik platebních problémů vedoucích ke zpožděním plateb
nebo k narušením trhu. Těmi by mohli být dotčeni všichni uživatelé
platebních služeb, zejména malé a střední podniky a
spotřebitelé. Vzhledem k těmto závažným právním otázkám
a možným následkům vážného rozsahu ve vztahu k občanům a
podnikům Komise navrhuje, aby bylo nařízení (EU)
č. 260/2012 změněno vložením přechodného ustanovení
o zachování právních účinků, jež umožní bankám a jiným
poskytovatelům platebních služeb souběžně s úhradami a
inkasy SEPA pokračovat i po 1. únoru 2014 po omezenou dobu šesti
měsíců ve zpracovávání plateb, které nejsou v souladu se systémem
SEPA, prostřednictvím jejich starších platebních schémat. Jasné oznámení
takové změny poskytne jistotu uživatelům platebních služeb, že jejich
platby budou i po 1. únoru 2014 nadále zpracovávány, a umožní těm, kdo dosud
nepřešli na systém SEPA, aby tak co nejdříve učinili. Tímto však
nedochází ke změně vlastní konečné lhůty a přechodné
ustanovení o zachování právních účinků je jednorázovým a
výjimečným opatřením. Každopádně je třeba,
aby stávající informační kampaně týkající se přechodu
na systém SEPA pokračovaly. Na konci přechodného období se
Komise nebude zdráhat přijmout nezbytná opatření, aby zajistila
uplatnění práva EU ze strany členských států v plném rozsahu. Dne 19. prosince 2013 bylo toto opatření
konzultováno se zástupci zasedání SEPA na vysoké úrovni, kterého se
účastní zástupci Evropské centrální banky a bankovních rad národních centrálních
bank eurozóny. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a
vzhledem k velmi krátké době, která zbývá do 1. února 2014, by toto
nařízení mělo být přijato Evropským parlamentem a Radou jako
naléhavá záležitost a mělo by neprodleně vstoupit v platnost. Toto
nařízení je nutné, aby se zamezilo právní nejistotě pro banky
a jiné poskytovatele platebních služeb, jakož i podniky a spotřebitele,
neboť nařízení (EU) č. 260/2012 by přinutilo poskytovatele
platebních služeb odmítnout zpracovávat po tomto konečném termínu platby
v eurech, které nejsou v souladu s požadavky SEPA. Nepřijetí navrhovaného
nařízení jako naléhavé záležitosti by ode dne 1. února 2014 mohlo vést
k závažným právním a technickým rizikům u platebních transakcí. Obecné souvislosti Nařízení (EU) č. 260/2012
vstoupilo v platnost dne 31. března 2012, přičemž
účastníkům trhu ponechalo dva roky, aby přizpůsobili své
platební postupy požadavkům SEPA u úhrad a inkas SEPA. Během
těchto dvou let Komise a ECB společně s vnitrostátními
veřejnými orgány pečlivě sledovaly pokrok v oblasti
přechodu na systém SEPA. ECB pravidelně vydávala zprávy
o pokroku v přechodu na SEPA. Proběhlo několik zasedání
Rady pro systém SEPA, na nichž Komise projednala pokrok v přechodu se
zástupci stran nabídky a poptávky trhu plateb, přičemž trvala
na tom, že je třeba posílit komunikaci vůči poskytovatelům
platebních služeb, jakož i vůči všem kategoriím uživatelů
platebních služeb (podnikům včetně malých a středních
podniků, orgánům veřejné správy, spotřebitelům atd.).
Dne 30. března 2012 Komise uspořádala specializovaný pracovní seminář
týkající se výkladu nařízení (EU) č. 260/2012 s technickými
odborníky Rady pro systém SEPA, a potom znovu dne 12. července 2013
se zástupci členských států. Dne 17. dubna 2013 Komise rovněž
uspořádala zasedání skupiny technických odborníků pro systém SEPA.
Komise dále projednala pokrok ve Fóru EU pro systém SEPA, jež se koná
dvakrát ročně, a v Platebním výboru se zástupci členských
států. Přechod na systém SEPA figuroval pravidelně
na programu mnoha technických zasedání ECB za účasti zástupců
národních centrálních bank, jakož i na některých fórech, kterých
se účastnili zástupci odvětví bankovnictví. Vzhledem k nízké míře přechodu,
kterou zveřejnila ECB ve zprávě z března 2013 o
přechodu na systém SEPA, přijala Rada ve složení pro
hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 14. května 2013
komplexní závěry Rady, v nichž zdůrazňuje význam přechodu
na systém SEPA a vyzývá členské státy a účastníky
trhu, aby přijetím relevantních opatření aktivně podporovali
a urychlili průběh přechodu na systém SEPA. Na základě
závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci
byl dne 15. května 2013 ministrům financí a guvernérům
národních centrálních bank zaslán společný dopis Komise a ECB, kde se
rovněž zdůrazňuje význam přechodu na systém SEPA
a naléhavá potřeba opatření na vnitrostátní úrovni. 2. Výsledky konzultací se
zúčastněnými stranami a posouzení dopadů 2.1 Postoupení tohoto návrhu
vnitrostátním parlamentům Návrhy legislativních aktů,
včetně návrhů Komise, zasílané Evropskému parlamentu a Radě
musí být v souladu s Protokolem (č. 1) o úloze vnitrostátních
parlamentů v Evropské unii, který tvoří přílohu Smluv,
postoupeny vnitrostátním parlamentům. Článek 4 protokolu stanoví, že mezi
okamžikem, kdy je návrh legislativního aktu zpřístupněn vnitrostátním
parlamentům, a okamžikem, kdy je zařazen na předběžný
pořad jednání Rady ke svému přijetí nebo k přijetí postoje v
rámci legislativního postupu, musí uplynout lhůta osmi týdnů. V případě naléhavosti jsou však
podle článku 4 možné výjimky, přičemž důvody pro ně se
uvedou v aktu nebo postoji Rady. Z důvodů vysvětlených výše
vyzývá Komise Evropský parlament a Radu, aby považovaly tento návrh za
krajně naléhavý. 2.2 Konzultace dalších
zúčastněných stran a posouzení dopadů Vzhledem k nízkým mírám přechodu,
jež zveřejnila ECB v prosinci 2013, vyhodnotily Komise a ECB,
zda je pravděpodobné, že přechod na systém SEPA bude zcela dokončen
do 1. února 2014. To bylo shledáno vysoce nepravděpodobným, přestože
několik velkých uživatelů platebních služeb, např. podniky
veřejných služeb s hromadnými platbami, uvedlo, že hodlá
uskutečnit přechod k datu blížícímu se konci této lhůty. Ačkoliv je obtížné odhadnout počet
účastníků trhu, kteří do konce této zákonné lhůty nebudou
splňovat požadavky na platby v podobě SEPA, je zřejmé, že
zejména v oblasti inkas SEPA nedosáhne míra přechodu rozhodně
100 %. Je pravděpodobné, že banky a ostatní
poskytovatelé platebních služeb od 1. února 2014 odmítnou zpracovávat platby,
jež nejsou v souladu se systémem SEPA. Největší riziko neprovedení
přechodu na systém SEPA souvisí s malými a středními podniky,
z nichž mnohé ještě přechod neprovedly. Vzhledem k tomuto riziku
provedla ECB analýzu možných scénářů a jejich dopadu s možnými
řešeními k nápravě této situace. Z technického hlediska by
poskytovatelé platebních služeb pomocí starších systémů mohli i nadále
zpracovávat platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA. Účastníci
trhu, kteří dosud nesplňují požadavky na platby podle systému SEPA,
by navíc museli být identifikováni a náležitě informováni o tom,
jak účinně realizovat přechod na systém SEPA. I když pro účastníky trhu může
být za podpory orgánů dohledu po 1. únoru 2014 technicky proveditelné
realizovat přechodná řešení k překonání možných
problémů v souvislosti s přechodem na systém SEPA, existuje reálné
nebezpečí, že tato neuspokojivá situace může vyvolat zmatek u
spotřebitelů a ostatních uživatelů platebních služeb
a právní nejistotu pro poskytovatele platebních služeb, kteří budou
narážet na účastníky trhu, kteří (doposud) tato přechodná
řešení nerealizovali. Mezi účastníky trhu, kteří nesplňují
podmínky podle systému SEPA, je mnoho malých a středních
podniků. Možnost, že jejich starší platby čekající na zpracování
by banky po 1. únoru 2014 nezpracovávaly, by mohla rovněž poškodit
pověst Eurosystému jako celku. Je nepravděpodobné,
že přechodná řešení, byť technicky proveditelná, budou
realizována včas. Aby se předešlo zbytečnému narušení
plateb vyplývajícímu z nesouladu se systémem SEPA a byla
zajištěna právní jistota pro všechny účastníky trhu, považuje Komise
za odůvodněné navrhnout, aby po 1. únoru 2014 mohly po omezenou
dobu šesti měsíců vedle sebe existovat starší vnitrostátní systémy a
schémata úhrad a inkas SEPA. Délka tohoto přechodného období by měla
být přiměřená. Cílem by bylo donutit účastníky trhu k tomu,
aby provedli přechod co nejdříve, a zároveň zajistit právní
jistotu a to, že se minimalizují náklady pro poskytovatele platebních
služeb vzniklé z pokračujícího souběžného provozu dvou platebních
systémů. Ti poskytovatelé platebních služeb, kteří již přešli na
úhrady a inkasa SEPA, mohou uvažovat o poskytování konverzních služeb pro
účastníky trhu, kteří na systém SEPA dosud nepřešli. Během
přechodného období by se členské státy měly zdržet
uplatňování sankcí vůči poskytovatelům platebních služeb,
kteří zpracovávají platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA,
a vůči uživatelům platebních služeb, kteří dosud (v
plném rozsahu) nepřešli na systém SEPA. Zavedení výjimečného a jednorázového
dodatečného přechodného období, během něhož se bude
tolerovat zpracovávání starších plateb čekajících na zpracování,
rovněž umožní postupný přechod. Vzhledem k blížícímu se
konečnému termínu uvedlo několik větších poskytovatelů
veřejných služeb, že provede přechod k datu blížícímu se konci
stanovené lhůty, kterým je 1. únor 2014. Tak mohou vzniknout některá
úzká místa, zejména na úrovni poskytovatelů platebních služeb
a prodejců softwarů, kteří mohou narazit na určitá
kapacitní omezení. Vzhledem k současným číselným
údajům ohledně přechodu a k předpokládanému tempu
přechodu se za přiměřené považuje přechodné období zachování
právních účinků o délce 6 měsíců do 1. srpna 2014.
Během tohoto období budou Komise a ECB společně
s vnitrostátními orgány nadále sledovat proces přechodu a budou
připraveny přijmout případná další opatření. K tomuto návrhu není přiloženo samostatné
posouzení dopadů, neboť již bylo provedeno posouzení dopadů pro
nařízení (EU) č. 260/2012. Tímto návrhem se nemění nařízení
v jeho podstatě a neukládají se nové povinnosti podnikům. Jeho cílem
je pouze zavést přechodné období po lhůtě vymezené
v čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení, aby se zamezilo právní
nejistotě pro orgány dohledu, poskytovatele platebních služeb, podniky a
spotřebitele. 3. Právní stránka návrhu Komise navrhuje změnit nařízení (EU)
č. 260/2012 vložením ustanovení o zachování právních
účinků, jež umožní bankám a jiným poskytovatelům platebních
služeb souběžně s úhradami a inkasy SEPA pokračovat do 1. srpna
2014 ve zpracovávání plateb, které nejsou v souladu se systémem SEPA,
prostřednictvím jejich stávajících starších platebních schémat. Tato
změna zajišťuje, že účastníci trhu, kteří nejsou
připraveni pro SEPA k 1. únoru 2014, mohou nadále provádět své
platby, a zamezuje obtížím pro spotřebitele. Návrh stanoví, že se změna použije ode
dne 31. ledna 2014. Toto ustanovení rovněž umožňuje retroaktivní
použití v případě, že návrh nebude přijat Evropským parlamentem
a Radou před 1. únorem, ale až po tomto datu. Tím bude
překlenuta mezera v právní úpravě od dne 1. února 2014, která by
vytvářela právní nejistotu. Zavedení tohoto přechodného období pro
postupné ukončení starých systémů se považuje za výjimečné
opatření, které nebude dále prodlužováno. Aniž jsou dotčeny
různé výjimky v článku 16 nařízení (EU) č.
260/2012, musí tudíž všichni účastníci trhu dosáhnout souladu s požadavky SEPA
do 1. srpna 2014. 4. Rozpočtové důsledky Toto nařízení nemá pro Komisi
rozpočtový dopad. 2013/0449 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY, kterým se mění nařízení (EU)
č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa
prováděné v rámci celé Unie (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této
smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[1],
s ohledem na stanovisko Evropské
centrální banky[2],
v souladu s řádným
legislativním postupem[3], vzhledem k těmto důvodům: (1) Spolu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009[4] představuje
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012[5] významný stavební prvek
při dotváření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), v níž
se nerozlišuje mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami
v eurech. Hlavním cílem nařízení (EU) č. 260/2012 je
přechod od vnitrostátních schémat úhrad a inkas k harmonizovaným
schématům úhrad a inkas SEPA mimo jiné tím, že se občanům
Unie poskytne jedinečné mezinárodní číslo bankovního účtu
(IBAN), které se může používat u všech úhrad SEPA denominovaných v eurech
a u všech inkasních transakcí SEPA denominovaných v eurech. (2) Nařízení (EU)
č. 260/2012 stanovilo, že přechod na systém SEPA se
uskuteční do 1. února 2014 s cílem ponechat poskytovatelům
platebních služeb a uživatelům platebních služeb dostatek času,
aby přizpůsobili své postupy technickým požadavkům, které
přechod na úhrady a inkasa SEPA obnáší. (3) Od přijetí nařízení
(EU) č. 260/2012 Komise a Evropská centrální banka bedlivě
sledovaly pokrok při přechodu na systém SEPA. Konalo se
několik setkání s členskými státy, vnitrostátními správními
orgány a účastníky trhu. Evropská centrální banka pravidelně
zveřejňovala zprávy o pokroku přechodu na systém SEPA
na základě platebních údajů, které sbíraly národní centrální
banky. Tyto zprávy uvádějí, že některé členské státy
eurozóny si vedou dobře, takže v současnosti u úhrad SEPA dosahují míry
přechodu blížící se 100 %. Velká většina poskytovatelů
platebních služeb oznámila, že již dosáhla souladu se systémem SEPA.
V několika dalších členských státech však míra přechodu
zaostává za očekáváním. To je zejména případ inkas SEPA. (4) Rada ve složení pro
hospodářské a finanční věci v květnu 2013
ve svých závěrech[6]
znovu zdůraznila význam přechodu na systém SEPA. Bylo
zjištěno, že přechod na systém SEPA není zdaleka završen
a že k včasnému dokončení přechodu na systém SEPA bude
třeba bezprostředního úsilí všech účastníků trhu. Byl
přijat akční plán, ve kterém byli vyzváni obchodníci, podniky,
malé a střední podniky a orgány veřejné správy, aby
neprodleně učinili nezbytná konkrétní interní opatření k
přizpůsobení svých postupů a k informování svých
zákazníků o údajích týkajících se jejich IBAN. (5) Přes značné úsilí
vynaložené Evropskou centrální bankou, členskými státy, jejich
vnitrostátními veřejnými orgány a různými účastníky trhu
během uplynulých měsíců ukazují poslední statistiky ohledně
přechodu, že celková míra přechodu v eurozóně na
úhrady SEPA vzrostla ze 40 % v červnu na hodnotu
přibližně 64 % v listopadu, zatímco celková míra přechodu
na inkasa SEPA dosáhla pouze 26 %. I když vnitrostátní údaje
svědčí o významném pokroku v několika členských
státech, nadále existuje významná skupina členských států, které
značně zaostávají za očekávanými mírami přechodu. Vzhledem
k současnému pomalému tempu přechodu v uvedených členských
státech je proto velmi nepravděpodobné, že všichni účastníci
trhu dosáhnou souladu s požadavky systému SEPA do 1. února 2014. (6) Od 1. února 2014 budou
muset banky a jiní poskytovatelé platebních služeb z důvodu právem
stanovené povinnosti odmítat zpracovávat úhrady nebo inkasa, které nejsou
slučitelné se systémem SEPA, přestože, jak je tomu již nyní, by
technicky mohli uvedené platby zpracovávat tak, že by souběžně s
úhradami a inkasy SEPA nadále používali stávající starší platební schémata.
Dokud nedojde k úplnému přechodu na úhrady a inkasa SEPA, nelze
vyloučit, že u plateb bude docházet k problémům, které zdrží jejich
provedení. Tím by mohli být dotčeni všichni uživatelé platebních služeb,
zejména malé a střední podniky a spotřebitelé. (7) Je nezbytné, aby se
předešlo zbytečnému narušení plateb v důsledku toho, že do
1. února 2014 nebude přechod na systém SEPA dokončen v plném
rozsahu. Poskytovatelům platebních služeb by proto mělo být povoleno,
aby po určitou dobu nadále zpracovávali platební transakce pomocí svých
starších schémat souběžně se schématy úhrad a inkas SEPA, jak to
činí nyní. Mělo by proto být zavedeno přechodné období, které
umožní pokračování takového paralelního zpracovávání plateb
v různých formátech. Vzhledem k současným údajům o
přechodu a k předpokládanému tempu přechodu je přiměřené
stanovit jednorázové dodatečné přechodné období o délce 6
měsíců. Toto zachování právních účinků starších
systémů, které nejsou v souladu se systémem SEPA, by mělo být
považováno za výjimečné opatření, a tudíž by mělo být co
nejkratší, neboť k dosažení plných přínosů z integrovaného
trhu plateb je nezbytné realizovat rychlý a komplexní přechod. Je
rovněž nezbytné, aby byly lhůtou časově omezeny náklady
poskytovatelů platebních služeb na pokračující používání starších
platebních schémat souběžně se systémem SEPA. Během tohoto
přechodného období by poskytovatelé platebních služeb, kteří již
plně přešli na systém SEPA, mohli zvážit poskytování konverzních
služeb uživatelům platebních služeb, kteří na systém SEPA dosud
nepřešli. Během přechodného období by se členské státy
měly zdržet uplatňování sankcí
vůči poskytovatelům platebních služeb, kteří zpracovávají
platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA, a vůči uživatelům
platebních služeb, kteří dosud nepřešli na systém SEPA. (8) Několik velkých
uživatelů nástrojů inkasních plateb již uvedlo, že hodlají realizovat
přechod k datu blízkému konci stanovené lhůty. Případné odložení
těchto projektů přechodu by mohlo vést k dočasnému
tlaku na příchozí platby a peněžní toky, a tudíž na výši
pokladní hotovosti dotčených společností. Takový opožděný
přechod značného rozsahu by rovněž mohl vytvářet
některá úzká místa, zejména na úrovni bank a prodejců
softwaru, kteří mohou být vystavení určitým omezením z hlediska
jejich kapacit. Uvedená dodatečná lhůta pro postupné zavádění
nového systému by umožnila odstupňovanější přístup.
Účastníci trhu, kteří ještě nezačali realizovat nezbytná
přizpůsobení pro dosažení souladu se systémem SEPA, se vyzývají, aby
tak učinili co nejdříve. Účastníci trhu, kteří již
začali přizpůsobovat své platební procesy, by však měli
dokončit přechod co možná nejrychleji. (9) Vzhledem k celkovému cíli,
jímž je realizovat koordinovaný a integrovaný přechod, je vhodné, aby
se přechodné období vztahovalo na úhrady SEPA i inkasa SEPA. Rozdílná
přechodná období pro úhrady SEPA a inkasa SEPA by vedla k nejasnostem na
straně spotřebitelů, poskytovatelů platebních služeb,
malých a středních podniků, jakož i ostatních uživatelů
platebních služeb. (10) V zájmu právní jistoty
a s cílem zabránit diskontinuitě v uplatňování
nařízení (EU) č. 260/2012 je nezbytné, aby toto nařízení
vstoupilo v platnost jako naléhavá záležitost a použilo se ode dne 31.
ledna 2014. (11) Nařízení (EU) č.
260/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 V článku 16 nařízení (EU) č.
260/2012 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Odchylně od čl. 6 odst. 1
a 2 mohou poskytovatelé platebních služeb do 1. srpna 2014 nadále
zpracovávat platební transakce v eurech ve formátech odlišných od
formátů požadovaných pro úhrady SEPA a inkasa SEPA. Členské státy použijí pravidla týkající se
sankcí za porušení čl. 6 odst. 1 a 2 stanovených
v souladu s článkem 11 až ode dne 2. srpna 2014. Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou
členské státy povolit poskytovatelům platebních služeb, aby do 1.
února 2016 poskytovali uživatelům platebních služeb u vnitrostátních
plateb konverzní služby, a umožnili jim tak i nadále používat číslo
účtu ve formátu BBAN místo identifikátoru platebního účtu podle bodu
1 písm. a) přílohy, a to pod podmínkou, že je zajištěna
interoperabilita pomocí technicky proveditelné a bezpečné konverze
čísla účtu ve formátu BBAN plátce a příjemce na příslušný
identifikátor platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy. Tento
identifikátor platebního účtu se poskytne uživatelům platebních
služeb, kteří dávají podnět k platbě, případně
před provedením platby. Poskytovatelé platebních služeb v takovém
případě neúčtují uživatelům platebních služeb žádné
poplatky, které by byly přímo či nepřímo spojeny s těmito
konverzními službami.“ Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem
vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 31. ledna 2014. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda / předsedkyně předseda
/ předsedkyně [1] Úř. věst. C, , s. . [2] Úř. věst. C , , s. . [3] [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve
Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř.
věst. L 266, 9.10.2009, s. 11). [5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické
a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým
se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L
94, 30.3.2012, s. 22). [6] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/137122.pdf