14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/8

1.1

Podporuje a sdílí zásadu spočívající v tom, že by se strategie Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (1) a Strategie pro rovnost žen a mužů (2) měly vzájemně posilovat. K tomu je nezbytné začlenit genderový rozměr (gender mainstreaming) a konkrétní opatření do cílů, provádění, monitorování a hodnocení politik vypracovaných v rámci strategie Evropa 2020.

1.2

Považuje za zásadní překonat skutečnost, že se genderovým rozměrem konkrétně nezabývala žádná ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. K tomuto účelu považuje za nezbytné systematicky začleňovat genderový rozměr do národních plánů reforem (NPR) a do evropského semestru, zejména když stav evropské ekonomiky vyžaduje vyšší účinnost při provádění politik a vyšší efektivitu při využívání zdrojů a uznání negativního dopadu genderové nerovnosti na hospodářský růst.

1.3

Podporuje doporučení pro jednotlivé země, v nichž Komise vyzývá členské státy k úpravě rozpočtů NPR tak, aby politická opatření zohledňovala zásadu rovnosti mužů a žen. Důležité je, aby ministerské schůzky pro přezkum a sledování garantovaly uplatňování a kontinuitu těchto doporučení a zviditelnily pokrok ve vývoji politiky rovnosti. K tomuto účelu je nutné koordinovaným způsobem využívat unijních fondů, zejména Evropského sociálního fondu.

1.4

Doporučuje, aby byly v příštím víceletém finančním rámci 2014–2020 zpřístupněny specifické fondy, a bylo tak možné pokročit v oblasti práv žen a rovnosti mužů a žen. Pro EHSV musí být financování přiměřené a viditelné coby záruka uplatňování a transparentnosti těchto práv, s cílem usnadnit podporu politik rovnosti, aktivit a projektů ve všech oblastech působnosti EU.

1.5

Domnívá se, že je vzhledem k různým konkrétním situacím jednotlivých zemí, regionů a odvětví nutné přijmout opatření umožňující zlepšení situace v sociálním prostředí a zvýšit podíl žen na trhu práce včetně podpory zakládání nových podniků. Jeho kvantitativní i kvalitativní potenciál je nutno podporovat v různých oblastech stanovených strategií Evropa 2020: inovace, výzkum, vzdělávání a odborná příprava, digitální společnost, klima a zelená ekonomika, energetika, mobilita, konkurenceschopnost, zaměstnanost, kvalifikace, sociální vyloučení a chudoba.

1.6

Vyzdvihuje hodnotu závazku a účasti sociálních partnerů na evropské, národní, územní i odvětvové úrovni a ve všech fázích provádění různých politik, jejichž společným cílem je zajistit nezbytný rozvoj problematiky rovnosti mužů a žen ve všech zemích Evropské unie. Sociální dialog a dohody o kolektivním vyjednávání jsou základními nástroji, které doplní národní plány reforem o genderový rozměr. Rámec opatření evropských sociálních partnerů v oblasti rovnosti žen a mužů je významným příkladem tohoto aspektu, který by strategie Evropa 2020 měla reflektovat.

1.7

Podtrhuje význam začlenění genderového rozměru do provádění každé ze sedmi stěžejních iniciativ. K tomu bude nezbytné seznámit se s konkrétní, rozličnou situací mužů a žen, pokud jde o: trh práce a celoživotní učení; přístup ke všem stupňům vzdělání a zaměstnanost; chudobu a riziko vyloučení; přístupnost a využívání nových digitálních technologií; účast na všech stupních odborné přípravy, výzkumu a výroby zejména v nově vznikajících odvětvích. EHSV doporučuje, aby byl položen důraz na digitální gramotnost žen, jež jsou velmi nedostatečně zastoupeny v oborech výrobní informatiky. EHSV považuje za nutné, aby Komise a členské státy využívaly stávající genderové ukazatele a zavedly nové ukazatele v oblastech, v nichž neexistují.

1.8

Domnívá se, že vzhledem k závažné situaci nezaměstnanosti mládeže a předčasného ukončení školní docházky ve většině členských států s rozdílnou situací mladých mužů a žen je velmi nezbytné důsledněji začlenit otázku genderového rozměru do přípravy politik pro mládež.

1.9

Vyzývá členské státy, aby zohledňovaly konkrétní doporučení Komise a přistupovaly k opatřením na zvýšení kvantity i kvality pracovních míst pro ženy ve všech zemích. K tomu je nutné zvýšit přístup a kvalitu veřejných služeb pro děti a starší osoby a jejich dostupnost, odstranit rozdíly v odměňování, zavést opatření ke sladění rodinného, osobního a pracovního života (nabídnout možnost rodičovské dovolené mužům a placené volno).

1.10

Opakuje, že strategie Evropa 2020 by měla ve spolupráci se sociálními partnery stimulovat a podporovat specifické a účinné dohody a opatření, které by zaručovaly zdraví a bezpečnost těhotných žen a žen po porodu na pracovišti. EHSV podpořil návrh Komise na zavedení opatření na přiměřenou délku mateřské dovolené v trvání alespoň 18 týdnů (3).

1.11

Krize zasáhla životy lidí a zdůraznila některé problémy související se soužitím a zdravím, ačkoli v každé zemi, regionu či odvětví trochu jiným způsobem. Proto se domnívá, že je nutné věnovat zvláštní pozornost provádění opatření, která pomohou zmírnit negativní dopady (stres, násilí, pronásledování v pracovním a rodinném prostředí (4)). K tomu je zcela zásadní společná odpovědnost, aby bylo možné podpořit rovnost mužů a žen ve společnosti, odstranit strukturální nerovnosti a změnit genderové sociální role a stereotypy.

1.12

Domnívá se, že vyšší podíl žen na rozhodování by měl být prioritou zejména v odvětvích a podnicích, které strategie Evropa 2020 považuje za strategické a nadějné pro budoucnost. EHSV brzy přijme stanovisko k návrhu Komise na přijetí závazných opatření na evropské úrovni s cílem zvýšit míru tohoto podílu.

1.13

S obavami sleduje škrty v oblasti sociálních služeb a ochrany nejvíce znevýhodněných odvětví ohrožených sociálním vyloučením a chudobou. Z tohoto důvodu by měla opatření, která se mají zavést v rámci strategie Evropa 2020, potírat zejména rostoucí feminizaci chudoby a pomáhat integrovat ženy v krátkodobém horizontu prostřednictvím pobídek pro začleňování (žen) do trhu práce a v dlouhodobém horizontu prostřednictvím přístupu k základní odborné přípravě a novým dovednostem, využívání nových technologií a nové formy organizace práce, a to při sladění pracovního a rodinného života. EHSV se domnívá, že po 60 letech budování Evropy není přijatelné, aby trvalé rozdíly v odměňování žen a mužů mohly sloužit jako nestabilní veličina, ani abychom připustili vznik nejistoty u zaměstnaných žen. Domnívá se, že členské státy by měly do svých národních plánů reforem naléhavě doplnit opatření, jež ženám zajistí stálou práci při důstojných platech a důchodech.

1.14

Aby mohly strategie Evropa 2020 a Strategie pro rovnost žen a mužů dosáhnout svých cílů, považuje za nezbytné vyslat zainteresovaným stranám a společnosti obecně jasný vzkaz o nutnosti zvýšit úsilí, aby bylo možné dále postupovat na cestě k rovnosti. K tomu je na prvním místě zapotřebí větší a užší koordinace a spolupráce uvnitř všech evropských institucí i mezi nimi navzájem (Evropský parlament, Komise a Rada, Evropská centrální banka, jakož i EHSV a Výbor regionů) a za druhé začlenění aspektů rovnosti na všech úrovních do složení (5) a každodenní činnosti specializovaných sekcí, skupin či komisí těchto institucí.

2.1

Strategie Evropa 2020 přijatá v roce 2010 stanovila plán růstu Evropské unie ve složitém hospodářském kontextu, který již dával tušit finanční a politické problémy, s nimiž se Unie nyní potýká. Strategie Evropa 2020 předkládá řadu opatření, aby členské státy mohly účinně a jednotně čelit výzvám, jež krize přináší, a zároveň dát nový impulz modelu růstu, který by byl inteligentnější, udržitelnější a více podporoval začlenění.

2.2

Rovněž se vytvořil nový proces správy ekonomických záležitostí zvaný evropský semestr, s cílem na jedné straně synchronizovat hodnocení rozpočtových a strukturálních politik členských států a na straně druhé umožnit kontrolu uplatňování této strategie.

2.3

Současně s tím stanovuje Strategie pro rovnost žen a mužů pracovní program Komise v oblasti rovnosti žen a mužů. Tento politický návrh navazuje na Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010) (6) a jde o dosud nejvýznamnější pokus o definici souboru strategických cílů a ukazatelů genderových otázek.

2.4

Od roku 1996 EU zavedla dvojí přístup k genderovým otázkám: na jedné straně zaváděním konkrétních opatření k překonání stávající diskriminace, která se týká žen, a na straně druhé začleňováním genderového rozměru (gender mainstreaming) do politických rozhodnutí (7).

2.5

EHSV podporuje zásadu, že správné provádění strategie Evropa 2020 musí být v souladu se Strategií pro rovnost žen a mužů, aby bylo možné účinně čelit výzvám krize, poněvadž obě strategie se vzájemně posilují. Z toho důvodu sdílí názor EP, který se rovněž vyjádřil v tomto smyslu. Rovněž Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který Rada přijala v březnu 2011 (8), poukazuje na úzkou vazbu mezi oběma strategiemi a vyzývá ke kombinovanému uplatňování nástrojů, jež umožní překonat krizi.

3.1

V textu ani v žádné stěžejní iniciativě nebyla problematika rovnosti mužů a žen konkrétně rozpracována, ani nebyla uvedena mezi pěti měřitelnými cíli, s výjimkou míry zaměstnanosti, u níž se vyzývá k vyššímu podílu žen v rámci pracovních sil. To je v obrovském rozporu se zásadami uvedenými v úvodu strategie Evropa 2020, v němž se uvádí, že respekt k rovnosti mužů a žen je jedním z hlavních faktorů pro překonání hospodářské krize – na stejné úrovni jako hospodářská, sociální a územní solidarita, úcta k životnímu prostředí a kulturní rozmanitost.

3.2

Různé evropské instituce, organizace zastupující občanskou společnost a sociální partneři ve velké míře zdůrazňovali, že by rovnost mužů a žen měla být jednou z priorit nové akční strategie a že by se měla považovat za klíčovou pro konkurenceschopnost a růst. Podle EP měla být do textu začleněna plná účast žen na trhu práce a na odborné přípravě, jakož i program, jehož cílem by bylo odstranit rozdíly v platech žen a mužů.

3.3

Podoba strategie Evropa 2020 neměla jednoznačnou podporu a na její adresu se snesla různorodá kritika: kvůli svému příliš obecnému obsahu, příliš složité struktuře a příliš ekonomickému zaměření postrádajícímu sociální aspekty. Pokud jde o rovnost pohlaví, jde o jasný krok zpět, pokud ji srovnáme s dřívějšími strategiemi v oblasti zaměstnanosti. Jediným viditelným a explicitně zmíněným aspektem je míra zaměstnanosti žen, která zřetelně opomíjí kvalitativní aspekty práce a různé výchozí situace na trhu práce. Rovněž zmizely kvantitativní cíle rozlišené podle pohlaví, které obsahovala Lisabonská strategie.

3.4

EHSV se domnívá, že strategie Evropa 2020 ani Strategie pro rovnost žen a mužů nedosáhnou svých cílů, pokud se nepřistoupí ke konkrétním opatřením, která zlepší situaci v sociálním prostředí a v oblasti práce žen. Jeho kvantitativní i kvalitativní potenciál je coby nezbytný předpoklad nutno podporovat v různých oblastech strategie Evropa 2020. Bez konkrétních opatření v rámci sedmi stěžejních iniciativ nebude možné pokročit v prioritách strategie Evropa 2020: inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění nemůže být realitou bez politiky rovnosti.

3.5

V reformních plánech jednotlivých členských států musí být uznána přidaná hodnota práce žen pro ekonomiku, např. ta, kterou by přinesla profesionalizace osobních služeb (9), a konkrétní nedostatky, s nimiž se ženy setkávají na trhu práce (přístup na všech úrovních a ve všech věkových kohortách, služební postup, kontinuita atd.), ale i ve společnosti, s ohledem na všechny sociální aspekty, jež Strategie pro rovnost žen a mužů označuje za klíčové. Aby bylo možné vyjít z krize a utkat se s novými výzvami, musí se při realizaci strategie Evropa 2020 vytvářet programy, plány a konkrétní opatření umožňující pokrok v oblasti rovnosti. Bude nemožné toto provést, aniž bude znám dopad protikrizových opatření v závislosti na různých výchozích stavech.

3.6

EHSV vyjadřuje znepokojení nad absencí konkrétních opatření a konkrétních ukazatelů pro obě pohlaví. To vše brání provádět monitorování a hodnocení stavu postupu či nepostupu této strategie a znamená to, že se evropskému semestru nedostávají potřebné nástroje v boji proti nerovnosti s ohledem na různé výchozí body v závislosti na odlišnosti genderové reality u různých zemí, odvětví, či oblastí.

3.7

Strategie Evropa 2020 by měla poskytnout účinné nástroje pro posouzení úlohy žen v rámci růstu Unie a přidané hodnoty, kterou představuje ze sociálního hlediska, jak podtrhuje stanovisko EHSV (10), které se shoduje s jednou studií provedenou během švédského předsednictví (11). V ní se vedle jiných aspektů uvádí, že rovnost žen a mužů na trhu práce by mohla zvýšit HDP členských států v průměru o 27 %.

4.1

Strategie pro rovnost žen a mužů, přijatá v roce 2010, vykazuje úzkou spojitost se strategií Evropa 2020 ve všech aspektech a stěžejních iniciativách, zejména pokud jde o návrh a uplatňování vhodných vnitrostátních opatření prostřednictvím technické pomoci, strukturálních fondů či hlavních nástrojů financování, jako je sedmý rámcový program pro výzkum. V kontextu hlavních směrů pro zaměstnanost a vyhodnocení vnitrostátních politik bude Komise provádět bedlivé monitorování, s cílem snížit nerovnosti a podpořit sociální začleňování žen.

4.2

Strategie rovněž poukazuje na úlohu mužů v podpoře genderové rovnosti a uvádí, že jejich zapojení je důležité k provádění nezbytných změn rolí, jež ženy i muži hrají ve společnosti, a to jak v rodinném, tak profesním prostředí.

4.3

Strategie pro rovnost žen a mužů uvádí opatření, která spadají do pěti prioritních oblastí definovaných v Chartě žen a do další oblasti, která se věnuje průřezovým záležitostem: a) stejná ekonomická nezávislost, b) stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci, c) vyvážené zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích, d) důstojnost, integrita a konec genderovému násilí, e) rovnost žen a mužů v rámci vnější činnosti, f) horizontální otázky (role v závislosti na pohlaví, legislativě, řízení a nástrojích rovnosti).

4.4

EHSV souhlasí s názorem Komise, že unijní nástroje jako jednotný trh, finanční pomoc a nástroje vnější politiky je nutné plně mobilizovat, aby bylo možné čelit problémům a dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, avšak považuje za nutné sledovat koordinovanost postupu při uplatňování zásad Strategie pro rovnost žen a mužů a hlavních nástrojů strategie Evropa 2020, zejména sedmi stěžejních iniciativ a hlavních směrů, jelikož se budou realizovat jak v EU, tak v členských státech.

5.1.1

Ve svém stanovisku k tématu Roční analýza růstu (13) již EHSV podtrhl mimo jiné to, že je při vytváření pracovních míst nutné více podpořit hledisko kvality. V současné době – v důsledku krize a jejích hospodářských a sociálních dopadů – musí evropské instituce a členské státy dbát na to, aby se postupovalo tímto směrem.

5.1.2

EHSV se domnívá, že k realizaci této iniciativy je nutné zohlednit stávající situaci žen ve světě práce, protože ačkoli představují 44 % evropské populace v aktivním věku, je jejich situace nadále odlišná a zůstávají zranitelné na různých úrovních: nižší zaměstnanost, rozdíly ve mzdě; koncentrace či absence žen podle různých odvětví; nízký podíl na zakládání nových podniků, práce na částečný úvazek (75 % celkové doby); zaměstnávání na dobu určitou; nedostatek vhodných zařízení předškolní péče; obtíže s profesionální kariérou; nízký podíl žen v nejvyšších ekonomických i politických funkcích; nevyvážený přístup k různým specializacím v rámci vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání.

5.1.3

Míra zaměstnanosti se zvýšila z 51 % v roce 1997 na 62 % v roce 2011 a soustřeďuje se hlavně na pracovní místa v odvětvích, která jsou vysoce feminizovaná a ovlivněná vyrovnávacími opatřeními. Hospodářská krize, jež postihuje Evropu, ačkoli tak činí v každé zemi jinak, rovněž zhoršuje postavení žen a ohrožuje křehký pokrok v oblasti rovnosti mužů a žen. EHSV se domnívá, že se musí přistoupit k nutným podpůrným opatřením, aby se nerovnost ve světě práce na konci krize ještě nezvýšila.

5.1.4

Zejména Evropský sociální fond by měl programovat, sledovat a vyhodnocovat všechny činnosti realizované v členských státech a dohlížet na postup Strategie pro rovnost žen a mužů.

5.2.1

Tato iniciativa zahrnuje zejména dvě oblasti: zaměstnanost a odbornou přípravu. Její obsah je proto úzce spojen s předchozí iniciativou: zvyšuje mobilitu v odborné přípravě, posiluje modernizaci vysokoškolského vzdělávání, zhodnocuje a potvrzuje platnost formálního a neformálního učení a posiluje jistotu účinné a udržitelné investice do vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy.

5.2.2

Pro EHSV představuje míra nezaměstnanosti mladých lidí jeden z největších zdrojů obav v Evropě. Momentálně narůstá až ke 20 %. A míra nezaměstnanosti mladých žen, zejména těch méně kvalifikovaných, je ještě vyšší.

5.2.3

Důsledky mateřské dovolené na trh práce jsou velmi odlišné od důsledků rodičovské dovolené otců. Pracuje pouze 64,7 % žen s dětmi mladšími 12 let, zatímco mužů pracuje 89,7 %. Tyto hodnoty a rozdíly ještě narůstají s vyšším počtem dětí. Absence zařízení předškolní výuky a nerovnováha v rozdělení domácích prací jsou problémem při slaďování profesního života a osobního času a představují vážné překážky kariérního růstu žen.

5.2.4

Cíle přijaté na zasedání Rady v Barceloně v roce 2002 týkající se dostupnosti zařízení předškolní výchovy splnilo jen málo států a v aktuální situaci škrtů v oblasti veřejných služeb hrozí její další zhoršení.

5.2.5

Dalším alarmujícím údajem je podíl mladých žen, které nestudují, nepracují, ani se neúčastní odborné přípravy („NiNi“). Podle Eurostatu postihuje tento stav 20 % žen a pouze 13 % mužů. Jedním z cílů strategie Evropa 2020, který přebírá i tato iniciativa, je snížení míry předčasného ukončení školní docházky.

5.2.6

EHSV se domnívá, že k provedení této stěžejní iniciativy je nutné zohlednit stávající situaci mladých žen, jež jsou zranitelné na různých úrovních, vedle dříve zmíněných aspektů, jimiž jsou: nízká úroveň základní přípravy, horší přístup k odborné přípravě, již nová znalostní společnost vyžaduje, nedostatečné uznávání platnosti kvalifikace a chybějící profesní orientace a specifické finanční problémy při zakládání podniku či vlastní činnosti. To vše vyžaduje opatření zaměřená konkrétně na mladé ženy.

5.3.1

V iniciativě se navrhuje: vypracovat a provádět programy na podporu sociální inovace zaměřené na nejohroženější skupiny, nabízející znevýhodněným komunitám především inovační vzdělávání, odborné vzdělávání a pracovní příležitosti, bojovat proti diskriminaci (např. zdravotně postižených) a vyvinout nový program pro integraci přistěhovalců, aby mohli plně využít svůj potenciál. Také se navrhuje provést posouzení přiměřenosti a udržitelnosti systémů sociální ochrany a důchodových systémů a vymezit způsoby, jak zajistit lepší přístup k systémům zdravotní péče. EHSV má výhrady ke koncepci sociální inovace, neboť experimentování v této oblasti je z povahy věci fragmentované a málo přenositelné. Podléhá současně legislativní zásadě subsidiarity a sociologickému pojetí „spravedlnosti“. Reakce na místní úrovni na potřebu vyjádřenou malou skupinou může být užitečná, nemůže však nahradit rovnost a spravedlnost, které poskytují velké systémy kolektivní sociální ochrany (14).

5.3.2

Strategie Evropa 2020 stvrzuje, že členské státy budou muset: stanovit a provádět opatření přizpůsobená specifickým podmínkám zvláště ohrožených skupin a plně využít své systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby byla zaručena odpovídající podpora příjmů a přístup ke zdravotní péči kvůli zajištění sociální soudržnosti. Vzestup míry nezaměstnanosti a podílu nepracujících, ekonomická nejistota, nízké mzdy, úsporná opatření a škrty v sociálních službách a rodinných přídavcích postihují zejména ženy. Na prvním místě coby pracovnice, neboť snižování počtu pracovních míst ve veřejném sektoru a službách je zasahuje přímo, protože jde o sektory s vysokým podílem ženské práce. Ovšem rovněž je postihuje nadvakrát coby občanky a uživatelky služeb, pokud uvážíme, že škrty v poskytování služeb obecného zájmu zasahují ženy tím, že jsou jejich hlavními uživatelkami.

5.3.3

Více než 70 % pracovníků s nízkými mzdami v Evropě tvoří ženy. Ve většině členských států je zasaženo chudobou 17 % žen a 15 % mužů, což je také znepokojivý údaj. Chudoba a sociální marginalizace jdou ruku v ruce s vyloučením z trhu práce. Z tohoto důvodu mají přerušovaná období zaměstnání i nejistá pracovní místa, u žen tak častá – zejména u těch méně kvalifikovaných –, okamžitý, ale i středně- a dlouhodobý negativní dopad.

5.3.4

Rodiče samoživitele, vdovy, postižené ženy, oběti genderového násilí, starší ženy a ženy z řad migrujících pracovníků zvláště postihují rozpočtové škrty a krize. Kvůli neexistující ochraně a podpoře pomocí konkrétních opatření jim hrozí vyšší riziko sociálního vyloučení.

5.4.1

Cílem je podpořit přístup k informačním technologiím a zejména k internetu a jeho používání všemi evropskými občany, především prostřednictvím programů pro zvýšení počítačové gramotnosti a přístupnosti.

5.4.2

K tomu musejí členské státy vypracovat operační strategie pro vysokorychlostní internet a zaměřit veřejné financování (i prostřednictvím strukturálních fondů) na oblasti, které nejsou plně pokryty soukromými investicemi, a podporovat rozmístění a využívání moderních služeb na internetu (např. eGovernment, zdravotnické služby on-line, inteligentní domácnost, počítačové dovednosti, bezpečnost) (15).

5.4.3

EHSV vyjadřuje obavu z absence statistických údajů rozčleněných podle pohlaví, neboť to neumožňuje seznámit se se situací žen v profesních oborech spojených s novými technologiemi ani s jejich mírou využití. Bylo by vhodné, kdyby byly vypracovány příslušné studie a bylo možné určit, v jaké pozici se také coby uživatelky služeb nacházejí, a bylo tak možné specifičtěji zaměřit osvětu a odbornou přípravu, která je navrhována ve strategii Evropa 2020.

5.5.1

Tato iniciativa má mimo jiné za cíl podporovat a posilovat vazby mezi vzděláním, podniky, výzkumem a inovacemi a napomáhat podnikání. Členské státy musejí reformovat vnitrostátní a regionální systémy výzkumu a vývoje, aby podpořily dosahování špičkové úrovně a inteligentní specializace, klást důraz na investice do znalostí, posílit spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými subjekty a podniky, zajistit dostatečný počet absolventů matematických a inženýrských oborů a zaměřit školní vzdělávací programy na kreativitu, inovace a podnikání.

5.5.2

Ženy mohou a musí hrát v tomto procesu zásadní úlohu. V roce 2010 získaly zhruba 60 % univerzitních diplomů ženy, ovšem to se neodráží v pozicích, jež zastávají na trhu práce. Na druhou stranu zakládají ženy v současnosti jeden nový podnik ze tří, tvoří 13,7 % správních rad velkých podniků kótovaných na burze a pouze 3 % z nich jsou předsedkyněmi těchto správních rad.

5.5.3

Ve většině zemí přetrvává horizontální genderová segregace podle studijních specializací: vědecké obory, strojírenství, matematika, technologie. Tyto obory jsou navíc výsadním prostorem spolupráce lídrů světa ekonomiky a výzkumu zejména v magisterských/inženýrských a doktorských programech, do nichž mají ženy ztížený přístup. Proto EHSV považuje za nezbytné přistoupit k opatřením, jež tyto překážky odstraní.

5.5.4

Ženy mají rovněž nedostatečné zastoupení ve sférách, kde se rozhoduje o světě vědy, jakož i na vedoucích místech v podnicích a službách. Na nejvyšších vysokoškolských postech nalezneme pouze 18 % žen. V rámci možností zaměstnání a přidělování prostředků na výzkum musí být zajištěn rozvoj žen na tomto poli – musí sloužit ke zvýšení potenciálu udržitelného rozvoje evropské společnosti.

5.6.1

Tato iniciativa navrhuje upravit a zavést revidovaný akční plán energetické účinnosti a podpořit zásadní program na zvýšení účinnosti využívání zdrojů a podpory pro malé a střední podniky i domácnosti cestou využití strukturálních i jiných fondů pro získávání nových finančních prostředků prostřednictvím stávajících velmi úspěšných inovativních režimů investic. Tím by se měla podpořit také změna spotřebního chování a výrobních postupů.

5.6.2

Energetika a životní prostředí nejsou neutrální témata: využívání energií, přístup k pitné vodě, recyklování, zdroje tepla k vytápění obydlí a zásobování energiemi, úcta k životnímu prostředí a jeho ochrana jsou jen některé z příkladů ukazujících, že v těchto oblastech hrají ženy zásadní roli. Změny spotřebních vzorců jsou nemyslitelné bez vytvoření specifických opatření, která vycházejí z konkrétní znalosti skutečnosti a zaměřují se diferencovaným způsobem na různé adresáty, a to zejména na ženy.

5.6.3

To také uznala Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ve svých závěrech z června 2012, v nichž vyzdvihla zásadní úlohu žen v oblasti udržitelného rozvoje. EHSV souhlasí se závěry Rady, že ženy mohou mít klíčový vliv při rozhodování o životním prostředí, zejména v rámci politiky v oblasti změny klimatu. Jde o novou příležitost pro ženy, které mohou hrát klíčovou roli a zlepšit svoji osobní a ekonomickou situaci tím, že se zapojí do nové, vznikající zelené ekonomiky, která je klíčovým odvětvím pro rozvoj a vytváření pracovních míst.

5.6.4

Na podnikové úrovni je vertikální diskriminace v tomto odvětví nadále vysoká. Kolem 33 % výkonných pozic dnes zastávají ženy, oproti 31 % v roce 2001, většinou v odvětví služeb a obchodu, méně pak ve výrobní oblasti, stavebnictví či energetice.

5.6.5

Existuje jen velmi málo studií a dat umožňujících seznámit se s genderovou problematikou a s opatřeními nutnými pro zvýšení procentního podílu žen na udržitelném rozvoji. EHSV považuje za důležité provádět investice, ale i zaměřit se na překonání stereotypů, poskytovat řešení a podporovat opatření ve smyslu pozitivní akce, jelikož jde o růstový sektor a (je-li výchozí pozice diskriminační) existuje zde riziko zvýšení sociálních rozdílů a vzniku sociální propasti.

5.6.6

Jednou z priorit Strategie pro rovnost žen a mužů je činnost v rámci vnějších vztahů EU, – na jedné straně jde o programy spolupráce se sousedními regiony, programy v rámci evropských politik sousedství, zejména oblast Euromed, a na druhé straně zapojení EU do světových fór. Ženy přistěhovalkyně z třetích zemí, migrující ženy v rámci Evropské unie a ženy přicházející ze sousedních států vyžadují zvláštní pozornost. Neúspěch konference Rio+20 v oblasti udržitelného rozvoje a práv žen je znepokojující. K vůbec žádnému posunu nedošlo u kritických témat, jako je souvislost mezi zdravím a sexuálními a reprodukčními právy, práva žen vlastnit a dědit půdu, změna klimatu a zelená pracovní místa.

5.7.1

Tato stěžejní iniciativa má zásadní roli při zavádění aspektů začleňování genderového rozměru v rámci Strategie pro rovnost žen a mužů: transparentnost při odměňování, iniciativy ve prospěch stejných platových podmínek, opatření stimulující ženy k tomu, aby častěji vstupovaly do netradičních profesí, jsou jen některé z klíčových kroků, jež tato strategie navrhuje a jež se uzpůsobují v synergii s touto iniciativou.

5.7.2

V Evropě dosahují rozdíly ve mzdách mužů a žen v průměru 17 %, přičemž mezi jednotlivými státy kolísají od 5 % do 31 %. Tuto situaci vyvolává řada různých, vzájemně propojených faktorů: jsou jimi mimo jiné nižší hodnota práce ve feminizovaných odvětvích, silná profesní segregace, přerušení kariéry z různých důvodů. Kvůli krizi se tato situace ještě dále zhoršuje.

5.7.3

V některých případech se propast mezi mírou zaměstnanosti a platy zmenšila, ale bohužel to nebylo zlepšením zaměstnanosti a platů žen, nýbrž smrštěním poptávky v odvětvích s převažujícím zastoupením mužů (stavebnictví, výroba, finanční odvětví) coby přímý důsledek krize. EHSV připomíná, že Smlouva o fungování Evropské unie označuje za jeden z cílů evropské integrace „zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň“ (16), a to pro všechny.

5.7.4

EHSV považuje za nezbytné zavést opatření na stimulaci růstu v těchto problémových odvětvích a zároveň s tím zavést opatření na odstranění profesní segregace. Zejména s cílem zvýšit zastoupení žen ve vědeckých, technických, strojírenských a matematických oborech. A na druhé straně zavést opatření, která zvýší uznání vysoce feminizovaných odvětví, jako jsou práce v domácnosti, zdravotní či pečovatelské služby.

6.1

Evropský semestr pro koordinaci politik je novým nástrojem, na němž se členské státy dohodly s cílem dohlížet na provádění strategie Evropa 2020. Z Evropského paktu pro rovnost žen a mužů vyplývá doporučení, aby se do přípravy a provádění národních programů reforem začlenila perspektiva rovnosti žen a mužů a podpora politiky v oblasti rovnosti žen a mužů. Rovněž vyzývá Komisi a Radu, aby genderové hledisko uplatňovaly v rámci roční analýzy růstu, závěrů Rady a doporučení pro jednotlivé země.

6.2

V dubnu 2012 obdrželo dvanáct členských států doporučení pro jednotlivé země obsahující genderový rozměr v národních akčních plánech. Komise navrhuje a Výbor podporuje konkrétní reformy v následujících oblastech: jde o posílení zastoupení žen na trhu práce, zlepšení dostupnosti a kvality služeb péče o děti a ve školách otevřených po celý den a péče o seniory včetně péče o jiné závislé osoby.

6.3

Většina z těchto doporučení je určena ke zvýšení míry zaměstnanosti žen, ovšem nepřihlíží k překážkám, které brání v zajištění kvalitního pracovního místa co do odměny, pracovních podmínek a vyrovnání odpovědnosti za fungování rodiny s muži. Pouze jedné zemi, Rakousku, bylo doporučeno, aby se vypořádalo s rozdíly v odměňování mužů a žen, přestože tyto rozdíly přetrvávají ve všech členských státech.

6.4

EHSV vyjadřuje obavy nad některými z těchto doporučení, která by mohla mít negativní dopad na rovnost žen a mužů: jde o doporučení týkající se penzijní reformy, návrhy na přezkum mechanismů pro úpravu mezd a penzí, zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu bez ohledu na střední délku života prožitou ve zdraví a návrh na zavedení stimulačních daňových opatření pro druhý příjem rodiny.