29.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 355/1

1.

V posledních letech bylo vyvinuto zvýšené úsilí ke zlepšení justiční spolupráce v trestních věcech. Toto téma, které nyní zaujímá klíčové místo ve Stockholmském programu (4), se vyznačuje zvláštní citlivostí souvisejících osobních údajů a účinky, které může mít zpracování údajů na subjekty údajů.

2.

Z těchto důvodů věnoval evropský inspektor ochrany údajů tomuto tématu (5) zvláštní pozornost a prostřednictvím tohoto stanoviska se znovu snaží zdůraznit nutnost ochrany základních práv jakožto základu prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jak stanoví Stockholmský program.

3.

Toto stanovisko je reakcí na dva podněty několika členských států k přijetí směrnice, jak stanoví článek 76 Smlouvy o fungování EU, a to:

4.

Poradenství týkající se těchto podnětů spadá mezi úkoly, jimiž byl evropský inspektor ochrany údajů pověřen v článku 41 nařízení (ES) č. 45/2001, tj. poradenství pro orgány a instituce EU pro všechny otázky, které se týkají zpracování osobních údajů. Toto stanovisko se tedy vyjadřuje k podnětům z hlediska jejich souvislosti se zpracováním osobních údajů. Jelikož evropský inspektor ochrany údajů neobdržel žádnou žádost o radu, vydává toto stanovisko z vlastního podnětu (8).

5.

Evropský inspektor ochrany údajů připomíná, že podle čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 je Komise při přijímání návrhů právních předpisů týkajících se ochrany individuálních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů povinna konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. V případě podnětu členských států se tato povinnost neuplatňuje v přísném slova smyslu. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se však řádný legislativní postup rovněž uplatňuje v oblasti policejní a justiční spolupráce s jednou konkrétní výjimkou uvedenou v článku 76 Smlouvy o fungování EU, a to, že čtvrtina členských států může iniciovat opatření EU. Podle Lisabonské smlouvy se tyto iniciativy co nejvíce sladí s návrhy Komise a tam, kde je to možné, se použijí procesní záruky. Z tohoto důvodu je k předkládaným podnětům připojeno posouzení dopadů.

6.

V této souvislosti evropský inspektor ochrany údajů nejenom lituje, že nebyl konzultován při předložení těchto podnětů, ale doporučuje také, aby Rada zavedla postup, podle něhož budou probíhat konzultace evropského inspektora ochrany údajů, pokud se bude podnět předložený členskými státy týkat zpracování osobních údajů.

7.

I když tyto dva podněty mají různé cíle – tj. zlepšení ochrany obětí a přeshraniční spolupráce v trestních věcech prostřednictvím shromažďování důkazů přes hranice – mají i důležité podobné rysy:

Z těchto důvodů má evropský inspektor ochrany údajů za to, že je vhodné je posoudit společně.

8.

V této souvislosti je třeba zmínit, že Evropská komise se rovněž nedávno zabývala otázkou shromažďování důkazů s cílem předložit je příslušným orgánům v jiných členských státech (což je konkrétní cíl podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu). Na konci roku 2009 Komise zveřejnila zelenou knihu (11) – jejíž konzultační fáze je v současné době ukončena (12) – s cílem (odvozeným z Akčního plánu provádění Stockholmského programu (13)) předložit v roce 2011 legislativní návrh na zavedení uceleného režimu pro opatřování důkazů v trestních věcech založeného na zásadě vzájemného uznávání a zahrnujícího všechny druhy důkazů (14).

9.

Výše uvedené podněty odpovídají trendu, jímž se v posledních letech vyznačuje činnost EU v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Od září 2001 byl zaznamenán významný nárůst ve shromaždování a sdílení informací v rámci Evropské unie (a se třetími zeměmi), který byl mimo jiné umožněn rozvojem informačních a komunikačních technologií a usnadněn řadou právních nástrojů EU. Cílem podnětů týkajících se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu je rovněž zlepšit výměnu informací týkajících se fyzických osob v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

10.

Podnět týkající se evropského ochranného příkazu, který je založen na čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování EU, se zaměřuje na ochranu obětí trestných činů, zejména žen, a snaží se zaručit jejich účinnou ochranu v rámci Evropské unie. Aby bylo možno dosáhnout tohoto cíle, umožňuje podnět týkající se evropského ochranného příkazu rozšíření ochranných opatření uvedených v čl. 2 odst. 2 tohoto podnětu a přijatých podle právních předpisů jednoho členského státu („vydávající stát“) v jiném členském státě, do nějž se chráněná osoba přestěhovala („vykonávající stát“), aniž by ve vykonávajícím státě oběť musela zahájit nové řízení nebo znovu předkládat důkazní prostředky.

11.

Ochranná opatření uložená (na žádost oběti) osobě, která představuje nebezpečí, tedy mají chránit život, tělesnou a duševní integritu, svobodu nebo sexuální integritu oběti v rámci EU bez ohledu na vnitrostátní hranice a bránit spáchání nových trestných činů proti téže oběti.

12.

Evropský ochranný příkaz by měl na žádost oběti ve „vydávajícím“ (členském) státě vydat jakýkoli justiční (nebo rovnocenný) orgán. Uvedený postup zahrnuje tyto kroky:

13.

K dosažení tohoto cíle je třeba zavést určitá správní opatření. Ta budou částečně řešit výměnu osobních údajů mezi „vydávajícím“ členským státem a „vykonávajícím“ členským státem ve vztahu k dotčené osobě (dále jen „oběť“) a osoby, která představuje nebezpečí. Výměna osobních údajů je stanovena v těchto ustanoveních:

14.

Informace uvedené v předchozím odstavci jasně patří mezi osobní údaje, které se v právních předpisech o ochraně osobních údajů široce definují jako „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě“ (15) a které dále vysvětluje pracovní skupina zřízená podle článku 29. Podnět týkající se evropského ochranného příkazu se zabývá informacemi o jednotlivci (oběti nebo osobě, která představuje nebezpečí) nebo informacemi, které se používají nebo pravděpodobně budou používat za účelem hodnocení jednotlivce, zacházení s ním určitým způsobem nebo ovlivnění jeho postavení (zejména osoby, která představuje nebezpečí) (16).

15.

Podnět týkající se evropského vyšetřovacího příkazu – založený na čl. 82 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU – vyžaduje, aby členské státy shromažďovaly, uchovávaly a předávaly si důkazy, i když nejsou dostupné v rámci vnitrostátní jurisdikce. Tento podnět tedy jde za zásadu dostupnosti, představenou v Haagském programu z roku 2004 jako inovační přístup k přeshraniční výměně informací při prosazování práva (17). Rovněž jde za rámcové rozhodnutí Rady 2008/978/SVV ze dne 18. prosince 2008 o evropském důkazním příkazu, jež se vztahuje pouze na (dané) důkazy, které již existují (18).

16.

Evropský vyšetřovací příkaz se vydává za účelem provádění jednoho nebo více konkrétních vyšetřovacích úkonů ve vykonávajícím státě s cílem shromáždit důkazy (které ve chvíli vydání příkazu nemusí existovat) a předat je (článek 12). Tento příkaz se vztahuje téměř na všechny vyšetřovací úkony (viz body odůvodnění 6 a 7 podnětu).

17.

Cílem podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu je vytvořit jednotný, účinný a pružný nástroj pro zajišťování důkazů v trestním řízení, které se nacházejí v jiném členském státě, místo složitějších právních nástrojů, jež justiční orgány v současné době používají (na základě vzájemné právní pomoci na jedné straně a vzájemného uznávání na straně druhé) (19).

18.

Důkazy shromážděné prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu (viz rovněž příloha A tohoto podnětu) mohou evidentně obsahovat osobní údaje, jako v případě informací o bankovních účtech (článek 23), informací o bankovních transakcích (článek 24) a sledování bankovních transakcí (článek 25), nebo se mohou týkat sdělování osobních údajů (jako v případě videokonferencí nebo telefonních konferencí stanovených v článcích 21 a 22).

19.

Z těchto důvodů má podnět týkající se evropského vyšetřovacího příkazu významný dopad na právo na ochranu osobních údajů. Rovněž pokud vezmeme v úvahu, že datum provádění rámcového rozhodnutí 2008/978/SVV zatím nevypršelo (a je tudíž obtížné posoudit účinnost uvedeného nástroje a nutnost dalších zákonných opatření) (20), evropský inspektor ochrany údajů připomíná nutnost pravidelného ověřování účinnosti a proporcionality právních opatření přijatých v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva z hlediska zásad ochrany údajů (21). Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje zahrnout do podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu ustanovení o hodnocení, které by od členských států vyžadovalo pravidelné podávání zpráv o uplatňování uvedeného nástroje a od Komise provádění souhrnu těchto zpráv a v případě nutnosti vydání příslušných návrhů na změny.

20.

Jak je uvedeno v bodech 13, 14 a 18 výše, je zřejmé, že na základě navrhovaných směrnic budou příslušné orgány různých členských států zpracovávat osobní údaje a vyměňovat si je. Za těchto okolností je subjekt údajů chráněn základním právem na ochranu údajů, jak je uvedeno v článku 16 Smlouvy o fungování EU a v článku 8 Listiny základních práv EU.

21.

Přes tuto skutečnost je v „podrobném prohlášení“ připojeném k podnětu týkajícímu se evropského ochranného příkazu odhadováno „riziko porušení základních práv“ jako „nulové“ (0) (22) a analýza dopadů obsažená v „podrobném prohlášení“, které je připojeno k podnětu týkajícímu se evropského vyšetřovacího příkazu, nebere otázku ochrany údajů v potaz (23).

22.

Evropský inspektor ochrany údajů lituje těchto závěrů a zdůrazňuje význam ochrany údajů v konkrétních souvislostech, v nichž se osobní údaje zpracovávají, a to:

23.

Tyto souvislosti způsobují, že zpracovávání údajů má mimořádný dopad, a mohou výrazně ovlivnit základní práva subjektu údajů, včetně práva na ochranu osobních údajů.

24.

Na základě výše uvedených úvah se evropský inspektor ochrany údajů pozastavuje nad tím, proč se podněty nezabývají ochranou osobních údajů (kromě odkazu na povinnost zachovávat důvěrnost, kterou subjektům zapojeným do vyšetřování ukládá článek 18 podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu) ani výslovně neodkazují na rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV. Toto rámcové rozhodnutí by se totiž mohlo použít pro zpracovávání údajů předpokládané v obou podnětech (viz čl. 1 odst. 2 písm. a)).

25.

Z tohoto důvodu evropský inspektor ochrany údajů vítá, že během přípravných prací v Radě v souvislosti s podnětem týkajícím se evropského ochranného příkazu byl přidán odkaz na rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV (25), a je přesvědčen, že Evropský parlament tuto změnu původních podnětů potvrdí (26).

26.

Evropský inspektor ochrany údajů lituje, že podobný bod odůvodnění nebyl dosud vložen do podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu, který je spojen s mnohem větší výměnou osobních údajů. V této souvislosti evropský inspektor ochrany údajů vítá, že Evropská komise ve svých připomínkách k podnětu týkajícímu se evropského vyšetřovacího příkazu navrhla, aby do něj byl zahrnut odkaz (jak v bodu odůvodnění, tak ve vlastním textu návrhu) na použitelnost rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV (27).

27.

Z tohoto důvodu, a aniž by byl dotčen oddíl III níže, by oba podněty měly obsahovat zvláštní ustanovení s vysvětlením, že na zpracování údajů stanovené v podnětech se použije rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV.

28.

Oba podněty opět poukazují na zásadní problém neúplného a nekonzistentního používání zásad pro ochranu údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech (28).

29.

Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom významu posílení účinnosti justiční spolupráce mezi členskými státy i v oblastech, na něž se vztahují podněty týkající se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu (29). Evropský inspektor ochrany údajů dále vidí výhody a potřebu výměny informací, ale chce zdůraznit, že zpracování těchto údajů musí být v souladu – mimo jiné (30) – s pravidly EU pro ochranu údajů. To je ještě patrnější v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, kterou se zavádí článek 16 Smlouvy o fungování EU a která činí článek 8 Listiny základních práv Evropské unie závazně platným.

30.

Situace, které zahrnují přeshraniční výměnu informací v rámci EU, vyžadují zvláštní pozornost, neboť zpracování osobních údajů v rámci více soudních pravomocí zvyšuje riziko pro práva a zájmy dotčených fyzických osob. Osobní údaje se budou zpracovávat v různých soudních pravomocích, jejichž právní požadavky i technický rámec nemusí být nutně stejné.

31.

To dále vede k právní nejistotě subjektů údajů: řízení se mohou účastnit strany z jiných členských států, mohou platit vnitrostátní právní předpisy různých členských států, které se mohou lišit od právních předpisů, na něž jsou subjekty údajů zvyklí, nebo které se používají v právním systému, jenž subjekt údajů nezná. To vyžaduje větší úsilí, aby se zajistilo dodržování požadavků vyplývajících z právních předpisů EU o ochraně údajů (31).

32.

Podle názoru evropského inspektora ochrany údajů je vysvětlení použitelnosti rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV navrhované v bodě 27 pouze prvním krokem.

33.

Zvláštní úkoly spojené s účinnou ochranou v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech spolu s ne zcela uspokojivým rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV (viz body 52–56) mohou vyžadovat zvláštní ustanovení o ochraně údajů tam, kde určité právní nástroje EU vyžadují výměnu osobních údajů.

34.

Účinná ochrana osobních údajů (zdůrazněná v bodě 29) je důležitá nejen pro subjekty údajů, ale přispívá i k úspěchu samotné justiční spolupráce. Ochota vyměňovat si tyto údaje s orgány jiných členských států se skutečně zvýší, pokud bude mít orgán jednoho členského státu jistotu ohledně úrovně ochrany, přesnosti a spolehlivosti osobních údajů ve druhém členském státě (32). Krátce řečeno, stanovení (vysokého) společného standardu ochrany údajů v této citlivé oblasti podpoří vzájemnou důvěru mezi členskými státy, posílí justiční spolupráci založenou na vzájemném uznávání a zlepší kvalitu údajů při výměně informací.

35.

V této konkrétní souvislosti evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby do podnětů týkajících se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu byly kromě obecného odkazu na rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV (jak se navrhuje v bodě 27) zahrnuty i zvláštní záruky pro ochranu údajů.

36.

Některé z těchto záruk jsou obecnější povahy a mají být zahrnuty do obou podnětů, zejména záruky zaměřené na zlepšení přesnosti údajů, stejně jako jejich bezpečnosti a důvěrnosti. Další záruky se týkají zvláštních ustanovení obsažených buď v podnětu týkajícím se evropského ochranného příkazu, nebo v podnětu týkajícím se evropského vyšetřovacího příkazu.

37.

V situacích uvedených v podnětech, kdy dochází k výměně údajů mezi členskými státy, je třeba klást zvláštní důraz na zajištění přesnosti informací. V tomto ohledu vítá evropský inspektor ochrany údajů skutečnost, že podnět týkající se evropského ochranného příkazu obsahuje v článku 14 jasně stanovenou povinnost příslušného orgánu vydávajícího státu informovat příslušný orgán vykonávajícího státu o veškerých změnách, skončení platnosti nebo zrušení ochranného příkazu.

38.

Evropský inspektor ochrany údajů rovněž bere na vědomí, že přesnost informací může být ovlivněna nutností pořídit překlad, zejména vzhledem k tomu, že se podněty týkají zvláštních právních nástrojů, které mohou mít v různých jazycích a v různých právních systémech jiný význam. V této souvislosti evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že se podnět týkající se evropského ochranného příkazu zabývá otázkou překladů (článek 16), a navrhuje zahrnout podobné ustanovení i do podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu.

39.

Nárůst přeshraniční spolupráce, který by mohl být výsledkem přijetí dvou dotčených podnětů, vyžaduje pečlivé posouzení bezpečnostních otázek přeshraničního předávání osobních údajů, které souvisí s prováděním evropských ochranných příkazů nebo evropských vyšetřovacích příkazů (33). To je nutné nejen z toho důvodu, aby se při zpracování osobních údajů dodržely bezpečností normy požadované v článku 22 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV, ale také z toho důvodu, aby se zajistilo utajení vyšetřování a důvěrnost dočtených trestních řízení, což upravuje článek 18 podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu, a podle článku 21 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV jako obecné pravidlo pro osobní údaje vyplývající z přeshraniční výměny.

40.

Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje potřebu zajistit telekomunikační systémy při předávání údajů. Z toho důvodu vítá ustanovení o využití Evropské soudní sítě (34) jako nástroje, který zajistí, že evropský ochranný příkaz a evropský vyšetřovací příkaz budou správně předány příslušným vnitrostátním orgánům, čímž se zabrání nebo minimalizuje nebezpečí, že se výměny osobních údajů budou účastnit orgány, které nejsou příslušné (viz čl. 7 odst. 2 a 3 podnětu týkajícího se evropského ochranného příkazu a čl. 6 odst. 3 a 4 podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu).

41.

Z toho důvodu by podněty měly obsahovat ustanovení, která by od členských států požadovala, aby zajistily, že:

42.

Evropský inspektor ochrany údajů dále doporučuje zavedení ustanovení, která by zajistila, že při zpracování osobních údajů budou dodržovány důležité zásady pro ochranu údajů a že budou zavedeny nezbytné vnitřní mechanismy, aby bylo možno externím zúčastněným stranám prokázat dodržování těchto zásad. Tato ustanovení by sloužila jako nástroj k zajištění odpovědnosti správců údajů (podle „zásady odpovědnosti“, o níž se hovoří v souvislosti se současným přezkumem rámce pro ochranu údajů (35)). Vyžadovala by od nich provádění nezbytných opatření, která by zajistila dodržování zásad. Tato opatření by měla zahrnovat:

43.

Vzhledem k tomu, že některé vyšetřovací úkony jsou obzvláště nepříjemné, evropský inspektor ochrany údajů vyzývá, aby se důkladně zvážila přípustnost důkazů shromážděných za jinými účely, než je předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo uplatňování trestních sankcí a práva na obhajobu. Zejména je třeba pečlivě zvážit používání důkazů získaných podle čl. 11 odst. 1 písm. d) rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV (36).

44.

Do podnětu týkajícího se evropského vyšetřovacího příkazu by tedy měla být zahrnuta výjimka z uplatňování ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. d), která by uváděla, že důkazy shromážděné v rámci evropského vyšetřovacího příkazu nelze použít pro jiné účely, než je předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo uplatňování trestních sankcí a práva na obhajobu.

45.

Co se týče podnětu týkajícího se evropského ochranného příkazu, evropský inspektor ochrany údajů uznává, že osobní údaje vyměňované mezi příslušnými orgány a uvedené v příloze I podnětu (týkající se oběti i osoby, která představuje nebezpečí) jsou přiměřené a relevantní a používají se pouze na účely, pro které jsou shromažďovány a dále zpracovávány.

46.

Z podnětu však není dostatečně jasné (zejména z čl. 8 odst. 1 písm. b)), které osobní údaje týkající se oběti příslušný orgán vykonávajícího státu sdělí osobě, která představuje nebezpečí.

47.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že před informováním osoby, která představuje nebezpečí, je vhodné zvážit okolnosti a obsah ochranných opatření, jež vydal justiční orgán ve vydávajícím členském státě. Tato osoba by tedy měla dostat pouze takové osobní údaje oběti (obsahující v některých případech i kontaktní údaje), které jsou důležité pro úplný výkon ochranného opatření.

48.

Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom, že poskytování kontaktních údajů (např. telefonních čísel, adresy oběti a dalších obvykle navštěvovaných míst, jako je pracoviště nebo škola dětí) může ve skutečnosti ohrozit tělesnou a duševní pohodu oběti a ovlivnit její právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Na druhé straně může být uvedení příslušných adres v některých případech nutné k tomu, aby osoba, která představuje nebezpečí, byla upozorněna na místa, kam má zákaz vstupu. To by mělo umožnit dodržení příkazu a zabránit případným pokutám za jeho porušení. Určení míst, kam má osoba, která představuje nebezpečí, zakázáno vstoupit, může být podle okolností nutné k tomu, aby nebyla zbytečně omezována její svoboda pohybu.

49.

Na základě těchto úvah zdůrazňuje evropský inspektor ochrany údajů význam tohoto tématu a doporučuje, aby podnět týkající se evropského ochranného příkazu jasně uvedl, že podle okolností případu by osoba, která představuje nebezpečí, měla dostat pouze takové osobní údaje oběti (obsahující v některých případech i kontaktní údaje), které jsou důležité pro úplný výkon ochranného opatření (37).

50.

A konečně evropský inspektor ochrany údajů žádá o vysvětlení výrazu „elektronické prostředky“ uvedeného v bodě odůvodnění 10 podnětu týkajícího se evropského ochranného příkazu. Zejména je třeba vysvětlit, zda se osobní údaje zpracovávají pomocí „elektronických prostředků“ a jaké záruky se v takovém případě poskytují.

51.

Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV se vztahuje na veškerou výměnu osobních údajů v rámci podnětů týkajících se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu.

52.

I když evropský inspektor ochrany údajů uznává, že provedení rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV členskými státy je důležitým krokem k ochraně údajů v policejní a justiční spolupráci (38), samotné rámcové rozhodnutí není zcela uspokojivé (39). Hlavní nevyřešenou otázkou je jeho omezená působnost. Rámcové rozhodnutí se omezuje na výměnu osobních údajů v rámci policejní a justiční spolupráce mezi orgány a systémy v různých členských státech a na úrovni EU (40).

53.

I když tuto otázku nelze v souvislosti s podněty týkajícími se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu vyřešit, evropský inspektor ochrany údajů trvá na zdůraznění toho, že nedostatek (vysokého) společného standardu ochrany údajů v justiční spolupráci by mohl znamenat, že justiční orgán na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU by při práci s trestním spisem, který obsahuje informace pocházející z jiných členských států (včetně např. důkazů shromážděných na základě evropského vyšetřovacího příkazu), musel použít různá pravidla pro zpracování údajů: autonomní vnitrostátní pravidla (která musejí splňovat úmluvu Rady Evropy č. 108) pro údaje pocházející z daného členského státu a pravidla, jimiž se provádí rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV, pro údaje pocházející z jiných členských států. Různé „části informací“ by tedy mohly spadat pod různé právní režimy.

54.

Důsledky uplatňování „dvojího“ standardu pro ochranu údajů na každý trestní spis s přeshraničními prvky mají svůj význam v každodenní praxi (např. zadržování informací podle příslušných právních předpisů každého z předávajících orgánů; další omezení při zpracování údajů požadované každým z předávajících orgánů; v případě požadavku třetí země by každý z předávajících orgánů uděloval souhlas podle vlastního posouzení přiměřenosti nebo mezinárodních závazků a rozdíly v regulaci práva na přístup k údajům ze strany subjektu údajů). Ochrana a práva občanů se navíc mohou lišit a mohou být předmětem různých rozsáhlých odchylek v závislosti na tom, ve kterém členském státě zpracování údajů probíhá (41).

55.

Evropský inspektor ochrany údajů tudíž využívá tuto příležitost, aby zopakoval svá stanoviska o nutnosti vytvořit komplexní právní rámec pro ochranu údajů, který by pokrýval všechny oblasti pravomocí EU, včetně policie a soudnictví, a který by se použil na předávání nebo poskytování osobních údajů příslušnými orgány jiných členských států a na jejich zpracování v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva (42).

56.

A konečně evropský inspektor ochrany údajů podotýká, že pravidla pro ochranu údajů by měla platit pro všechna odvětví a pro používání údajů za všemi účely (43). Řádně odůvodněné a jasně formulované výjimky jsou samozřejmě možné, zejména výjimky týkající se osobních údajů zpracovávaných pro účely vynucování práva (44). Nedostatky v ochraně osobních údajů jsou v rozporu se současným (obnoveným) právním rámcem Evropské unie. Čl. 3 odst. 2 směrnice 95/46/ES, který z působnosti směrnice vylučuje policejní a soudní oblast, neodpovídá filozofii článku 16 Smlouvy o fungování EU. Tyto nedostatky navíc dostatečně neřeší ani úmluva Rady Evropy č. 108 (45), jíž jsou všechny členské státy vázány.

57.

V souvislosti s podněty týkajícími se evropského ochranného příkazu a evropského vyšetřovacího příkazu evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

58.

V souvislosti s podnětem týkajícím se evropského ochranného příkazu evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

59.

V souvislosti s podnětem týkajícím se evropského vyšetřovacího příkazu evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

60.

Evropský inspektor ochrany údajů navíc obecněji: