52010PC0799

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 21.12.2010

KOM(2010) 799 v konečném znění

2010/0385 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem návrhu je přizpůsobit nařízení Rady (ES) č. 1234/2007[1] o jednotné společné organizaci trhů rozdílu mezi přenesenými a prováděcími pravomocemi Komise, které zavádějí články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Tento návrh také z důvodu úplnosti zahrnuje návrhy na změny nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, které již Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě samostatně, čímž se zlepší srozumitelnost a přístupnost jednotné společné organizace trhů pro všechny zúčastněné strany.

- Obecné souvislosti

Přenesené a prováděcí pravomoci

Články 290 a 291 SFEU stanoví jasný rozdíl mezi pravomocemi přenesenými na Komisi za účelem přijímat nelegislativní akty na jedné straně a pravomocemi svěřenými Komisi k přijímání prováděcích aktů na straně druhé:

- Článek 290 SFEU umožňuje zákonodárci přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Na právní akty, které Komise přijme tímto způsobem, se v terminologii Smlouvy odkazuje jako na „akty v přenesené pravomoci“ (čl. 290 odst. 3).

- Článek 291 SFEU stanoví, že členské státy přijmout veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie. Tyto akty mohou svěřit prováděcí pravomoci Komisi, jsou-li pro jejich provedení nezbytné jednotné podmínky. Na právní akty, které Komise přijme tímto způsobem, se v terminologii Smlouvy odkazuje jako na „prováděcí akty“ (čl. 291 odst. 4).

Navrhované přizpůsobení nařízení (ES) č. 1234/2007 novým požadavkům vyplývajícím z článků 290 a 291 SFEU je založeno na pečlivém vymezení stávajících pravomocí Komise podle nařízení (ES) č. 1234/2007 jako „přenesených“ a „prováděcích“, které se používalo v souvislosti s prováděcími opatřeními přijatými Komisí na základě jejích stávajících pravomocí.

Na základě této úpravy byl vypracován návrh na revizi nařízení (ES) č. 1234/2007. Tento návrh zmocňuje zákonodárce definovat podstatné prvky společné organizace zemědělských trhů. Zákonodárce určuje obecné směry společné organizace trhů a obecné zásady, které ji podporují. Zákonodárce například stanoví cíle intervenčních opatření na trhu, režimů omezení produkce a režimů podpory. Zákonodárce rovněž stanoví zásadu pro vytvoření systému dovozních a vývozních licencí, základní prvky pravidel týkajících se uvádění na trh a produkce a zásadu pro uplatňování sankcí, snížení a vyloučení. Zákonodárce také stanoví zvláštní předpisy pro jednotlivá odvětví.

Podle článku 290 SFEU přenáší zákonodárce na Komisi pravomoc doplnit nebo změnit některé prvky režimu, které nejsou podstatné. Akt Komise v přenesené pravomoci proto může obsahovat další prvky nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu stanoveného zákonodárcem. Komise například přijímá akty v přenesené pravomoci, aby stanovila podmínky, za kterých se hospodářský subjekt může účastnit režimu, závazky vyplývající z vydání licence a případně v závislosti na hospodářské situaci, zda je pro vydávání licencí nezbytná jistota. Zákonodárce podobně přenáší na Komisi pravomoc přijímat opatření ke stanovení kritérií způsobilosti pro produkty, pokud jde o tržní intervence. Komise kromě toho může přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se definic.

V souladu s článkem 291 SFEU jsou členské státy odpovědné za provádění režimu stanoveného zákonodárcem. Je však nezbytné zajistit jednotné provádění režimu v členských státech. Proto zákonodárce svěřuje Komisi prováděcí pravomoc v souladu s čl. 291 odst. 2 SFEU, pokud jde o jednotné podmínky pro provádění společné organizace trhu a obecný rámec kontrol, které členské státy provádějí.

Pravomoci Rady podle čl. 43 odst. 3 SFEU

Podle ustanovení čl. 43 odst. 3 SFEU „Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení (...)“. Toto ustanovení představuje výjimku z čl. 43 odst. 2 SFEU, který vyžaduje řádným legislativním postupem „přijmout společnou organizaci zemědělských trhů … a ostatní ustanovení nezbytná pro sledování cílů společné zemědělské politiky“. Toto uspořádání odráží obecný trend v Lisabonské smlouvě, která z řádného legislativního postupu učinila standardní postup pro přijímání legislativních aktů EU.

Jako výjimka musí být tudíž čl. 43 odst. 3 SFEU vykládán restriktivně, aby se zajistilo, že zákonodárce může vykonávat své legislativní výsady podle čl. 43 odst. 2 SFEU. To mimo jiné znamená, že zákonodárce reguluje základní prvky společné zemědělské politiky a přijímá politická rozhodnutí, která formují její strukturu, nástroje a účinky. V této souvislosti by měl být zvláštní postup stanovený v čl. 43 odst. 3 SFEU používán pouze v případě, že otázka obsažená v uvedeném ustanovení není součástí zásadních politických rozhodnutí vyhrazených zákonodárci podle čl. 43 odst. 2 SFEU. Proto je-li tato otázka neoddělitelně spjata s politickou podstatou rozhodnutí, která má zákonodárce přijmout, neměl by se čl. 43 odst. 3 SFEU použít.

Z toho důvodu je návrh založen na těchto zásadách:

- o strukturální parametrech a základních prvcích SZP může rozhodovat pouze zákonodárce (Evropský parlament a Rada). Veřejná intervence (včetně rámce pro stanovení některých intervenčních cen Komisí prostřednictvím nabídkového řízení) a režimy kvót na cukr a mléko a mléčné výrobky zavedené nařízením 1234/2007 by například měly zůstat na úrovni zákonodárce, neboť tyto prvky jsou neoddělitelně spjaty s definicí obsahu režimu stanoveného zákonodárcem a hranicemi tohoto režimu.

- opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení podle čl. 43 odst. 3, která nespadají do oblasti působnosti čl. 43 odst. 2 SFEU, přijímá Rada. Komise předloží návrh nařízení založeného na čl. 43 odst. 3 SFEU, pokud jde o ustanovení článku 21 o podmínkách povinné podpory pro soukromé skladování másla, článku 99 o výrobní náhradě v odvětví cukru, článků 101 a 102 o podpoře v odvětví mléka a mléčných výrobků, článku 108 o dodávkách mléčných výrobků pro žáky, článku 155 o podporách v odvětví bource morušového, článku 273 o vývozních náhradách a článku 281 o minimálních cenách pro vývoz živých rostlin. Navrhovaná nařízení s ohledem na tato ustanovení stanoví, aby podmínky pro stanovení výše podpory, vývozních náhrad a minimálních vývozních cen stanovila Rada podle čl. 43 odst. 3 SFEU a aby výše těchto podpor, náhrad a úrovní cen stanovila Komise prováděcími akty.

Ustanovení čl. 43 odst. 3 je autonomním základem pro přijímání právních aktů Radou. Avšak z důvodu jasnosti ( à titre déclaratoire ), je-li použitelný čl. 43 odst. 3, odkazuje návrh výslovně na uvedenou doložku v každém dotčeném ustanovení nařízení o jednotné společné organizaci trhů. Komise v patřičné době předloží návrhy nezbytné s ohledem na čl. 43 odst. 3 SFEU Radě.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

- Konzultace zúčastněných stran

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebyly nutné konzultace se zúčastněnými stranami ani externí expertizy, neboť návrh na přizpůsobení nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Lisabonské smlouvě je interinstitucionální záležitostí, která se bude týkat všech nařízení Rady.

- Posouzení dopadů

Nebylo nutné provádět posouzení dopadů, neboť návrh na přizpůsobení nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Lisabonské smlouvě je interinstitucionální záležitostí, která se bude týkat všech nařízení Rady.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Určit přenesené a prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a stanovit odpovídající řízení pro přijímání těchto aktů.

Do tohoto návrhu je zahrnut obsah těchto návrhů:

i) legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu k návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), pokud jde o státní podporu poskytovanou v rámci německého lihového monopolu (KOM(2010) 336 v konečném znění),

ii) návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 1234/2007, pokud jde o rozdělování potravinových produktů nejchudším osobám v Unii (KOM(2010) 486 v konečném znění),

iii) návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy [plánování agendy 2010/AGRI/010],

iv) návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků [plánování agendy 2010/AGRI/026].

- Právní základ

Ustanovení čl. 42 prvního pododstavce a čl. 43 odst. 2 SFEU.

- Zásada subsidiarity

Zemědělská politika je ve sdílené pravomoci EU a členských států. To znamená, že pokud EU nepřijme legislativní akt v této oblasti, ponechávají si členské státy svoji pravomoc. Tento návrh je omezen na přizpůsobení jednotné společné organizace trhů novým požadavkům zavedeným Lisabonskou smlouvou. Proto se tento návrh nedotýká stávajícího přístupu Unie.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

- Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: přímé použití je z důvodu povahy SZP a jejích požadavků na hospodaření nepostradatelným rysem právních předpisů o SZP.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje.

5. DODATEČNÉ INFORMACE

- Zjednodušení

Návrh zlepší srozumitelnost a přístupnost jednotné společné organizace trhů, neboť nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 bylo podstatným způsobem změněno.

2010/0385 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[2],

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)[5], bylo několikrát změněno. V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsou nezbytné další změny z důvodu přizpůsobení pravomocí svěřených Evropskému parlamentu a Radě, a zejména pravomocí svěřených Komisi, článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). S ohledem na oblast působnosti těchto změn je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 1234/2007 a nahradit je novým nařízením o jednotné společné organizaci trhů. V zájmu technického zjednodušení je vhodné do tohoto nařízení začlenit nařízení Rady (EHS) č. 922/72 ze dne 2. května 1972, kterým se pro chovatelský rok 1972/73 stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory pro chov bource morušového[6]. Nařízení (EHS) č. 922/72 by proto mělo být rovněž zrušeno.

2. V souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy Rada přijme opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení. V případě, kdy se použije čl. 43 odst. 3 Smlouvy, by toto nařízení mělo z důvodu jasnosti výslovně odkazovat na skutečnost, že Rada přijme opatření na tomto základě.

3. Toto nařízení by mělo obsahovat všechny základní prvky jednotné společné organizace trhů. Stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení je v některých případech s těmito základními prvky neoddělitelně spjato.

4. Komise by měla mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy za účelem doplnění nebo změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné. Měly by být vymezeny prvky, u nichž může být uvedená pravomoc vykonávána, a rovněž podmínky, za jakých má k jejímu přenesení dojít.

5. Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být vyhrazeno pro výjimečné případy, kdy to bude nutné s cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu nebo v případech, kdy se narušení trhu objeví. Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být odůvodněno a případy, ve kterých by se postup pro naléhavé případy měl použít, by měly být upřesněny.

6. Podle článku 291 Smlouvy by členské státy měly být odpovědné za provádění společné organizace zemědělských trhů stanovené tímto nařízením. Aby se zajistilo jednotné provádění společné organizace trhů v členských státech a zamezilo se narušování hospodářské soutěže nebo diskriminaci mezi hospodářskými subjekty, měla by mít Komise pravomoc přijímat prováděcí akty podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy. Komisi by proto podle uvedeného ustanovení měly být svěřeny prováděcí pravomoci, zejména pokud jde o jednotné podmínky, za kterých se použijí intervenční opatření na trhu, jednotné podmínky pro provádění režimů podpory a pro použití pravidel týkajících se uvádění na trh a produkce a pravidel týkajících se obchodu s třetími zeměmi. Komise by také měla vymezit minimální požadavky na kontroly, které musí členské státy uplatňovat.

7. Kromě toho by k zajištění účinnosti režimů zavedených jednotnou společnou organizací trhů měly Komisi být svěřeny nezbytné pravomoci pro opatření k řízení trhu a každodenní řídící úkoly. S cílem zajistit hladké fungování jednotné společné organizace trhů by rovněž Komisi měly být svěřeny pravomoci k regulování některých otázek technické povahy a k přijímání pravidel týkajících se oznamování, informací a podávání zpráv, postupů a technických kritérií, které souvisejí s produkty a hospodářskými subjekty způsobilými pro tržní podporu. Kromě toho by z důvodu řádného fungování společné organizace trhů měla Komise rovněž určovat zejména data, lhůty, rozhodné skutečnosti pro směnný kurz, reprezentativní období a úrokové sazby, a pokud jde o režimy podpory, měla by být Komise zmocněna zejména s ohledem na právní základ ke stanovení podpory a k přijetí pravidel pro řízení, sledování a hodnocení programů, propagaci výhod vyplacených podpor a pravidel souvisejících s prováděním plánů pro sociální režimy. Komise by měla být zmocněna k vymezení postupů týkajících se vyplácení podpory a záloh na podporu.

8. Aby byly dosaženy cíle jednotné společné organizace trhů a dodrženy její zásady, měla by dále Komisi být svěřena pravomoc přijímat pravidla, která se rovněž týkají řízení režimů zaměřených na omezení produkce mléka, cukru a vína, inspekcí a kontrol, a Komise by také měla mít pravomoc stanovit výši jistot, určovat pravidla a postupy, pokud jde o vracení neoprávněně vyplacených částek, a přijímat pravidla pro smlouvy týkající se podpory trhu.

9. Pokud jde o odvětví vína, měla by Komisi rovněž být svěřena pravomoc k zajištění toho, aby žádosti o označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením, aby došlo k jednotnému uplatňování v celé Unii. Pokud jde o obchodní úpravu a označování produktů odvětví vína, měla by být Komisi svěřena pravomoc k přijímání všech nezbytných pravidel týkajících se postupů, oznamování a technických kritérií.

10. K dosažení cílů právního rámce stanoveného tímto nařízením by Komise také měla mít trvalé dohledové pravomoci související s některými činnostmi organizací producentů, seskupení producentů, meziodvětvových organizací a organizací hospodářských subjektů. Kromě toho by s cílem zachování struktury vymezené jednotnou společnou organizací trhů a jejími základními parametry Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat veškerá nezbytná pravidla týkající se výjimečných tržních opatření a výjimečných řídících opatření za účelem řešení naléhavých a nepředvídaných problémů, které se vyskytnou v jednom či více členských státech.

11. Pokud není výslovně uvedeno jinak, měla by Komise přijmout uvedené prováděcí akty v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XXXX [ název nařízení ].

12. Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, která vyžadují rychlý zásah nebo která sestávají pouze z použití obecných ustanovení na zvláštní situace bez volného uvážení, měla by být Komise zmocněna k přijímání prováděcích aktů bez zapojení výboru.

13. Komise by dále měla být zmocněna k provádění některých správních nebo řídících úkolů, které nezahrnují přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

14. Nahrazení novým nařízením o jednotné společné organizaci trhů by nemělo vést ke zpochybnění politických rozhodnutí, která byla během let přijata v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“). Účelem tohoto nařízení by proto mělo být v zásadě přizpůsobení pravomocí svěřených Komisi Smlouvě. Nemělo by tedy rušit nebo měnit stávající ustanovení, pro která zůstává stávající odůvodnění platné, pokud tato ustanovení nepozbyla účinku, ani by nemělo stanovit nová pravidla či opatření. Výjimkou je rozdělování potravinových produktů nejchudším osobám Unie a podpora udělená v rámci německého lihového monopolu. Ustanovení o obchodních normách vycházejí z návrhů předložených v souvislosti s komplexní revizí politiky jakosti.

15. V odvětví obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiva, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového by měly být stanoveny hospodářské roky především podle biologických produkčních cyklů každého z těchto produktů.

16. Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl současně se zavedením režimů přímých podpor vytvořen rozlišený režim cenové podpory v různých odvětvích s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a zároveň s ohledem na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo případně vyplácení podpory soukromého skladování produktů v odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků a vepřového, skopového a kozího masa. Vzhledem k cílům následných změn nařízení (ES) č. 1234/2007, zejména nařízením Rady (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky změnou nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008 a zrušením nařízení (EHS) č. 1883/78, (EHS) č. 1254/89, (EHS) č. 2247/89, (EHS) č. 2055/93, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 2596/97, (ES) č. 1182/2005 a (ES) č. 315/2007[7], a na základě v něm uvedeného odůvodnění je proto nutné zachovat opatření cenové podpory tam, kde jsou stanovena v nástrojích tak, jak byla vypracována v minulosti, aniž by došlo k podstatným změnám oproti předchozímu právnímu stavu.

17. Z důvodů jasnosti a průhlednosti by ustanovení upravující uvedená opatření měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními cenami a cenami intervenčními .

18. Společné organizace trhu v odvětvích obilovin, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků obsahovaly ustanovení, podle nichž měla Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pravomoc měnit cenové úrovně. S ohledem na citlivost cenových soustav by mělo být výslovně stanoveno, že možnost měnit cenové úrovně podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy existuje ve vztahu ke všem odvětvím, na která se toto nařízení vztahuje.

19. Měly by být stanoveny referenční ceny pro standardní jakost bílého cukru a surového cukru. Tyto standardní jakosti by měly být průměrnými jakostmi reprezentativními pro cukr vyráběný v Unii a vymezenými na základě kritérií používaných při obchodování s cukrem. Také by mělo být možné přezkoumání standardních jakostí, zejména s ohledem na obchodní požadavky a rozvoj technické analýzy.

20. Aby bylo možné získat spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Unie, měl by být tímto nařízením zaveden systém zaznamenávání cen, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

21. Na základě změn zavedených nařízením (ES) č. 72/2009 je systém intervencí v oblasti obilovin, rýže, másla a sušeného odstředěného mléka zahájen v určitých obdobích roku. U produktů z hovězího a telecího masa by zahájení a ukončení veřejné intervence mělo záviset na úrovni tržních cen v určitém období.

22. Cenová úroveň, na níž by měl nákup v rámci veřejné intervence probíhat, byla v minulosti ve společných organizacích trhů s obilovinami, rýží a s hovězím a telecím masem snížena a stanovena spolu se zavedením režimů přímé podpory v těchto odvětvích. Podpora podle těchto režimů a intervenční cena spolu tudíž úzce souvisejí. Pro produkty z odvětví mléka a mléčných výrobků byla zmíněná cenová úroveň stanovena s cílem podpořit spotřebu dotyčných produktů a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Tato politická rozhodnutí jsou stále platná.

23. Toto nařízení by mělo stanovit možnost nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné jednání s kupujícími.

24. Mezi cíle SZP podle čl. 39 odst. 1 Smlouvy patří vedle stabilizace trhů zajištění toho, že se dodávky dostanou ke spotřebitelům za rozumné ceny. Během let režim rozdělování potravin úspěšně podpořil splnění obou cílů. Měl by i nadále zaručovat cíle SZP a pomoci dosáhnout cílů soudržnosti. Následné reformy SZP nicméně vyústily v postupné snížení intervenčních zásob a sortimentu dostupných výrobků. Proto by se trvalým zdrojem zásobování režimu měly také stát nákupy na trhu.

25. S cílem zajistit řádné rozpočtové řízení a plně využít soudržného rozměru režimu Unie by měl být pro podporu Unie stanoven pevný strop a rovněž by mělo být stanoveno, aby členské státy spolufinancovaly program rozdělování potravin. Mimo to také zkušenosti ukázaly, že je pro režim nezbytná dlouhodobější perspektiva. Komise by proto měla stanovit tříleté plány provádění režimu a členské státy by měly připravit vnitrostátní programy rozdělování potravin a stanovit cíle a priority v rámci režimu, včetně výživových hodnot. Členské státy by kromě toho měly vykonávat odpovídající správní a fyzické kontroly a udělovat sankce, jestliže dojde k nesrovnalostem, aby se zajistilo provádění tříletého plánu v souladu s platnými pravidly.

26. K zajištění průhledného, uceleného a efektivního fungování režimu pro nejchudší osoby by Komise měla přijmout postupy pro přijímání a revizi tříletých plánů a měla by přistoupit k přijetí těchto plánů a případně jejich revizí. Komise by také měla přijmout ustanovení o dalších prvcích, které tříleté plány musí obsahovat, pravidlech pro dodávky produktů a postupech a lhůtách pro stažení intervenčních produktů, včetně převodů mezi členskými státy, a rovněž o pravidlech pro formát vnitrostátních programů rozdělování potravin a výročních zpráv o provádění. Dále by Komise s cílem zajistit jednotnost provádění tříletých plánů členskými státy měla přijmout postupy pro náhradu nákladů dobročinných organizací, které členské státy považují za způsobilé, včetně lhůt a finančních stropů, podmínek týkajících se nabídkového řízení a podmínek pro potravinové produkty a jejich dodávky. Rovněž by měla být přijata pravidla, která stanoví povinnosti členských států, pokud jde o kontroly, postupy a lhůty pro platby, jejich snížení v případě nedodržení, a rovněž účetní ustanovení a úkoly, které plní vnitrostátní intervenční subjekty i v případě převodů mezi členskými státy.

27. S cílem přispět k vyvážení trhu s mlékem a stabilizovat tržní ceny toto nařízení stanoví poskytování podpory pro soukromé skladování, pokud jde o některé výrobky z másla. Mimo to by Komise měla být zmocněna k rozhodnutí o poskytování podpory pro soukromé skladování bílého cukru, některých druhů olivového oleje a některých produktů z hovězího a telecího masa, vepřového masa a skopového a kozího masa.

28. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla v odvětví hovězího, telecího, vepřového a skopového a kozího masa mají zásadní význam pro zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Navíc mají za cíl zlepšovat průhlednost trhu.

29. Omezení volného oběhu vyplývající z opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu s některými produkty v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat.

30. Výjimečná opatření na podporu trhu u produktů z hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa by se měla přímo týkat zdravotních a veterinárních opatření přijatých v rámci boje proti šíření chorob, nebo by z nich měla vyplývat. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážnému narušení dotčených trhů.

31. Měla by být stanovena možnost Komise přijímat zvláštní intervenční opatření, jestliže to bude nezbytné v zájmu účinné a účelné reakce na hrozby narušení trhu v odvětví obilovin a zabránění rozsáhlému použití veřejné intervence v odvětví rýže v některých regionech Unie nebo v zájmu nahrazení nedostatku neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

32. Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna přiměřená životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny v Unii.

33. Aby byla zajištěna spravedlivá vyváženost práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy, jsou třeba specifické nástroje. Proto by měla být zavedena standardní ustanovení upravující mezioborové dohody.

34. Vzhledem k rozmanitosti přírodních, hospodářských a technických podmínek je obtížné sjednotit podmínky nákupu cukrové řepy v celé Unii. Existují již mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádného fungování trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod.

35. V tomto nařízení by měla být stanovena výrobní dávka vymezená v odvětví cukru s cílem přispět k financování výdajů.

36. Pro zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně by měla být stanovena možnost rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

37. Pokud jde o živé rostliny, hovězí a telecí maso, vepřové maso, skopové a kozí maso, vejce a drůbeží maso, měla by být stanovena možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu. Tato opatření mohou přispět ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřených životních podmínek dotčených zemědělců.

38. V odvětví cukru bylo základním nástrojem tržní politiky množstevní omezení produkce. Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí režimů výrobních kvót v odvětví cukru, stále trvají.

39. Režim kvót na cukr podle tohoto nařízení by měl zachovat právní postavení kvót, pokud režim kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

40. Toto nařízení by mělo stanovit možnost upravit kvóty na cukr, aby se zohlednila rozhodnutí členských států, pokud jde o přerozdělování vnitrostátních kvót.

41. Protože je třeba umožnit jednotlivým členským státům jistou míru pružnosti, co se týče strukturálních změn ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, měla by být stanovena možnost povolit členským státům měnit v určitých mezích kvóty podniků, aniž by byla omezena činnost restrukturalizačního fondu jakožto nástroje.

42. Aby nedocházelo k narušení trhu s cukrem přebytky cukru, měla by mít Komise podle určitých kritérií možnost stanovit podmínky pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku. Kromě toho, pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, stanoví se rovněž poplatek z přebytku, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujících situaci na trhu.

43. Režim mléčných kvót by měl být zachován až do svého ukončení v roce 2015, včetně ukládání dávky na množství mléka odebraného nebo prodaného pro přímou spotřebu, které je vyšší než určité zaručené prahové množství.

44. Mělo by být zachováno rozlišení mezi dodávkami a přímým prodejem mléka a režim by měl být uplatňován na základě individuálního reprezentativního obsahu tuku a vnitrostátního referenčního obsahu tuku. Zemědělcům by mělo být za určitých podmínek povoleno dočasně převádět své kvóty. Navíc by měla být zachována zásada, že pokud je zemědělský podnik prodán, pronajat nebo převeden v rámci dědictví, převede se odpovídající kvóta na nabyvatele, nájemce nebo dědice spolu s příslušným pozemkem, přičemž by měly být zachovány některé výjimky ze zásady, že kvóty jsou vázány na zemědělské podniky, aby bylo možné pokračovat v restrukturalizaci výroby mléka a zlepšování životních podmínek. V souladu s jednotlivými způsoby převodu kvót a na základě objektivních kritérií by měla být stanovena pravidla povolující členským státům, aby začlenily část převáděných množství do vnitrostátní rezervy.

45. Dávka z přebytku placená z mléka a jiných mléčných výrobků by měla být stanovena v odrazující výši a členské státy by ji měly uhradit, jakmile je překročena vnitrostátní kvóta. Členský stát by pak měl částku, kterou je třeba zaplatit, rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti by pak na základě skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, měli mít vůči členskému státu povinnost uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku. Členské státy by měly Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) uhradit dávku odpovídající překročení jejich vnitrostátní kvóty, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku.

46. Zdá se, že hlavní účel režimu mléčných kvót, totiž snížit na dotyčném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout tak lepší rovnováhy na trhu, snižuje možnost orientovat se na trhu, protože narušuje reakci zemědělců na cenové signály, a brání zvýšení efektivity v odvětví, protože zpomaluje restrukturalizaci. Na období od hospodářského roku 2009/10 až do roku 2013/14 bylo proto stanoveno postupné ukončení kvót na mléko každoročním zvýšením o 1 % za každý hospodářský rok. V souvislosti s restrukturalizací odvětví by mělo být členským státům umožněno, aby do 31. března 2014 poskytovaly dodatečnou vnitrostátní podporu v určitých mezích. Zvýšení kvót začleněné do nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Rady (ES) č. 248/2008[8] a každoroční 1% zvýšení spolu s dalšími změnami, které snižují pravděpodobnost vzniku dávky z přebytku, znamená, že pouze u Itálie by vzniklo riziko dávky na základě stávajících způsobů produkce, pokud by se každoroční 1% zvýšení použilo v období hospodářských roků 2009/10 až 2013/14. S ohledem na stávající způsoby produkce ve všech členských státech a za účelem vyloučení tohoto rizika se proto zvyšování kvóty v Itálii uplatnilo dříve.

47. Nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví různé druhy režimů podpor. Režim pro sušená krmiva a len a konopí stanovil v těchto odvětvích podporu pro zpracování jako prostředek k řízení vnitřního trhu v dotčených odvětvích. V důsledku změn provedených nařízením (ES) č. 72/2009 a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003[9], bude podpora poskytována pro sušená krmiva do 1. dubna 2012 a pro dlouhá lněná vlákna, krátká lněná vlákna a konopná vlákna až do hospodářského roku 2011/12. Systém kvót na bramborový škrob stanovený v nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 a související minimální cena se použijí pouze do konce hospodářského roku 2011/12.

48. K dosažení rovnováhy na trhu s mlékem a ke stabilizaci tržních cen u mléka a mléčných výrobků je třeba přijmout opatření ke zvýšení odbytu mléčných výrobků. Toto nařízení by mělo stanovit poskytování podpor pro uvádění na trh některých mléčných výrobků, které mají zvláštní užití a určení. Dále by mělo rovněž stanovit, že ke zvýšení spotřeby mléka u mladé generace by se Unie měla podílet na úhradě výdajů vzniklých při poskytování podpory pro dodávky mléka žákům do škol.

49. Měla by být stanovena možnost poskytování výrobních náhrad v případech, kdy s ohledem na výrobu některých průmyslových, chemických nebo farmaceutických produktů nastane potřeba přijmout opatření k zajištění dostupnosti některých produktů z cukru.

50. V souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 byly platby pro chmel od 1. ledna 2010 odděleny. Aby mohly organizace producentů chmele pokračovat ve své činnosti, mělo by být přijato zvláštní ustanovení pro rovnocenné částky, jež budou využity v dotčených členských státech pro stejné činnosti.

51. Finanční prostředky Unie spočívající v podílu přímé podpory, který mohou členské státy podle nařízení (ES) č. 73/2009 zadržet, jsou nezbytné jako motivace pro organizace schválených hospodářských subjektů k vypracování akčních programů s cílem zlepšit kvalitu produkce olivového oleje a stolních oliv. V tomto ohledu by toto nařízení mělo stanovit, že podpora Unie má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných akčních programů.

52. Toto nařízení činí rozdíl mezi ovocem a zeleninou, které zahrnují ovoce a zeleninu určené pro uvádění na trh a ovoce a zeleninu určené pro zpracování, a výrobky z ovoce a zeleniny. Pravidla pro organizace producentů, operační programy a finanční pomoc Unie se vztahují pouze na ovoce a zeleninu a ovoce a zeleninu určené výhradně ke zpracování.

53. Organizace producentů jsou v režimu ovoce a zeleniny základními hráči. Z důvodu stále se zvyšující koncentrace poptávky je koncentrace nabídky uvnitř těchto organizací i nadále hospodářskou nutností k posílení postavení producentů na trhu. Tato koncentrace by měla být uskutečňována na základě dobrovolnosti a prokázat svou prospěšnost rozsahem a účinností služeb, které mohou organizace producentů svým členům poskytnout. Jelikož organizace producentů jednají výlučně v zájmu svých členů, měly by být považovány za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

54. Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty rychle podléhají zkáze. I omezené přebytky mohou výrazným způsobem narušit trh. Proto by měla být zavedena opatření pro řízení krizí. Tato opatření by měla být začleněna do operačních programů, aby zvýšila atraktivitu organizací producentů.

55. Produkce a uvádění ovoce a zeleniny na trh, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, by měly být šetrné k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a ochrany krajiny.

56. Producentům činným v odvětví ovoce a zeleniny v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, v některých nejvzdálenějších regionech Unie nebo na menších ostrovech v Egejském moři a majícím zájem o získání statutu organizací producentů dle tohoto nařízení by mělo být umožněno využít přechodného období, v jehož průběhu jim může být při dodržení určitých závazků ze strany seskupení producentů poskytnuta finanční podpora na úrovni členského státu a Unie.

57. Za účelem zvýšení odpovědnosti organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny zejména při přijímání rozhodnutí v oblasti finanční a za účelem lepšího přizpůsobení správy veřejných prostředků, jež jsou jim přidělovány, budoucím požadavkům, by měly být stanoveny podmínky, za jakých mohou být tyto prostředky využívány. Vhodným řešením je spolufinancování z provozních fondů vytvořených organizacemi producentů. V konkrétních případech by měl být poskytnut doplňující finanční rámec. Provozní fondy by se měly použít pouze k financování operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny. Za účelem kontroly výdajů Unie musí být stanovena hranice podpory poskytované organizacím producentů, které zřizují provozní fondy.

58. V regionech se slabou organizací produkce v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být umožněno poskytnutí dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky měly být uhraditelné Unií.

59. V zájmu zjednodušení a snížení nákladů režimu by měly být postupy a pravidla pro způsobilost výdajů z provozních fondů sladěny s postupy a pravidly programů rozvoje venkova tím, že by se po členských státech požadovalo, aby stanovily vnitrostátní strategii pro operační programy.

60. Je vhodné řešit nízkou spotřebu ovoce a zeleniny u dětí stálým zvyšováním podílu ovoce a zeleniny v jídelníčku dětí v době, kdy se utvářejí jejich stravovací návyky. Je proto třeba stanovit podporu Unie na spolufinancování dodávek produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů dětem do vzdělávacích zařízení, jakož i některých souvisejících nákladů na logistiku, distribuci, zařízení, propagaci, monitorování a hodnocení. Za účelem řádného provedení by měly členské státy, které si přejí využít projektu „Ovoce do škol“, nejprve vypracovat strategii, včetně mimo jiné seznamu způsobilých výrobků vybraných na základě objektivních kritérií, jako jsou sezónnost, dostupnost či problematika životního prostředí.

61. S cílem zajistit řádné rozpočtové řízení projektu „Ovoce do škol“ by měl být stanoven pevný strop podpory Unie a maximální sazby spolufinancování. Podpora Unie by neměla být použita jako náhrada financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na distribuci ovoce do škol. S ohledem na rozpočtová omezení by členské státy přesto měly mít možnost nahradit své finanční příspěvky na projekt „Ovoce do škol“ příspěvky ze soukromého sektoru. S cílem zajistit účinnost projektu by členské státy měly stanovit doprovodná opatření, na která by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní podporu.

62. Je důležité stanovit podpůrná opatření v odvětví vína na posílení konkurenčních struktur. Uvedená opatření by měla financovat a stanovit Unie, ale členské státy by si měly samy zvolit vhodný soubor opatření uspokojující potřeby jejich regionálních subjektů, případně s ohledem na jejich zvláštnosti, a začlenit je do vnitrostátních programů podpory. Za provádění takových programů by měly být odpovědné členské státy.

63. Jedním z klíčových opatření způsobilých pro vnitrostátní programy podpory by měla být propagace a uvádění na trh vín Unie ve třetích zemích. Nadále by se měla financovat restrukturalizace a přeměna vinic, protože mají pozitivní strukturální dopady na odvětví vína. Podpora by měla být dostupná rovněž pro investice v odvětví vína, které směřují ke zlepšení hospodářské výkonnosti podniků jako takových. Podpora pro destilaci vedlejších výrobků by měla představovat opatření dostupné pro členské státy, které chtějí tento nástroj použít k zajištění jakosti vína a zároveň chránit životní prostředí.

64. Preventivní opatření jako pojištění sklizně, vzájemné fondy a zelená sklizeň by měla být způsobilá pro programy podpory vína, aby se podpořil odpovědný přístup k nouzovým situacím.

65. Členské státy mohou dát z rozličných důvodů přednost poskytování oddělené platby zemědělcům podle režimu jednotné platby. Členským státům by proto měla být tato možnost ponechána a s ohledem na zvláštnosti režimu jednotné platby by takový převod měl být nevratný a měl by odpovídajícím způsobem snížit rozpočet, který je k dispozici pro vnitrostátní programy podpory vína v následujících letech.

66. Podpora odvětví vína by také měla vycházet ze strukturálních opatření podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[10]. Za účelem zvýšení finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci nařízení (ES) č. 1698/2005, by se měly začít postupně převádět prostředky do rozpočtu podle uvedeného nařízení, pokud jsou příslušné částky dostatečně významné.

67. V zájmu lepšího fungování trhu s vínem by mělo být členským státům umožněno provádět rozhodnutí přijatá mezioborovými organizacemi. Tato opatření by však měla vylučovat jednání, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž.

68. Přebytky produkce vína v Unii se kvůli porušování přechodného zákazu nové výsadby zvětšily. V Unii se značná část výsadby uskutečnila protiprávně, což způsobuje nekalou soutěž, stupňuje problémy odvětví vína a musí být řešeno.

69. Přechodný zákaz nové výsadby měl určitý dopad na rovnováhu mezi poptávkou a dodávkou na trhu s vínem, zároveň však vytvořil překážku konkurenceschopným producentům, kteří chtěli pružně reagovat na zvýšenou poptávku. Jelikož zatím nebylo dosaženo rovnováhy na trhu a vzhledem k tomu, že provedení doprovodných opatření jako režim klučení vyžaduje určitý čas, je vhodné zachovat zákaz nové výsadby do 31. prosince 2015; poté by však měl být definitivně zrušen, aby konkurenceschopní producenti mohli svobodně reagovat na podmínky trhu. Členským státům by se však mělo umožnit prodloužení zákazu na svých územích až do 31. prosince 2018, pokud to považují za nezbytné.

70. Za účelem zlepšení správy produkčního potenciálu, podpory efektivního výkonu práv na výsadbu, a tím dalšího zmírnění působení přechodných pěstebních omezení by měla nadále existovat určitá pružnost, jako je systém státních a/nebo regionálních rezerv.

71. Řádné fungování jednotného trhu by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Proto by se ustanovení Smlouvy, která upravují vnitrostátní podporu, měla v zásadě vztahovat na produkty odvětví vína náležející do společné organizace trhu s vínem. Předpisy o prémiích za klučení a některá opatření programů podpory by samy o sobě neměly vylučovat poskytnutí vnitrostátní podpory pro tytéž účely.

72. S ohledem na začlenění odvětví vína do režimu jednotné platby by měly být všechny aktivně obhospodařované plochy vinic způsobilé pro režim jednotné platby podle nařízení (ES) č. 73/2009.

73. Včelařství jako zemědělské odvětví se vyznačuje rozdílností podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rozšíření varroázy v několika členských státech v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato choroba způsobuje v produkci medu, nadále nezbytný zásah Unie, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji ošetřovat schválenými produkty. Za těchto okolností a v zájmu zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh v Unii by měly být každé tři roky vypracovány vnitrostátní programy, které budou zahrnovat technickou pomoc, kontrolu varroázy, racionalizaci sezónních přesunů včelstev, řízení obnovy včelstev v Unii a spolupráci na výzkumných programech v oblasti včelařství a včelařských produktů s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se měla podílet Unie.

74. Podpora Unie pro chov bource morušového by měla být poskytována na každý použitý box s vajíčky.

75. Použití norem pro uvádění zemědělských produktů na trh může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a uvádění na trh, jakož i k jakosti těchto produktů. Uplatnění těchto norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů.

76. Na základě sdělení Komise o politice jakosti zemědělských produktů[11] a následných debat je vhodné zachovat obchodní normy podle odvětví nebo produktů, aby se zohlednila očekávání spotřebitelů a přispělo ke zlepšování hospodářských podmínek pro výrobu zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a rovněž k jejich kvalitě.

77. Aby se zajistilo, že všechny produkty jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a aniž jsou dotčena ustanovení přijatá v potravinářském odvětví, a zejména obecné potravinové právo obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin[12], a zásady a požadavky uvedeného nařízení, bylo by vhodné zavést základní obecnou obchodní normu plánovanou výše uvedeným sdělením Komise pro produkty, na než se nevztahují obchodní normy podle odvětví nebo produktů. Pokud tyto produkty případně splňují platnou mezinárodní normu, měly by se považovat za produkty splňující obecnou obchodní normu.

78. U některých odvětví a/nebo produktů jsou definice, označení a/nebo obchodní názvy významným prvkem pro určení podmínek hospodářské soutěže. Je proto vhodné stanovit definice, označení a/nebo obchodní názvy pro tato odvětví a/nebo tyto produkty, které lze použít pouze pro uvádění na trh v Unii u produktů, které splňují odpovídající požadavky.

79. Nařízení (ES) č. 1234/2007 zachovalo u obchodních norem odvětvový přístup, který stanovily předcházející společné organizace trhů. Je vhodné zavést horizontální právní předpisy.

80. Podle nařízení (ES) č. 1234/2007 byla Komisi prozatím svěřena pravomoc přijímat ustanovení o obchodních normách pro některá odvětví. Vzhledem k jejich vysoce technické povaze a potřebě neustále zvyšovat jejich účinnost a přizpůsobovat je vyvíjející se obchodní praxi je vhodné rozšířit tento přístup na všechny obchodní normy a stanovit kritéria, která musí být při zavádění příslušných pravidel zohledněna.

81. Obchodní normy by měly zajistit, aby se na trh dodávaly produkty standardizované a uspokojivé jakosti. Měly by se týkat především definic, klasifikace, úpravy a označování, balení, metody produkce, ošetření, dopravy, informací o producentech, obsahu některých látek, souvisejících správních dokladů, skladování, ověřování i lhůt.

82. Zejména proto, aby spotřebitelé dostávali vhodné a transparentní informace o produktech, by mělo být možné zjistit přiměřené údaje o místu hospodaření podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni s ohledem na zvláštnosti určitých odvětví, především pokud jde o zpracované zemědělské výrobky.

83. Při vymezování obchodních norem podle odvětví nebo produktů by Komise měla zohlednit očekávání spotřebitelů, specifičnost každého odvětví a doporučení mezinárodních subjektů.

84. Kromě toho by mělo být stanoveno případné přijímání zvláštních opatření, zejména v oblasti analytických metod, aby se zabránilo zneužívání, pokud jde o jakost a původ produktů nabízených spotřebitelům.

85. Aby se zajistilo dodržování obchodních norem, měly by být stanoveny kontroly a sankce v případě nedodržení povinností v tomto ohledu. Členské státy by měly za tyto kontroly nést odpovědnost.

86. Obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na všechny produkty uváděné v Unii na trh.

87. Je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro produkty dovezené z třetích zemí, podle nichž zvláštní předpisy platné v určitých třetích zemích mohou být důvodem odchylek od obchodních norem, je-li zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Unie.

88. Pokud jde o roztíratelné tuky, je vhodné zavést pro členské státy možnost zachovat nebo přijmout některé vnitrostátní předpisy o jakostních třídách.

89. Ustanovení týkající se vína by se měla použít s ohledem na dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy.

90. Je vhodné stanovit pravidla pro zatřídění moštových odrůd, podle nichž by členské státy, které vyprodukují více než 50 000 hektolitrů za rok, měly být i nadále zodpovědné za třídění moštových odrůd, z nichž se na jejich území může vyrábět víno. Některé moštové odrůdy by se měly vyloučit.

91. Je vhodné určit některé enologické postupy a omezení produkce vína, zejména pokud jde o scelování a používání některých druhů hroznového moštu, hroznové šťávy a čerstvých vinných hroznů pocházejících z třetích zemí. Aby Komise splnila mezinárodní normy, měla by u dalších enologických postupů zpravidla vycházet z enologických postupů doporučených Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).

92. U odvětví vína by členské státy měly mít možnost omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína vyráběná na jejich území a rovněž pro pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež budou vymezeny.

93. Koncepce jakostních vín v Unii se mimo jiné zakládá na zvláštních vlastnostech souvisejících se zeměpisným původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává pomocí chráněných označení původu a zeměpisných označení. Aby se požadavek jakostního produktu mohl opřít o transparentnější a propracovanější rámec, je třeba vytvořit režim, podle něhož se žádosti o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají v souladu s přístupem, který se uplatňuje v rámci horizontální politiky jakosti Unie pro potraviny jiné než vína a lihoviny podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin[13].

94. Aby se zachovaly zvláštní znaky jakosti vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, mělo by být členským státům povoleno uplatňovat v této oblasti přísnější pravidla.

95. Za účelem ochrany v Unii by zeměpisná označení a označení původu vína měla být uznávána a evidována na úrovni Unie. Aby se zajistilo, že příslušné názvy splňují podmínky podle tohoto nařízení, měly by žádosti kontrolovat vnitrostátní orgány dotyčného členského státu, přičemž je třeba splňovat minimální společná ustanovení včetně vnitrostátního řízení o námitce. Komise by následně měla zkontrolovat žádosti s cílem zajistit, že se v nich nevyskytují žádné zjevné chyby a že je zohledněno právo Unie a zájmy zúčastněných stran mimo žadatelský členský stát.

96. Ochrana by měla být umožněna označením původu a zeměpisným označením třetích zemí, pokud jsou v zemi původu chráněna.

97. Postup zápisu do rejstříku by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s oprávněným zájmem v členském státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva prostřednictvím vznesení námitek.

98. Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se zneužilo pověsti, kterou mají výrobky vyhovující požadavkům. Aby byla zajištěna poctivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty a služby, na něž se nevztahuje toto nařízení, včetně produktů, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy.

99. V Unii se tradičně používají některé výrazy, které spotřebitelům přinášejí informace o zvláštnostech a jakosti vín a doplňují tak informace vyjádřené označením původu a zeměpisným označením. Pro zajištění fungování vnitřního trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže, a aby se předešlo uvádění spotřebitelů v omyl, by se na tyto tradiční výrazy měla vztahovat ochrana v Unii.

100. Popis, označování a obchodní úprava produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich prosazení se na trhu. Rozdíly v právních předpisech členských států o označování vinařských produktů mohou bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Z toho důvodu je třeba stanovit pravidla, která zohlední oprávněné zájmy spotřebitelů a producentů. Z toho důvodu je vhodné stanovit pravidla Unie pro označování produktů.

101. V případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, měla by být poskytnuta podpora na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené v Unii a určené ke krmným účelům. Pravidla týkající se používání kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů mají za cíl zabránit nepříznivým účinkům, které by mohl tento režim podpory vyvolat, zohledňují možnost snadného poškození sýra při záměně postupu při používání kaseinu a kaseinátů, a přispívají tak ke stabilizaci trhu.

102. Toto nařízení se soustředí na různé typy organizací s cílem dosáhnout cílů politiky, zejména za účelem stabilizace trhů a zlepšení a zaručení jakosti produktů, kterých se toto společné úsilí týká. Příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou založena na organizacích, které jsou uznávány členskými státy nebo za jistých podmínek Komisí. Tato ustanovení by měla být zachována.

103. Za účelem dalšího posílení činnosti organizací producentů nebo jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny a za účelem zajištění žádoucí stability trhu by mělo být členským státům umožněno za určitých podmínek rozšířit působnost pravidel týkajících se zejména produkce, uvádění na trh a ochrany životního prostředí přijatých organizací nebo sdružením dotyčného regionu pro její (jeho) členy i na producenty daného regionu, kteří nejsou jejich členy.

104. Zejména v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být možné udělit zvláštní uznání organizacím, které poskytují důkaz dostatečné reprezentativnosti a provádějí praktická opatření v souvislosti s cíli článku 39 Smlouvy. Ustanovení o rozšíření působnosti pravidel přijatých organizacemi producentů a jejich sdruženími a o podílu na nákladech vyplývajících z tohoto rozšíření by se měla vzhledem k podobnosti sledovaných cílů použít i na mezioborové organizace. Podobný přístup by se měl použít na mezioborové organizace v odvětví tabáku.

105. [Aby se zajistil racionální rozvoj produkce a přiměřené životní podmínky zemědělců zaměřených na produkci mléka a mléčných výrobků, měla by být posílena jejich vyjednávací síla vůči zpracovatelům, což by mělo vést ke spravedlivějšímu rozdělení přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Proto by za účelem realizace cílů společné zemědělské politiky mělo být přijato ustanovení podle článku 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy, které umožní organizacím producentů sestávajícím ze zemědělců zaměřených na produkci mléka a mléčných výrobků nebo jejich sdružení společně s mlékárnou vyjednávat smluvní podmínky, včetně ceny, pro část nebo celek produkce jejich členů. Aby se zachovala účinná hospodářská soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, měly by se na tuto možnost vztahovat příslušné kvantitativní limity. Tyto organizace producentů by proto také měly být způsobilé pro uznání podle společné organizace trhu.

106. Pro mezioborové organizace v některých odvětvích byla na úrovni EU zavedena pravidla. Tyto organizace mohou hrát užitečnou úlohu při dialogu mezi aktéry v dodavatelském řetězci a při propagaci osvědčených postupů a průhlednosti trhu. Tato pravidla by se stejným způsobem měla použít na odvětví mléka a mléčných výrobků, a to spolu s ustanoveními, která vyjasní postavení těchto organizací podle předpisů o hospodářské soutěži, a zároveň by se mělo zajistit, že nenaruší hospodářskou soutěž nebo vnitřní trh a neovlivní dobré fungování společné organizace trhu.]

107. Členské státy si mohou přát, aby v některých odvětvích, kromě těch, u nichž současná pravidla stanoví uznávání organizací producentů nebo mezioborových organizací, byly organizace tohoto druhu uznávány na základě vnitrostátního práva, nakolik je to slučitelné s právem Unie.

108. Jednotný trh zahrnuje obchodní režim na vnějších hranicích Unie. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Unie. Uvedený režim by měl vycházet z dohod, které byly uzavřeny v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

109. Sledování obchodních toků je především záležitost řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Mělo by být přijato rozhodnutí o zavedení licenční povinnosti s přihlédnutím k nezbytnosti licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

110. Cla na zemědělské produkty v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO) jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů v odvětví obilovin a rýže je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

111. Aby bylo vyloučeno, že dovoz určitých zemědělských produktů bude mít negativní účinek na trh Unie, měly by se za dovoz takových produktů vybírat dovozní poplatky, pokud jsou splněny určité podmínky.

112. Za určitých podmínek je vhodné otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů.

113. Dovozní dávky použitelné pro směsi mají za cíl zajistit řádné fungování systému cel při dovozu směsí obilovin, rýže a zlomkové rýže.

114. Toto nařízení stanoví tradiční potřebu zásobování cukrem určeným pro rafinaci na hospodářský rok. Aby se zajistilo zásobování rafinérského odvětví v Unii, měly by být dovozní licence na cukr určený k rafinaci vyhrazeny pro zařízení zabývající se výhradně rafinací během prvních tří měsíců každého hospodářského roku, a to v mezích stanovených tradiční potřebou zásobování.

115. Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo fungování společné organizace trhu s konopím pěstovaným na vlákno, mělo by toto nařízení stanovit kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručí, že příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokannabinolu. Mimo to by dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, měl i nadále podléhat systému kontrol, který předpokládá režim schvalování příslušných dovozců.

116. Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Unie. Vnitřní trh a celní režim se však za mimořádných okolností může ukázat jako nedostatečný. V takových případech by Unie měla být schopna přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření, aby trh Unie nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

117. Měla by být stanovena možnost zakázat používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku. Je tedy vhodné umožnit, aby v podobných situacích bylo používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku pozastaveno.

118. Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Unie a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění účasti Unie na mezinárodním obchodu s některými produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství.

119. Dodržování omezení týkajících se hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad sledováním plateb podle předpisů vztahujících se k EZZF. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

120. Dodržování množstevních limitů je třeba zajistit spolehlivým a účinným systémem kontroly. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od přísného dodržování pravidel pro správu v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

121. V případě vývozu živého skotu je třeba stanovit, že vývozní náhrady jsou poskytovány a propláceny, pouze pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Unie upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

122. Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím a/nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány v Unii. K tomuto účelu by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným v Unii.

123. Zvláštní hospodářský význam má pro Unii vývoz květinových cibulí do třetích zemí. Pokračování a rozvoj tohoto vývozu mohou být zajištěny stabilizací cen v tomto obchodě. Proto by toto nařízení mělo stanovit minimální vývozní ceny pro příslušné produkty.

124. Podle článku 42 Smlouvy se kapitola Smlouvy týkající se pravidel hospodářské soutěže vztahuje na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 43 odst. 2 a 3 Smlouvy a způsobem v něm stanoveným vymezí Unie. Ustanovení o státní podpoře byla většinou prohlášena za použitelná. Zejména uplatňování předpisů Smlouvy, které se vztahují na podniky, bylo kromě toho stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi[14]. V souladu s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel tržní politiky je třeba v tomto nařízení stanovit příslušná pravidla.

125. Pravidla hospodářské soutěže vztahující se na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 101 Smlouvy a na zneužívání dominantního postavení by se měla vztahovat na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití nebrání činnosti vnitrostátních organizací zemědělských trhů nebo neohrožuje naplňování cílů společné zemědělské politiky.

126. Zvláštní přístup je oprávněný v případě organizací zemědělců, jejichž cílem je zejména společná produkce, obchod se zemědělskými produkty nebo využívání společných zařízení, pokud tato společná činnost nebrání soutěži ani neohrožuje naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy.

127. Aby nedošlo k ohrožení rozvoje společné zemědělské politiky a byla zajištěna právní jistota a nediskriminační zacházení s dotčenými podniky, měla by mít Komise výlučnou pravomoc, podléhající přezkumu Soudního dvora, stanovit, zda jsou dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 101 Smlouvy v souladu s cíli společné zemědělské politiky.

128. Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto obecně měla vztahovat na produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud se však takové výjimky použijí, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

129. Finsko a Švédsko mohou od svého přistoupení vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, produkce produktů z nich a jejich uvádění na trh poskytovat v tomto směru podpory. Vzhledem ke svým zvláštním klimatickým podmínkám může Finsko kromě toho po schválení Komisí poskytovat podporu pro určitá množství osiva a obilného osiva, které je produkováno pouze ve Finsku.

130. Za účelem řešení opodstatněných případů nouze i po ukončení přechodného opatření na podporu nouzové destilace stanoveného v rámci programů podpory, k němuž dojde v roce 2012, by členské státy měly mít možnost poskytovat podporu pro nouzovou destilaci v rámci celkového rozpočtového omezení představujícího 15 % příslušné částky příslušného ročního rozpočtu členského státu pro vnitrostátní program podpory. Tato podpora by měla být před poskytnutím oznámena Komisi a schválena podle tohoto nařízení.

131. V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V takových případech nebude přechodná podpora Unie pro pěstitele cukrové řepy stanovená v nařízení (ES) č. 73/2009 k úplnému řešení jejich potíží stačit. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru[15], by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Unie povoleno poskytovat pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby bylo zajištěno, že členské státy neposkytnou vyšší státní podporu, než odpovídá potřebám jejich pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení její celkové výše nadále podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž byla maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy předběžně stanovena na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím, které lze v Itálii očekávat, by měla být zachována úprava opatření umožňujících pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

132. Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Tento členský stát by proto měl být oprávněn k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy.

133. Platnost zvláštních pravidel týkajících se podpory, kterou Německo poskytlo v rámci německého lihového monopolu, měla skončit dne 31. prosince 2010. Objemy prodávané monopolem se od roku 2003 snížily a lihovary a malé a střední zemědělské podniky, které jim dodávaly suroviny, vyvinuly úsilí v přípravě na vstup na volný trh. Vzhledem k tomu, že k usnadnění tohoto přizpůsobení je třeba více času, je však nezbytné prodloužit postupné ukončení monopolu a podporu pro tyto příjemce do 31. prosince 2013. Některé malé lihovary s paušální platbou, uživatelé lihovarů a ovocné družstevní lihovary, které používáním místních surovin přispívají zejména k zachování tradičních krajin a biologické rozmanitosti, by měly i nadále využívat podporu poskytovanou monopolem do 31. prosince 2017, kdy by měl být monopol zrušen. Za tímto účelem by Německo mělo předložit každoroční plán postupného ukončení počínaje rokem 2013.

134. Chce-li členský stát na svém území podpořit opatření na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků v Unii, měla by být stanovena možnost financování takových opatření z výnosů propagační dávky pro producenty mléka na vnitrostátní úrovni.

135. Vzhledem k absenci právních předpisů EU v oblasti formalizovaných, písemných smluv mohou členské státy ve svých vlastních systémech smluvního práva učinit používání těchto smluv povinným za předpokladu, že bude dodrženo právo EU a že bude zejména respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu. S ohledem na rozdílnost situací v EU v této souvislosti by v zájmu subsidiarity mělo toto rozhodnutí zůstat členským státům. Aby se však zajistily příslušné minimální normy pro tyto smlouvy a dobré fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu, měly by být na úrovni EU stanoveny některé základní podmínky pro používání těchto smluv. Jelikož mohou mít některá mlékárenská družstva ve svých stanovách pravidla s podobným účinkem, měla by být v zájmu jednoduchosti vyňata z požadavku na smlouvy. Aby se zajistila účinnost tohoto systému v případě, kdy zprostředkovatelé shromažďují mléko od zemědělců a dodávají je zpracovatelům, měl by se v takovém případě rovněž použít.]

136. Je třeba mít k dispozici dostatečné informace o situaci a výhledech vývoje trhu s chmelem v Unii. Proto by měla být zavedena evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného v Unii.

137. Za účelem zlepšení správy produkčního potenciálu vinic by členské státy měly Komisi předložit přehled svého produkčního potenciálu založeného na registru vinic. Jako pobídnutí členských států k vypracování tohoto přehledu je podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic omezena pouze na členské státy, které přehled předložily. Aby byly k dispozici informace nutné k přijetí příslušných politických a správních rozhodnutí, měli by producenti hroznů k výrobě vína, producenti hroznového moštu a vína odevzdávat prohlášení o sklizni. Členské státy by měly po obchodnících s hrozny určenými k výrobě vína požadovat, aby každoročně podávali prohlášení o množstvích z poslední sklizně uvedených na trh. Producenti hroznového moštu a vína, jakož i obchodníci s výjimkou maloobchodníků musí podat prohlášení o svých zásobách moštu a vína.

138. Za účelem dosažení uspokojivé úrovně vysledovatelnosti daných produktů, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů, by se měla přijmout ustanovení, že ke všem produktům, na něž se vztahuje toto nařízení, bude při oběhu v Unii přiložen průvodní doklad.

139. Za určitých podmínek je vhodné stanovit pro některé produkty opatření, pokud dochází nebo by mohlo docházet k narušení v důsledku značných změn v cenách na vnitřním trhu, nebo pokud jde o kurzy nebo ceny na světovém trhu.

140. Orgány členských států by měly být příslušné pro zajišťování souladu s tímto nařízením a měly by přijmout opatření, aby Komise tento soulad mohla sledovat a zajišťovat, zejména pokud jde o soulad v odvětví vína.

141. Je nezbytné stanovit rámec zvláštních opatření pro líh zemědělského původu, umožňující sběr hospodářských údajů a analýzu statistických informací, aby bylo zajištěno sledování trhu. Jelikož je trh s lihem zemědělského původu napojen na trh s lihem obecně, je rovněž třeba mít k dispozici informace týkající se trhu s lihem nezemědělského původu.

142. Výdaje členských států v důsledku povinností vyplývajících z tohoto nařízení by měla financovat Unie v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky[16].

143. Za účelem navýšení finančních prostředků, které jsou pro odvětví vína k dispozici v rámci nařízení (ES) č. 1698/2005, by se měly začít postupně převádět prostředky do rozpočtu podle uvedeného nařízení, pokud jsou příslušné částky dostatečně významné.

144. Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

145. Vzhledem k tomu, že se společné trhy se zemědělskými produkty neustále vyvíjejí, měly by se členské státy a Komise vzájemně informovat o příslušném vývoji a přijmout způsob oznamování příslušného vývoje a rovněž přijmout způsob oznamování příslušných informací.

146. Aby nedocházelo ke zneužívání žádné z výhod stanovených v tomto nařízení, neměly by být tyto výhody poskytovány nebo případně by měly být odebrány, pokud se zjistí, že podmínky pro jejich získání byly vytvořeny uměle a v rozporu s cíli tohoto nařízení.

147. Má-li být zaručeno dodržování povinností stanovených tímto nařízením, je třeba zavést kontroly a uplatňovat správní opatření a správní sankce v případě jejich nedodržení a rovněž pravidla týkající se skládání a uvolňování jistot k zajištění řádného řízení jednotného společného trhu v rámci SZP. Tato ustanovení by měla zahrnovat vracení neoprávněně vyplacených částek a povinnosti členských států podávat zprávy, které vyplývají z používání tohoto nařízení.

148. V souladu s nařízením (ES) č. 1234/2007 skončí několik odvětvových opatření pro řízení trhu v roce 2012. Po zrušení nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla příslušná ustanovení nadále platit až do skončení dotčených režimů.

149. Aby byla zajištěna právní jistota, pokud jde o používání pravidel pro uvádění na trh, měla by Komise určit datum, ke kterému přestanou některá ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 platit pro dotčené odvětví.

150. Aby se zajistil plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a ustanovení tohoto nařízení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijmout přechodná opatření.

151. Toto nařízení by se mělo použít od svého vstupu v platnost. Ustanovení, které zřizuje všeobecnou obchodní normu, by se však mělo použít od [jeden rok po vstupu nařízení v platnost].

152. [Pokud jde o smluvní vztahy a organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, jsou opatření stanovená tímto nařízením odůvodněná za současných hospodářských podmínek trhu s mlékem a mléčnými výrobky a struktury dodavatelského řetězce. Měla by se tedy použít na dostatečně dlouhou dobu (a to před zrušením kvót na mléky a po něm), aby mohla dosáhnout plného účinku. Vzhledem k jejich dalekosáhlé povaze by nicméně měla být dočasná a měla by se přezkoumat s cílem zjistit, jak fungují a zda by se měla používat i nadále. Tím by se měly zabývat zprávy Komise o vývoji na trhu s mlékem, které by měly zejména obsahovat možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě, a které mají být předloženy do 30. června 2014 a 31. prosince 2018,]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 2

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 2

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ 4

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 4

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY 5

5. DODATEČNÉ INFORMACE 6

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) 7

ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 38

ČÁST II VNITŘNÍ TRH 41

HLAVA I TRŽNÍ INTERVENCE 41

KAPITOLA I Veřejná intervence a soukromé skladování 41

Oddíl I Úvodní ustanovení o veřejné intervenci a soukromém skladování 41

Oddíl II Veřejná intervence 43

Pododdíl I Obecná ustanovení 43

Pododdíl II Zahájení nákupu 44

Pododdíl III Intervenční ceny 45

Pododdíl IV Prodej z intervence 46

[Pododdíl V Rozdělování nejchudším osobám v Unii 47

Oddíl III Soukromé skladování 51

Pododdíl I Povinná podpora 51

Pododdíl II Nepovinná podpora 51

Oddíl IV Společná ustanovení o veřejné intervenci a soukromém skladování 54

Pododdíl I Obecná ustanovení 54

Pododdíl II Zvláštní ustanovení o klasifikaci jatečně upravených těl 58

KAPITOLA II Zvláštní intervenční opatření 61

Oddíl I Výjimečná opatření na podporu trhu 61

Oddíl II Opatření v odvětví obilovin a rýže 62

Oddíl III Opatření v odvětví cukru 63

Oddíl IV Přizpůsobení nabídky 66

KAPITOLA III Režimy omezení produkce 68

Oddíl I Obecná ustanovení 68

Oddíl II Cukr 68

Pododdíl I Přidělování a správa kvót 68

Pododdíl II Překročení kvót 70

Oddíl III Mléko 72

Pododdíl I Obecná ustanovení 72

Pododdíl II Přidělování a správa kvót 74

Pododdíl III Překročení kvót 79

Oddíl IV Procesní pravidla týkající se kvót na cukr a mléko 83

Pododdíl I Procesní pravidla týkající se kvót na cukr 83

Pododdíl II Procesní pravidla týkající se kvót na mléko 84

Oddíl V Produkční potenciál v odvětví vína 85

Pododdíl I Protiprávní výsadba 85

Pododdíl II Přechodný režim práv na výsadbu 88

Pododdíl III Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem 93

KAPITOLA IV Režimy podpory 94

Oddíl I Výrobní náhrada v odvětví cukru 94

Oddíl II Podpory v odvětví mléka a mléčných výrobků 94

Pododdíl I Podpora pro zvláštní účely 94

Pododdíl II Podmínky pro výrobu sýra 96

Pododdíl III Podpora pro dodávky mléka pro žáky 97

Oddíl IV Podpory v odvětví chmele 99

Oddíl V Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv 100

Oddíl VI Podpora v odvětví ovoce a zeleniny 102

Pododdíl I Seskupení producentů 102

Pododdíl II Provozní fondy a operační programy 103

Pododdíl III Ovoce do škol 110

Oddíl VII Programy podpory v odvětví vína 113

Pododdíl I Úvodní ustanovení 113

Pododdíl II Předkládání a obsah programů podpory 114

Pododdíl III Zvláštní podpůrná opatření 116

Pododdíl IV Procesní ustanovení 121

Oddíl VIII Zvláštní ustanovení pro odvětví včelařských produktů 122

Oddíl IX Podpory v odvětví bource morušového 124

HLAVA II PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ 126

[KAPITOLA I Pravidla týkající se uvádění na trh 126

Oddíl I Obchodní normy 126

Pododdíl I Úvodní ustanovení 126

Pododdíl II Obecná obchodní norma 126

Pododdíl III Obchodní normy podle odvětví nebo produktů 127

Pododdíl IV Obchodní normy vztahující se na dovoz a vývoz 133

Pododdíl V Společná ustanovení 134

Oddíl II Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína 135

Pododdíl I Úvodní ustanovení 135

Pododdíl II Označení původu a zeměpisná označení 135

Pododdíl III Tradiční výrazy 147

Oddíl III Označování a obchodní úprava v odvětví vína 149

KAPITOLA II Organizace producentů, seskupení producentů, mezioborové organizace a organizace hospodářských subjektů 153

Oddíl I Obecné zásady 153

Oddíl II Pravidla týkající se organizací producentů, mezioborových organizací a seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny 157

Pododdíl I Stanovy a uznání organizací producentů 158

Pododdíl II Sdružení organizací producentů a seskupení producentů 160

Pododdíl III Rozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu 161

Pododdíl IV Mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny 163

Oddíl III Pravidla týkající se organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví vína 166

Oddíl IV Pravidla pro mezioborové organizace v odvětví tabáku 167

[Oddíl V 168

Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků 168

Oddíl VI Procesní pravidla 170

ČÁST III OBCHOD S TŘETÍMI ZEMĚMI 171

KAPITOLA I Obecná ustanovení 171

KAPITOLA II Dovoz 172

Oddíl I Dovozní licence 172

Oddíl II Dovozní cla a dávky 175

Oddíl III Správa dovozních kvót 179

Oddíl IV Zvláštní ustanovení pro některé produkty 181

Pododdíl I Zvláštní ustanovení pro dovoz v odvětvích obilovin a rýže 181

Pododdíl II Režim dovozu pro cukr 183

Pododdíl III Zvláštní ustanovení pro dovoz konopí 184

Pododdíl IV Zvláštní ustanovení pro dovoz chmele 184

Oddíl V Ochrana a aktivní zušlechťovací styk 185

KAPITOLA III Vývoz 187

Oddíl I Vývozní licence 187

Oddíl II Vývozní náhrady 189

Oddíl III Správa vývozních kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků 194

Oddíl IV Zvláštní zacházení při dovozu do třetích zemí 195

Oddíl V Zvláštní ustanovení pro živé rostliny 195

Oddíl VI Pasivní zušlechťovací styk 196

ČÁST IV PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 197

KAPITOLA I Pravidla vztahující se na podniky 197

KAPITOLA II Pravidla pro státní podporu 202

ČÁST V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKOLIK ODVĚTVÍ NEBO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ 206

KAPITOLA I Zvláštní ustanovení pro několik odvětví 206

Oddíl I Narušení trhu 206

Oddíl II Podávání zpráv 207

KAPITOLA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ 208

Oddíl I Chmel 208

Oddíl II Víno 209

Oddíl III Mléko a mléčné výrobky 212

Oddíl IV Líh 213

ČÁST VI OBECNÁ USTANOVENÍ 215

ČÁST VII PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 219

KAPITOLA I Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení 219

KAPITOLA II Přechodná a závěrečná ustanovení 221

PŘÍLOHA I SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1 Část I: Obiloviny 223

Část II: Rýže 225

Část III: Cukr 226

Část IV: Sušené krmivo 226

Část V: Semena 227

Část VI: Chmel 228

Část VII: Olivový olej a stolní olivy 228

Část VIII: Len a konopí pěstované na vlákno 228

Část IX: Ovoce a zelenina 229

Část X: Výrobky z ovoce a zeleniny 229

Část XI: Banány 232

Část XII: Víno 232

Část XIII: Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň 233

Část XIV: Surový tabák 233

Část XV: Hovězí a telecí maso 233

Část XVI: Mléko a mléčné výrobky 234

Část XVII: Vepřové maso 234

Část XVIII: Skopové a kozí maso 235

Část XIX: Vejce 235

Část XX: Drůbeží maso 236

Část XXI: Jiné produkty 236

PŘÍLOHA II SEZNAM PRODUKTŮ, PRO KTERÁ SE STANOVÍ ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PODLE ČL. 1 ODST. 2 Část I: Líh zemědělského původu 243

Část II: Včelařské produkty 243

Část III: Housenky bource morušového 243

PŘÍLOHA III DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1 Část I: Definice týkající se odvětví rýže 244

Část II: Definice týkající se odvětví cukru 247

Část III: Definice týkající se odvětví chmele 248

Část IV: Definice týkající se odvětví vína 248

Část V: Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa 251

Část VI: Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků 251

Část VII: Definice týkající se odvětví vajec 251

Část VIII: Definice týkající se odvětví drůbežího masa 252

Část IX: Definice týkající se odvětví včelařství 253

PŘÍLOHA IV STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČL. 8 ODST. 1 A 3 255

PŘÍLOHA V KLASIFIKAČNÍ STUPNICE UNIE PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 34 257

PŘÍLOHA VI VNITROSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ KVÓTY PRO VÝROBU CUKRU, ISOGLUKÓZY A INULINOVÉHO SIRUPU PODLE ČLÁNKU 50 od hospodářského roku 2010/11 261

PŘÍLOHA VII PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKÓZU V SOULADU S ČLÁNKEM 53 I 263

PŘÍLOHA VIII VNITROSTÁTNÍ KVÓTY PRO PRODUKCI MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ PODLE ČLÁNKU 59 266

PŘÍLOHA IX REFERENČNÍ OBSAH TUKU PODLE ČLÁNKU 63 268

PŘÍLOHA X ROZPOČET NA PROGRAMY PODPORY PODLE ČL. 136 ODST. 1 269

PŘÍLOHA XI MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PODLE ČL. 159 ODST. 3 270

PŘÍLOHA XII DEFINICE, OZNAČENÍ A OBCHODNÍ NÁZVY PRODUKTŮ PODLE ČLÁNKU 163 271

Část I. Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu 271

I. Definice 271

II. Obchodní názvy 271

Část II. Výrobky z révy vinné 274

Část III. Mléko a mléčné výrobky 281

Část IV. Mléko pro lidskou spotřebu kódu KN 0401 282

Část V. Produkty v odvětví drůbežího masa 285

Část VI. Roztíratelné tuky 287

Část VII. Označení a definice olivového oleje a olivového oleje z pokrutin 290

Dodatek k příloze XII (uvedený v části II) Vinařské zóny 291

PŘÍLOHA XIII Část I Obohacování, přikyselování a odkyselování v některých vinařských zónách 297

Část II Omezení 301

PŘÍLOHA XIV TAXATIVNÍ SEZNAM PRAVIDEL, JEJICHŽ PŮSOBNOST MŮŽE BÝT PODLE ČLÁNKŮ 218 A 224 ROZŠÍŘENA NA PRODUCENTY, KTEŘÍ NEJSOU ČLENY ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ 303

PŘÍLOHA XV DOVOZNÍ CLA NA RÝŽI PODLE ČLÁNKŮ 242 A 244 305

PŘÍLOHA XVI ODRŮDY RÝŽE BASMATI PODLE ČLÁNKU 243 307

PŘÍLOHA XVII SEZNAM ZBOŽÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN, RÝŽE, CUKRU, MLÉKA A VAJEC PRO ÚČELY ČL. 16 PÍSM. a) BODU ii) A PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II Část I: Obiloviny 308

Část II: Rýže 311

Část III: Cukr 313

Část IV: Mléko 316

Část V: Vejce 319

PŘÍLOHA XVIII SEZNAM URČITÉHO ZBOŽÍ OBSAHUJÍCÍHO CUKR PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II 320

PŘÍLOHA XIX ROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY PRO ROZVOJ VENKOVA VE VINAŘSKÝCH OBLASTECH UVEDENÝCH V ČL. 314 ODST. 3 321

PŘÍLOHA XX SROVNÁVACÍ TABULKA UVEDENÁ V ČL. 325 ODST. 3 322

ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 Oblast působnosti

1. Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů s produkty v těchto odvětvích, jak je stanoveno dále v příloze I:

a) obilovin, část I přílohy I;

b) rýže, část II přílohy I;

c) cukru, část III přílohy I;

d) sušených krmiv, část IV přílohy I;

e) osiva, část V přílohy I;

f) chmele, část VI přílohy I;

g) olivového oleje a stolních oliv, část VII přílohy I;

h) lnu a konopí, část VIII přílohy I;

i) ovoce a zeleniny, část IX přílohy I;

j) výrobků z ovoce a zeleniny, část X přílohy I;

k) banánů, část XI přílohy I;

l) vína, část XII přílohy I;

m) živých rostlin a květinářských produktů, část XIII přílohy I (dále jen „odvětví živých rostlin“);

n) surového tabáku, část XIV přílohy I;

o) hovězího a telecího masa, část XV přílohy I;

p) mléka a mléčných výrobků, část XVI přílohy I;

q) vepřového masa, část XVII přílohy I;

r) skopového a kozího masa, část XVIII přílohy I;

s) vajec, část XIX přílohy I;

t) drůbežího masa, část XX přílohy I;

u) ostatních produktů, část XXI přílohy I.

2. Tímto nařízením se stanoví zvláštní opatření v těchto odvětvích, uvedených a případně blíže vymezených v příloze II:

a) lihu zemědělského původu, část I přílohy II (dále jen „odvětví zemědělského lihu“);

b) včelařských produktů, část II přílohy II (dále jen „odvětví včelařství“);

c) bource morušového, část III přílohy II.

3. Pokud jde o brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701, použije se kapitola II části IV.

Článek 2 Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze III.

2. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „zemědělcem“ zemědělec podle definice v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009;

b) „platební agenturou“ subjekt nebo subjekty pověřené členským státem podle nařízení (ES) č. 1290/2005;

c) „intervenční cenou“ cena, za níž se produkty nakupují v rámci veřejné intervence.

Článek 3 Hospodářské roky

Stanoví se tyto hospodářské roky:

a) od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví banánů;

b) od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro

i) odvětví sušených krmiv,

ii) odvětví bource morušového;

c) od 1. července do 30. června následujícího roku pro

i) odvětví obilovin,

ii) odvětví osiva,

iii) odvětví olivového oleje a stolních oliv,

iv) odvětví lnu a konopí,

v) odvětví mléka a mléčných výrobků;

d) od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e) od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

f) od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

Aby se zohlednily zvláštnosti odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, stanoví Komise hospodářské roky pro tyto výrobky v případě potřeby prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Článek 4 Přenesené pravomoci

Aby se zohlednily zvláštnosti každého odvětví a změny tržní situace, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci aktualizovat definice stanovené v části I přílohy III.

Článek 5 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů

a) stanovit přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších produktů;

b) přijmout veškerá nezbytná opatření týkající se používání přepočítacích koeficientů.

ČÁST II VNITŘNÍ TRH

HLAVA I TRŽNÍ INTERVENCE

KAPITOLA IVeřejná intervence a soukromé skladování

Oddíl IÚvodní ustanovení o veřejné intervenci a soukromém skladování

ČLÁNEK 6 Oblast působnosti

1. Tato kapitola stanoví pravidla pro případný nákup v rámci veřejné intervence a poskytování podpor soukromého skladování v těchto odvětvích:

a) obilovin;

b) rýže;

c) cukru;

d) olivového oleje a stolních oliv;

e) hovězího a telecího masa;

f) mléka a mléčných výrobků;

g) vepřového masa;

h) skopového a kozího masa.

2. Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „obilovinami“ obiloviny sklizené v Unii;

b) „mlékem“ kravské mléko vyprodukované v Unii;

c) „smetanou“ smetana získaná přímo a výhradně z mléka.

Článek 7 Původ v EU

Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, pouze produkty pocházející z Unie mohou být nakupovány v rámci veřejné intervence nebo na ně může být poskytnuta podpora soukromého skladování.

Článek 8 Referenční ceny

1. Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 6 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:

a) pro odvětví obilovin 101,31 EUR za tunu;

b) pro neloupanou rýži 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v části A přílohy IV;

c) pro cukr:

i) pro bílý cukr: 404,4 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10;

ii) pro surový cukr: 335,2 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10;

d) pro odvětví hovězího a telecího masa 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 34 odst. 1 písm. a);

e) pro odvětví mléka a mléčných výrobků:

i) 246,39 EUR za 100 kg pro máslo,

ii) 169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;

f) pro odvětví vepřového masa 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa v souladu s klasifikační stupnicí Unie pro jatečně upravená těla prasat podle čl. 34 odst. 1 písm. b) takto:

i) jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E podle části B bodu II přílohy V,

ii) jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R podle části B bodu II přílohy V.

2. Referenční ceny obilovin a rýže uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vztahují na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením. Platí pro všechna intervenční centra Unie určená podle článku 30.

3. Referenční ceny stanovené v odst. 1 písm. c) bodech i) a ii) se použijí pro nebalený cukr standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV při převzetí v závodě.

4. Referenční ceny stanovené v odstavci 1 tohoto článku mohou být změněny postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy s ohledem na vývoj situace v produkci a na trzích.

Článek 9 Zaznamenávání cen na trhu s cukrem

Komise prostřednictvím prováděcích aktů zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

Oddíl IIVeřejná intervence

PODODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 10 Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

Veřejná intervence se použije na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle článku 31 a článku 32:

a) pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok;

b) neloupanou rýži;

c) čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

d) máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

e) sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin ve výši 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

Pododdíl IIZahájení nákupu

ČLÁNEK 11 Období veřejné intervence

Veřejnou intervenci lze použít:

a) u obilovin od 1. listopadu do 31. května;

b) u neloupané rýže od 1. dubna do 31. července;

c) u hovězího a telecího masa během kteréhokoli hospodářského roku;

d) u másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 31. srpna.

Článek 12 Zahájení veřejné intervence

1. Během období uvedených v článku 11 se veřejná intervence

a) zahajuje pro pšenici obecnou;

b) zahajuje pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici, čirok, neloupanou rýži, cukr, máslo a sušené odstředěné mléko až do intervenčních limitů uvedených v čl. 13 odst. 1;

c) zahajuje pro hovězí a telecí maso Komisí prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1, pokud je průměrná tržní cena hovězího a telecího masa v některém členském státě nebo některém regionu členského státu, zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla podle čl. 34 odst. 1, během reprezentativního období nižší než 1 560 EUR za tunu.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1 ukončí veřejnou intervenci pro hovězí a telecí maso podle odst. 1 písm. c), pokud po určité reprezentativní období již nejsou splněny podmínky stanovené v uvedeném písmenu.

Článek 13 Intervenční limity

1. Nákup v rámci veřejné intervence se provádí pouze v těchto limitech:

a) u pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice, čiroku a neloupané rýže 0 tun pro období uvedená v čl. 11 písm. a) a b);

b) u másla 30 000 tun pro každé období uvedené v čl. 11 písm. d);

c) u sušeného odstředěného mléka 109 000 tun pro každé období uvedené v čl. 11 písm. d).

2. U produktů uvedených v odstavci 1 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že bude pokračovat veřejná intervence nad množství uvedená v uvedeném odstavci, pokud to vyžaduje situace na trhu, a zejména vývoj tržních cen.

Pododdíl IIIIntervenční ceny

ČLÁNEK 14 Intervenční ceny

1. Intervenční cena:

a) pšenice obecné se rovná referenční ceně pro maximální nabízené množství ve výši 3 milionů tun za období intervence stanovené v čl. 11 písm. a);

b) másla se rovná 90 % referenční ceny pro množství nabízená v limitu stanoveném v čl. 13 odst. 1 písm. b);

c) sušeného odstředěného mléka se rovná referenční ceně pro množství nabízená v limitu stanoveném v čl. 13 odst. 1 písm. c).

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů pomocí nabídkového řízení určuje intervenční ceny a množství k intervenci u těchto produktů:

a) pšenice obecné pro množství přesahující maximální nabízené množství 3 milionů tun za období intervence stanovené v čl. 11 písm. a);

b) pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice, čiroku a neloupané rýže za použití čl. 13 odst. 2;

c) hovězího a telecího masa;

d) másla pro nabízená množství, která přesahují limit stanovený v čl. 13 odst. 1 písm. b) za použití čl. 13 odst. 2, a

e) sušeného odstředěného mléka pro nabízená množství, která přesahují limit stanovený v čl. 13 odst. 1 písm. c) za použití čl. 13 odst. 2.

Za zvláštních okolností může Komise prostřednictvím prováděcích aktů omezit nabídková řízení na členský stát nebo na region členského státu nebo mohou být intervenční ceny a množství k intervenci stanoveny pro členský stát nebo pro region členského státu na základě zjištěných průměrných tržních cen.

3. Maximální nákupní cena stanovená v souladu s nabídkovými řízeními podle odstavce 2 nesmí být vyšší než

a) příslušné referenční ceny v případě obilovin a neloupané rýže;

b) průměrná tržní cena zjištěná v členském státě nebo v regionu členského státu a zvýšená o částku, kterou stanoví na základě objektivních kritérií Komise prostřednictvím prováděcích aktů, v případě hovězího a telecího masa;

c) 90 % referenční ceny v případě másla;

d) referenční cena v případě sušeného odstředěného mléka.

4. Intervenční ceny uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se stanoví:

a) u obilovin bez dotčení zvýšení nebo snížení ceny v závislosti na jakosti a

b) u neloupané rýže zvýšené nebo snížené v závislosti na tom, zda se jakost produktů nabízených platební agentuře liší od standardní jakosti uvedené v části A přílohy IV. Zvýšení nebo snížení intervenční ceny kromě toho může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem zajistit, aby byla produkce zaměřená na určité odrůdy.

Pododdíl IVProdej z intervence

ČLÁNEK 15 Obecné zásady

Prodej produktů nakoupených v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení pro kupující a v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy.

Článek 16 Prodej cukru

Pokud jde o cukr nakoupený v rámci veřejné intervence, mohou platební agentury prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

S cílem reagovat na konkrétní příležitosti k prodeji intervenčních zásob, aniž by se narušil trh, může však Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci rozhodnout, že platební agentury:

a) mohou prodávat cukr za cenu rovnou referenční ceně podle prvního pododstavce nebo nižší, pokud je cukr určen

i) k použití jako krmivo pro zvířata nebo

ii) na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na výrobky uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v části III přílohy XVII tohoto nařízení nebo

iii) pro průmyslové použití podle článku 55;

b) mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo Komisí v případě, že členský stát žádnou takovou organizaci neuznal, k lidské spotřebě na vnitřním trhu Unie, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem rozdělení v rámci jednotlivých akcí pomoci v mimořádných situacích.

[Pododdíl VRozdělování nejchudším osobám v Unii

ČLÁNEK 17 Režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii

1. Zřizuje se režim, v jehož rámci mohou organizace určené členskými státy rozdělovat potravinové produkty nejchudším osobám v Unii. Za tímto účelem mohou být použity produkty z intervenčních zásob, nebo pokud intervenční zásoby vhodné pro režim rozdělování potravin nejsou k dispozici, nakoupí se potravinové produkty na trhu.

Pro účely režimu uvedeného v prvním pododstavci se „nejchudšími osobami“ rozumí fyzické osoby, a to jak jednotlivci, rodiny nebo skupiny složené z těchto osob, jejichž sociální a finanční závislost je zaznamenána nebo uznána na základě kritérií způsobilosti přijatých příslušnými vnitrostátními orgány, nebo je takto posuzována na základě kritérií užívaných určenými organizacemi a schválených uvedenými příslušnými orgány.

2. Členské státy, které si přejí účastnit se režimu uvedeného v odstavci 1, předloží Komisi programy rozdělování potravin, které obsahují:

a) podrobné údaje o jejich hlavních rysech a cílech;

b) určené organizace;

c) žádosti o množství potravinových produktů, které mají být rozděleny během tříletého období, a další důležité informace.

Členské státy vybírají potravinové produkty na základě objektivních kritérií, včetně nutričních hodnot a vhodnosti pro rozdělování. Za tímto účelem mohou členské státy dát přednost potravinovým produktům pocházejícím z EU.

3. Na základě žádostí oznámených členskými státy podle odst. 2 prvního pododstavce a dalších informací, které jsou považovány za důležité, Komise přijme tříleté plány.

Každý tříletý plán stanoví finanční částky na jeden rok, které Unie přidělí každému členskému státu, a minimální roční příspěvky členských států. Přidělení prostředků na druhý a třetí rok programu je orientační.

Členské státy, které se režimu účastní, každoročně potvrdí žádosti uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. c). Na základě těchto potvrzení Komise každý následující rok v rámci prostředků, jež jsou v rozpočtu s konečnou platností vyčleněny, rozhodne o definitivním přidělení prostředků.

Nejsou-li produkty obsažené v tříletém plánu k dispozici z intervenčních zásob v členském státě, v němž jsou požadovány, tříletý plán stanoví možnost je převést z členských států, které je ze svých intervenčních zásob mohou poskytnout.

Tříletý plán může být revidován na základě případných změn, které mají vliv na jeho provádění.

4. Organizacemi určenými členskými státy podle odstavce 1 nemohou být obchodní podniky.

Potravinové produkty se těmto organizacím přenechávají zdarma.

Rozdělování potravinových produktů nejchudšímu obyvatelstvu se uskutečňuje:

a) zdarma nebo

b) za cenu, která v žádném případě nepřekročí částku odůvodněnou náklady vzniklými určeným organizacím při této činnosti, jež se liší od nákladů, jež mohou být uhrazeny podle odst. 7 druhého pododstavce písm. a) a b).

5. Členské státy, které se režimu účastní,

a) předloží Komisi roční zprávu o provádění režimu;

b) včas Komisi informují o změnách, které mají na provádění programů rozdělování potravin vliv.

6. Unie spolufinancuje způsobilé náklady v rámci režimu. Toto spolufinancování nesmí

a) přesáhnout v rozpočtovém roce částku v celkové výši 500 milionů EUR ani

b) překročit 75 % způsobilých nákladů, nebo 90 % způsobilých nákladů v členských státech, jež jsou způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti na období 2007–2013 podle přílohy I rozhodnutí Komise 2006/596/ES[17].

7. Způsobilé náklady v rámci režimu jsou:

a) náklady na produkty pocházející z intervenčních zásob;

b) náklady na produkty zakoupené na trhu a

c) v případě potřeby náklady na přepravu produktů z intervenčních zásob mezi členskými státy.

V rámci finančních prostředků vyčleněných na provádění tříletého plánu v každém členském státě uznají příslušné vnitrostátní orgány za způsobilé:

a) náklady na přepravu potravinových produktů do skladů určených organizací;

b) tyto náklady vzniklé určeným organizacím, pokud přímo souvisejí s prováděním plánu:

i) administrativní náklady,

ii) náklady na přepravu mezi sklady určených organizací a místy konečného výdeje a

iii) náklady na skladování.

8. Členské státy provádějí správní a fyzické kontroly s cílem zajistit provádění plánu v souladu s platnými pravidly a stanoví sankce pro případ nesrovnalostí.

9. Na obalech potravin rozdělovaných v rámci plánu a v místech výdeje je jasně uvedeno označení „Pomoc Evropské unie“ spolu se znakem Evropské unie.

10. Režimem Unie není dotčen žádný vnitrostátní režim, jehož prostřednictvím jsou v souladu s právními předpisy Unie rozdělovány potravinové produkty nejchudším osobám.

Článek 18 Přenesené pravomoci

1. V zájmu účinného využívání rozpočtu vyčleněného na režim podle článku 17 Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určí metody výpočtu celkových vyčleněných prostředků, včetně distribuce intervenčních produktů a finančních prostředků na zakoupení potravinových produktů na trhu mezi členskými státy. Rovněž stanoví účetní hodnotu produktů pocházejících z intervenčních zásob a metodu pro přerozdělování prostředků mezi členskými státy na základě revize tříletého plánu.

2. V zájmu účinného a účelného využívání rozpočtu vyčleněného na režim v souladu s článkem 17 a v zájmu ochrany práv a povinností hospodářských subjektů Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijme ustanovení požadující používání nabídkového řízení pro všechny činnosti související s prováděním programů rozdělování potravin, ustanovení o jistotách, které mají účastníci nabídkového řízení složit, a ustanovení o sankcích, sníženích a vyloučeních, které mají použít členské státy, zejména pokud jde o nedodržení lhůt pro stažení produktů z intervenčních zásob a v případě závažných nedostatků nebo nesrovnalostí v provádění tříletého plánu.

Článek 19 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme ustanovení pro jednotné provádění tříletého plánu a vnitrostátních programů rozdělování potravin uvedených v článku 17. Uvedené akty se týkají:

a) prováděcích pravidel a postupů pro přijetí a revizi tříletých plánů, včetně platných lhůt;

b) přijetí tříletých plánů a jejich revizí a prostředků, jež jsou v rozpočtu s konečnou platností vyčleněny, uvedených v čl. 17 odst. 3 třetím pododstavci;

c) ustanovení o dalších prvcích, které tříleté plány musí obsahovat, pravidel pro dodávky potravinových produktů a postupů a lhůt pro stažení intervenčních produktů a převodu mezi členskými státy;

d) ustanovení o formátu výročních zpráv o provádění a vnitrostátních programů rozdělování potravin;

e) prováděcích pravidel pro náhradu nákladů podle čl. 17 odst. 7 druhého pododstavce, včetně finančních stropů a lhůt;

f) jednotných podmínek nabídkového řízení, včetně podmínek vztahujících se na potravinové produkty a jejich dodávky;

g) ustanovení o správních a fyzických kontrolách vykonávaných členskými státy;

h) jednotných ustanovení o postupech a lhůtách pro platby a o jejich snížení v případě nedodržení, účetních ustanovení a postupů pro převody mezi členskými státy, včetně popisu úkolů, které plní dotyčné vnitrostátní intervenční subjekty;

i) jednotných podmínek pro provádění čl. 17 odst. 9.]

Oddíl IIISoukromé skladování

PODODDÍL I POVINNÁ PODPORA

ČLÁNEK 20 Produkty způsobilé pro podporu

Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 31 a 32:

i) nesolené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních,

ii) solené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní, maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních a maximálním obsahem soli 2 % hmotnostní.

Článek 21 Podmínky a výše podpory pro máslo

Opatření týkající se stanovení podpory pro máslo přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Pododdíl IINepovinná podpora

ČLÁNEK 22 Produkty způsobilé pro podporu

1. Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle článků 31 a 32:

a) bílý cukr;

b) olivový olej;

c) čerstvé nebo chlazené maso dospělého skotu, které je nabízeno jako jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl, kompenzované čtvrti anebo přední či zadní čtvrti a je klasifikováno podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 34 odst. 1 písm. a);

d) vepřové maso;

e) skopové a kozí maso.

Aby se zohlednily zvláštnosti masa dospělého skotu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci změnit seznam produktů stanovený v prvním pododstavci písm. c), jestliže si to vyžádá situace na trhu.

2. Komise stanoví podporu soukromého skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

Článek 23 Podmínky pro poskytování podpory pro bílý cukr

1. Je-li během reprezentativního období průměrná cena bílého cukru zjištěná v Unii pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že pod touto úrovní setrvá, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování bílého cukru podnikům, kterým byla přidělena kvóta na cukr.

2. Cukr skladovaný podle odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 45 nebo 56.

Článek 24 Podmínky pro poskytování podpory pro olivový olej

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout rozhodnutí, jímž pověří členské státy k uzavírání smluv se subjekty, které schválily a které nabízejí dostatečné záruky pro skladování olivového oleje, s nímž obchodují, jestliže v některých regionech Unie dojde k vážnému narušení trhu, například když je průměrná cena zjištěná na trhu během reprezentativního období nižší než

a) 1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej nebo

b) 1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej nebo

c) 1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

Článek 25 Podmínky pro poskytování podpory pro produkty v odvětví hovězího a telecího masa

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory pro skladování, pokud průměrná tržní cena Unie, zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 34 odst. 1 písm. a), je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

Článek 26 Podmínky pro poskytování podpory pro vepřové maso

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory pro skladování jatečně upravených těl prasat, pokud průměrná cena na trhu Unie, stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Unie a vážených pomocí koeficientů, které odrážejí poměrnou velikost populace prasat v každém členském státě, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

Článek 27 Podmínky pro poskytování podpory pro skopové a kozí maso

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory pro skladování skopového a kozího masa, jestliže nastane obzvlášť obtížná situace na trhu se skopovým a kozím masem v jedné nebo více z níže uvedených oblastí kotování:

a) Velká Británie;

b) Severní Irsko;

c) kterýkoli jiný jednotlivý členský stát kromě Spojeného království.

Oddíl IVSpolečná ustanovení o veřejné intervenci a soukromém skladování

PODODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 28 Pravidla pro skladování

1. Platební agentury nesmějí skladovat produkty, které nakoupily, mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhají, pokud nezískají předem povolení Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 32.

Pro účely tohoto nařízení se území Belgie a Lucemburska považuje za jediný členský stát.

2. Povolení se vydá, pokud je skladování nezbytné, a s ohledem na tyto skutečnosti:

a) možnosti skladování a požadavky na skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a v ostatních členských státech;

b) jakékoli dodatečné náklady vznikající v důsledku skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a přepravy.

3. Povolení ke skladování ve třetí zemi se vydá, pouze pokud by skladování v jiném členském státě působilo na základě kritérií stanovených v odstavci 2 značné obtíže.

4. Informace uvedené v odst. 2 písm. a) se stanoví po konzultaci se všemi členskými státy.

5. Cla a další částky, jež mají být v rámci společné zemědělské politiky poskytnuty či vybrány, se nevztahují na produkty

a) přepravované na základě povolení vydaného podle odstavců 1, 2 a 3 nebo

b) převáděné z jedné platební agentury na jinou.

6. Platební agentura postupující podle odstavců 1, 2 a 3 nadále odpovídá za produkty skladované mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá.

7. Nejsou-li produkty držené platební agenturou mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá, navráceny zpět do tohoto členského státu, prodají se za ceny a za podmínek, které byly nebo budou stanoveny pro místo skladování.

Článek 29 Pravidla pro nabídkové řízení

Nabídková řízení musí zaručit všem zúčastněným osobám rovný přístup.

Při výběru úspěšných uchazečů nabídkového řízení se dává přednost nabídkám, jež jsou pro Unii nejvýhodnější. Nemusí být vybrána žádná nabídka.

Článek 30 Intervenční centra pro obiloviny a rýži

1. Aby se zohlednila rozdílnost zařízení ke skladování v odvětví obilovin a rýže v Unii a zajistil přiměřený přístup hospodářských subjektů k veřejné intervenci, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijme požadavky, které musí splňovat intervenční centra a sklady pro produkty nakoupené v rámci režimu veřejné intervence, včetně stanovení minimální skladovací kapacity skladů a technických požadavků pro uchování převzatých produktů v dobrém stavu a pro jejich prodej na konci skladovacího období.

2. Komise formou prováděcích aktů určí intervenční centra v odvětví obilovin a rýže s ohledem na tyto skutečnosti:

a) umístění center v oblastech s přebytkem dotyčných produktů;

b) dostatečné prostory a technické vybavení;

c) příznivé dopravní podmínky.

Intervenční centra mohou být určena pro jednotlivé obiloviny.

Článek 31 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednily zvláštnosti různých odvětví, kromě požadavků stanovených tímto nařízením může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout požadavky a podmínky, které musí splňovat produkty pro nákup v rámci veřejné intervence, jak je uvedeno v článku 10, a skladované v rámci režimu poskytování podpory soukromého skladování. Požadavky a podmínky se zaměří na zaručení způsobilosti a jakosti produktů nakoupených a skladovaných, pokud jde o jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, množství, balení včetně označování, maximální stáří, uchovávání a stadium produktů, na něž se vztahuje intervenční cena a podpora.

2. Aby se zohlednily zvláštnosti odvětví obilovin a neloupané rýže, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout použitelná zvýšení nebo snížení cen pro účely jakosti, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 4, pokud jde o nákup i prodej.

3. Aby se zohlednily zvláštnosti v odvětví hovězího a telecího masa, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout ustanovení týkající se povinnosti platebních agentur mít hovězí maso po jeho převzetí a před jeho uskladněním vykostěno.

4. Aby se zohlednila rozdílnost situací v oblasti skladování intervenčních zásob v Unii a zajistil přiměřený přístup hospodářských subjektů k veřejné intervenci, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijme:

a) požadavky, které musí splňovat intervenční sklady produktů pro nákup v rámci režimu s výjimkou obilovin a rýže, včetně stanovení minimální skladovací kapacity skladů a technických požadavků pro uchování převzatých produktů v dobrém stavu a pro jejich prodej na konci skladovacího období;

b) ustanovení, jež se týkají prodeje malých množství, která zbývají uskladněna v členských státech, na jejich vlastní odpovědnost za použití stejného postupu, jaký používá Unie, a jež povolují přímý prodej množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost.

5. Aby se zajistil požadovaný účinek soukromého skladování na trh, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci

a) přijme opatření pro snížení výše vyplácené podpory;

b) může stanovit podmínky týkající se udělování zálohy a požadavky, které musí být splněny.

6. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty dodrží své závazky, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci opatření k předcházení podvodům a nesrovnalostem. Tato opatření mohou zahrnovat vyloučení dotčených hospodářských subjektů z účasti na veřejné intervenci nebo podpoře pro soukromé skladování v souvislosti se zjištěnými podvody a nesrovnalostmi.

7. K ochraně práv a povinností hospodářských subjektů, které se účastní veřejné intervence nebo opatření pro soukromé skladování, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout nezbytná ustanovení, jež se týkají:

a) používání nabídkových řízení, která zajistí rovný přístup ke zboží a rovné zacházení mezi hospodářskými subjekty;

b) zřizování hospodářských subjektů a jejich registrace pro účely DPH;

c) skládání jistoty, jež zaručí splnění povinností hospodářských subjektů;

d) propadnutí celé jistoty nebo její části, jestliže není povinnost splněna.

8. Aby se zohlednil technický vývoj produktů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci upravit standardní jakosti pro cukr stanovené v části B přílohy IV.

Článek 32 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme nezbytná ustanovení s cílem dosáhnout jednotného používání této kapitoly v Unii. Tato pravidla se mohou zejména týkat:

a) testů a metod používaných pro stanovení způsobilosti produktů;

b) v případě hovězího a telecího masa definice reprezentativního období, za které se zjišťují tržní ceny pro účely použití čl. 12 odst. 1 písm. c) a čl. 12 odst. 2;

c) postupů a podmínek týkajících se dodávek produktů nakupovaných v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;

d) různých operací spojených s vykosťováním;

e) oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny a uskladněny, jak je uvedeno v článku 28;

f) podmínek prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence a nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo případně místo určení produktů pocházejících z intervenčních zásob;

g) stanovení podpory pro produkty uvedené v článku 20;

h) v případě cukru a olivového oleje definice reprezentativního období, za které se zjišťují tržní ceny pro účely použití článku 23, resp. článku 24;

i) přijetí seznamu reprezentativních trhů s vepřovým masem uvedených v článku 26;

j) uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadatelem;

k) soukromého uskladnění, skladování a vyskladnění;

l) doby uskladnění v soukromých skladech a podmínek, za kterých tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

m) podmínek, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo prodány;

n) pravidel týkajících se postupů pro nákup za pevnou cenu nebo pro poskytnutí podpory na soukromé skladování za pevnou cenu;

o) používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:

i) předkládání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení a případně minimálního množství pro žádost nebo podání,

ii) výši jistot, které mají být složeny,

iii) sdělení nabídek a nabídek do nabídkového řízení Komisi;

p) pravidel týkajících se zaznamenávání cen některých produktů členskými státy;

q) ustanovení o kontrolách prováděných členskými státy;

r) informací poskytovaných členskými státy Komisi.

Článek 33 Prováděcí akty přijímané bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1

Komise bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijme prováděcí akty s cílem:

a) dodržet maximální množství a množstevní limity stanovené v čl. 13 odst. 1 a v čl. 14 odst. 1 písm. a);

b) přejít na nabídkové řízení uvedené v čl. 14 odst. 2, pokud jde o pšenici obecnou.

Pododdíl IIZvláštní ustanovení o klasifikaci jatečně upravených těl

ČLÁNEK 34 Klasifikační stupnice a inspekce Unie

1. V souladu s pravidly stanovenými v příloze V se klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla použijí v odvětvích

a) hovězího a telecího masa, pokud jde o jatečně upravená těla dospělých kusů skotu;

b) vepřového masa, pokud jde o jatečně upravená těla prasat jiných než těch, která byla použita k chovu.

V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v části C přílohy V.

2. Kontrolní výbor Unie složený z odborníků Komise a odborníků jmenovaných členskými státy provádí jménem Unie na místě kontroly klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí. Výbor předkládá Komisi a členským státům zprávy o provedených kontrolách.

Náklady na provádění kontrol nese Unie.

Článek 35 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednil technický vývoj a potřeby odvětví, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci upravit a aktualizovat definice stanovené v příloze V a rovněž ustanovení týkající se klasifikace, identifikace a obchodní úpravy jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, jatečně upravených těl prasat a jatečně upravených těl ovcí.

2. Aby se standardizovala obchodní úprava různých produktů pro účely zlepšení průhlednosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření formou veřejné intervence a soukromého skladování v odvětvích hovězího a telecího masa, vepřového masa a skopového masa, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) přijmout opatření týkající se klasifikace, třídění (včetně technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl;

b) přijmout odchylky od ustanovení a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti v odvětví hovězího masa, a rovněž další ustanovení, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost v odvětví skopového masa;

c) stanovit pravidla výpočtu průměrných cen Unie a povinnosti hospodářských subjektů předkládat informace o jatečně upravených tělech skotu, prasat a ovcí, zejména s ohledem na tržní a reprezentativní ceny;

d) stanovit další pravidla pro účely intervence a soukromého skladování, která se mohou týkat zejména:

i) opatření, jež musí přijmout jatka podle části A bodu III přílohy V,

ii) jakýchkoli odchylek, které mohou být uděleny členským státům, jež o ně požádají, pro jatka, v nichž se poráží malý počet kusů skotu;

e) vymezit kritéria pro jatečně upravená těla lehkých jehňat;

f) pravidelně přezkoumávat koeficienty vážení.

3. Aby se zohlednily zvláštnosti splňované v rámci Unie, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) oprávnit členské státy k dalšímu dělení každé ze tříd zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl dospělých kusů skotu stanovených v části A bodu III přílohy V do nejvýše tří podtříd;

b) stanovit jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v části A bodu IV přílohy V pro účely stanovení tržních cen;

c) oprávnit členské státy, aby nepoužívaly klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a kromě hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa používaly také hodnotící kritéria;

d) přijmout další ustanovení a požadavky, včetně:

i) vydání povolení členským státům ke stanovení jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl prasat, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

- běžná obchodní praxe na jejich území se liší od standardní obchodní úpravy,

- k této úpravě opravňují technické požadavky,

- jatečně upravená těla jsou stažena jednotným způsobem,

ii) vydání povolení členským státům, aby povolily různé obchodní úpravy jatečně upravených těl ovcí, pokud se nepoužije úprava referenční;

e) stanovit, aby členské státy uplatnily správní sankce s cílem předcházet porušení pravidel, jako je zejména padělání a podvodné používání razítek a štítků nebo klasifikace prováděná neoprávněnými osobami.

4. Aby se zajistila přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl dospělého skotu, prasat a ovcí, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanoví, že klasifikaci smí provádět dostatečně kvalifikovaní klasifikátoři.

5. Aby se zajistila spolehlivost klasifikační stupnice, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout ustanovení týkající se kontrol, které mají být prováděny, a následků vyplývajících z případů nesprávného uplatňování.

6. Aby se zajistilo, že inspekční výbor unie splní své cíle, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určit jeho povinnosti a způsob jeho složení.

Článek 36 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví prováděcí pravidla týkající se:

a) provádění stupnic Unie pro klasifikaci jatečně upravených těl skotu, prasat a ovcí, zejména pokud jde o:

i) sdělování výsledků klasifikace,

ii) kontroly na místě, inspekční zprávy a následná opatření,

iii) inspekce na místě v souvislosti s klasifikací jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí jménem Unie inspekčním výborem Unie;

b) oznamování přesných informací členskými státy Komisi, zejména pokud jde o ceny jatečně upravených těl skotu, prasat a ovcí;

c) podávání informací o jatkách a jiných subjektech, které zaznamenávají ceny, a o regionech, pro které se v odvětví hovězího masa zaznamenávají ceny;

d) inspekcí na místě v souvislosti s oznamováním cen jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí jménem Unie inspekčním výborem Unie.

KAPITOLA IIZvláštní intervenční opatření

Oddíl IVýjimečná opatření na podporu trhu

ČLÁNEK 37 Choroby zvířat

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout výjimečná opatření na podporu postiženého trhu s ohledem na omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu s třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat.

Opatření stanovená v prvním pododstavci se použijí pro tato odvětví:

a) hovězího a telecího masa;

b) mléka a mléčných výrobků;

c) vepřového masa;

d) skopového a kozího masa;

e) vajec;

f) drůbežího masa.

2. Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

Opatření mohou být přijata, pouze pokud dotčený členský stát nebo státy přijaly okamžitá zdravotní a veterinární opatření k potlačení choroby, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

Článek 38 Ztráta důvěry spotřebitele

Pokud jde o odvětví drůbežího masa a vajec, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout výjimečná opatření na podporu trhu s ohledem na vážná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku existence rizika pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat.

Tato opatření se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

Článek 39 Financování

1. Na výjimečná opatření uvedená v článcích 37 a 38 Unie stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie stanoví finanční spoluúčast ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

2. Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, zajistí členské státy, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

Oddíl IIOpatření v odvětví obilovin a rýže

ČLÁNEK 40 Zvláštní tržní opatření v odvětví obilovin

1. S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu a pokud to vyžaduje situace na trhu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, přijatých podle potřeby na základě postupu pro naléhavé případy, přijmout zvláštní intervenční opatření v odvětví obilovin. Tato intervenční opatření mohou být přijata zejména v případě, že v jednom nebo více regionech Unie klesnou nebo hrozí klesnout tržní ceny ve vztahu k intervenční ceně.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto článkem. Tato opatření se mohou zejména týkat postupů, oznamování, technických kritérií a správních nebo fyzických kontrol prováděných členskými státy.

Článek 41 Zvláštní tržní opatření v odvětví rýže

1. S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu v odvětví rýže, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, přijatých podle potřeby na základě postupu pro naléhavé případy, přijmout zvláštní opatření s cílem:

a) zabránit rozsáhlému použití veřejné intervence podle oddílu II kapitoly I této části v některých regionech Unie;

b) nahradit nedostatek neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná opatření související s tímto článkem. Tato opatření se mohou zejména týkat postupů, oznamování, technických kritérií a správních nebo fyzických kontrol prováděných členskými státy.

Oddíl IIIOpatření v odvětví cukru

ČLÁNEK 42 Minimální cena cukrové řepy

1. Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí 26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10.

2. Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV.

3. Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, která se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti zvýší nebo sníží.

S cílem upravit cenu v případě, že se skutečná jakost cukrové řepy liší od standardní jakosti, se zvýšení a snížení uvedená v prvním pododstavci použijí v souladu s pravidly stanovenými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 46 písm. a).

4. U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje dávka z přebytku podle článku 57, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně cukrové řepy podléhající kvótám.

Článek 43 Mezioborové dohody

1. Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 46 písm. b), a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby cukrové řepy.

2. Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin v Unii a cukrovarnickými podniky v Unii.

3. Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat:

a) cukr podléhající kvótám nebo

b) cukr nepodléhající kvótám.

4. Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

a) množstvích cukrové řepy podle odst. 3 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b) odpovídající předpokládané výtěžnosti.

Členské státy mohou požadovat další údaje.

5. Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 45 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 3, 4 a 5 odchýlit.

7. Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

Článek 44 Výrobní dávka

1. Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukosu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 50 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2. Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR na tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukózy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3. Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky provedou platbu nejpozději do konce února příslušného hospodářského roku.

4. Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup v Unii mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

Článek 45 Stažení cukru

1. K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Unie plynoucí z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukosy vyráběných v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Hranice pro stažení uvedená v odstavci 1 se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočte vynásobením jeho kvóty koeficientem, který může stanovit Komise prostřednictvím prováděcích aktů do 16. března předcházejícího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu.

Na základě aktualizovaného vývoje trhu může Komise do 31. října dotčeného hospodářského roku prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o úpravě nebo v případě, že podle prvního pododstavce nebyl stanoven pevný koeficient, o stanovení pevného koeficientu.

3. Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukosy stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce může Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že pro běžný a/nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr nebo veškerá stažená isoglukosa nebo jejich část považuje za:

a) přebytkový cukr nebo přebytkovou isoglukosu, které se mohou stát průmyslovým cukrem nebo průmyslovou isoglukosou nebo

b) dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Unie plynoucími z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy.

4. Není-li zásobování Unie cukrem dostatečné, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Unie před koncem období stažení.

5. V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 42 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Unie před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena běžného hospodářského roku.

Článek 46 Přenesené pravomoci

Aby se zohlednily zvláštnosti odvětví cukru a zajistilo, že se řádným způsobem vezmou v úvahu zájmy všech stran, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla týkající se:

a) úprav cen použitelných podle čl. 42 odst. 3;

b) smluv o dodání a podmínek nákupu uvedených v čl. 43 odst. 1;

c) kritérií, jež mají cukrovarnické podniky uplatňovat při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 43 odst. 4, prodejcům cukrové řepy.

Oddíl IVPřizpůsobení nabídky

ČLÁNEK 47 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa přijmout:

a) opatření na zlepšení jakosti;

b) opatření na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh;

c) opatření umožňující zjednodušit zjišťování vývoje tržních cen;

d) opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé předběžné odhady na základě používaných výrobních prostředků.

Článek 48 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se postupů a technických podmínek, pokud jde o provádění opatření uvedených v článku 47.

KAPITOLA IIIRežimy omezení produkce

Oddíl IObecná ustanovení

ČLÁNEK 49 Režimy kvót a produkční potenciál

1. Režim kvót se vztahuje na tyto produkty:

a) mléko a jiné mléčné výrobky ve smyslu čl. 58 odst. 1 písm. a) a b);

b) cukr, isoglukosu a inulinový sirup.

2. Jestliže v případě režimů kvót uvedených v odst. 1 tohoto článku překročí producent příslušnou kvótu a jestliže v případě cukru, isoglukosy a inulinového sirupu nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 54, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v oddílech II a III.

3. Pokud jde o odvětví vína, použijí se pravidla pro produkční potenciál s přihlédnutím k protiprávní výsadbě, přechodnému režimu práv na výsadbu a režimu klučení v souladu s oddílem V.

Oddíl II CUKR

PODODDÍL I PřIDěLOVÁNÍ A SPRÁVA KVÓT

ČLÁNEK 50 Přidělování kvót

1. Kvóty pro výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze VI.

2. Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup usazenému na jejich území a schválenému podle článku 51.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 318/2006, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2007/08.

3. V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 51 Schválené podniky

1. Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 55 odst. 2 za předpokladu, že podnik

a) prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

b) je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

c) není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2. Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje:

a) o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b) o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

c) o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

Článek 52 Úprava vnitrostátních kvót

Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci na základě rozhodnutí členských států přijatých v souladu s článkem 53 upraví kvóty stanovené v příloze VI.

Článek 53 Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukosu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a rok následující. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.

2. Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze VII a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3. Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

Pododdíl IIPřekročení kvót

ČLÁNEK 54 Oblast působnosti

Cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 50 se mohou

a) použít ke zpracování některých produktů podle článku 55;

b) převádět v souladu s článkem 56 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

c) použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s [kapitolou III nařízení Evropského parlamentu Rady [bývalé (ES) č. 247/2006] nebo

d) vyvézt v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí prostřednictvím prováděcích aktů při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy.

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 57.

Článek 55 Průmyslový cukr

1. Průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

a) byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 51, a

b) byly dodány uživateli nejpozději do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2. Aby se zohlednil technický vývoj, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci sestavit seznam výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména:

a) bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na Rinse appelstroop ;

b) některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup;

c) některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup.

Článek 56 Převod přebytkového cukru

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukosu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2. Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

a) o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem jím stanoveným

- mezi 1. únorem a 15. srpnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny,

- mezi 1. únorem a 15. srpnem běžného hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

b) se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

3. Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

4. Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5. Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 23 nebo 45.

Článek 57 Dávka z přebytku

1. Vybírá se dávka z přebytku z množství:

a) přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 56 nebo množství uvedených v čl. 54 písm. c) a d);

b) průmyslového cukru, průmyslové isoglukosy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do dne, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 55 odst. 2;

c) cukru a isoglukosy, které byly v souladu s článkem 45 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 45 odst. 3.

2. Dávku z přebytku stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění množství uvedených v odstavci 1.

3. Dávku z přebytku podle odstavce 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích výroby uvedené v odstavci 1, která byla u těchto podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

Oddíl IIIMléko

PODODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 58 Definice

1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b) „mléčnými výrobky“ všechny mléčné produkty jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přepočítat na „mléčné ekvivalenty“;

c) „producentem“ zemědělec, jehož podnik se nachází na zeměpisném území členského státu a který produkuje mléko a uvádí je na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;

d) „zemědělským podnikem“ podnik vymezený v čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009;

e) „odběratelem“ zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem

- jeho sběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

- jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či mléčné výrobky;

f) „dodávkou“ dodávka mléka, která neobsahuje žádné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí osoba;

g) „přímým prodejem“ prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod mléčných výrobků výrobcem;

h) „uváděním na trh“ dodávky mléka nebo přímý prodej mléka nebo mléčných výrobků;

i) „individuální kvótou“ kvóta jednoho producenta k 1. dubnu každého období dvanácti měsíců;

j) „vnitrostátní kvótou“ kvóta uvedená v článku 59, stanovená pro každý členský stát;

k) „disponibilní kvótou“ kvóta, kterou mají producenti k dispozici k 31. březnu období dvanácti měsíců, pro něž je kvóta z přebytku vypočtena, s přihlédnutím ke všem převodům, prodejům, změnám a dočasným přerozdělením, které jsou stanoveny v tomto nařízení a k nimž došlo během uvedeného období dvanácti měsíců.

2. Pokud jde o definici v odst. 1 písm. e), za odběratele se však rovněž považuje seskupení odběratelů ve stejné zeměpisné oblasti, které jménem svých členů provádí administrativní a účetní operace nezbytné pro úhradu dávky z přebytku. Pro tento účel se Řecko považuje za jednu zeměpisnou oblast a může za seskupení odběratelů rovněž považovat určitý veřejný orgán.

3. V souladu s definicí „dodávky“ obsaženou v odst. 1 písm. f) může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 80 odst. l písm. i) upravit definici „přímého prodeje“, aby bylo zejména zajištěno, že žádné množství mléka nebo mléčných výrobků uváděné na trh nebude vyloučeno z režimu kvót.

4. Aby se zajistilo, že se režim mléčných kvót bude vztahovat na veškeré zvláštní situace, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 80 odst. 1 písm. h) konkrétní definice týkající se fungování režimu.

Pododdíl IIPřidělování a správa kvót

ČLÁNEK 59 Vnitrostátní kvóty

1. Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a mléčných výrobků uváděných na trh sedm po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje 1. dubnem 2008 (dále jen „období dvanácti měsíců“) jsou stanoveny v příloze VIII.

2. Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělují mezi producenty podle článku 60, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3. Vnitrostátní kvóty uvedené v příloze VIII se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.

4. Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují vnitrostátní kvóty veškeré mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná pravidla související s jednotným prováděním tohoto článku v členských státech. Tato pravidla se mohou týkat postupů, oznamování a technických kritérií.

Článek 60 Individuální kvóty

1. Individuální kvóta nebo kvóty producentů k 1. dubnu 2008 se rovnají jejich individuálním kvótám k 31. březnu 2008, aniž jsou dotčeny převody, prodeje a změny kvóty, které nabývají účinnosti 1. dubna 2008.

2. Producenti mohou mít k dispozici jednu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej. Převody množství jednoho producenta z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3. Má-li producent k dispozici dvě kvóty, provádí se výpočet jeho příspěvku na případnou splatnou dávku z přebytku pro každou z nich zvlášť.

4. Část finské vnitrostátní kvóty přidělené pro dodávky podle článku 59 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů zvýšit za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200 000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Unie, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5. Individuální kvóty se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních kvót pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátní kvóty upravené podle článku 62, s přihlédnutím k případným snížením nezbytným pro doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 64.

Článek 61 Přidělování kvót z vnitrostátní rezervy

Členské státy přijmou pravidla, jež na základě objektivních kritérií, která oznámí Komisi, umožní přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 64 nebo část těchto kvót.

Článek 62 Správa kvót

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. a) upraví pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím rozdělení vnitrostátních kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na převody mezi individuálními kvótami pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

2. Členské státy poskytují každý rok Komisi v termínech stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů a podle pravidel stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 316 odst. 3 údaje nezbytné

a) pro úpravu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

b) pro výpočet dávky z přebytku, kterou mají uhradit.

3. Pravidla týkající se tohoto článku se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 80 odst. 2 písm. b) a prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. g).

Článek 63 Obsah tuku

1. Každému producentovi se stanoví referenční obsah tuku pro individuální kvótu pro dodávky, která mu byla přidělena.

2. Pro kvóty přidělené producentům dne 31. března 2008 podle čl. 60 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odstavce 1 rovná referenčnímu obsahu tuku stanovenému pro tuto kvótu k uvedenému dni.

3. Referenční obsah tuku se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 60 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného převodu kvót v souladu s pravidly, jež stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. b).

4. Pro nové producenty, kteří mají individuální kvótu pro dodávky přidělenou výhradně z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví v souladu s pravidly, jež stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. b).

5. Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze IX o více než 0,1 gramu na kilogram.

Článek 64 Vnitrostátní rezerva

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze VIII, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 61. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 65, zadržením části převodů podle článku 69 nebo plošným snížením všech individuálních kvót. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímého prodeje“.

2. Každá dodatečná kvóta přidělená členskému státu je automaticky začleněna do vnitrostátní rezervy a rozdělena podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3. Kvóty začleněné do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

Článek 65 Případy nečinnosti

1. Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními kvótami, během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c), vrátí se odpovídající množství zpět do vnitrostátní rezervy do 1. dubna následujícího kalendářního roku, pokud se dotyčná osoba nestane opět producentem ve smyslu čl. 58 odst. 1 písm. c) před uvedeným dnem.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je jí vrácena celá individuální kvóta, která jí byla odebrána, nebo její část, a to do 1. dubna následujícího po dni podání žádosti.

2. Jestliže producenti během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvedou na trh nejméně 85 % své individuální kvóty, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celá nevyužitá kvóta nebo její část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát může stanovit podmínky, za jakých se kvóta znovu udělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných případech, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

Článek 66 Dočasné převody

1. Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly provedeny dočasné převody části individuálních kvót, které oprávnění producenti nemají v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech stanovených v čl. 65 odst. 3 a mohou určit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

a) potřeby napomoci strukturálnímu rozvoji a strukturálním změnám;

b) naléhavých správních potřeb.

Článek 67 Převody kvót spolu s pozemky

1. Individuální kvóty se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoli jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převádějí spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi stranami. Část kvóty, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat kvóty výhradně producentům rozhodnout, že se kvóta nepřevede spolu se zemědělským podnikem.

3. V případě převodu pozemků orgánům veřejné správy nebo z důvodu veřejného zájmu, anebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, zajistí členské státy, aby byla učiněna opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů stran, a zejména aby odstupující producenti, pokud to mají v úmyslu, mohli pokračovat v produkci mléka.

4. Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi stranami žádná dohoda, převedou se individuální kvóty zcela nebo zčásti na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právními předpisy, které členské státy přijaly s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

Článek 68 Zvláštní opatření pro provádění převodů

1. S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených osob:

a) poskytnout producentům, kteří se zaváží definitivně ukončit zcela nebo zčásti svou produkci mléka, náhradu formou jedné nebo více ročních splátek a takto uvolněné individuální kvóty převést do vnitrostátní rezervy;

b) na základě objektivních kritérií stanovit podmínky, za kterých mohou producenti na počátku období dvanácti měsíců získat za úplatu od příslušného orgánu nebo subjektu určeného tímto orgánem individuální kvóty, které definitivně uvolní jiní producenti na konci předcházejícího období dvanácti měsíců za náhradu vyplacenou v jedné nebo více ročních splátkách představující stejnou částku jako v případě uvedené platby;

c) centralizovat převody kvót bez pozemků a dohlížet na ně;

d) stanovit, že v případě převodu pozemků uskutečňovaného s cílem zlepšit životní prostředí se individuální kvóta přidělí odstupujícímu producentovi, jestliže má v úmyslu pokračovat v produkci mléka;

e) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka a na základě objektivních kritérií určit regiony nebo sběrné oblasti, v jejichž rámci je povolen definitivní převod kvót, aniž by při tom došlo k převodu příslušných pozemků;

f) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka v zemědělském podniku nebo přispět k rozšíření produkce povolit definitivní převod kvót bez převodu příslušných pozemků nebo naopak, a to na základě žádosti producenta podané příslušnému orgánu nebo subjektu tímto orgánem určenému.

2. Odstavec 1 může být prováděn na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

Článek 69 Zadržení kvót

1. Při převodech uvedených v článcích 67 a 68 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálních kvót pro svou vnitrostátní rezervu.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny podle článků 67 a 68 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování kvót výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celá převedená kvóta nebo její část vrátí do vnitrostátní rezervy.

Článek 70 Podpora pro získání kvót

Na prodej, převod nebo přidělení kvót podle tohoto oddílu nesmí žádný veřejný orgán poskytnout finanční pomoc přímo spojenou se získáním kvót.

Pododdíl IIIPřekročení kvót

ČLÁNEK 71 Dávka z přebytku

1. Dávka z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.

Výše dávky je stanovena na 27,83 EUR na 100 kilogramů mléka.

Pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2009 a dne 1. dubna 2010 se však dávka z přebytku pro mléka dodané množství přesahujícím 106 % vnitrostátní kvóty pro dodávky použitelné pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2008 stanoví na 150 % dávky uvedené v druhém pododstavci.

2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se dávka z přebytku za období dvanácti měsíců počínající dnem 1. dubna 2009 a dne 1. dubna 2010, pokud jde o dodávky, platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II a sníženou o individuální kvótu u dodávek převedených do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. a) ode dne 30. listopadu 2009 a až do 31. března příslušného dvanáctiměsíčního období.

3. Členské státy odpovídají Unii za úhradu dávky z přebytku, která vyplývá z překročení vnitrostátní kvóty určené na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců uhradí 99 % splatné částky ve prospěch EZZF.

4. Rozdíl mezi částkou dávky z přebytku vyplývající z použití odstavce 2 a částkou vyplývající z použití odst. 1 prvního pododstavce použijí členské státy na financování restrukturalizačních opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků.

5. Pokud není dávka z přebytku stanovená v odstavci 1 uhrazena do dne splatnosti, odečte Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. d) tohoto nařízení po poradě s Výborem zemědělských fondů zřízeným nařízením (ES) č. 1290/2005 částku rovnající se neuhrazené dávce z přebytku z měsíčních plateb ve smyslu článku 14 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Dříve než takto rozhodne, zašle Komise dotyčnému členskému státu upomínku a tento stát sdělí své stanovisko do jednoho týdne. Nepoužije se článek 17 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 72 Příspěvek producentů na splatnou dávku z přebytku

Podle článků 73 a 76 se dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních kvót uvedených v čl. 59 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny čl. 73 odst. 2 a čl. 76 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na splatnou dávku z přebytku vypočteného podle článků 62, 63 a 73, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili kvóty, které měli k dispozici.

Na období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2009 a dne 1. dubna 2010, pokud jde o dodávky, se podle článků 73 a 76 dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na překročení vnitrostátní kvóty stanovené za použití čl. 71 odst. 2.

Článek 73 Dávka z přebytku v případě dodávek

1. Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku.

Dávka z přebytku se na celostátní úrovni vypočte na základě součtu dodávek upravených podle prvního pododstavce.

2. Příspěvek každého producenta na úhradu dávky z přebytku se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátní kvóty přidělené na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním kvótám každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát:

a) na celostátní úrovni na základě překročení kvóty, kterou každý producent disponuje;

b) nebo nejprve na úrovni odběratele a potom případně na celostátní úrovni.

Členské státy při použití čl. 71 odst. 1 třetího pododstavce zajistí, že při stanovení příspěvku každého producenta na částku dávky, která se má uhradit v důsledku použití vyšší sazby uvedené ve zmíněném pododstavci, na tuto částku přispějí poměrně producenti odpovědní v souladu s objektivními kritérii, která stanoví členský stát.

Článek 74 Úloha odběratelů

1. Odběratelé odpovídají za výběr příspěvků na dávku z přebytku od producentů a ve stanovené lhůtě a postupem stanoveným Komisí prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 81 písm. d), f) a g) uhradí příslušnému subjektu členského státu částku těchto příspěvků, která se získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vyberou jakýmkoli jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2. Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální kvóty, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tento odstavec se použije i tehdy, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3. Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní kvótu producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, že odběratel provede srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad kvótu jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

Článek 75 Schválení

Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii stanovenými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 80 odst. 1 písm. f).

Článek 76 Dávka z přebytku v případě přímého prodeje

1. V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky z přebytku stanoví na příslušné územní nebo celostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátní kvóty přidělené na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2. Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na splatnou dávku z přebytku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených Komisí.

3. Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

Článek 77 Přeplatky a nedoplatky

1. Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku z přebytku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát:

a) použít část přeplatku nebo celý přeplatek k financování opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a) a/nebo

b) přerozdělit tento přeplatek částečně nebo úplně producentům, kteří

i) náležejí do prioritních kategorií stanovených členským státem na základě objektivních kritérií a ve lhůtě stanovené Komisí nebo

ii) těm, kteří se dostali do výjimečné situace v důsledku některého vnitrostátního předpisu, jenž s režimem kvót pro mléko a ostatní mléčné výrobky stanoveným v této kapitole nesouvisí.

2. Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku z přebytku, vrátí se všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem nejpozději na konci následujícího období dvanácti měsíců.

3. Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku z přebytku podle článku 74, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoli postih, který může uplatnit na odběratele v prodlení.

4. Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které stanoví Komise.

Oddíl IVProcesní pravidla týkající se kvót na cukr a mléko

PODODDÍL I PROCESNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE KVÓT NA CUKR

ČLÁNEK 78 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že podniky uvedené v článku 51 dodrží své závazky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro udělování a odnětí schválení těmto podnikům a rovněž kritéria pro správní sankce.

2. Aby se zohlednily zvláštnosti odvětví cukru a zajistilo řádné zohlednění zájmů všech stran, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit další definice, včetně definic týkajících se produkce cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, produkce podniku a podmínek pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

3. Aby se zajistilo, že pěstitelé cukrové řepy budou úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit pravidla týkající se převodu cukru.

Článek 79 Prováděcí pravomoci

S ohledem na podniky uvedené v článku 51 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla:

a) týkající se podávání žádostí o schválení podniky, evidence, kterou mají schválené podniky vést, a informací, které mají schválené podniky předkládat;

b) týkající se systému kontrol prováděných členskými státy ve schválených podnicích;

c) pro sdělení členských států Komisi a schváleným podnikům;

d) pro dodávky surovin podnikům, včetně smluv o dodání a dodacích listů;

e) týkající se hodnoty ekvivalentu, pokud jde o cukr uvedený v čl. 54 písm. a);

f) pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů;

g) týkající se vývozů podle čl. 54 písm. d);

h) pro spolupráci členských států k zajištění účinných kontrol;

i) pro úpravu dat stanovených v článku 56;

j) pro stanovení přebytkového množství, sdělení a platby dávky z přebytku uvedené v článku 57.

Pododdíl IIProcesní pravidla týkající se kvót na mléko

ČLÁNEK 80 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že režim mléčných kvót dosáhne svého cíle, zejména účinného používání jednotlivých kvót a řádného výpočtu, výběru a používání dávky, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pravidla týkající se:

a) dočasných a definitivních změn kvóty;

b) metod pro výpočet dávky;

c) přerozdělování nevyužité kvóty;

d) hranice pro použití opravy obsahu tuku;

e) závazků producentů dodávat schváleným odběratelům;

f) schvalování odběratelů;

g) objektivních kritérií pro přerozdělování přeplatku dávky;

h) zvláštních definic souvisejících s fungování režimu;

i) úpravy definice „přímého prodeje“ s ohledem na definici „dodávky“ uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. f).

2. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty a členské státy dodrží své závazky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) sankce v případě, kdy producenti nebo odběratelé nedodrží své závazky, zejména pokud jde o lhůty pro platbu dávky, dodávky schválenému odběrateli, hlášení dodávek a přímého prodeje, zasílání nesprávných prohlášení a o nedodržení závazku vést aktualizované záznamy;

b) sankce pro členské státy, které nesplní své závazky stanovené v čl. 62 odst. 2.

Článek 81 Prováděcí pravomoci

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů veškerá nezbytná pravidla včetně:

a) definitivních změn kvóty a rozdělení vnitrostátní kvóty mezi dodávky a přímý prodej;

b) stanovení koeficientu obsahu tuku pro individuální kvótu, opravy obsahu tuku a záznamů překročení obsahu tuku pro vnitrostátní kvótu;

c) stanovení hodnot ekvivalentu mléka;

d) lhůty a rozhodných skutečností pro směnný kurz, pokud jde o platbu dávky, a pro přerozdělení přeplatku dávky, snížení záloh v případě, kdy nejsou lhůty dodrženy;

e) platných úrokových sazeb v případech pozdní platby, správné výše dávky a použití 1% dávky, která není splatná EZZF;

f) informování producentů o nových definicích, sdělování individuální kvóty a oznamování dávky;

g) sdělování informací o použití režimu pro dávku v odvětví mléka;

h) vypracování prohlášení o dodávkách a prohlášení o přímém prodeji;

i) závazků odběratelů a producentů vypracovávat prohlášení, vést záznamy a poskytovat informace;

j) kontrol dodávek a přímého prodeje.

Oddíl VProdukční potenciál v odvětví vína

PODODDÍL I PROTIPRÁVNÍ VÝSADBA

ČLÁNEK 82 Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998

1. Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2. Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3. Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015, uvedeného v čl. 89 odst. 1, nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z tohoto článku.

Článek 83 Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998

1. Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999[18].

2. Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3. Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny pocházející z ploch uvedených v odstavci 1 a výrobky z nich uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4. Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 89 odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

Článek 84 Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace

1. V souvislosti s čl. 82 odst. 2 a čl. 83 odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2. Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3. Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Článek 85 Doplňující opatření

Na plochy uvedené v čl. 83 odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 82 odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Unie.

Článek 86 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že producenti dodrží své závazky vyplývající z tohoto pododdílu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout ustanovení týkající se neuvádění výrobků uvedených v čl. 84 odst. 1 do oběhu a sankcí, které mohou členské státy uvalit v případě nedodržení zmíněných závazků.

2. Aby se zajistilo účinné zjišťování a odstraňování protiprávní výsadby, může Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro snížení prostředků Unie přidělených na podpůrná opatření v případě, že členské státy nedodrží závazek sdělovat údaje o protiprávní výsadbě.

Článek 87 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná ustanovení týkající se:

a) sdělení členských států;

b) sběru dalších informací o sděleních členských států podle nařízení Komise (ES) č. 1227/2000[19];

c) kontrol prováděných členskými státy a hlášení informací o těchto kontrolách Komisi.

Pododdíl IIPřechodný režim práv na výsadbu

ČLÁNEK 88 Doba trvání

Opatření tohoto pododdílu se použijí do 31. prosince 2015.

Článek 89 Přechodný zákaz výsadby révy

1. Aniž je dotčen článek 166, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 166 odst. 2, zakázána.

2. Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 166 odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje:

a) právo na novou výsadbu podle článku 90;

b) právo na opětovnou výsadbu podle článku 91;

c) právo na výsadbu udělené z rezervy podle článků 92 a 93.

4. Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5. Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Článek 90 Práva na novou výsadbu

1. Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy:

a) určené k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva;

b) určené k pokusným účelům;

c) k založení porostů za účelem produkce roubů nebo

d) jejichž víno a výrobky z révy vinné jsou určeny pouze ke spotřebě domácnosti vinaře.

2. Udělená práva na novou výsadbu:

a) vykonávají producenti, kterým byla udělena;

b) musí být využita před koncem druhého hospodářského roku následujícího po roku jejich udělení;

c) musí být využita pro ty účely, pro které byla udělena.

Článek 91 Práva na opětovnou výsadbu

1. Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které byla poskytnuta prémie za klučení podle části II hlavy I kapitoly III oddílu IVa pododdílu III nařízení (ES) č. 1234/2007, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2. Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3. Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4. Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

a) část dotčeného podniku byla převedena tomuto jinému podniku;

b) plochy tohoto jiného podniku jsou určeny

i) k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo

ii) k založení porostu určeného k produkci roubů.

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6. Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie.

7. Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Článek 92 Státní a regionální rezervy práv na výsadbu

1. Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2. Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3. Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

a) práva na novou výsadbu;

b) práva na opětovnou výsadbu;

c) práva na výsadbu udělená z rezervy.

4. Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 93 Udělování práv na výsadbu z rezervy

1. Členské státy mohou z rezervy udělit práva

a) bez úhrady producentům mladším 40 let, kteří mají odpovídající odbornou kvalifikaci a způsobilost, kteří poprvé zahájili činnost a kteří zastávají funkci vedoucího podniku;

b) za úhradu do státního nebo případně regionálního fondu producentům, kteří mají v úmyslu využít práva k výsadbě vinic, jejichž produkce má zajištěný odbyt.

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v prvním pododstavci písm. b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 89 odst. 1 a 2.

2. Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby:

a) místo, použité odrůdy a pěstitelské techniky zaručovaly, že následná produkce bude úměrná poptávce trhu;

b) dotyčné výnosy odpovídaly průměrnému výnosu v regionu, a to obzvláště v případech, když se práva na výsadbu původně získaná pro nezavlažované plochy využijí na plochách zavlažovaných.

3. Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4. Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5. Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Článek 94 Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Článek 95 Přísnější vnitrostátní předpisy

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Článek 96 Přenesené pravomoci

1. Aby se zabránilo zvýšení produkčního potenciálu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) stanovit seznam situací, ve kterých klučení nezakládá práva na opětovnou výsadbu;

b) přijmout pravidla týkající se převodů práv na výsadbu mezi rezervami;

c) zakázat uvádění vína nebo výrobků z révy určených pro spotřebu v rodině vinaře na trh.

2. Aby se zajistilo rovné zacházení s producenty, kteří klučí, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla k zajištění účinnosti klučení v případech, kdy jsou udělena práva na opětovnou výsadbu.

3. S cílem ochránit fondy Unie a identitu, původ a jakost vína z Unie, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) stanovit zřízení databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže zjišťování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy, a pravidla pro vlastní databanky členských států;

b) přijmout pravidla o kontrolních subjektech a vzájemné pomoci mezi nimi;

c) přijmout pravidla o společném využití zjištění členských států;

d) přijmout pravidla pro uvalení sankcí v případě výjimečných okolností.

Článek 97 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem, včetně pravidel pro:

a) udělování práv na novou výsadbu, včetně závazků týkajících se zaznamenávání a sdělování;

b) převod práv na opětovnou výsadbu, včetně koeficientu krácení;

c) záznamy vedené členskými státy a oznámení Komisi, včetně možné volby systému rezerv;

d) udělování práv na výsadbu z rezervy;

e) kontroly prováděné členskými státy a hlášení informací o těchto kontrolách Komisi;

f) sdělení členských států o úmyslu použít čl. 89 odst. 5 na jejich území.

Pododdíl IIIPravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

ČLÁNEK 98 Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prostřednictvím rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 210 odst. 3 a článku 227.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

a) se vztahovat na obchody po prvním uvedení daného výrobku na trh;

b) umožnit určování cen, a to i orientačních nebo doporučených;

c) zadržet příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak byl dostupný;

d) umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Unie pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3. Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 227 odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

KAPITOLA IVRežimy podpory

Oddíl IVýrobní náhrada v odvětví cukru

ČLÁNEK 99 Výrobní náhrada

1. Pro produkty v odvětví cukru uvedené v části III písm. b) až e) přílohy I může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v čl. 55 odst. 2 písm. b) a c).

2. Opatření týkající se stanovení výrobní náhrady uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 100 Podmínky pro poskytování

Aby se zohlednily zvláštnosti trhu s cukrem nepodléhajícím kvótám v Unii, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout podmínky pro poskytování výrobních náhrad uvedených v tomto oddíle.

Oddíl IIPodpory v odvětví mléka a mléčných výrobků

PODODDÍL I PODPORA PRO ZVLÁšTNÍ ÚčELY

ČLÁNEK 101 Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům

1. Jestliže vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené v Unii a určené ke krmným účelům, a to podle podmínek a norem pro tyto výrobky, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 103.

Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko.

2. Opatření týkající se stanovení výše podpory přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 102 Podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty

1. V případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko vyrobené v Unii a zpracované na kasein nebo kaseináty, a to podle podmínek a norem pro výrobky z tohoto mléka a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 103.

2. Opatření týkající se stanovení výše podpory přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 103 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo dosažení cílů podpor uvedených v článku 101 a 102, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci definovat výrobky, které mohou využívat těchto podpor, a stanovit podmínky a normy týkající se používání výrobků a schválení a stažení schválení podnikům, které výrobky používají za účelem zažádání o podporu.

2. Aby se zajistilo, že se odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko, na které je poskytována podpora podle článků 101 a 102, použije pro zamýšlený účel, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určit záznamy, které musí podniky vést.

3. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své závazky, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) požádá o složení jistoty v případě, že je vyplacena záloha na podporu, a hospodářské subjekty se účastní nabídkových řízení na nákup sušeného odstředěného mléka z veřejné intervence;

b) může uvalit sankce v případě, kdy hospodářské subjekty nedodrží pravidla režimu nebo je-li výše požadované a vyplacené podpory vyšší, než má být.

Článek 104 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s články 101 a 102, a zejména stanovit:

a) úpravu míry podpory založenou na jakosti použitého odstředěného mléka;

b) požadavky na balení, informace obsažené na obalech, požadavky na výrobky přepravované volně ložené;

c) požadavky na dodávky krmiv;

d) kontroly a inspekce, které provedou členské státy, a použité analytické testy;

e) postupy pro podávání žádostí, žádosti a platbu podpory;

f) postupy v případě, kdy je sušené odstředěné mléko uvolněno z veřejné intervence pro krmné účely.

Pododdíl IIPodmínky pro výrobu sýra

ČLÁNEK 105 Použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů

1. Pokud se vyplácí podpora podle článku 102, může být použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů podmíněno předchozím povolením, které se vydá pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytnou podmínkou pro výrobu daných výrobků.

2. Pro účely tohoto pododdílu se:

a) „sýry“ rozumějí výrobky kódu KN 0406 vyrobené na území Unie;

b) „kaseinem a kaseináty“ rozumějí výrobky kódů KN 3501 10 90 a 3501 90 90 používané v nezměněném stavu nebo v podobě směsi.

Článek 106 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo dosažení cílů podpory uvedené v článku 102, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla:

a) podmiňující použití kaseinu a kaseinátů uvedených v článku 105 udělením předchozího povolení;

b) omezující použití kaseinu a kaseinátů na maximální procentuální obsah kaseinu a kaseinátů v sýrech na základě objektivních kritérií s ohledem na to, co je technologicky nezbytné;

c) stanovující sankce za použití kaseinu a kaseinátů bez povolení.

Článek 107 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření, pokud jde o použití kaseinu a kaseinátů uvedené v článku 105, včetně zejména:

a) podmínek, za nichž členské státy udělí povolení, pokud jde o použití kaseinu a kaseinátů;

b) povinností, které musí splnit podniky, jimž bylo vydáno povolení podle písmene a);

c) kontrol a inspekcí, které provedou členské státy, a záznamů, které musí vést.

Pododdíl IIIPodpora pro dodávky mléka pro žáky

Článek 108 Dodávky mléčných výrobků pro žáky

1. Podpora Unie se poskytuje na některé zpracované mléčné výrobky kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90, dodávané žákům do školských zařízení.

2. Členské státy mohou kromě podpory Unie stanovené v odstavci 1 poskytovat vnitrostátní podporu pro výrobky uvedené v odstavci 1 dodávané žákům do školských zařízení. Členské státy mohou svou vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.

3. Opatření týkající se stanovení podpory Unie pro veškeré mléko přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

4. Podpora Unie stanovená v odstavci 1 se poskytuje nejvýše pro množství 0,25 litru mléka na žáka a den.

Článek 109 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednil vývoj forem konzumace mléčných výrobků a inovace a vývoj na trhu s mléčnými výrobky, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určí výrobky uvedené v čl. 108 odst. 1.

2. Aby se zajistila způsobilost vhodných příjemců a žadatelů pro podporu uvedenou v čl. 108 odst. 1, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijme podmínky pro poskytování podpory.

Aby se zajistilo, že žadatelé dodrží své závazky, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci opatření k předcházení podvodům a nesrovnalostem, včetně:

a) pozastavení práva účastnit se režimu podpory;

b) složení jistoty, která zajistí splnění v případě, že je vyplacena záloha na podporu, a

c) uplatnění sankcí s cílem odradit od podvodného jednání.

3. Aby se zajistilo, že se podpora odrazí v ceně, za kterou jsou výrobky nabízeny v rámci režimu podpory, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit pravidla pro sledování cen v rámci režimu podpory.

4. Aby se podpořila informovanost o režimu podpory, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požádat školy, aby informovaly o subvenční roli Unie.

Článek 110 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření, zejména pokud jde o:

a) maximální množství způsobilé pro podporu;

b) správu sledování cen podle čl. 109 odst. 3;

c) schvalování žadatelů, žádostí o podporu a plateb;

d) kontroly;

e) způsoby propagace režimu;

f) oznamování informací Komisi.

Oddíl IVPodpory v odvětví chmele

ČLÁNEK 111 Podpory organizacím producentů

1. Unie poskytne finanční příspěvek na platbu organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 209 určenou k financování cílů uvedených v daném článku.

2. Financování platby organizacím producentů stanovené v odstavci 1 je ze strany Unie v případě Německa ve výši 2 277 000 EUR ročně.

Článek 112 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo, že podpora financuje cíle uvedené v článku 209, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) žádosti o podporu, včetně pravidel týkajících se lhůt a průvodních dokladů;

b) nárok na podporu, včetně pravidel o způsobilých plochách pro chmel a výpočtu částek vyplacených každé organizaci producentů;

c) sankce uvalené v případě neoprávněně vyplacených částek.

Článek 113 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s tímto oddílem a týkající se:

a) vyplácení podpory;

b) kontrol a inspekcí.

Oddíl VPodpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

ČLÁNEK 114 Podpora organizacím hospodářských subjektů

1. Unie financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi hospodářských subjektů podle článku 212 v jedné nebo více z těchto oblastí:

a) sledování trhů a správa v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

b) zmírnění dopadů pěstování oliv na životní prostředí;

c) zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv;

d) systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména kontrola jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

e) šíření informací o činnostech vykonávaných organizacemi hospodářských subjektů s cílem zlepšit jakost olivového oleje.

2. Roční finanční příspěvek Unie na pracovní programy činí:

a) 11 098 000 EUR pro Řecko;

b) 576 000 EUR pro Francii; a

c) 35 991 000 EUR pro Itálii.

3. Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Unií se rovná části částek zadržených členskými státy. Toto financování se týká nákladů, které je možno vynaložit do výše

a) 100 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) a b);

b) 100 % na investice do dlouhodobých aktiv a 75 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. c);

c) 75 % na pracovní programy, které provádějí schválené organizace hospodářských subjektů alespoň ze dvou producentských členských státu nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. d) a e), a 50 % na jiné činnosti v těchto oblastech.

Financování zbývající části zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Unie.

4. Aniž jsou dotčena jakákoliv zvláštní ustanovení, která může Komise podle článku 318 přijmout, členské státy ověří, že podmínky pro poskytnutí finanční podpory Unie jsou splněny. Za tím účelem provedou audit pracovních programů a kontrolní plán obsahující vzorek určený na základě analýzy rizik a zahrnující každoročně nejméně 30 % organizací producentů a všechny ostatní organizace hospodářských subjektů, které získaly finanční podporu Unie podle tohoto článku.

Článek 115 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že podpory uvedené v článku 114 dosáhnou svých cílů zlepšení kvality produkce olivového oleje a stolních oliv, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) podmínky schvalování organizací hospodářských subjektů a pozastavení nebo odnětí schválení;

b) opatření způsobilá pro financování Unie;

c) přidělení finančních prostředků Unie konkrétním opatřením;

d) činnosti a náklady, které nejsou pro financování Unie způsobilé;

e) výběr a schvalování pracovních programů.

2. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své závazky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požadovat:

a) složení jistoty v případě, že je vyplacena záloha na podporu;

b) sankce uvalené v případě odhalení nesrovnalostí.

Článek 116 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s tímto oddílem a týkající se:

a) sledování výdajů na programy;

b) realizace pracovních programů a jejich úprav;

c) vyplácení podpory, včetně záloh na podporu;

d) podávání zpráv o pracovních programech příjemci;

e) kontrol a inspekcí;

f) podávání zpráv členskými státy Komisi.

Oddíl VIPodpora v odvětví ovoce a zeleniny

PODODDÍL I SESKUPENÍ PRODUCENTů

Článek 117 Podpora seskupením producentů

1. Během přechodného období povoleného podle článku 217 mohou členské státy poskytnout seskupením producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která vznikla proto, aby byla uznána jako organizace producentů:

a) podporu, jež má napomoci jejich vytváření a usnadnění jejich administrativní činnosti;

b) podporu poskytovanou buď přímo, nebo prostřednictvím úvěrových institucí určenou k pokrytí části investic nezbytných k dosažení uznání a stanovených v plánu uznání uvedeném v čl. 217 odst. 1 třetím pododstavci.

2. Podporu uvedenou v odstavci 1 hradí Unie v souladu s pravidly, která pro financování takových opatření, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Unií, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 118.

3. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

a) 10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % hodnoty produkce uvedené na trh v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, a

b) 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uvedené na trh v nejvzdálenějších regionech Unie podle článku 349 Smlouvy nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1405/2006[20].

Tyto procentní sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.

Článek 118 Přenesené pravomoci

Pro zajištění účinného a cíleného využívání podpory pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pravidla pro:

a) financování plánů uznání seskupení producentů;

b) prahy a stropy pro podporu a míru spolufinancování podpory Unií;

c) základ pro výpočet podpory, včetně hodnoty produkce seskupení producentů uvedené na trh;

d) způsobilost seskupení producentů;

e) hlavní činnosti seskupení producentů;

f) obsah, předkládání a schvalování plánů uznání;

g) podmínky, za kterých mohou seskupení producentů požádat o změny plánů uznání;

h) podporu na investice;

i) sloučení seskupení producentů a pokračování podpory.

Článek 119 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem, pokud jde o:

a) žádosti o podporu, včetně vyplácení podpory;

b) provádění plánů uznání;

c) důsledky uznání.

Pododdíl II PROVOZNÍ FONDY A OPERAčNÍ PROGRAMY

Článek 120 Provozní fondy

1. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován

a) z finančních příspěvků členů nebo samotné organizace producentů;

b) z finanční podpory Unie, kterou lze organizacím producentů poskytnout v souladu s podmínkami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci a v prováděcích aktech, které přijme Komise podle článků 126 a 127.

2. Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 125.

Článek 121 Operační programy

1. Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 209 písm. c) nebo z těchto cílů:

a) plánování produkce;

b) zlepšování jakosti produktů;

c) zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d) propagaci produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e) environmentální opatření a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

f) předcházení krizím a jejich řešení.

2. Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení krizím na trzích s ovocem a zeleninou a jejich řešení a zahrnuje v této souvislosti:

a) stahování z trhu;

b) sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení;

c) propagaci a komunikaci;

d) vzdělávací opatření;

e) pojištění úrody;

f) podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Unie podle článku 122. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, nebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

3. Členské státy zajistí, aby:

a) operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření, nebo

b) nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů se týkalo environmentálních opatření.

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005.

Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

[4. [V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.]

5. Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 122 Finanční podpora Unie

1. Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 120 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2. Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

3. Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a) je předložen několika organizacemi producentů z Unie činnými v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b) je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činnosti vedené na mezioborovém základě;

c) zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007[21];

d) je předložen organizací producentů v jednom z členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, jde-li o opatření, která budou uskutečněna nejpozději do konce roku 2013;

e) jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která se sloučila s jinou uznanou organizací producentů;

f) jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

g) je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

h) je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů Unie;

i) zahrnuje pouze zvláštní podporu na opatření týkající se propagace spotřeby ovoce a zeleniny zaměřené na děti ve školských zařízeních.

4. Procentuální podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

a) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků, zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

b) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

Článek 123 Vnitrostátní finanční podpora

1. V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 120 odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond.

2. V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být vnitrostátní finanční podpora uvedená v odstavci 1 na žádost dotyčného členského státu uhrazena Unií. Komise o této náhradě rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů.

Článek 124 Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 121 odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1698/2005, včetně požadavků na doplňkovost, soudržnost a soulad, které jsou obsaženy v článku 5 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 191 Smlouvy a v šestém akčním programu Unie pro životní prostředí. Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musejí tyto cíle také respektovat.

2. Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

a) analýzu situace ve smyslu silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b) odůvodnění zvolených priorit;

c) cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

d) hodnocení operačních programů;

e) oznamovací povinnosti organizací producentů.

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 125 Schválení operačních programů

1. Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu.

2. Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

3. Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Unie v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 122.

4. Platby finanční podpory Unie se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

5. Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Unie.

6. Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z prostředků Unie na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

Článek 126 Přenesené pravomoci

Pro zajištění účinné, cílené a udržitelné podpory organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) provozní fondy a operační programy, včetně pravidel pro:

i) financování a použití provozních fondů,

ii) obsah, schvalování a úpravu operačních programů,

iii) způsobilost opatření, činnosti nebo výdajů v rámci operačního programu a doplňkových vnitrostátních pravidel v tomto ohledu,

iv) vztah mezi operačními programy a programy rozvoje venkova,

v) částečné operační programy,

vi) sledování a hodnocení operačních programů;

b) vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii operačních programů, včetně pravidel pro:

i) strukturu a obsah vnitrostátního rámce a vnitrostátní strategie,

ii) sledování, hodnocení a sdělení týkající se vnitrostátního rámce a vnitrostátních strategií;

c) finanční podporu Unie, včetně pravidel pro:

i) základ pro výpočet finanční podpory Unie, zejména hodnoty produkce organizací producentů uvedené na trh,

ii) platná referenční období pro výpočet podpory,

iii) snížení nároků na finanční podporu v případě pozdního předložení žádostí o podporu,

iv) skládání a propadnutí jistot v případě vyplacení záloh;

d) opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně pravidel pro:

i) volbu opatření pro předcházení krizím a jejich řešení,

ii) definici stažení z trhu,

iii) určení stažených produktů,

iv) maximální podporu pro stažení z trhu,

v) předchozí oznámení v případě stažení z trhu,

vi) výpočet objemu produkce uváděné na trh v případě stažení z trhu,

vii) uvádění znaku Evropské unie na baleních produktů pro bezplatné rozdělování,

viii) podmínky pro příjemce stažených produktů,

ix) definice sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení,

x) podmínky sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení,

xi) cíle pojištění úrody,

xii) definice nepříznivého klimatického jevu,

xii) podmínky podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů;

e) vnitrostátní finanční podporu, včetně pravidel pro:

i) stupeň organizovanosti producentů,

ii) úpravy operačních programů,

iii) snížení nároků na finanční podporu v případě pozdního předložení žádostí o finanční podporu,

iv) skládání, uvolňování a propadnutí jistot v případě vyplacení záloh,

v) maximální podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií.

Článek 127 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem, pokud jde o:

a) správu provozních fondů a sdělení týkající se předpokládané výše provozních fondů;

b) předkládání operačních programů, včetně lhůt a požadovaných průvodních dokladů;

c) formát operačních programů;

d) řízení sledování a hodnocení vnitrostátních strategií a operačních programů podle čl. 126 písm. a) bodu vi);

e) sdělení členských států organizacím producentů a sdružením organizací producentů ohledně výše schválené podpory;

f) žádosti o podporu a vyplacení podpory, včetně záloh a částečných vyplacení podpory;

g) úvěry na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

h) dodržování obchodních norem v případě stažení z trhu;

i) náklady na dopravu, třídění a balení v případě bezplatného rozdělování;

j) opatření na propagaci, komunikaci a vzdělávání v případě předcházení krizím a jejich řešení;

k) řízení opatření k pojištění úrody;

l) ustanovení o státní podpoře na předcházení krizím a jejich řešení;

m) schvalování výplaty vnitrostátní finanční podpory;

n) žádost o platbu a platba vnitrostátní finanční podpory;

o) náhradu vnitrostátní finanční podpory.

Pododdíl IIIOvoce do škol

Článek 128 Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a banánů dětem

1. Za podmínek, které určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle článků 129 a 130 poskytuje Unie podporu na:

a) dodávání produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních, včetně mateřských škol a dalších předškolních zařízení a základních a středních škol, a

b) některé související náklady na logistiku a distribuci, zařízení, komunikaci, sledování a hodnocení.

2. Členské státy, které se chtějí projektu účastnit, vypracují nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění, obsahující zejména rozpočet na jejich projekt včetně příspěvku Unie a vnitrostátních příspěvků, dobu trvání, cílovou skupinu, způsobilé produkty a zapojení příslušných zúčastněných stran. Stanoví rovněž doprovodná opatření nutná pro zajištění účinnosti projektu.

3. Při vypracovávání strategií členské státy sestaví seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektu. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřením přijatým Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 129. Při volbě způsobilých produktů vycházejí z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti mohou členské státy dát přednost produktům pocházejícím z EU.

4. Podpora Unie uvedená v odstavci 1 nesmí:

a) překročit 90 milionů EUR v jednom školním roce, ani

b) překročit 50 % nákladů na dodávku a souvisejících nákladů uvedených v odstavci 1 nebo 75 % těchto nákladů v regionech způsobilých v rámci cíle „konvergence“ podle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006[22] a v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy, ani

c) pokrývat jiné náklady než náklady na dodávku a související náklady uvedené v odstavci 1.

5. Podpora Unie uvedená v odstavci 1 se jednotlivým členským státům přiděluje na základě objektivních kritérií založených na jejich podílu dětí ve věku od šesti do deseti let. Nicméně každý členský stát účastnící se projektu obdrží podporu Unie ve výši alespoň 175 000 EUR. Členské státy účastnící se projektu žádají o podporu Unie na základě své strategie každý rok. V návaznosti na žádosti členských států Komise rozhodne o konečné výši přidělených prostředků v rámci dostupných rozpočtových položek.

6. Podpora Unie uvedená v odstavci 1 nesmí nahrazovat financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na distribuci ovoce do škol nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodává i ovoce. Pokud má však některý členský stát již nyní fungující projekt, který by byl způsobilý pro podporu Unie podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze poskytnout podporu Unie za předpokladu, že jsou dodrženy limity uvedené v odst. 4 písm. b) a týkající se poměru podpory Unie k celkovému vnitrostátnímu financování. V takovém případě členský stát ve své strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

7. Členské státy mohou kromě podpory Unie poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a související náklady uvedené v odstavci 1. Tyto náklady mohu být kryty rovněž příspěvky soukromého sektoru. Členské státy mohou také poskytnout vnitrostátní podporu na financování doprovodných opatření uvedených v odstavci 2.

8. Projektem Unie „Ovoce do škol“ nejsou dotčeny žádné samostatné vnitrostátní projekty, které se týkají dodávek ovoce do škol a jsou v souladu s právem Unie.

9. Unie může také podle článku 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 financovat opatření týkající se informací, sledování a hodnocení související s projektem „Ovoce do škol“, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o tomto projektu, a související opatření pro vytváření sítí.

Článek 129 Přenesené pravomoci

1. S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) produkty, které nejsou způsobilé pro režim;

b) cílovou skupinu režimu;

c) vnitrostátní nebo regionální strategie, které musí členské státy vypracovat, aby mohly požívat výhod podpory, včetně doprovodných opatření;

d) schvalování a výběr žadatelů o podporu.

2. Aby se zajistilo účinné a cílené používání evropských fondů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) předběžné přidělení podpory mezi členské státy, metodu pro přerozdělení podpory mezi členské státy založenou na obdržených žádostech a veškerých sníženích použitých v důsledku nedodržení pravidel režimu;

b) náklady způsobilé pro podporu, včetně možnosti stanovit pro tyto náklady celkový strop;

c) monitorování a hodnocení.

3. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své závazky, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci opatření na předcházení podvodům a nesrovnalostem, včetně pozastavení práva na účast v režimu a odnětí schválení.

4. Aby se podpořila informovanost o režimu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požádat příjemce, aby informovaly o subvenční roli režimu.

Článek 130 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout všechna nezbytná opatření související s tímto pododdílem, zejména pokud jde o:

a) konečnou výši přidělené podpory mezi členské státy;

b) žádosti o podporu a platby;

c) kontroly;

d) metody propagace a opatření pro vytváření sítí v rámci režimu;

e) oznamování informací Komisi.

Oddíl VIIProgramy podpory v odvětví vína

PODODDÍL I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 131 Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Unie členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 132 Slučitelnost a soudržnost

1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Unie a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Unie.

2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol, ověřování a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3. Podpora se neposkytuje

a) na výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů;

b) na opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

Pododdíl IIPředkládání a obsah programů podpory

ČLÁNEK 133 Předkládání programů podpory

1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze X předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení Rady (ES) č. 479/2008[23], se použijí i nadále podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2. Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však Komise prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 zjistí, že předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3. Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4. Článek 134 se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 137. V takovém případě se čl. 308 odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 308 odst. 6 se nepoužije.

Článek 134 Obsah programů podpory

Programy podpory se skládají z těchto částí:

a) podrobného popisu navrhovaných opatření a jejich kvantifikovaných cílů;

b) výsledků konzultací;

c) posouzení očekávaných technických, hospodářských a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;

d) harmonogramu provádění jednotlivých opatření;

e) obecného rozpisu financování uvádějícího prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu se stropy stanovenými v příloze X;

f) kritérií a množstevních ukazatelů, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatých k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem; a

g) určení orgánů a subjektů příslušných pro provádění programu podpory.

Článek 135 Způsobilá opatření

1. Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

a) podporu z režimu jednotné platby podle článku 137;

b) propagaci podle článku 138;

c) restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 139;

d) zelenou sklizeň podle článku 140;

e) vzájemné fondy podle článku 141;

f) pojištění sklizně podle článku 142;

g) investice podle článku 143;

h) destilaci vedlejších výrobků podle článku 144;

i) destilaci na konzumní alkohol podle článku 103w nařízení (ES) č. 1234/2007;

j) nouzovou destilaci podle článku 103x nařízení (ES) č. 1234/2007;

k) používání zahuštěného hroznového moštu podle článku 103y nařízení (ES) č. 1234/2007.

2. Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 137 až 144 tohoto nařízení a článcích 103w, 103x a 103y nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 136 Obecná pravidla pro programy podpory

1. Rozdělení dostupných finančních prostředků Unie a rozpočtové stropy se stanoví v příloze X.

2. Podpora Unie se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 133 odst. 1.

3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Unií v rámci programů podpory.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 138, 142 a 143 vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Unie o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Unie o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Unie i vnitrostátní prostředky.

Pododdíl IIIZvláštní podpůrná opatření

ČLÁNEK 137 Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy

1. Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 73/2009 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2. Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 133 odst. 3.

3. Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

a) zůstává v režimu jednotné platby a není již k dispozici ani nemůže být přidělena podle čl. 133 odst. 3 na opatření uvedená v článcích 138 až 144 tohoto nařízení a článcích 103w, 103x a 103y nařízení (ES) č. 1234/2007 v následujících letech provádění programů podpory;

b) úměrně snižuje výši finančních prostředků dostupných v programech podpory pro opatření uvedená v článcích 138 až 144 tohoto nařízení a článcích 103w, 103x a 103y nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 138 Propagace na trzích třetích zemí

1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Unie ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze:

a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření, která především zdůrazňují výhody výrobků Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin a šetrnost k životnímu prostředí;

b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

c) informační kampaně, zejména o režimu Unie týkajícím se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu;

e) studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních opatření.

4. Příspěvek Unie na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 139 Restrukturalizace a přeměna vinic

1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 304 odst. 3.

3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

a) změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b) přemístění vinic;

c) zdokonalení technik obhospodařování vinic.

Podpora se nevztahuje na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou:

a) náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou:

a) povolení souběžné existence staré a nové vinice během nejvýše tříletého období, které uplyne do ukončení přechodného režimu práv na výsadbu, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl V pododdíl II o přechodném režimu práv na výsadbu;

b) finančního vyrovnání.

6. Příspěvek Unie na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Unie na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení (ES) č. 1083/2006 nepřesáhne 75 %.

Článek 140 Zelená sklizeň

1. Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu v odvětví vína v Unii, a předcházet tak krizím na trhu.

3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4. Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Článek 141 Vzájemné fondy

1. Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2. Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 142 Pojištění sklizně

1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Unie, který nesmí přesáhnout:

a) 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodní pohromou;

b) 50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti

i) ztrátám uvedeným v písmenu a) a proti ostatním ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,

ii) ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo škůdci.

3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 143 Investice

1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

a) výroby výrobků uvedených v části II přílohy XII nebo jejich uvádění na trh;

b) vývoje nových výrobků, postupů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v části II přílohy XII.

2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků[24]. Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích[25].

3. Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. U příspěvku Unie se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

a) 50 % v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení (ES) č. 1083/2006;

b) 40 % v jiných regionech než regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“;

c) 75 % v nejvzdálenějších regionech podle nařízení (ES) č. 247/2006;

d) 65 % na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006.

5. Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 144 Destilace vedlejších výrobků

1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle D části II přílohy XIII, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 147.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 145 Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 6 a 22 až 24 nařízení (ES) č. 73/2009, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Pododdíl IVProcesní ustanovení

ČLÁNEK 146 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo, že programy podpory dosáhnou svých cílů a že dojde k cílenému použití evropských fondů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla:

a) pro odpovědnost za výdaje mezi datem obdržení programů podpory a změn v programech podpory a datem jejich použitelnosti;

b) pro kritéria způsobilosti podpůrných opatření, druh výdajů a operace způsobilé pro podporu, opatření nezpůsobilá pro podporu a maximální úroveň podpory na jednotlivá opatření;

c) pro změny v programech podpory poté, co se začaly používat;

d) pro požadavky a prahové hodnoty záloh, včetně požadavku na jistotu v případě, kdy je vyplacena záloha;

e) obsahující obecná ustanovení a definice pro účely tohoto oddílu;

f) s cílem zabránit zneužití podpůrných opatření, včetně omezení k zabránění dvojího financování projektů;

g) podle kterých producenti stáhnou vedlejší produkty vinifikace, pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pro dobrovolnou certifikaci palíren;

h) která stanoví požadavky, včetně konkrétních kontrol, které mají provést členské státy v rámci provádění podpůrných opatření, a rovněž omezení a kontroly k zajištění soudržnosti s oblastí působnosti podpůrných opatření;

i) pro pozastavení plateb Komisí v případě, že členský stát nedodrží ohlašovací povinnost nebo pokud se zdá, že hlášení je nesprávné;

j) týkající se plateb příjemcům, včetně plateb prostřednictvím zprostředkovatelů pojištění v případě podpory stanovené v článku 142, vracení neoprávněné vyplacených částek, vnitrostátních sankcí a situací vytvořených uměle pro účely plateb.

Článek 147 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s tímto oddílem a týkající se:

a) požadavků na oznamování programů podpory, včetně obsahu, formátu, harmonogramu, lhůt a způsobů oznamování, a na odpovídající finanční plánování, jakož i požadavků týkajících se revizí programů;

b) sdělení v souvislosti se státní podporou;

c) postupů pro podání žádosti a výběr;

d) hodnocení podporovaných opatření;

e) výpočtu a platby podpory na zelenou sklizeň a destilaci vedlejších výrobků;

f) požadavků na finanční řízení a kontroly podpůrných opatření členskými státy;

g) pravidel pro soudržnost opatření;

h) pravidel pro určení nesouladu a pro snížení, zrušení nebo náhradu částek pro účely článku 145.

Oddíl VIIIZvláštní ustanovení pro odvětví včelařských produktů

ČLÁNEK 148 Oblast působnosti

1. Ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní program na dobu tří let (dále jen „včelařský program“).

2. Členské státy mohou vyplácet zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod. Tyto podpory oznamují členské státy Komisi spolu s předložením včelařského programu podle článku 152.

Článek 149 Včelařský program

Ve včelařských programech mohou být obsažena tato opatření:

a) technická pomoc včelařům a sdružením včelařů;

b) kontrola varroázy;

c) racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e) opatření na obnovu včelstev v Unii;

f) spolupráce se subjekty specializovanými na provádění aplikovaných výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů.

Na opatření financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005 se včelařský program nevztahuje.

Článek 150 Studie o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství

Za účelem získání nároku na spolufinancování poskytované podle čl. 151 odst. 1 vypracují členské státy studii o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství na svém území.

Článek 151 Financování

1. Unie stanoví spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

2. Výdaje na opatření přijatá v rámci včelařských programů uhradí členské státy do 15. října každého roku.

Článek 152 Konzultace

Včelařský program je vypracován v úzké spolupráci se zástupci organizací včelařů a včelařských družstev. Předkládá se Komisi ke schválení.

Článek 153 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo cílené používání fondů Unie určených pro včelařství, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout:

a) pravidla týkající se závazků, které se vztahují k obsahu vnitrostátních programů a studií uvedených v článku 150, a

b) podmínky pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů v Unii.

Článek 154 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů

a) přijmout pravidla o oznamování vnitrostátních programů a úprav těchto programů členskými státy, včetně plánů sledování;

b) přijmout pravidla, která zajistí, že se na opatření financovaná v rámci včelařských programů zároveň nevztahují platby v rámci jiného režimu Unie, a pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

c) schválit včelařské programy předložené členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie;

d) na základě informací od členských států aktualizovat statistiku týkající se počtu úlů.

Oddíl IXPodpory v odvětví bource morušového

ČLÁNEK 155 Podpora poskytovaná chovatelům bource morušového

1. Pro chov bource morušového kódu KN ex 0106 90 00 a vajíček bource morušového kódu KN ex 0511 99 85 v Unii je poskytována podpora Unie.

2. Podpora se poskytuje chovatelům bource morušového pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen.

3. Členské státy jsou oprávněny poskytovat podporu pouze chovatelům, kteří dodali své boxy s vajíčky prostřednictvím schváleného subjektu a kteří po úspěšném ukončení chovu dodali schválenému subjektu vyprodukované zámotky.

4. Opatření týkající se stanovení podpory na každý používaný box s vajíčky bource morušového přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 156 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo účinné používání evropských fondů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro:

a) minimální množství vajíček a jiné podmínky týkající se úspěšného chovu uvedeného v čl. 155 odst. 2;

b) podmínky, které musí dodržet schválené subjekty uvedené v čl. 155 odst. 3.

Článek 157 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto oddílem a týkající se:

a) žádostí o podporu a průvodních dokladů;

b) snížení podpory v případě pozdního předložení žádostí;

c) kontrol schválených subjektů prováděných členskými státy podle čl. 155 odst. 3;

d) oznámení členských států.

HLAVA IIPRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

[KAPITOLA IPravidla týkající se uvádění na trh

Oddíl IObchodní normy

PODODDÍL I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 158 Oblast působnosti

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení vztahující se na produkty uvedené v příloze I a na zemědělský líh podle části I přílohy II, jakož i předpisy přijaté ve veterinářském a v potravinářském odvětví s cílem zajistit u produktů dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat a lidí, stanoví tento oddíl pravidla týkající se obecné obchodní normy a obchodních norem podle odvětví a/nebo produktů pro produkty uvedené v příloze I a zemědělský líh uvedený v části I přílohy II.

PODODDÍL II OBECNÁ OBCHODNÍ NORMA

ČLÁNEK 159 Soulad s obecnou obchodní normou

1. Pro účely tohoto nařízení splňuje produkt „obecnou obchodní normu“, pokud je řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2. Pokud obchodní normy podle pododdílu III a směrnic Rady 2000/36/ES[26], 2001/112/ES[27], 2001/113/ES[28], 2001/114/ES[29], 2001/110/ES[30], 2001/111/ES[31] nebyly stanoveny, produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení, které jsou připraveny pro maloobchodní prodej jako potraviny určené pro lidskou spotřebu podle čl. 3 sedmého pododstavce nařízení (ES) č. 178/2002, lze uvést na trh pouze v případě, že splňují obecnou obchodní normu.

3. Je-li produkt určený k uvedení na trh v souladu s případnou platnou normou přijatou některou z mezinárodních organizací uvedených v příloze XI, považuje se za produkt splňující obecnou obchodní normu.

Článek 160 Přenesené pravomoci

Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout a pozměnit požadavky týkající se obecné obchodní normy podle čl. 159 odst. 1 a pravidla o souladu podle odstavce 3 uvedeného článku či se od nich odchýlit, aby reagovala na změny situace na trhu a zohlednila zvláštnost každého odvětví.

Pododdíl III Obchodní normy podle odvětví nebo produktů

ČLÁNEK 161 Obecná zásada

Produkty, pro něž byly stanoveny obchodní normy podle odvětví nebo produktů, lze uvést na trh v Unii pouze v souladu s těmito normami.

Článek 162 Stanovení a obsah

1. Aby zohlednila očekávání spotřebitelů a přispěla ke zlepšení hospodářských podmínek produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, jakož i ke zlepšení jejich jakosti, může Komise ve všech stádiích uvádění na trh přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci obchodní normy podle odvětví nebo produktů uvedené v článku 158, jakož i odchylky od použití těchto norem či výjimky z jejich uplatnění, s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám a vyvíjející se poptávce spotřebitelů, zohlednit vývoj u příslušných mezinárodních norem a zabránit vytváření překážek při inovaci produktů.

2. Obchodní normy uvedené v odstavci 1 se mohou případně týkat požadavků na:

a) definici, označení a/nebo obchodní názvy jiné než ty, jež jsou stanoveny v tomto nařízení a seznamech jatečně upravených těl a jejich částí, na něž se použije příloha XII;

b) klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;

c) odrůdu nebo plemeno či obchodní typ;

d) úpravu a obchodní názvy, označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, obaly, rok sklizně a použití zvláštních názvů;

e) kritéria, jako jsou vzhled, soudržnost, zmasilost, vlastnosti produktu;

f) zvláštní látky použité v produkci nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;

g) způsob hospodaření a produkční metody, včetně enologických postupů a souvisejících správních pravidel, a provozní okruh;

h) scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;

i) metody ošetření a teplotu;

j) místo hospodaření a/nebo původ;

k) četnost sběru, dodávky, konzervaci a manipulaci;

l) identifikaci nebo evidenci producenta a/nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával;

m) procentní podíl obsahu vody;

n) omezení, pokud jde o použití některých látek a/nebo postupů;

o) zvláštní použití;

p) obchodní dokumentaci, průvodní dokumenty a rejstříky, které mají být vedeny;

q) skladování, dopravu;

r) ověřovací řízení;

s) podmínky odbytu, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami podle odvětví nebo podle produktů uvedených v odstavci 1 a/nebo definicemi, označeními a/nebo obchodními názvy uvedenými v článku 163, jakož i nakládání s vedlejšími produkty;

t) lhůty;

u) oznámení členských států, oznámení různých zařízení příslušným orgánům členských států a pravidla pro získávání statistických údajů o trzích s různými produkty.

3. Obchodní normy podle odvětví nebo produktů uvedené v odstavci 1 se stanoví, aniž jsou dotčena ustanovení o nepovinných údajích o jakosti obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady [ nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů ], a přitom se zohlední:

a) charakteristické znaky dotčených produktů;

b) potřeba zajistit podmínky snadného uvádění těchto produktů na trh;

c) zájem spotřebitelů získávat přiměřené a srozumitelné informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni;

d) případně metody k určení jejich fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností;

e) doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty.

Článek 163 Definice, označení a/nebo obchodní názvy pro některá odvětví a/nebo produkty

1. Definice, označení a/nebo obchodní názvy stanovené v příloze XII se použijí na tato odvětví nebo produkty:

a) olivový olej a stolní olivy;

b) víno;

c) hovězí a telecí maso;

d) mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu;

e) drůbeží maso;

f) roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu.

2. Definice, označení a/nebo obchodní názvy stanovené v příloze XII lze v Unii použít pouze pro uvádění na trh u produktů, které splňují odpovídající požadavky stanovené v příloze XII.

3. V zájmu přizpůsobení vyvíjející se poptávce spotřebitelů, zohlednění technického pokroku a zabránění vzniku překážek při inovaci produktů může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout nezbytné změny definic a obchodních názvů stanovených v příloze XII, odchylek od nich a jejich výjimek.

Článek 164 Přípustná odchylka

S cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých odvětví může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout přípustnou odchylku od každé normy; je-li překročena, má se zato, že normu nesplnila celá šarže produktů.

Článek 165 Enologické postupy

1. Pokud Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) doporučila a zveřejnila analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků, a pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, použijí se tyto metody a pravidla.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV přijme odpovídající metody a pravidla Komise podle čl. 162 odst. 2 písm. g).

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

2. Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína v Unii se použijí pouze enologické postupy povolené v souladu s přílohou XIII a stanovené v čl. 162 odst. 2 písm. g) a čl. 168 odst. 2 a 3.

První pododstavec se nevztahuje na:

a) hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu;

b) hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

Výrobky v odvětví vína se vyrábějí v Unii v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XIII.

Výrobky v odvětví vína uvedené na seznamu v části II přílohy XII, které byly podrobeny enologickým postupům, jež Unie nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XIII, nelze v Unii uvádět na trh.

3. Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 162 odst. 2 písm. g) Komise:

a) vychází z enologických postupů a analytických metod doporučených a zveřejněných OIV a z výsledků pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

b) zohledňuje ochranu lidského zdraví;

c) bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého ustáleného očekávání a vnímání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

d) dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

e) zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

f) dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a omezení stanovená v příloze XIII.

Článek 166 Moštové odrůdy

1. Výrobky uvedené v části II přílohy XII a vyrobené v Unii se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2 tohoto článku.

2. S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

a) daná odrůda náleží k druhu réva vinná ( Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis ;

b) odrůda není jednou z těchto: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odst. 2 prvním pododstavci.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.

4. Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecko-výzkumné a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

a) moštových odrůd, které nejsou zatříděné, pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 3;

b) moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) a b), pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 3.

5. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

Článek 167 Zvláštní použití vína

S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 166 odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle části II přílohy XII, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

Článek 168 Vnitrostátní pravidla pro některé produkty a/nebo některá odvětví

1. Bez ohledu na čl. 162 odst. 1 mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla stanovující různé jakostní třídy pro roztíratelné tuky. Tato pravidla musí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností výrobků a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

Členské státy, které využijí tuto možnost stanovenou v prvním pododstavci, zabezpečí, aby na výrobcích ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být za nediskriminačních podmínek používána označení odpovídající kritériím uvedeným v těchto pravidlech.

2. Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Unie, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

3. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4.

4. V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určit podmínky pro použití odstavců 1, 2 a 3, jakož i podmínky držení, oběhu a použití výrobků získaných pokusnými postupy uvedenými v odstavci 3.

Pododdíl IV Obchodní normy vztahující se na dovoz a vývoz

ČLÁNEK 169 Obecná ustanovení

S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti některých zemědělských produktů může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vymezit podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež poskytují rovnocennou míru souladu s požadavky Unie týkajícími se obchodních norem a které jsou způsobilé pro opatření odchylující se od článku 161, a určit pravidla vztahující se na uplatnění obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

Článek 170 Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

1. Pokud dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v pododdílu II oddílu II této kapitoly a v definicích a obchodních názvech podle článku 163 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Unie.

2. Pokud dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Unií podle tohoto nařízení a opatření přijatých podle tohoto nařízení.

3. Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b) zprávu o výsledku rozboru vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, z níž výrobek pochází, je-li výrobek určen k přímé lidské spotřebě.

Pododdíl VSpolečná ustanovení

ČLÁNEK 171 Vnitrostátní kontroly

Členské státy mohou provést kontroly založené na analýze rizika, aby ověřily, zda produkty odpovídají pravidlům stanoveným v tomto oddíle, a případně uplatní správní sankce.

Článek 172 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout všechna nezbytná opatření související s tímto oddílem a zejména:

a) stanovit prováděcí pravidla pro obecnou obchodní normu;

b) stanovit prováděcí pravidla pro definice a obchodní názvy stanovené v příloze XII;

c) sestavit seznam produktů uvedených v části III bodu 5 druhém pododstavci přílohy XII a v části VI šestém pododstavci písm. a) přílohy XII na základě předběžných seznamů produktů, jež členské státy považují za produkty, které na jejich území odpovídají produktům uvedeným v části III bodu 5 druhém pododstavci přílohy XII a v části VI šestém pododstavci písm. a) přílohy XII, a které zašlou Komisi;

d) stanovit prováděcí pravidla pro obchodní normy podle odvětví nebo produktů, včetně prováděcích pravidel pro odběr vzorků a analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků;

e) stanovit pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;

f) stanovit pravidla pro provedení kontrol souladu s obchodními normami podle odvětví nebo produktů;

g) stanovit pravidla pro určení přípustné odchylky;

h) přijmout ustanovení vztahující se na orgány příslušné k provedení kontrol souladu, jakož i na obsah, četnost a fáze uvádění produktu na trh, na něž se tyto kontroly uplatní;

i) přijmout pravidla nezbytná k provedení odchylky stanovené v článku 169.]

Oddíl IIOznačení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína

PODODDÍL I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 173 Oblast působnosti

1. Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 části II přílohy XII se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2. Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

a) ochraně oprávněných zájmů

i) spotřebitelů a

ii) výrobců;

b) zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a

c) podpoře výroby jakostních výrobků při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

Pododdíl IIOznačení původu a zeměpisná označení

ČLÁNEK 174 Definice

1. Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

a) „označením původu“ název regionu, konkrétního místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 173 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) jeho jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,

ii) hrozny, ze kterých se vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv) získává se z odrůd druhu réva vinná ( Vitis vinifera L.);

b) „zeměpisným označením“ označení odkazující na region, konkrétní místo nebo ve výjimečných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 173 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu,

ii) nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv) získává se z odrůd druhu réva vinná ( Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis .

2. Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

a) označují víno;

b) odkazují na zeměpisný název;

c) splňují požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a

d) podléhají postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně v Unii v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

Článek 175 Obsah žádostí o ochranu

1. Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

a) název, který se má chránit;

b) jméno a adresa žadatele;

c) specifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a

d) jednotný dokument shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

2. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

a) název, který se má chránit;

b) popis vína (vín):

i) u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti vína,

ii) u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností vína;

c) případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě vína (vín) a příslušná omezení pro výrobu vína (vín);

d) vymezení příslušné zeměpisné oblasti;

e) maximální hektarový výnos;

f) označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se víno (vína) vyrábí;

g) podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 174 odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 174 odst. 1 písm. b) bodě i);

h) příslušné požadavky stanovené v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech, anebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Unie;

i) název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

Článek 176 Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi

1. Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 175 údaje, které potvrzují, že daný název je chráněn v zemi původu.

2. Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3. Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Unie nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Unie.

Článek 177 Žadatelé

1. Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2. Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3. Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 178 Předběžné vnitrostátní řízení

1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení vín pocházejících z Unie v souladu s článkem 174 podléhají předběžnému vnitrostátnímu postupu v souladu s tímto článkem.

2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3. Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4. Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Unie, žádost zamítne.

5. Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

a) zveřejní jednotný dokument a specifikaci výrobku alespoň na internetu a

b) postoupí Komisi žádost o ochranu obsahující tyto informace:

i) jméno a adresu žadatele;

ii) jednotný dokument uvedený v čl. 175 odst. 1 písm. d);

iii) prohlášení členského státu, že žádost podaná žadatelem podle jeho názoru splňuje požadované podmínky, a

iv) odkaz na zveřejnění uvedené v písmenu a).

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) se poskytují v některém z úředních jazyků Unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6. Členské státy zavedou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s článkem 118f nařízení (ES) č. 1234/2007 a s tímto článkem od 1. srpna 2009.

7. Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Článek 179 Přezkum prováděný Komisí

1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2. Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 178 odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3. Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 o zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie jednotného dokumentu podle čl. 175 odst. 1 písm. d) a odkazu na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 178 odst. 5.

4. Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle nejsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů o zamítnutí žádosti.

Článek 180 Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 179 odst. 3 může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 181 Rozhodnutí o ochraně

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, po ukončení řízení o námitce uvedeného v článku 180 prostřednictvím prováděcích aktů buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Unie, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Článek 182 Homonyma

1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno v Unii na základě práva Unie týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3. Nestanoví-li rozhodnutí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, aby se zohlednily stávající postupy pro označování.

4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 174 nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008[32] a naopak.

Článek 183 Důvody zamítnutí ochrany

1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal v Unii běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, zejména

a) ke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;

b) k příslušným právním předpisům Unie nebo vnitrostátním právním předpisům.

2. Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Článek 184 Vztah k ochranným známkám

1. Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 185 odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v části II přílohy XII, pokud byla o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2. Aniž je dotčen čl. 183 odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 185 odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Unie přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES[33] nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009[34].

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Článek 185 Ochrana

1. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu

i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

ii) pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d) všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3. Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení se v Unii nesmí stát druhovými ve smyslu čl. 183 odst. 1.

4. Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Článek 186 Rejstřík

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Článek 187 Určení příslušného orgánu

1. Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontroly dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004[35].

2. Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3. Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

Článek 188 Ověření souladu se specifikacemi

1. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem v Unii, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během úpravy vína nebo po ní

a) příslušný orgán nebo orgány uvedené v čl. 187 odst. 1 nebo

b) jeden nebo více subjektů odpovědných za ověření ve smyslu čl. 2 bodu 5 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobku v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během úpravy vína a po ní

a) jeden nebo více orgánů veřejné moci určených třetí zemí nebo

b) jeden nebo více subjektů pro certifikaci.

3. Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a musí podle nich být schváleny.

4. Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 189 Změny specifikace výrobku

1. Žadatel, který splňuje podmínky článku 177, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 175 odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2. Pokud navrhovaná změna vyžaduje jednu nebo více změn v jednotném dokumentu uvedeném v čl. 175 odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 178 až 181. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne, zda schválí žádost bez použití postupu stanoveného v čl. 179 odst. 2 a článku 180, a v případě schválení zveřejní údaje uvedené v čl. 179 odst. 3.

3. Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jednotného dokumentu, použijí se tato pravidla:

a) pokud se zeměpisná oblast nachází v určitém členském státě, vyjádří se tento stát ke změně a v případě kladného stanoviska zveřejní pozměněnou specifikaci výrobku a sdělí Komisi schválené změny a jejich odůvodnění;

b) pokud se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, rozhodne o schválení navrhované změny Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Článek 190 Zrušení ochrany

1. Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 178 až 181 se použijí obdobně.

Článek 191 Stávající chráněné názvy vín

1. Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002[36] jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku stanoveného v článku 186 tohoto nařízení.

2. Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

a) formální část uvedenou v čl. 175 odst. 1;

b) vnitrostátní rozhodnutí o schválení.

3. Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku stanoveného v článku 186.

4. Článek 190 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 174.

Článek 192 Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Článek 193 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednily zvláštnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout:

a) zásady pro vymezení zeměpisné oblasti a

b) definice, omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

2. Aby se zajistila jakost a vysledovatelnost výrobků, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit podmínky, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky, jak je uvedeno v čl. 175 odst. 2 písm. h).

3. Aby se zajistila oprávněná práva a zájmy producentů nebo hospodářských subjektů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) vymezit, ve kterých případech může jednotlivý producent požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;

b) přijmout omezení, pokud jde o druh žadatele, který může požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;

c) přijmout konkrétní opatření, která se týkají se vnitrostátních postupů použitelných na přeshraniční žádosti;

d) určit datum předložení žádosti;

e) určit datum, od kterého začíná ochrana;

f) stanovit podmínky, za nichž se změna považuje za menší ve smyslu čl. 189 odst. 2;

g) určit datum, ke kterému změna vstoupí v platnost.

4. Aby se zajistila přiměřená ochrana, Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout omezení týkající se chráněného názvu.

5. S cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vymezit opatření, která v tomto ohledu provedou členské státy.

6. S cílem zajistit účinnost kontrol stanovených v tomto pododdíle může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout nezbytná opatření týkající se oznamování hospodářských subjektů příslušným orgánům.

7. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty a příslušné orgány nebudou dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout přechodná ustanovení, která se týkají:

a) názvů vín uznaných členskými státy do 1. srpna 2009 jako označení původu nebo zeměpisná označení;

b) předběžného vnitrostátního řízení;

c) vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem a

d) změny specifikace výrobku.

Článek 194 Prováděcí pravomoci

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem, pokud jde o:

a) informace poskytované ve specifikaci výrobku, pokud jde o souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným produktem;

b) zveřejňování rozhodnutí o ochraně nebo zamítnutí žádosti o ochranu;

c) vytvoření a vedení rejstříku uvedeného v článku 186;

d) přeměnu z chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení;

e) podávání přeshraničních žádostí;

f) kontroly a ověření prováděná členskými státy, včetně testování.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem a týkající se postupu, včetně přípustnosti, pro přezkum žádostí o ochranu nebo o schválení změny označení původu nebo zeměpisného označení a rovněž postupu, včetně přípustnosti, pro žádosti o námitku, zrušení nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných názvů vín, zejména pokud jde o:

a) vzory dokladů a formát pro předávání;

b) lhůty;

c) podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu s žádostí.

Článek 195 Prováděcí akty přijímané bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1

V případě, že je žádost považována za nepřípustnou, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 o zamítnutí žádosti jako nepřípustné.

Pododdíl IIITradiční výrazy

ČLÁNEK 196 Definice

„Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 173 odst. 1 pro označení

a) skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva nebo

b) výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

Článek 197 Ochrana

1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v článku 196.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2. Tradiční výrazy nesmějí v Unii zdruhovět.

Článek 198 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistila přiměřená ochrana, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout ustanovení týkající se jazyka a způsobu psaní chráněného výrazu.

2. Aby se zajistila oprávněná práva a zájmy producentů nebo hospodářských subjektů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vymezit:

a) druh žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu tradičního výrazu;

b) podmínky platnosti žádosti o uznání tradičního výrazu;

c) důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu;

d) rozsah ochrany, včetně vztahu k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd;

e) důvody pro zrušení tradičního výrazu;

f) datum předložení žádosti.

3. Aby se zohlednily zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout podmínky, za nichž mohou být tradiční výrazy používány pro produkty z třetích zemí, a stanovit odchylky od článku 196.

4. S cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných tradičních výrazů může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci upřesnit opatření, která v tomto ohledu provedou členské státy.

Článek 199 Prováděcí pravomoci

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto pododdílem a týkající se postupu, včetně přípustnosti, pro přezkum žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu, včetně přípustnosti, pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:

a) vzory dokladů a formát pro předávání;

b) lhůty;

c) podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu s žádostí.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o přijetí nebo zamítnutí žádosti o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o změnu chráněného výrazu nebo zrušení ochrany tradičního výrazu.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví ochranu tradičních výrazů, pro které byla žádost o ochranu přijata, zejména tím, že je zatřídí podle čl. 196 písm. a) nebo b) a zveřejní definici a/nebo podmínky použití.

Článek 200 Prováděcí akty přijímané bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1

V případě, že je žádost považována za nepřípustnou, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 o zamítnutí žádosti jako nepřípustné.

Oddíl IIIOznačování a obchodní úprava v odvětví vína

ČLÁNEK 201 Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;

b) „obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

Článek 202 Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 2008/95/ES, směrnice Rady 89/396/EHS[37], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES[38] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES[39] pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Článek 203 Povinné údaje

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy XII, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II příloh XII;

b) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

i) výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii) název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

c) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

d) uvedení provenience;

e) název stáčírny nebo, v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína, název výrobce nebo prodejce;

f) u dovážených vín název dovozce a

g) v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:

a) pokud je na etiketě uveden tradiční výraz podle čl. 196 písm. a) nebo

b) za výjimečných okolností, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, aby zajistila dodržování stávajících postupů pro označování.

Článek 204 Nepovinné údaje

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 203 odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

a) ročník sklizně;

b) název moštové odrůdy nebo odrůd;

c) v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 203 odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;

d) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy podle čl. 196 písm. b);

e) symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;

f) údaje o některých výrobních metodách;

g) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

2. Aniž je dotčen čl. 182 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

a) členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a ověřovací postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;

b) členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminujících kritérií a s náležitým ohledem na poctivou hospodářskou soutěž u vín vyrobených z moštových odrůd na jejich území vypracovat seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud

i) hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název dané moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,

ii) příslušné kontroly by nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic členského státu;

c) směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy nebo odrůd, ledaže se dotyčné členské státy rozhodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů.

Článek 205 Jazyky

1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 203 a 204 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 196 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

Článek 206 Vymáhání

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 203 odst. 1 neoznačený v souladu s tímto oddílem se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

Článek 207 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistil soulad s horizontálními předpisy, které se týkají označování a obchodní úpravy, a zvážily zvláštnosti odvětví vína, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout definice, pravidla a omezení týkající se:

a) jiných údajů o obchodní úpravě a použití označování než těch, které jsou stanoveny v tomto oddíle;

b) některých povinných údajů, zejména:

i) výrazů použitých pro formulaci povinných údajů a podmínek jejich použití,

ii) výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínky jejich použití,

iii) ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se povinných údajů,

iv) ustanovení, která povolují další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 203 odst. 2, pokud jde o vynechání odkazu na druh výrobku z révy vinné, a

v) ustanovení o použití jazyků;

c) nepovinných údajů, zejména:

i) výrazů použitých pro formulaci nepovinných údajů a podmínek jejich použití,

ii) ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se nepovinných údajů;

d) obchodní úpravy, zejména:

i) podmínek pro použití některých tvarů lahví a seznamu některých zvláštních tvarů lahví,

ii) podmínek pro použití druhů lahví a uzávěrů pro „šumivá vína“,

iii) ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se obchodní úpravy,

iv) ustanovení o použití jazyků.

2. Aby se zajistila účinnost certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů stanovených v tomto oddíle, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout v tomto ohledu nezbytná opatření.

3. S cílem zajistit oprávněné zájmy hospodářských subjektů může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení a jejichž příslušné označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky uvedené v čl. 178 odst. 5.

4. Aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout přechodná ustanovení, pokud jde o víno uvedené na trh a označené před 1. srpnem 2009.

5. S cílem zabránit uvádění na trh Unie nebo vývozu výrobků, které nejsou označeny v souladu s tímto oddílem, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vymezit opatření, která v tomto ohledu provedou členské státy.

6. Aby se zohlednily zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout odchylky od tohoto oddílu.

Článek 208 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout všechna nezbytná opatření související s tímto oddílem a týkající se postupů, oznámení a technických kritérií.

KAPITOLA IIOrganizace producentů, seskupení producentů, mezioborové organizace a organizace hospodářských subjektů

Oddíl IObecné zásady

ČLÁNEK 209 Organizace producentů

Členské státy uznají organizace producentů, které

a) založili producenti z jednoho z těchto odvětví:

i) chmele,

ii) olivového oleje a stolních oliv,

iii) ovoce a zeleniny, pokud jde o zemědělce pěstující jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takových produktů určených výhradně ke zpracování,

[(iv) mléka a mléčných výrobků,]

v) bource morušového;

b) byly vytvořeny z podnětu producentů samých;

c) sledují určitý cíl, který zejména může a v odvětví ovoce a zeleniny musí být zaměřen na jednu z těchto oblastí:

i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

ii) koncentraci nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh,

iii) optimalizaci produkčních nákladů a stabilizaci cen producentů.

Členské státy mohou rovněž uznat organizace producentů založené producenty v kterémkoli odvětví uvedeném v článku 1, avšak neuvedeném v odst. 1 písm. a) tohoto článku, za podmínek stanovených v písmenech b) a c) uvedeného odstavce.

Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, jež zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

a) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv, výroby samotné, uvádění výrobků na trh a ochrany životního prostředí;

b) poskytovali údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy a vývoj trhu;

c) platili sankce v případě porušení závazků vyplývajících ze stanov.

V odvětví vína mohou být sledovány zejména tyto zvláštní cíle ve smyslu prvního pododstavce písm. c):

a) podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a výrobních technik šetrných k životnímu prostředí;

b) podpora iniciativ k řízení vedlejších výrobků při výrobě vína a nakládání s odpady, zvláště za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti;

c) výzkum zaměřený na udržitelné metody výroby a na rozvoj trhu;

d) přispívání ke splnění programů podpory podle hlavy I kapitoly IV oddílu VII této části.

Článek 210 Mezioborové organizace

1. Členské státy uznají mezioborové organizace, které

a) sdružují zástupce hospodářských činností spojených s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětví

i) olivového oleje a stolních oliv,

ii) tabáku;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

c) sledují určitý cíl, který se může zejména týkat:

i) koncentrace a koordinace dodávek a uvádění produktů svých členů na trh,

ii) společného přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu,

iii) podpory racionalizace a zlepšení produkce a zpracování,

iv) provádění výzkumu zaměřeného na udržitelné metody produkce a rozvoj trhu.

2. Pokud mezioborové organizace uvedené v odstavci 1 vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1.

3. Navíc k odstavci 1 členské státy s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny rovněž uznají a s ohledem na odvětví vína mohou uznat mezioborové organizace, které:

a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětvích uvedených v návětí;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmenu a);

c) vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více, nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny dvě nebo více, z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů, a aniž jsou dotčena jiná odvětví, v odvětví vína s ohledem na lidské zdraví a zájmy spotřebitelů:

i) zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu,

ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu,

iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie,

iv) plnější využívání potenciálu vyprodukovaného ovoce a zeleniny a produkčního potenciálu odvětví vína,

v) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí;

vi) hledání postupů k omezení používání prostředků na ochranu rostlin a jiných průmyslových prostředků a k zajištění jakosti produktů a ochrany půdy a vod,

vii) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšování jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh a s ohledem na odvětví vína rovněž ve fázi vinifikace,

viii) využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení,

ix) propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce,

x) s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny stanovení pravidel, pokud jde o pravidla pro produkci a uvádění produktů na trh, která jsou uvedena v příloze XIV bodech 2 a 3 a která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla,

xi) s ohledem na odvětví vína:

- informování o zvláštních vlastnostech vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením,

- podporování střídmé a zodpovědné konzumace vína a informování o škodlivých účincích konzumace alkoholu v nebezpečné míře,

- provádění akcí na propagaci vína, zejména ve třetích zemích.

[4. Členské státy mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které

a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětví mléka a mléčných výrobků;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmenu a);

c) vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více z následujících činností a zohledňují přitom zájmy spotřebitelů:

i) zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu, včetně zveřejňování statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální nebo vnitrostátní úrovni,

ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví mléka a mléčných výrobků na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu,

iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie,

iv) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí,

v) hledání postupů omezujících používání veterinárních léčivých přípravků a jiných průmyslových prostředků,

vi) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšování jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh,

vii) využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení, a

viii) propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce.]

Článek 211 Společná ustanovení o organizacích producentů a mezioborových organizacích

1. Článek 209 a čl. 210 odst. 1 se použijí, aniž je dotčeno uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, o němž rozhodují členské státy na základě vnitrostátního práva a v souladu s právem Unie, v kterémkoli odvětví uvedeném v článku 1 a neuvedeném v čl. 209 prvním pododstavci písm. a) ani v čl. 210 odst. 1.

2. Organizace producentů uznané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 865/2004, (ES) č. 1952/2005 a (EHS) č. 707/76 se považují za uznané organizace producentů podle článku 209 tohoto nařízení.

Mezioborové organizace uznané nebo schválené podle nařízení (EHS) č. 2077/92 a (ES) č. 865/2004 se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 210 tohoto nařízení.

Článek 212 Organizace hospodářských subjektů

Pro účely tohoto nařízení organizace hospodářských subjektů zahrnují uznané organizace producentů, uznané mezioborové organizace a uznané organizace dalších hospodářských subjektů v odvětví olivového oleje a stolních oliv nebo jejich sdružení.

Oddíl IIPravidla týkající se organizací producentů, mezioborových organizací a seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

PODODDÍL I STANOVY A UZNÁNÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTů

ČLÁNEK 213 Stanovy organizací producentů

1. Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny zavazují její členy, aby zejména:

a) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně informování o produkci, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

b) byli, v souvislosti s produkcí každého z produktů uvedených v čl. 209 odst. 1 písm. a) bodu iii) daným podnikem, členem pouze jedné organizace producentů;

c) prodávali svou veškerou dotyčnou produkci prostřednictvím organizace producentů;

d) poskytovali údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy, sklizená množství, výnosy a přímé prodeje;

e) platili finanční příspěvky stanovené ve stanovách pro potřebu zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 120.

2. Bez ohledu na odst. 1 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací:

a) prodat přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nejvýše pevně stanovený procentní podíl své produkce nebo produktů, přičemž tento procentní podíl je stanoven členskými státy nejméně na 10 %;

b) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem tržní produkce jejich organizace;

c) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které z důvodu své povahy běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

3. Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

a) postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odstavci 1;

b) předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

c) pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

d) sankce za porušení buď povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení finančních příspěvků, nebo pravidel stanovených organizací producentů;

e) pravidla přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství;

f) účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

4. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 214 Uznání

1. Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob, které o uznání požádají, pokud:

a) mají za cíl používání pěstitelských postupů, produkčních technologií a postupů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny a zachování nebo podpory biologické rozmanitosti, a splňují požadavky článků 209 a 213 a poskytnou o tom příslušné doklady;

b) sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, které stanoví členské státy, a poskytnou o tom příslušné doklady;

c) existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti z časového hlediska i z hlediska účinnosti a koncentrace nabídky, přičemž členské státy mohou rozhodnout, které produkty nebo skupiny produktů uvedené v čl. 209 odst. 1 písm. a) bodu iii) by měly být pokryty organizací producentů;

d) svým členům účinně umožňují přijímat technickou pomoc při používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;

e) v případě potřeby svým členům účinně poskytují technické prostředky nezbytné pro shromažďování, skladování, obalovou úpravu a uvádění jejich produkce na trh;

f) zajišťují řádné obchodní a účetní vedení svých činností a

g) nezaujímají dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

2. Členské státy:

a) rozhodují o udělení uznání organizaci producentů do tří měsíců od obdržení žádosti doložené všemi nezbytnými doklady;

b) pravidelně kontrolují, zda organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání jejich uznání;

c) oznamují Komisi jednou za rok všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

Pododdíl IISdružení organizací producentů a seskupení producentů

ČLÁNEK 215 Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny

Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud:

a) členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto činnosti účinně vykonávat, a

b) sdružení nezaujímá dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

Ustanovení čl. 213 odst. 4 se použije obdobně.

Článek 216 Svěření činností vnějším subjektům

Členské státy mohou povolit uznané organizaci producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo uznanému sdružení organizací producentů v uvedeném odvětví, aby některé ze svých činností svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud členskému státu dostatečně doloží, že se jedná o vhodný způsob pro dosahování cílů dotyčné organizace producentů nebo dotyčného sdružení organizací producentů.

Článek 217 Seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

1. V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Unie podle čl. 349 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 mohou být z podnětu zemědělců, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů v odvětví ovoce a zeleniny nebo těchto produktů určených výhradně ke zpracování, zakládána seskupení producentů jako právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob za účelem uznání za organizaci producentů.

Těmto seskupením producentů může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání za organizaci producentů podle článku 209.

Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

2. Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.

Pododdíl IIIRozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

ČLÁNEK 218 Rozšíření působnosti pravidel

1. Je-li organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

a) pravidla uvedená v čl. 213 odst. 1 písm. a);

b) pravidla nezbytná k provádění opatření uvedených v čl. 121 odst. 2 písm. c).

První pododstavec se použije za předpokladu, že dotyčná pravidla:

a) jsou v platnosti již nejméně jeden hospodářský rok;

b) jsou zahrnuta v taxativním seznamu v příloze XIV,

c) jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.

Podmínka uvedená v druhém pododstavci písm. a) se však nepoužije, jsou-li dotčenými pravidly pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XIV. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

2. Pro účely tohoto pododdílu se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát musí provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

3. Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani produkci ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007.

4. Pravidla, jejichž působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu:

a) nesmějí působit újmu jiným producentům v dotyčném členském státě nebo v Unii;

b) se nesmějí použít, pokud se jich přímo netýkají, na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před začátkem hospodářského roku, s výjimkou pravidel informování o produkci uvedených v čl. 213 odst. 1 písm. a);

c) musí být slučitelná s platnými pravidly Unie a vnitrostátními pravidly.

5. Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007, nebylo-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

Článek 219 Oznamování

Členské státy neprodleně sdělí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu podle čl. 218 odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

Článek 220 Zrušení rozšíření působnosti pravidel

Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 218 odst. 1:

a) pokud zjistí, že dané rozšíření působnosti na další producenty vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 39 Smlouvy;

b) pokud zjistí, že se na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty, vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije až ode dne tohoto zjištění;

c) pokud na základě kontroly zjistí, že nebyl dodržen tento pododdíl.

Článek 221 Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Použije-li se čl. 218 odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí:

a) správních nákladů vyplývajících z použití pravidel uvedených v čl. 218 odst. 1;

b) nákladů na výzkum, studie trhu a propagaci prodeje vynaložených organizací nebo sdružením, ze kterých mají prospěch všichni producenti daného obvodu.

Článek 222 Rozšíření působnosti pravidel sdružení organizací producentů

Pro účely tohoto pododdílu se jakýkoli odkaz na organizace producentů považuje rovněž za odkaz na uznaná sdružení organizací producentů.

Pododdíl IVMezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny

ČLÁNEK 223 Uznání a odnětí uznání

1. Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že:

a) provádějí svou činnost v jednom nebo více regionech dotčeného členského státu;

b) představují významný podíl produkce, obchodu nebo zpracování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny v dotyčném regionu nebo regionech a v případě, že se jedná o více regionů, jsou schopny v každé daném regionu prokázat minimální úroveň reprezentativnosti každého z odvětví, která sdružují;

c) vykonávají dvě nebo více činností uvedených v čl. 210 odst. 3 písm. c);

d) samy se nezabývají produkcí ani zpracováním ovoce a zeleniny nebo výrobků z ovoce a zeleniny ani jejich uváděním na trh;

e) nejsou zapojeny do žádných dohod, rozhodnutí ani jednání ve vzájemné shodě podle čl. 285 odst. 4.

2. Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

3. Členské státy:

a) rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti, k níž jsou přiloženy nezbytné doklady;

b) pravidelně kontrolují, zda mezioborové organizace dodržují podmínky pro udělení uznání, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání uznání;

c) odebírají uznání, pokud

i) již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto pododdílu,

ii) se mezioborová organizace podílí na dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě podle čl. 285 odst. 4, aniž tím jsou dotčeny další sankce, které je třeba uložit podle vnitrostátního práva,

iii) mezioborová organizace nedodrží oznamovací povinnost uvedenou v čl. 285 odst. 2;

d) oznamují Komisi ve lhůtě dvou měsíců všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

4. Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 210 odst. 3 písm. c) za podmínek stanovených tímto nařízením.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podmínky, za kterých členské státy podávají Komisi zprávy o činnostech mezioborových organizací, a četnost těchto zpráv.

6. Komise může na základě kontrol požádat členský stát prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 o odnětí uznání.

7. Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 224. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

Článek 224 Rozšíření působnosti pravidel

1. Je-li mezioborová organizace působící v jednom nebo více stanovených regionech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčném regionu nebo regionech a nejsou členy této organizace.

2. Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v daném regionu nebo regionech členského státu. Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více regionů, musí mezioborová organizace prokázat minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která v každém z dotčených regionů sdružuje.

3. Pravidla, u nichž lze požádat o rozšíření jejich působnosti na další hospodářské subjekty:

a) se musí týkat jednoho z těchto cílů:

i) informování o produkci a trhu,

ii) pravidel produkce, která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla,

iii) vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Unie,

iv) pravidel uvádění produktů na trh,

v) pravidel ochrany životního prostředí,

vi) opatření na podporu a využívání potenciálu produktů,

vii) opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

b) musí platit již nejméně jeden hospodářský rok;

c) mohou být závazná nejvýše po dobu tří hospodářských roků;

d) nesmějí působit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Unii.

Podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se však nepoužije, pokud dotčenými pravidly jsou pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XIV. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

4. Pravidla uvedená v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze XIV. Pravidla uvedená v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovený region nebo regiony uvedené v odstavci 1.

Článek 225 Oznámení a zrušení rozšíření působnosti pravidel

1. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jednom nebo více stanovených regionech podle čl. 224 odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

2. Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 323 odst. 1 o každém oznámení o rozšíření působnosti mezioborových dohod.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 220.

Článek 226 Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Je-li působnost pravidel pro jeden nebo více produktů rozšířena a jestliže jednu nebo více činností podle čl. 224 odst. 3 písm. a) vykonává uznaná mezioborová organizace a jsou-li tato pravidla v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, rozhodnout, že jednotlivci nebo seskupení, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí organizaci uhradit v plné nebo částečné výši částku rovnou veškerým finančním příspěvkům zaplaceným jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností.

Oddíl IIIPravidla týkající se organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví vína

ČLÁNEK 227 Uznání

1. Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, jež obsahuje tyto údaje:

a) pokud jde o organizace producentů:

i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v článku 209,

ii) důkaz, že má minimální počet členů stanovený daným členským státem,

iii) důkaz, že disponuje minimálním množstvím tržní produkce stanoveným daným členským státem,

iv) důkaz, že je schopna řádně vykonávat své činnosti z hlediska trvání a efektivnosti a o soustředění nabídky,

v) důkaz, že účinně umožňuje svým členům získat technickou pomoc nezbytnou pro využití pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí;

b) pokud jde o mezioborové organizace:

i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v čl. 210 odst. 3,

ii) důkaz, že je činná v jednom nebo více regionech daného území,

iii) důkaz, že zastupuje významnou část výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, nebo obchodu s nimi,

iv) důkaz, že nevyrábí ani nezpracovává produkty odvětví vína ani je neuvádí na trh.

2. Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 210 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3. Ustanovení čl. 214 odst. 2 a čl. 223 odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

a) lhůty uvedené v čl. 214 odst. 2 písm. a) a čl. 223 odst. 3 písm. a) činí čtyři měsíce;

b) žádosti o uznání uvedené v čl. 214 odst. 2 písm. a) a čl. 223 odst. 3 písm. a) se podávají členskému státu, ve kterém má daná organizace ústředí;

c) roční oznámení podle čl. 214 odst. 2 písm. c) a čl. 223 odst. 3 písm. d) se podávají do 1. března každého roku.

Oddíl IVPravidla pro mezioborové organizace v odvětví tabáku

ČLÁNEK 228 Placení příspěvků nečleny

1. Jestliže jednu nebo více činností podle odstavce 2 vykonává uznaná mezioborová organizace v odvětví tabáku a jsou-li tyto činnosti v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, nebo pokud bylo uznání uděleno Komisí, Komise, bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1, rozhodnout, že jednotlivci nebo skupiny, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí mezioborové organizaci uhradit v plné nebo částečné výši příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností, s výjimkou správních nákladů jakékoli povahy.

2. Činnosti podle odstavce 1 sledují některý z těchto cílů:

a) výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

b) studie zaměřené na zlepšení jakosti tabákových listů a baleného tabáku;

c) hledání způsobů pěstování s použitím menšího množství rostlinolékařských přípravků zaručujících ochranu půdy a životního prostředí.

3. Dotyčné členské státy oznámí Komisi rozhodnutí, která zamýšlejí učinit podle odstavce 1. Tato rozhodnutí mohou být uplatněna teprve po uplynutí lhůty tří měsíců od oznámení Komisi. Komise může v této lhůtě tří měsíců prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 požádat, aby byl návrh rozhodnutí zcela nebo částečně zamítnut, jestliže se prosazovaný obecný hospodářský zájem nejeví jako odůvodněný.

4. Jsou-li činnosti vykonávané mezioborovou organizací uznanou Komisí podle této kapitoly v obecném hospodářském zájmu, oznámí Komise dotčeným členským státům svůj návrh rozhodnutí, k němuž se tyto státy vyjádří ve lhůtě dvou měsíců.

[Oddíl V

ORGANIZACE PRODUCENTů V ODVěTVÍ MLÉKA A MLÉčNÝCH VÝROBKů

ČLÁNEK 229 Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. O smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělců zpracovatelům syrového mléka, nebo odběrateli ve smyslu čl. 311 odst. 1 druhého pododstavce mohou jednat organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, které jsou uznány podle článku 209, jménem svých členů – zemědělců –, a to pokud jde o jejich celou nebo částečnou společnou produkci.

2. Vyjednávání organizace producentů může probíhat:

a) ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

b) ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;

c) pokud celkový objem syrového mléka, kterého se jednání dané organizace producentů týká, nepřekročí:

i) 3,5 % celkové produkce v Unii a

ii) 33 % celkové vnitrostátní produkce některého členského státu, kterého se týkají jednání příslušné organizace producentů, a

iii) 33 % celkové kombinované vnitrostátní produkce všech členských států, kterých se týkají jednání příslušné organizace producentů;

d) pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem, a

e) pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí.

3. Pro účely tohoto článku se každým odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení organizací producentů. V zájmu zajištění vhodného způsobu monitorování těchto sdružení může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro podmínky uznávání těchto sdružení.

4. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejnovější informace, které má k dispozici.

5. Odchylně od odst. 2 písm. c) bodů ii) a iii) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v druhém pododstavci i v případě, že limit ve výši 33 % nebyl překročen, v jednotlivých případech rozhodnout, že jednání organizací producentů se nemůže uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo závažnému negativnímu vlivu na malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

Pokud se týká jednání týkajících se produkce více členských států, přijímá Komise rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1. V ostatních případech rozhodnutí přijímá vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v prvním a druhém pododstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

6. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ orgán uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy[40];

b) „malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.]

Oddíl VIProcesní pravidla

ČLÁNEK 230 Přenesené a prováděcí pravomoci

1. Aby se zajistilo jasné vymezení cílů a odpovědnosti organizací producentů, seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny, organizací hospodářských subjektů v odvětví olivového oleje a stolních oliv a mezioborových organizací tak, aby přispívaly k účinnosti kroků těchto organizací a seskupení, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla týkající se:

a) konkrétních cílů těchto seskupení a organizací, stanov, uznání, struktury, právní subjektivity, členství, velikosti, odpovědnosti a činností těchto seskupení a organizací, účinku uznání, zrušení uznání, odchylek od minimální velikosti a rovněž sloučení;

b) rozšíření působnosti některých pravidel mezioborových organizací na nečleny;

c) nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů včetně správní pomoci, kterou poskytují příslušné orgány v případě přeshraniční spolupráce;

d) svěření činností vnějším subjektům a poskytování technických prostředků organizacemi producentů nebo seskupeními organizací producentů;

e) minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizace producentů;

f) odchylek od požadavků stanovených v článcích 209, 210 a 212;

g) sankcí v případě nedodržení kritérií pro uznání.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s touto kapitolou, a týkající se zejména:

a) oznámení, která mají podat členské státy;

b) žádostí o uznání organizace producentů;

c) provádění plánů uznání seskupeními producentů;

d) rozšíření uznání;

e) kontrol a ověřování.

ČÁST IIIOBCHOD S TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I Obecná ustanovení

Článek 231 Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:

a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu;

b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 232 Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, jak je stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku [41] (dále jen „kombinovaná nomenklatura“), a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v příloze III a části II přílohy XII, se přejímá do společného celního sazebníku.

KAPITOLA II Dovoz

Oddíl I Dovozní licence

Článek 233 Dovozní licence

Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní licence povinné podle tohoto nařízení, může s ohledem na potřebu dovozních licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování dovozu dotyčných produktů dovoz do Unie jednoho nebo více produktů z těchto odvětví podléhat předložení dovozní licence:

a) obilovin;

b) rýže;

c) cukru;

d) osiva;

e) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o produkty kódů KN 1509, 1510 00, 0709 90 39, 0711 20 90, 2306 90 19, 1522 00 31 a 1522 00 39;

f) lnu a konopí, pokud jde o konopí;

g) ovoce a zeleniny;

h) výrobků z ovoce a zeleniny;

i) banánů;

j) vína;

k) živých rostlin;

l) hovězího a telecího masa;

m) mléka a mléčných výrobků;

n) vepřového masa;

o) skopového a kozího masa;

p) vajec;

q) drůbežího masa;

r) zemědělského lihu.

Článek 234 Vydávání licencí

Členské státy vydají dovozní licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provedení této kapitoly.

Článek 235 Platnost

Dovozní licence jsou platné na celém území Unie.

Článek 236 Jistota

1. Nestanoví-li Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 238 jinak, je vydání licencí podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

2. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

Článek 237 Zvláštní jistota v odvětví vína

1. V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu vypočítá Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí prostřednictvím prováděcích aktů, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

2. Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky přijaté podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy a uvedené v oddílu B odst. 5 nebo oddílu C části II přílohy XIII, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.

Článek 238 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednil rozvoj obchodu a vývoj na trhu, potřeby dotyčných trhů a případně sledování dovozu dotyčných výrobků, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit:

a) seznam výrobků odvětví uvedených v článku 233, které podléhají předložení dovozní licence;

b) případy a situace, za nichž se předložení dovozní licence nevyžaduje, a to na základě celního statusu dotyčných výrobků, obchodních ujednání, která se mají dodržet, účelu operací, právního statusu žadatele a daného množství.

2. S cílem vymezit hlavní prvky režimu dovozních licencí může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) stanovit práva a povinnosti vyplývající z licence, její právní účinky, včetně možnosti přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet, a uvedení původu a provenience v případech, kde je to povinné;

b) stanovit, aby vydání licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo předložení dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti výrobků;

c) přijmout pravidla pro převod licence nebo případně omezení tohoto převodu;

d) přijmout pravidla nezbytná pro spolehlivost a účinnost režimu licencí a situace, ve kterých je nutná konkrétní správní pomoc mezi členskými státy, aby se zamezily nebo vyřešily podvody či nesrovnalosti;

e) určit případy a situace, ve kterých se nevyžaduje složení jistoty.

Článek 239 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme veškerá nezbytná opatření související s tímto oddílem, včetně pravidel pro:

a) předkládání žádostí a vydávání licencí a jejich použití;

b) dobu platnosti licence a výši skládané jistoty;

c) důkazy, že byly splněny požadavky související s používáním licencí;

d) vydávání náhradních licencí a duplikátů licencí;

e) zacházení s licencemi členskými státy a výměnu informací nezbytných pro řízení režimu.

Oddíl IIDovozní cla a dávky

ČLÁNEK 240 Dovozní cla

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na produkty uvedené v článku 1 sazby dovozního cla stanovené ve společném celním sazebníku.

Článek 241 Výpočet dovozních cel pro obiloviny

1. Odchylně od článku 240 se dovozní clo na produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 kromě hybridů k setí rovná intervenční ceně platné pro tyto produkty při dovozu a zvýšené o 55 %, snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro dotyčnou zásilku. Toto clo však nesmí překročit smluvní celní sazbu stanovenou na základě kombinované nomenklatury.

2. Dovozní clo uvedené v odstavci 1 vypočítá Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 na základě reprezentativních dovozních cen CIF stanovených pravidelně pro produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 242 Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži

1. Odchylně od článku 240 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1 dovozní clo na loupanou rýži kódu KN 1006 20 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 1 přílohy XV.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2. Při výpočtu dovozu podle bodu 1 přílohy XV se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 v odpovídajícím referenčním období, s výjimkou dovozních licencí pro rýži Basmati podle článku 243.

3. Roční referenční množství je 449 678 tun. Částečné referenční množství za každý hospodářský rok odpovídá polovině ročního referenčního množství.

Článek 243 Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži Basmati

Odchylně od článku 240 se na odrůdy loupané rýže Basmati kódů KN 1006 20 17 a 1006 20 98 uvedených v příloze XVI vztahuje nulová sazba dovozního cla za podmínek stanovených Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle článků 249 a 250.

Článek 244 Výpočet dovozních cel pro omletou rýži

1. Odchylně od článku 240 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 dovozní clo na poloomletou a celoomletou rýži kódu KN 1006 30 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 2 přílohy XV.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2. Pro výpočet dovozu podle bodu 2 přílohy XV je třeba zohlednit množství, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 1006 30 v odpovídajícím referenčním období.

Článek 245 Výpočet dovozních cel pro zlomkovou rýži

Odchylně od článku 240 dovozní clo u zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.

Článek 246 Režim vstupní ceny pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

1. Závisí-li použití celní sazby společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 podle produktu a původu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo popřípadě na jiných trzích.

Komise však může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

2. Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí prostřednictvím prováděcích aktů, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.

3. Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v celním prohlášení v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo se vypočte s použitím příslušných ustanovení celních předpisů za podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle článku 249 a 250.

Článek 247 Dodatečná dovozní cla

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit produkty v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy, na která se při dovozu podléhajícímu celní sazbě stanovené v článcích 240 až 246 použije dodatečné dovozní clo, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, jestliže:

a) se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Unií Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

b) objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených podle potřeby jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2. Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud je nepravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3. Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Unie s tímto produktem.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 stanovit reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel v rámci pravidel přijatých podle čl. 250 písm. d).

Článek 248 Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu produktů uvedených v čl. 55 odst. 2 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů pro určitá množství zcela nebo částečně pozastavit ukládání dovozních cel na:

a) cukr kódu KN 1701;

b) isoglukosu kódů KN 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30.

Článek 249 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své závazky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout požadavek na složení jistoty pro dovoz konkrétních druhů vysoce jakostních obilovin a rýže Basmati.

2. Aby se zajistilo řádné fungování režimu rýže Basmati, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určit další požadavky, které musí hospodářské subjekty splnit s cílem předložit žádost o dovozní licenci podle článku 243.

3. Aby se zohlednily zvláštnosti odvětví obilovin, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci minimální požadavky na jakost nezbytné pro získání snížené sazby dovozního cla.

Článek 250 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout:

a) pokud jde o článek 241:

i) cenové kotace, které mají být vzaty v úvahu,

ii) možnost poskytnout, pokud se to v konkrétním případě ukáže jako vhodné, hospodářským subjektům příležitost znát před příchodem dotyčných zásilek clo, které by se použilo;

b) nezbytná pravidla pro ověření správného používání cel uvedených v článku 243 s cílem zkontrolovat znaky a jakost dovážených produktů a rovněž opatření, která se mají přijmout v případě konkrétních obtíží, jež se vyskytnou při používání režimu;

c) pokud jde o článek 246, pravidla pro výpočet paušální dovozní hodnoty, zaznamenávání cen, určování reprezentativních trhů a pro vstupní cenu;

d) pokud jde o článek 247, další pravidla nezbytná pro použití odstavce 1 uvedeného článku;

e) ustanovení pro ověření znaků a jakosti dovezených produktů.

Oddíl IIISpráva dovozních kvót

ČLÁNEK 251 Celní kvóty

1. Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v článku 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy nebo z jiných aktů přijatých podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy, otevírá a spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle článků 253, 254 a 255.

2. Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

c) metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).

3. Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Unie a nutnost zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 252 Zvláštní ustanovení

1. Pokud jde o dovozní kvótu 54 703 tun zmrazeného hovězího a telecího masa kódů KN 0202 20 30, 0202 30 a 0206 29 91, které je určené pro zpracování, může Evropský parlament a Rada v souladu s postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanovit, že se tato kvóta na základě přepočítacího koeficientu 4,375 zcela nebo částečně vztahuje na odpovídající množství jakostního masa.

2. V případě celní kvóty na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celní kvóty na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska pravidla uvedená v článku 253 navíc obsahují ustanovení nezbytná pro dovoz podle celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a jejich odbytu na trzích těchto členských států.

Článek 253 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistil rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci dovozní celní kvóty, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) stanoví podmínky a požadavky na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci dovozní celní kvóty. Dotčená ustanovení mohou vyžadovat minimální zkušenosti s obchodem s třetími zeměmi a jim na roveň postavenými územími nebo se zpracovatelskou činností, vyjádřené jako minimální množství a období v daném odvětví trhu. Tato ustanovení mohou obsahovat zvláštní ustanovení vyhovující potřebám a postupům platným v určitém odvětví, zejména s ohledem na využití a potřeby zpracovatelského odvětví;

b) přijme ustanovení týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení převodu v rámci správy dovozní celní kvóty.

2. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své závazky, a zaručilo použití dohod nebo závazků Unie, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) podmínit účast na dovozní celní kvótě složením jistoty;

b) přijmout pravidla nezbytná pro spolehlivost a účinnost režimu licencí, zejména pokud jde o situace, ve kterých je nutná konkrétní správní pomoc mezi členskými státy; sem patří rovněž ustanovení o závazku členských států oznamovat údaje a informace;

c) přijmout pravidla pro předcházení podvodům a nesrovnalostem, která stanoví mimo jiné placení konkrétních sankcí a vyloučení dotyčných hospodářských subjektů z účasti na celní kvótě úměrně ke zjištěným podvodům a nesrovnalostem.

Článek 254 Prováděcí pravomoci

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:

a) roční celní kvóty, a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení a určí způsob správy, který má být použit;

b) pravidla pro použití zvláštních ustanovení obsažených v dohodě nebo aktu o přijetí dovozního režimu, v případě potřeby zejména pro:

i) záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ výrobku,

ii) uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v bodě i),

iii) předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí,

iv) určení a použití produktů;

c) dobu platnosti licencí nebo povolení;

d) výše jistoty;

e) pravidla pro zveřejňování informací a sdělení.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit:

a) používání licencí a v případě potřeby konkrétní pravidla týkající se zejména podmínek, za nichž se předkládají žádosti o dovoz a udělují povolení v rámci celní kvóty;

b) sledování dovozního režimu.

Článek 255 Prováděcí akty přijímané bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijme ustanovení k řízení postupu s cílem zajistit, aby množství dostupná v rámci dovozní celní kvóty nebyla překročena, zejména stanovením koeficientu přidělení u každé žádosti při dosažení dostupných množství, zamítnutím dosud projednávaných žádostí a v případě potřeby pozastavit předkládání žádostí.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijmout ustanovení pro přerozdělení nevyužitých množství.

Oddíl IVZvláštní ustanovení pro některé produkty

PODODDÍL I ZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZ V ODVěTVÍCH OBILOVIN A RÝžE

ČLÁNEK 256 Dovoz směsí různých obilovin

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I se stanoví takto:

a) skládá-li se směs ze dvou uvedených obilovin, použije se dovozní clo

i) pro složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi,

ii) pro složku, která podléhá vyššímu dovoznímu clu, pokud žádná ze dvou složek netvoří alespoň 90 % hmotnostních směsi;

b) skládá-li se směs z více než dvou takových obilovin a každá obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro tyto obiloviny i v případě, že je částka dovozního cla pro více obilovin totožná.

Pokud jediná obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se dovozní clo použitelné pro tuto obilovinu;

c) ve všech případech, na které se nevztahují písmena a) a b), se použije nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro obiloviny obsažené v dané směsi, a to i v případě, že je částka dovozního cla pro dvě nebo více obilovin totožná.

Článek 257 Dovoz směsí obilovin a rýže

Pro směsi složené z jedné nebo více obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I a z jednoho či více produktů uvedených v části II písm. a) a b) přílohy I se použije dovozní clo použitelné pro složku, která podléhá nejvyššímu dovoznímu clu.

Článek 258 Dovoz směsí rýže

Pro směsi složené buď z rýže, jež patří do několika různých skupin nebo stupňů zpracování, anebo z rýže, která patří do jedné či více různých skupin nebo stupňů zpracování, a ze zlomkové rýže se použije dovozní clo použitelné pro

a) složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi;

b) složku, která podléhá vyššímu dovoznímu clu, pokud žádná ze složek netvoří alespoň 90 % hmotnostních směsi.

Článek 259 Uplatnění sazebního zařazování

Pokud nelze použít způsob stanovení dovozního cla podle článků 256, 257 a 258, určí se dovozní dávka použitelná pro směsi uvedené v těchto článcích podle sazebního zařazení těchto směsí.

Pododdíl IIRežim dovozu pro cukr

ČLÁNEK 260 Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

1. Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci se stanoví pro Unii ve výši 2 489 735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

2. Jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v provozu v Portugalsku, je považováno za zařízení sloužící výlučně k rafinaci.

3. Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být dovezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavce 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije na první tři měsíce každého hospodářského roku.

Článek 261 Přenesené pravomoci

Aby se zajistilo, že dovezený cukr určený k rafinaci je rafinován v souladu s tímto pododdílem, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout:

a) některé definice pro fungování dovozních režimů uvedených v článku 260;

b) podmínky a požadavky na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty;

c) pravidla pro ukládané správní sankce.

Článek 262 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná pravidla pro důkazy a doklady, které se mají předložit, pokud jde o požadavky na dovoz a povinnosti hospodářských subjektů, zejména rafinerií zabývajících se výhradně rafinací.

Pododdíl IIIZvláštní ustanovení pro dovoz konopí

ČLÁNEK 263 Dovoz konopí

1. Do Unie se mohou dovážet níže uvedené produkty, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:

a) surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 splňující podmínky stanovené v článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009;

b) semena odrůd konopí kódu KN ex 1207 99 15 určená k výsevu, u kterých je prokázáno, že obsah tetrahydrokannabinolu nepřesahuje hodnotu stanovenou podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009;

c) semena konopí kódu KN 1207 99 91, která nejsou určena k výsevu, dovážená výhradně dovozci schválenými členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.

2. Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 318, podléhá dovoz produktů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku do Unie kontrole, která ověřuje dodržování podmínek podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější opatření přijatá členskými státy v souladu se smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

Pododdíl IVZvláštní ustanovení pro dovoz chmele

ČLÁNEK 264 Dovoz chmele

1. Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny z třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené v Unii nebo z takových produktů získané.

2. Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení o původu vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině původu podle článku 117 nařízení (ES) č. 1234/2007, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3. Aby se snížila administrativní zátěž, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit podmínky, za nichž se nepoužijí povinnosti týkající se osvědčení rovnocennosti a označování obalů.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla týkající se tohoto článku, včetně pravidel pro uznání osvědčení rovnocennosti a kontroly dovozu chmele.

Oddíl VOchrana a aktivní zušlechťovací styk

ČLÁNEK 265 Ochranná opatření

1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 [42] a (ES) č. 625/2009[43].

2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady a v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 218 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí prostřednictvím prováděcích aktů do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. V naléhavých případech Komise přijme rozhodnutí v souladu s čl. 323 odst. 2.

Přijatá opatření se neprodleně oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

4. Ochranná opatření Unie přijatá podle článku 3 zruší nebo změní Komise prostřednictvím prováděcích aktů. V naléhavých případech přijme Komise rozhodnutí v souladu s čl. 323 odst. 2.

Článek 266 Pozastavení režimu zušlechťovacího styku a aktivního zušlechťovacího styku

1. Pokud je trh Unie narušen režimem zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jimi mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastavit používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí prostřednictvím prováděcích aktů do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. V naléhavých případech Komise přijme rozhodnutí v souladu s čl. 323 odst. 2.

Přijatá opatření se neprodleně oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

2. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Evropský parlament a Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.

KAPITOLA IIIVývoz

Oddíl IVývozní licence

Článek 267 Vývozní licence

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může s ohledem na potřebu vývozních licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování vývozu dotyčných produktů, vývoz z Unie jednoho nebo více produktů z těchto odvětví podléhat předložení vývozní licence:

a) obilovin;

b) rýže;

c) cukru;

d) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o olivový olej uvedený v části VII písm. a) přílohy I;

e) ovoce a zeleniny;

f) výrobků z ovoce a zeleniny;

g) vína;

h) hovězího a telecího masa;

i) mléka a mléčných výrobků;

j) vepřového masa;

k) skopového a kozího masa;

l) vajec;

m) drůbežího masa;

n) zemědělského lihu.

2. Články 234, 235 a 236 se použijí obdobně.

Článek 268 Přenesené pravomoci

1. Aby se zohlednil rozvoj obchodu a vývoj na trhu, potřeby dotyčných trhů a případně sledování vývozu dotyčných výrobků, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit:

a) seznam výrobků odvětví uvedených v čl. 267 odst. 1, které podléhají předložení vývozní licence;

b) případy a situace, za nichž se předložení vývozní licence nevyžaduje, a to na základě celního statusu dotyčných výrobků, účelu operací, právního statusu žadatele a daného množství.

2. S cílem vymezit hlavní prvky režimu vývozních licencí může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) stanovit práva a povinnosti vyplývající z licence, její právní účinky, včetně možnosti přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti vyvážet, a uvedení místa určení v případech, kde je to povinné;

b) přijmout pravidla pro převod licence nebo případně omezení tohoto převodu;

c) přijmout pravidla nezbytná pro spolehlivost a účinnost režimu licencí a situace, ve kterých je nutná konkrétní správní pomoc mezi členskými státy, aby se zamezily nebo vyřešily případy podvodů;

d) určit případy a situace, ve kterých se nevyžaduje složení jistoty.

Článek 269 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme veškerá nezbytná pravidla související s tímto oddílem, včetně pravidel pro:

a) předkládání žádostí a vydávání licencí a jejich použití;

b) dobu platnosti licencí a výši skládané jistoty;

c) důkazy, že byly splněny požadavky související s používáním licencí;

d) vydávání náhradních licencí a duplikátů licencí;

e) zacházení s licencemi členskými státy a výměnu informací nezbytných pro řízení režimu.

Článek 270 Prováděcí akty přijímané bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 omezit množství, pro která mohou být vydány licence, odmítnout požadovaná množství a pozastavit podávání žádostí s cílem řídit trh, na kterém jsou požadována velká množství.

Oddíl IIVývozní náhrady

ČLÁNEK 271 Oblast působnosti vývozních náhrad

1. V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami v Unii pokryt vývozní náhradou pro:

a) produkty vyvážené bez dalšího zpracování v těchto odvětvích:

i) obilovin,

ii) rýže,

iii) cukru, pokud jde o produkty uvedené v části III písm. b), c), d) a g) přílohy I,

iv) hovězího a telecího masa,

v) mléka a mléčných výrobků,

vi) vepřového masa,

vii) vajec,

viii) drůbežího masa;

b) produkty uvedené v písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) vyvážené ve formě zboží uvedeného v přílohách XVII a XVIII.

Pokud jde o mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě produktů uvedených v části IV přílohy XVII, poskytují se vývozní náhrady pouze pro produkty uvedené v části XVI písm. a) až e) a g) přílohy I.

2. Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží uvedené v přílohách XVII a XVIII nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

3. V míře nezbytné pro zohlednění zvláštní povahy výroby některých lihovin získávaných z obilovin, včetně jejich dlouhé doby zrání, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout opatření týkající se způsobilosti produktů a hospodářských subjektů pro vývozní náhrady, zejména definic a vlastností produktů, a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad s ohledem na proces zrání dotyčných produktů.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná opatření týkající se tohoto článku, včetně technických a procesních požadavků na vnitrostátní kontroly produktů uvedených v odstavci 3.

5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 stanovit koeficient pro úpravu vývozní náhrady u produktů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

Článek 272 Přidělování vývozních náhrad

Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělí způsobem, který:

a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozu z Unie, aniž by vedl k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;

c) vylučuje jakoukoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

Článek 273 Stanovení vývozní náhrady

1. Vývozní náhrady jsou stejné pro celou Unii. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy.

2. Opatření týkající se stanovení výše náhrad přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 274 Poskytování vývozní náhrady

1. Náhrady pro produkty uvedené v čl. 271 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

2. Pro produkty uvedené v odstavci 1 se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci, případně částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení, a pokud jde o rozlišené náhrady, částka, která je platná ke stejnému dni

a) pro místo určení uvedené v licenci nebo

b) případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí překročit částku pro místo určení uvedené v licenci.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijmout vhodná opatření, aby zamezila zneužívání pružnosti stanovené v tomto odstavci. Tato opatření se mohou zejména týkat postupu pro podávání žádostí a oznámení, která musí vývozci provést.

3. Aby se zohlednily zvláštnosti obchodních a přepravních podmínek v případě násadových vajec a jednodenních kuřat, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci rozhodnout, že vývozní licence mohou být uděleny dodatečně.

4. Aby se zajistila rovnost přístupu vývozců výrobků uvedených v příloze I Smlouvy a z nich vyrobených výrobků k vývozním náhradám, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci rozhodnout o použití odstavců 1 a 2 na zboží uvedené v čl. 271 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto odstavcem.

5. Aby se snížila administrativní zátěž humanitárních organizací činných v sociální oblasti, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci povolit odchylky od odstavců 1 a 2 u produktů, pro něž jsou vývozní náhrady hrazeny v rámci potravinové pomoci.

6. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že

a) produkty byly vyvezeny z Unie;

b) v případě rozlišené náhrady produkty dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b).

7. Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit další podmínky pro poskytování vývozních náhrad, aby se zabránilo odklonu obchodu, zejména podmínku, že:

a) náhrady se vyplácejí pouze na produkty pocházející z EU;

b) výše náhrad u dovážených produktů je omezena na dovozní cla, pokud jsou tato cla nižší než použitelná náhrada.

Článek 275 Vývozní náhrady pro živá zvířata v odvětví hovězího a telecího masa

1. Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, jsou poskytování a výplata vývozní náhrady pro živá zvířata podmíněny dodržením právních předpisů Unie pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména předpisů na ochranu zvířat během přepravy.

2. S cílem podnítit vývozce k dodržování dobrých životních podmínek zvířat a umožnit příslušným orgánům ověřit správné výdaje vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno požadavky na dodržování dobrých životních podmínek zvířat, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci

a) přijme ustanovení týkající se dodržování požadavků na dobré životní podmínky zvířat mimo celní území Unie a jejich ověřování a hlášení, včetně využití nezávislých třetích stran;

b) stanovit sankce pro platbu nebo vrácení vývozní náhrady z důvodu nedodržení zákonných požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto článkem.

Článek 276 Vývozní limity

Dodržování závazků týkajících se objemů, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, se zajišťuje na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na příslušné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z Dohody WTO o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

Článek 277 Přenesené pravomoci

1. Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty dodrží závazky vyplývající z účasti na nabídkových řízeních, určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci hlavní požadavek pro uvolnění licenčních jistot pro nabízené vývozní náhrady.

2. Aby se minimalizovala administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit prahové hodnoty, pod nimiž se nemusí vyžadovat předložení vývozní licence, a stanovit místa určení, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci.

3. S cílem zohlednit praktické skutečnosti, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a s cílem pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a poslední platbou vývozní náhrady může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout opatření týkající se:

a) dalšího termínu náhrady;

b) důsledků pro platbu vývozní náhrady v případě, že kód výrobku nebo místo určení uvedené v licenci není v souladu s vlastním výrobkem nebo místem určení;

c) záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty;

d) kontrol a důkazů v případě pochybností o skutečném místě určení výrobků, včetně možnosti zpětného dovozu na celní území Unie;

e) míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

4. Aby se zajistilo, že výrobky využívající vývozních náhrad jsou vyvezeny z celního území Unie, aby se zabránilo jejich návratu na toto území a aby se minimalizovala administrativní zátěž hospodářských subjektů při vytváření a předkládání důkazu, že výrobky s náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout opatření týkající se:

a) lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup;

b) zpracování, kterému mohou být výrobky s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny;

c) důkazu o dosažení místa určení pro rozlišené náhrady;

d) prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni;

e) podmínek pro schválení důkazu o dosažení místa určení pro rozlišené náhrady nezávislými třetími stranami.

5. Aby se zohlednily zvláštnosti různých odvětví, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout konkrétní požadavky a podmínky pro hospodářské subjekty a pro výrobky způsobilé pro vývozní náhradu.

6. Aby se umožnilo přizpůsobení vývoji ve zpracovatelském průmyslu, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci změnit přílohu XVII s ohledem na kritéria uvedená v čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1216/2009[44].

7. Aby se zajistila rovnost zacházení s vývozci výrobků uvedených v příloze I Smlouvy a z nich vyrobených výrobků, pokud jde o podmínky pro vývozní náhrady, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pravidla pro použití čl. 274 odst. 5, 6 a 7 na výrobky uvedené v čl. 271 odst. 1 písm. b) s ohledem na ustanovení nařízení (ES) č. 1216/2009.

Článek 278 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná opatření související s tímto oddílem a zejména:

a) pro přerozdělování dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt;

b) pro sledování, zda činnosti, na které mohou být vyplaceny náhrady a všechny ostatní částky vztahující se na vývozní operace, byly skutečně vykonány a řádně provedeny, včetně fyzických kontrol a kontroly dokladů;

c) pro výrobky uvedené v čl. 271 odst. 1 písm. b).

Oddíl IIISpráva vývozních kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků

ČLÁNEK 279 Správa celních kvót otevřených třetími zeměmi

1. Pokud dohoda uzavřená podle článku 218 Smlouvy stanoví celkovou nebo částečnou správu celní kvóty otevřené třetí zemí pro mléko a mléčné výrobky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout konkrétní opatření, aby byla požadovaná kvóta využita v souladu s cíli dotyčné mezinárodní dohody.

2. Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty a aby bylo zaručeno plné využití možností v rámci příslušné kvóty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

c) metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme nezbytná ustanovení pro správu kvót otevřených v souladu s tímto oddílem.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijme ustanovení pro řízení procesu s cílem:

a) zaručit, aby množství dostupná v rámci kvót otevřených v souladu s tímto oddílem nebyla překročena;

b) přerozdělit nevyužitá množství.

Oddíl IVZvláštní zacházení při dovozu do třetích zemí

ČLÁNEK 280 Osvědčení pro produkty podléhající při dovozu do třetí země zvláštnímu zacházení

1. Při vývozu produktů, které mohou při dodržení určitých podmínek v souladu s dohodami uzavřenými Unií podle článku 218 Smlouvy podléhat při dovozu do určité třetí země zvláštnímu zacházení, vystaví příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole potvrzení, že dané podmínky jsou splněny.

2. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů veškerá nezbytná opatření související s odstavcem 1.

Oddíl VZvláštní ustanovení pro živé rostliny

ČLÁNEK 281 Minimální vývozní ceny

1. Aby se zohlednil vývoj na trhu pro každý z produktů v odvětví živých rostlin kódu KN 0601 10 může být každoročně včas před začátkem obchodního období stanovena jedna nebo více minimálních cen pro vývoz do třetích zemí. Opatření týkající se stanovení minimálních cen přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Vývoz těchto produktů je povolen pouze za cenu, která se rovná stanovené minimální ceně pro příslušný produkt nebo která ji převyšuje.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná správní opatření týkající se odst. 1 prvního pododstavce se zřetelem k závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy.

Oddíl VIPasivní zušlechťovací styk

ČLÁNEK 282 Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

1. Pokud je trh Unie narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí prostřednictvím prováděcích aktů do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. V naléhavých případech Komise přijme rozhodnutí v souladu s čl. 323 odst. 2.

Přijatá opatření se neprodleně oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

2. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Evropský parlament a Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.

ČÁST IVPRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

KAPITOLA I Pravidla vztahující se na podniky

Článek 283 Použití článků 101 až 106 Smlouvy

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se články 101 až 106 Smlouvy a jejich prováděcí pravidla, s výhradou článků 284, 285, 286 [a 287] tohoto nařízení, na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy, které se týkají produkce produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a obchodu s nimi.

Článek 284 Výjimky

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 283 tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení náležejících jednomu členskému státu, které se zabývají produkcí nebo prodejem zemědělských produktů nebo využíváním společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud Komise neshledá, že brání hospodářské soutěži a ohrožují cíle uvedené v článku 39 Smlouvy.

2. Po konzultaci členských států a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkoumání Soudního dvora Evropské unie stanovit, které dohody, rozhodnutí a postupy splňují podmínky uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 přijme rozhodnutí, které se zveřejní.

Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků.

3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

Článek 285 Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví ovoce a zeleniny

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 210 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů neshledala, že dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Unie.

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s právními předpisy Unie jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést v jakékoli formě k rozdělení trhů uvnitř Unie;

b) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

c) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

d) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen, aniž jsou dotčeny činnosti vykonávané mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Unie;

e) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V tomto případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu kdykoliv vydat stanovisko o neslučitelnosti.

Článek 286 Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví tabáku

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací v odvětví tabáku, jejichž účelem je naplňovat cíle podle čl. 210 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, pokud

a) tyto dohody a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 ve lhůtě tří měsíců po obdržení všech požadovaných údajů neshledala, že tyto dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly hospodářské soutěže Unie.

Během této tříměsíční lhůty nesmějí být dohody a jednání ve vzájemné shodě provedeny.

2. Dohody a jednání ve vzájemné shodě jsou prohlášeny za neslučitelné s pravidly hospodářské soutěže Unie, jestliže

a) mohou vést v jakékoli formě k rozdělení trhů uvnitř Unie;

b) mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

c) mohou způsobit narušení hospodářské soutěže, která nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných opatřením mezioborové organizace;

d) zahrnují stanovení cen nebo kvót, aniž jsou dotčena opatření přijatá mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Unie;

e) mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

3. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty tří měsíců podle odst. 1 písm. b), že podmínky pro použití této kapitoly nejsou splněny, prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 rozhodne, že se na dotyčnou dohodu nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

[Článek 287 Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 210 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise ve lhůtě tří měsíců po obdržení všech požadovaných údajů prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 neshledala, že uvedené dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Unie.

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s právními předpisy Unie jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést v jakékoli formě k rozdělení trhů uvnitř Unie;

b) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

c) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

d) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen;

e) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty podle odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V tomto případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu kdykoliv vydat stanovisko o neslučitelnosti.]

Článek 288 Závazný účinek dohod a jednání ve vzájemné shodě pro nečleny v odvětví tabáku

1. Mezioborové organizace v odvětví tabáku mohou požádat, aby se některé jimi uzavřené dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rámci jejich příslušných oblastí působnosti staly po omezenou dobu závaznými pro individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení v příslušném hospodářském odvětví, které nejsou součástí oborů zastoupených v dané mezioborové organizaci.

Působnost pravidel mezioborových organizací může být rozšířena pouze tehdy, jestliže zastupují alespoň dvě třetiny dotyčné produkce nebo odboru. Jestliže má návrh na rozšíření pravidel meziregionální rozsah, doloží mezioborové organizace minimální reprezentativnost pro každý ze seskupených oborů ve všech regionech, kterých se to týká.

2. Pravidla, o rozšíření jejichž působnosti je žádáno, musí platit již nejméně jeden rok a musí se týkat jedné z těchto oblastí:

a) znalosti produkce a trhu;

b) stanovení minimální jakosti;

c) používání způsobů pěstování slučitelných s ochranou životního prostředí;

d) stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

e) použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů.

3. Rozšíření působnosti pravidel podléhá schválení Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1.

Článek 289 Prováděcí pravomoci týkající se dohod a jednání ve vzájemné shodě

Aby se zajistilo jednotné používání článků 285, 286, [287] a 288, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně pravidel týkajících se oznamování a zveřejňování.

KAPITOLA IIPravidla pro státní podporu

Článek 290 Použití článků 107, 108 a 109 Smlouvy

Články 107, 108 a 109 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchodování s nimi.

Články 107, 108 a 109 Smlouvy se však nevztahují na platby provedené členskými státy v souladu s tímto nařízením a stanovené v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článcích 37 až 41, 108, 111, 114, 117, 120, 123, 128, 148, čl. 291 odst. 2, v článcích 292 až 297 a v části II hlavě I kapitole IV oddílu VII tohoto nařízení. Avšak s ohledem na čl. 136 odst. 4 se nepoužije pouze článek 108 Smlouvy.

Článek 291 Zvláštní ustanovení pro odvětví mléka a mléčných výrobků

1. S výhradou čl. 107 odst. 2 Smlouvy jsou zakázány podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

Zakázána jsou rovněž vnitrostátní opatření umožňující vyrovnání cen produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

2. Členské státy mohou do 31. března 2014 poskytovat zemědělcům v odvětví mléka a mléčných výrobků státní podporu v celkové roční výši dosahující až 55 % stropu stanoveného v čl. 69 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009 jako doplněk podpory Unie poskytované podle čl. 68 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. V žádném případě však celková částka podpory Unie poskytovaná v souladu s opatřeními podle čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení a státní podpory nepřesáhne strop uvedený v čl. 69 odst. 4 a 5.

Článek 292 Zvláštní ustanovení pro Finsko a Švédsko

Po schválení Komisí prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 mohou Finsko a Švédsko poskytovat podpory pro chov sobů, produkci produktů z nich (KN ex 0208 a ex 0210) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.

Článek 293 Zvláštní ustanovení pro odvětví cukru

Členské státy, které sníží svou kvótu na cukr o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle článku 93 nařízení (ES) č. 73/2009, poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu přijme prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 rozhodnutí o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR na tunu cukrové řepy.

Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

Článek 294 Zvláštní ustanovení pro německý lihový monopol

[Odchylka uvedená v čl. 290 druhém pododstavci tohoto nařízení se použije na platby podpory poskytované Německem ve stávajícím vnitrostátním rámci německého lihového monopolu (dále jen „monopol“) pro produkty, které jsou po dalším zpracování uváděny monopolem na trh jako líh zemědělského původu a které jsou uvedeny v příloze I Smlouvy. Tato odchylka se použije pouze do 31. prosince 2017, nedotkne se použití čl. 108 odst. 1 a první věty čl. 108 odst. 3 Smlouvy a je podmíněna dodržením těchto ustanovení:

a) celková výroba lihu v rámci monopolu, která využívá podporu, se bude postupně snižovat z maximálně 600 000 hl v roce 2011 na 420 000 hl v roce 2012 a 240 000 hl v roce 2013 a od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017, kdy monopol přestane existovat, může činit nejvýše 60 000 hl za rok;

b) výroba zemědělských lihovarů s celní uzávěrou využívajících podporu se bude postupně snižovat z 540 000 hl v roce 2011 na 360 000 hl v roce 2012 a 180 000 hl v roce 2013. Do 31. prosince 2013 musejí všechny zemědělské lihovary s celní uzávěrou odejít z monopolu. Po odchodu z monopolu může každý zemědělský lihovar s celní uzávěrou obdržet vyrovnávací podporu ve výši 257,50 EUR na hl jmenovitých lihovarnických práv ve smyslu platných německých právních předpisů. Tato vyrovnávací podpora může být poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2013. Může však být uhrazena v několika splátkách, z nichž poslední nejpozději 31. prosince 2017;

c) malé lihovary s paušální platbou, uživatelé lihovarů (vlastníci suroviny) a ovocné družstevní lihovary mohou využívat podporu poskytovanou monopolem do 31. prosince 2017 za podmínky, že výroba využívající podporu nepřekročí 60 000 hl za rok;

d) celková výše podpory vyplacené od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 nesmí překročit 269,9 milionu EUR a celková výše podpory vyplacené od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 nesmí překročit 268 milionů EUR; a

e) Německo předloží Komisi každý rok do 30. června zprávu o fungování monopolu a o podpoře poskytnuté v jeho rámci za předcházející rok. Komise poté zprávu předá Evropskému parlamentu a Radě. Kromě toho každoroční zprávy, které se mají předkládat v letech 2013 až 2016, musejí zahrnovat roční plán na následující rok týkající se postupného vyřazování malých lihovarů s paušální platbou, uživatelů lihovarů a ovocných družstevních lihovarů.]

Článek 295 Zvláštní ustanovení pro brambory

Členské státy mohou i nadále vyplácet státní podpory podle stávajících režimů na produkci brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701 a na obchodování s nimi až do 31. prosince 2011.

Článek 296 [odstraní se po 31. prosinci 2010] Zvláštní ustanovení pro odvětví ovoce a zeleniny

Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, mohou členské státy poskytovat státní podporu až do 31. prosince 2010 za těchto podmínek:

a) státní podpora se vyplácí pouze producentům ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznané organizace producentů a kteří s uznanou organizací producentů podepsali smlouvu, v níž souhlasí, že budou uplatňovat opatření dotyčné organizace producentů pro předcházení krizím a jejich řešení;

b) výše podpory vyplácené těmto producentům nepřesáhne 75 % podpory Unie obdržené členy dotyčné organizace producentů a

c) dotyčný členský stát předloží Komisi do 31. prosince 2010 zprávu o účinnosti a efektivnosti státní podpory, v níž zejména provede rozbor toho, do jaké míry podpora napomohla organizaci odvětví. Komise zprávu posoudí a rozhodne, zda předloží příslušné návrhy.

Článek 297 Vnitrostátní podpora pro nouzovou destilaci vína

1. Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3. Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze X pro uvedený rok.

4. Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření související s tímto článkem.

ČÁST VZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKOLIK ODVĚTVÍ NEBO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

KAPITOLA I Zvláštní ustanovení pro několik odvětví

Oddíl INarušení trhu

ČLÁNEK 298 Narušení trhu způsobená cenami na vnitřním trhu

S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy a podle článku 300 přijmout nezbytná opatření v následujících situacích, pokud je pravděpodobné, že budou přetrvávat, a pokud tak narušují nebo by mohly narušit trhy:

a) pokud jde o produkty v odvětvích cukru, chmele, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků a skopového a kozího masa, jestliže ceny těchto produktů na trhu Unie výrazně vzrostou nebo klesnou;

b) pokud jde o produkty v odvětvích vepřového masa, vajec a drůbežího masa a pokud jde o olivový olej, jestliže ceny těchto produktů na trhu Unie výrazně vzrostou.

Článek 299 Narušení trhu způsobená kurzy nebo cenami na světových trzích

S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy a podle článku 300 přijmout nezbytná opatření pro dotčené odvětví, pokud u produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru a mléka a mléčných výrobků kurzy nebo ceny na světovém trhu s jedním nebo více produkty dosáhnou úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásob na trhu Unie, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat nebo se zhoršovat. Komise může zejména zcela nebo částečně pozastavit dovozní cla na určitá množství.

Článek 300 Podmínky pro přijetí aktů v přenesené pravomoci v případě narušení trhu

Opatření stanovená v článcích 298 a 299 mohou být přijata:

a) jestliže se veškerá jiná opatření stanovená tímto nařízením ukáží nedostatečnými;

b) s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 218 odst. 2 Smlouvy.

Článek 301 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná pravidla týkající se článků 298 a 299. Tato pravidla se mohou zejména týkat postupů, oznamování, technických kritérií a správních nebo fyzických kontrol prováděných členskými státy.

Oddíl IIPodávání zpráv

ČLÁNEK 302 Podávání zpráv v některých odvětvích

Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě:

1) každé tři roky a poprvé do 31. prosince 2010 [2013] zprávu o provádění opatření v odvětví včelařských produktů podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu VIII;

2) do 31. prosince 2013 zprávu o provádění ustanovení části II hlavy I kapitoly IV oddílu VI a části II hlavy II kapitoly II týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny;

3) do 31. srpna 2012 zprávu o provádění projektu „Ovoce do škol“ stanoveného v článku 128, k níž případě potřeby přiloží příslušné návrhy. Zpráva se zabývá zejména tím, do jaké míry projekt napomohl zavedení dobře fungujících projektů zaměřených na distribuci ovoce do škol v členských státech a jak ovlivnil zlepšení stravovacích návyků dětí;

4) do [31. prosince 2010 a] 31. prosince 2012 zprávu o vývoji situace na trhu a následných podmínkách pro hladké postupné ukončení režimu kvót na mléko, případně s vhodnými návrhy. Kromě toho bude vypracována zpráva zabývající se následky pro výrobce sýrů s chráněným označením původu podle nařízení (ES) č. 510/2006;

5) do 31. prosince 2011 zprávu o provádění propagačních opatření v odvětví vína uvedených v článku 138;

6) do 31. prosince 2012 zprávu o odvětví vína, která zejména zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy.[;]

[7) nejpozději do 31. prosince 2014 zprávu o provádění režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii podle článku 17 a všechny příslušné návrhy.]

[8) do 30. června 2014 a do 31. prosince 2018 zprávu o vývoji situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, a zejména o fungování čl. 209 prvního pododstavce bodu iv) a čl. 210 odst. 4, článků 229, 287, 310 a 311, a obsahující zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě, spolu s příslušnými návrhy.]

KAPITOLA IIZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

Oddíl IChmel

ČLÁNEK 303 Evidence smluv v odvětví chmele

1. Každá smlouva o dodávce chmele vypěstovaného v Unii uzavřená mezi producentem nebo organizací producentů na jedné straně a kupujícím na straně druhé musí být evidována subjekty, které k tomu každý dotyčný pěstitelský členský stát určí.

2. Smlouvy o dodávkách určitých množství za dohodnuté ceny na dobu zahrnující jednu nebo více sklizní, uzavřené před 1. srpnem roku první zahrnuté sklizně, se označují jako „smlouvy uzavřené předem“. Evidují se odděleně.

3. Evidované údaje smějí být použity výhradně pro účely tohoto nařízení.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro evidenci smluv o dodávkách chmele.

Oddíl IIVíno

ČLÁNEK 304 Registr vinic a soupis

1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2. Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 166 odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

3. Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na „restrukturalizaci a přeměnu vinic“ podle článku 139, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

4. Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1, 2 a 3 již nebudou uplatňovat.

5. S cílem zjednodušit sledování a kontrolu produkčního potenciálu členských států může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla týkající se rozsahu a obsahu registru vinic a výjimek.

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout ustanovení o kontrole informací.

Článek 305 Povinná prohlášení v odvětví vína

1. Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2. Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3. Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

4. Aby se zajistilo, že producenti a obchodníci uvedení v odstavcích 1, 2 a 3 dodrží své závazky, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla týkající se:

a) obsahu povinných prohlášení a výjimek;

b) obsahu prohlášení uvedených v písmeně a) a podmínkách pro předkládání a rovněž výjimek z povinnosti předkládat prohlášení;

c) sankcí použitelných v případě, že prohlášení nejsou členským státům předložena včas.

5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů

a) stanovit podmínky týkající se vzorových formulářů, které se použijí pro povinná prohlášení;

b) přijmout pravidla pro přepočítací koeficienty u jiných produktů než vína;

c) stanovit lhůty pro předložení povinných prohlášení;

d) stanovit pravidla pro inspekce a podávání zpráv členskými státy Komisi.

Článek 306 Průvodní doklady a evidence v odvětví vína

1. Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Unie pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

3. Aby se usnadnila přeprava vinařských výrobků a jejich kontrola členskými státy, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) přijmout pravidla pro průvodní doklad, kdy se použije a výjimky z povinnosti použít tento doklad;

b) stanovit podmínky, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení;

c) stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě nesouladu s průvodními doklady;

d) stanovit povinnost vést evidenci;

e) upřesnit, kdo bude vést evidenci, a výjimky z povinnosti vést evidenci;

f) určit operace, které se zanesou do evidence;

g) stanovit pravidla týkající se používání průvodních dokladů a evidencí.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout:

a) pravidla pro složení evidence, produkty v ní obsažené, lhůty pro zanášení informací do evidencí a uzavírání evidencí;

b) opatření zavazující členské státy k určení maximálních přípustných procentních podílů ztrát;

c) obecná a přechodná ustanovení pro vedení evidencí;

d) pravidla, která stanoví, jak dlouho se uchovávají průvodní doklady a evidence;

e) pravidla pro sdělení členských států Komisi;

f) pravidla, pokud jde o zjevné chyby, vyšší moc a mimořádné okolnosti.

Článek 307 Určení příslušných vnitrostátních orgánů pro odvětví vína

1. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Unie v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje.

Článek 308 Oznámení a hodnocení v odvětví vína

1. Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 podle v článku 82, oznámí členské státy Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

2. Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 83, oznámí členské státy Komisi do 1. března každého příslušného roku:

a) plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998;

b) plochy legalizované v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku, poplatky uvedené ve zmíněném odstavci a průměrnou hodnotu regionálních práv na výsadbu podle odstavce 2 uvedeného článku.

Členské státy oznámí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 83 odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 89 odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

3. Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu VII během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Unie v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 138.

4. Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se oznamování a hodnocení, aby se zajistilo jednotné používání tohoto článku.

Oddíl IIIMléko a mléčné výrobky

ČLÁNEK 309 Propagační dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

Aniž je dotčeno použití článků 107, 108 a 109 Smlouvy podle čl. 290 prvního pododstavce tohoto nařízení, členské státy mohou svým producentům mléka uložit propagační dávku na základě množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedených na trh s cílem financovat opatření na podporu spotřeby v Unii, na rozšiřování trhů s mlékem a mléčnými výrobky a na zvyšování jakosti.

[Článek 310 Povinná prohlášení v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Zpracovatelé syrového mléka oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno.

2. V zájmu zajištění užitečnosti a včasnosti těchto oznámení pro účely řízení trhu může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro rozsah, obsah, formát a časový rozvrh těchto oznámení.

Článek 311 Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami, řídí se tato smlouva podmínkami stanovenými v odstavci 2.

V případě popsaném v prvním pododstavci se příslušný členský stát rovněž rozhodne, že pokud je dodávka řešena přes jednoho nebo více odběratelů, každý stupeň této dodávky musí být ošetřen smlouvou mezi dvěma stranami. Pro tyto účely se „odběratelem“ rozumí podnik, který přepravuje syrové mléko od zemědělce (producenta) nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví mléka je v každém případě převáděno.

2. Smlouva:

a) se uzavře před dodávkou;

b) je v písemné formě a

c) zahrnuje zejména následující:

i) cenu splatnou za dodávku, která je:

- neměnná a stanovená ve smlouvě, a/nebo

- proměnlivá pouze v rámci faktorů stanovených ve smlouvě, zejména vývoje tržní situace na základě tržních ukazatelů, dodaného objemu a jakosti nebo složení dodaného syrového mléka,

ii) objem, který může být a/nebo bude dodán, a časový rozvrh dodávek a

iii) dobu trvání smlouvy, která může být na dobu neurčitou s doložkou o ukončení smlouvy.

3. Odchylně od odstavce 1 se smlouva nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává zemědělec zpracovateli syrového mléka, pokud je tento zpracovatel družstvem, jehož je zemědělec členem, jestliže stanovy družstva obsahují ustanovení mající podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4. Všechny prvky smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně prvků uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

5. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření.]

Oddíl IVLíh

ČLÁNEK 312 Oznámení v odvětví lihu

1. Pokud jde o produkty v odvětví lihu, oznamují členské státy Komisi tyto informace:

a) výrobu lihu zemědělského původu v hektolitrech čistého ethanolu, rozepsanou podle použitých produktů vhodných pro výrobu lihu;

b) objem odbytu lihu zemědělského původu v hektolitrech čistého ethanolu, rozepsaný podle různých odvětví určení;

c) zásoby lihu zemědělského původu dostupné v členském státě na konci předchozího roku;

d) odhady týkající se výroby běžného roku.

Pravidla pro oznamování uvedených informací, a zejména četnost oznámení a stanovení odvětví určení, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a dalších dostupných informací vypracuje Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 323 odst. 1 rozvahu Unie týkající se trhu s lihem zemědělského původu za předchozí rok a odhad rozvahy běžného roku.

Rozvaha Unie obsahuje rovněž informace o lihu nezemědělského původu. Přesný obsah a prostředky získávání těchto informací stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Pro účely tohoto odstavce se „lihem nezemědělského původu“ rozumí produkty kódů KN 2207, 2208 90 91 a 2208 90 99 nezískané z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

3. Komise oznámí členským státům rozvahy uvedené v odstavci 2.

ČÁST VIOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 313 Finanční ustanovení

Na výdaje vynaložené členskými státy při plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení se vztahuje nařízení (ES) č. 1290/2005 a předpisy přijaté k jeho provedení.

Článek 314 Převod finančních prostředků dostupných v odvětví vína na rozvoj venkova

1. Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou dostupné jako dodatečné prostředky Unie na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

- 2010: 82 110 000 EUR,

- od roku 2011: 122 610 000 EUR.

3. Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělí mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou XIX.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme všechna nezbytná opatření související s tímto článkem.

Článek 315 Opatření k řešení konkrétních praktických problémů

1. K řešení konkrétních praktických problémů přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích. Tato opatření se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

2. S cílem vyřešit dotčený problém Komise v případě potřeby jedná v souladu s čl. 323 odst. 2.

Článek 316 Výměna informací

1. Členské státy a Komise si navzájem oznamují veškeré informace nezbytné pro používání tohoto nařízení nebo pro sledování a analýzu trhu a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v článku 1. Informace mohou být v případě potřeby předány nebo zpřístupněny příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny.

2. Aby byla oznámení uvedená v odstavci 1 rychlá, účinná, přesná a efektivní z hlediska nákladů, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci:

a) povahu a druh oznamovaných informací;

b) způsoby oznamování;

c) pravidla týkající se přístupových práv k informacím nebo dostupným informačním systémům;

d) podmínky a způsob zveřejnění informací.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a) pravidla pro poskytování nezbytných informací pro účely použití tohoto článku;

b) režimy pro správu oznamovaných informací a pravidla týkající se obsahu, formy, načasování, četnosti a lhůt oznámení;

c) režimy pro předání nebo poskytnutí informací a dokladů členským státům, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti.

Článek 317 Doložka o obcházení

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, neposkytuje se žádná výhoda podle tohoto nařízení fyzické nebo právnické osobě, o níž je zjištěno, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli tohoto nařízení.

Článek 318 Kontroly a ověření, správní opatření, správní sankce a jejich ohlašování

1. K dosažení rovnováhy mezi odrazujícím účinkem poplatků, sankcí a pokut ukládaných za nedodržení povinností vyplývajících z použití tohoto nařízení na jedné straně a pružným používáním systému na straně druhé přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pravidla a podmínky týkající se:

a) vyloučení a pozastavení platby nebo snížení míry podpor, plateb nebo náhrad, zejména v případě nedodržení lhůt, nebo pokud výrobek, velikost nebo množství není v souladu se žádostí, pokud nedošlo k hodnocení režimu nebo oznámení informací či pokud je nesprávné nebo nebylo oznámeno včas;

b) snížení platby členským státům, pokud jde o jejich zemědělské výdaje v případě, že nebyly dodrženy lhůty stanovené pro navrácení příspěvku na platbu dávky z přebytku, nebo pozastavení měsíčních plateb v případě, že členské státy nezašlou informace Komisi nebo je nezašlou včas, či pokud jsou informace nesprávné;

c) paušálních částek, které musí nabízející nebo účastník nabídkového řízení zaplatit v případě, že intervenční produkty nesplňují požadavky na jakost;

d) částečného nebo celkového vrácení plateb v případě pozastavení nebo odnětí schválení nebo plánu uznání nebo v případě neoprávněně vyplacené částky;

e) další částky, dodatečných poplatků nebo úrokové sazby, která se použije v případě podvodu, nesrovnalosti, nepředložení důkazu o splnění povinnosti, nebo pozdních prohlášení;

f) klučení nezákonně využívaných vinic;

g) sazby snížení použité na uvolnění jistot pro náhrady, licence, nabídky, nabídky do nabídkového řízení nebo konkrétní žádosti v případě, že povinnost, na kterou se tato jistota vztahuje, nebyla částečně či zcela splněna;

h) ponechání částek vrácených jako sankce a pokuty členským státům nebo jejich přidělení do rozpočtu Unie;

i) vyloučení hospodářského subjektu nebo žadatele z veřejné intervence a soukromého skladování, z režimu žádostí o licence nebo z režimu celních kvót v případě podvodu nebo předložení nesprávných informací;

j) odnětí nebo pozastavení schválení nebo uznání, zejména pokud hospodářský subjekt, organizace producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů nebo mezioborová organizace nedodržuje či již nesplňuje požadované podmínky, včetně oznamovací povinnosti;

k) použití vhodných vnitrostátních sankcí vůči hospodářským subjektům zapojených do postupu výroby nad rámec kvót.

Poplatky, správní sankce a pokuty stanovené podle odstavce 1 jsou odstupňovány podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování zjištěných nedodržení povinností.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a) pravidla týkající se správních a fyzických kontrol dodržování závazků plynoucích z použití tohoto nařízení, které budou prováděny členskými státy;

b) postupy a technická kritéria týkající se správních opatření a správních pokut uvedených v odstavci 1, je-li zjištěno nedodržení závazků vyplývajících z použití tohoto nařízení;

c) postupy a kritéria týkající se vrácení neoprávněně vyplacených částek, pokud jde o provádění pravidel a podmínek uvedených v odst. 1 písm. d);

d) pravidla a způsoby podávání zpráv o provedených kontrolách a ověřování a jejich výsledcích;

e) pravidla zavádějící další požadavky, pokud jde o celní režimy, zejména jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008[45], jestliže to z důvodu řádné správy režimu vyžadují konkrétní potřeby.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rovněž stanovit pravidla o měření ploch v odvětví vína pro zajištění jednotného používání ustanovení tohoto nařízení. Tato pravidla se mohou týkat zejména ověřování a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy za účelem zlepšení kontrol.

Článek 319 Slučitelnost s integrovaným administrativním a kontrolním systémem

Pro účely používání tohoto nařízení v odvětví vína zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy uvedené v článku 318, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o:

a) počítačovou databázi;

b) systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009;

c) správní kontroly.

Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.

ČÁST VII PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 320 Pravomoci Komise

Není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak, jsou-li Komisi svěřeny pravomoci, jedná:

- v případě aktů v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 321,

- v případě aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy v souladu s postupem uvedeným v článcích 321 a 322 a

- v případě prováděcích aktů v souladu s postupem uvedeným v článku 323.

Článek 321 Akty v přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 1 zrušit.

Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

3. Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 322 Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle tohoto článku vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 321 odst. 3. V takovém případě není akt dále použitelný. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 323 Prováděcí akty – výbor

1. [Jsou-li prováděcí akty přijaty podle tohoto nařízení, je Komisi nápomocen výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů a použije se postup stanovený článkem [5] nařízení (EU) č. [xxxx/yyyy] ( vyplnit po přijetí nařízení o kontrolních mechanismech podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež se momentálně projednává v Evropském parlamentu a v Radě ).]

2. V naléhavých případech uvedených v článcích 265, 266, 282 a čl. 315 odst. 2 tohoto nařízení se použije postup stanovený v článku [6] nařízení (EU) č. [xxxx/yyyy].

Článek 324 Organizace výboru

Při organizaci zasedání výboru uvedeného v čl. 323 odst. 1 je třeba zohlednit zejména rozsah jeho působnosti, zvláštní rysy projednávané otázky a potřebu využití příslušných odborných znalostí.

KAPITOLA IIPřechodná a závěrečná ustanovení

Článek 325 Zrušení

1. Nařízení (EHS) č. 922/72 se zrušuje.

2. Nařízení (ES) č. 1234/2007 se zrušuje.

Články 113a, 113b, 114, 115, 116, čl. 117 odst. 1 až 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 a přílohy XIa část II druhý pododstavec, XIa část IV až IX, XII část IV bod 2, XIII část VI druhý pododstavec, XIV oddíl A, XIV oddíl B část I bod 2 a 3, XIV oddíl B část III a XIV oddíl C, XV část II, III, IV a VI uvedeného nařízení se však pro účely použití uvedených článků použijí do dne určeného podle článku 326 tohoto nařízení.

Dále se:

- články 85o až 85x nařízení (ES) č. 1234/2007 a příloha Xd a Xe uvedeného nařízení pro účely použití uvedených článků dále použijí do konce hospodářského roku 2010/2011,

- články 84a, 86 až 95a, čl. 188a odst. 3 a čl. 188a odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 a přílohy Xa a XI uvedeného nařízení pro účely použití uvedených článků dále použijí do konce hospodářského roku 2011/2012 pro dotčené produkty,

- články 103w, 103x a 103y nařízení (ES) č. 1234/2007 a příloha XVa uvedeného nařízení pro účely použití uvedených článků dále použijí až do 31. července 2012.

3. Odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XX tohoto nařízení.

Článek 326 Použitelnost pravidel pro uvádění na trh

V zájmu zajištění právní jistoty, pokud jde o použití pravidel pro uvádění na trh, určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci den, od něhož se ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 uvedená v čl. 325 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení nebo jejich části přestanou na dané odvětví uplatňovat. Tímto dnem je den použití odpovídajících pravidel pro uvádění na trh, která se stanoví podle aktů v přenesené pravomoci stanovených části II hlavě II kapitole I oddílu I tohoto nařízení.

Článek 327 Přechodná pravidla v odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

1. Tímto nařízením není dotčeno uznání seskupení producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů udělené před vstupem tohoto nařízení v platnost, ani jím nejsou ovlivněny projednávané plány uznání nebo operační programy.

2. Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout přechodná pravidla, aby se zajistilo zachování všech režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 328 Přechodná pravidla v odvětví vína

S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty nebyly dotčeny vstupem tohoto nařízení v platnost, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1493/1999 a (ES) č. 479/2008 k režimům stanoveným v tomto nařízení.

Článek 329 Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost [sedmým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

[Článek 159 se však použije od […./ jeden rok po vstupu v platnost ]].

2. V odvětví cukru se část II hlava I použije do konce hospodářského roku 2014/15 pro cukr.

Ustanovení vztahující se na režim omezení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III se v souladu s článkem 59 použijí do 31. března 2015.

[Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, použijí se čl. 209 první pododstavec bod iv) a čl. 210 odst. 4, článek 229, 287, 310 a 311 do 30. června 2020.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1 Část I: Obiloviny

Co se týče obilovin, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0709 90 60 | Kukuřice cukrová, čerstvá nebo zmrazená |

0712 90 19 | Kukuřice cukrová sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, jiná než hybridy k setí |

1001 90 91 | Osivo obyčejné pšenice a sourži |

1001 90 99 | Špalda, obyčejná pšenice a sourež (kromě produktů určených k setí) |

1002 00 00 | Žito |

1003 00 | Ječmen |

1004 00 | Oves |

1005 10 90 | Kukuřice, jiná než hybridní osivo |

1005 90 00 | Kukuřice (jiná než k setí) |

1007 00 90 | Zrna čiroku, jiná než hybridy k setí |

1008 | Pohanka, proso a lesknice kanárská; jiné obiloviny |

b) | 1001 10 | Pšenice tvrdá |

c) | 1101 00 00 | Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži |

1102 10 00 | Žitná mouka |

1103 11 | Krupice a krupička z pšenice |

1107 | Slad, též pražený |

d) | 0714 | Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku |

ex 1102 | Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze sourži: |

1102 20 | – Kukuřičná mouka |

1102 90 | – Ostatní: |

1102 90 10 | – – Ječná mouka |

1102 90 30 | – – Ovesná mouka |

1102 90 90 | – – Ostatní |

ex 1103 | Krupice, krupička a pelety z obilovin, kromě krupice a krupičky z pšenice (položky 1103 11), krupice a krupičky z rýže (podpoložky 1103 19 50) a peletů z rýže (podpoložky 1103 20 50) |

ex 1104 | Obilná zrna, jinak zpracovaná (např. loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006 a rýžových vloček podpoložky 1104 19 91; obilné klíčky, celé, válcované, ve vločkách nebo drcené |

1106 20 | Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 |

ex 1108 | Škroby; inulin: |

– Škroby: |

1108 11 00 | – – Pšeničný škrob |

1108 12 00 | – – Kukuřičný škrob |

1108 13 00 | – – Bramborový škrob |

1108 14 00 | – – Maniokový škrob |

ex 1108 19 | – – Ostatní škroby: |

1108 19 90 | – – – Ostatní |

1109 00 00 | Pšeničný lepek, též sušený |

Kód KN | Popis zboží |

1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: |

ex 1702 30 | – Glukóza a glukózový sirup neobsahující fruktózu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktózy v sušině: |

– – Ostatní: |

ex 1702 30 50 | – – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině |

ex 1702 30 90 | – – – Ostatní, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině |

ex 1702 40 | – Glukóza a glukózový sirup obsahující v sušině nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy, s výjimkou invertního cukru: |

1702 40 90 | – – Ostatní |

ex 1702 90 | – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině: |

1702 90 50 | – – Maltodextrin a maltodextrinový sirup |

– – Karamel: |

– – – Ostatní: |

1702 90 75 | – – – – V prášku, též aglomerovaný |

1702 90 79 | – – – – Ostatní |

2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

ex 2106 90 | – Ostatní |

– – Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva: |

– – – Ostatní |

2106 90 55 | – – – – Z glukózy nebo maltodextrinu |

ex 2302 | Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin |

ex 2303 | Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet: |

2303 10 | – Škrobárenské a podobné zbytky |

2303 30 00 | – Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady |

ex 2306 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305: |

– Ostatní |

2306 90 05 | – – Z kukuřičných klíčků |

ex 2308 | Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2308 00 40 | – Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |

2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: |

ex 2309 10 | – Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej: |

2309 10 11 2309 10 13 230910 31 2309 10 33 2309 10 51 2309 10 53 | – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50, 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky |

Kód KN | Popis zboží |

ex 2309 90 | – Ostatní: |

2309 90 20 | – – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 kapitoly 23 kombinované nomenklatury |

– – Ostatní, včetně premixů: |

2309 90 31 2309 90 33 2309 90 41 2309 90 43 2309 90 51 2309 90 53 | – – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50, 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky: |

(1) Pro účely této podpoložky se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky čísel 0401 až 0406, položek 1702 11, 1702 19 a podpoložky 2106 90 51. |

Část II: Rýže

Co se týče rýže, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1006 10 21 až 1006 10 98 | Rýže v plevách (neloupaná nebo surová), jiná než k setí |

1006 20 | Loupaná (hnědá) rýže |

1006 30 | Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená |

b) | 1006 40 00 | Zlomková rýže |

c) | 1102 90 50 | Rýžová mouka |

1103 19 50 | Krupice a krupička z rýže |

1103 20 50 | Pelety z rýže |

1104 19 91 | Zrna ve vločkách z rýže |

ex 1104 19 99 | Zrna rozválcovaná z rýže |

1108 19 10 | Rýžový škrob |

Část III: Cukr

Co se týče cukru, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1212 91 | Cukrová řepa |

1212 99 20 | Cukrová třtina |

b) | 1701 | Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu |

c) | 1702 20 | Javorový cukr a javorový sirup |

1702 60 95 a 1702 90 95 | Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy a glukózy, maltodextrinu a isoglukózy |

1702 90 71 | Karamel obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině |

2106 90 59 | Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva, jiné než sirupy z isoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu |

d) | 1702 30 10 1702 40 10 1702 60 10 1702 90 30 | Isoglukóza |

e) | 1702 60 80 1702 90 80 | Inulinový sirup |

f) | 1703 | Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru |

g) | 2106 90 30 | Sirupy z isoglukózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva |

h) | 2303 20 | Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady |

Část IV: Sušené krmivo

Co se týče sušeného krmiva, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 1214 10 00 | – Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem |

– Moučka a pelety z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté |

ex 1214 90 90 | – Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev a jiná obdobná krmiva, uměle vysušené teplem, jiné než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |

– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev, komonice lékařská, hrachor setý a štírovník růžkatý, sušené jinak než uměle teplem a mleté |

b) | ex 2309 90 99 | – Bílkovinové koncentráty získané ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |

– Dehydratované produkty získané výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklé přípravou výše zmíněných koncentrátů |

Část V: Semena

Co se týče semen, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0712 90 11 | Hybridy cukrové kukuřice: |

– k setí |

0713 10 10 | Hrách (Pisum sativum): |

– k setí |

ex 0713 20 00 | Cizrna (garbanzos): |

– k setí |

ex 0713 31 00 | Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek: |

– k setí |

ex 0713 32 00 | Malé červené fazole (Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): |

– k setí |

0713 33 10 | Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): |

– k setí |

ex 0713 39 00 | Ostatní fazole: |

– k setí |

ex 0713 40 00 | Čočka: |

– k setí |

ex 0713 50 00 | Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor): |

– k setí |

ex 0713 90 00 | Ostatní luštěniny sušené: |

– k setí |

1001 90 10 | Špalda: |

– k setí |

ex 1005 10 | Hybridy kukuřice – osivo |

1006 10 10 | Rýže v plevách (neloupaná nebo surová): |

– k setí |

1007 00 10 | Zrna čiroku – hybridy: |

– k setí |

1201 00 10 | Sójové boby, též drcené: |

– k setí |

1202 10 10 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná: |

– k setí |

1204 00 10 | Lněná semena, též drcená: |

– k setí |

1205 10 10 a ex 1205 90 00 | Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená: |

– k setí |

1206 00 10 | Slunečnicová semena, též drcená: |

– k setí |

ex 1207 | Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené: |

– k setí |

1209 | Semena, plody a výtrusy: |

– k setí |

Část VI: Chmel

1. Co se týče chmele, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

1210 | Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin |

2. Pravidla tohoto nařízení pro uvádění na trh a pro obchod se třetími zeměmi se vztahují také na tyto produkty:

Kód KN | Popis zboží |

1302 13 00 | Rostlinné šťávy a výtažky z chmele |

Část VII: Olivový olej a stolní olivy

Co se týče olivového oleje a stolních oliv, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1509 | Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1510 00 | Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509 |

b) | 0709 90 31 | Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje |

0709 90 39 | Ostatní olivy, čerstvé nebo chlazené |

0710 80 10 | Olivy (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené |

0711 20 | Olivy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání |

ex 0712 90 90 | Olivy sušené, v celku, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravované |

2001 90 65 | Olivy, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové |

ex 2004 90 30 | Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené |

2005 70 | Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené |

c) | 1522 00 31 1522 00 39 | Zbytky ze zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků obsahujících olej s vlastnostmi olivového oleje |

2306 90 11 2306 90 19 | Pokrutiny z oliv a jiné zbytky po extrakci olivového oleje |

Část VIII: Len a konopí pěstované na vlákno

Co se týče lnu a konopí pěstovaných na vlákno, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

5301 | Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |

5302 | Pravé konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |

Část IX: Ovoce a zelenina

Co se týče ovoce a zeleniny, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0702 00 00 | Rajčata, čerstvá nebo chlazená |

0703 | Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená |

0704 | Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené |

0705 | Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené |

0706 | Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené |

0707 00 | Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené |

0708 | Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené |

ex 0709 | Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91, 0709 60 95, 0709 60 99, 0709 90 31, 0709 90 39 a 0709 90 60 |

ex 0802 | Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 90 20 |

0803 00 11 | Banány plantejny čerstvé |

ex 0803 00 90 | Banány plantejny sušené |

0804 20 10 | Fíky čerstvé |

0804 30 00 | Ananas |

0804 40 00 | Avokádo |

0804 50 00 | Kvajáva, mango a mangostany |

0805 | Citrusové plody, čerstvé nebo sušené |

0806 10 10 | Stolní vinné hrozny, čerstvé |

0807 | Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé |

0808 | Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé |

0809 | Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé |

0810 | Ostatní ovoce, čerstvé |

0813 50 31 0813 50 39 | Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802 |

0910 20 | Šafrán |

ex 0910 99 | Tymián, čerstvý nebo chlazený |

ex 1211 90 85 | Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, čerstvé nebo chlazené |

1212 99 30 | Svatojánský chléb |

Část X: Výrobky z ovoce a zeleniny

Co se týče výrobků z ovoce a zeleniny, vztahuje se toto nařízení na výrobky uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, s výjimkou kukuřice cukrové podpoložky 0710 40 00, oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59 |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, s výjimkou oliv položky 0711 20, plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0711 90 10 a kukuřice cukrové podpoložky 0711 90 30 |

ex 0712 | Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, s výjimkou dehydratovaných brambor uměle vysušených teplem a nezpůsobilých k lidskému požívání zařazených do podpoložky ex 0712 90 05, kukuřice cukrové podpoložek ex 0712 90 11 a 0712 90 19 a oliv podpoložky ex 0712 90 90 |

0804 20 90 | Sušené fíky |

0806 20 | Sušené vinné hrozny |

ex 0811 | Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex 0811 90 95 |

Kód KN | Popis zboží |

ex 0812 | Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou prozatímně konzervovaných banánů podpoložky ex 0812 90 98 |

ex 0813 | Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly s výjimkou směsí výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802 podpoložek 0813 50 31 a 0813 50 39 |

0814 00 00 | Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích |

0904 20 10 | Sušená sladká paprika, nedrcená ani nemletá |

b) | ex 0811 | Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |

ex 1302 20 | Pektinové látky a pektináty |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, kromě: – plodů rodu Capsicum, jiných než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20 – kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2001 90 30 – jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40 – palmových jader podpoložky 2001 90 60 – oliv podpoložky 2001 90 65 – listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2001 90 97 |

2002 | Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové |

2003 | Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky ex 2004 90 10, oliv podpoložky ex 2004 90 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91 |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než produkty čísla 2006, s výjimkou oliv položky 2005 70, kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2005 80 00 a plodů rodu Capsicum, jiných než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10 |

ex 2006 00 | Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním), s výjimkou banánů konzervovaných cukrem podpoložek ex 2006 00 38 a ex 2006 00 99 |

ex 2007 | Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné a ořechové protlaky (pyré) a pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou: – homogenizovaných přípravků z banánů položky ex 2007 10 – džemů, želé, marmelád, protlaků (pyré) nebo past z banánů podpoložek ex 2007 99 39, ex 2007 99 50 a ex 2007 99 97 |

ex 2008 | Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou: – arašídového másla podpoložky 2008 11 10 – palmových jader podpoložky 2008 91 00 – kukuřice podpoložky 2008 99 85 – jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91 – listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2008 99 99 – směsí banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 92 59, ex 2008 92 78, ex 2008 92 93 a ex 2008 92 98 – banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 99 49, ex 2008 99 67 a ex 2008 99 99 |

ex 2009 | Ovocné šťávy (s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 a banánové šťávy položky 2009 80) a zeleninové šťávy, nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |

Část XI: Banány

Co se týče banánů, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kódy KN | Popis zboží |

0803 00 19 | Banány čerstvé, mimo banánů plantejnů |

ex 0803 00 90 | Banány sušené, mimo banánů plantejnů |

ex 0812 90 98 | Banány prozatímně konzervované |

ex 0813 50 99 | Směsi obsahující sušené banány |

1106 30 10 | Mouka, krupice a prášek z banánů |

ex 2006 00 99 | Banány konzervované cukrem |

ex 2007 10 99 | Homogenizované přípravky z banánů |

ex 2007 99 39 ex 2007 99 50 ex 2007 99 97 | Džemy, želé, marmelády, pyré a pasty z banánů |

ex 2008 92 59 ex 2008 92 78 ex 2008 92 93 ex 2008 92 98 | Směsi obsahující banány jinak upravené nebo konzervované, bez přídavku alkoholu |

ex 2008 99 49 ex 2008 99 67 ex 2008 99 99 | Banány jinak upravené nebo konzervované |

ex 2009 80 35 ex 2009 80 38 ex 2009 80 79 ex 2009 80 86 ex 2009 80 89 ex 2009 80 99 | Banánová šťáva |

Část XII: Víno

Co se týče vína, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 2009 61 2009 69 | Hroznová šťáva (včetně vinného moštu) |

2204 30 92 2204 30 94 2204 30 96 2204 30 98 | Ostatní vinné mošty, jiné než částečně kvašené nebo se zastaveným kvašením, jinak než přidáním alkoholu |

b) | ex 2204 | Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009, mimo ostatní vinný mošt podpoložek 2204 30 92, 2204 30 94, 2204 30 96 a 2204 30 98 |

c) | 0806 10 90 | Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny |

2209 00 11 2209 00 19 | Vinný ocet |

d) | 2206 00 10 | Matolinové víno |

2307 00 11 2307 00 19 | Vinný kal |

2308 00 11 2308 00 19 | Výlisky z hroznů (matoliny) |

Část XIII: Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň

Co se týče živých dřevin a jiných rostlin, cibulí, kořenů a podobných, řezaných květin a okrasné zeleně, vztahuje se toto nařízení na všechny produkty kapitoly 6 kombinované nomenklatury.

Část XIV: Surový tabák

Co se týče surového tabáku, vztahuje se toto nařízení na surový nebo nezpracovaný tabák a tabákový odpad čísla 2401 kombinované nomenklatury.

Část XV: Hovězí a telecí maso

Co se týče hovězího a telecího masa, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0102 90 05 až 0102 90 79 | Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata |

0201 | Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené |

0202 | Hovězí maso, zmrazené |

0206 10 95 | Okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené |

0206 29 91 | Okruží a bránice, zmrazené |

0210 20 | Hovězí maso solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

0210 99 51 | Okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

0210 99 90 | Jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů |

1602 50 10 | Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

1602 90 61 | Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

b) | 0102 10 | Živý skot – plemenná čistokrevná zvířata |

0206 10 98 | Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0206 21 00 0206 22 00 0206 29 99 | Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0210 9959 | Jedlé droby hovězí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, jiné než okruží a bránice |

ex 1502 00 90 | Lůj hovězí, jiný než čísla 1503 |

1602 50 31 a 1602 50 95 | Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, jiné než maso nebo droby tepelně neupravené a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

1602 90 69 | Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, jiné než tepelně neupravené, a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

Část XVI: Mléko a mléčné výrobky

Co se týče mléka a mléčných výrobků, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0401 | Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla |

b) | 0402 | Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla |

c) | 0403 10 11 až 0403 10 39 0403 9011 až 0403 90 69 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

d) | 0404 | Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

e) | ex 0405 | Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky o obsahu tuku více než 75 %, avšak méně než 80 % |

f) | 0406 | Sýry a tvaroh |

g) | 1702 19 00 | Laktóza a laktózový sirup bez přísad aromatických přípravků nebo barviva, obsahující méně než 99 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině |

h) | 2106 90 51 | Sirupy z laktózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva |

i) | ex 2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: |

– Přípravky a krmiva obsahující produkty, na které se vztahuje toto nařízení, přímo nebo na základě nařízení (ES) č. 1667/2006, vyjma přípravků a krmiv uvedených v části I této přílohy |

Část XVII: Vepřové maso

Co se týče vepřového masa, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 0103 | Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata |

b) | ex 0203 | Vepřové maso z domácích prasat čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0206 | Jedlé droby z domácích prasat, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0209 00 | Vepřový tuk neprorostlý libovým masem, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |

ex 0210 | Maso a jedlé droby z domácích prasat, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

1501 00 11 1501 00 19 | Vepřový tuk (včetně sádla) |

c) | 1601 00 | Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků |

1602 10 00 | Homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve |

1602 20 90 | Přípravky a konzervy z jater jakýchkoliv zvířat, kromě jater z hus nebo kachen |

1602 41 10 1602 42 10 1602 49 11 až 1602 49 50 | Jiné přípravky a konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |

1602 90 10 | Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat |

1602 90 51 | Jiné přípravky nebo konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |

1902 20 30 | Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu |

Část XVIII: Skopové a kozí maso

Co se týče skopového a kozího masa, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0104 10 30 | Jehňata (do stáří jednoho roku) |

0104 10 80 | Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata |

0104 20 90 | Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata |

0204 | Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

0210 99 21 | Skopové a kozí maso nevykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

0210 99 29 | Skopové a kozí maso vykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

b) | 0104 10 10 | Živé ovce – plemenná čistokrevná zvířata |

0104 20 10 | Živé kozy – plemenná čistokrevná zvířata |

0206 80 99 | Jedlé droby skopové nebo kozí, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0206 90 99 | Jedlé droby skopové nebo kozí, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0210 99 60 | Jedlé droby skopové nebo kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

ex 1502 00 90 | Lůj ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 |

c) | 1602 90 72 | Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa nebo drobů, tepelně neupravené; |

1602 90 74 | Směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

d) | 1602 90 76 1602 90 78 | Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa, jiné než tepelně neupravené nebo směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

Část XIX: Vejce

Co se týče vajec, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0407 00 11 0407 00 19 0407 00 30 | Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená |

b) | 0408 11 80 0408 19 81 0408 19 89 0408 91 80 0408 99 80 | Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jiné než nezpůsobilé k lidskému požívání |

Část XX: Drůbeží maso

Co se týče drůbežího masa, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0105 | Živí kohouti a slepice (drůbež druhu kur domácí, Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky |

b) | ex 0207 | Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, mimo jater písmena c) |

c) | 0207 13 91 | Drůbeží játra, čerstvá, chlazená nebo zmrazená |

0207 14 91 |

0207 26 91 |

0207 27 91 |

0207 34 |

0207 35 91 |

0207 36 81 |

0207 36 85 |

0207 36 89 |

0210 99 71 | Drůbeží játra, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená |

0210 99 79 |

d) | 0209 00 90 | Drůbeží tuk neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený, ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |

e) | 1501 00 90 | Drůbeží tuk |

f) | 1602 20 10 | Játra z hus nebo kachen jinak upravená nebo konzervovaná |

1602 31 | Maso nebo droby z drůbeže čísla 0105, jinak upravené nebo konzervované |

1602 32 |

1602 39 |

Část XXI: Jiné produkty

Kód KN | Popis zboží |

ex 0101 | Živí koně, osli, muli a mezci: |

0101 10 | – Plemenná čistokrevná zvířata: |

0101 10 10 | – – Koně (a) |

0101 10 90 | – – Ostatní |

0101 90 | – Ostatní: |

– – Koně: |

0101 90 19 | – – – Jiní než k porážce |

0101 90 30 | – – Osli |

0101 90 90 | – – Muli a mezci |

ex 0102 | Živý skot: |

ex 0102 90 | – Jiný než plemenná čistokrevná zvířata: |

0102 90 90 | – – Jiný než domácí druhy |

ex 0103 | Živá prasata: |

0103 10 00 | – Plemenná čistokrevná zvířata (b) |

– Ostatní: |

ex 0103 91 | – – O hmotnosti menší než 50 kg: |

0103 91 90 | – – – Jiné než domácí druhy |

ex 0103 92 | – – O hmotnosti 50 kg nebo vyšší |

Kód KN | Popis zboží |

0103 92 90 | – – Jiné než domácí druhy |

0106 | Ostatní živá zvířata |

ex 0203 | Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |

– Čerstvé nebo chlazené: |

ex 0203 11 | – – V celku a půlené: |

0203 11 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 12 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0203 12 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 19 | – – Ostatní: |

0203 19 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

– Zmrazené: |

ex 0203 21 | – – V celku a půlené: |

0203 21 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 22 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0203 22 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 29 | – – Ostatní: |

0203 29 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0205 00 | Oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0206 | Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |

ex 0206 10 | – Hovězí, čerstvé nebo chlazené |

0206 10 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– Hovězí, zmrazené: |

ex 0206 22 00 | – – Játra: |

– – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

ex 0206 29 | – – Ostatní: |

0206 29 10 | – – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

ex 0206 30 00 | – Vepřové, čerstvé nebo chlazené: |

– – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – Ostatní: |

– – – Jiné než z domácích prasat |

– Vepřové, zmrazené: |

ex 0206 41 00 | – – Játra: |

– – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – – Ostatní: |

– – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0206 49 00 | – – Ostatní: |

– – – Z domácích prasat: – – – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – – Ostatní |

ex 0206 80 | – Ostatní, čerstvé nebo chlazené: |

0206 80 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – Ostatní: |

0206 80 91 | – – – Koňské, oslí, z mul a mezků |

ex 0206 90 | – Ostatní, zmrazené: |

0206 90 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – Ostatní: |

0206 90 91 | – – – Koňské, oslí, z mul a mezků |

0208 | Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

Kód KN | Popis zboží |

ex 0210 | Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů: |

– Vepřové maso: |

ex 0210 11 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0210 11 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0210 12 | – – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich: |

0210 12 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0210 19 | – – Ostatní: |

0210 19 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

– Ostatní, včetně jedlých mouček a prášků z masa nebo drobů: |

0210 91 00 | – – Z primátů |

0210 92 00 | – – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu kytovci – Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu sirény – Sirenia) |

0210 93 00 | – – Z plazů (včetně hadů a želv) |

ex 0210 99 | – – Ostatní: |

– – – Maso: |

0210 99 31 | – – – – Ze sobů |

0210 99 39 | – – – – Ostatní |

– – – Droby: |

– – – – Jiné než z domácích prasat, hovězího, skopového a kozího masa |

0210 99 80 | – – – – – Jiné než drůbeží játra |

ex 0407 00 | Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená: |

0407 00 90 | – Jiné než z domácí drůbeže |

ex 0408 | Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: |

– Žloutky: |

ex 0408 11 | – – Sušené: |

0408 11 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

ex 0408 19 | – – Ostatní: |

0408 19 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

– Ostatní: |

ex 0408 91 | – – Sušené: |

0408 91 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

ex 0408 99 | – – Ostatní: |

0408 99 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

0410 00 00 | Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

0504 00 00 | Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

ex 0511 | Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: |

0511 10 00 | – Býčí sperma |

– Ostatní: |

ex 0511 99 | – – Ostatní: |

0511 99 85 | – – – Ostatní |

ex 0709 | Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená: |

ex 0709 60 | – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |

– – Ostatní: |

0709 60 91 | – – – – Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum (c) |

0709 60 95 | – – – Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic (c) |

0709 60 99 | – – – Ostatní |

Kód KN | Popis zboží |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

ex 0710 80 | – Ostatní zelenina: |

– – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |

0710 80 59 | – – – Jiné než plody sladké papriky (paprikové lusky) |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

ex 0711 90 | – Ostatní zelenina; zeleninové směsi: |

– – Zelenina: |

0711 90 10 | – – – – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, mimo plody sladké papriky (paprikové lusky) |

ex 0713 | Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené: |

ex 0713 10 | – Hrách (Pisum sativum): |

0713 10 90 | – – Jiný než k setí |

ex 0713 20 00 | – Cizrna (garbanzos): |

– – Jiná než k setí |

– Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.): |

ex 0713 31 00 | – – Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek: |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 32 00 | – – Malé červené fazole (adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 33 | – – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): |

0713 33 90 | – – – Jiné než k setí |

ex 0713 39 00 | – – Ostatní: |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 40 00 | – Čočka: |

– – Jiná než k setí |

ex 0713 50 00 | – Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, a Vicia faba var. minor): |

– – Jiné než k setí |

ex 0713 90 00 | – Ostatní: |

– – Jiné než k setí |

0801 | Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané |

ex 0802 | Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané: |

ex 0802 90 | – Ostatní: |

ex 0802 90 20 | – – Arekové (betelové) ořechy a kola ořechy |

ex 0804 | Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené: |

0804 10 00 | – Datle |

0902 | Čaj, též aromatizovaný |

ex 0904 | Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo Pimenta, mimo plody sladké papriky podpoložky 0904 20 10 |

0905 00 00 | Vanilka |

0906 | Skořice a květy skořicovníku |

0907 00 00 | Hřebíček (celé plody, květy a stopky) |

0908 | Muškátové oříšky, muškátový květ, amomy a kardamomy |

0909 | Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu; jalovcové bobulky |

ex 0910 | Zázvor, kurkuma, bobkový list, kari a jiná koření, vyjma tymiánu a šafránu |

ex 1106 | Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8: |

1106 10 00 | – Ze sušených luštěnin čísla 0713 |

ex 1106 30 | – Z produktů kapitoly 8: |

1106 30 90 | – – Jiné než banány |

Kód KN | Popis zboží |

ex 1108 | Škroby; inulin: |

1108 20 00 | – Inulin |

1201 00 90 | Sojové boby, též drcené, jiné než k setí |

1202 10 90 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než k setí |

1202 20 00 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená |

1203 00 00 | Kopra |

1204 00 90 | Lněná semena, též drcená, jiná než k setí |

1205 10 10 a ex 1205 90 00 | Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, jiná než k setí |

1206 00 91 | Slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí |

1206 00 99 |

1207 20 90 | Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 40 90 | Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 50 90 | Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 91 90 | Maková semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 99 91 | Konopná semena, též drcená, jiná než k setí |

ex 1207 99 97 | Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí |

1208 | Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice |

1211 | Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex 1211 90 85 v části IX této přílohy |

ex 1212 | Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum) používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

ex 1212 20 00 | – Chaluhy a jiné řasy používané zejména ve farmacii nebo k lidskému požívání |

– Ostatní: |

ex 1212 99 | – – Jiné než cukrová třtina: |

1212 99 41 a 1212 99 49 | – – – Semena svatojánského chleba |

ex 1212 99 70 | – – – Ostatní, kromě kořenů čekanky |

1213 00 00 | Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet |

ex 1214 | Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet: |

ex 1214 10 00 | – Moučka a pelety z vojtěšky vyjma moučky a pelet z vojtěšky uměle sušených teplem nebo moučky a pelet z vojtěšky sušených jinak než uměle teplem a mleté |

ex 1214 90 | – Ostatní: |

1214 90 10 | – – Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny |

ex 1214 90 90 | – – Ostatní, kromě: |

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, uměle vysušených teplem, jiných než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých |

ex 1502 00 | Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503: |

ex 1502 00 10 | – Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu, kromě tuků získaných z kostí a odpadu (c) |

1503 00 | Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené |

1504 | Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené |

1507 | Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1508 | Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1511 | Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1512 | Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

Kód KN | Popis zboží |

1513 | Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

1514 | Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

ex 1515 | Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (s výjimkou jojobového oleje podpoložky ex 1515 90 11) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

ex 1516 | Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené (s výjimkou hydrogenizovaného ricinového oleje, tzv. „opálového vosku“ podpoložky 1516 20 10) |

ex 1517 | Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516, s výjimkou podpoložek 1517 10 10, 1517 90 10 a 1517 90 93 |

1518 00 31 1518 00 39 | Rostlinné oleje stálé, tekuté, jednoduše smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (c) |

1522 00 91 | Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |

1522 00 99 | Jiné zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |

ex 1602 | Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve: |

– Z vepřů: |

ex 1602 41 | – – Kýty a kusy z nich: |

1602 41 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 1602 42 | – – Plece a kusy z nich: |

1602 42 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 1602 49 | – – Ostatní, včetně směsí: |

1602 49 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 1602 90 | – Ostatní, včetně přípravků z krve jakýchkoliv zvířat: |

– – Jiné než přípravky z krve jakýchkoliv zvířat: |

1602 90 31 | – – – Ze zvěřiny nebo králíků |

– – – Ostatní: |

– – – – Jiné než obsahující maso nebo droby z domácích prasat: |

– – – – – Jiné než obsahující hovězí maso nebo droby: |

1602 90 99 | – – – – – – Jiné než z ovcí nebo koz |

1603 00 | Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých |

1801 00 00 | Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené |

1802 00 00 | Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

ex 2001 90 | – Ostatní: |

2001 90 20 | – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

ex 2005 99 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2005 99 10 | – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |

ex 2206 | Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2206 00 31 až 2206 00 89 | – Jiné než matolinové víno |

ex 2301 | Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky: |

2301 10 00 | – Moučky, šroty a pelety, z masa nebo drobů; škvarky |

Kód KN | Popis zboží |

ex 2302 | Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin: |

2302 50 00 | – Luštěninové |

2304 00 00 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sojového oleje |

2305 00 00 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje |

ex 2306 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 nebo 2305, vyjma podpoložek 2306 90 05 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci oleje z kukuřičných klíčků) a 2306 90 11 a 2306 90 19 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci olivového oleje) |

ex 2307 00 | Vinný kal; surový vinný kámen: |

2307 00 90 | – Surový vinný kámen |

ex 2308 00 | Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2308 00 90 | – Jiné než výlisky z hroznů (matoliny), žaludy a koňské kaštany, ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |

ex 2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: |

ex 2309 10 | – Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej: |

2309 10 90 | – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50, 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky |

ex 2309 90 | – Ostatní: |

2309 90 10 | – – Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců |

– – Ostatní, včetně premixů: |

ex 2309 90 91 až 2309 90 99 | – – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50, 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky, kromě |

– Bílkovinových koncentrátů získaných ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |

– Dehydratovaných produktů získaných výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklých přípravou koncentrátů zmíněných v první odrážce |

(a) Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 93/623/EHS (Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45)). (b) Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 88/661/EHS (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36); směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 96/510/ES (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53)). (c) Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1) v platném znění). (d) Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v hlavě II odst. F úvodních ustanovení kombinované nomenklatury. |

PŘÍLOHA II SEZNAM PRODUKTŮ, PRO KTERÁ SE STANOVÍ ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PODLE ČL. 1 ODST. 2 Část I: Líh zemědělského původu

1. Co se týče lihu, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

ex 2207 10 00 | Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

ex 2207 20 00 | Líh a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem ethanolu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

ex 2208 90 91 a ex 2208 90 99 | Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj., získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

2. Oddíl I kapitoly II části III o dovozních licencích a oddíl I kapitoly III stejné části se vztahují rovněž na výrobky na bázi lihu zemědělského původu kódu KN 2208, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry a mající všechny charakteristiky lihu uvedené v bodě 1.

Část II: Včelařské produkty

Co se týče včelařských produktů, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0409 | Přírodní med |

ex 0410 00 00 | Včelí mateří kašička a propolis, jedlé |

ex 0511 99 85 | Včelí mateří kašička a propolis, nejedlé |

ex 1212 99 70 | Pyl |

ex 152190 | Včelí vosk |

Část III: Housenky bource morušového

Co se týče bource morušového, vztahuje se toto nařízení na bource morušového podpoložky KN ex 0106 90 00 a na vajíčka bource morušového podpoložky KN ex 0511 99 85.

PŘÍLOHA III DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1 Část I: Definice týkající se odvětví rýže

I. Pojmy „neloupaná rýže“, „loupaná rýže“, „poloomletá rýže“, „celoomletá rýže“, „kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A nebo B“ a „zlomková rýže“ se definují takto:

1. a) „Neloupanou rýží“ se rozumí rýže, jež si i po vymlácení uchovala plevy.

b) „Loupanou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže sbramato“.

c) „Poloomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená plev, část klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoli však vnitřních vrstev oplodí.

d) „Celoomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn.

2. a) „Kulatozrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je menší než 2.

b) „Střednězrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka/šířka je menší než 3.

c) „Dlouhozrnnou rýží“:

i) „dlouhozrnnou rýží A“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna přesahuje 6 mm a poměr délka/šířka je větší než 2, avšak menší než 3,

ii) „dlouhozrnnou rýží B“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka je nejméně 3.

d) „Měření zrn“ se provádí na celoomleté rýži touto metodou:

i) z šarže se odebere reprezentativní vzorek,

ii) vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých,

iii) provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr,

iv) výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

3. „Zlomkovou rýží“ se rozumějí zlomky zrn, jejichž délka je rovna nebo menší než tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.

II. Co se týče zrn rýže a zlomkové rýže snížené jakosti, použijí se tyto definice:

A. „Celými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

B. „Useknutými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

C. „Zlomkovými zrny nebo zlomkovou rýží“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec; zlomková zrna zahrnují:

- zlomková zrna velká (části zrn, které jsou rovny nebo delší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

- zlomková zrna střední (části zrn, které jsou rovny nebo delší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost „velkých zlomkových zrn“),

- zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

- úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

D. „Zelenými zrny“ se rozumějí zrna, která plně nedozrála.

E. „Přirozeně deformovanými zrny“ se rozumějí zrna vykazující přirozené deformace dědičného či jiného původu v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

F. „Křídově bílými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

G. „Červeně pruhovanými zrny“ se rozumějí zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

H. „Zrny se skvrnami“ se rozumějí zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmějí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

I. „Zbarvenými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé, atd.); za skvrny je rovněž považováno hluboké černé pruhování. Pokud je barva skvrn dostatečně zřetelná (černá, růžová, načervenalá až hnědá), aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

J. „Žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.

K. „Jantarově žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

Část II: Definice týkající se odvětví cukru

1. „Bílým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

2. „surovým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

3. „isoglukózou“ se rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktózy;

4. „inulinovým sirupem“ se rozumí přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktózy nebo fruktózy ve formě sacharózy a vyjádřený jako ekvivalent cukru/isoglukózy. Tato definice může být změněna Komisí s cílem zabránit omezením na trhu s produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup;

5. „cukrem podléhajícím kvótám“, „isoglukózou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku;

6. „průmyslovým cukrem“ se rozumí množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodě 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 55 odst. 2;

7. „průmyslovou isoglukózou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 55 odst. 2;

8. „přebytkovým cukrem“, „přebytkovou isoglukózou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 5, 6 a 7;

9. „cukrovou řepou podléhající kvótám“ se rozumí veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám;

10. „smlouvou o dodání“ se rozumí smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru;

11. „mezioborovou dohodou“ se rozumí:

a) dohoda uzavřená na úrovni Unie, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé;

b) dohoda uzavřená před uzavřením smlouvy o dodání mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé;

c) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ustanovení práva obchodních společností a družstevního práva, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr;

d) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ujednání existující před uzavřením smlouvy o dodání, pokud prodejci, kteří s ujednáním souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného podnikem pro výrobu cukru v jednom nebo více závodech;

12. „rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ se rozumí výrobní jednotka,

- jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru, nebo

- jež provedla v hospodářském roce 2004/05 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru.

Část III: Definice týkající se odvětví chmele

1. „Chmelem“ se rozumí sušená květenství, rovněž nazývaná chmelové hlávky (samičí) rostliny chmele otáčivého ( Humulus lupulus ); tato zelenožlutá květenství vejčitého tvaru mají stopku a jejich největší délka se pohybuje zpravidla od 2 do 5 cm;

2. „chmelovým práškem“ se rozumí produkt získaný mletím chmele, který obsahuje všechny přirozené části;

3. „chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu“ se rozumí produkt získaný mletím chmele, ze kterého byla mechanicky odstraněna část listů, stopek, listenů a vřetének;

4. „chmelovým výtažkem“ se rozumějí koncentrované produkty získané působením rozpouštědla na chmel nebo na chmelový prášek;

5. „smíšenými chmelovými produkty“ se rozumí směs dvou nebo více produktů uvedených v bodech 1 až 4.

Část IV: Definice týkající se odvětví vína

V souvislosti s révou

1. „Vyklučením“ se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.

2. „Výsadbou“ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu za účelem produkce roubů.

3. „Přeštěpováním“ se rozumí štěpování révového keře, na kterém již dříve bylo štěpování provedeno.

V souvislosti s výrobou

4. „Čerstvými vinnými hrozny“ se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.

5. „Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,“ se rozumí výrobek, který

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových a nejvýše 15 % objemových;

b) byl získán přidáním do nezkvašeného hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 % objemových pocházejícího výhradně z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 166 odst. 2,

i) buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,

ii) nebo nerektifikovaného výrobku získaného destilací vína, který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.

6. „Hroznovou šťávou“ se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který

a) je získán přiměřeným zpracováním, které jej činí vhodným ke spotřebě v nezměněném stavu;

b) je získán z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo zředěním. Pokud je získán zředěním, musí se jednat o zředění zahuštěného hroznového moštu nebo moštového koncentrátu.

Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.

7. „Moštovým koncentrátem“ se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 °C není při užití stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

8. „Vinným kalem“ se rozumějí zbytky,

a) které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení, během skladování či po povoleném ošetření;

b) vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu a);

c) které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či po povoleném ošetření, nebo

d) vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu c).

9. „Výlisky z hroznů“ nebo „matolinami“ se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.

10. „Matolinovým vínem“ se rozumí výrobek, který se získává

a) kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou nebo

b) vyluhováním prokvašených matolin ve vodě.

11. „Alkoholizovaným vínem pro destilaci“ se rozumí výrobek, který

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových;

b) se získává výhradně tím, že se do vína bez zbytkového cukru přidá nerektifikovaný výrobek pocházející z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových, nebo

c) vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejvýše 1,5 gramů na litr.

12. „Kupáží“ se rozumí

a) hroznový mošt;

b) víno nebo

c) směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,

které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín.

Obsah alkoholu

13. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C.

14. „Možným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 °C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při této teplotě.

15. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech objemových.

16. „Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoli obohacením.

17. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

18. „Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

19. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech hmotnostních.

Část V: Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa

1. „Skotem“ se rozumí živý domácí skot kódů KN ex 0102 10, 0102 90 05 až 0102 90 79;

2. „dospělým skotem“ se rozumí skot o živé hmotnost vyšší než 300 kg.

Část VI: Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků

Pro účely uplatňování celní kvóty pro máslo pocházející z Nového Zélandu výraz „vyrobené přímo z mléka nebo smetany“ nevylučuje máslo vyrobené přímo z mléka nebo smetany bez použití skladovaných surovin, během jediného, samostatného a nepřerušovaného výrobního procesu, v němž může smetana projít fází, kdy dochází k zahuštění a/nebo frakcionaci máselného tuku.

Část VII: Definice týkající se odvětví vajec

1. „Vejci ve skořápce“ se rozumějí drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná, nebo vařená, jiná než násadová vejce uvedená v bodě 2;

2. „násadovými vejci“ se rozumějí drůbeží vejce na násadu;

3. „celými produkty“ se rozumějí ptačí vejce bez skořápky, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodná k lidské spotřebě;

4. „oddělenými produkty“ se rozumějí žloutky ptačích vajec, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodné k lidské spotřebě.

Část VIII: Definice týkající se odvětví drůbežího masa

1. „Živou drůbeží“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti vyšší než 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

2. „drůbežími mláďaty“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti nejvýše 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

3. „poraženou drůbeží“ se rozumí mrtvá domácí drůbež, též bez drobů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

4. „odvozenými produkty“ se rozumějí:

a) produkty uvedené v části XX písm. a) přílohy I;

b) produkty uvedené v části XX písm. b) přílohy I, kromě poražené drůbeže a jedlých drobů zvaných „dělené drůbeží maso“;

c) jedlé droby uvedené v části XX písm. b) přílohy I;

d) produkty uvedené v části XX písm. c) přílohy I;

e) produkty uvedené v části XX písm. d) a e) přílohy I;

f) produkty uvedené části XX písm. f) přílohy I, jiné než produkty kódů KN 1602 20 11 a 1602 20 19.

Část IX: Definice týkající se odvětví včelařství

1. „Medem“ se rozumí přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými ( Apis mellifera ) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, a které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech.

Hlavními druhy medu jsou

a) podle původu:

i) květový med nebo nektarový med: med získaný z nektaru rostlin,

ii) medovicový med: med získaný převážně z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách (řádu polokřídlí Hemiptera ), které se nacházejí na živých částech rostlin, nebo z výměšků živých částí rostlin;

b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:

iii) plástečkový med: med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů,

iv) med s plástečky: med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu,

v) vykapaný med: med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů,

vi) vytočený med: med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů,

vii) lisovaný med: med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 °C,

viii) filtrovaný med: med získaný odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.

„Pekařským medem“ se rozumí med,

a) který je vhodný pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin, které se poté zpracovávají, a

b) může:

- mít cizí příchuť nebo pach, nebo

- mohl přejít kvašením nebo mohl být zkvašen, nebo

- mohl být přehřát.

2. „Včelařskými produkty“ se rozumějí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis a pyl.

PŘÍLOHA IV STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČL. 8 ODST. 1 A 3

A. Standardní jakost neloupané rýže

Neloupaná rýže standardní jakosti

a) je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu;

b) obsahuje nejvýše 13 % vlhkosti;

c) má výnos při zpracování celoomleté rýže 63 % hmotnostních v celých zrnech (s povolenou odchylkou 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí

křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN 1006 10 27 a 1006 10 98 | 1,5 % |

křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN jiných než KN 1006 10 27 a KN 1006 10 98: | 2,0 % |

červeně pruhovaná zrna | 1,0 % |

zrna se skvrnami | 0,50 % |

zbarvená zrna | 0,25 % |

žlutá zrna | 0,02 % |

jantarově žlutá zrna | 0,05 % |

B. Standardní jakost cukru

I. Standardní jakost cukrové řepy

Cukrová řepa standardní jakosti

a) je dobré jakosti s vyhovujícími tržními parametry;

b) při převzetí má cukernatost 16 %.

II. Standardní jakost bílého cukru

1. Bílý cukr standardní jakosti má tyto vlastnosti:

a) dobrá, ryzí jakost s vyhovujícími tržními parametry; suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký;

b) minimální polarizace: 99,7;

c) maximální vlhkost: 0,06 %;

d) maximální obsah invertního cukru: 0,04 %;

e) celkový počet bodů určený podle bodu 2 je nejvýše 22, z toho:

obsah popela nejvýše 15 bodů,

typová barevná řada nejvýše 9 bodů podle metody Brunswického ústavu pro zemědělskou technologii (dále jen „metoda Brunswick“),

barva roztoku nejvýše 6 bodů podle metody Mezinárodní komise pro jednotné metody rozboru cukru (dále jen „metoda ICUMSA“).

2. Jeden bod odpovídá:

a) 0,0018 % obsahu popela podle metody ICUMSA při 28o Brix;

b) 0,5 jednotek barevného typu podle metody Brunswick;

c) 7,5 jednotek barvy roztoku podle metody ICUMSA.

3. Pro určení faktorů uvedených v bodu 1 se použijí metody, které se používají pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.

III. Standardní jakost surového cukru

1. Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností, vyjádřenou jako bílý cukr, 92 %.

2. Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že se od polarizačního stupně tohoto cukru odečte:

a) procentní obsah popela vynásobený čtyřmi;

b) procentní obsah invertního cukru vynásobený dvěma;

c) číslo 1.

3. Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru se odečte číslo 100.

PŘÍLOHA V KLASIFIKAČNÍ STUPNICE UNIE PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 34

A. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu

I. Definice

Použijí se tyto definice:

1. „jatečně upravené tělo“: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vykolení a stažení z kůže;

2. „půlka jatečně upraveného těla“: produkt získaný symetrickým rozdělením jatečně upraveného těla podle odstavce 1 středem obratlů krčních, hrudních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a srůstu ischio-stydkých kostí.

II. Kategorie

Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:

A: jatečně upravená těla mladých býků do dvou let věku;

B: jatečně upravená těla ostatních býků;

C: jatečně upravená těla volů;

D: jatečně upravená těla krav;

E: jatečně upravená těla jalovic.

III. Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována na základě posouzení

1. zmasilosti, vymezené takto:

vyvinutost profilů jatečně upravených těl, zejména jejich hlavních částí (kýta, hřbet, plec)

Třída zmasilosti | Popis |

S nejvyšší | všechny profily extrémně konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina s dvojím osvalením |

E vynikající | všechny profily konvexní až super konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina |

U velmi dobrá | profily celkově konvexní, velmi dobře vyvinutá svalovina |

R dobrá | profily celkově rovné; dobře vyvinutá svalovina |

O průměrná | profily rovné až konkávní; průměrně vyvinutá svalovina |

P špatná | všechny profily konkávní až velmi konkávní; slabě vyvinutá svalovina |

2. protučnělosti, vymezené takto:

množství tuku na povrchu jatečně upraveného těla a v hrudní dutině

Třída protučnělosti | Popis |

1 velmi slabá | slabá nebo žádná vrstva tuku |

2 slabá | mírná vrstva tuku, svalovina téměř všude zřetelná |

3 průměrná | svalovina je téměř všude pokrytá tukem s výjimkou kýty a plece, slabé vrstvy tuku v hrudní dutině |

4 silná | svalovina pokrytá tukem, kýta a plec jsou přesto částečně zřetelné, silné vrstvy tuku v hrudní dutině |

5 velmi silná | celý povrch jatečně upraveného těla je pokryt tukem; velmi silné vrstvy v hrudní dutině |

IV. Obchodní úprava

Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl musí mít tuto obchodní úpravu:

1. bez hlavy a bez nohou; hlava je od jatečně upraveného těla oddělena v místě hlavového kloubu (atlanto-okcipitálního kloubu) a nohy jsou odděleny na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu,

2. bez orgánů v dutině hrudní a břišní, s ledvinami nebo bez nich, s ledvinovým a pánevním lojem nebo bez něj,

3. bez pohlavních orgánů a připojených svalů, bez vemene a vemenního loje.

V. Klasifikace a označování

Jatka schválená podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004[46] přijmou opatření k zajištění toho, aby všechna jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, který v nich byl poražen a nese označení zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 2 ve spojení s kapitolou III oddílu I přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004[47], byly klasifikovány a označeny v souladu s klasifikační stupnicí Unie.

Před označením mohou členské státy udělit povolení, aby byl z jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl odstraněn podkožní tuk, pokud je to odůvodněno protučnělostí.

B. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat

I. Definice

„Jatečně upraveným tělem“ se rozumí tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem.

II. Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována podle odhadovaného podílu libového masa takto:

Třída | Libové maso v procentech hmotnosti jatečně upraveného těla |

S | 60 a více (*) |

E | 55 a více |

U | 50 a více, ale méně než 55 |

R | 45 a více, ale méně než 50 |

O | 40 a více, ale méně než 45 |

P | méně než 40 |

(*) [Členské státy mohou zavést pro prasata poražená na jejich území zvláštní třídu označenou písmenem S pro 60 % a více libového masa.] |

III. Obchodní úprava

Jatečně upravená těla musí mít obchodní úpravu bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.

IV. Podíl libového masa

1. Podíl libového masa se hodnotí pomocí metod povolených Komisí. Povoleny mohou být pouze statisticky ověřené metody vyhodnocování založené na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody klasifikace je to, že chyba statistického odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci.

2. Obchodní hodnota jatečně upravených těl se ovšem neurčuje pouze na základě odhadovaného podílu libového masa.

V. Označování jatečně upravených těl

Nestanoví-li Komise jinak, klasifikovaná jatečně upravená těla se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.

C. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla ovcí

I. Definice

Pro výrazy „jatečně upravená těla“ a „půlky jatečně upravených těl“ se použijí definice uvedené v části A bodě I.

II. Kategorie

Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:

A: jatečně upravená těla jehňat mladších dvanácti měsíců,

B: jatečně upravená těla ostatních ovcí.

III. Klasifikace

Jatečně upravená těla jsou klasifikována obdobně na základě použití příslušných ustanovení části A bodu III. Výraz „kýta“ v části A bodě III odst. 1 a v řádcích 3 a 4 tabulky uvedené v části A bodě III odst. 2 se nahrazuje výrazem „zadní čtvrť“.

IV. Obchodní úprava

Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl mají obchodní úpravu bez hlavy (oddělené v místě hlavového atlanto-okcipitálního kloubu), nohou (oddělených na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu), ocasu (odděleného mezi šestým a sedmým ocasním obratlem), vemene, pohlavních orgánů, jater a vnitřností. Ledviny a ledvinový lůj tvoří součást jatečně upraveného těla.

V. Označování jatečně upravených těl

Klasifikovaná jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.

PŘÍLOHA VIVNITROSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ KVÓTY PRO VÝROBU CUKRU, ISOGLUKÓZY A INULINOVÉHO SIRUPU PODLE ČLÁNKU 50 od hospodářského roku 2010/11

(v tunách)

Členské státy nebo regiony (1) | Cukr (2) | Isoglukóza (3) | Inulinový sirup (4) |

Belgie | 676 235,0 | 114 580,2 | 0 |

Bulharsko | 0 | 89 198,0 |

Česká republika | 372 459,3 |

Dánsko | 372 383,0 |

Německo | 2 898 255,7 | 56 638,2 |

Irsko | 0 |

Řecko | 158 702,0 | 0 |

Španělsko | 498 480,2 | 53 810,2 |

Francie (metropolitní území) | 3 004 811,15 | 0 |

Francouzské zámořské departementy | 432 220,05 |

Itálie | 508 379,0 | 32 492,5 |

Lotyšsko | 0 |

Litva | 90 252,0 |

Maďarsko | 105 420,0 | 220 265,8 |

Nizozemsko | 804 888,0 | 0 | 0 |

Rakousko | 351 027,4 |

Polsko | 1 405 608,1 | 42 861,4 |

Portugalsko (kontinentální) | 0 | 12 500,0 |

Autonomní oblast Azory | 9 953,0 |

Rumunsko | 104 688,8 | 0 |

Slovinsko | 0 |

Slovensko | 112 319,5 | 68 094,5 |

Finsko | 80 999,0 | 0 |

Švédsko | 293 186,0 |

Spojené království | 1 056 474,0 | 0 |

CELKEM | 13 336 741,2 | 690 440,8 | 0 |

PŘÍLOHA VII PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKÓZU V SOULADU S ČLÁNKEM 53 I

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „fúzí podniků“ spojení dvou nebo více podniků v jeden podnik;

b) „zcizením podniku“ převod majetku podniku s přidělenou kvótou na jiný podnik nebo jiné podniky nebo převzetí tohoto majetku jiným podnikem nebo jinými podniky;

c) „zcizením závodu“ převod vlastnických práv k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu daného výrobku na jeden nebo více podniků, jehož výsledkem je částečné nebo úplné převzetí výroby podniku, který převod uskutečňuje;

d) „pronájmem závodu“ nájemní smlouva k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu cukru za účelem jejího provozu, uzavřená na dobu nejméně tří po sobě následujících hospodářských let, přičemž se strany zavazují, že neukončí platnost této smlouvy před koncem třetího hospodářského roku, s podnikem, jenž je usazen ve stejném členském státě jako dotyčný závod, může-li být od okamžiku nabytí účinnosti nájemní smlouvy podnik, který si závod pronajal, považován v rámci celé své výroby za jediný podnik vyrábějící cukr.

II

1. Aniž je dotčen bod 2, upraví se kvóta v případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících cukr nebo zcizení závodů vyrábějících cukr takto:

a) v případě fúze podniků vyrábějících cukr přidělí členské státy podniku vytvořenému touto fúzí kvótu, která se rovná součtu kvót přidělených před fúzí dotyčným podnikům vyrábějícím cukr;

b) v případě zcizení podniku vyrábějícího cukr přidělí členský stát pro výrobu cukru kvótu zcizeného podniku nabyvateli nebo, je-li nabyvatelů více, poměrný díl podle výroby cukru převzaté jednotlivými nabyvateli;

c) v případě zcizení závodu vyrábějícího cukr sníží členský stát kvótu podniku převádějícího vlastnictví k tomuto závodu a o sníženou část zvýší kvótu podniku nebo podniků nabývajících příslušný závod, a to v poměru odpovídajícím převzaté výrobě.

2. Vyjádří-li výslovně určitý počet pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na které má některá z operací uvedených v bodu 1 přímý dopad, ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu podniku vyrábějícímu cukr, který se těchto operací neúčastní, může členský stát přidělit kvótu na základě výroby převzaté podnikem, kterému pěstitelé chtějí cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu dodávat.

3. V případě, že za okolností jiných, než jsou okolnosti uvedené v bodu 1, dojde k uzavření

a) podniku vyrábějícího cukr;

b) jednoho nebo více závodů podniku vyrábějícího cukr,

může členský stát přidělit část kvót, kterých se uzavření týká, jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr.

Rovněž v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b), vyjádří-li někteří z příslušných pěstitelů výslovně ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu určitému podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát přidělit poměrný díl kvót ve vztahu k dotyčné cukrové řepě nebo cukrové třtině podniku, kterému pěstitelé chtějí tyto produkty dodávat.

4. Použije-li se odchylka uvedená v čl. 43 odst. 6, může příslušný členský stát požadovat, aby pěstitelé cukrové řepy a cukrovarnické podniky, na něž se tato odchylka vztahuje, zahrnuli do mezioborových dohod zvláštní doložky umožňující členskému státu použít body 2 a 3 tohoto oddílu.

5. V případě pronájmu závodu, který patří podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát snížit kvótu podniku, jenž nabízí závod k pronájmu, a přidělit podíl, o který byla kvóta snížena, podniku, který si závod pronajímá za účelem výroby cukru.

Skončí-li nájem během tří hospodářských let uvedených v oddíle I písm. d), zruší členský stát úpravu kvóty podle prvního pododstavce tohoto bodu se zpětnou působností ke dni, kdy pronájem nabyl účinnosti. Skončí-li však nájem z důvodu vyšší moci, není členský stát povinen úpravu zrušit.

6. Nemůže-li již podnik vyrábějící cukr zajistit dodržování svých závazků vyplývajících z právních předpisů Unie vůči dotčeným pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny a je-li tato situace zjištěna příslušnými orgány dotčeného členského státu, může tento členský stát přidělit na jeden nebo více hospodářských let část příslušných kvót jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr v poměru k převzaté výrobě.

7. Poskytne-li členský stát podniku vyrábějícímu cukr cenové a odbytové záruky na zpracování cukrové řepy na líh, může po dohodě s tímto podnikem a s dotčenými pěstiteli cukrové řepy přidělit všechny kvóty na výrobu cukru nebo jejich část jednomu nebo více podnikům na jeden hospodářský rok nebo více hospodářských let.

III

V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících isoglukózu nebo zcizení závodu vyrábějícího isoglukózu může členský stát přidělit příslušné kvóty pro výrobu isoglukózy jinému podniku nebo jiným podnikům bez ohledu na to, zda jim byla přidělena výrobní kvóta.

IV

Opatření podle oddílů II a III mohou nabýt účinnosti pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) zohlední se zájmy všech dotčených osob;

b) příslušný členský stát usoudí, že tato opatření pravděpodobně povedou ke zlepšení struktury odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny a odvětví výroby cukru;

c) tato opatření se vztahují na podniky usazené na stejném území, pro které je stanovena kvóta v příloze VI.

V

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. říjnem a 30. dubnem následujícího roku, nabývají opatření uvedená v oddílech II a III účinnosti pro běžný hospodářský rok.

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. květnem a 30. zářím stejného roku, nabývají opatření uvedená v oddílech II a III účinnosti pro následující hospodářský rok.

VI

Použijí-li se oddíly II a III, sdělí členské státy Komisi upravené kvóty do patnácti dnů po uplynutí období uvedených v oddíle V.

PŘÍLOHA VIIIVNITROSTÁTNÍ KVÓTY PRO PRODUKCI MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ PODLE ČLÁNKU 59

(množství (v tunách) pro dvanáctiměsíční období na členský stát):

Belgie | 36,91 |

Bulharsko | 39,10 |

Česká republika | 42,10 |

Dánsko | 43,68 |

Německo | 40,11 |

Estonsko | 43,10 |

Řecko | 36,10 |

Španělsko | 36,37 |

Francie | 39,48 |

Irsko | 35,81 |

Itálie | 36,88 |

Kypr | 34,60 |

Lotyšsko | 40,70 |

Litva | 39,90 |

Lucembursko | 39,17 |

Maďarsko | 38,50 |

Nizozemsko | 42,36 |

Rakousko | 40,30 |

Polsko | 39,00 |

Portugalsko | 37,30 |

Rumunsko | 38,50 |

Slovinsko | 41,30 |

Slovensko | 37,10 |

Finsko | 43,40 |

Švédsko | 43,40 |

Spojené království | 39,70 |

PŘÍLOHA X ROZPOČET NA PROGRAMY PODPORY PODLE ČL. 136 ODST. 1

V 1 000 EUR |

Belgie | veau, viande de veau/kalfsvlees/Kalbfleisch |

Bulharsko | месо от малки телета |

Česká republika | telecí |

Dánsko | lyst kalvekød |

Německo | Kalbfleisch |

Estonsko | vasikaliha |

Řecko | μοσχάρι γάλακτος |

Španělsko | ternera blanca, carne de ternera blanca |

Francie | veau, viande de veau |

Irsko | veal |

Itálie | vitello, carne di vitello |

Kypr | μοσχάρι γάλακτος |

Lotyšsko | teļa gaļa |

Litva | veršiena |

Lucembursko | veau, viande de veau/Kalbfleisch |

Maďarsko | borjúhús |

Malta | vitella |

Nizozemsko | kalfsvlees |

Rakousko | Kalbfleisch |

Polsko | cielęcina |

Portugalsko | vitela |

Rumunsko | carne de vițel |

Slovinsko | teletina |

Slovensko | teľacie mäso |

Finsko | vaalea vasikanliha/ljust kalvkött |

Švédsko | ljust kalvkött |

Spojené království | veal |

B) pro maso skotu ve věku více než osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců [(identifikační písmeno této kategorie: Z)]:

Země uvedení na trh | Obchodní názvy, jež se mají použít |

Belgie | jeune bovin, viande de jeune bovin/jongrundvlees/Jungrindfleisch |

Bulharsko | телешко месо |

Česká republika | hovězí maso z mladého skotu |

Dánsko | kalvekød |

Německo | Jungrindfleisch |

Estonsko | noorloomaliha |

Řecko | νεαρό μοσχάρι |

Španělsko | ternera, carne de ternera |

Francie | jeune bovin, viande de jeune bovin |

Irsko | rosé veal |

Itálie | vitellone, carne di vitellone |

Kypr | νεαρό μοσχάρι |

Lotyšsko | jaunlopa gaļa |

Litva | jautiena |

Lucembursko | jeune bovin, viande de jeune bovin/Jungrindfleisch |

Maďarsko | növendék marha húsa |

Malta | vitellun |

Nizozemsko | rosé kalfsvlees |

Rakousko | Jungrindfleisch |

Polsko | młoda wołowina |

Portugalsko | vitelão |

Rumunsko | carne de tineret bovin |

Slovinsko | meso težjih telet |

Slovensko | mäso z mladého dobytka |

Finsko | vasikanliha/kalvkött |

Švédsko | kalvkött |

Spojené království | beef |

2. Obchodní názvy podle bodu 1 lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.

3. Obchodní názvy uvedené pro kategorii V v bodu A tabulky v bodu 1 a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použijí pouze v případě, že jsou splněny požadavky této přílohy.

Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ nelze používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.

4. Podmínky uvedené v bodu 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení (ES) č. 510/2006, do 29. června 2007.

Část II. Výrobky z révy vinné

(1) Víno

Vínem se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Víno:

a) po případném použití postupů uvedených v oddílu B části I přílohy XIII vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle dodatku této přílohy, a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;

b) odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v oddílu B části I přílohy XIII skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových;

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však:

- horní mez pro celkový obsah alkoholu může dosáhnout 20 % objemových u vín vyrobených bez jakéhokoli obohacení z některých vinařských oblastí v Unii, které určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1,

- horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez jakéhokoli obohacení;

d) vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být přijaty Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1.

„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské ( Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.

Odchylně od písmene b) se „Tokaji eszencia“ a „Tokajská esencia“ považují za víno.

Bez ohledu na čl. 163 odst. 2 však mohou členské státy povolit používání výrazu „víno“, pokud:

a) je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů, nebo

b) je součástí složeného názvu.

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v této příloze musí být vyloučena.

(2) Mladé víno v procesu kvašení

Mladé víno v procesu kvašení je výrobek, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a které ještě není odděleno od kalů.

(3) Likérové víno

Likérové víno je výrobek,

a) který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových;

b) který vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, kromě některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1;

c) který se získává:

- z částečně zkvašeného hroznového moštu,

- z vína,

- ze směsi výše uvedených výrobků nebo

- z hroznového moštu nebo ze směsi tohoto výrobku s vínem u některých likérových vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, která určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1;

d) který vykazuje původní přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, kromě některých likérových vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1;

e) do kterého byl přidán:

i) samostatně nebo ve směsi:

- neutrální alkohol vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,

- destilát z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových,

ii) případně spolu s jedním nebo více z těchto výrobků:

- zahuštěný hroznový mošt,

- směs některého z výrobků uvedených v písm. e) bodě i) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první a čtvrté odrážce;

f) do kterého byly pro některá likérová vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1, odchylně od písmene e) přidány:

i) buď výrobky uvedené v písm. e) bodě i), samostatně nebo ve směsi, nebo

ii) jeden či více z těchto výrobků:

- alkohol z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 95 % objemových a nejvýše 96 % objemových,

- vínovice nebo matolinová pálenka se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % a nejvýše 86 % objemových,

- destilát ze sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nižším než 94,5 % objemových a

iii) případně jeden nebo více z těchto výrobků:

- částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů,

- zahuštěný hroznový mošt získaný působením přímého ohně, který, s výjimkou použití tohoto postupu, odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu,

- zahuštěný hroznový mošt,

- směs některého z výrobků uvedených v písm. f) bodě ii) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první a čtvrté odrážce.

(4) Šumivé víno

Šumivé víno je výrobek,

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

- z čerstvých vinných hroznů,

- z hroznového moštu nebo

- z vína;

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, a

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.

(5) Jakostní šumivé víno

Jakostní šumivé víno je výrobek,

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

- z čerstvých vinných hroznů,

- z hroznového moštu nebo

- z vína;

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, a

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových.

(6) Jakostní aromatické šumivé víno

Jakostní aromatické šumivé víno je jakostní šumivé víno, které:

a) se získává tak, že se pro kupáž použije pouze hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán ze zvláštních moštových odrůd uvedených na seznamu vypracovaném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1.

Jakostní aromatická šumivá vína, při jejichž tradiční výrobě se pro kupáž použije víno, určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1;

b) v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;

c) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových a

d) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 10 % objemových.

(7) Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který:

a) se získává z vína bez chráněného označení původu i chráněného zeměpisného označení;

b) se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který do něj byl zcela či částečně dodán, a

c) v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým.

(8) Perlivé víno

Perlivé víno je výrobek, který:

a) se získává z vína, které vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným endogenním oxidem uhličitým a

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

(9) Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který:

a) se získává z vína;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, který byl zcela či částečně dodán, a

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

(10) Hroznový mošt

Hroznový mošt je tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

(11) Částečně zkvašený hroznový mošt

Částečně zkvašený hroznový mošt je výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových.

(12) Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů

Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů je výrobek získaný částečným zkvašením hroznového moštu ze zaschlých vinných hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Některá vína určená Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1, která splňují tyto požadavky, se však nepovažují za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů.

(13) Zahuštěný hroznový mošt

Zahuštěný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody, jež bude stanovena v souladu s čl. 165 odst. 1 třetím pododstavcem a čl. 172 písm. d), údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

(14) Rektifikovaný moštový koncentrát

Rektifikovaný moštový koncentrát je tekutý nekaramelizovaný výrobek, který:

a) byl vyroben částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při užití refraktometrické metody, jež bude stanovena v souladu jež bude stanovena v souladu s čl. 165 odst. 1 třetím pododstavcem a čl. 172 písm. d), údaj odečtený na refraktometru nižší než 61,7 %;

b) byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;

c) vykazuje tyto vlastnosti:

- hodnota pH nejvýše 5 při 25 °Brix,

- optická hustota nejvýše 0,100 při 425 nm a tloušťce 1 cm při koncentraci hroznového moštu 25 °Brix,

- obsah sacharózy, který nelze stanovenou metodou rozboru zjistit,

- Folin-Ciocalteuův index nejvýše 6,00 při 25 °Brix,

- obsah titrovatelných kyselin nejvýše 15 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,

- obsah oxidu siřičitého nejvýše 25 miligramů na kilogram celkového cukru,

- celkový obsah kationtů nejvýše 8 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,

- vodivost při 25 °Brix a při 20 °C nejvýše 120 μS/cm,

- obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 25 miligramů veškerých cukrů na kilogram,

- přítomnost mesoinositolu.

Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

(15) Víno ze zaschlých hroznů

Víno ze zaschlých hroznů je výrobek, který:

a) byl bez obohacování vyroben z vinných hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu za účelem částečného odstranění vody;

b) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových a

c) vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně 16 % objemových (nebo 272 gramů cukru na litr).

(16) Víno z přezrálých hroznů

Víno z přezrálých hroznů je výrobek, který:

a) se vyrábí bez obohacování;

b) vykazuje přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových a

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových.

Členské státy mohou stanovit dobu zrání tohoto výrobku.

(17) Vinný ocet

Vinný ocet je ocet, který:

a) se získává výhradně octovým kvašením vína a

b) vykazuje celkový obsah kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejméně 60 gramů na litr.

Část III. Mléko a mléčné výrobky

1. „Mlékem“ se rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení, aniž by se do ní cokoli přidávalo nebo z ní odebíralo.

Výraz „mléko“ se však může použít:

a) pro mléko, které bylo zpracováno, aniž bylo pozměněno jeho složení, nebo pro mléko, jehož obsah tuku byl standardizován podle části IV této přílohy;

b) v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení druhu, jakostní třídy, původu a/nebo zamýšleného způsobu použití takového mléka nebo pro popis fyzikálního zpracování nebo úpravy složení, kterým se podrobilo, za předpokladu, že se tato úprava omezuje na přidání a/nebo odebrání přirozených složek mléka.

2. Pro účely této části se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.

Výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují:

a) tato pojmenování používaná ve všech stádiích uvádění na trh:

i) syrovátka,

ii) smetana,

iii) máslo,

iv) podmáslí,

v) máselný olej,

vi) kaseiny,

vii) bezvodý mléčný tuk,

viii) sýr,

ix) jogurt,

x) kefír,

xi) kumys,

xii) viili/fil,

xiii) smetana,

xiv) fil;

b) pojmenování skutečně používaná pro mléčné výrobky ve smyslu článku 5 směrnice 2000/13/ES.

3. Pojem „mléko“ a označení používaná pro mléčné výrobky se taktéž mohou používat v souvislosti se slovem nebo slovy na označení složených produktů, u nichž žádná část nenahrazuje a ani nemá nahrazovat žádnou složku mléka a jejichž základní součástí ve smyslu množství nebo charakteristiky produktu je mléko nebo mléčný výrobek.

4. Pokud nejde o kravské mléko, musí se uvést původ mléka a mléčných výrobků definovaných Komisí.

5. Označení podle bodů 1, 2 a 3 této části se mohou používat pouze pro produkty uvedené v tomto bodu.

Toto ustanovení se však nepoužije na označování produktů, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti produktu.

6. Pro jiné produkty, než jsou produkty uvedené v bodech 1, 2 a 3 této části, se nesmí použít žádná etiketa, obchodní dokument, propagační materiál ani žádná forma reklamy podle definice článku 2 směrnice Rady 2006/114/ES[48], ani jakýkoli způsob obchodní úpravy uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že daný produkt je mléčným výrobkem.

V případě produktu obsahujícího mléko nebo mléčné výrobky se však může použít označení „mléko“ nebo označení uvedená v bodu 2 druhém pododstavci této části pouze pro popis základních surovin a uvedení složek v souladu se směrnicí 2000/13/ES.

Část IV. Mléko pro lidskou spotřebu kódu KN 0401

I. Definice

Pro účely této části se rozumí:

a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b) „konzumním mlékem“ některý z produktů uvedených v bodě III určený pro dodávku spotřebiteli v nezměněném stavu;

c) „obsahem tuku“ hmotnostní poměr mezi částmi mléčného tuku a 100 částmi dotyčného mléka;

d) „obsahem bílkovin“ hmotnostní poměr mezi částmi bílkovin a 100 částmi mléka v dotyčném mléce (získá se vynásobením celkového obsahu dusíku v mléce vyjádřeného ve hmotnostních procentech koeficientem 6,38).

II. Dodávka nebo prodej konečnému spotřebiteli

(1) Konečnému spotřebiteli může být bez zpracování dodáváno nebo prodáváno, ať již přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo dalších podobných zařízení, pouze mléko, které splňuje požadavky stanovené pro konzumní mléko.

(2) Obchodní označení používaná pro tyto produkty jsou uvedena v bodu III této části. Tato označení jsou vyhrazena pouze pro produkty definované v uvedeném bodě, aniž je dotčeno jejich použití ve složených označeních.

(3) Členské státy přijmou opatření zajišťující informovanost spotřebitelů o povaze a složení dotyčných produktů, u kterých by neposkytnutí těchto informací mohlo spotřebitele uvést v omyl.

III. Konzumní mléko

1. Za konzumní mléko se považují tyto produkty:

a) syrové mléko: mléko, které nebylo zahřáto na více než 40 °C ani ošetřeno jiným způsobem s rovnocenným účinkem;

b) plnotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, které z hlediska obsahu tuku splňuje jeden z těchto požadavků:

i) plnotučné mléko se standardizací: mléko s obsahem tuku nejméně 3,50 % (m/m). Členské státy však mohou stanovit další kategorii plnotučného mléka s obsahem tuku nejméně 4,00 % (m/m),

ii) plnotučné mléko bez standardizace: mléko s obsahem tuku, který se od doby dojení nezměnil ani přidáním nebo odebráním mléčných tuků, ani smíšením s mlékem, jehož přirozený obsah tuku byl změněn. Obsah tuku však nesmí být nižší než 3,50 % (m/m);

c) polotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejméně 1,50 % (m/m) a nejvýše 1,80 % (m/m);

d) odstředěné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejvýše 0,50 % (m/m).

Tepelně zpracované mléko, které neodpovídá požadavkům obsahu tuku stanoveným v prvním pododstavci písm. b), c) a d), se považuje za konzumní mléko za předpokladu, že obsah tuku je s jedním desetinným místem jasně a čitelně uveden na obalu, a to se slovy „obsah tuku … %“. Toto mléko nesmí být označeno jako plnotučné mléko, polotučné mléko či odstředěné mléko.

2. Aniž je dotčen bod 1 písm. b) druhá odrážka, povoluje se pouze:

a) změna přirozeného obsahu mléčného tuku odebráním nebo přidáním smetany nebo přidáním plnotučného mléka, polotučného mléka nebo odstředěného mléka s cílem splnit požadavky na obsah tuku stanovené pro konzumní mléko;

b) obohacení mléka přídavkem mléčných bílkovin, minerálních solí nebo vitamínů;

c) snížení obsahu laktózy přeměnou na glukózu a galaktózu.

Změny ve složení mléka uvedené v písmenech b) a c) se povolují, pouze jsou-li uvedeny na obalu produktu nesmazatelným, viditelným a snadno čitelným písmem. Toto označení však nezbavuje povinnosti uvádět výživovou hodnotu podle směrnice Rady 90/496/EHS[49]. Přidávají-li se bílkoviny, musí být jejich obsah v obohaceném mléku nejméně 3,8 % (m/m).

Členské státy však mohou omezit nebo zakázat změny složení mléka uvedené v písmenech b) a c).

3. Konzumní mléko musí:

a) mít bod mrznutí blížící se průměrnému bodu mrznutí syrového mléka, který byl zjištěn ve sběrné oblasti původu;

b) mít hmotnost nejméně 1 028 gramů na litr u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) při teplotě 20 °C nebo ekvivalentní hmotnost na litr v případě mléka s jiným obsahem tuku;

c) obsahovat nejméně 2,9 % (m/m) bílkovin u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) nebo mít ekvivalentní koncentraci v případě mléka s jiným obsahem tuku.

Část V. Produkty v odvětví drůbežího masa

I Tato část této přílohy se použije na uvádění některých druhů drůbežího masa a některých typů obchodní úpravy drůbežího masa, jakož i polotovarů a výrobků z drůbežího masa nebo z drůbežích drobů, na trh Unie za účelem výkonu povolání nebo pro obchodní účely, a to z těchto živočišných druhů:

- kura domácího,

- kachen,

- hus,

- krocanů a krůt,

- perliček.

Tato ustanovení se rovněž vztahují na drůbeží maso ve slaném nálevu kódu KN 0210 99 39.

II Definice

(1) „drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso vhodné k lidské spotřebě, které nepodstoupilo jinou úpravu než ošetření chladem;

(2) „čerstvým drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které v žádném okamžiku neztuhlo v důsledku chlazení před zahájením skladování za stálé teploty od –2 °C do +4 °C. Členské státy však mohou stanovit poněkud odlišné požadavky na teplotu, při které lze po nezbytně nutnou minimální dobu čerstvé drůbeží maso dělit a manipulovat s ním v maloobchodních prodejnách nebo v prostorách umístěných v těsné blízkosti prodejních míst, ve kterých toto dělení masa a manipulace s ním probíhají výlučně za účelem prodeje spotřebiteli přímo na místě;

(3) „zmrazeným drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které musí být zmraženo v co nejkratší době v rámci možností běžné porážky a skladováno při stálé teplotě nepřevyšující –12 °C;

(4) „hluboce zmrazeným drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které musí být skladováno při stálé teplotě nepřevyšující –18 °C v rámci přípustných odchylek, které jsou stanoveny ve směrnici Rady 89/108/EHS[50].

(5) „polotovarem z drůbežího masa“ se rozumí drůbeží maso, včetně rozmělněného drůbežího masa, ke kterému byly přidány potraviny, koření nebo přídatné látky anebo které bylo podrobeno zpracování, jež nepostačuje ke změně vnitřní struktury svalových vláken masa;

(6) „polotovarem z čerstvého drůbežího masa“ se rozumí polotovar z drůbežího masa, k jehož výrobě bylo použito čerstvé drůbeží maso.

Členské státy však mohou stanovit poněkud odlišné požadavky na teplotu, které se uplatní na nezbytně nutnou minimální dobu a jen v rozsahu nutném pro umožnění manipulace a dělení prováděných ve zpracovatelském podniku během výroby polotovarů z čerstvého drůbežího masa;

(7) „výrobkem z drůbežího masa“ masný výrobek, jak je definován v bodě 7.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, k jehož výrobě bylo použito drůbeží maso.

Část VI. Roztíratelné tuky

Výrobky uvedené v článku 163 se nesmí dodávat nebo přepravovat bez zpracování ke konečnému spotřebiteli přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo podobných zařízení, pokud nesplňují podmínky uvedené v příloze.

Obchodní názvy těchto výrobků jsou uvedeny v této části.

Níže uvedené obchodní názvy se vyhrazují pro výrobky v ní definované s obsahem tuku minimálně 10 % hmotnostních, avšak méně než 90 % hmotnostních, těchto kódů KN:

a) mléčné tuky kódů KN 0405 a ex2106;

b) tuky kódu KN ex1517;

c) tuky složené z rostlinných a/nebo živočišných produktů kódů KN ex 1517 a ex 2106.

Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.

Tyto obchodní názvy se však použijí pouze na produkty, které zůstávají tuhé při teplotě 20 °C a které jsou roztíratelné.

Tyto definice se nevztahují na:

a) označování výrobků, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti výrobku;

b) koncentrované výrobky (máslo, margarín, směsné tuky) s obsahem tuku nejméně 90 %.

Druh tuku | Obchodní název | Kategorie výrobků |

Definice | Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |

A. Mléčné tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané výlučně z mléka a/nebo určitých mléčných výrobků, v nichž tuk představuje hlavní hodnotovou složku. Mohou se však přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky. | 1. Máslo 2. Třičtvrtětučné máslo (*) 3. Polotučné máslo (**) 4. Mléčná pomazánka X % | Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s obsahem mléčných netuků v sušině nejvýše 2 %. Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. Výrobek s tímto obsahem mléčného tuku: - méně než 39 %, - více než 41 %, avšak méně než 60 %, - více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

B. Tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku nejvýše 3 % z celkového obsahu tuku. | 1. Margaríny 2. Třičtvrtětučný margarín (***) 3. Polotučný margarín (****) 4. Roztíratelný tuk X % | Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: - méně než 39 %, - více než 41 %, avšak méně než 60 %, - více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

Druh tuku | Obchodní název | Kategorie výrobků |

Definice | Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |

C. Směsné tuky složené z rostlinných a/nebo živočišných tuků Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku mezi 10 % a 80 % z celkového obsahu tuku. | 1. Směsné tuky 2. Třičtvrtětučné směsné tuky (*****) 3. Polotučné směsné tuky (******) 4. Roztíratelné směsné tuky X % | Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: - méně než 39 %, - více než 41 %, avšak méně než 60 %, - více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

(*) Odpovídá dánskému výrazu „smør 60“. (**) Odpovídá dánskému výrazu „smør 40“. (***) Odpovídá dánskému výrazu „margarine 60“. (****) Odpovídá dánskému výrazu „margarine 60“. (*****) Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 60“. (******) Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 40“. |

Poznámka: Obsah mléčného tuku ve výrobcích uvedených v této části je možné měnit pouze fyzikálními postupy.

Část VII. Označení a definice olivového oleje a olivového oleje z pokrutin

Označení a definice olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedené v této části jsou povinné při uvádění dotyčných produktů na trh v Unii, a pokud jsou slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.

Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodu 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6 této části.

(1) PANENSKÝ OLIVOVÝ OLEJ

Olej získaný z plodů olivovníku výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, zejména teplotních, které nevedou ke změnám jakosti oleje, a jenž neprošel žádným jiným ošetřením kromě praní, dekantace, odstředění a filtrace, bez oleje získaného pomocí rozpouštědel nebo použitím chemických nebo biochemických postupů nebo reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů.

Panenský olivový olej se třídí a označuje výhradně takto:

a) Olivový olej extra panenský

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,8 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

b) Olivový olej panenský

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 2 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

c) Lampantový olivový olej

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, vyšším než 2 g na 100 g a/nebo s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

(2) RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ

Olivový olej získaný rafinací panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

(3) OLIVOVÝ OLEJ – SMĚS RAFINOVANÉHO OLIVOVÉHO OLEJE A PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE

Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

(4) SUROVÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olej získaný z olivových pokrutin pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním postupem nebo olej odpovídající lampantovému olivovému oleji, s výjimkou některých specifických charakteristik, bez oleje získaného reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

(5) RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olivový olej získaný rafinací surového olivového oleje z pokrutin, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

(6) OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

Dodatek k příloze XII (uvedený v části II)Vinařské zóny

Vinařské zóny jsou tyto:

(1) Vinařská zóna A zahrnuje:

a) v Německu: plochy vinic nezahrnuté v bodu 2 písm. a);

b) v Lucembursku: vinařskou oblast Lucembursko;

c) v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Švédsku a Spojeném království: vinařské oblasti těchto zemí;

d) v České republice: vinařskou oblast Čechy.

(2) Vinařská zóna B zahrnuje:

a) v Německu plochy vinic ve stanovené pěstitelské oblasti Bádensko;

b) ve Francii plochy vinic v departementech neuvedených v této příloze a v těchto departementech:

- Alsasko: Bas-Rhin, Haut-Rhin,

- Lotrinsko: Meurthe-et-Moselle, Meuse, Moselle, Vosges,

- Champagne: Aisne, Aube, Marne, Haute-Marne, Seine-et-Marne,

- Jura: Ain, Doubs, Jura, Haute-Saône,

- Savojsko: Savoie, Haute-Savoie, Isère (obec Chapareillan),

- Val de Loire: Cher, Deux-Sèvres, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loire-Atlantique, Loiret, Maine-et-Loire, Sarthe, Vendée, Vienne, jakož i plochy vinic v okrese Cosne-sur-Loire departementu Nièvre;

c) v Rakousku vinařskou oblast Rakousko;

d) v České republice vinařskou oblast Morava a plochy vinic nezahrnuté v bodu 1 písm. d);

e) na Slovensku plochy vinic v těchto oblastech: Malokarpatská vinohradnícka oblasť, Južnoslovenská vinohradnícka oblasť, Nitrianska vinohradnícka oblasť, Stredoslovenská vinohradnícka oblasť a Východoslovenská vinohradnícka oblasť a plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. f);

f) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech:

- v oblasti Podravje: Štajerska Slovenija, Prekmurje,

- v oblasti Posavje: Bizeljsko Sremič, Dolenjska, Bela krajina a plochy vinic nezahrnuté v bodu 4 písm. d);

g) v Rumunsku oblast Podișul Transilvaniei.

(3) Vinařská zóna C I zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

- v těchto departementech: Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Ariège, Aveyron, Cantal, Charente, Charente-Maritime, Corrèze, Côte-d’Or, Dordogne, Haute-Garonne, Gers, Gironde, Isère (s výjimkou obce Chapareillan), Landes, Loire, Haute-Loire, Lot, Lot-et-Garonne, Lozère, Nièvre (s výjimkou okresu Cosne-sur-Loire), Puy-de-Dôme, Pyrénées-Atlantiques, Hautes-Pyrénées, Rhône, Saône-et-Loire, Tarn, Tarn-et-Garonne, Haute-Vienne, Yonne,

- v okresech Valence a Die departementu Drôme (s výjimkou kantonů Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar),

- v okrese Tournon a v kantonech Antraigues, Burzet, Coucouron, Montpezat-sous-Bauzon, Privas, Saint-Etienne-de-Lugdarès, Saint-Pierreville, Valgorge a La Voulte-sur-Rhône departmentu Ardèche;

b) v Itálii plochy vinic v oblasti Valle d’Aosta a v provinciích Sondrio, Bolzano, Trento a Belluno;

c) ve Španělsku plochy vinic v provinciích A Coruña, Asturias, Cantabria, Guipúzcoa a Vizcaya;

d) v Portugalsku plochy vinic v části regionu Norte, který odpovídá stanovené pěstitelské oblasti „Vinho Verde“, jakož i v oblastech „Concelhos de Bombarral, Lourinhã, Mafra e Torres Verdas“ (s výjimkou „Freguesias da Carvoeira e Dois Portos“), které náleží k „Região viticola da Extremadura“;

e) v Maďarsku všechny plochy vinic;

f) na Slovensku plochy vinic v oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť;

g) v Rumunsku plochy vinic nezahrnuté v bodě 2 písm. g) nebo bodě 4 písm. f).

(4) Vinařská zóna C II zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

- v těchto departementech: Aude, Bouches-du-Rhône, Gard, Hérault, Pyrénées-Orientales (s výjimkou kantonů Olette a Arles-sur-Tech), Vaucluse,

- v části departementu Var na jihu vymezené severní hranicí obcí Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, la Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

- v okrese Nyons a kantonu Loriol-sur-Drôme v departementu Drôme,

- ve správních jednotkách departementu Ardèche, které nejsou zahrnuty v bodu 3 písm. a);

b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Abruzzo, Campagnia, Emilia-Romagna, Friuli-Venezia Guilia, Lazio, Liguria, Lombardia s výjimkou provincie Sondrio, Marche, Molise, Piemonte, Toscana, Ombria, Venezia s výjimkou provincie Belluno, včetně ostrovů náležejících k těmto regionům, například ostrov Elba a ostatní ostrovy toskánského souostroví, ostrovy Ponziane, Capri a Ischia;

c) ve Španělsku plochy vinic v těchto provinciích:

- Lugo, Orense, Pontevedra,

- Ávila (s výjimkou obcí, které odpovídají stanovené pěstitelské oblasti („comarca“) Cebreros), Burgos, León, Palencia, Salamanca, Segovia, Soria, Valladolid, Zamora,

- La Rioja,

- Álava,

- Navarra,

- Huesca,

- Barcelona, Girona, Lleida,

- v části provincie Zaragoza ležící na sever od řeky Ebro,

- v obcích provincie Tarragona zahrnutých do označení původu Penedés,

- v části provincie Tarragona, která odpovídá stanovené pěstitelské oblasti („comarca“) Conca de Barberá;

d) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech: Brda nebo Goriška Brda, Vipavska dolina nebo Vipava, Kras a Slovenska Istra;

e) v Bulharsku plochy vinic v těchto oblastech: Dunavska ravnina (Дунавска равнина), Černomorski rajon (Черноморски район), Rozova dolina (Розова долина);

f) v Rumunsku plochy vinic v těchto oblastech:

Dealurile Buzăului, Dealu Mare, Severinului a Plaiurile Drâncei, Colinele Dobrogei, Terasele Dunării, jižní vinařská oblast včetně písků a jiné příznivé oblasti.

(5) Vinařská zóna C III a) zahrnuje:

a) v Řecku plochy vinic v těchto nomoi (okresech): Florina, Imathia, Kilkis, Grevena, Larisa, Ioannina, Levkas, Achaia, Messinia, Arcadia, Korinthia, Iraklio, Chania, Rethymno, Samos, Lassithi, jakož i ostrov Thira (Santorini);

b) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nad 600 metrů;

c) v Bulharsku plochy vinic nezahrnuté v bodě 4 písm. e).

(6) Vinařská zóna C III b) zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

- v departementech na Korsice,

- v části departementu Var, která leží mezi mořem a hranicí tvořenou těmito obcemi (včetně nich): Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, La Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

- v kantonech Olette a Arles-sur-Tech departementu Pyrénées-Orientales;

b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Calabria, Basilicata, Apulia, Sardinia a Sicilia, včetně ostrovů náležejících k těmto oblastem, například ostrovy Pantelleria a Liparské, Egadské a Pelagijské ostrovy;

c) v Řecku plochy vinic nezahrnuté v bodu 5 písm. a);

d) ve Španělsku: plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. c) ani bodu 4 písm. c);

e) v Portugalsku plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. d);

f) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nejvýše 600 metrů;

g) na Maltě všechny plochy vinic.

Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních předpisů platných k 15. prosinci 1981, v případě Španělska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1986 a v případě Portugalska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1998.

153.

PŘÍLOHA XIII Část I Obohacování, přikyselování a odkyselování v některých vinařských zónách

A. Mezní hodnoty obohacování

1. Jestliže je to z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Unie uvedených v dodatku přílohy XII nutné, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení a vína získaného z moštových odrůd, které lze zatřídit podle článku 166.

2. Zvyšování přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových se provádí enologickými postupy podle oddílu B a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

a) 3 % objemová ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XII;

b) 2 % objemová ve vinařské zóně B uvedené v dodatku přílohy XII;

c) 1,5 % objemových ve vinařské zóně C uvedené v dodatku přílohy XII.

3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy požádat, aby byly mezní hodnota nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 zvýšeny o 0,5 %. V reakci na tuto žádost přijme Komise v rámci pravomocí uvedených v článku 172 co nejdříve prováděcí akt. Komise se vynasnaží přijmout rozhodnutí do čtyř týdnů od podání žádosti.

B. Postupy obohacování

1. Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle oddílu A se provádí pouze těmito postupy:

a) v případě čerstvých vinných hroznů, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu;

b) v případě hroznového moštu přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu nebo částečným zahuštěním včetně reverzní osmózy;

c) v případě vína částečným zahuštěním chladem.

2. Postupy uvedené v bodu 1 se navzájem vylučují, pokud jsou víno nebo hroznový mošt obohaceny zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem a je vyplacena podpora podle článku 103y nařízení (ES) č. 1234/2007.

3. Přídavek sacharózy podle bodu 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těchto oblastech:

a) ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XII;

b) ve vinařské zóně B uvedené v dodatku přílohy XII;

c) ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XII,

s výjimkou vinic ležících v Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, na Kypru a ve francouzských departementech, pro něž jsou příslušné tyto odvolací soudy:

- Aix-en-Provence,

- Nîmes,

- Montpellier,

- Toulouse,

- Agen,

- Pau,

- Bordeaux,

- Bastia.

Vnitrostátní orgány však mohou výjimečně povolit obohacování suchým cukřením ve výše uvedených francouzských departementech. Francie každé takové povolení neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům.

4. Přídavek zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nesmí vyvolat zvýšení původního objemu rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo mladého vína v procesu kvašení o více než 11 % ve vinařské zóně A, 8 % ve vinařské zóně B a 6,5 % ve vinařské zóně C podle dodatku přílohy XII.

5. Zahuštění hroznového moštu nebo vína, které byly podrobeny postupům uvedeným v bodu 1,

a) nesmí vést ke snížení původního objemu těchto výrobků o více než 20 %;

b) bez ohledu na oddíl A bod 2 písm. c) nesmí zvýšit přirozený obsah alkoholu těchto výrobků o více než 2 % objemová.

6. Postupy uvedené v bodech 1 a 5 nesmějí zvýšit celkový obsah alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení nebo vína

a) ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XII na více než 11,5 % objemových;

b) ve vinařské zóně B uvedené v dodatku přílohy XII na více než 12 % objemových;

c) ve vinařské zóně C I uvedené v dodatku přílohy XII na více než 12,5 % objemových;

d) ve vinařské zóně C II uvedené v dodatku přílohy XII na více než 13 % objemových a

e) ve vinařské zóně C III uvedené v dodatku přílohy XII na více než 13,5 % objemových.

7. Odchylně od bodu 6 mohou členské státy:

a) u červeného vína zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu u výrobků uvedených v bodu 6 až na 12 % objemových ve vinařské zóně A a na 12,5 % objemových ve vinařské zóně B, podle dodatku přílohy XII;

b) zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových u výrobků uvedených v bodu 6 určených k výrobě vín s označením původu na mez stanovenou členskými státy.

C. Přikyselování a odkyselování

1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít:

a) odkyselování ve vinařských zónách A, B a C I uvedených v dodatku přílohy XII;

b) přikyselování a odkyselování ve vinařských zónách C I, C II a C III a) uvedených v dodatku přílohy XII, aniž je dotčen bod 7 tohoto oddílu, nebo

c) přikyselování ve vinařské zóně C III b) uvedené v dodatku přílohy XII.

2. Přikyselení výrobků uvedených v bodu 1 jiných než vína lze provést až do výše 1,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 20 miliekvivalentů na litr.

3. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 33,3 miliekvivalentů na litr.

4. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentů na litr.

5. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.

6. Bez ohledu na bod 1 mohou členské státy v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami povolit přikyselování výrobků podle bodu 1 ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XII za podmínek uvedených v bodech 2 a 3 tohoto oddílu.

7. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku, se vzájemně vylučují.

D. Postupy

1. Každý z postupů uvedených v oddílech B a C, s výjimkou přikyselování a odkyselování vína, je povolen pouze v případě, že se provádí za podmínek stanovených Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1 v okamžiku zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na víno nebo na jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě podle čl. 1 odst. 1 písm. l), kromě šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

2. Zahušťování vín musí proběhnout ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

3. Přikyselování a odkyselování vína může proběhnout pouze v podniku vyrábějícím víno a ve vinařské zóně, ve kterých byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného vína.

4. Každý z úkonů uvedených v bodech 1, 2 a 3 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo sacharózy, které mají za účelem výkonu svého povolání v držení fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, již budou určeni Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1, ve stejné době a na stejném místě jako čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo sudové víno. Oznámení těchto množství však může být nahrazeno záznamem do evidence vstupů a využití zásob.

5. Každý z postupů uvedených v oddílech B a C musí být uveden v průvodním dokladu podle článku 306, na základě něhož byly takto ošetřené výrobky uvedeny do oběhu.

6. S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami se tyto postupy nesmějí používat:

a) ve vinařské zóně C uvedené v dodatku přílohy XII po 1. lednu;

b) ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XIb po 16. březnu a

provádějí se pouze u takových výrobků, které pocházejí ze sklizně bezprostředně předcházející těmto termínům.

7. Bez ohledu na bod 6 se však zahušťování chladem a přikyselování a odkyselování vína mohou provádět v průběhu celého roku.

Část II Omezení

A. Obecně

1. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba.

2. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání alkoholu, kromě postupů spojených se získáváním hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína, šumivého vína, alkoholizovaného vína a perlivého vína.

3. Alkoholizované víno pro destilaci se použije pouze k destilaci.

B. Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt a hroznová šťáva

1. Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, lze použít pouze k výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29. Tímto nejsou dotčeny případné přísnější předpisy, které mohou členské státy uplatňovat na svém území při výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29.

2. Hroznová šťáva ani zahuštěná hroznová šťáva nesmí být vinifikována ani přidávána do vína. Podrobení těchto výrobků alkoholovému kvašení na území Unie je zakázáno.

3. Body 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené ve Spojeném království, Irsku a v Polsku k výrobě výrobků kódu KN 2206 00, pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení „víno“.

4. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů se uvede na trh jen za účelem výroby likérového vína, a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých byl tento způsob tradičně používán před 1. lednem 1985, a pro výrobu vína z přezrálých hroznů.

5. Nerozhodne-li se podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy v souladu s mezinárodními závazky Unie jinak, nesmějí být čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva, zahuštěná hroznová šťáva a víno nebo směs uvedených výrobků, které pocházejí ze třetích zemí, na území Unie zpracovávány na výrobky uvedené v této příloze ani do takových výrobků přidávány.

C. Míchání vín

Nerozhodne-li se podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy v souladu s mezinárodními závazky Unie jinak, je na území Unie zakázáno scelování vína pocházejícího ze třetí země s vínem z Unie, jakož i scelování vín pocházejících ze třetích zemí.

D. Vedlejší výrobky

1. Úplné vylisování vinných hroznů se zakazuje. Členské státy s ohledem na místní a technické podmínky rozhodnou o minimálním obsahu alkoholu, jejž musí obsahovat matoliny a vinné kaly po vylisování hroznů.

Množství alkoholu v těchto vedlejších výrobcích stanoví členské státy alespoň na 5 % objemu alkoholu obsaženého v získaném víně.

2. Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoli jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě, s výjimkou alkoholu, vínovice nebo matolinového vína. Lití vína na vinné kaly, na matoliny, nebo vymačkanou aszú dužninu se povoluje tam, kde se tato metoda tradičně používá pro výrobu „Tokaji fordítás“ a „Tokaji máslás“ v Maďarsku a „Tokajský forditáš“ a „Tokajský mášláš“ na Slovensku, za podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1.

3. Lisování vinných kalů a opětovné kvašení matolin pro jiné účely než destilaci nebo výrobu matolinového vína se zakazuje. Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud získané výrobky mají řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

4. Matolinové víno může být, je-li jeho výroba povolena daným členským státem, použito jen k destilaci nebo ke spotřebě domácnosti vinaře.

5. Aniž je dotčena možnost členských států rozhodnout se požadovat odstranění vedlejších výrobků destilací, musí s nimi každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími výrobky nakládat za podmínek, jež stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 162 odst. 1.

PŘÍLOHA XIV TAXATIVNÍ SEZNAM PRAVIDEL, JEJICHŽ PŮSOBNOST MŮŽE BÝT PODLE ČLÁNKŮ 218 A 224 ROZŠÍŘENA NA PRODUCENTY, KTEŘÍ NEJSOU ČLENY ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

1. Pravidla týkající se údajů o produkci:

a) oznamování pěstitelských záměrů podle produktu a v případě potřeby podle odrůdy;

b) oznamování výsevu a výsadby;

c) oznamování celkových obdělaných ploch podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

d) oznamování předpokládaných objemů a dat sklizně podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

e) pravidelné oznamování sklizených množství a dostupných zásob podle odrůdy;

f) informování o skladovacích kapacitách.

2. Pravidla týkající se produkce:

a) výběr osiva použitého s ohledem na zamýšlené určení produktu (trh s čerstvými produkty nebo průmyslové zpracování);

b) řez ovocných výsadeb.

3. Pravidla týkající se uvádění na trh:

a) stanovená data pro začátek sklizně, časové rozložení uvádění produktů na trh;

b) minimální požadavky na jakost a velikost;

c) příprava, obchodní úprava, balení a označování na prvním stupni uvádění na trh;

d) označení původu produktu.

4. Pravidla týkající se ochrany životního prostředí:

a) používání hnojiv a hnoje;

b) používání prostředků na ochranu rostlin a jiných metod ochrany rostlin;

c) maximální obsah reziduí prostředků na ochranu rostlin a hnojiv v ovoci a zelenině;

d) pravidla nakládání s vedlejšími produkty a odpadním materiálem;

e) pravidla nakládání s produkty staženými z trhu.

5. Pravidla týkající se propagace a komunikace v souvislosti s předcházením krizím a jejich řešením podle čl. 121 odst. 2 písm. c).

PŘÍLOHA XV DOVOZNÍ CLA NA RÝŽI PODLE ČLÁNKŮ 242 A 244

1. Dovozní cla na loupanou rýži

a) 30 EUR za tunu v těchto případech:

i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nedosahuje ročního referenčního množství podle čl. 242 odst. 3 prvního pododstavce sníženého o 15 %,

ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nedosahuje částečného referenčního množství podle čl. 242 odst. 3 druhého pododstavce sníženého o 15 %;

b) 42,5 EUR za tunu v těchto případech:

i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle čl. 242 odst. 3 prvního pododstavce snížené o 15 % a nepřesahuje stejné roční referenční množství zvýšené o 15 %,

ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle čl. 242 odst. 3 druhého pododstavce snížené o 15 % a nepřesahuje částečné referenční množství zvýšené o 15 %;

c) 65 EUR za tunu v těchto případech:

i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle čl. 242 odst. 3 prvního pododstavce zvýšené o 15 %,

ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle čl. 242 odst. 3 druhého pododstavce zvýšené o 15 %.

2. Dovozní cla na omletou rýži

a) 175 EUR za tunu v těchto případech:

i) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku překročil 387 743 tun,

ii) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku překročil 182 239 tun;

b) 145 EUR za tunu v těchto případech:

i) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nepřekročil 387 743 tun,

ii) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nepřekročil 182 239 tun.

PŘÍLOHA XVI ODRŮDY RÝŽE BASMATI PODLE ČLÁNKU 243

Basmati 217

Basmati 370

Basmati 386

Kernel (Basmati)

Pusa Basmati

Ranbir Basmati

Super Basmati

Taraori Basmati (HBC-19)

Type-3 (Dehradun)

PŘÍLOHA XVII SEZNAM ZBOŽÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN, RÝŽE, CUKRU, MLÉKA A VAJEC PRO ÚČELY ČL. 16 PÍSM. a) BODU ii) A PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II Část I: Obiloviny

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | – Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 | – Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

0710 40 00 | – Kukuřice cukrová |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

0711 90 30 | – Kukuřice cukrová |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě výtažku z lékořice podpoložky 1704 90 10 |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu, v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

1901 90 11 až 1901 90 19 | – – Sladový výtažek |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený: |

– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené: |

1902 11 00 | – – Obsahující vejce |

1902 19 | – – Ostatní |

ex 1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní: |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

1902 40 | – Kuskus |

1903 00 00 | Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách |

Kód KN | Popis zboží |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

– Ostatní: |

2001 90 30 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

2001 90 40 | – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory: |

– – Ostatní: |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2004 90 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2004 90 10 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2005 80 00 | – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2008 | Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté: |

– Ostatní, včetně směsí jiných než položky 2008 19: |

2008 99 | – – Ostatní: |

– – – Bez přídavku alkoholu: |

– – – – Bez přídavku cukru: |

2008 99 85 | – – – – – Kukuřice, jiná než kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

2008 99 91 | – – – – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

2101 12 | – – Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | – – – Ostatní |

2101 20 | – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

2101 20 98 | – – – Ostatní |

2101 30 | Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

– – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky: |

2101 30 19 | – – – Ostatní |

– – Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek: |

2101 30 99 | – – – Ostatní |

Kód KN | Popis zboží |

ex 2102 | Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečiva: |

2102 10 | – Aktivní droždí |

2102 10 10 a 2102 10 39 | – – Pekařské droždí |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2106 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – Ostatní |

2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009 |

2205 | Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek |

ex 2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 30 | – Whisky: |

2208 30 30 až 2208 30 88 | – – Jiná než whisky „bourbon“ |

2208 50 | – Gin a jalovcová |

2208 60 | – Vodka |

2208 70 | – Likéry a cordialy |

2208 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje, v nádobách o obsahu: |

– – – Nepřesahujícím 2 litry: |

2208 90 41 | – – – – Ouzo |

– – – – Ostatní: |

– – – – – Destiláty (vyjma likéry): |

– – – – – – Ostatní: |

2208 90 52 | – – – – – – – Korn |

2208 90 56 | – – – – – – – Ostatní |

2208 90 69 | – – – – – Ostatní lihové nápoje |

– – – Převyšujícím 2 litry: |

– – – – Destiláty (vyjma likéry): |

2208 90 77 | – – – – – Ostatní |

2208 90 78 | – – – – Ostatní lihové nápoje |

2905 43 00 | – – Mannitol (mannit) |

2905 44 | – – D-glucitol (sorbitol, sorbit) |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

Kód KN | Popis zboží |

3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů: |

– – Druhy používané k výrobě nápojů: |

– – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: |

– – – – Ostatní: |

3302 10 29 | – – – – – Ostatní |

3505 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů |

ex 3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

3809 10 | – Na bázi škrobových látek |

3824 60 | – Sorbitol, jiný než položky 2905 44 |

Část II: Rýže

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | – Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 | – Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao: |

1704 90 51 až 1704 90 99 | – – Ostatní |

ex 1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě zboží položky 1806 10 a podpoložek 1806 20 70, 1806 90 60, 1806 90 70 a 1806 90 90 |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu, v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

1901 90 11 až 1901 90 19 | – – Sladový výtažek |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený: |

1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

Kód KN | Popis zboží |

1902 40 | – Kuskus: |

1902 40 90 | – – Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky: |

1905 90 20 | – – Hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory: |

– – Ostatní: |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

2101 12 | – – Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | – – – Ostatní |

2101 20 | – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

2101 20 98 | – – – Ostatní |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2106 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – Ostatní |

ex 3505 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů, vyjma škrobů podpoložky 3505 10 50 |

ex 3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

3809 10 | – Na bázi škrobových látek |

Část III: Cukr

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | – Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 | – Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

0710 40 00 | – Kukuřice cukrová |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

0711 90 | – Ostatní zelenina; zeleninové směsi: |

– – Zelenina: |

0711 90 30 | – – – Kukuřice cukrová |

1702 50 00 | – Chemicky čistá fruktóza |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě výtažku z lékořice podpoložky 1704 90 10 |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu, v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený: |

1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní: |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

1902 40 | – Kuskus: |

1902 40 90 | – – Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky: |

1905 10 00 | – Křupavý chléb |

Kód KN | Popis zboží |

1905 20 | – Perník a podobné výrobky |

1905 31 | – – Sladké sušenky |

1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

1905 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1905 90 45 | – – – Sušenky |

1905 90 55 | – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené |

– – – Ostatní: |

1905 90 60 | – – – – Slazené |

1905 90 90 | – – – – Ostatní |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

2001 90 | – Ostatní: |

2001 90 30 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

2001 90 40 | – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory |

– – Ostatní |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2004 90 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2004 90 10 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2005 80 00 | – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 | – – – Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | – – – – Ostatní: |

2101 20 | – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

– – – Přípravky |

2101 20 98 | – – – – Ostatní |

2101 30 | – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

– – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky: |

2101 30 19 | – – – Ostatní |

– – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražené čekanky a jiných pražených kávových náhražek: |

2101 30 99 | – – – Ostatní |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

Kód KN | Popis zboží |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

ex 2106 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – Ostatní |

ex 2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009, kromě piva ze sladu s objemovým obsahem alkoholu nepřevyšujícím 0,5 % |

2205 | Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek |

ex 2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 20 | – Destiláty z vinných matolin nebo hroznů |

ex 2208 50 | – Jalovcová |

2208 70 | – Likéry a cordialy |

ex 2208 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje, v nádobách o obsahu: |

– – – Nepřesahujícím 2 litry: |

2208 90 41 | – – – – Ouzo |

– – – – Ostatní: |

– – – – – Destiláty (vyjma likéry): |

– – – – – – Z ovoce |

2208 90 45 | – – – – – – – Kalvados |

2208 90 48 | – – – – – – – Ostatní |

– – – – – – Ostatní: |

2208 90 52 | – – – – – – – Korn |

2208 90 56 | – – – – – – – Ostatní |

2208 90 69 | – – – – – Ostatní lihové nápoje |

– – – Převyšujícím 2 litry: |

– – – – Destiláty (vyjma likéry): |

2208 90 71 | – – – – – Z ovoce |

2208 90 77 | – – – – – Ostatní |

2208 90 78 | – – – – Ostatní lihové nápoje |

2905 43 00 | – – Mannitol (mannit) |

2905 44 | – D-glucitol (sorbitol, sorbit) |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů |

– – Druhy používané k výrobě nápojů: |

– – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: |

– – – – – Ostatní (mající skutečný objemový obsah alkoholu nepřevyšující 0,5 %) |

3302 10 29 | – – – – – Ostatní |

ex Kapitola 38 | Různé chemické výrobky: |

3824 60 | – Sorbitol, jiný než položky 2905 44 |

Část IV: Mléko

Kód KN | Popis zboží |

ex 0405 | Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky: |

0405 20 | – Mléčné pomazánky: |

0405 20 10 | – – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních |

0405 20 30 | – – O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních |

ex 1517 | Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516: |

1517 10 | – Margarin, kromě tekutého margarínu: |

1517 10 10 | – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků |

1517 90 | – Ostatní: |

1517 90 10 | – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao: |

ex 1704 90 | – Ostatní, kromě výtažků z lékořice obsahujících více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek |

Kód KN | Popis zboží |

ex 1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě kakaového prášku slazeného výhradně přidáním sacharózy položky ex 1806 10 |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu, v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený: |

– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené: |

1902 19 | – – Ostatní |

1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní: |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

1902 40 | – Kuskus: |

1902 40 90 | – – Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky: |

1905 10 00 | Křupavý chléb |

1905 20 | – Perník a podobné výrobky |

– Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky: |

1905 31 | – – Sladké sušenky |

1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

1905 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1905 90 45 | – – – Sušenky |

1905 90 55 | – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené |

– – – Ostatní: |

1905 90 60 | – – – – Slazené |

1905 90 90 | – – – – Ostatní |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory: |

– – Ostatní: |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

Kód KN | Popis zboží |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2106 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – Ostatní |

ex 2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009: |

2202 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní, s hmotnostním obsahem tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404: |

2202 90 91 | – – – Nižším než 0,2 % hmotnostní |

2202 90 95 | – – – 0,2 % hmotnostní nebo vyšším, avšak nižším než 2 % hmotnostní |

2202 90 99 | – – – 2 % hmotnostní nebo vyšším |

ex 2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 70 | – Likéry a cordialy |

2208 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní destiláty a lihové nápoje, v nádobách o obsahu: |

– – – Nepřesahujícím 2 litry: |

– – – – Ostatní: |

2208 90 69 | – – – – – Ostatní lihové nápoje |

– – – Převyšujícím 2 litry: |

2208 90 78 | – – – – Ostatní lihové nápoje |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů: |

– – Druhy používané k výrobě nápojů: |

– – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: |

– – – – Ostatní: |

3302 10 29 | – – – – – Ostatní |

3501 | Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy |

ex 3502 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu: |

3502 20 | – Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů: |

– – Ostatní: |

3502 20 91 | – – – Sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku) |

3502 20 99 | – – – Ostatní |

Část V: Vejce

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 10 51 až ex 0403 10 99 a ex 0403 90 71 až ex 0403 90 99 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao. |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

1902 11 00 | – Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené, obsahující vejce |

ex 1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující kakao |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky: |

1905 20 | – Perník a podobné výrobky |

1905 31 | – – Sladké sušenky |

1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | – – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

ex 1905 90 | – – Ostatní, s výjimkou produktů podpoložek 1905 90 10 až 1905 90 30 |

ex 2105 00 | Zmrzlina a jiné podobné výrobky obsahující kakao |

2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

ex 220870 | – –Likéry |

3502 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu: |

3502 11 90 | – – Jiný sušený vaječný albumin |

3502 19 90 | – – – Jiný vaječný albumin |

PŘÍLOHA XVIII SEZNAM URČITÉHO ZBOŽÍ OBSAHUJÍCÍHO CUKR PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II

Produkty uvedené v části X písm. b) přílohy I.

PŘÍLOHA XIX ROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY PRO ROZVOJ VENKOVA VE VINAŘSKÝCH OBLASTECH UVEDENÝCH V ČL. 314 ODST. 3

v 1 000 EUR |

Rozpočtový rok | 2009 | 2010 | Od roku 2011 |

BG | — | — | — |

CZ | — | — | — |

DE | — | — | — |

EL | — | — | — |

ES | 15 491 | 30 950 | 46 441 |

FR | 11 849 | 23 663 | 35 512 |

IT | 13 160 | 26 287 | 39 447 |

CY | — | — | — |

LT | — | — | — |

LU | — | — | — |

HU | — | — | — |

MT | — | — | — |

AT | — | — | — |

PT | — | — | — |

RO | — | — | — |

SI | — | 1 050 | 1 050 |

SK | — | — | — |

UK | 160 | 160 | 160 |

PŘÍLOHA XX SROVNÁVACÍ TABULKA UVEDENÁ V ČL. 325 ODST. 3

Nařízení (ES) č. 1234/2007 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 | Článek 2 |

Článek 3 | Článek 3 |

Článek 4 | — |

Článek 5 | Články 4 a 5 |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 8 | Článek 8 |

Článek 9 | Článek 9 |

Článek 10 | Článek 10 |

Článek 11 | Článek 11 |

Článek 12 | Článek 12 |

Článek 13 | Článek 13 |

Článek 14 | — |

Článek 15 | — |

Článek 16 | — |

Článek 17 | — |

Čl. 18 odst. 1 až 4 | Článek 14 |

Čl. 18 odst. 5 | — |

Článek 19 | — |

Článek 20 | — |

Článek 21 | — |

Článek 22 | — |

Článek 23 | — |

Článek 24 | — |

Článek 25 | Článek 15 |

Článek 26 | Článek 16 |

Článek 27 | Článek 17 |

Článek 28 | Článek 20 |

Článek 29 | Článek 21 |

Článek 30 | — |

Článek 31 | Článek 22 |

Článek 32 | Článek 23 |

Článek 33 | Článek 24 |

Článek 34 | Článek 25 |

Článek 35 | — |

Článek 36 | — |

Článek 37 | Článek 26 |

Článek 38 | Článek 27 |

Článek 39 | Článek 28 |

Článek 40 | Článek 29 |

Článek 41 | Článek 30 |

Článek 42 | Článek 34 |

Čl. 43 písm. a) až f), i), j) a l) | Články 31, 32 a 33 |

Čl. 43 písm. k) | Čl. 30 odst. 1 |

Čl. 43 písm. g) a h) | Článek 80 |

Čl. 43 písm. m) | Články 35 a 36 |

Článek 44 | Článek 37 |

Článek 45 | Článek 38 |

Článek 46 | Článek 39 |

Článek 47 | Článek 40 |

Článek 48 | Článek 41 |

Článek 49 | Článek 42 |

Článek 50 | Článek 43 |

Článek 51 | Článek 44 |

Článek 52 | Článek 45 |

Článek 52a | — |

Článek 53 | Článek 46 |

Článek 54 | Články 47 a 48 |

Článek 55 | Článek 49 |

Článek 56 | Článek 50 |

Článek 57 | Článek 51 |

Článek 58 | — |

Čl. 59 odst. 1 první věta | Článek 52 |

Čl. 59 odst. 1 druhá věta a odst. 2 | — |

Čl. 60 odst. 1 až 3 | Článek 53 |

Čl. 60 odst. 4 | — |

Článek 61 | Článek 54 |

Článek 62 | Článek 55 |

Článek 63 | Článek 56 |

Článek 64 | Článek 57 |

Článek 65 | Článek 58 |

Čl. 66 odst. 1 | Čl. 59 odst. 1 |

Čl. 66 odst. 2 | Čl. 59 odst. 2 |

Čl. 66 odst. 3 | Čl. 59 odst. 3 |

Čl. 66 odst. 4 | — |

Čl. 66 odst. 5 | Čl. 59 odst. 4 |

Čl. 59 odst. 5 |

Článek 67 | Článek 60 |

Článek 68 | Článek 61 |

Článek 69 | Čl. 62 odst. 1 a 2 |

Čl. 62 odst. 3 |

Čl. 70 odst. 1 až odst. 5 první pododstavec | Článek 63 |

Čl. 70 odst. 5 poslední pododstavec | — |

Článek 71 | Článek 64 |

Článek 72 | Článek 65 |

Článek 73 | Článek 66 |

Článek 74 | Článek 67 |

Článek 75 | Článek 68 |

Článek 76 | Článek 69 |

Článek 77 | Článek 70 |

Článek 78 | Článek 71 |

Článek 79 | Článek 72 |

Článek 80 | Čl. 73 odst. 1 |

Článek 81 | Článek 74 |

Čl. 82 první pododstavec | Článek 75 |

Čl. 82 druhý pododstavec | Čl. 81 písm. i) |

Čl. 83 odst. 1 až 3 | Článek 76 |

Čl. 83 odst. 4 | Čl. 81 písm. d) |

Článek 84 | Článek 77 |

Článek 84a | [Čl. 325 odst. 2] |

Čl. 85 písm. a), b) a c) | Články 78 a 79 |

Čl. 85 písm. d) | — |

Článek 80 |

Článek 81 |

Článek 85a | Článek 82 |

Článek 85b | Článek 83 |

Článek 85c | Článek 84 |

Článek 85d | Článek 85 |

Článek 85e | Články 86 a 87 |

Článek 85f | Článek 88 |

Článek 85g | Článek 89 |

Článek 85h | Článek 90 |

Článek 85i | Článek 91 |

Článek 85j | Článek 92 |

Článek 85k | Článek 93 |

Článek 85l | Článek 94 |

Článek 85m | Článek 95 |

Článek 85n | Články 96 a 97 |

Články 85o až 85x | [Čl. 325 odst. 2] |

Články 86 až 90 | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 91 až 95 | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 95a | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 96 | — |

Článek 97 | Článek 99 |

Článek 98 | Článek 100 |

Článek 99 | Články 101, 103 a 104 |

Článek 100 | Články 102, 103 a 104 |

Článek 101 | — |

Článek 102 | Články 108, 109 a 110 |

Článek 102a | Články 111, 112 a 113 |

Článek 103 | Články 114, 115 a 116 |

Článek 103a | Články 117, 118 a 119 |

Článek 103b | Článek 120 |

Článek 103c | Článek 121 |

Článek 103d | Článek 122 |

Článek 103e | Článek 123 |

Článek 103f | Článek 124 |

Článek 103g | Článek 125 |

Článek 103ga | Článek 128 |

Čl. 103h písm. a) až i) | Články 126 a 127 |

Čl. 103h písm. f) | Články 129 a 130 |

Článek 103i | Článek 131 |

Článek 103j | Článek 132 |

Článek 103k | Článek 133 |

Článek 103l | Článek 134 |

Článek 103m | Článek 135 |

Článek 103n | Článek 136 |

Článek 103o | Článek 137 |

Článek 103p | Článek 138 |

Článek 103q | Článek 139 |

Článek 103r | Článek 140 |

Článek 103s | Článek 141 |

Článek 103t | Článek 142 |

Článek 103u | Článek 143 |

Článek 103v | Článek 144 |

Články 103w až 103y | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 103z | Článek 145 |

Článek 103za | Články 146 a 147 |

Článek 104 | - |

Článek 105 | Článek 148 |

Článek 106 | Článek 149 |

Článek 107 | Článek 150 |

Článek 108 | Článek 151 |

Článek 109 | Článek 152 |

Článek 110 | Články 153 a 154 |

Článek 111 | Čl. 155 odst. 1, 2 a 4 |

[Nařízení Rady (EHS) č. 922/72] | Čl. 155 odst. 3 |

Článek 112 | Články 156 a 157 |

Čl. 113 odst. 1 | Čl. 162 odst. 1 a 2 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 113 odst. 2 písm. a) | Čl. 162 odst. 3 |

Čl. 113 odst. 2 písm. b) | Čl. 162 odst. 2 |

Čl. 113 odst. 3 první pododstavec | Článek 161 |

Čl. 113 odst. 3 druhý pododstavec | Článek 171 |

Článek 113a | [Čl. 325 odst. 2] |

Čl. 113b odst. 1 | Čl. 163 odst. 1 ve spojení s částí I přílohy XII |

Čl. 113b odst. 2 | Příloha XII část I oddíl II bod 4 |

Článek 113c | Článek 98 |

Čl. 113d odst. 1 první pododstavec | Čl. 163 odst. 2 |

Čl. 113d odst. 1 druhý pododstavec | Příloha XII část II bod 1 pátý pododstavec |

Čl. 113d odst. 2 | Čl. 163 odst. 3 |

Čl. 113d odst. 3 | Článek 167 |

Článek 114 | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 115 | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 116 | [Čl. 325 odst. 2] |

Čl. 117 odst. 1 až 4 | [Čl. 325 odst. 2] |

Čl. 117 odst. 5 Článek 118 | Čl. 162 odst. 1 Čl. 163 odst. 2 ve spojení s přílohou XII částí VII prvním a druhým pododstavcem |

Článek 118a | Článek 173 |

Článek 118b | Článek 174 |

Článek 118c | Článek 175 |

Článek 118d | Článek 176 |

Článek 118e | Článek 177 |

Článek 118f | Článek 178 |

Článek 118g | Článek 179 |

Článek 118h | Článek 180 |

Článek 118i | Článek 181 |

Článek 118j | Článek 182 |

Článek 118k | Článek 183 |

Článek 118l | Článek 184 |

Článek 118m | Článek 185 |

Článek 118n | Článek 186 |

Článek 118o | Článek 187 |

Článek 118p | Článek 188 |

Článek 118q | Článek 189 |

Článek 118r | Článek 190 |

Článek 118s | Článek 191 |

Článek 118t | Článek 192 |

Článek 118u | Článek 196 |

Článek 118v | Článek 197 |

Článek 118w | Článek 201 |

Článek 118x | Článek 202 |

Článek 118y | Článek 203 |

Článek 118z | Článek 204 |

Článek 118za | Článek 205 |

Článek 118zb | Článek 206 |

Článek 119 | Čl. 105 odst. 1 |

Článek 120 | Čl. 162 odst. 2 písm. e) a g) a čl. 172 písm. d) |

Článek 120a | Článek 166 |

Článek 120b | - |

Článek 120c | Čl. 165 odst. 2 |

Článek 120d | Čl. 168 odst. 2 |

Čl. 120e odst. 1 | Čl. 162 odst. 2 písm. g) a n) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 120e odst. 2 | Čl. 168 odst. 3 |

Článek 120f | Čl. 165 odst. 3 |

Článek 120g | Čl. 165 odst. 1 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. a) bod i) | Čl. 162 odst. 1 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. a) bod ii) | Čl. 162 odst. 2 písm. d) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. a) bod iii) | Články 161 a 169 |

Čl. 121 písm. a) bod iv) | Čl. 163 odst. 2 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. b) bod i) | Čl. 172 písm. b) a c) |

Čl. 121 písm. b) bod ii) | Čl. 163 odst. 3 a čl. 172 písm. b) a c) |

Čl. 121 písm. c) bod i) | Čl. 172 písm. b) a c) |

Čl. 121 písm. c) bod ii) | Čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. c) bod iii) | Čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. c) bod iv) | Čl. 162 odst. 2 písm. u) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod i) | Čl. 162 odst. 2 písm. a) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod ii) | Čl. 162 odst. 2 písm. k) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod iii) | Čl. 162 odst. 2 písm. e) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod iv) | Čl. 162 odst. 2 písm. b) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod v) | Čl. 162 odst. 2 písm. d) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. d) bod vi) | Článek 179 a čl. 172 písm. i) |

Čl. 121 písm. d) bod vii) | Čl. 162 odst. 2 písm. g) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod i) | Čl. 162 odst. 2 písm. a) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod ii) | Čl. 162 odst. 2 písm. a) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod iii) | Čl. 162 odst. 2 písm. b) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod iv) | Čl. 162 odst. 2 písm. d) a p) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod v) | Čl. 162 odst. 2 písm. d), g) a i) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod vi) | Čl. 162 odst. 1 a odst. 2 písm. s) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. e) bod vii) | Čl. 162 odst. 2 písm. m) a n) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod i) | Čl. 162 odst. 2 písm. a) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod ii) | Čl. 162 odst. 2 písm. a) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod iii) | Čl. 162 odst. 2 písm. d), článek 169 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod iv) | Čl. 162 odst. 2 písm. p) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod v) | Čl. 162 odst. 2 písm. o) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod vi) | Čl. 162 odst. 2 písm. u) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. f) bod vii) | Čl. 162 odst. 2 písm. p) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. g) | Čl. 162 odst. 2 písm. e) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. h) | Čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. i) | Články 106 a 107 |

Čl. 121 písm. j) bod i) | Čl. 162 odst. 2 písm. d) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. j) bod ii) | Článek 169 a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 písm. k) | Články 193, 194 a 195 |

Čl. 121 písm. l) | Články 198, 199 a 200 |

Čl. 121 písm. m) | Články 207 a 208 |

Čl. 121 odst. 2 | Čl. 162 odst. 3 a čl. 172 písm. b) a c) |

Čl. 121 odst. 3 | Čl. 162 odst. 2 písm. g) a čl. 172 písm. d) |

Čl. 121 odst. 4 písm. a) | - |

Čl. 121 odst. 4 písm. b) | Čl. 162 odst. 2 písm. g) a n) |

Čl. 121 odst. 4 písm. c) | Čl. 162 odst. 2 písm. g) a n) |

Čl. 121 odst. 4 písm. d) | Čl. 162 odst. 2 písm. h) |

Čl. 121 odst. 4 písm. e) | Čl. 162 odst. 2 písm. f) |

Čl. 121 odst. 4 písm. f) | Čl. 162 odst. 2 písm. g) |

Čl. 121 odst. 4 písm. g) | Čl. 162 odst. 2 písm. s) |

Článek 122 | Článek 209 |

Čl. 209 písm. a) bod iv) |

Článek 123 | Čl. 210 odst. 1, 2 a 3 |

Čl. 210 odst. 4 |

Článek 124 | Článek 211 |

Článek 125 | Článek 212 |

Článek 125a | Článek 213 |

Článek 125b | Článek 214 |

Článek 125c | Článek 215 |

Článek 125d | Článek 216 |

Článek 125e | Článek 217 |

Článek 125f | Článek 218 |

Článek 125g | Článek 219 |

Článek 125h | Článek 220 |

Článek 125i | Článek 221 |

Článek 125j | Článek 222 |

Článek 125k | Článek 223 |

Článek 125l | Článek 224 |

Článek 125m | Článek 225 |

Článek 125n | Článek 226 |

Článek 125o | Článek 227 |

Článek 126 | Článek 228 |

Článek 229 |

Článek 127 | Článek 230 |

Článek 128 | Článek 231 |

Článek 129 | Článek 232 |

Článek 130 | Článek 233 |

Článek 131 | Článek 234 |

Článek 132 | Článek 235 |

Článek 133 | Článek 236 |

Článek 133a | Článek 237 |

Článek 134 | Články 238 a 239 |

Článek 135 | Článek 240 |

Článek 136 | Článek 241 |

Článek 137 | Článek 242 |

Článek 138 | Článek 243 |

Článek 139 | Článek 244 |

Článek 140 | Článek 245 |

Článek 140a | Článek 246 |

Článek 141 | Článek 247 |

Článek 142 | Článek 248 |

Článek 143 | Články 249 a 250 |

Článek 144 | Článek 251 |

Článek 145 | Čl. 254 odst. 1 písm. a) |

Článek 146 | Článek 252 |

Článek 147 | - |

Článek 148 | Články 253, 254 a 255 |

Článek 149 | Článek 256 |

Článek 150 | Článek 257 |

Článek 151 | Článek 258 |

Článek 152 | Článek 259 |

Čl. 153 odst. 1, 2 a 3 | Článek 260 |

Čl. 153 odst. 4 | - |

Článek 154 | - |

Článek 155 | - |

Článek 156 | Články 261 a 262 |

Článek 157 | Článek 263 |

Článek 158 | Článek 264 |

Článek 158a | Články 170 a 172 |

Článek 159 | Článek 265 |

Článek 160 | Článek 266 |

Článek 161 | Články 267, 268, 269 a 270 |

Článek 162 | Článek 271 |

Článek 163 | Článek 272 |

Čl. 164 odst. 1 a 2 | Článek 273 |

Čl. 164 odst. 3 a 4 | [nařízení podle čl. 43 odst. 3 SFEU] |

Článek 165 | [nařízení podle čl. 43 odst. 3 SFEU] |

Článek 166 | [nařízení podle čl. 43 odst. 3 SFEU] |

Článek 167 | Článek 274 |

Článek 168 | Článek 275 |

Článek 169 | Článek 276 |

Článek 170 | Články 277 a 278 |

Článek 171 | Článek 279 |

Článek 172 | Článek 280 |

Článek 173 | Článek 281 |

Článek 174 | Článek 282 |

Článek 175 | Článek 283 |

Článek 176 | Článek 284 |

Článek 176a | Článek 285 |

Článek 177 | Článek 286 |

Článek 287 |

Článek 178 | Článek 288 |

Článek 179 | Článek 289 |

Článek 180 | Článek 290 |

Článek 181 | Čl. 291 odst. 1 |

Čl. 182 odst. 1 | Článek 292 |

Čl. 182 odst. 2 | - |

Čl. 182 odst. 3 | Článek 293 |

Čl. 182 odst. 4 | Článek 294 |

Čl. 182 odst. 5 | Článek 295 |

Čl. 182 odst. 6 | Článek 296 |

Čl. 182 odst. 7 | Čl. 291 odst. 2 |

Článek 182a | Článek 297 |

Článek 183 | Článek 309 |

Článek 310 |

Článek 311 |

Článek 184 | Čl. 302 odst. 1 až 7 |

Čl. 302 odst. 8 |

Článek 185 | Článek 303 |

Článek 185a | Článek 304 |

Článek 185b | Článek 305 |

Článek 185c | Článek 306 |

Článek 185d | Článek 307 |

Článek 186 | Článek 298 |

Článek 187 | Článek 299 |

Článek 188 | Články 300 a 301 |

Čl. 188a odst. 1, 2, 5, 6 a 7 | Článek 302 |

Čl. 188a odst. 3 a 4 | [Čl. 325 odst. 2] |

Článek 189 | Článek 312 |

Článek 190 | Článek 313 |

Článek 190a | Článek 314 |

Článek 191 | Článek 315 |

Článek 192 | Článek 316 |

Článek 193 | Článek 317 |

Článek 194 | Článek 318 |

Článek 194a | Článek 319 |

Článek 320 |

Článek 321 |

Článek 322 |

Článek 195 | Článek 323 |

Článek 196 | Článek 324 |

Článek 197 | — |

Článek 198 | — |

Článek 199 | — |

Článek 200 | — |

Článek 201 | Článek 325 |

Článek 326 |

Článek 202 | — |

Článek 203 | — |

Článek 203a | Článek 327 |

Článek 203b | Článek 328 |

Článek 204 | Článek 329 |

Příloha I | Příloha I |

Příloha II | Příloha II |

Příloha III | Příloha III |

Příloha IV | Příloha IV |

Příloha V | Příloha V |

Příloha VI | Příloha VI |

Příloha VII | - |

Příloha VIIa | - |

Příloha VIIb | - |

Příloha VIIc | - |

Příloha VIII | Příloha VII |

Příloha IX | Příloha VIII |

Příloha X | Příloha IX |

Příloha Xa | - - |

Příloha Xb | Příloha X |

Příloha Xc | Příloha XIX |

Příloha Xd | - |

Příloha Xe | - |

Příloha XI | - |

Příloha XI |

Příloha XIa oddíl I | Příloha XII část I oddíl I první pododstavec |

Příloha XIa oddíl II první pododstavec | Příloha XII část I oddíl I druhý pododstavec |

Příloha XIa oddíl II druhý pododstavec | - |

Příloha XIa oddíl III bod 1 | Příloha XII první odstavec |

Příloha XIa oddíl III bod 2 | Příloha XII část II bod 1 |

Příloha XIa oddíl III bod 3 | Příloha XII část II bod 2 |

Příloha XIa oddíl III bod 4 | Příloha XII část II bod 3 |

Příloha XIa oddíl IV až IX | [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XIb | Příloha XII část II |

Dodatek přílohy XIb | Dodatek přílohy XII části II |

Příloha XII oddíl I | - |

Příloha XII oddíl II bod 1 | Příloha XII část III bod 1 |

Příloha XII oddíl II bod 2 | Příloha XII část III bod 2 |

Příloha XII oddíl II bod 3 | Příloha XII část III bod 3 |

Příloha XII oddíl II bod 4 | Příloha XII část III bod 4 |

Příloha XII oddíl III bod 1 | Příloha XII část III bod 5 |

Příloha XII oddíl III bod 2 | Příloha XII část III bod 6 |

Příloha XII oddíl IV bod 1 Příloha XII oddíl IV bod 2 | Čl. 172 písm. b) a c) [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XIII oddíl I Příloha XIII oddíl II | Příloha XII část IV oddíl I Příloha XII část IV oddíl II |

Příloha XIII oddíl III | Příloha XII část IV oddíl III |

Příloha XIII oddíl IV Příloha XIII oddíl V | Článek 161 a čl. 163 odst. 2 - |

Příloha XIII oddíl VI první pododstavec | - |

Příloha XIII oddíl VI druhý pododstavec | [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XIV část A | Čl. 162 odst. 1, odst. 2 písm. b) a d), článek 169 a čl. 172 písm. d) |

Příloha XIV část B oddíl I bod 1 | Příloha XII část V oddíl I |

Příloha XIV část B oddíl I bod 2 a 3 | Čl. 162 odst. 1 a čl. 172 písm. d) |

Příloha XIV část B oddíl II | Příloha XII část V oddíl II |

Příloha XIV část B oddíl III a část C | [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XV oddíl I bod 1 | Příloha XII část VI první pododstavec |

Příloha XV oddíl I bod 2 první a druhý pododstavec | Příloha XII část VI druhý a třetí pododstavec |

Příloha XV oddíl I bod 2 třetí pododstavec | Příloha XII část VI šestý pododstavec |

Příloha XV oddíl II, III a VI | [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XV oddíl IV bod 1 | Čl. 168 odst. 1 |

Příloha XV oddíl IV bod 2 a 3 | [Čl. 325 odst. 2] |

Příloha XV oddíl V Příloha XV oddíl VI | Článek 161 a čl. 163 odst. 2 [Čl. 325 odst. 2] |

Dodatek k příloze XV | Příloha XII část VI sedmý pododstavec |

Příloha XVa | Příloha XIII část I |

Příloha XVb | Příloha XIII část II |

Příloha XVI | Příloha XII část VII |

Příloha XVIa | Příloha XIV |

Příloha XVII | Příloha XV |

Příloha XVIII | Příloha XVI |

Příloha XIX | - |

Příloha XX | Příloha XVII |

Příloha XXI | Příloha XVIII |

Příloha XXII | - |

Příloha XX |

[1] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[6] Úř. věst. L 106, 5.5.1972, s. 1.

[7] Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 1.

[8] Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 6.

[9] Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

[10] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[11] KOM(2009) 0234 v konečném znění.

[12] Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[13] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

[14] Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

[15] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

[16] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

[17] Úř. věst. L 243, 6.9.2006, s. 47.

[18] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

[19] Úř. věst. L 143, 16.6.2000, s. 1.

[20] Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

[21] Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

[22] Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

[23] Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

[24] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[25] Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

[26] Úř. věst. L 197, 3.8.2000, s. 19.

[27] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58.

[28] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 67.

[29] Úř. věst. L 15, 17.1.2002, s. 19.

[30] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

[31] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53.

[32] Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

[33] Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.

[34] Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

[35] Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

[36] Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.

[37] Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

[38] Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

[39] Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.

[40] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

[41] Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

[42] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[43] Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.

[44] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10.

[45] Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

[46] Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

[47] Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

[48] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

[49] Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40.

[50] Úř. věst. L 40, 11.2.1999, s. 34.