EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007DC0860

Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu {SEK(2007) 1729} {SEK(2007) 1730}

/* KOM/2007/0860 konečném znení */

52007DC0860




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.12.2007

KOM(2007) 860 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu {SEK(2007) 1729} {SEK(2007) 1730}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu

1. ÚVOD

Zásadním předpokladem konkurenceschopnosti je rozvoj hospodářství založeného na inovacích. V rámci široce založené inovační strategie[1] Komise bylo zdůrazněno, že nástroje a prostředky podporující inovaci je třeba používat konzistentně a strategicky s ohledem na poptávku. I zpráva „Vytváření inovativní Evropy“[2], zpráva o konkurenceschopnosti EU v roce 2006 a výsledky konzultací se zúčastněnými stranami se shodují v tom, že Evropa musí cíleněji usilovat o rozvoj trhů příznivých pro inovace a rozhodujícím způsobem tak usnadnit uvádění inovací na trh.

Rada pro konkurenceschopnost[3] vyzvala Komisi, aby „ na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami představila v průběhu roku 2007 iniciativu rozhodujících trhů, v rámci které bude vymezen platný přístup k podpoře vzniku trhů s vysokou hospodářskou a společenskou hodnotou. To by zahrnovalo identifikaci oblastí, ve kterých lze rozvoj trhu urychlit pomocí vzájemně sladěných opatření na základě klíčových nástrojů politiky a rámcových podmínek, soudržné a koordinované tvorby politik ze strany příslušných orgánů veřejné správy i prostřednictvím posílené spolupráce mezi hlavními zúčastněnými stranami, aniž by došlo k zásahům do sil hospodářské soutěže.“

V reakci na uvedenou výzvu je tímto sdělením zahájena iniciativa rozhodujících trhů. V rámci ní je identifikována první skupina trhů, jež mají potenciál stát se rozhodujícím trhem. Tato iniciativa obsahuje výzvu k okamžitým a koordinovaným opatřením v rámci ambiciózních akčních plánů[4] pro tyto trhy s cílem rychle zajistit znatelné výhody pro evropské hospodářství a spotřebitele.

V příloze II „Explanatory Paper on the European LM Approach: Methodology and Rationale“[5] (Vysvětlující dokument o evropském přístupu k rozhodujícím trhům: metodika a odůvodnění) je popsán proces konzultací se zúčastněnými stranami, ekonomické aspekty rozhodujících trhů a jejich celkový potenciál pro získání ekonomických, sociálních a environmentálních výhod, jež ospravedlňují politické úsilí, které je třeba vynaložit na zahájení a provedení iniciativy rozhodujících trhů.

2. INICIATIVA ROZHODUJÍCÍCH TRHů: KLÍč K ÚSPěšNÉ INOVAčNÍ STRATEGII PRO EVROPU

2.1. Cíle a hlavní zásady iniciativy rozhodujících trhů

V otázce metodiky se iniciativa rozhodujících trhů odlišuje od předchozích iniciativ EU. Je více než jen souborem obvyklých jednorázových opatření s pouze bodovým účinkem. Např. iniciativa ohledně GSM byla omezena především na 1 nástroj, a sice stanovování norem. Cílem iniciativy rozhodujících trhů je rovněž vstoupit jako první na rychle rostoucí celosvětové trhy a získat tak konkurenční výhodu. Naproti tomu byla např. Evropská iniciativa pro elektronický obchod z roku 1997[6] i přes svůj podobný rozsah zaměřena na trh, který již zaznamenal výrazný rozvoj v USA.

Orientace na trhy vyžaduje tematický přístup. U jednotlivých kategorií inovačních výrobků a služeb se vyskytují specifické problémy, které vyžadují různé druhy vzájemně sladěných politických opatření.

V rámci iniciativy rozhodujících trhů proto budou nejprve identifikovány slibné nově vznikající trhy, které budou podpořeny takovými politickými opatřeními zakládajícími se na hloubkové analýze5, intenzivních konzultacích a mechanismech zpětné vazby.

Následně bude navržen proces, který lépe umožní zjednodušit právní a regulační prostředí a urychlit růst poptávky.

Aby byl tento proces úspěšný, je třeba zajistit, aby

- byly zohledněny potřeby globálních trhů a zákaznické preference za účelem maximalizace tržního potenciálu;

- trhy mimo EU ve zvýšené míře přijímaly normy a přístupy EU, především v oblastech, kterých se dotýkají globální trendy (např. ochrana životního prostředí);

- byly sníženy náklady na uvádění nových výrobků nebo služeb na trh usnadněním přístupu na trh a pomocí opatření pro agregaci poptávky. Dále je třeba zajistit konkurenční prostředí mezi jednotlivými inovačními koncepty a podpořit tak neustálé přizpůsobování měnícím se požadavkům trhu.

Nezbytná je rovněž aktivní účast členských států a soukromého sektoru[7] v souladu se zásadou subsidiarity i stávajícím právním rámcem EU, zvláště v oblasti hospodářské soutěže, státní podpory[8] a veřejných zakázek.

Protože účelem této iniciativy není uměle vytvářet trhy pomocí norem či předpisů nebo prostřednictvím cílené finanční podpory jednotlivých technologií, nejsou pro ni zapotřebí žádné dodatečné finanční prostředky z rozpočtu Společenství. Může však mít dopad na priority stanovené pro použití stávajících prostředků.

2.2. Metodika identifikace trhů

Na základě těchto zásad vedla Komise intenzivní konzultace se zúčastněnými stranami a identifikovala tak následující kritéria pro rozhodující trhy:

- Orientace na poptávku místo technologického podnětu: Okruh potenciálních zákazníků a potřeby, které trh pokrývá, naznačují, že v Evropě i v celosvětovém měřítku lze v krátké době počítat se silným tržním potenciálem.

- Široký segment trhu: Segment trhu je na rozdíl od segmentu založeného na jediném výrobku spíše široký. Výrazných výsledků na trhu lze dosáhnout pouze tehdy, je-li předmětem nabídky současně celé spektrum vzájemně souvisejících výrobků a služeb. Tímto způsobem lze dosáhnout vyšší přidané hodnoty v řetězci výrobků/služeb a v průběhu let trvalejší konkurenční výhody pro širší průmyslovou základnu v Evropě.

- Strategický společenský a hospodářský zájem: Segment trhu zajišťuje ze strategického hlediska větší hospodářské a společenské přínosy, jako jsou např. veřejné zdraví, ochrana životního prostředí a klimatu, bezpečnost či zaměstnanost. Náklady na koordinační opatření ze strany orgánů veřejné správy v rámci určitého rozhodujícího trhu jsou ospravedlněny v případě, že jsou vyváženy takovými přínosy.

- Přidaná hodnota budoucích, vzájemně sladěných a cílených, avšak pružných nástrojů politiky: Pro identifikované trhy neexistuje jediné politické opatření, které by mohlo odstranit překážky bránící vývoji silné poptávky[9]. S ohledem na identifikované překážky může mít význam pouze kombinace různých veřejných opatření a pobídek. Zatímco cíl těchto politických opatření je jasně definován, je při stanovování způsobu jejich provedení nutné ponechat dostatečnou volnost pro pružnou reakci na vývoj v oblasti technologií a obchodu.

- Žádné svévolné „vybírání vítězů“: Evropa disponuje průmyslovým potenciálem a dostatečně vyzrálými novými technologiemi či nápady ohledně nových způsobů využití stávajících technologií, na kterých může stavět sortiment výrobků či služeb vyvíjejícího se trhu. Poměry na trhu zamezují riziku faktického upřednostňování určitých podniků a zajišťují tak spravedlivou a otevřenou hospodářskou soutěž a zabraňují tlaku vedoucímu k volbě určitých technologií, jež mohou zabránit vývoji konkurenčních a případně hospodárnějších alternativ.

Tyto zásady byly doplněny zhodnocením proveditelnosti iniciativy rozhodujících trhů na těchto trzích na základě dostupnosti informací a probíhajících prací Komise.

2.3. Trhy přicházející v úvahu pro účely iniciativy rozhodujících trhů

Stanovení výše uvedených kritérií vycházelo zejména z rozsáhlého odvětvového a tematického záběru více než 30 evropských technologických platforem vedených průmyslem[10] [11] a 8 panelů iniciativy INNOVA[12].

Konzultace se zúčastněnými stranami byly v prvním kole předběžné identifikace skutečně velmi široce pojaté, přičemž byly zaměřeny na metodiku i výběr oblastí. Na základě těchto konzultací a závěrů Rady ze dne 4. 12. 20064 byly evropské technologické platformy a panely iniciativy Europe INNOVA výslovně vyzvány, aby ve druhém kole v rámci seminářů, odborných skupin a dotazníků ohodnotily různé trhy[13] na základě dohodnutých kritérií.

Za účelem prohloubit analýzu nejslibnějších oblastí byly vedeny další konzultace s různými průmyslovými odvětvími.

Na tomto základě bylo pro počáteční fázi iniciativy identifikováno šest trhů – elektronické zdravotnictví (eHealth), ochranné textilie, udržitelná výstavba, recyklace, biologické výrobky a obnovitelné energie . Jedná se přitom o vysoce inovativní odvětví, která uspokojují potřeby zákazníka, mají silnou technologickou a průmyslovou základnu v Evropě a více než jiné trhy jsou závislé na vytvoření příznivých rámcových podmínek prostřednictvím opatření v rámci politiky orgánů veřejné správy.

- Elektronické zdravotnictví může přispět k zajištění lepší péče za méně peněz v rámci systémů zdravotnictví orientovaných na občany. Nebudou-li provedeny výrazné reformy jako např. lepší využití elektronického zdravotnictví, lze předpokládat, že výdaje na zdravotní péči v důsledku „stárnutí“ Evropy vzrostou do roku 2020 ze současných 9 % na přibližně 16 % HDP. V oblasti elektronického zdravotnictví byly investovány značné prostředky do výzkumu a vývoje. Nicméně investice do IKT v této oblasti zaostaly za investicemi v jiných odvětvích služeb. Při zavádění technických a organizačních řešení je často překážkou silná fragmentace trhu, např. z důvodu odlišných systémů sociálního zabezpečení a nedostatečné vzájemné slučitelnosti. V důsledku toho nelze dosáhnout úspor z rozsahu. Negativní dopad má rovněž nedostatek právní jistoty, pokud jde o náhradu nákladů a odpovědnost, a nedostatečné informace o správném používání právních ustanovení o ochraně osobních údajů. To představuje překážku pro zavádění nových výrobků i pro investice z podnikatelské sféry.

- Stavební trh vytváří 10 % HDP a zaměstnává 7 % pracovních sil. Budovy tvoří největší podíl celkové konečné spotřeby energie EU (42 %) a produkují kolem 35 % všech emisí skleníkových plynů. Udržitelná výstavba představuje velmi komplexní oblast trhu, která zahrnuje otázky týkající se životního prostředí (např. účinné elektrické přístroje a topná zařízení), zdraví (např. kvalita vzduchu uvnitř budov) a pohodlí uživatelů (např. s ohledem na omezenou pohyblivost starších osob). Zahrnuje rovněž vývoj udržitelných řešení pro bytové a nebytové budovy i infrastrukturní zařízení. Předpisy v oblasti stavebnictví jsou nejen na úrovni EU, ale zejména na vnitrostátní úrovni nedostatečně vzájemně sladěny, což spolu s převážně místně orientovanou podnikatelskou strukturou způsobuje značnou administrativní zátěž a vysokou fragmentaci udržitelného stavebního trhu. Panuje nedostatečné povědomí o možnostech, jež současný právní rámec poskytuje pro oblast veřejných zakázek a které mohou povzbudit poptávku po inovačních řešeních. Předvídavého přístupu je zapotřebí i v oblasti regulace a při rozhodování o veřejných zakázkách.

- Ochrannými textiliemi[14] se rozumí oděvy a jiné systémy na základě textilu, jejichž hlavní funkcí je ochrana uživatelů před riziky a nebezpečími hrozícími v podmínkách jejich pracovního prostředí. Současný objem trhu osobních ochranných oděvů a prostředků14 v rámci EU se odhaduje na 9,5–10 miliard euro, přičemž s těmito výrobky a službami přímo či nepřímo souvisí kolem 200 000 pracovních míst. Rychlý růst, který je v některých částech světa předpovídán, nasvědčuje tomu, že vývoz osobních ochranných oděvů a prostředků z EU by se v následujících letech mohl zvýšit přibližně o 50 %. Další zvýšení poptávky po osobních ochranných oděvech a prostředcích by zajistil rychlejší vývoj a zavádění evropských norem na globálním trhu spolu s adekvátními opatřeními v oblasti ochrany duševního vlastnictví, např. prostřednictvím podpůrných služeb pro malé a střední podniky. Nákupy v rámci veřejných zakázek hrají v oblasti ochranných osobních oděvů a prostředků sice důležitou roli, avšak na úrovni místních orgánů dochází k fragmentaci poptávky.

- Biologické výrobky se vyrábí z obnovitelných, biologických surovin, jako jsou např. rostliny a stromy. Segment trhu, který byl vybrán pro konkrétní iniciativu rozhodujících trhů, zahrnuje nové biologické výrobky a materiály z nepotravinářské oblasti jako např. bioplasty, biomaziva, tenzidy, enzymy a léčiva. Jeho součástí nejsou obvyklé papírové a dřevěné výrobky, ale ani biomasa jako zdroj energie. Dlouhodobý růstový potenciál biologických výrobků bude záviset na tom, do jaké míry budou schopny nahradit výrobky z fosilních látek a uspokojit různé požadavky konečných spotřebitelů za konkurenceschopné ceny a zda se u těchto výrobků podaří dosáhnout neutrálních životních cyklů, pokud jde o emise skleníkových plynů, a zanechat tak menší ekologickou stopu, tzn. zmenšit objem produkovaného odpadu, snížit spotřebu energie a vody. Evropa se etablovala na trzích s inovačními biologickými výrobky a staví na své vedoucí pozici na technologickém a průmyslovém poli. Rychlému přijetí těchto výrobků však brání nejistota, která panuje ohledně jejich vlastností, a nízká transparentnost trhu. Právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, normalizace, označování a pobídky pro členské státy, aby zřídily demonstrační zařízení, hrají důležitou roli, stejně jako společná zemědělská politika.

- Recyklace přispívá ke snižování objemu odpadu ukládaného na skládkách, snižování spotřeby přírodních zdrojů a ke zlepšování energetické účinnosti. Z toho důvodu hraje hlavní roli při úsilí o udržitelnou spotřebu a výrobu – nejen s ohledem na energii, ale ve vztahu ke všem zdrojům, které vyrábíme. Odvětví recyklace dosahuje obratu 24 miliard euro a zaměstnává kolem 500 000 lidí. Zahrnuje více než 60 000 podniků. V EU se nachází přibližně 30 % světových ekologických průmyslových odvětví a 50 % odvětví likvidace odpadů a recyklace. Přestože má tento trh významný potenciál, stále zůstávají překážky, které brání jeho rozvoji. Významným způsobem lze rovněž zvýšit účinnost a kapacitu podporou inovace a zavedením efektivnějších procesů a technologií. To by ušetřilo náklady, energii i přírodní zdroje a přispělo ke snížení závislosti Evropy na cenách surovin.

- Obnovitelnou energií se rozumí energie získávaná z obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a sluneční energie, biomasa, biologicky rozložitelný odpad či suroviny, geotermální energie, využívání vln, přílivu a odlivu a vodní energie. V současné době dosahuje evropské odvětví obnovitelné energie ročního obratu 20 miliard euro a zaměstnává přibližně 300 000[15] lidí, přičemž pokrývá zhruba 8,5 % energetické potřeby Evropy15. Evropská rada stanovila v březnu 2007 závazný cíl, že do roku 2020 dosáhne podíl obnovitelné energie na spotřebě energie 20 %. Tento cíl poskytuje výrobcům obrovskou příležitost k rozvoji při současném snižování výrobních nákladů. Rozvoji obnovitelných zdrojů brání tři faktory. Za prvé, při stanovování cen energie nejsou plně zohledněny externí náklady spotřeby energie[16]. Z toho důvodu nedosahuje poptávka po obnovitelné energii, se kterou jsou spojeny obecně nižší externí náklady, optimální úrovně. Za druhé, výrazné účinky křivky osvojování znalostí, které by u mnoha technologií vedly ke snížení cen, se z důvodu současné nízké poptávky projeví pomaleji. A za třetí, velké množství různých systémů na podporu obnovitelné energie a existence administrativních a tržních překážek způsobují nedostatečné využití potenciálu vnitřního trhu.

V příloze 2 je uvedena podrobnější analýza těchto šesti trhů a účinků iniciativy rozhodujících trhů. Předběžné odhady učiněné na základě velmi opatrných předpokladů naznačují, že pomocí soustředěného přístupu iniciativy rozhodujících trhů by bylo možné celkový objem všech šesti trhů do roku 2020 více než zdvojnásobit a vytvořit tak přibližně 1 milion nových pracovních míst.

Skutečnost, že pro první fázi byly identifikovány výše popsané trhy, neznamená, že jiné tržní oblasti nemohou přicházet v úvahu jako potenciální budoucí kandidáti, a stejně tak neznamená, že je s tím spojeno nějaké politické hodnocení jejich poměrného společenského či hospodářského významu.

Existují již jisté přesvědčivé náznaky, že by určité oblasti v budoucnu mohly být brány v úvahu pro podobnou iniciativu. Konzultace zúčastněných stran[17] a nástroje pro sledování trhu tento postupný proces identifikace trhů podpoří vytvořením mechanismů sledování a předpovědí, které se budou zakládat na stávajících diagnostických a analytických nástrojích jako např. ERA-Watch a Sectoral Innovation Watch[18] (sledování inovací v odvětvích). Tento koncept rozhodujících trhů by mohl být zahrnut do širších iniciativ, které jsou v současné době zahajovány[19], a díky nimž by Evropané mohli více získat z rozvoje trhů zaměřených na inovace.

3. HLAVNÍ NÁSTROJE POLITIK

V příloze 1 je uveden souhrn konkrétních akčních plánů vztahujících se k jednotlivým odvětvím, jejichž účelem je usnadnit vznik rozhodujících trhů v těchto oblastech. V rámci iniciativy rozhodujících trhů bude použita řada různých nástrojů:

- Právní předpisy

Právní předpisy vypracovávané pro realizaci cílů politiky musí být rovněž koncipovány tak, aby podporovaly inovace a zabraňovaly vzniku překážek pro inovativní podniky a jiná zařízení. Existuje možnost zlepšit sladění právních předpisů v jednotlivých oblastech politik, které se týkají trhů pro inovační výrobky a služby. Spolehlivé, stručné a dobře koncipované právní předpisy a justiční prostředí jsou nezbytnými předpoklady pro to, aby podniky investovaly a zákazníci přijali nové výrobky a služby.

Regulační opatření v rámci akčních plánů iniciativy rozhodujících trhů zahrnují návrhy nových právních předpisů i změn, úprav či zrušení stávajících předpisů. Například používání biologických výrobků a šíření nových technologií ve výrobě biologických výrobků lze podpořit zjednodušením stávajících legislativních opatření v rámci integrované prevence a omezování znečištění[20] (IPPC). Podobná opatření jsou navrhována pro akční plán iniciativy rozhodujících trhů v oblasti recyklace, který se zaměřuje na opatření pro podporu synergie s určitými právními předpisy EU, zejména se směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)[21] a směrnicí o vozidlech s ukončenou životností[22].

- Veřejné zakázky

Výdaje v rámci veřejných zakázek představují 16 % hrubého domácího produktu EU, pokrývají však 40 % výdajů na výstavbu a téměř 100 % výdajů na obranu, civilní bezpečnost a záchranné operace. Z toho důvodu je v akčních plánech často poukazováno na to, že je třeba získat orgány veřejné správy pro to, aby při zadávání veřejných zakázek více používaly postupy podporující inovaci a vystupovaly tak jako „první zákazníci“.

Iniciativu rozhodujících trhů podporuje stávající právní rámec EU[23] v oblasti zadávání veřejných zakázek tím, že řeší fragmentaci trhu a podporuje vývoj konkurenceschopných řešení. V příručce, kterou nedávno zveřejnila Komise[24], je popsáno, jakým způsobem lze podporovat inovaci v rámci zadávání veřejných zakázek. Realizace těchto řešení by vyžadovala změny administrativních postupů, které národní, regionální a místní úřady pro zadávání veřejných zakázek obvykle používají pro přípravu výběrových řízení (např. pokud jde o postupy při získávání informací o existujících a případně nových technických řešeních a nových službách a výrobcích nebo jde-li o postupy, jak se dozvědět více o možnosti určit „ekonomicky nejvýhodnější nabídku“ na základě zhodnocení nákladů životního cyklu a této nabídce veřejnou zakázku přidělit). To samé se týká metod pro dosažení kritického množství, které podpoří rozvoj rozhodujícího trhu. Užitečné by mohlo být stanovení požadavků na vzájemnou slučitelnost a provádění skupinových objednávek místo individuálních nákupů menších množství. Průřezová opatření jako zlepšení odborné přípravy a zvýšení informovanosti úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek či propojení jednotlivých úřadů pro zadávání veřejných zakázek by mohla být přínosná pro všechny rozhodující trhy.

- Normalizace, označování a certifikace

Normy mohou usnadnit rozvoj rozhodujícího trhu za předpokladu, že nezpůsobí vyloučení konkurenčních technologií z trhu, neomezí nepřípustným způsobem hospodářskou soutěž či nebudou představovat překážku nově vznikající poptávce. Pomocí více sladěných technických a výkonových norem a norem pro výrobky v rámci celého výrobního řetězce, od surovin až po hotové výrobky, by se mohlo dosáhnout toho, aby byla normalizace příznivější pro inovace. Normy by měly být pokud možno založeny na výkonu, z hlediska technologie by však měly být neutrální.

V případě výše popsaných šesti trhů probíhá proces normalizace v současné době nejednotně. V důsledku toho vznikají vzájemně si konkurující normy, které znemožňují realizaci vzájemně slučitelných řešení. V důsledku nedostatečné vzájemné slučitelnosti je využití znalostí a různých komponent pro komplexní nové výrobky a služby složitější. Vzájemně neslučitelné normy, které si konkurují, brání realizaci inovačních řešení v rámci celého hodnotového řetězce. V souvislosti s iniciativou rozhodujících trhů by proto výběr takových norem měl být prováděn komplexním způsobem a pokud možno na úrovni EU, přičemž by mělo být zamezeno tomu, aby nedocházelo k vyloučení konkurenčních technologií z trhu[25]. Celoevropské normalizační platformy jako např. normalizační sítě iniciativy Europe INNOVA mohou na základě širokého konsenzu v odvětví usnadnit výběr nejvhodnějších norem pro určitou problematiku. Je třeba zlepšit komunikaci v oblasti normalizace s cílem zvýšit poptávku dobře informovaných kupujících a uživatelů a zajistit dodržování norem v rámci výzkumných projektů.

Je možné, že budou vyvinuty nové koncepty autocertifikace vycházející ze zkušeností v jednotlivých odvětvích. Na základě přepracovaného systému ekoznaček EU by bylo možné nově zdůraznit skutečnost, že se např. jedná o „biologické výrobky EU“ a/nebo že byl výrobek „přepracován v Evropě“ (recyklace). To pravděpodobně umožní i získat nové zákazníky. Informace o vlastnostech výrobku, které jdou nad rámec minimálních zákonem stanovených požadavků, by mohly potenciální zákazníky přimět ke koupi. Např. směrnice o ekodesignu energetických spotřebičů (2005/32/ES) stanoví nástroje pro účinný a dynamický vývoj transformace trhu. Kvalitativní úroveň trhu lze zvýšit pomocí minimálních požadavků, které z něj vyloučí výrobky nejnižší kvality, přičemž referenční hodnoty – jež mají být stanoveny v rámci prováděcích opatření k této směrnici, která se vztahují k určitým výrobkům (příloha I.3.2) – mohou pro průmysl zajistit předvídatelnost a dynamiku. Povinné etikety označující vlastnosti výrobku, které mají být viditelně umístěny na výrobky v prodejnách, mají zásadní význam pro rozhodování spotřebitele na základě relevantních informací. Značka Energy Star a jiné (eko-)značky se udělují pouze výrobkům, které dosahují nejlepších výsledků z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí.

Mohly by být vypracovány[26] dynamické normy a programy „top-runner“5. V připravovaném sdělení o normalizaci a inovaci je věnována zvláštní pozornost dopadu normalizace na rozhodující trhy, čímž se zabývá i pracovní plán podle směrnice o ekodesignu[27].

- Doplňkové nástroje

Vzájemnou výměnu informací mezi dodavateli a zákazníky by bylo možné zrychlit a zlepšit pomocí dalších opatření, což by přispělo ke zvýšení transparentnosti trhu. Stejně tak by to přineslo i konkurenční výhodu pro podniky, protože by byly vytvořeny lepší podmínky pro řešení multioborových problémů na identifikovaných trzích. To by si mohlo vyžádat platformy[28] i přiměřenou finanční podporu, zejména pokud jde o tyto dva případy:

( Podpůrné služby pro podnikání a inovaci, odborné vzdělávání a komunikace

V některých segmentech trhu by pro mladé inovativní podniky byla přínosná podpora např. v podobě opatření pro usnadnění přenosu znalostí, zakládání podniků a přístupu k finančním prostředkům prostřednictvím poradenských služeb či odborného vzdělávání. Kromě zajištění takových tematicky zaměřených služeb podporou z prostředků strukturálních fondů nebo prostřednictvím nové sítě pro podporu podniků a inovace v rámci CIP (rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace) by realizaci akčních plánů podpořilo koordinovanější využívání projektů a platforem zaměřených na vytváření sítí[29] pro vzájemnou výměnu zkušeností a znalostí. Šíření nápadů a znalostí by mohla urychlit spolupráce v rámci jednotlivých regionálních znalostních uskupení a mezi nimi, a sice v rámci celé Evropy. Členské státy a regiony by v některých oblastech rozhodujících trhů měly využít potenciál politiky soudržnosti, jenž přispívá k přímým investicím i k vytváření sítí mezi jednotlivými partnery[30]. To by mohlo přispět k tomu, aby politický elán a odhodlanost zúčastněných stran nepolevily a aby se rozšířily řady zúčastněných stran, které se angažují v rámci rozhodujících trhů[31].

( Finanční podpora a pobídky

Velmi významné nové podnikatelské příležitosti, jež se otevírají v oblastech, na které se zaměřuje iniciativa rozhodujících trhů, pravděpodobně povzbudí soukromé investory k novým investicím. V této souvislosti mohou přístup k finančním prostředkům usnadnit opatření ze strany orgánů veřejné správy.

Akční plány by mohly být podnětem pro předkládání návrhů v rámci vnitrostátních programů a programů EU[32]. Na úrovni EU[33] nebo členských států by mohly veřejné finanční prostředky na výzkum a vývoj a inovace přispět k získání důkazů o proveditelnosti určitých životních cyklů výrobků.

EIB a EIF spravují značné finanční prostředky, které EU používá mj. na podporu nástroje na sdílení rizik a mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem v rámci rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace. Finanční prostředky EIB by v kombinaci se soukromými prostředky a popř. prostředky ze strukturálních fondů mohly podpořit „demonstrační“ programy a přispět k rozšíření výroby inovačních výrobků a poskytování inovačních služeb. Navíc iniciativa JEREMIE, založená Komisí společně s EIF a EIB, může zlepšit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům, např. prostřednictvím mikroúvěrů, rizikového kapitálu, půjček či záruk. Lze zvážit další nové modely partnerství veřejného a soukromého sektoru, na nichž by se podíleli investoři a další zúčastněné strany. To by mohlo povzbudit soukromé investory k tomu, aby podpořili nové podnikatelské záměry v souvislosti s iniciativou rozhodujících trhů.

Při přeorientování národních a regionálních režimů státní podpory by členské státy mohly využít nových příležitostí pro podporu výzkumu, vývoje a inovací, které poskytuje nový rámec Společenství pro státní podporu[34] v této oblasti. Zvláštní význam má nové zaměření podpory strukturálního fondu pro regiony. Všechny členské státy vyčlenily určitou část svých prostředků politiky soudržnosti pro nové programy týkající se agendy pro růst a zaměstnanost. Největší přesun investičních prostředků politiky soudržnosti se týká oblasti výzkumu a vývoje a inovací. Pro tyto investice bude vymezeno zhruba 83 miliard euro, resp. 25 % celkového rozpočtu pro soudržnost. Je zřejmé, že pro soukromé i veřejné investice, které budou těchto finančních prostředků využívat, představuje identifikace rozhodujících trhů užitečný orientační nástroj.

4. SPRÁVA A DALšÍ KROKY

Akční plány[35] jsou velmi náročné proto, že je nutné během krátké doby vzájemně sladit velké množství rozmanitých opatření. Zda se to podaří, závisí na tom, jak silně budou evropské instituce a členské státy odhodlány pod velkým časovým tlakem úzce spolupracovat při provádění těchto akčních plánů a do jaké míry se tak podaří u zúčastněných stran ze soukromého sektoru vzbudit trvalý zájem investovat na těchto slibných trzích.

Komise vytvoří nezbytné koordinační struktury, aby zajistila efektivitu této iniciativy.

Podnět k vytvoření iniciativy rozhodujících trhů dala Rada3 a bude to ona, kdo bude hrát klíčovou roli při prosazování procesu zahájeného tímto sdělením. Nabídne fórum, v rámci něhož bude podrobně stanoveno, jakým způsobem iniciativa rozhodujících trhů přispěje ke strategii pro růst a zaměstnanost, a které bude sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo. Protože tato iniciativa skutečně významně přispívá k plnění cílů několika integrovaných hlavních směrů partnerství pro růst a zaměstnanost[36], mohou být opatření členských států pro provedení iniciativy rozhodujících trhů zahrnuty do příslušných zpráv[37].

Budou se konat pravidelné informační schůzky a konzultace s nejdůležitějšími zúčastněnými stranami. V rámci informačních a komunikačních opatření přizpůsobených na míru příslušným zúčastněným stranám s rozhodovacími pravomocemi na vnitrostátní a nižší úrovni budou zohledněny i iniciativy členských států.

S cílem podpořit iniciativu rozhodujících trhů a aktivně zapojit zúčastněné strany do tohoto procesu zřídí Komise elektronickou platformu pro strany zúčastněné na iniciativě rozhodujících trhů s tematickými stránkami věnovanými jednotlivým akčním plánům.

Komise zváží, zda současnou iniciativu rozhodujících trhů doplní akčními plány pro další trhy, pokud míra účasti členských států a zúčastněných stran na iniciativě rozhodujících trhů prokáže rozšiřitelnost tohoto konceptu a jestliže se nové oblasti trhu, které splňují stanovená kritéria, budou na základě plánovaného mechanismu neustálého sledování zdát pro podobnou iniciativu dostatečně zralé.

V roce 2009 bude předložena průběžná zpráva o pokroku dosaženém při provádění akčních plánů a o odhodlání zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru.

Závěrečná zpráva o první fázi iniciativy rozhodujících trhů, kterou sestaví tým nezávislých odborníků, bude předložena v roce 2011. Jejím obsahem bude hodnocení ex post dopadů opatření a – bude-li to možné – skutečných dopadů na segmenty trhu.

5. ZÁVěR

Bude-li iniciativa rozhodujících trhů provedena včas a s odpovídající politickou podporou, může evropským podnikům zajistit spravedlivé a lepší možnosti vstupu na nové rychle rostoucí trhy po celém světě s konkurenční výhodou v podobě pozice vedoucích výrobců, čímž přispěje k udržitelnému růstu zaměstnanosti a blahobytu. Evropským občanům umožní rychleji získávat prospěch z inovací v nově vznikajících oblastech trhu, které mají zvláště velký hospodářský a společenský přínos.

Pro provedení této iniciativy

- Komise vypracuje potřebné návrhy právních předpisů, jak je uvedeno v akčních plánech, a zveřejní výzvu k předkládání návrhů pro provedení podpůrných opatření.

- se členské státy vyzývají, aby provedly ta opatření, pro jejichž realizaci mají nejlepší předpoklady, jak je uvedeno v příloze I, a aby povzbudily příslušné aktéry na národní a regionální úrovni k účasti na koordinačních mechanismech, které zvětší dopad této iniciativy a zlepší soulad mezi jednotlivými opatřeními.

- se podniky a další zúčastněné strany ze soukromého sektoru vyzývají k tomu, aby se zapojily do realizace těchto opatření tak, že se zejména budou zabývat těmi opatřeními, pro která jsou v rámci akčních plánů označeny jako důležití aktéři, a budou průběžně spolupracovat s příslušnými orgány na řešení otázek, které spadají do jejich příslušné pravomoci.

[1] KOM(2006) 502 v konečném znění ze dne 13.9.2006.

[2] http://ec.europa.eu/invest-in-research/action/2006_ahogroup_en.htm.

[3] Závěry ze dne 4. prosince 2006 o inovační politice a konkurenceschopnosti.

[4] Viz příloha I, SEK XXX. Přípravné dokumenty k tomuto tématu budou rovněž k dispozici na internetových stránkách Komise na portálu Europa.

[5] SEK XXX.

[6] KOM(97) 157 ze dne 16.4.1997.

[7] Např. prostřednictvím evropských technologických platforem (ETP).

[8] V případě, že členské státy plánují nová opatření státní podpory, měla by být tato opatření zaměřena na přesně vymezené případy selhání trhu a mít motivační účinek. Dále by tato opatření měla být přiměřená a mít jen omezeně negativní dopad na hospodářskou soutěž a obchod. Podpory nesmí sloužit k úhradě nákladů spojených s plněním závazných požadavků vyplývajících z právních předpisů EU.

[9] Pokud by tomu tak bylo, byla by iniciativa rozhodujících trhů pro tento trh zbytečná.

[10] Viz seznam na stránce http://cordis.europa.eu/technology-platforms/individual_en.html.

[11] Evropské technologické platformy – seminář vedoucích představitelů průmyslu: 6. 12. 2006 (http://cordis.europa.eu/technology-platforms/seminar7_en.html).

[12] Letectví, automobilový průmysl, biotechnologie, IKT, textil, energie, ekoinovace a „gazely“ (rychle rostoucí malé a střední podniky); http://www.europe-innova.org/index.jsp.

[13] Jako např. trhy, které navrhla Komise v KOM(2006) 502 a Rada ve svých závěrech ze dne 4.12.2006.

[14] Technické textilie pro inteligentní osobní ochranné oděvy a prostředky.

[15] Evropská rada pro obnovitelnou energii.

[16] Např. emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší, zabezpečení dodávek.

[17] Jako např. evropské technologické platformy a panely iniciativy Europe INNOVA.

[18] https://www.europe-innova.org.

[19] Např. akční plán pro „důstojné stáří v informační společnosti“ (KOM(2007) 332 v konečném znění).

[20] Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, s. 26–40).

[21] Směrnice 2002/96/ES o OEEZ (Úř. věst. L 37, s. 24).

[22] Směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, s. 34).

[23] Směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES.

[24] http://www.proinno-europe.eu/doc/procurement_manuscript.pdf.

[25] Postup pro výběr norem bude záviset na povaze dané normy (formální či neformální) a měl by být dostatečně pružný, aby bylo možné jej postupem času přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu.

[26] Připravovaný akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu, přezkum rámce pro energetické spotřebiče stanovený na rok 2010 a úpravy ekoznaček plánované na rok 2008 poskytnou možnost pro zavedení těchto dynamických konceptů do praxe. Viz http://ec.europa.eu/enterprise/environment/sip_en.htm.

[27] Článek 16 směrnice 2005/32/ES.

[28] Zejména elektronické platformy pro výměnu informací mezi jednotlivými odvětvími a na evropské úrovni, sdružující partnery z veřejného a soukromého sektoru.

[29] Např. podle vzoru opatření PRO INNO nebo na základě odvětvových sítí Europe INNOVA.

[30] Pro tyto rozhodující trhy má význam i iniciativa Komise „Regiony pro hospodářskou změnu“.

[31] Např. odvětví pojišťovnictví by se mohlo zapojit do opatření souvisejících s ochranou klimatu či opatření v oblasti bezpečnosti.

[32] V případě 7. RP by to nemělo vést k úpravě či nahrazení obvyklého postupu při přezkumu pracovního programu.

[33] Zejména 7. RP a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP).

[34] Úř. věst. C 323, s. 1 a další, zejména nové možnosti podpory inovace, http://ec.europa.eu/invest-in-research/policy/state_aid_en.htm.

[35] Jednotlivá opatření v rámci akčních plánů budou hodnocena podle příslušných pravidel hodnocení dopadů na základě příslušných postupů rozhodování.

[36] Integrovaný hlavní směr č. 10 již obsahuje podnět k „vývoji nových technologií a trhů“ (http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/integrated_guidelines_en.pdf)

[37] Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2006 upozornila na to, že „pokrok při dosahování výsledků bude posuzován na budoucích jarních zasedáních Evropské rady v rámci Lisabonské strategie“.

Top