Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018R1046

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012

PE/13/2018/REV/1

OJ L 193, 30.7.2018, p. 1–222 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj

30.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046

ze dne 18. července 2018,

kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), články 164, 172, 175, 177 a 178, čl. 189 odst. 2, čl. 212 odst. 2, čl. 322 odst. 1 a článek 349 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po třech letech uplatňování finančních pravidel pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) by měly být v těchto pravidlech provedeny další změny s cílem odstranit problémy při jejich uplatňování zvýšením flexibility, zjednodušit provádění pro zúčastněné strany a útvary, zaměřit se více na výsledky a zlepšit přístupnost, transparentnost a odpovědnost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (5) by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(2)

Za účelem snížení složitosti finančních pravidel vztahujících se na rozpočet a zahrnutí příslušných pravidel do jediného nařízení by Komise měla zrušit své nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (6). V zájmu jasnosti by měla být hlavní pravidla obsažená v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci zahrnuta do tohoto nařízení a ostatní by měla být zařazena do pokynů pro útvary.

(3)

Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Stávající odchylky od těchto zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější činnost a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno zohlednit, zda jsou nadále relevantní, jakou přidanou hodnotu přinášejí pro rozpočet a jakou zátěž představují pro zúčastněné strany.

(4)

Pravidla pro přenos prostředků by měla být formulována jednoznačněji a mělo by se rozlišit mezi automatickým a neautomatickým přenosem. Dotčené orgány Unie by měly informace o automatických i neautomatických přenosech poskytovat Evropskému parlamentu a Radě.

(5)

V zájmu efektivního využívání finančních prostředků by měl být povolen přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro nástupnický program nebo akci. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího rozpočtového roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(6)

Pokud jde o vnitřní účelově vázané příjmy, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí z příjmů z pronájmu a prodeje budov. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(7)

Orgány Unie by měly mít možnost přijímat jakékoli dary Unii.

(8)

Mělo by být zavedeno ustanovení, které právnickým osobám povolí sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.

(9)

Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.

(10)

V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) by právní předpisy Unie měly být vysoce kvalitní a měly by se zaměřovat na oblasti, kde občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejefektivněji a nejúčinněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti, s nimiž jsou spojeny značné výdaje, podrobeny hodnocení.

(11)

V souladu se zásadou transparentnosti, zakotvenou v článku 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji. Pokud jde o plnění rozpočtu, vyplývá z uplatnění této zásady, že by občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie, posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie a přispívají ke zvyšování její důvěryhodnosti. Komunikace by měla být cílenější a mít za cíl zvýšit viditelnost příspěvku Unie pro občany. Těchto cílů by mělo být dosaženo uveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků financovaných z rozpočtu, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány Unie by proto měly při uveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí uveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(12)

Aniž jsou dotčena pravidla týkající se ochrany osobních údajů, je třeba usilovat o co největší transparentnost ohledně informací o příjemcích finančních prostředků. Informace o příjemcích finančních prostředků Unie vynakládaných v přímém řízení by měly být uveřejňovány na zvláštních internetových stránkách orgánů Unie, jako je systém pro finanční transparentnost, a měly by uvádět alespoň jméno nebo název a lokalitu příjemce, částku, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a účel daného opatření. Tyto informace by měly zohledňovat příslušná kritéria, jako jsou periodicita, druh a význam opatření.

(13)

Komise by měla mít možnost plnit rozpočet nepřímo prostřednictvím organizací členských států. Z důvodů právní jistoty je proto vhodné definovat organizaci členského státu jako subjekt zřízený v členském státě buď jako veřejnoprávní subjekt, nebo jako subjekt soukromého práva, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky. Finanční jištění, které takovýmto soukromoprávním subjektům poskytuje členský stát v souladu se stávajícími požadavky stanovenými právem Unie ve formě, kterou tento členský stát stanovil a která nutně nevyžaduje bankovní záruku, by mělo být za dostatečné finanční záruky považováno.

(14)

V souladu se zásadami Smlouvy o fungování EU, a zejména se zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, by měly být v případě cen, grantů a veřejných zakázek zadaných na základě veřejných výběrových řízení, a zejména v případě soutěží o návrh, výzev k podávání návrhů nebo zadávacích řízení uveřejňovány jméno nebo název a lokalita příjemců finančních prostředků Unie. Uveřejňování těchto údajů by mělo přispívat k tomu, aby měli neúspěšní uchazeči nebo žadatelé kontrolu nad udělovacími řízeními.

(15)

Osobní údaje fyzických osob by neměly být zpřístupněny veřejnosti po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány. Táž zásada by měla platit pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu nebo více fyzických osob.

(16)

Ve většině případů upravených tímto nařízením se uveřejňování údajů týká právnických osob. V případě fyzických osob by měly být osobní údaje uveřejňovány v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V takovém případě je uveřejnění jejich regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souladu s cílem uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků, zajišťuje rovné zacházení mezi různě velkými členskými státy a respektuje právo příjemce finančních prostředků na soukromý život, a zejména na ochranu jeho osobních údajů.

(17)

Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality by měly být upřesněny situace, kdy by k uveřejnění nemělo dojít. Uveřejňovány by neměly být například informace o stipendiích nebo jiných formách přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám, o určitých zakázkách velmi nízké hodnoty nebo o finanční podpoře pod určitou prahovou hodnotou poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů, anebo v případech rizika, že by uveřejněním byla ohrožena práva a svobody dotčených osob chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků. V zájmu zachování stávající praxe a zajištění transparentnosti by však žádná zvláštní výjimka z povinnosti uveřejňovat informace založená na konkrétní prahové hodnotě neměla existovat v případě grantů.

(18)

Jsou-li pro účely transparentnosti v souvislosti s využíváním finančních prostředků Unie a kontrolou nad udělovacími řízeními uveřejňovány osobní údaje příjemců finančních prostředků, měli by o tom být tito příjemci informování, stejně jako o svých právech a postupech pro jejich výkon v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8) a (EU) 2016/679 (9).

(19)

V zájmu dodržení zásady rovného zacházení se všemi příjemci finančních prostředků by měly být údaje týkající se fyzických osob uveřejňovány rovněž v souladu s povinností členských států zajistit vysoký stupeň transparentnosti veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje finanční limity stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (10).

(20)

V případě nepřímého a sdíleného řízení by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. V případě sdíleného řízení by tyto informace měly být uveřejněny v souladu s odvětvovými pravidly. Komise by měla zpřístupnit informace o jednotných internetových stránkách, včetně odkazu na jejich adresy, na nichž jsou informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků k dispozici.

(21)

V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích využívaných v přímém a nepřímém řízení je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který má být připojen k návrhu rozpočtu.

(22)

S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) by Komise měla být schopna subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci poskytnout nezávazné metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny by měly být podle potřeby aktualizovány.

(23)

Je vhodné, aby spolu mohly orgány Unie navzájem uzavírat meziútvarové dohody v zájmu snazšího čerpání svých prostředků a aby existovala možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

(24)

Je vhodné stanovit postup pro zřizování nových evropských úřadů a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost pověřit ředitele evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro vypracovávání účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise pověřit výkonem některých z jeho úkolů zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež by Komise měla být schopna otevřít jménem evropského úřadu.

(25)

S cílem zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s jinými subjekty Unie mělo být možné svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.

(26)

Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agenturám jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, by měla by být výslovně stanovena možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.

(27)

Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.

(28)

Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr a účetní Komise by měli být do dvou týdnů informováni o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.

(29)

Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti a za systémy vnitřní kontroly a měly by nést odpovědnost za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.

(30)

Měly by být vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které mají schvalující osoby dodržovat. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace a odbornou přípravu o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému. Pověřená schvalující osoba by měla podávat svému orgánu Unie informace o výkonu povinností v podobě výroční zprávy. Tato zpráva by měla obsahovat požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. Podklady k provedeným operacím by měly být uchovávány alespoň po pět let. O všech formách jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek by měla pověřená schvalující osoba podat zvláštní zprávu dotčenému orgánu Unie, který by měl podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.

(31)

Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.

(32)

Komise by měla výkonem rozpočtových pravomocí ve vztahu k operačním prostředkům v jejím oddíle rozpočtu pověřit zástupce vedoucích delegací Unie pouze v případech, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie. Zástupci vedoucích delegací Unie by neměli být oprávněni vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.

(33)

Účetní by měl odpovídat za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Měl by spravovat pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vést účty a odpovídat za sestavení finančních výkazů orgánu Unie. Pouze účetní Komise by měl být oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie by měli stanovovat postupy účtování pro své orgány.

(34)

Upraveny by měly být též podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.

(35)

Účetní by měl stanovit postupy, které zajišťují, aby účty otevřené pro účely správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.

(36)

Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, tedy systému správy, který představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů a týká se pouze omezených částek, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. O každém jmenování správce zálohových účtů by měl být informován Účetní dvůr. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z oddílů rozpočtu týkajících se Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, mělo by být možné vybírat je i z řad zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (11) (dále jen „služební řád“).

(37)

Aby se zohlednila situace v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád, a vyskytují-li se s ohledem na přijetí všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2 500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, přijímali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby Komise.

(38)

Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu. V orgánech Unie byly zřízeny specializované výbory pro řešení finančních nesrovnalostí podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na interinstitucionální výbor zřízený tímto nařízením (dále jen „výbor“). Výbor by měl posuzovat žádosti a vydávat doporučení o potřebě přijmout rozhodnutí o vyloučení a uložení peněžitých sankcí, které mu předloží Komise nebo jiné orgány a subjekty Unie, aniž je dotčena jejich správní samostatnost ve vztahu k jejich zaměstnancům. Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit riziko vydání protichůdných doporučení nebo stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance orgánu nebo subjektu Unie. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Při plnění této úlohy by se mělo složení výboru upravit. Výbor by neměl mít vyšetřovací pravomoci.

(39)

Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahuje nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (12). S výjimkou případu vlastních zdrojů je nutné zachovat stávající úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání výzvy k úhradě, jíž je dlužník informován o stanovení pohledávky, a případné rozhodnutí o vzdání se nároku v souladu s kritérii, která v zájmu efektivního výběru příjmů zajišťují soulad se zásadou řádného finančního řízení.

(40)

Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (13), zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.

(41)

Měly by být zvlášť upraveny postupy pro úpravu odhadů pohledávek nebo jejich snížení na nulu.

(42)

Je nutné vyjasnit, kdy se do rozpočtu zapisují částky obdržené z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky nebo jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí.

(43)

Vlivem nedávného vývoje na finančních trzích a úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou (ECB) na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokové sazby u pokut nebo jiných sankcí a stanovit pravidla pro případ záporné úrokové sazby.

(44)

K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.

(45)

Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní má inkasovat částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu.

(46)

V zájmu zaručení právní jistoty a transparentnosti by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt pro zaslání výzvy k úhradě.

(47)

Pro účely zajištění správy aktiv, při níž by se současně usilovalo o dosažení kladného výnosu, je nutno předběžně vybírat částky týkající se pokut a jiných sankcí uložených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán prostředek právní nápravy, investovat tyto částky do finančních aktiv a určit účel dalšího použití výnosů z nich. Jelikož Komise není jediným orgánem Unie, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné upravit tyto pokuty nebo jiné sankce ukládané jinými orgány Unie a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům používaným Komisí.

(48)

K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů Unie pro vnější činnost (dále jen „svěřenské fondy Unie“), cen, finančních nástrojů, nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rozpočtový rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům finančních prostředků dlouhodobější perspektivu, s tím, že jejich provádění je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rozpočtový rok. Dále je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý pracovní program. Jelikož příspěvky pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 jsou stanoveny již v rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.

(49)

Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými rozpočtovými závazky a individuálními rozpočtovými závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil zřetelný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.

(50)

S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných delegacemi a zastoupeními Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné rozpočtové závazky měly být možné i v případě, kdy jsou konečný příjemce platby a částka určeni.

(51)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb, které mohou provádět schvalující osoby. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné průběžné zúčtování. Za tímto účelem by měla být v přijatých právních závazcích zahrnuta odpovídající ustanovení.

(52)

Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby mají uskutečnit ve stanovených lhůtách a že v případě jejich nedodržení budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

(53)

Považuje se za vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, měl by být podpis doložky „předáno k platbě“ jako vyjádření rozhodnutí o potvrzení, s výjimkou omezeného počtu případů, nahrazen zabezpečeným elektronickým podpisem. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, včetně nákladů, které nejsou spojeny se žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.

(54)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti dalších ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.

(55)

Každý orgán Unie by měl zřídit výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary příslušného orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohledňovaly a uplatňovaly. O složení tohoto výboru pro pokrok v oblasti interního auditu by měl rozhodnout každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

(56)

Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky projektů financovaných z rozpočtu Unie. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisející s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých předběžných podmínek, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(57)

Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků Unie nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedla sama nebo která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou vnitrostátní agentury a mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců finančních prostředků. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, že tato posouzení proběhla v souladu s podmínkami, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně přijímaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

(58)

Je rovněž důležité zamezit situacím, kdy u příjemců finančních prostředků Unie prováděly audit využití těchto prostředků různé subjekty několikrát. Mělo by proto být možné spolehnout se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud je dostatečně prokázána jejich kompetence a nezávislost a pokud je auditní činnost založena na mezinárodně uznávaných auditních standardech poskytujících přiměřenou jistotu a pokud se týkaly finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků Unie. Za tímto účelem je důležité zajistit, aby zpráva nezávislého auditora i související auditní dokumentace byly na požádání zpřístupněny Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

(59)

Pro účely spoléhání se na posouzení a audity a s cílem snížit administrativní zátěž osob a subjektů přijímajících finanční prostředky Unie je důležité zajistit, aby byly využívány veškeré informace, které již mají orgány Unie, řídící orgány nebo jiné subjekty vynakládající finanční prostředky Unie k dispozici, a příjemci finančních prostředků nebo příjemci grantů tak nebyli o stejné informace žádáni opakovaně.

(60)

K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být uskutečňována prostřednictvím grantů nebo dohod o přiznání příspěvku uzavřených s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod o přiznání příspěvku. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.

(61)

Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení nebo snížení výše příspěvku Unie by měly být harmonizovány v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu, jako jsou granty, veřejné zakázky, nepřímé řízení nebo ceny. Je třeba vymezit důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení.

(62)

Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně se poskytl Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení následných kontrol a auditů. Všem osobám či subjektům přijímajícím finanční prostředky Unie by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.

(63)

Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, měli by mít možnost předložit připomínky předtím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o prostředcích právní nápravy, které k napadení takového opatření mají.

(64)

Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

(65)

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn v nepřímém řízení, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů využívaných v přímém řízení, na účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet ve sdíleném řízení poskytly informace, a na sponzory.

(66)

Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o evidenci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu, nebo fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, mají informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.

(67)

Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení určité osobě nebo subjektu peněžité sankce a rozhodnutí o uveřejnění souvisejících informací by měly přijímat příslušné schvalující osoby s ohledem na svou samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s přihlédnutím k doporučení výboru. Výbor by měl posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

(68)

Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému vylučování z účasti na udělovacím řízení. Tento výbor by měl být složen ze stálého předsedy, dvou zástupců Komise a zástupce žádající schvalující osoby.

(69)

Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.

(70)

Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud bylo pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím zjištěno, že se tato osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, vytvoření subjektu v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální a jakékoli jiné právní povinnosti, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, jednání týkajícího se zločinného spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů nebo trestných činů souvisejících s teroristickou činností, dětské práce nebo jiných trestných činů týkajících se obchodování s lidmi, anebo pokud se dopustily nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku nebo v případě úpadku.

(71)

Při rozhodování o vyloučení osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení peněžité sankce osobě nebo subjektu a o uveřejnění související informace by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, případný úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a přínos této osoby nebo subjektu pro vyšetřování.

(72)

Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

(73)

Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

(74)

S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat mezi případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit peněžitou sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit peněžitou sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také maximální výši peněžité sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

(75)

Peněžitá sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož se její výše vypočítává na základě hodnoty dotčeného právního závazku.

(76)

Možností přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit peněžité sankce není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, například nárok na náhradu škody.

(77)

Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

(78)

Je třeba určit počátek běhu a délku promlčecí lhůty pro přijetí rozhodnutí o vyloučení nebo pro uložení peněžitých sankcí.

(79)

Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a peněžitými sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení nebo peněžité sankce způsobem, který je v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679. Toto uveřejnění by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by k uveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být uveřejňovány pouze za výjimečných okolností odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

(80)

Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo peněžité sankce by měly být uveřejněny pouze v určitých případech, jako jsou vážné profesní pochybení, podvod, závažné nedostatky při plnění hlavních povinností vyplývajících z právního závazku financovaného z rozpočtu nebo nesrovnalost, anebo je-li subjekt vytvořen v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální či jakékoli jiné právní povinnosti.

(81)

Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v udělovacím řízení.

(82)

Informace o včasném odhalování rizik a o rozhodnutích o vyloučení a o uložení peněžitých sankcí osobě nebo subjektu by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

(83)

Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce Unie a všechny osoby a subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a výbor by měly osobě nebo subjektu zaručit právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožuje finanční zájmy Unie, avšak dosud není předmětem pravomocného rozsudku, by měla mít příslušná schvalující osoba možnost odložit vyrozumění osoby nebo subjektu a výbor by měl mít možnost odložit výkon práva dotyčné osoby nebo subjektu na vyjádření. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení.

(84)

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí o vyloučení přijatých a peněžitých sankcí uložených podle tohoto nařízení.

(85)

Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie ve všech způsobech plnění rozpočtu by osoby a subjekty podílející se na plnění rozpočtu ve sdíleném a nepřímém řízení měly zohlednit případné vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie.

(86)

Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické veřejné správy, a zejména používání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány Unie a třetími osobami.

(87)

V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, případně i včetně elektronického zadávání zakázek, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(88)

Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů komise pověřené posuzováním dokumentace žádosti v zadávacích řízeních, řízeních o udělení grantu a soutěžích o ceny. Mělo by být možné, aby členy výboru byli i externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

(89)

V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení nebo chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba by měla mít možnost se rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.

(90)

Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by již neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel není nebo přestal být oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.

(91)

Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé řízení, zejména pokud jde o pojem úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u jejích partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.

(92)

Ustanovení o předběžném posouzení pilířů, které se týká osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie v nepřímém řízení, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy, pravidla a postupy těchto osob a subjektů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, měla by mít Komise možnost podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně přijmout vhodná dohledová opatření. Je rovněž důležité objasnit, ve kterých případech se může Komise rozhodnout nevyžadovat předběžné posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.

(93)

Odměna osob a subjektů plnících rozpočet by měla být založena na výkonnosti, je-li to příhodné a možné.

(94)

Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah těchto dohod o financování, zejména pro ty části akce, které provádí třetí země v nepřímém řízení.

(95)

Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování ustanovení o finančních nástrojích a rozpočtových zárukách.

(96)

Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (14) a směrnici 2014/24/EU.

(97)

U smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.

(98)

U veřejných zakázek, jejichž hodnota je nejméně rovna finančním limitům stanoveným směrnicí 2014/24/EU, u veřejných zakázek, jejichž hodnota je nižší než uvedené limity, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se předchozího a následného uveřejňování informací, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

(99)

Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

(100)

V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.

(101)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, že požadované stavební práce, dodávky a služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.

(102)

Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje a zároveň zaručit, aby pro své veřejné zakázky získali nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

(103)

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

(104)

Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval.

(105)

V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací byla provedena v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola daného uchazeče s ohledem na kritéria pro vyloučení nebo kritéria pro výběr.

(106)

Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU.

(107)

V zájmu právní jistoty je nutné vyjasnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek. Například kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky by měly být použity pouze jako jedno z kritérií pro výběr, a nikoli jako kritérium pro zadání, neboť jinak by vzniklo riziko překryvu a dvojího vyhodnocování téhož prvku. Navíc pokud by byly taková kvalifikace a zkušenosti používány jako kritérium pro zadání, pak by jakákoli změna pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky, a to i změna odůvodněná nemocí nebo změnou pracovního zařazení, zpochybnila podmínky, za nichž byla veřejná zakázka zadána, čímž by vznikala právní nejistota.

(108)

Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem, a současně snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a ke zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám. Všechny orgány Unie, které zadávají veřejné zakázky, by na svých internetových stránkách měly uveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky včetně jejich hodnoty.

(109)

V každém řízení je nutno objasnit existenci fáze vyhlášení soutěže a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

(110)

Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

(111)

Jelikož kritéria nejsou uplatňována v žádném konkrétním pořadí, měly by být odmítnutým uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, na jejich žádost sděleny informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky.

(112)

V případě rámcových smluv s obnovením soutěže by neměla existovat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, protože pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při obnovení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

(113)

Veřejný zadavatel by měl mít možnost zrušit zadávací řízení před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že je možné povolat ho v souladu s obecnými zásadami práva Unie k odpovědnosti za škody.

(114)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze provést ve smlouvě na veřejnou zakázku změny během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. To by zejména nemělo být požadováno v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách nebo opčních práv, kdy se minimální požadavky původního řízení nemění. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně ve vztahu k rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny podmínek mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(115)

Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit možnost požadovat záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v dotčených odvětvích.

(116)

Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a jejich útvary mezi sebou nemohou uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.

(117)

Je vhodné odkázat v tomto nařízení na oba finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby. Tyto finanční limity by se měly použít též na koncese, a to z důvodu zjednodušení a řádného finančního řízení a s přihlédnutím ke specifikům potřeb orgánů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnici 2014/24/EU, by tedy měla být na zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení přímo použitelná.

(118)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby podle článku 74 směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované ve zjednodušeném režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(119)

Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta, jež má být dodržena před podpisem smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

(120)

Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU.

(121)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.

(122)

Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

(123)

K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být stanovena v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny uvedené přílohy.

(124)

Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí nebo subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích, než jsou granty do ostatních částí tohoto nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, a již neodkazovat na subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie, neboť tyto subjekty jsou zahrnuty v pojmu subjektů, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporují ji.

(125)

V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.

(126)

S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.

(127)

Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušují správní postupy a podstatně snižují riziko chyb. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, či vzdělávací činnosti atd. Navíc jelikož je institucionální spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států a přijímajících nebo partnerských zemí (tzv. dvoustranné institucionální partnerství) uskutečňována orgány členských států, je zde odůvodněno využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které by mělo napomáhat zapojení těchto orgánů. V zájmu vyšší efektivity by měly mít členské státy a další příjemci finančních prostředků Unie možnost využívat zjednodušené vykazování nákladů častěji. V tomto ohledu by podmínky pro využití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb měly být pružnější. Je nutné výslovně umožnit stanovení jednorázových částek pokrývajících způsobilé náklady akce nebo pracovního programu v plné výši. Na podporu zaměření se na výsledky by mělo být mimoto upřednostněno financování založené na výstupech. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založené na vstupech by měly představovat alternativní možnost v případě, není-li použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb založených na výstupech možné nebo vhodné.

(128)

Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení příslušným schvalujícím osobám. Takové povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

(129)

V zájmu kompenzace nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného posudku.

(130)

Přestože je třeba využít potenciál častějšího využívání zjednodušených forem financování, je nutné zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení, a zejména zásad hospodárnosti, efektivity a zákazu dvojího financování. Proto by zjednodušené formy financování měly zajistit, aby vynaložené zdroje byly přiměřené cílům, kterých má být dosaženo, aby tytéž náklady nebyly financovány z rozpočtu více než jednou, aby byla dodržována zásada spolufinancování a aby ve vztahu k příjemcům grantu nedocházelo k celkově nadměrné kompenzaci. Zjednodušené formy financování by tak měly být založeny na statistických nebo účetních údajích, obdobných objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku. Navíc by se měla nadále uplatňovat vhodná ověřování, kontroly a pravidelná posuzování.

(131)

Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol ve srovnání s pravidelným posuzováním jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování předem určila příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během následných kontrol zpochybněna. To by však nemělo bránit tomu, aby byl grant v případě nedostatečného, částečného nebo pozdního plnění nebo v případě nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností snížen. Zejména by měl být grant snížen, jestliže podmínky pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nebyly splněny. Četnost a rozsah pravidelného posuzování by měla záviset na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti. Pravidelné posuzování může vést k úpravě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely, a ten je nutný i k předcházení podvodům a jejich odhalování.

(132)

Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik Unie v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace by proto měly být schopny ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce nebo pracovního programu. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, měl by být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které tento příjemce nevynaložil. Kromě toho by hodnota práce dobrovolníků neměla přesáhnout 50 % příspěvků ve formě věcného plnění a jakéhokoli dalšího spolufinancování.

(133)

V zájmu ochrany jedné ze základních zásad veřejných financí by v tomto nařízení měla být zachována zásada neziskovosti.

(134)

Granty by v zásadě měly být udělovány na základě výzvy k podávání návrhů. Jsou-li povoleny výjimky, měly by být z hlediska rozsahu a trvání vykládány a uplatňovány restriktivně. Výjimečná možnost udělit grant bez výzvy k podávání návrhů držitelům de facto nebo de iure monopolu by měla být použita pouze tehdy, jsou-li dotčené subjekty jedinými, které jsou schopny provádět příslušné druhy činností nebo kterým byl tento monopol svěřen právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.

(135)

V rámci přechodu k elektronickým grantům a elektronickému zadávání zakázek by měli být žadatelé a uchazeči žádáni o prokázání svého právního postavení a finanční životaschopnosti pouze jednou za stanovené období a nemělo by od nich být vyžadováno opětovné poskytování podkladů při každém udělovacím řízení. Je proto nutné sladit požadavky ohledně počtu roků, za něž budou dokumenty v řízení o udělení grantu a zadávacím řízení požadovány.

(136)

Ceny představují cennou formu finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady, a jejich využívání by tedy mělo být usnadněno a příslušná pravidla ujasněna. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.

(137)

Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uveřejňovat soutěže o ceny v jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena povinností předem informovat Evropský parlament a Radu a výslovně uvést tyto ceny v rozhodnutí o financování.

(138)

Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům po udělení ceny a vhodné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit udělovací řízení od podání přihlášek až po vyrozumění žadatelů a oznámení vítězi, které je obdobou řízení o udělení grantu.

(139)

Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.

(140)

V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen finanční nástroje, na něž se nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je pod novou hlavu v tomto nařízení, která bude kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahovat i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.

(141)

Finanční nástroje a rozpočtové záruky mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje a rozpočtové záruky by měly být využívány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.

(142)

V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje a rozpočtové záruky využívat na základě předběžného hodnocení, které prokáže, že z hlediska dosažení cílů politik Unie jsou tyto finanční nástroje a rozpočtové záruky účinné.

(143)

Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(144)

Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.

(145)

Veškeré splátky plynoucí z finančního nástroje nebo rozpočtové záruky by se měly použít pro potřeby nástroje nebo záruky, které je generovaly, k zefektivnění uvedeného nástroje nebo záruky, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, a měly by být zohledněny v případných budoucích návrzích na prostředky pro daný nástroj nebo záruku.

(146)

Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že EIB a EIF mají zvláštní odborné znalosti pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(147)

EIB a EIF, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s prováděním, pokud by toto přenesení mohlo být přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.

(148)

Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky kombinovány s doplňkovými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se pravidla vztahující se na finanční nástroje a rozpočtové záruky uplatňovat na celé opatření. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech.

(149)

Využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk financovaných z rozpočtu by mělo být v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (15) a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (16) a jejich přílohách.

(150)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují obecně mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají obecně mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do tohoto nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.

(151)

Unie nedávno zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební povinnosti, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně financování, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.

(152)

Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou jako v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován strop pro roční prostředky na platby stanovený v rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (17).

(153)

Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně pravidelného podávání zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.

(154)

Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím zdrojů.

(155)

V zájmu zajištění řádného fungování společného rezervního fondu v programovém období po roce 2020 by Komise měla do 30. června 2019 předložit nezávislé externí hodnocení výhod a nevýhod spojených s pověřením Komise, EIB nebo obou těchto institucí finanční správou aktiv společného rezervního fondu a přitom přihlédnout k příslušným technickým a institucionálním kritériím používaným k porovnání služeb poskytovaných při správě aktiv, včetně technické infrastruktury, porovnání nákladů na poskytování těchto služeb, institucionální struktury, podávání zpráv, výkonnosti, odpovědnosti a odborných zkušeností obou institucí, a dále k ostatním mandátům spojeným se správou aktiv pro rozpočet. K tomuto hodnocení by se měl v případě potřeby připojit legislativní návrh.

(156)

Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu by měly být stanoveny Komisí po konzultaci s účetním Komise. Schvalující osoby finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a finanční správce zdrojů společného rezervního fondu by měl spravovat peníze a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní Komise.

(157)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly zejména být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Měly by být využívány v nepřímém řízení, nebo pouze výjimečně v přímém řízení. Měly by se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.

(158)

Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky nebo jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Za tímto účelem by Komise měla být v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aniž by se Unie podílela na jakékoli změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku nebo jinému komerčnímu riziku.

(159)

Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programů souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.

(160)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (18) stanoví pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz určitého financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a na transparentnost.

(161)

Toto nařízení by mělo obsahovat pravidla pro příspěvky z rozpočtu určené pro evropské politické strany, jež předpokládá nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(162)

Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na jejich specifické potřeby.

(163)

I když je finanční podpora přiznávána bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich přiznání, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.

(164)

Prostředky Unie přiznané na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména by tedy neměly být využívány k přímému nebo nepřímému financování třetích osob, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

(165)

Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování a jednotkové náklady.

(166)

Vyplácení příspěvků z rozpočtu by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(167)

Sankce vyplývající jak z tohoto nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou ne bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nemají být správní nebo peněžité sankce podle tohoto nařízení uloženy v nžádném z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(168)

Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.

(169)

V zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu a Rady je třeba vyjasnit postup pro zřízení svěřenského fondu Unie. Rovněž je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, zejména význam zajištění příspěvků od dalších dárců, jež ospravedlňují zřízení takového fondu, pokud jde o jeho přidanou hodnotu. Je též nutné objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu a stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě zastoupeni spravedlivým způsobem a aby byl k využití finančních prostředků fondu třeba kladný hlas Komise. Kromě toho je důležité podrobněji upravit požadavky na podávání zpráv platné pro svěřenské fondy Unie.

(170)

V souladu se zefektivněním stávajících pravidel a s cílem zabránit přílišnému opakování by měla být zvláštní ustanovení části druhé nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jež se vztahují na EZZF, výzkum, vnější činnost a zvláštní fondy Unie, zahrnuta do příslušných částí tohoto nařízení, pouze pokud se dosud používají a jsou relevantní.

(171)

Ustanovení o uspořádání účetních závěrek a účetnictví je třeba zjednodušit a ujasnit. Je proto vhodné seskupit všechna ustanovení o ročních účetních závěrkách a podávání ostatních finančních zpráv.

(172)

Způsob, jakým orgány Unie v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zlepšen. Orgány Unie by měly mít možnost financovat nové projekty v oblasti nemovitostí z příjmů obdržených za již prodané budovy. Je tudíž nutno v ustanoveních o těchto projektech odkázat na ustanovení o vnitřních účelově vázaných příjmech. To umožní uspokojit měnící se potřeby v rámci politiky orgánů Unie v oblasti nemovitostí a současně ušetřit náklady a zajistit větší flexibilitu.

(173)

Za účelem přizpůsobení pravidel platných pro určité subjekty Unie, podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a podrobných podmínek pro efektivní míru tvorby rezerv a její minimální poměr by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, změny přílohy I tohoto nařízení, podrobné podmínky a metodiku pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv a změny vymezeného minimálního poměru efektivní míry tvorby rezerv, jež by však neměla být stanovena níže než na 85 %. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(174)

Aby bylo zajištěno, že program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (19), poskytuje rychle přiměřené zdroje na podporu měnících se politických priorit, měly by orientační podíly pro každou ze tří os a minimální procentní podíly každé tematické priority v rámci jednotlivých os umožnit větší flexibilitu a zároveň zachovat ambiciózní úroveň využití přeshraničních partnerství sítě EURES. To by mělo zlepšit řízení vedeného programu a umožnit zaměření rozpočtových prostředků na akce, které vedou k vyšší zaměstnanosti a lepším výsledkům v sociální oblasti.

(175)

Aby se usnadnily investice do infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu, aniž by bylo dotčeno uplatňování právních aktů Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (20) a 2011/92/EU (21), je třeba vyjasnit určitá omezení, pokud jde o rozsah podpory těchto investic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (22). Je tedy zapotřebí zavést ode dne 2. srpna 2018 jasná omezení rozsahu příspěvku EFRR na takové investice.

(176)

S cílem reagovat na problémy způsobené rostoucím přílivem migrantů a uprchlíků je třeba vysvětlit cíle, k nimž může EFRR přispívat v rámci podpory migrantů a uprchlíků, tak aby členské státy měly možnost poskytnout investice zaměřené na oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, včetně žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany.

(177)

V zájmu snazšího provádění operací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (23) by se měl rozšířit okruh potenciálních příjemců grantů. Řídícím orgánům by proto mělo být umožněno považovat fyzické osoby za příjemce grantů a mělo by být stanoveno pružnější vymezení příjemců grantů v kontextu státní podpory.

(178)

V praxi jsou makroregionální strategie dohodnuty na základě přijetí závěrů Rady. Od vstupu nařízení (EU) č. 1303/2013 v platnost může tyto závěry případně potvrdit Evropská rada s přihlédnutím k pravomocím tohoto orgánu stanoveným v článku 15 Smlouvy o EU. Definice makroregionálních strategií obsažená v uvedeném nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(179)

K zajištění řádného finančního řízení EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a ENRF (evropské strukturální a investiční fondy, dále jen „ESI fondy“), jež jsou využívány ve sdíleném řízení, a k objasnění povinností členských států by měly obecné zásady stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 odkazovat na zásady vnitřní kontroly plnění rozpočtu a zabránění střetům zájmů, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

(180)

Za účelem maximalizace synergického působení mezi všemi fondy Unie k účinnému řešení problémů spojených s migrací a poskytováním azylu by mělo být zajištěno, aby v případě, že se do priorit v pravidlech pro jednotlivé fondy promítají tematické cíle, zahrnovaly tyto priority náležité využití každého ESI fondu pro tyto oblasti. Kde je to vhodné, měla by být zajištěna koordinace s Azylovým, migračním a integračním fondem.

(181)

K zajištění vzájemné provázanosti ustanovení o programování by měly být jednou ročně dohody o partnerství upraveny podle změn v programech, které v předchozím kalendářním roce schválila Komise.

(182)

K usnadnění přípravy a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje by mělo být možné pokrýt z hlavního fondu náklady na přípravné činnosti, provozní náklady a náklady na oživení příslušné strategie.

(183)

Aby se usnadnilo provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic, je nutno ujasnit úlohu a povinnosti místních akčních skupin v případě strategií komunitně vedeného místního rozvoje a úlohu a povinnosti místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací v případě integrovaných územních investic ve vztahu k ostatním subjektům v rámci prováděcí struktury programu. Zprostředkující subjekt by mělo být povinné určit v souladu se zvláštními pravidly pro daný fond pouze v případech, kdy příslušné subjekty plní dodatečné úkoly v působnosti řídícího nebo certifikačního orgánu či platební agentury.

(184)

Řídící orgány by měly mít možnost využívat finanční nástroje přímým zadáváním zakázek EIB a mezinárodním finančním institucím.

(185)

Mnoho členských států zřídilo banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví, které na základě veřejného politického mandátu podporují činnosti zaměřené na hospodářský rozvoj. Ty mají zvláštní vlastnosti, které je odlišují od soukromých obchodních bank z hlediska vlastnictví, mandátu v oblasti rozvoje a toho, že neusilují v prvé řadě o dosažení maximálního zisku. Jejich primární úlohou je zmírňovat selhání trhu, pokud v určitých regionech nebo určitých oblastech politiky nebo odvětvích jsou finanční služby poskytovány komerčními bankami nedostatečně. Tyto banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví mají vhodné předpoklady k tomu, aby podporovaly přístup k ESI fondům a současně zachovávaly neutralitu z hlediska hospodářské soutěže. Jejich zvláštní úloha a charakter mohou členským státům pomoci více využívat finanční nástroje s cílem zajistit maximální dopad ESI fondů na reálnou ekonomiku. Tento výsledek by byl v souladu s politikou Komise, která má usnadnit úlohu těchto bank nebo institucí ve veřejném vlastnictví jakožto správců fondů při využívání ESI fondů, jakož i při kombinování ESI fondů s financováním z EFSI, jak je stanoveno zejména v investičním plánu pro Evropu. Aniž jsou dotčeny zakázky, které již byly zadány pro účely využívání finančních nástrojů v souladu s použitelným právem, je odůvodněné vyjasnit, že řídící orgány mohou těmto bankám nebo institucím ve veřejném vlastnictví zadávat veřejné zakázky přímo. Aby však bylo zajištěno, že tato možnost přímého zadávání veřejných zakázek je v souladu se zásadami vnitřního trhu, měly by být stanoveny přísné podmínky, které musí banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví splňovat.

Mezi tyto podmínky by mělo patřit, že žádný soukromý subjekt by neměl mít přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2014/24/EU. Mimoto, a s přísným omezením na oblast působnosti nařízení (EU) č. 1303/2013, by banka nebo instituce ve veřejném vlastnictví také měla mít možnost využívat finanční nástroje, pokud s sebou kapitálová účast soukromého subjektu nenese vliv na rozhodování týkající se každodenního řízení finančního nástroje podporovaného ESI fondy.

(186)

Aby byla EFRR a EZFRV zachována možnost přispět na společnou neomezenou záruku a sekuritizační finanční nástroje ve prospěch malých a středních podniků, je třeba stanovit, že členské státy mohou využívat uvedené fondy k přispívání na EFRR a EZFRV během celého programového období, a je třeba aktualizovat ustanovení týkající se této možnosti, například ustanovení o předběžném posouzení a o hodnocení, a zavést pro EFRR možnost programování na úrovni prioritní osy.

(187)

Jedním z účelů přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (24) bylo umožnit členským státům, aby využívaly ESI fondy, s cílem přispět na financování způsobilých projektů podporovaných v rámci EFSI. Do nařízení (EU) č. 1303/2013 by mělo být vloženo zvláštní ustanovení, které objasní podmínky umožňující lepší vzájemné působení a doplňkovost, aby bylo možno snáze kombinovat ESI fondy s finančními produkty EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI.

(188)

Při provádění svých operací by subjekty měly využívat finanční nástroje v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 a jejich přílohách.

(189)

S cílem zjednodušit a harmonizovat požadavky na kontrolu a audit a zvýšit odpovědnost finančních nástrojů, které využívají EIB a ostatní mezinárodní finanční instituce, je nutné pozměnit ustanovení o řízení a kontrole finančních nástrojů, aby se usnadnil proces potvrzování věrohodnosti. Tato změna by se neměla vztahovat na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) a v článku 39 nařízení (EU) č. 1303/2013, které byly zřízeny dohodou o financování podepsanou před 2. srpnem 2018. Na takové finanční nástroje by se měl nadále použít článek 40 uvedeného nařízení ve znění platném ke dni podpisu dané dohody o financování.

(190)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu uvedené v čl. 40 odst. 1 zmíněného nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25).

(191)

Aby byl zajištěn soulad se způsobem, jakým se přistupovalo k finančním opravám v programovém období 2007–2013, je nutné objasnit, že by v případě finančních nástrojů mělo být možné, aby byl příspěvek zrušený v důsledku jednotlivé nesrovnalosti znovu použit na oprávněné výdaje v rámci téže operace, takže související finanční oprava nebude mít pro danou operaci finančního nástroje za následek čistou ztrátu.

(192)

Aby se poskytlo více času pro podpis dohod o financování umožňujících využívání účelově vázaných účtů k platbám investic do konečných příjemců po skončení období způsobilosti akciových nástrojů, měla by být lhůta pro podpis takových dohod o financování prodloužena do 31. prosince 2018.

(193)

S cílem podnítit investory působící podle zásady tržní ekonomiky ke společným investicím do projektů v oblasti veřejné politiky by měla být zavedena koncepce rozdílného zacházení s investory, jež za určitých podmínek umožňuje, aby ESI fondy vůči určitému investorovi působícímu podle zásady tržní ekonomiky a finančním produktům EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI zaujaly podřízenou pozici. Současně by měly být stanoveny podmínky pro uplatnění tohoto rozdílného zacházení při využívání ESI fondů.

(194)

Vzhledem k přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám je v zájmu toho, aby nebyly subjekty využívající finanční nástroje nepatřičně penalizovány, nutné umožnit, s výhradou aktivní správy pokladny, financování záporných úroků vzniklých v důsledku investic ESI fondů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 z prostředků vrácených finančnímu nástroji.

(195)

S cílem sladit požadavky na podávání zpráv s novými ustanoveními o rozdílném zacházení s investory a zamezit duplicitě některých požadavků by měl být změněn čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(196)

V zájmu snazšího využívání ESI fondů je nutné umožnit členským státům, aby prováděly opatření technické pomoci přímým zadáním veřejné zakázky EIB, jiným mezinárodním finančním institucím a bankám nebo institucím ve veřejném vlastnictví.

(197)

V zájmu další harmonizace podmínek týkajících se operací, které po dokončení vytvářejí čistý příjem, by se příslušná ustanovení tohoto nařízení měla použít na operace, které již byly vybrány, ale stále probíhají, i na operace, které teprve mají být vybrány v tomto programovém období.

(198)

S cílem zajistit silnou motivaci pro provádění opatření v oblasti energetické účinnosti by nákladové úspory vyplývající ze zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím určité operace neměly být považovány za čistý příjem.

(199)

Aby se usnadnilo provádění operací vytvářejících příjem, mělo by být kdykoli během provádění programu přípustné snížit míru spolufinancování a mělo by být umožněno stanovit paušální procentní podíly čistých příjmů na vnitrostátní úrovni.

(200)

Z důvodu pozdního přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (26) a skutečnosti, že v uvedeném nařízení byly stanoveny úrovně intenzity podpory, je nutné povolit určité výjimky v souvislosti s ENRF, pokud jde o operace vytvářející příjem. Jelikož tyto výjimky zajišťují výhodnější podmínky pro určité operace vytvářející příjem, u nichž jsou částky nebo míry podpory stanoveny v nařízení (EU) č. 508/2014, je pro ně nutné stanovit odlišné datum použitelnosti, aby bylo zajištěno rovné zacházení s operacemi podporovanými na základě nařízení (EU) č. 1303/2013.

(201)

Za účelem snížení administrativní zátěže u příjemců grantů by se měl zvýšit finanční limit pro osvobození určitých operací od požadavku na výpočet a na zohlednění příjmů vytvořených během jejich provádění.

(202)

K usnadnění synergického působení mezi ESI fondy a ostatními nástroji Unie by mělo být stanoveno, že vynaložené výdaje mohou být proplaceny z různých ESI fondů a nástrojů Unie na základě předem dohodnutého poměru.

(203)

Na podporu využívání jednorázových částek a vzhledem k tomu, že jednorázové částky mají být založeny na přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metodě výpočtu, jež zajistí řádné finanční řízení, by se měl platný horní limit pro jejich použití zrušit.

(204)

Ke snížení administrativní zátěže při uskutečňování projektů příjemci grantů by měla být zavedena nová možnost zjednodušeného vykazování nákladů pro financování založené na jiných podmínkách, než jsou náklady operací.

(205)

Členské státy by měly možnost zjednodušeného vykazování nákladů využívat stále častěji, aby se zjednodušila pravidla využívání prostředků a snížila související administrativní zátěž.

(206)

Vzhledem ke skutečnosti, že podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 platí povinnost týkající se zajištění stálosti investičních operací od provedení závěrečné platby příjemci grantu a že v případě, že investice spočívá v pořízení nového strojního zařízení a vybavení na leasing, dochází k závěrečné platbě na konci smluvního období, neměla by se tato povinnost na dotyčný typ investic vztahovat.

(207)

V zájmu zajištění širokého uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by měly být u operací nebo projektů, které jsou součástí operace, podporovaných z EFRR a ESF a nedosahujících určitého finančního limitu povinně používány standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby, s výhradou příslušných přechodných ustanovení. Pokud se řídící orgán nebo, v případě programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, monitorovací výbor domnívá, že tato povinnost vytváří nepřiměřenou administrativní zátěž, měl by mít možnost prodloužit přechodné období o dobu, kterou považuje za vhodnou. Tato povinnost by se neměla vztahovat na operace, kterým je poskytována podpora v rámci státní podpory nepředstavující podporu de minimis. Pro takové operace by měly být jako jedna z možností zachovány všechny formy grantů a vratné pomoci. Současně by mělo být pro všechny ESI fondy zavedeno používání návrhů rozpočtů jako další metodiky pro stanovení zjednodušených nákladů.

(208)

S cílem usnadnit dřívější a cílenější uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění nařízení (EU) č. 1303/2013 o další zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů využívajících finanční nástroje, související kritéria pro výběr a produktů, jež lze poskytovat prostřednictvím finančních nástrojů, o doplnění ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013 týkajících se standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování, přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody pro jejich stanovení a o upřesnění podrobných postupů týkajících se financování založeného na splnění podmínek souvisejících s dosažením pokroku při provádění nebo se splněním cílů programů, a nikoli na nákladech, a jejich uplatňování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada zejména veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(209)

S cílem snížit administrativní zátěž by se mělo rozšířit využívání paušálních sazeb, které od členských států nevyžadují stanovení metodiky. Proto by měly být zavedeny dvě dodatečné paušální sazby; jedna pro výpočet přímých nákladů na zaměstnance a druhá pro výpočet zbývajících způsobilých nákladů, které vycházejí z nákladů na zaměstnance. Dále by měly být blíže upřesněny metody výpočtu nákladů na zaměstnance.

(210)

Ke zvýšení účinnosti a dopadů operací by se mělo usnadnit provádění operací zahrnujících celé území členského státu nebo operací zahrnujících různé programové oblasti a měly by se rozšířit možnosti, pokud jde o výdaje na určité investice vynaložené mimo Unii.

(211)

S cílem podnítit členské státy k využívání hodnocení velkých projektů nezávislými odborníky by mělo být přípustné předložení výkazu výdajů v souvislosti s velkým projektem Komisi před kladným hodnocením ze strany nezávislého odborníka, jakmile byla Komise informována o tom, že mu byly poskytnuty příslušné informace.

(212)

Na podporu využívání společných akčních plánů, které sníží administrativní zátěž příjemců grantů, je nutné snížit regulatorní požadavky související s vypracováním společného akčního plánu a zároveň se nadále náležitě zaměřovat na horizontální zásady, včetně rovnosti žen a mužů a udržitelného rozvoje, které významně přispívají k účinnému využívání ESI fondů.

(213)

Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži příjemců grantů, měla by pravidla informování, komunikace a viditelnosti dodržovat zásadu proporcionality. Je proto důležité upřesnit oblast jejich působnosti.

(214)

V zájmu snížení administrativní zátěže a zajištění účinného využívání technické pomoci mezi EFRR, ESF a Fondem soudržnosti a mezi kategoriemi regionů by se měla zvýšit flexibilita při výpočtu a sledování příslušných limitů vztahujících se na technickou pomoc členských států.

(215)

K zefektivnění prováděcích struktur by mělo být upřesněno, že možnost, aby byly řídící orgán, certifikační orgán a auditní orgán součástí téhož veřejného subjektu, je dostupná i u programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

(216)

Povinnosti řídících orgánů s ohledem na ověřování výdajů v případě využívání zjednodušeného vykazování nákladů je třeba stanovit podrobněji.

(217)

S cílem zajistit, že příjemci grantů mohou při využívání ESI fondů a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) ke zjednodušení plně využít potenciál vyplývající z řešení v oblasti elektronické správy, zejména v zájmu snazší plně elektronické správy dokumentů, je třeba upřesnit, že se papírová stopa nevyžaduje, jsou-li splněny určité podmínky.

(218)

V zájmu větší přiměřenosti kontrol a zmírnění administrativní zátěže způsobené překrývajícími se kontrolami, zejména u malých příjemců grantů, by měla být u EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF zachována zásada jediného auditu a prahové hodnoty, pod jejichž úrovní operace podléhá nejvýše jednomu auditu, by se měly zdvojnásobit, aniž by však byla narušena zásada řádného finančního řízení.

(219)

Je důležité zvýšit viditelnost ESI fondů i povědomí o jejich výsledcích a přínosech u veřejnosti. Informační a komunikační činnost a opatření ke zvýšení viditelnosti pro veřejnost jsou nadále klíčové pro propagaci výsledků ESI fondů a informování o tom, jak jsou finanční zdroje Unie investovány.

(220)

Za účelem usnadnění přístupu určitých cílových skupin k ESF by sběr údajů pro některé ukazatele uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (27) neměl být vyžadován.

(221)

K zajištění rovného zacházení s operacemi podporovanými na základě tohoto nařízení je nutné stanovit datum použitelnosti určitých změn nařízení (EU) č. 1303/2013.

(222)

Za účelem zajištění toho, aby se na celé programové období pro nařízení (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1304/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (28) vztahoval soudržný soubor pravidel, je zapotřebí, aby se některé změny uvedených nařízení použily od 1. ledna 2014. Stanovením zpětné působnosti těchto změn jsou zohledněna legitimní očekávání.

(223)

Za účelem urychlení využívání finančních nástrojů, které kombinují podporu z ESI fondů s finančními produkty EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI, a za účelem poskytnutí průběžného právního základu pro podpis dohod o financování umožňujících využívání účelově vázaných účtů pro akciové nástroje je zapotřebí, aby některé změny tohoto nařízení nabyly účinku dne 1. ledna 2018. Stanovením zpětné působnosti těchto změn je zajištěno urychlené zpřístupnění financování projektů prostřednictvím kombinované podpory z ESI fondů a z EFSI a zabrání se tak vzniku právní mezery mezi koncem platnosti některých ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013 a počátkem platnosti jejich prodloužení na základě tohoto nařízení.

(224)

Aby se usnadnilo rychlejší provádění v průběhu stávajícího programového období, měly by se zjednodušení a změny odvětvových pravidel použít co nejdříve, tedy ode dne 2. srpna 2018.

(225)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl i po 31. prosinci 2017 dočasně poskytovat pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří bydlí v regionech, jež jsou neúměrně zasaženy rozsáhlým propouštěním. Aby bylo možné poskytovat jim pomoc i nadále, měla by se změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (29), jež to umožňuje, použít od 1. ledna 2018.

(226)

Mělo by být možné zřídit nástroje kombinování zdrojů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (30) pro jedno nebo více odvětí Nástroje pro propojení Evropy. Tyto nástroje kombinování zdrojů by mohly financovat operace kombinování zdrojů, což jsou opatření kombinující nevratné formy podpory, jako jsou podpora z rozpočtů členských států, granty z Nástroje pro propojení Evropy, ESI fondy a finanční nástroje z rozpočtu Unie, včetně kombinací kapitálových a dluhových nástrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, a financování od skupiny EIB, od vnitrostátních podpůrných bank, od rozvojových nebo jiných finančních institucí, od investorů a ze soukromé finanční podpory. Financování od skupiny EIB by mělo zahrnovat financování od EIB v rámci EFSI a soukromá finanční podpora by měla zahrnovat přímé i nepřímé finanční příspěvky a podporu získanou prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(227)

Navržení a vytvoření nástrojů kombinování zdrojů by se mělo opírat o předběžné posouzení provedené v souladu s tímto nařízením a mělo by zohledňovat poznatky získané při využívání „výzvy k podávání nabídek s kombinováním zdrojů“ v rámci Nástroje pro propojení Evropy, kterou zmiňuje prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. ledna 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí Komise C(2014)1921, kterým se zřizuje víceletý pracovní program na období 2014–2020 pro finanční pomoc v oblasti Nástroje pro propojení Evropy – odvětví dopravy. Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly být stanoveny ve víceletých nebo ročních pracovních programech a měly by být přijaty podle článků 17 a 25 nařízení (EU) č. 1316/2013. Komise by měla zajistit, aby Evropskému parlamentu a Radě byly včas předkládány transparentní zprávy o využívání všech těchto nástrojů.

(228)

Cílem nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by mělo být usnadnit a zefektivnit podání jedné žádosti o všechny druhy podpory, včetně grantů Unie z Nástroje pro propojení Evropy a financování ze soukromého sektoru. Tyto nástroje by se měly snažit optimalizovat postup podávání žádostí pro předkladatele projektů tím, že zajistí z technického a finančního hlediska jednotný postup hodnocení.

(229)

Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly zvýšit pružnost, pokud jde o předkládání projektů, a zjednodušit a zefektivnit proces identifikace a financování projektů. Měly by také posílit vlastní odpovědnost a angažovanost zapojených finančních institucí a tím zmírnit rizika spojená s projekty.

(230)

Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly přinést posílenou koordinaci, výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy, Komisí, EIB, národními podpůrnými bankami a soukromými investory s cílem generovat a podporovat kvalitní portfolio připravených projektů, které sledují cíle politiky Nástroje pro propojení Evropy.

(231)

Cílem nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by mělo být zvýšení multiplikačního účinku výdajů Unie tím, že přiláká další zdroje od soukromých investorů, čímž bude zajištěna maximální míra zapojení soukromého sektoru. Mimoto by měly zajistit, aby se podporované akce staly ekonomicky a finančně životaschopnými, a měly by pomoci zabránit tomu, že pákový efekt investic bude nedostatečný. Měly by přispívat k dosahování cílů Unie, pokud jde o plnění cílů stanovených na pařížské konferenci o změně klimatu (COP 21), vytváření pracovních míst a přeshraniční propojení. Je důležité, aby v případě současného použití Nástroje pro propojení Evropy a EFSI pro financování opatření Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU a s čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 1316/2013 přezkoumal řádnost finančního řízení.

(232)

Ve většině případů se předpokládá, že granty v odvětví dopravy zůstanou hlavním prostředkem podpory cílů politik Unie. Používání nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by proto nemělo omezovat dostupnost těchto grantů.

(233)

Účast soukromých spoluinvestorů na dopravních projektech by mohla být usnadněna zmírněním finančního rizika. Za tímto účelem mohou být vhodné záruky na první ztrátu poskytované EIB v rámci společných finančních mechanismů podporovaných z rozpočtu Unie, jako jsou nástroje kombinování zdrojů.

(234)

Financování z Nástroje pro propojení Evropy by mělo být založeno na kritériích pro výběr a kritériích pro udělení grantu stanovených ve víceletých a ročních pracovních programech podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 1316/2013 bez ohledu na použitou formu nebo kombinaci forem financování.

(235)

Ke zkušenostem s nástroji kombinování zdrojů by se mělo přihlédnout při vyhodnocování nařízení (EU) č. 1316/2013.

(236)

Zavedení nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy tímto nařízením by nemělo být chápáno jako krok předjímající výsledek jednání o víceletém finančním rámci na období po roce 2020.

(237)

S přihlédnutím k velmi vysoké míře plnění Nástroje pro propojení Evropy v odvětví dopravy a v zájmu podpory uskutečňování projektů s nejvyšší přidanou hodnotou pro transevropskou dopravní síť, pokud jde o koridory hlavní sítě, přeshraničních projektů, projektů týkajících se ostatních částí hlavní sítě a projektů způsobilých v rámci horizontálních priorit, které jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) č. 1316/2013, je nutné výjimečně umožnit vyšší flexibilitu při využívání víceletého pracovního programu, kdy je možné, aby částka finančního krytí dosáhla až 95 % finančních rozpočtových prostředků uvedených v nařízení (EU) č. 1316/2013. Je však důležité, aby ve zbývajícím období provádění Nástroje pro propojení Evropy byla poskytnuta další podpora pro priority obsažené v ročních pracovních programech.

(238)

V důsledku odlišné povahy telekomunikačního odvětví v porovnání s odvětvími dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy, totiž nižší průměrné výše grantů a rozdílů v druzích nákladů a druzích projektů, je třeba předejít zbytečné zátěži pro příjemce grantů a členské státy zúčastněné na souvisejících činnostech prostřednictvím mírnějších povinností certifikace, aniž by byla oslabena zásada řádného finančního řízení.

(239)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (31) lze v současnosti na podporu akcí v oblasti infrastruktury digitálních služeb využít pouze granty a veřejné zakázky. Aby bylo zajištěno co nejúčinnější fungování infrastruktury digitálních služeb, měly by být na podporu těchto akcí k dispozici i další finanční nástroje, které jsou v současnosti využívány v rámci Nástroje pro propojení Evropy, včetně inovativních finančních nástrojů.

(240)

Aby se u řídících orgánů zamezilo zbytečné administrativní zátěži, která by mohla bránit efektivnímu využívání FEAD, je vhodné zjednodušit a usnadnit postup změny nepodstatných prvků operačních programů.

(241)

V zájmu dalšího zjednodušení využívání FEAD je vhodné přijmout dodatečná ustanovení s ohledem na způsobilost výdajů, zejména pokud jde o používání standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb.

(242)

Aby se zabránilo nespravedlivému zacházení s partnerskými organizacemi, neměly by nesrovnalosti, které lze přičíst pouze jednomu subjektu pověřenému pořízením pomoci, ovlivnit způsobilost výdajů partnerských organizací.

(243)

S cílem zjednodušit využívání ESI fondů a FEAD a zabránit právní nejistotě by měly být objasněny určité povinnosti členských států v oblasti řízení a kontroly.

(244)

Jelikož je třeba uplatňovat v rámci rozpočtového roku příslušná finanční pravidla soudržným způsobem, je v zásadě záhodno stanovit použitelnost části první tohoto nařízení (tj. samotného finančního nařízení) na začátek rozpočtového roku. K zajištění toho, aby významného zjednodušení stanoveného v tomto nařízení, pokud jde o finanční nařízení i o změny odvětvových pravidel, mohli příjemci finančních prostředků Unie využít co nejdříve, je však vhodné výjimečně stanovit použitelnost tohoto nařízení ode dne jeho vstupu v platnost. Současně by v zájmu poskytnutí delší doby pro přizpůsobení se novým pravidlům měly orgány Unie na vynakládání svých správních prostředků nadále používat nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 až do konce rozpočtového roku 2018.

(245)

Některé úpravy týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci by se měly uplatňovat až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020, aby byl k dispozici dostatek času pro přizpůsobení příslušných právních základů a programů novým pravidlům.

(246)

Informace o ročním průměru ekvivalentů plného pracovního úvazku a odhadované výši účelově vázaných příjmů přenesených z předchozích let by měly být poskytovány poprvé s návrhem rozpočtu předkládaným v roce 2021, aby měla Komise dostatek času se této nové povinnosti přizpůsobit,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST PRVNÍ

FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT, DEFINICE, A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání a audit jejich účetnictví.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„žadatelem“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, které podají žádost v řízení o udělení grantu či v soutěži o ceny;

2)

„dokumentací žádosti“ nabídka, žádost o účast, žádost o grant nebo přihláška do soutěže o ceny;

3)

„udělovacím řízením“ zadávací řízení, řízení o udělení grantu, soutěž o ceny, postup výběru odborníků či postup výběru osob nebo subjektů plnících rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

4)

„základním právním aktem“ právní akt jiný než doporučení nebo stanovisko, který stanoví právní základ pro určitou akci a pro vynakládání odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu nebo pro uplatnění rozpočtové záruky či finanční pomoci, které jsou podpořeny z rozpočtu, a který může mít kteroukoli z těchto forem:

a)

při provádění Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU; nebo

b)

při provádění hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU;

5)

„příjemcem grantu“ fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, s nimiž byla podepsána grantová dohoda;

6)

„nástrojem nebo platformou kombinování zdrojů“ rámec pro spolupráci zavedený mezi Komisí a rozvojovými či jinými veřejnými finančními institucemi s cílem kombinovat nevratné formy podpory nebo finanční nástroje či rozpočtové záruky z rozpočtu a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů;

7)

„plněním rozpočtu“ provádění činností souvisejících s řízením, monitorováním, kontrolou a auditem rozpočtových prostředků v souladu s metodami stanovenými v článku 62;

8)

„rozpočtovým závazkem“ operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků;

9)

„rozpočtovou zárukou“ právní závazek Unie podpořit program akcí přijetím finanční povinnosti v rozpočtu, který lze využít v případě, že se během provádění programu vyskytne určitá konkrétní událost, a který zůstává platný po dobu splatnosti závazků přijatých v rámci podporovaného programu;

10)

„veřejnou zakázkou na nemovitosti“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup pozemků, budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich výměna, pacht, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něho, anebo užívací právo k nim. Jejím předmětem jsou stávající budovy i budovy před dokončením, pokud na ně zájemce získal platné stavební povolení. To nezahrnuje veřejné zakázky na stavby navržené podle specifikací veřejného zadavatele; ty jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce;

11)

„zájemcem“ hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, v soutěžním řízení s jednáním, v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, v soutěži o návrh nebo v jednacím řízení;

12)

„centrálním zadavatelem“ veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

13)

„ověřením“ ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace;

14)

„koncesí“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 174 a 178, kterou je hospodářskému subjektu svěřeno provedení stavebních prací nebo poskytnutí a řízení služeb a při níž:

a)

odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou;

b)

udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;

15)

„podmíněným závazkem“ potenciální finanční povinnost, která může vzniknout v závislosti na výsledku budoucí události;

16)

„smlouvou“ veřejná zakázka nebo koncese;

17)

„zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem“ hospodářský subjekt, s nímž byla podepsána smlouva na veřejnou zakázku;

18)

„dohodou o přiznání příspěvku“ dohoda uzavřená s osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii) až viii);

19)

„kontrolou“ jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí přiměřené jistoty o účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací, o spolehlivosti výkaznictví, o ochraně majetku a informací, o předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravě a opatřeních reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti, jakož i o náležitém řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotyčných plateb. Kontroly mohou zahrnovat různá ověření, jakož i provádění strategií a postupů k dosažení cílů uvedených v první větě;

20)

„protistranou“ strana, které je udělena rozpočtová záruka;

21)

„krizí“:

a)

situace bezprostředního nebo nastávajícího nebezpečí, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země nebo jejího sousedství;

b)

situace nastalé v důsledku přírodních pohrom, krize způsobené člověkem, například války a jiné konflikty, nebo mimořádné okolnosti se srovnatelnými důsledky, jež mohou být spojeny mimo jiné se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, neexistencí přístupu k energii a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou;

22)

„zrušením přidělení prostředků na závazek“ operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku;

23)

„dynamickým nákupním systémem“ plně elektronický proces pro uskutečňování běžných nákupů zboží, které je obecně dostupné na trhu;

24)

„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba včetně veřejného subjektu nebo skupina takových osob, která nabízí dodání výrobků, provedení stavebních prací, poskytnutí služeb či dodání nemovitostí;

25)

„kapitálovou investicí“ poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;

26)

„evropským úřadem“ správní struktura vytvořená Komisí samotnou nebo spolu s jedním či více jinými orgány Unie k plnění zvláštních průřezových úkolů;

27)

„konečným správním rozhodnutím“ rozhodnutí správního orgánu, které má konečnou platnost a závazný účinek v souladu s použitelným právem;

28)

„finančním aktivem“ jakékoli aktivum ve formě peněz, kapitálového nástroje subjektu nacházejícího se ve veřejném nebo soukromém vlastnictví nebo smluvního nároku na obdržení peněz či jiného finančního aktiva od takového subjektu;

29)

„finančním nástrojem“ opatření finanční podpory Unie poskytované z rozpočtu za účelem plnění jednoho nebo více konkrétních cílů politik Unie, jež může mít formu kapitálové či kvazikapitálové investice, půjčky nebo záruky anebo jiného nástroje ke sdílení rizik a jež může být tam, kde je to vhodné, spojeno s jinými formami finanční podpory nebo s finančními prostředky ve sdíleném řízení nebo s finančními prostředky z Evropského rozvojového fondu (ERF);

30)

„finančním závazkem“ smluvní povinnost dodat peníze nebo jiné finanční aktivum jinému subjektu;

31)

„rámcovou smlouvou“ smlouva na veřejnou zakázku mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejímž účelem je stanovit podmínky, kterými se budou řídit jednotlivé zakázky, jež na ní budou založeny a mají být zadávány během daného období, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství;

32)

„celkovou tvorbou rezerv“ celkový objem zdrojů, které jsou považovány za potřebné po celou dobu trvání rozpočtové záruky v důsledku uplatnění míry tvorby rezerv uvedené v čl. 211 odst. 1 na výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu, uvedenou v čl. 210 odst. 1 písm. b);

33)

„grantem“ finanční příspěvek formou daru. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava VIII;

34)

„zárukou“ písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny či některé závazky či povinnosti třetí osoby nebo za úspěšné splnění povinností touto třetí osobou, nastane-li událost, která vede k uplatnění takové záruky, například prodlení při splácení půjčky;

35)

„zárukou na požádání“ záruka, kterou musí ručitel vyplatit na žádost protistrany, bez ohledu na případné vady vymahatelnosti splnění původní povinnosti;

36)

„věcným plněním“ nefinanční zdroj, jejž příjemci grantu zdarma poskytne třetí strana;

37)

„právním závazkem“ akt, jímž příslušná schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, která vede k následné platbě či platbám a uznání výdaje zapsaného k tíži rozpočtu, což zahrnuje specifické dohody a smlouvy uzavřené v rámci dohod o finančním rámcovém partnerství a rámcových smluv;

38)

„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého způsobilým konečným příjemcům finančních prostředků a výše příspěvku Unie;

39)

„rizikem likvidity“ riziko, že finanční aktivum ve společném rezervním fondu nebude možné prodat během určité doby bez značné ztráty;

40)

„půjčkou“ smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit dotyčnou částku v dohodnuté době;

41)

„grantem nízké hodnoty“ grant do výše 60 000 EUR;

42)

„organizací členského státu“ veřejnoprávní subjekt usazený v členském státě, anebo soukromoprávní subjekt usazený v členském státě, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky;

43)

„způsobem plnění rozpočtu“ kterýkoli ze způsobů plnění rozpočtu uvedených v článku 62, totiž přímé, nepřímé a sdílené řízení;

44)

„akcí financovanou větším počtem dárců“ akce, na niž jsou finanční prostředky Unie sdruženy s prostředky přinejmenším jednoho dalšího dárce;

45)

„multiplikačním účinkem“ podíl objemu investic uskutečněných způsobilými konečnými příjemci finančních prostředků a výše příspěvku Unie;

46)

„výstupem“ přínos akce stanovený v souladu s odvětvovými pravidly;

47)

„účastníkem“ zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení, žadatel v řízení o udělení grantu, odborník v postupu výběru odborníků, účastník soutěže o ceny nebo osoba či subjekt účastnící se řízení o vynakládání finančních prostředků Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

48)

„cenou“ v kontextu soutěže o ceny finanční příspěvek udílený jako odměna za úspěch v soutěži. Pokud je takový příspěvek poskytnut v přímém řízení, vztahuje se na něj hlava IX;

49)

„zadáním veřejné zakázky“ smluvní pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb a nabývání nebo pronájem pozemků, budov nebo jiných nemovitostí jedním nebo více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli;

50)

„zadávací dokumentací“ všechny dokumenty, jež vypracoval nebo na něž odkazuje veřejný zadavatel, aby popsal nebo určil prvky zadávacího řízení, mezi něž patří:

a)

opatření týkající se uveřejňování informací podle článku 163;

b)

výzva k podání nabídky;

c)

specifikace pro nabídky, včetně technických specifikací a příslušných kritérií, nebo popisná dokumentace v případě soutěžního dialogu;

d)

návrh smlouvy na veřejnou zakázku;

51)

„veřejnou zakázkou“ nebo „smlouvou na veřejnou zakázku“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 174 a 178, jejímž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu a jež může mít podobu:

a)

veřejné zakázky na nemovitosti;

b)

veřejné zakázky na dodávky;

c)

veřejné zakázky na stavební práce;

d)

veřejné zakázky na služby;

52)

„kvazikapitálovou investicí“ typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice a může mít strukturu dluhu, obvykle nezajištěného a podřízeného, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

53)

„příjemcem finančních prostředků“ příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, placený externí odborník, osoba nebo subjekt získávající cenu nebo finanční prostředky na základě finančního nástroje nebo osoba nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

54)

„repem“ prodej cenných papírů za peníze s dohodou o jejich zpětném odkupu ke stanovenému budoucímu datu nebo na požádání;

55)

„prostředky na výzkum a technologický vývoj“ prostředky zapsané buď do jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblastí politiky spojených s „nepřímým výzkumem“ nebo „přímým výzkumem“, nebo do některé kapitoly týkající se výzkumných činností v jiné hlavě;

56)

„výsledkem“ účinek provádění akce zjištěný v souladu s odvětvovými pravidly;

57)

„nástrojem ke sdílení rizik“ finanční nástroj, který umožňuje sdílet definované riziko mezi dvěma či více subjekty, případně výměnou za dohodnutou odměnu;

58)

„veřejnou zakázkou na služby“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí jakýchkoli služeb intelektuální či neintelektuální povahy, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce ani nemovitosti;

59)

„zásadou řádného finančního řízení“ plnění rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti;

60)

„služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68;

61)

„subdodavatelem“ hospodářský subjekt, kterého zájemce, uchazeč nebo zhotovitel, dodavatel či poskytovatel navrhuje za tím účelem, aby plnil část veřejné zakázky nebo koncese, anebo kterého příjemce grantu navrhuje za tím účelem, aby plnil část úkolů, které jsou spolufinancovány z grantu;

62)

„členským příspěvkem“ částky hrazené organizacím, jichž je Unie členem, v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a platebními podmínkami, jež daná organizace stanoví;

63)

„veřejnou zakázkou na dodávky“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup výrobků nebo jejich leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s možností následné koupě, nebo bez ní, a jež může jako vedlejší předmět zahrnovat umisťovací a instalační práce;

64)

„technickou pomocí“ podpůrné činnosti a činnosti zaměřené na budování kapacit, jež jsou nutné k provedení určitého programu či akce, zejména činnosti přípravné, řídící, monitorovací, hodnoticí, auditní a kontrolní, aniž by byla dotčena odvětvová pravidla;

65)

„uchazečem“ hospodářský subjekt, který podal nabídku;

66)

„Unií“ Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii, nebo obojí, podle souvislosti;

67)

„orgánem Unie“ Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Komise, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů nebo Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“); Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje;

68)

„prodejcem“ hospodářský subjekt zapsaný do seznamu prodejců, kteří mají být vybídnuti k podání žádostí o účast nebo k podání nabídek;

69)

„dobrovolníkem“ osoba pracující na nepovinném základě pro určitou organizaci bez nároku na mzdu;

70)

„stavbou“ výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

71)

„veřejnou zakázkou na stavební práce“ veřejná zakázka, jejímž předmětem je buď:

a)

zhotovení, nebo projekt i zhotovení stavby;

b)

provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice 2014/24/EU, anebo

c)

realizace stavby, za použití libovolných prostředků, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

1.   Ustanovení o plnění příjmů a výdajů rozpočtu, která jsou obsažena v základním právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými v hlavě II.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení odchylující se od ustanovení tohoto nařízení jiných než hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu nebo změně musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

Článek 4

Lhůty, data a termíny

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty jím stanovené nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (32).

Článek 5

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679.

HLAVA II

ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet je sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

1.   Pro každý rozpočtový rok stanoví rozpočet prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro Unii považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Rozpočet zahrnuje:

a)

příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vzniknou z uplatňování ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;

b)

příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii.

2.   Rozpočet obsahuje jednak rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, jednak nerozlišené prostředky.

Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:

a)

prostředků uvedených v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;

b)

prostředků přenesených z předchozích rozpočtových let;

c)

prostředků opětovně poskytnutých v souladu s článkem 15;

d)

prostředků plynoucích z plateb předběžného financování, jež byly vráceny v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b);

e)

prostředků poskytnutých po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo přenesených z předchozích rozpočtových let.

3.   S výhradou čl. 114 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku.

4.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

5.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek, nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 112 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2.

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné položky rozpočtu.

2.   Aniž jsou dotčeny schválené výdaje vyplývající z podmíněných závazků uvedených v čl. 210 odst. 2, smějí být výdaje přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v mezích schválených prostředků.

3.   Do rozpočtu se zapisují pouze prostředky, které odpovídají některému výdaji považovanému za nezbytný.

4.   Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dotčených dohod o přiznání příspěvku nebo dohod o financování.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 9

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 10

Rozpočtové účtování příjmů a prostředků

1.   Příjmy rozpočtového roku se do něho zaúčtují na základě částek vybraných v jeho průběhu. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku však lze poskytnout předem podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

2.   Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 609/2014.

3.   Závazky se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě právních závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Avšak souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 112 odst. 4 se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

4.   Platby se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

5.   Odchylně od odstavců 3 a 4:

a)

se výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě vrácení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku;

b)

se výdaje vynakládané ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku, jak je stanoveno v článcích 30 a 31.

Článek 11

Přidělení prostředků na závazky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností přijat.

2.   Následující výdaje mohou být každoročně od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok:

a)

běžné výdaje na řízení za předpokladu, že byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu, a pouze do výše maximálně jedné čtvrtiny celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok;

b)

běžné výdaje na řízení EZZF za předpokladu, že je základ pro ně stanoven v existujícím základním právním aktu, a pouze do výše maximálně tří čtvrtin celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro běžný rozpočtový rok.

Článek 12

Zrušení a přenos prostředků

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 až 8.

2.   Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku:

a)

prostředky na závazky a nerozlišené prostředky na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince daného rozpočtového roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazky do 31. března následujícího rozpočtového roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

b)

prostředky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Tyto prostředky mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

c)

prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na následující rozpočtový rok nestačí;

d)

prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (33).

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. c) použije dotčený orgán Unie přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije přenesené prostředky.

Výše přenesených prostředků, které nejsou přiděleny na závazky, uvedených v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce nesmí v limitu 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 provedených v předchozím rozpočtovém roce. Přenesené prostředky se vracejí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

3.   Dotčený orgán Unie přijme rozhodnutí o přenosu prostředků uvedených v odstavci 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku. O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí Evropský parlament a Radu do 15. března uvedeného rozpočtového roku. Pro každou rozpočtovou položku rovněž uvede způsob uplatnění kritérií uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a c) na každý přenos.

4.   Automaticky se přenášejí:

a)

prostředky na závazky týkající se rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity Evropské unie. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího finančního roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku;

b)

prostředky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití. Prostředky na závazky uvedené v nařízení (EU) č. 1303/2013 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (34), které jsou k dispozici k 31. prosinci a plynou z vrácení plateb předběžného financování, lze přenášet až do doby uzavření programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici;

c)

prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro nástupnický program nebo akci. To se nevztahuje na příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. g) bodě iii), u nichž se prostředky, které nejsou přiděleny na závazky do pěti let, zruší;

d)

prostředky na platby, jež se týkají EZZF a plynou z pozastavení plateb v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5.   Zacházení s vnějšími účelově vázanými příjmy uvedenými v odst. 4 písm. c) tohoto článku, které plynou z účasti států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na některých programech Unie v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. e), musí být v souladu s protokolem č. 32 připojeným k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“).

6.   Navíc k informacím poskytnutým podle odstavce 3 předloží dotčený orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly přeneseny automaticky, včetně informací o dotčených částkách a o tom, podle kterého ustanovení tohoto článku byly prostředky přeneseny.

7.   Nerozlišené prostředky, k nimž na konci rozpočtového roku existují právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku.

8.   Aniž je dotčen odstavec 4, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů Unie, na které se vztahuje služební řád.

Článek 13

Podrobná ustanovení o zrušení a přenosu prostředků

1.   Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky uvedené v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily natolik, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde do 31. března nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

2.   Přípravnými etapami uvedenými v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), které musí být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku, aby bylo prostředky možné přenést do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména:

a)

u individuálních rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) završení výběru potenciálních zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů, příjemců grantů, vítězů soutěží o ceny nebo pověřených osob;

b)

u souhrnných rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) přijetí rozhodnutí o financování nebo ukončení konzultací dotčených útvarů jednotlivých orgánů Unie k přijetí tohoto rozhodnutí.

3.   Prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a), které nejsou přiděleny na závazek do 31. března nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku, se automaticky ruší.

O zrušení prostředků podle prvního pododstavce Komise do jednoho měsíce informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 14

Zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Pokud je přidělení prostředků na rozpočtový závazek zrušeno v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po rozpočtovém roce, v němž byl daný rozpočtový závazek učiněn, protože akce, na něž byly prostředky určeny, nebyly provedeny nebo byly provedeny jen částečně, pak se prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, rovněž zruší, není-li stanoveno jinak v nařízeních (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 514/2014 a aniž je dotčen článek 15 tohoto nařízení.

2.   Přidělení prostředků na závazek uvedená v nařízeních (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 514/2014 se automaticky ruší v souladu s uvedenými nařízeními.

3.   Tento článek se nevztahuje na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2.

Článek 15

Opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno

1.   Prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno podle nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014 nebo (EU) č. 514/2014, mohou být opětovně poskytnuty v případě zjevného omylu, který lze připisovat pouze Komisi.

Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení přidělení prostředků na závazek učiněná během předchozího rozpočtového roku a do 15. února běžného rozpočtového roku rozhodne, zda je vzhledem k potřebám nutné odpovídající prostředky opětovně poskytnout.

2.   Kromě případu uvedeného v odstavci 1 mohou být prostředky, jejichž přidělení prostředků na závazek bylo zrušeno, opětovně poskytnuty v případě zrušení přidělení prostředků na závazek u:

a)

určitého programu podle pravidel pro využívání výkonnostní rezervy stanovených v článku 20 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

specializovaného programu zvláštního finančního nástroje ve prospěch malých a středních podniků poté, co některý členský stát ukončí účast na tomto finančním nástroji, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 2 sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.

3.   Prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění odpovídajících výzkumných projektů, mohou být v rozpočtovém procesu rovněž opětovně poskytnuty na výzkumný program, do něhož projekty náležejí, nebo na následný program.

Článek 16

Pravidla pro případ pozdního přijetí rozpočtu

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.

3.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.   Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby v oblasti řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů Rada neprodleně postoupí Evropskému parlamentu.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci vstupuje v platnost 30 dnů po svém přijetí, pokud Evropský parlament neučiní kterýkoli z těchto kroků:

a)

před uplynutím těchto 30 dnů rozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů; v tomto případě Komise předloží nový návrh;

b)

informuje Radu a Komisi o tom, že si tyto výdaje snížit nepřeje; v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím těchto 30 dnů.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 17

Vymezení a oblast působnosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

1.   Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku.

2.   Odhady příjmů nebo prostředků na platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého podle článku 42 tohoto nařízení. Odhady se vypracovávají v souladu s článkem 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 (35).

3.   Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do patnácti dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 19

Používání eura

1.   Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 77 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a ESVČ příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel nebo konkrétních smluv, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, přepočítává příslušná schvalující osoba eura na jiné měny podle denních směnných kurzů eura uveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platných ke dni, k němuž schvalující útvar vyhotoví platební nebo inkasní příkaz.

Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.

3.   Pro účely vedení účtů podle článků 82, 83 a 84 se euro na jinou měnu přepočítává podle měsíčního účetního směnného kurzu eura. Ten stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.

4.   Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nepříznivý dopad na rozpočet. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte s pomocí průměrného denního směnného kurzu za dané období.

KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 20

Oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 21, musí celkové příjmy pokrývat celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 27, všechny příjmy a výdaje se v rozpočtu vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 21

Účelově vázané příjmy

1.   Pro financování specifických výdajů se využijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

zvláštní dodatečné finanční příspěvky členských států na tyto druhy činností a programů:

i)

některé doplňkové programy v oblasti výzkumu a technologického vývoje,

ii)

některé činnosti a programy vnější pomoci financované Unií a spravované Komisí;

b)

prostředky související s příjmy, které plynou z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jenž byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU;

c)

úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (36);

d)

příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, peněžitých a věcných darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů jednotlivých orgánů Unie;

e)

finanční příspěvky třetích zemí nebo subjektů jiných než zřízených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu určené na činnost Unie;

f)

vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém doplňují vnější účelově vázané příjmy uvedené v tomto odstavci;

g)

příjmy z činností soutěžní povahy vykonávaných Společným výzkumným střediskem, které sestávají z:

i)

řízení o udělení grantu a zadávacích řízení, jichž se středisko účastní;

ii)

činností střediska prováděných jménem třetích osob;

iii)

činností vykonávaných na základě správních dohod o poskytování vědeckotechnických služeb uzavřených s jinými orgány Unie nebo jinými útvary Komise v souladu s článkem 59.

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

příjmy od třetích osob za zboží dodané, služby poskytnuté nebo stavební práce provedené na jejich žádost;

b)

příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 101;

c)

výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a provedení stavebních prací pro jiné útvary uvnitř daného orgánu Unie anebo pro jiné orgány nebo subjekty Unie, včetně náhrad poskytnutých jinými orgány nebo subjekty Unie za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;

d)

přijaté platby pojistného plnění;

e)

příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;

f)

splátky ve prospěch finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk podle čl. 209 odst. 3 druhého pododstavce;

g)

příjmy plynoucí z následného vrácení daní podle čl. 27 odst. 3 prvního pododstavce písm. b).

4.   Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b) a c) a článkem 32.

5.   Základní právní akt může stanovit, že příjmy, které stanoví, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li daný základní právní akt jinak.

6.   V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.

Článek 22

Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků

1.   Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 24, zaznamenávají se účelově vázané příjmy do rozpočtu takto:

a)

ve výkazu příjmů v oddílech jednotlivých orgánů Unie se zapisují do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;

b)

ve výkazu výdajů se v poznámkách – včetně obecných poznámek – uvedou rozpočtové položky, do nichž lze zapsat poskytnuté prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy se pro informaci uvedou v poznámkách.

2.   Jakmile orgán Unie účelově vázané příjmy obdrží, poskytnou se jim odpovídající prostředky automaticky jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů:

a)

v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. a), pokud jde o finanční příspěvky členských států, u nichž je dohoda o přiznání příspěvku vyjádřena v eurech, mohou být prostředky na závazky poskytnuty po podpisu dohody o přiznání příspěvku členským státem;

b)

v případech stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. b) a písm. g) bodech i) a iii) se prostředky na závazky poskytnou poté, co byla odhadnuta příslušná pohledávka;

c)

v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. c) vede zápis částek ve výkazu příjmů k tomu, že se ve výkazu výdajů poskytnou prostředky na závazky a na platby.

Prostředky uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce jsou čerpány v souladu s článkem 20.

3.   Odhady pohledávek uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. b) a g) se předávají účetnímu k zaevidování.

Článek 23

Příspěvky členských států na výzkumné programy

1.   Příspěvky členských států na financování některých doplňkových výzkumných programů uvedené v článku 5 nařízení (ES, Euratom) č. 609/2014 jsou hrazeny takto:

a)

sedm dvanáctin částky zapsané v rozpočtu do 31. ledna běžného rozpočtového roku;

b)

zbývajících pět dvanáctin do 15. července běžného rozpočtového roku.

2.   Pokud není rozpočet s konečnou platností přijat před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 určeny částkou, jež je zapsána v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok.

3.   Každý příspěvek nebo dodatečná platba členských států do rozpočtu se připíší na účet nebo účty Komise do 30 kalendářních dní po výzvě k zaplacení finančních prostředků.

4.   Uskutečněné platby se připisují na účet stanovený v nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 24

Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie

1.   Příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie se do rozpočtu zaznamenávají takto:

a)

ve výkazu příjmů se vytvoří rozpočtová položka s označením „pro memoria“, v níž se zaznamenává celková výše jednotlivých příspěvků států ESVO za rozpočtový rok;

b)

ve výkazu výdajů se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvádějí veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Unie, jichž se státy ESVO účastní, a informace o odhadované výši účasti jednotlivých států ESVO.

2.   Podle článku 82 Dohody o EHP se částky ročních příspěvků států ESVO, které Komisi potvrdil Smíšený výbor Evropského hospodářského výboru v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu č. 32 připojeného k Dohodě o EHP, zapisují hned od počátku rozpočtového roku v plné výši jako odpovídající prostředky na závazky a prostředky na platby.

3.   Použití příjmů, jež z finančních příspěvků států ESVO plynou, je sledováno odděleně.

Článek 25

Dary

1.   Orgány Unie smějí přijímat jakékoli dary Unii, jako jsou příjmy od nadačních fondů, dotace, peněžité či věcné dary a odkazy.

2.   Přijetí darů v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady převyšujícími 10 % hodnoty daru včetně navazujících nákladů, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou. O žádosti o takové schválení podané dotčenými orgány Unie se Evropský parlament a Rada usnesou do dvou měsíců od jejího obdržení. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijmou dotčené orgány Unie konečné rozhodnutí o přijetí daru. Dotčené orgány Unie ve své žádosti Evropskému parlamentu a Radě vysvětlí finanční náklady spojené s přijetím darů určených Unii.

Článek 26

Podnikové sponzorství

1.   Podnikovým sponzorstvím se rozumí dohoda, na jejímž základě poskytne právnická osoba věcné plnění na podporu určité události nebo činnosti, a to pro propagační účely nebo účely související se sociální odpovědností podniků.

2.   Orgány a subjekty Unie mohou na základě zvláštních vnitřních předpisů, které uveřejní na svých internetových stránkách, výjimečně souhlasit s podnikovým sponzorstvím, pokud:

a)

jsou ve všech stadiích postupu pro přijímání podnikového sponzorství náležitě zohledněny zásady zákazu diskriminace, proporcionality, rovného zacházení a transparentnosti;

b)

toto sponzorství přispívá k pozitivnímu obrazu Unie a přímo souvisí s hlavním cílem dotyčné události nebo činnosti;

c)

toto sponzorství nevede ke střetu zájmů ani se netýká výhradně společenských událostí;

d)

událost nebo akce nejsou financovány výhradně z podnikového sponzorství;

e)

služba poskytovaná výměnou za podnikové sponzorství je omezena na zviditelnění ochranné známky nebo jména či názvu sponzora u široké veřejnosti;

f)

sponzor se v době sponzorského řízení nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 a čl. 141 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 142 odst. 1.

3.   Přesáhne-li výše podnikového sponzorství 5 000 EUR, je sponzor zapsán do veřejného rejstříku, v němž jsou uvedeny informace o druhu sponzorované události nebo činnosti.

Článek 27

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

1.   Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:

a)

sankce uložené stranám smluv anebo příjemcům grantů;

b)

slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;

c)

úrokové výnosy z plateb předběžného financování;

d)

úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.

Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.

2.   Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se do rozpočtu účtují bez daně.

3.   Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat ve výši:

a)

bez daně, nebo

b)

včetně daně.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.

4.   Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 28

Obecná ustanovení

1.   Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.

2.   Komise a ostatní orgány Unie mohou převádět prostředky uvnitř rozpočtu s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článcích 29 až 32.

Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

Limity uvedené v článcích 29, 30 a 31 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.

Pro účely výpočtu limitů uvedených v článcích 29, 30 a 31 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených. K výši prostředků, jež Komise nebo kterýkoli jiný dotčený orgán Unie převádí samostatně bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.

K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 29, 30 a 31 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež obsahují poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě rozpočtových položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.

Článek 29

Převody uskutečňované orgány Unie jinými než Komisí

1.   Každý orgán Unie jiný než Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:

a)

z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

b)

z jedné kapitoly do druhé bez omezení.

2.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, uvědomí dotčený orgán Unie Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31.

3.   Každý orgán Unie jiný než Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující limit uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 31.

4.   Každý orgán Unie jiný než Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody uvnitř jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady.

Článek 30

Převody uskutečňované Komisí

1.   Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně:

a)

převádět prostředky uvnitř kapitol;

b)

převádět prostředky na výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, z jedné hlavy do druhé do výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;

c)

převádět prostředky na operační výdaje mezi kapitolami uvnitř jedné hlavy do výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

d)

převádět prostředky na výzkum a technologický vývoj čerpané Společným výzkumným střediskem uvnitř hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky „Přímý výzkum“ mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

e)

převádět operační prostředky na výzkum a technologický vývoj z jedné hlavy rozpočtu do jiné za podmínky, že jsou použity pro stejný účel;

f)

převádět prostředky na operační výdaje fondů vynakládané ve sdíleném řízení, s výjimkou EZZF, z jedné hlavy do druhé za podmínky, že jsou určeny na stejný cíl ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje dotyčný fond, nebo že představují výdaje na technickou pomoc;

g)

převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena postupem podle čl. 212 odst. 4.

Výdaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v čl. 47 odst. 4.

Pokud Komise převádí prostředky z EZZF podle prvního pododstavce po 31. prosinci, přijme související rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31.

Odchylně od čtvrtého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

2.   Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:

a)

o převodech prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 49 tohoto nařízení, je-li jedinou podmínkou pro použití rezervy přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;

b)

v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v hlavách spadajících do okruhu víceletého finančního rámce věnovaného vnější činnosti Unie, do hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.

Článek 31

Návrhy na převody předložené orgány Unie Evropskému parlamentu a Radě

1.   Každý orgán Unie předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Komise může návrhy na převody prostředků na platby do fondů využívaných ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF předložit Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. Převod prostředků na platby lze provést z kteréhokoli rozpočtového bodu. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny.

Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 10 odst. 5 písm. b) k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku.

3.   Evropský parlament a Rada rozhodnou o převodech prostředků v souladu s odstavci 4 až 8.

4.   S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány. V naléhavých případech rozhodnou Evropský parlament a Rada do tří týdnů od obdržení návrhu.

5.   Pokud má Komise v úmyslu převést prostředky EZZF v souladu s tímto článkem, předloží návrhy na převod Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny.

6.   Návrh na převod je schválen nebo považován za schválený, pokud ve lhůtě šesti týdnů nastane některá z těchto událostí:

a)

Evropský parlament a Rada návrh na převod schválí;

b)

návrh na převod schválí buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;

c)

Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod změnily nebo zamítly.

7.   Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:

a)

převod činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5 000 000 EUR;

b)

převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 000 000 EUR.

8.   Pokud Evropský parlament nebo Rada změní výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu změní Evropský parlament i Rada, považuje se za schválenou nižší z obou částek, ledaže dotčený orgán Unie svůj návrh na převod vezme zpět.

Článek 32

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

1.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

2.   O převodech, které umožňují použít rezervu na pomoc při mimořádných událostech, rozhodují na návrh Komise Evropský parlament a Rada.

Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 31 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou-li dospět ke společnému postoji o použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, upustí od rozhodnutí o tomto návrhu.

K návrhům na převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech musí být připojeny odpovídající podrobné podklady, které prokazují:

a)

poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku pro rozpočtovou položku, v jejíž prospěch má být převod uskutečněn;

b)

rozbor možností k přerozdělení prostředků.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení a výkonnosti

Článek 33

Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti

1.   Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:

a)

zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané dotčeným orgánem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;

b)

zásady efektivnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosažením výsledků;

c)

zásady účinnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo sledovaných cílů.

2.   V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se:

a)

cíle programů a činností stanoví předem;

b)

pokrok při plnění cílů sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;

c)

o pokroku i obtížích při plnění těchto cílů podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 41 odst. 3 prvním pododstavcem písm. h) a čl. 247 odst. 1 písm. e).

3.   Tam, kde je to relevantní, se stanoví konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle podle odstavců 1 a 2 a relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé ukazatele.

Článek 34

Hodnocení

1.   U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádějí předběžná a zpětná hodnocení, která jsou úměrná cílům a výdajům.

2.   Předběžná hodnocení, která mají podpořit přípravu programů a činností, jsou založena na dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určují a analyzují problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu zapojení Unie, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením.

V případě významných programů nebo činností, u nichž se očekávají významné ekonomické, environmentální nebo sociální dopady, může předběžné hodnocení proběhnout formou posouzení dopadů, jež vedle splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci analyzuje různé možné způsoby plnění rozpočtu.

3.   Zpětná hodnocení posuzují výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota Unie. Vycházejí z informací získaných na základě opatření souvisejících s monitorováním a ukazatelů stanovených pro danou činnost. Zpětná hodnocení se provádějí nejméně jednou za trvání každého víceletého finančního rámce a pokud možno s dostatečným předstihem, aby bylo možno jejich zjištění zohlednit v předběžných hodnoceních nebo posouzeních dopadů na podporu přípravy souvisejících programů a činností.

Článek 35

Povinné sestavování finančního výkazu

1.   Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nebo členský stát a který by mohl mít dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz, v němž jsou uvedeny odhady prostředků na platby a prostředků na závazky, posouzení různých dostupných možností financování a předběžné hodnocení nebo posouzení dopadů podle článku 34.

Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značný dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz vypracovaný orgánem Unie, který tuto změnu navrhuje.

Finanční výkaz uvádí finanční a ekonomické údaje, které legislativní orgán potřebuje k vyhodnocení nezbytnosti zásahu Unie. Uvádí příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a případné synergii.

V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků na závazky a na platby a pracovních míst, včetně míst externích pracovníků, a hodnocení jejich střednědobého, a je-li to možné, dlouhodobého finančního dopadu.

2.   V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo podnětu, který byl legislativnímu orgánu předložen, informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu.

3.   Ke snížení nebezpečí podvodů, nesrovnalostí a nedosažení cílů se ve finančním výkazu uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, které takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.

V tomto posouzení se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.

4.   Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad očekávané míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v odstavci 3.

Článek 36

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a musí být navržena tak, aby poskytla přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivosti výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.   Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména tyto prvky:

a)

oddělení úkolů;

b)

vhodnou strategii řízení rizik a kontroly, která zahrnuje kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;

c)

zabránění střetu zájmů;

d)

přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;

e)

postupy sledování účinnosti a efektivnosti;

f)

postupy přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;

g)

pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.

4.   Základem efektivní vnitřní kontroly je:

a)

provádění vhodné strategie řízení rizik a kontroly koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;

b)

poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;

c)

tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;

d)

včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;

e)

jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ dotčených politik, včetně základních právních aktů týkajících se aspektů vnitřních kontrol;

f)

odstranění několikanásobných kontrol;

g)

zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.

5.   V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu určí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných předpisů, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce.

KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 37

Uveřejňování účtů a rozpočtů

1.   Rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrky se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.

Co nejdříve a nejpozději čtyři týdny poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, se před úředním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní z podnětu Komise na internetových stránkách orgánů Unie ve všech jazycích podrobné číselné údaje.

Konsolidované roční účetní závěrky se uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů Unie.

Článek 38

Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

1.   Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, pokud je rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).

Povinnost stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce platí i pro ostatní orgány Unie, pokud plní rozpočet v souladu s čl. 59 odst. 1.

2.   Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 se s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména ochraně osobních údajů, uveřejní tyto informace:

a)

jméno nebo název příjemce finančních prostředků;

b)

lokalita příjemce finančních prostředků, totiž:

i)

adresa příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba;

ii)

region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba;

c)

částka, v jejíž výši byl přijat právní závazek;

d)

povaha a účel opatření.

Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou uveřejňovány pouze ve vztahu k těm cenám, grantům, veřejným zakázkám a koncesím, jež byly uděleny či zadány na základě soutěže, řízení o udělení grantu či zadávacího řízení, a v případě odborníků, kteří byli vybráni podle čl. 237 odst. 2.

3.   Informace uvedené v odst. 2 prvním pododstavci se neuveřejňují v případě:

a)

podpor na vzdělávání vyplacených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám podle čl. 191 odst. 4 písm. b);

b)

veřejných zakázek velmi nízké hodnoty zadaných odborníkům, kteří byli vybráni podle čl. 237 odst. 2, a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, která nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy I;

c)

finanční podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů ve výši nedosahující 500 000 EUR;

d)

rizika, že by zveřejněním u dotčených osob nebo subjektů byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. c) se zpřístupněné informace omezují na statistické údaje, které jsou agregovány v souladu s relevantními kritérii, jako jsou geografická situace, ekonomická kategorie příjemců finančních prostředků, druh obdržené podpory a oblast politiky Unie, v jejímž rámci byla tato podpora poskytnuta.

Zveřejňování informací uvedených v odst. 2 prvním pododstavci týkajících se fyzických osob se zakládá na relevantních kritériích, jako jsou četnost nebo druh opatření a dotčené částky.

4.   Osoby nebo subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), uveřejní informace o příjemcích finančních prostředků v souladu se svými pravidly a postupy, pokud jsou daná pravidla považována za rovnocenná na základě posouzení provedeného Komisí podle čl. 154 odst. 4 prvního pododstavce písm. e) a za podmínky, že na jakékoli uveřejnění osobních údajů se vztahují záruky rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto článku.

Subjekty určené podle čl. 63 odst. 3 uveřejní informace v souladu s odvětvovými pravidly. V souladu s příslušným právním základem se mohou tato odvětvová pravidla odchýlit od odstavců 2 a 3 tohoto článku, zejména pokud jde o uveřejňování osobních údajů, je-li to důvodné na základě kritérií uvedených v odst. 3 třetím pododstavci tohoto článku a s přihlédnutím ke specifické situaci v dotčeném odvětví.

5.   Informace uvedené v odstavci 1 se uveřejňují na internetových stránkách orgánů Unie do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl na tyto finanční prostředky přijat právní závazek.

Internetové stránky orgánů Unie musí obsahovat odkaz na webovou adresu, kde lze informace uvedené v odstavci 1 nalézt, nejsou-li uveřejněny přímo na vyhrazených internetových stránkách orgánů Unie.

Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o jediné webové stránce, na níž lze nalézt informace, které jí poskytly osoby, subjekty nebo orgány uvedené v odstavci 4, včetně odkazu na adresu těchto internetových stránek.

6.   Jsou-li uveřejněny osobní údaje, odstraní se dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byl na dotyčné finanční prostředky přijat právní závazek. Totéž platí pro osobní údaje týkající se právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 39

Odhady příjmů a výdajů

1.   Každý orgán Unie jiný než Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství, mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ke věcem spadajícím do jejich působnosti.

3.   Komise sestaví své vlastní odhady, které předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 40.

Článek 40

Odhad rozpočtu subjektů Unie uvedených v článku 70

Každý subjekt Unie uvedený v článku 70 předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každý rok do 31. ledna v souladu se svým zřizujícím aktem návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje jeho roční a víceletý plán s odpovídajícím plánováním lidských a finančních zdrojů.

Článek 41

Návrh rozpočtu

1.   Komise předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá vnitrostátním parlamentům.

Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 39. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů sestavených orgány Unie.

Skladba a uspořádání návrhu rozpočtu se řídí články 47 až 52.

Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem Unie.

Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.

2.   V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojí Komise k návrhu rozpočtu orientační finanční plán na následující roky, který je členěn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Úplný finanční plán zahrnuje výdajové kategorie, na něž se vztahuje bod 30 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (37). Pro kategorie výdajů, na něž se bod 30 uvedené interinstitucionální dohody nevztahuje, se uvádějí pouze souhrnné údaje.

Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něho začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.

3.   K návrhu rozpočtu Komise přikládá:

a)

srovnávací tabulku zahrnující návrh rozpočtu pro ostatní orgány Unie a původní finanční odhady ostatních orgánů Unie, jak byly zaslány Komisi, a uvádějící důvody toho, proč návrh rozpočtu případně obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány Unie;

b)

každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů Unie, v němž je uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst a jenž zachycuje:

i)

veškeré zaměstnance Unie, rozčleněné podle druhu pracovní smlouvy;

ii)

prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen;

iii)

počet skutečně obsazených pracovních míst k poslednímu dni roku předcházejícího roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, a roční průměr skutečně přítomných ekvivalentů plného pracovního úvazku za dotyčný předcházející rok v členění podle platové třídy, podle pohlaví a podle správního útvaru;

iv)

seznam pracovních míst podle oblastí politiky;

v)

u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, místo skutečně zastávají, v členění podle funkčních skupin a případně platových tříd;

c)

v případě subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 pracovní dokument, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje a rovněž veškeré informace o zaměstnancích podle písmene b) tohoto pododstavce;

d)

pracovní dokument týkající se plánovaného čerpání prostředků na daný rozpočtový rok a zbývajících závazků;

e)

pokud se jedná o prostředky na správu, pracovní dokument, který uvádí správní výdaje, jež má Komise vynaložit v rámci svého oddílu rozpočtu;

f)

pracovní dokument týkající se pilotních projektů a přípravných akcí, který obsahuje rovněž posouzení výsledků a plánovaná následná opatření;

g)

pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:

i)

souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací;

ii)

vysvětlení, proč bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo;

h)

programová prohlášení či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:

i)

údaj o politikách a cílech Unie, k nimž má program přispívat;

ii)

jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie, mimo jiné v souladu se zásadou subsidiarity;

iii)

pokrok při plnění cílů programu, jak je stanoveno v článku 33;

iv)

plné odůvodnění navrhovaných změn ve výši prostředků, včetně analýzy nákladů a přínosů;

v)

informace o míře provádění programu v běžném roce a v předchozím rozpočtovém roce;

i)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb, uvádějící podle programu a podle okruhů souhrnný přehled plateb splatných v následujících rozpočtových letech a určených ke splnění rozpočtových závazků navržených v návrhu rozpočtu a přijatých v předchozích rozpočtových letech.

Pokud partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 4.

4.   Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž pro každý finanční nástroj uvede:

a)

odkaz na finanční nástroj a jeho základní právní akt spolu s obecným popisem nástroje, jeho dopadem na rozpočet, dobou jeho trvání a přidanou hodnotou příspěvku Unie;

b)

finanční instituce zapojené do využívání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování čl. 155 odst. 2;

c)

příspěvek finančního nástroje k dosažení cílů dotčeného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace;

d)

plánované operace, včetně cílových objemů založených na cílové aktivaci mimorozpočtových zdrojů a očekávané výše soukromého kapitálu, který má být přilákán, nebo, není-li tento údaj k dispozici, na aktivačním účinku v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;

e)

rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím a celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu;

f)

průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančnímu nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálových účastí nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky;

g)

příjmy a splátky podle čl. 209 odst. 3, uvedené samostatně, včetně hodnocení jejich využití;

h)

hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;

i)

celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena, včetně případných podmíněných závazků;

j)

znehodnocení aktiv a uplatněné záruky za předchozí rok a příslušné kumulované hodnoty;

k)

výkonnost finančního nástroje, včetně uskutečněných investic, cílového a dosaženého aktivačního účinku a multiplikačního účinku, a objem soukromého kapitálu, který se podařilo přilákat;

l)

přidělené zdroje ve společném rezervním fondu a případně zůstatek na svěřenském účtu.

Pracovní dokument uvedený v prvním pododstavci obsahuje rovněž přehled správních výdajů vyplývajících ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů celkově i v členění podle spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů.

Komise vysvětlí důvody pro dobu uvedenou v prvním pododstavci písm. f), a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na její zkrácení.

V pracovním dokumentu uvedeném v prvním pododstavci se formou jasné a stručné tabulky shrnou informace podle jednotlivých finančních nástrojů.

5.   Pokud Unie poskytla rozpočtovou záruku, připojí Komise k návrhu rozpočtu pracovní dokument, který pro každou rozpočtovou záruku a společný rezervní fond uvádí:

a)

odkaz na rozpočtovou záruku a její základní právní akt spolu s obecným popisem rozpočtové záruky, jejím dopadem na finanční závazky rozpočtu, její dobou trvání a přidanou hodnotou podpory Unie;

b)

protistrany u rozpočtové záruky, včetně záležitostí týkajících se uplatňování čl. 155 odst. 2;

c)

příspěvek rozpočtové záruky k dosažení jejích cílů, měřený na základě zavedených ukazatelů, ve vhodných případech včetně zeměpisné diverzifikace a aktivace zdrojů soukromého sektoru;

d)

informace o operacích, na něž se rozpočtová záruka vztahuje, v agregované podobě a členění podle odvětví, zemí a nástrojů, případně včetně portfolií a podpory kombinované s ostatními akcemi Unie;

e)

částku převedenou příjemcům finančních prostředků a posouzení aktivačního účinku dosaženého u projektů podpořených na základě rozpočtové záruky;

f)

informace agregované stejným způsobem, jaký je uveden v písmenu d), o čerpání rozpočtové záruky, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jiných obdržených platbách;

g)

informace o finančním řízení, výkonnosti a riziku společného rezervního fondu na konci předchozího kalendářního roku;

h)

efektivní míru tvorby rezerv ve společném rezervním fondu a případně následné operace uskutečněné v souladu s čl. 213 odst. 4;

i)

finanční toky ve společném rezervním fondu během předchozího rozpočtového roku a rovněž významné operace a veškeré relevantní informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena;

j)

posouzení udržitelnosti podmíněných závazků hrazených z rozpočtu, které vyplývají z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci, podle čl. 210 odst. 3.

6.   Pokud Komise používá svěřenské fondy Unie pro vnější činnost, připojí k návrhu rozpočtu podrobný pracovní dokument o činnostech podporovaných těmito svěřenskými fondy včetně:

a)

jejich využívání, což zahrnuje informace o ujednáních se subjekty využívajícími svěřenské fondy týkajících se monitorování;

b)

nákladů na jejich správu;

c)

příspěvků od jiných dárců než Unie;

d)

předběžného posouzení jejich výkonnosti na základě podmínek stanovených v čl. 234 odst. 3;

e)

popisu toho, jak jejich činnost přispěla k plnění cílů stanovených v základním právním aktu nástroje, ze kterého byl příspěvek Unie do svěřenských fondů poskytnut.

7.   K návrhu rozpočtu připojí Komise seznam svých rozhodnutí o uložení pokut v oblasti práva hospodářské soutěže a výši každé uložené pokuty společně s informacemi o tom, zda dané pokuty nabyly právní moci nebo zda jsou nebo ještě mohou být napadeny u Soudního dvora Evropské unie, a pokud možno s informacemi o tom, kdy by měla každá pokuta právní moci nabýt.

8.   K návrhu rozpočtu připojí Komise pracovní dokument, v němž jsou pro každou rozpočtovou položku, která má obdržet vnitřní nebo vnější účelově vázané příjmy, uvedeny tyto údaje:

a)

odhadovaná výše těchto příjmů, jež mají být obdrženy;

b)

odhadovaná výše těchto příjmů přenesených z předchozích let.

9.   K návrhu rozpočtu Komise připojí také jakékoli další pracovní dokumenty, jež jsou pro Evropský parlament a Radu užitečné k posouzení rozpočtových požadavků.

10.   V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (38) předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:

a)

veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnější činností Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;

b)

celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí.

11.   V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 10 se rovněž uvádí:

a)

počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;

b)

zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie;

c)

počet pracovních míst schválených na daný rozpočtový rok a na předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst obsazených diplomaty, kteří byli vysláni členskými státy, a úředníky Unie;

d)

podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně členění podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci, a prostředků požadovaných v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě požadovaných prostředků.

Článek 42

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jiného orgánu Unie, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě jeden nebo více návrhů na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou zahrnovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.

Článek 43

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

1.   Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu.

2.   Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

Článek 44

Návrh opravného rozpočtu

1.   Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, za těchto okolností:

a)

zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 18 zůstatek z předchozího rozpočtového roku;

b)

přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz;

c)

aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby.

V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností, zejména s ohledem na uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.

2.   Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány Unie než Komise, se podávají Komisi.

Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a dotčené jiné orgány Unie možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nedočerpání prostředků.

Na opravné rozpočty se použije článek 43. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.

3.   S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo případu uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, kdy může být návrh opravného rozpočtu předložen kdykoli během roku, předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě do 1. září každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů Unie může připojit své stanovisko.

4.   K návrhu opravného rozpočtu musí být připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu dostupné.

Článek 45

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.

KAPITOLA 2

Skladba a uspořádání rozpočtu

Článek 46

Skladba rozpočtu

Rozpočet se skládá z:

a)

celkového výkazu příjmů a výdajů;

b)

jednotlivých oddílů pro každý orgán Unie, s výjimkou Evropské rady a Rady, které mají společný oddíl, rozdělený na výkazy příjmů a výdajů.

Článek 47

Rozpočtová nomenklatura

1.   Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů Unie zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny.

2.   Výkaz výdajů oddílu rozpočtu týkajícího se Komise se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu výdajů.

Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla programu nebo oblasti činnosti.

Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky. Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.

Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, usnadňovat identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účelné plnění rozpočtu.

3.   Komise může požádat, aby se rozpočtová položka, v níž nejsou zapsány schválené prostředky, označila výrazem „pro memoria“. Tato žádost se schvaluje postupem podle článku 31.

4.   Pokud jsou správní prostředky uspořádány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:

a)

výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;

b)

výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce;

c)

výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;

d)

výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc bezprostředně související s prováděním programů.

Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.

Článek 48

Záporné příjmy

1.   Rozpočet nesmí obsahovat jiné záporné příjmy než ty, které jsou výsledkem celkového záporného úročení vkladů.

2.   Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

Článek 49

Předběžné prostředky

1.   Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do ní zapisují v kterémkoli z těchto případů:

a)

v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt;

b)

existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v dotčených rozpočtových položkách čerpány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu provedeném postupem podle čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 31 tohoto nařízení v ostatních případech.

2.   V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy „předběžné prostředky“. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 31.

Článek 50

Záporná rezerva

Oddíl rozpočtu týkající se Komise může obsahovat „zápornou rezervu“ o maximální výši 200 000 000 EUR. Tato rezerva, která se zapisuje ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.

Záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů provedených postupem podle článků 30 a 31.

Článek 51

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1.   Oddíl rozpočtu týkající se Komise obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2.   Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů postupem podle článků 30 a 32.

Článek 52

Uspořádání rozpočtu

1.   Rozpočet uvádí:

a)

v celkovém výkazu příjmů a výdajů:

i)

odhadované příjmy Unie za běžný rozpočtový rok („rok n“);

ii)

odhadované příjmy za rok n–1 a příjmy za rozpočtový rok n–2;

iii)

prostředky na závazky a na platby za rok n,

iv)

prostředky na závazky a na platby za rok n–1;

v)

výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n–2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;

vi)

patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 47 odst. 1, včetně odkazů na případný základní právní akt a náležité vysvětlení k povaze a účelu prostředků;

b)

v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje s uplatněním stejné skladby jako v písmenu a);

c)

pokud se jedná o zaměstnance:

i)

pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;

ii)

plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický vývoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;

iii)

plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty Unie uvedené v článku 70, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok. Pracovní místa Zásobovací agentury Euratomu jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně;

d)

pokud jde o finanční pomoc a rozpočtové záruky:

i)

v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ a jsou doplněny patřičnými poznámkami;

ii)

v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise:

rozpočtové položky obsahující rozpočtové záruky, které se týkají dotčených operací. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“, není-li rozpočet zatížen konkrétní částkou, která z něho musí být s konečnou platností uhrazena;

poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, na dobu trvání i na finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace;

iii)

v dokumentu přiloženém k oddílu rozpočtu týkajícímu se Komise jako informativní údaje, a to i o odpovídajících rizicích:

probíhající kapitálové operace a správu dluhu,

kapitálové operace a správu dluhu v roce n;

e)

pokud se jedná o finanční nástroje, které mají být vytvořeny jinak než základním právním aktem:

i)

rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím;

ii)

všeobecný popis finančních nástrojů, včetně doby jejich trvání a jejich dopadu na rozpočet;

iii)

plánované operace, včetně cílových objemů založených na očekávaném multiplikačním a aktivačním účinku;

f)

pokud jde o finanční prostředky vynakládané osobami nebo subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):

i)

odkaz na základní právní akt příslušného programu;

ii)

odpovídající rozpočtové položky;

iii)

obecný popis akce, včetně doby jejího trvání a jejího dopadu na rozpočet;

g)

celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do kapitoly rozpočtu nazvané „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“, jež se člení na konkrétní články pokrývající výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahující konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise.

2.   Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.

Článek 53

Pravidla pro plány pracovních míst

1.   Plány pracovních míst uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. c) stanoví pro každý orgán nebo subjekt Unie pevný limit. Nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Každý orgán nebo subjekt Unie však může, s výjimkou platových tříd AD 14, AD 15 a AD 16, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

a)

není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;

b)

není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst;

c)

orgán nebo subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.

Tři týdny před provedením změn uvedených ve druhém pododstavci uvědomí daný orgán Unie o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud v této lhůtě Evropský parlament nebo Rada vznese náležitě odůvodněné námitky, daný orgán Unie změny neprovede a použije se postup podle článku 44.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.

KAPITOLA 3

Rozpočtová kázeň

Článek 54

Soulad s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím 2014/335/EU, Euratom

Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím 2014/335/EU, Euratom.

Článek 55

Soulad aktů Unie s rozpočtem

Je-li v důsledku uplatňování aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, není takový akt finančně prováděn až do odpovídající změny rozpočtu.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 56

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Článek 57

Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

V každé výzvě učiněné v souvislosti s granty, veřejnými zakázkami nebo cenami prováděnými v přímém řízení musí být potenciální příjemci grantů, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Účetnímu dvoru nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo že si tyto údaje mohou předat schvalující osoby Komise a výkonné agentury uvedené v článku 69 tohoto nařízení a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 tohoto nařízení.

Článek 58

Základní právní akt a výjimky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu na jakoukoli činnost Unie se použijí pouze po přijetí základního právního aktu.

2.   Odchylně od odstavce 1 a s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou být následující prostředky čerpány bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:

a)

prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce;

b)

prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností;

c)

prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU;

d)

prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu jiných, než je její právo legislativní iniciativy na podání návrhů podle písmene b) tohoto odstavce, a na základě zvláštních pravomocí, které jí přímo svěřují články 154, 156, 159 a 160 Smlouvy o fungování EU, čl. 168 odst. 2, čl. 171 odst. 2, čl. 173 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, čl. 175 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU, čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, článek 190 Smlouvy o fungování EU, čl. 210 odst. 2 a čl. 214 odst. 6 Smlouvy o fungování EU a články 70 a 77 až 85 Smlouvy o Euratomu;

e)

prostředky na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti.

3.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. a), mohou být příslušné prostředky na závazky v rozpočtu zapsány nejdéle po dva po sobě následující rozpočtové roky. Celková výše prostředků na pilotní projekty nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ve výši 40 000 000 EUR.

4.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. b), přípravné akce se řídí vnitřně provázaným přístupem a mohou mít různou formu. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po tři po sobě následující rozpočtové roky. Postup pro přijetí příslušného základního právního aktu musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku. Během tohoto postupu musí přidělování prostředků na závazky odpovídat zvláštním rysům přípravných akcí, pokud jde o plánované činnosti, sledované cíle a příjemce finančních prostředků. Částka prostředků na závazky proto nesmí odpovídat částce prostředků na závazky navrhované pro financování samotné konečné činnosti.

Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v odst. 2 písm. b) nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 50 000 000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nesmí překročit částku 100 000 000 EUR.

5.   Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. c), přípravná opatření se omezují na krátké období a jsou určena na vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přijetí potřebných právních nástrojů.

Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele.

K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků.

Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie pro řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o EU, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že je v prostoru operace nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad zaměstnanců orgánů Unie; tyto náklady zahrnují pojištění pro případ zvýšeného rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety.

Článek 59

Plnění rozpočtu jinými orgány Unie než Komisí

1.   Komise přiznává ostatním orgánům Unie potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

2.   V zájmu snazšího čerpání svých správních prostředků mohou orgány Unie uzavírat s ostatními orgány meziútvarové dohody stanovující podmínky pro poskytování služeb, dodávky zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

Tyto dohody umožňují převod prostředků nebo náhradu nákladů vyplývajících z jejich čerpání.

3.   Meziútvarové dohody uvedené v odstavci 2 mohou být uzavírány i mezi útvary orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů, subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláře generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol. Komise a ostatní orgány Unie pravidelně informují Evropský parlament a Radu o meziútvarových dohodách, které uzavřely s jinými orgány Unie.

Článek 60

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

1.   Komise a každý z ostatních orgánů Unie mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Navíc k odstavci 1 může Komise výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu pověřit vedoucí delegací Unie a, v zájmu zajištění kontinuity činnosti v době jejich nepřítomnosti, zástupce vedoucích delegací Unie. Tímto pověřením není dotčena odpovědnost vedoucích delegací Unie za plnění rozpočtu. Je-li vedoucí delegace Unie nepřítomen déle než čtyři týdny, Komise své rozhodnutí o pověření výkonem pravomocí při plnění rozpočtu přezkoumá. Pokud vedoucí delegací Unie a v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat pravidla Komise pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise.

Komise může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.

Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.

3.   ESVČ může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu ke správním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu výjimečně pověřit zaměstnance Komise v delegacích Unie, je-li to nezbytné k zajištění kontinuity správy těchto delegací v případě, že příslušná schvalující osoba ESVČ není přítomna v zemi, kde se její delegace nachází. Pokud v těchto výjimečných případech zaměstnanci Komise v delegacích Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby ESVČ, jsou povinni dodržovat vnitřní pravidla ESVČ pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba ESVČ.

ESVČ může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.

Článek 61

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

2.   Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance vnitrostátního orgánu přednese tento zaměstnanec svému přímému nadřízenému. Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, přednese tento zaměstnanec příslušné pověřené schvalující osobě. Příslušný přímý nadřízený nebo pověřená schvalující osoba písemně potvrdí, zda střet zájmů existuje. Je-li zjištěn střet zájmů, zajistí orgán oprávněný ke jmenování nebo příslušný vnitrostátní orgán, aby dotčený zaměstnanec ukončil veškerou činnost v dané věci. Příslušná pověřená schvalující osoba nebo příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem.

3.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 62

Způsoby plnění rozpočtu

1.   Komise plní rozpočet těmito způsoby:

a)

přímo (dále jen „přímé řízení“), jak je uvedeno v článcích 125 až 153, prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 60 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur uvedených v článku 69;

b)

ve sdíleném řízení s členskými státy (dále jen „sdílené řízení“), jak je uvedeno v článku 63 a článcích 125 až 129;

c)

nepřímo (dále jen „nepřímé řízení“), jak je stanoveno v článcích 125 až 149 a 154 až 159, v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až d), a to tak, že pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu:

i)

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

ii)

mezinárodní organizace či jejich agentury ve smyslu článku 156;

iii)

Evropskou investiční banku (EIB) nebo Evropský investiční fond (EIF) nebo obě, jednají-li jako skupina (dále jen „skupina EIB“);

iv)

subjekty uvedené v článcích 70 a 71;

v)

veřejnoprávní subjekty, včetně organizací členských států;

vi)

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, včetně organizací členských států, v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky;

vii)

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

viii)

subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud jde o první pododstavec písm. c) bod vi), může být výše požadovaných finančních záruk stanovena v příslušném základním právním aktu a může být omezena na maximální výši příspěvku Unie pro dotyčný subjekt. V případě více ručitelů se v dohodě o přiznání příspěvku upřesní rozdělení výše celkové odpovědnosti, kterou mají záruky krýt, a může v ní být stanoveno, že odpovědnost každého ručitele je úměrná jeho příspěvku pro daný subjekt.

2.   Pro účely přímého řízení může Komise používat nástroje uvedené v hlavách VII, VIII, IX, X a XII.

Pro účely sdíleného řízení se použijí nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v odvětvových pravidlech.

Pro účely nepřímého řízení Komise uplatňuje hlavu VI a v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk hlavy VI a X. Prováděcí subjekty uplatňují nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v dotčené dohodě o přiznání příspěvku.

3.   Komise odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a nesmí plněním těchto úkolů pověřit třetí osoby, pokud je s ním spojena značná míra uvážení, která předpokládá politickou volbu.

Komise nezajišťuje externě prostřednictvím smluv v souladu s hlavou VII tohoto nařízení úkoly, které zahrnují výkon veřejné moci a použití pravomoci volného uvážení.

Článek 63

Sdílené řízení s členskými státy

1.   Plní-li Komise rozpočet ve sdíleném řízení, jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech.

2.   Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:

a)

zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly;

b)

určí subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie v souladu s odstavcem 3 a dohlížejí na tyto subjekty;

c)

předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují;

d)

v souladu s tímto nařízením a s odvětvovými pravidly spolupracují s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (39) také s Úřadem evropského veřejného žalobce.

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí předběžné a následné kontroly, včetně, je-li to vhodné, kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku operací vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla nebo zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své auditní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.

3.   V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou pověřit plněním některých úkolů jiné subjekty.

Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda účinně fungují.

Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.

Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.

4.   Subjekty určené podle odstavce 3:

a)

zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování;

b)

používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;

c)

poskytují informace požadované podle odstavců 5, 6 a 7;

d)

v souladu s čl. 38 odst. 2 až 6 zajišťují následné uveřejňování.

Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

5.   Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:

a)

výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě;

b)

každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

6.   Výkaz uvedený v odst. 5 písm. a) zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:

a)

jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;

b)

výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;

c)

zavedené kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací.

7.   K výkazu uvedenému v odst. 5 písm. a) a k souhrnu uvedenému v písm. b) uvedeného odstavce se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedená v odstavci 6.

Lhůtu stanovenou na 15. únor podle odstavce 5 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

Členské státy mohou na vhodné úrovni uveřejnit informace uvedené v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci.

Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi prohlášení podepsané na patřičné úrovni.

8.   Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:

a)

uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, že je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;

b)

vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;

c)

přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.

Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 74 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto odstavce.

9.   Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu.

10.   Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových pravidel odpovědné za řízení, osvědčování a audit.

11.   Členské státy mohou využívat prostředky, které jim byly přiděleny, ve sdíleném řízení i v kombinaci s operacemi a nástroji prováděnými podle nařízení (EU) 2015/1017 v souladu s podmínkami stanovenými v odvětvových pravidlech.

KAPITOLA 3

Evropské úřady a subjekty Unie

Oddíl 1

Evropské úřady

Článek 64

Působnost evropských úřadů

1.   Před zřízením nového evropského úřadu provede Komise rozbor nákladů a přínosů a posouzení souvisejících rizik, informuje Evropský parlament a Radu o jejich výsledcích a předloží jim návrh na vložení nezbytných prostředků do jedné z příloh oddílu rozpočtu týkajícího se Komise.

2.   Evropské úřady v mezích své působnosti:

a)

plní povinné úkoly stanovené v jejich zřizovacím aktu či jiných právních aktech Unie;

b)

mohou v souladu s článkem 66 plnit nepovinné úkoly schválené jejich řídícími výbory po uvážení nákladů a přínosů a souvisejících rizik pro dotčené strany.

3.   Tento oddíl se vztahuje na činnost OLAFu, s výjimkou odstavce 4 tohoto článku, článku 66 a čl. 67 odst. 1, 2 a 3.

4.   Veškeré povinnosti uvedené v kapitole 8 této hlavy vykonává interní auditor Komise.

Článek 65

Prostředky evropských úřadů

1.   Prostředky schválené pro plnění povinných úkolů jednotlivých evropských úřadů se zapisují ve zvláštních rozpočtových položkách v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise a podrobně se rozepisují v příloze k uvedenému oddílu.

Příloha uvedená v prvním pododstavci má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.

Prostředky zapsané v uvedené příloze:

a)

pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění povinných úkolů stanovených v jejich zřizovacím aktu nebo v jiných právních aktech Unie;

b)

mohou pokrývat finanční potřeby evropského úřadu při plnění úkolů vyžadovaných orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady a agenturami zřízenými Smlouvami nebo na základě Smluv a schválených v souladu se zřizovacím aktem daného úřadu.

2.   V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze pro jednotlivý evropský úřad pověří Komise ředitele dotčeného evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby v souladu s článkem 73.

3.   Plán pracovních míst jednotlivého evropského úřadu se připojí k plánu pracovních míst Komise.

4.   Ředitelé jednotlivých evropských úřadů rozhodují o převodech uvnitř přílohy uvedené v odstavci 1. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu.

Článek 66

Nepovinné úkoly

1.   Za účelem plnění nepovinných úkolů uvedených v čl. 64 odst. 2 písm. b) může evropský úřad:

a)

přijmout pověření svého ředitele od orgánů Unie, subjektů Unie a jiných evropských úřadů spolu s pověřením k výkonu pravomocí schvalující osoby ve vztahu k prostředkům zapsaným v oddíle rozpočtu týkajícím se daného orgánu Unie, subjektu Unie nebo jiného evropského úřadu;

b)

uzavírat ad hoc meziútvarové dohody s orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady nebo třetími stranami.

2.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a) stanoví orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady meze a podmínky daného pověření. Pověření musí být schváleno v souladu se zřizovacím aktem daného evropského úřadu, zejména pokud jde o podmínky a způsoby pověření.

3.   V případech uvedených v odst. 1 písm. b) přijme ředitel evropského úřadu v souladu se zřizovacím aktem zvláštní předpisy upravující plnění dotčených úkolů, náhradu vzniklých nákladů a vedení příslušných účetních záznamů. O výsledcích těchto účetních záznamů podává evropský úřad zprávu dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům.

Článek 67

Účetní záznamy evropských úřadů

1.   Každý evropský úřad vede účetní záznamy o svých výdajích, které umožňují určit podíl služeb poskytovaných jednotlivým orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům. Ředitel evropského úřadu přijme po schválení řídícím výborem kritéria pro tyto účetní záznamy.

2.   Poznámky ke konkrétní rozpočtové položce, ve které jsou zapsány celkové prostředky každého evropského úřadu, ve vztahu k nimž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomoci schvalující osoby, uvádějí odhad nákladů na služby poskytované uvedeným úřadem každému dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie a jinému evropskému úřadu. Odhad je založen na účetních záznamech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Každý evropský úřad, jenž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomocí schvalující osoby, oznamuje dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie a jiným evropským úřadům výsledky účetních záznamů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Účetní záznamy jednotlivých evropských úřadů tvoří nedílnou součást účetní závěrky Unie v souladu s článkem 241.

5.   Na návrh řídícího výboru dotčeného evropského úřadu může účetní Komise pověřit výkonem některých svých úkolů v souvislosti s výběrem příjmů a úhradou výdajů, které uskutečňuje přímo dotyčný evropský úřad, zaměstnance tohoto evropského úřadu.

6.   Ke krytí hotovostních nároků evropského úřadu může Komise na návrh řídícího výboru otevírat jménem úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty. Peněžní zůstatek za daný rok je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným evropským úřadem a Komisí sesouhlasen a vypořádán.

Oddíl 2

Subjekty unie

Článek 68

Použitelnost na Zásobovací agenturu Euratomu

Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.

Článek 69

Výkonné agentury

1.   Komise může v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (40) pověřit výkonné agentury, aby jejím jménem a na její odpovědnost prováděly určitý program nebo projekt Unie anebo část takového programu nebo projektu, včetně pilotních projektů a přípravných akcí a vynakládání správních výdajů. Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a mají právní subjektivitu podle práva Unie. Dostávají roční příspěvek.

2.   Ředitelé výkonných agentur jednají jako pověřené schvalující osoby, pokud jde o čerpání operačních prostředků na programy Unie, které zcela nebo zčásti řídí.

3.   Řídící výbor výkonné agentury se může s Komisí dohodnout na tom, že účetní Komise jedná rovněž jako účetní dotyčné výkonné agentury. Řídící výbor může rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního dotyčné výkonné agentury, přičemž přihlíží k analýze nákladů a přínosů. V obou případech musí být přijata opatření nezbytná k zamezení střetu zájmů.

Článek 70

Subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269 tohoto nařízení, jimiž doplní toto nařízení o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu.

2.   Rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení, s přihlédnutím ke zvláštním rysům subjektů uvedených v odstavci 1.

3.   Finanční pravidla subjektů uvedených v odstavci 1 se smějí odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise.

4.   Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Subjekty uvedené v odstavci 1 plně spolupracují s orgány Unie zapojenými do postupů udělování absolutoria a v případě potřeby poskytnou veškeré další nezbytné informace, mimo jiné i prostřednictvím účasti na schůzích příslušných subjektů.

5.   Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči Komisi.

6.   Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce každého ze subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku řádně zachyceny jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací do konečné účetní závěrky Komise. Není-li v příslušném základním právním aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr o každém subjektu zvláštní výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Při jejím vypracovávání vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora a opatření přijatá na základě jeho zjištění.

7.   Účetní dvůr nadále nese plnou odpovědnost za všechny aspekty nezávislých externích auditů uvedených v odstavci 6, včetně zjištění auditora uvedených ve zprávě.

Článek 71

Subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou vlastní finanční pravidla své činnosti.

Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 269, jimiž doplní toto nařízení o vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež stanoví zásady, které jsou nezbytné pro zajištění řádného finančního řízení finančních prostředků Unie a které budou založeny na článku 154.

Finanční pravidla subjektů partnerství veřejného a soukromého sektoru se smějí odchýlit od vzorového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise.

Na subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru se vztahuje čl. 70 odst. 4 až 7.

KAPITOLA 4

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 72

Oddělení funkcí

1.   Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

2.   Jednotlivé orgány Unie poskytnou všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 73

Schvalující osoba

1.   Každý orgán Unie vykonává povinnosti schvalující osoby.

2.   Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.

3.   Každý orgán Unie v souladu s podmínkami svého jednacího řádu pověří plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na vhodné pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.

4.   Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci.

5.   Příslušná schvalující osoba jedná pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu nebo v aktu o dalším pověření. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden či více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení na odpovědnost schvalující osoby.

6.   Každý orgán Unie a každý subjekt Unie uvedený v článku 70 informuje Evropský parlament, Radu, Účetní dvůr a účetního Komise do dvou týdnů o jmenování a ukončení výkonu funkce pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti.

7.   Každý orgán Unie informuje Účetní dvůr o rozhodnutích o pověření podle článku 79 a o jmenování správců zálohových účtů podle článku 88.

Článek 74

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba v dotčeném orgánu Unie odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 36 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány Unie a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu a výkonnost.

3.   K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro čerpání prostředků.

4.   K plnění příjmů sestavuje příslušná schvalující osoba odhady pohledávek, stanovuje inkasní nároky a vydává inkasní příkazy. Ve vhodných případech rozhodne o upuštění od stanovených inkasních nároků.

5.   S cílem předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací a snížit nebezpečí nedosažení cílů se u každé operace provede alespoň předběžná kontrola týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě víceleté kontrolní strategie, která přihlíží k rizikům.

Četnost a hloubku předběžných kontrol určuje příslušná schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci předběžné kontroly vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu.

Operaci ověřují vždy jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří operaci ověřují, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ji zahájili.

6.   Pověřená schvalující osoba může zavést následné kontroly, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti operací po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol, jakož i k nákladové efektivitě a výkonnosti.

Následné kontroly nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za předběžné kontroly. Zaměstnanci odpovědní za následné kontroly nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za předběžné kontroly.

Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a příjemcům grantů se poskytnou při podpisu grantové dohody.

7.   Příslušné schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti.

V každém orgánu Unie pověřená schvalující osoba zajišťuje, aby:

a)

dále pověřeným schvalujícím osobám a jejich zaměstnancům byly poskytovány pravidelně aktualizované a náležité informace a odborná příprava týkající se kontrolních standardů a metod a technik, jež byly pro tyto účely vyvinuty;

b)

byla v případě potřeby přijata opatření, která zajišťují účinné a efektivní fungování kontrolních systémů v souladu s odstavcem 2.

8.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. Pokud tato osoba neodpoví v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, a v každém případě do jednoho měsíce, informuje zaměstnanec příslušný výbor uvedený v článku 143.

V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec orgány a subjekty určené ve služebním řádu a v rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakémkoli podezřelém protiprávním jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

9.   Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu Unie každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:

a)

údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;

b)

zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení a

c)

zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

Výroční zpráva o činnosti obsahuje informace o provedených operacích s odkazem na cíle a hlediska výkonnosti stanovené ve strategických plánech, rizika spojená s těmito operacemi, využití poskytnutých zdrojů a efektivnost a účinnost systémů vnitřní kontroly. Zahrnuje celkové posouzení nákladů a přínosů kontrol a informace o tom, do jaké míry schválené operační výdaje přispívají k dosažení strategických cílů Unie a vytvářejí přidanou hodnotu Unie. Komise vypracuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.

Výroční zprávy o činnosti schvalujících osob a případně pověřených schvalujících osob orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie za každý rozpočtový rok se uveřejňují ve snadno dostupné formě na internetových stránkách příslušného orgánu Unie, evropského úřadu nebo subjektu Unie nejpozději 1. července následujícího rozpočtového roku, s náležitým ohledem na ochranu důvěrnosti a bezpečnosti.

10.   Pověřená schvalující osoba zaznamenává za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle bodu 11.1 druhého odstavce písm. a) až f) a bodu 39 přílohy I. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu veřejných zakázek, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán Unie, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu Unie zprávu, v níž uvede opatření přijatá ke zvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá každý orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v odstavci 9 tohoto článku.

Článek 75

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

Aniž je dotčen první pododstavec, uchovávají se doklady o operacích v každém případě do konce roku následujícího po roce, v němž jsou tyto operace uzavřeny s konečnou platností.

Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno vymaží, nejsou-li potřebné pro účely auditu, kontroly nebo udělení rozpočtového absolutoria. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 76

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

1.   Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2, podléhají Komisi jako orgánu Unie odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob a úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie. Při plnění úkolů v oblasti finančního řízení, kterými byli dále pověřeni, se na ně vztahují vnitřní předpisy Komise a statut Komise. Při plnění jejich úkolů jim mohou být nápomocni zaměstnanci Komise v delegacích Unie.

Za tímto účelem přijmou vedoucí delegací Unie opatření nezbytná k tomu, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit schopnost Komise dostát své odpovědnosti za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.

O jakékoli situaci nebo střetu priorit uvedených v druhém pododstavci, které vyvstanou, vedoucí delegací Unie neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.

2.   Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 74 odst. 8, obrátí se na výbor uvedený v článku 143. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

3.   Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 podávají zprávu své pověřené schvalující osobě a ta ji zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 74 odst. 9. Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, které byly v jejich delegaci zavedeny, a o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, jakož i prohlášení o věrohodnosti uvedené v čl. 92 odst. 5 třetím pododstavci. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu.

Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány Unie, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.

Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, ať již na žádost Komise samotné nebo, v souvislosti s udělováním absolutoria, na žádost Evropského parlamentu.

Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování vedoucích delegací Unie nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

Oddíl 3

Účetní

Článek 77

Pravomoci a povinnosti účetního

1.   Každý orgán Unie jmenuje účetního, který v daném orgánu odpovídá za:

a)

řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b)

přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou XIII;

c)

vedení účetnictví v souladu s články 82 a 84;

d)

stanovení účetních pravidel, postupů a účtové osnovy v souladu s články 80 až 84;

e)

stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

f)

správu pokladny.

Pokud jde o úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. e), je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci.

2.   Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu týkající se ESVČ, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu týkající se Komise, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie.

Účetní Komise jedná rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.

Článek 78

Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního

1.   Každý orgán Unie jmenuje svého účetního z řad úředníků, kteří podléhají služebnímu řádu.

Účetního vybírá orgán Unie na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.

2.   Dva nebo více orgánů či subjektů Unie mohou jmenovat téhož účetního.

V tomto případě přijmou nezbytná opatření proti střetu zájmů.

3.   V případě ukončení výkonu funkce účetního je bezodkladně vypracována předvaha.

4.   Účetní, který ukončuje výkon své funkce, nebo není-li to možné, jiný úředník ze stejného útvaru zašle předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu.

Nový účetní předvahu do jednoho měsíce ode dne jejího zaslání podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom k ní může vznést výhrady.

Předávací zpráva uvádí výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

Článek 79

Pověření výkonem pravomocí účetního

Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance a správce zálohových účtů jmenované podle čl. 89 odst. 1.

Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.

Článek 80

Účetní pravidla

1.   Účetní pravidla uplatňovaná orgány Unie, evropskými úřady a subjekty Unie uvedenými v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy musí být založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor. Tato pravidla přijímá účetní Komise po konzultaci s účetními ostatních orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie.

2.   Od standardů uvedených v odstavci 1 se účetní může odchýlit, považuje-li to za nezbytné k zajištění poctivého obrazu aktiv a pasiv, nákladů, výnosů a peněžních toků. Jestliže se určité účetní pravidlo od uvedených standardů významně odchýlí, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním v příloze k finančním výkazům.

3.   Účetní pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví strukturu a obsah finančních výkazů a účetní zásady, na nichž je účetnictví založeno.

4.   Zprávy o plnění rozpočtu uvedené v článku 241 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu. Tyto zprávy zaznamenávají veškeré příjmové a výdajové operace stanovené v této hlavě a podávají o nich poctivý obraz.

Článek 81

Organizace účetního systému

1.   Účetní každého orgánu nebo subjektu Unie sestaví a aktualizuje dokumentaci, jež popisuje organizaci účetního systému a účetní postupy jeho orgánu či subjektu Unie.

2.   Příjmy a výdaje se zaznamenávají v počítačovém systému v závislosti na hospodářské povaze operace buď jako běžné příjmy nebo výdaje, nebo jako kapitál.

Článek 82

Vedení účetnictví

1.   Účetní Komise odpovídá za stanovení harmonizovaných účtových osnov, které používají orgány Unie, evropské úřady a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy.

2.   Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících poctivý obraz finanční situace orgánů Unie a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací.

3.   Než orgán Unie nebo subjekt Unie uvedený v článku 70 přijme účetní závěrku, účetní ji nejprve schválí, čímž osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje poctivý obraz finanční situace tohoto orgánu nebo subjektu.

K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a účetními postupy uvedenými v čl. 77 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

4.   Pověřená schvalující osoba předává účetnímu v souladu s pravidly, jež přijal, finanční informace a informace o řízení, jež jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů.

Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřenským bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie.

Schvalující osoby nadále plně odpovídají za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.

5.   Příslušná schvalující osoba informuje účetního o vývoji či podstatných změnách systému finančního řízení, inventárního systému a systému oceňování aktiv a pasiv, pokud jsou z daného systému přebírány údaje do účetnictví daného orgánu Unie nebo pokud tento systém slouží k dokládání těchto údajů, tak aby účetní mohl ověřit, zda jsou dodržena kritéria pro validaci tohoto systému.

Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat a může požádat, aby příslušná schvalující osoba sestavila akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě případné nedostatky.

Schvalující osoba odpovídá za úplnost informací předaných účetnímu.

6.   Účetní má pravomoc obdržené informace zkontrolovat a provést jakoukoli další kontrolu, kterou považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

7.   Účetní systém orgánu Unie slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

8.   Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok.

9.   Pověřená schvalující osoba může rovněž vést podrobné provozní účty.

10.   Účetní podklady a podklady, jež slouží k přípravě účetní závěrky uvedené v článku 241, jsou uchovávány po dobu alespoň pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Jednotlivé orgány Unie rozhodnou, ve kterém útvaru mají být podklady uchovávány.

Článek 83

Obsah a vedení rozpočtových účtů

1.   Rozpočtové účty k jednotlivým úrovním členění rozpočtu uvádějí:

a)

v případě výdajů:

i)

prostředky schválené v rozpočtu, včetně prostředků zapsaných v opravných rozpočtech, prostředky přenesené, prostředky, jež jsou k dispozici v důsledku výběru účelově vázaných příjmů, převody prostředků a celkovou výši prostředků, které jsou k dispozici;

ii)

prostředky na závazky a prostředky na platby rozpočtového roku;

b)

v případě příjmů:

i)

odhady zapsané v rozpočtu, včetně odhadů zapsaných v opravných rozpočtech, účelově vázané příjmy a celkovou výši odhadovaných příjmů;

ii)

inkasní nároky stanovené a částky inkasované za rozpočtový rok;

c)

závazky, které zbývá zaplatit, a příjmy, které zbývá inkasovat, jež byly přeneseny z předchozích rozpočtových let.

Prostředky na závazky a prostředky na platby podle prvního pododstavce písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.

2.   Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně:

a)

použití přenesených prostředků a prostředků na daný rozpočtový rok;

b)

vyrovnání zbývajících závazků.

Částky, jež zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, jsou na straně příjmů vykazovány odděleně.

Článek 84

Obecné účty

1.   Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného účetnictví všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva orgánů a subjektů Unie uvedených v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy.

2.   Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih.

3.   Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě podkladů, na které odkazuje.

4.   Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 85

Bankovní účty

1.   Pro účely správy pokladny může účetní jménem orgánu Unie otevřít nebo nechat otevřít účty u finančních institucí nebo národních centrálních bank. Účetní odpovídá rovněž za rušení těchto účtů nebo za to, aby bylo jejich zrušení zajištěno.

2.   Podmínky pro otevírání, vedení a používání bankovních účtů v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly stanoví, že šeky, bankovní převodní příkazy a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců. Instrukce vystavené ručně mimo elektronický systém musí podepsat alespoň dva řádně zmocnění zaměstnanci, nebo účetní.

3.   Při provádění programu nebo akce mohou být jménem Komise otevřeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) nebo vi).

Za otevření těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.

Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.

4.   Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.

Článek 86

Správa pokladny

1.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat peníze a ekvivalenty peněz je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

2.   Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán Unie k dispozici dostatečné finanční prostředky na pokrytí peněžních potřeb, jež vyplývají z plnění rozpočtu, v platném regulačním rámci, a zavede postupy, které zajišťují, aby žádný z účtů otevřených v souladu s čl. 85 odst. 1 a čl. 89 odst. 3 nevykazoval záporný zůstatek.

3.   Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem nebo – v případě zálohového účtu či v případě, že to účetní výslovně povolí, – debetní kartou, přímým inkasem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pravidly stanovenými účetním.

Před přijetím závazku vůči třetí osobě potvrdí schvalující osoba totožnost příjemce platby, zjistí jeho právní postavení a platební údaje a zaznamená je do společného souboru orgánu Unie, za který účetní odpovídá, aby byla zajištěna transparentnost, odpovědnost a řádné provedení platby.

Účetní může uskutečňovat platby pouze v případě, že byly do společného souboru orgánu Unie, za který odpovídá, předem zapsáno právní postavení příjemce platby a jeho platební údaje.

Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právního postavení a platebních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před schválením platby ověřují platnost těchto údajů.

Článek 87

Inventární soupis majetku

1.   Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy vedou v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise inventární soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie.

Ověřují rovněž, zda zápisy v jejich inventárních soupisech odpovídají skutečnosti.

Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv se zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní postupy uvedené v článku 77.

2.   Prodej hmotného majetku Unie se vhodným způsobem vyhlašuje.

3.   Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy přijmou předpisy, jimiž se bude řídit uchovávání majetku vykazovaného v jejich inventárních soupisech, a rozhodnou, který správní útvar bude odpovídat za inventární systém.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 88

Zálohové účty

1.   Pro úhradu výdajů lze v případě, je-li vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace rozpočtovými postupy, zřídit zálohové účty. Zálohové účty mohou být rovněž zřízeny pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů.

V delegacích Unie mohou být zálohové účty používány rovněž k provádění plateb v omezené výši prostřednictvím rozpočtových postupů, je-li to efektivní a účinné vzhledem k místním požadavkům.

Maximální částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v případě, že je fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s rozpočtovými postupy, nesmí překročit 60 000 EUR na každou výdajovou položku.

V oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení výše prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok a v souladu s vnitřními předpisy Komise.

2.   V delegacích Unie jsou zálohové účty zřizovány pro účely úhrady výdajů z oddílů rozpočtu týkajících se Komise a ESVČ a musí zajišťovat, aby bylo možno k výdajům dohledat všechny údaje.

Článek 89

Zřízení a správa zálohových účtů

1.   Zálohový účet se zřizuje a jeho správce je jmenován rozhodnutím, jež přijímá účetní orgánu Unie na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby. Toto rozhodnutí stanoví odpovědnost a povinnosti správce zálohových účtů a schvalující osoby.

Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo, v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech, z řad ostatních zaměstnanců nebo, v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitřních předpisech Komise, ze zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, pokud jejich pracovní smlouvy zaručují rovnocennou úroveň ochrany z hlediska odpovědnosti, jaká se vztahuje na zaměstnance podle článku 95. Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštních předpokladů, jež prokazují diplomy, odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodné odborné přípravy.

2.   V návrzích na rozhodnutí o zřízení zálohového účtu zajistí příslušná schvalující osoba, aby:

a)

byly přednostně používány rozpočtové postupy, pokud existuje přístup k centrálnímu počítačovému účetnímu systému;

b)

zálohové účty byly používány jen v náležitě odůvodněných případech.

V rozhodnutích o zřízení zálohového účtu upřesní účetní podmínky pro vedení a používání zálohových účtů.

Na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby rozhoduje účetní též o změně podmínek vedení zálohového účtu.

3.   Bankovní účty pro zálohové účty zřizuje a sleduje účetní, který rovněž na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby uděluje podpisové právo k nim.

4.   Finanční prostředky na zálohové účty poskytuje účetní daného orgánu Unie a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů.

5.   Poté, co je platba provedena, následuje formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkaz, které podepíše příslušná schvalující osoba.

Zálohové operace vypořádává schvalující osoba do konce následujícího měsíce, tak aby bylo možno účetní zůstatek sesouhlasit se zůstatkem na bankovním účtu.

6.   Účetní provádí kontroly nebo nechává zaměstnance příslušně zmocněného k tomuto účelu provádět kontroly ve svém útvaru nebo ve schvalujícím útvaru. Tyto kontroly zpravidla probíhají na místě a tam, kde je to nezbytné, bez předchozího upozornění s cílem ověřit existenci finančních prostředků, jež byly přiděleny správcům zálohových účtů, ověřit vedení účetnictví a zkontrolovat, zda jsou zálohové operace zúčtovávány ve stanovených lhůtách. Výsledky těchto kontrol sdělí účetní příslušné schvalující osobě.

KAPITOLA 5

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 90

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení funkcí

1.   Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností pověření nebo další pověření odejmout.

2.   Účetní nebo správci zálohových účtů nebo oba může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbavit funkcí.

3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena případná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací, kteří jsou v těchto odstavcích uvedeni.

Článek 91

Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 90 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 92, 94 a 95 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem nebo v případě zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci uvedených v čl. 89 odst. 1 tohoto nařízení v jejich pracovních smlouvách. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména OLAFu.

Oddíl 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 92

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

1.   Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2.   Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:

a)

stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením;

b)

opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu Unie vůči třetím osobám.

3.   Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že závazný pokyn, který obdržela, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména z toho důvodu, že nemůže být vykonán v mezích jí svěřených zdrojů, uvědomí o této skutečnosti písemně orgán, který ji pověřil nebo dále pověřil. Pokud je tento pokyn písemně potvrzen a toto potvrzení je doručeno včas a je dostatečně jasné v tom smyslu, že výslovně odkazuje na body, které pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zpochybnila, je tato osoba zproštěna odpovědnosti. Tato osoba pokyn provede, není-li pokyn zjevně v rozporu s právními předpisy nebo nepředstavuje-li porušení příslušných bezpečnostních norem.

Stejný postup se použije i v případech, kdy se schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, nebo kdy se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že by okolnosti případu mohly takovou situaci způsobit.

Pokyny, jež byly potvrzeny za okolností uvedených v tomto odstavci, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti.

4.   V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za efektivnost a účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

5.   V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie a jejich zástupců je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich efektivnost a účinnost. Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v mezích své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu.

Vedoucí delegací Unie podávají v souladu s čl. 76 odst. 3 zprávu o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby mohla schvalující osoba vypracovat prohlášení uvedené v čl. 74 odst. 9.

Tento odstavec se vztahuje i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

Článek 93

Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance

1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci OLAFu a správní samostatnost orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů nebo subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU ve vztahu k jejich zaměstnancům a s náležitým přihlédnutím k ochraně oznamovatelů, předloží jakékoli porušení tohoto nařízení nebo jiného předpisu týkajícího se finančního řízení nebo ověřování operací, jež bylo způsobeno jednáním či opomenutím zaměstnance, výboru uvedenému v článku 143 k získání stanoviska:

a)

orgán oprávněný ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi;

b)

příslušná schvalující osoba, včetně vedoucích delegací Unie a jejich zástupců v době jejich nepřítomnosti, kteří jednají jako dále pověřené schvalující osoby v souladu s čl. 60 odst. 2.

Pokud výbor uvědomí přímo zaměstnanec, předá výbor spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie, evropskému úřadu nebo subjektu či osobě a daného zaměstnance o této skutečnosti uvědomí. Orgán oprávněný ke jmenování může výbor požádat o stanovisko k případu.

2.   K žádosti o stanovisko výboru podle odst. 1 prvního pododstavce se přiloží popis skutečností a jednání či opomenutí, jež má výbor posoudit, jakož i příslušné podklady, včetně protokolů o případném šetření, jež bylo provedeno. Je-li to možné, jsou informace prezentovány v anonymizované podobě.

Předtím, než žádost nebo jakékoli dodatečné informace předloží výboru, vyrozumí orgán oprávněný ke jmenování nebo případně schvalující osoba dotyčného zaměstnance o podkladech uvedených v prvním pododstavci, pokud toto vyrozumění závažným způsobem nenarušuje průběh dalších šetření, a poskytne mu příležitost se vyjádřit.

3.   V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je výbor podle článku 143 oprávněn na základě skutečností, které mu byly předloženy podle odstavce 2 tohoto článku, a případných dalších obdržených informací posoudit, zda došlo k finanční nesrovnalosti. Na základě tohoto stanoviska výboru rozhodne dotčený orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba o vhodných navazujících opatřeních v souladu se služebním řádem. Pokud výbor odhalí systémové problémy, vydá schvalující osobě a pověřené schvalující osobě, není-li tato dotyčným zaměstnancem, a internímu auditorovi doporučení.

4.   Pokud výbor vydává stanovisko uvedené v odstavci 1 tohoto článku, musí být složen z členů uvedených v čl. 143 odst. 2 a z těchto tří dalších členů, při jejichž jmenování se zohlední nutnost zabránit střetu zájmů:

a)

zástupce orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi v dotčeném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě;

b)

člena jmenovaného Výborem zaměstnanců dotčeného orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby;

c)

člena právní služby orgánu Unie, který dotčeného zaměstnance zaměstnává.

Pokud výbor vydá stanovisko uvedené v odstavci 1, je určeno orgánu oprávněnému ke jmenování v dotyčném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě.

5.   Výbor nemá vyšetřovací pravomoci. Orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba s výborem spolupracují s cílem zajistit, aby měl veškeré informace, které jsou nezbytné pro vydání stanoviska.

6.   Dospěje-li výbor k závěru, že daný případ spadá do pravomoci OLAFu, předá v souladu s odstavcem 1 spis bezodkladně orgánu oprávněnému ke jmenování a OLAF o tom neprodleně uvědomí.

7.   Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 94

Pravidla vztahující se na účetní

Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b)

neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;

c)

inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

Článek 95

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

Správce zálohových účtů může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

a)

ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;

b)

nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c)

uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;

d)

opomenutí vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 6

Příjmové operace

Oddíl 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 96

Vlastní zdroje

1.   Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom se do rozpočtu zapisují v eurech. Odpovídající vlastní zdroje se poskytují v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 609/2014.

2.   Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, který stanoví termíny, v nichž mají být vlastní zdroje vymezené v rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom poskytnuty Komisi.

Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě uvedeného rozhodnutí.

Pro účely účetnictví vydá schvalující osoba inkasní příkaz za účelem připsání prostředků na účet vlastních zdrojů nebo čerpání z tohoto účtu podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 97

Odhady pohledávek

1.   Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.

2.   Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.

Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.

Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.

3.   Odchylně od odstavce 1 se odhad pohledávek neprovádí před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

Oddíl 3

Stanovení pohledávek

Článek 98

Stanovení pohledávky

1.   Za účelem stanovení pohledávky příslušná schvalující osoba:

a)

ověřuje, zda dluh existuje;

b)

určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu; a

c)

ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

Stanovení pohledávky znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu.

2.   Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem, jímž příslušná schvalující osoba vydává účetnímu pokyn k inkasu dané částky. Poté se dlužníku zasílá výzva k úhradě, s výjimkou případů, kdy je v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem neprodleně proveden postup pro upuštění od inkasa. Inkasní příkaz i výzvu k úhradě vystavuje příslušná schvalující osoba.

Schvalující osoba zašle výzvu k úhradě neprodleně po stanovení pohledávky, nejpozději však ve lhůtě pěti let od okamžiku, kdy orgán Unie mohl za normálních okolností pohledávku uplatnit. Tato lhůta se nepoužije, pokud příslušná schvalující osoba zjistí, že i přes řádnou péči, kterou orgán Unie vynaložil, lze jeho opožděné jednání přičíst chování dlužníka.

3.   Za účelem stanovení pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a)

pohledávka je jistá, tedy není ničím podmíněna;

b)

pohledávka zní na pevnou a přesně vyjádřenou peněžitou částku;

c)

pohledávka je splatná a neběží lhůta k její úhradě;

d)

údaje o dlužníkovi jsou správné;

e)

částka je zapsána ve správném rozpočtovém bodu;

f)

podklady jsou v pořádku a

g)

je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména pokud jde o kritéria uvedená v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b).