EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015R1222

Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Text s významem pro EHP)

OJ L 197, 25.7.2015, p. 24–72 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 15/03/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj

25.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 197/24


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1222

ze dne 24. července 2015,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (1), a zejména na čl. 18 odst. 3 písm. b) a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Má-li být zachována bezpečnost dodávek energie, zvýšena konkurenceschopnost a zaručeno, že si všichni spotřebitelé mohou pořídit energii za dostupné ceny, je naléhavě nutné dokončit plně funkční a navzájem propojený vnitřní trh s energií. Dobře fungující vnitřní trh s elektřinou by měl zajišťovat výrobcům vhodné pobídky k investování do nové výroby elektřiny včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a současně věnovat zvláštní pozornost nejizolovanějším členským státům a regionům v rámci energetického trhu Unie. Dobře fungující trh by měl rovněž poskytovat spotřebitelům přiměřená opatření na podporu účinnějšího využití energie, což předpokládá bezpečné dodávky energie.

(2)

Bezpečnost dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti, a nutně tedy souvisí s účinným fungováním vnitřního trhu s elektřinou a s integrací izolovaných trhů členských států s elektřinou. Elektřina může k občanům Unie proudit pouze prostřednictvím sítě. Fungující trhy s elektřinou, a zejména sítě a další majetek související s dodávkami elektřiny, jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost, ekonomickou konkurenceschopnost a pro blahobyt občanů Unie.

(3)

Nařízení (ES) č. 714/2009 stanoví nediskriminační pravidla, pokud jde o podmínky přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, a zejména pravidla přidělování kapacity a řízení přetížení pro propojení a přenosové soustavy, které mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Pro zajištění skutečně integrovaného trhu s elektřinou je zapotřebí stávající pravidla pro přidělování kapacity, řízení přetížení a obchodování s elektřinou dále harmonizovat. Toto nařízení proto stanoví minimální harmonizovaná pravidla pro jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, kterého má být v konečném důsledku dosaženo, aby vytvořilo jasný právní rámec pro účinný a moderní systém přidělování kapacity a řízení přetížení, který ku prospěchu spotřebitelů usnadní obchodování s elektřinou v rámci celé Unie, umožní účinnější využívání sítě a zvýší konkurenci.

(4)

K zavedení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů je potřeba, aby dostupnou přeshraniční kapacitu vypočítávali provozovatelé přenosových soustav koordinovaně. Za tímto účelem by měli vytvořit společný model sítě zahrnující pro každou hodinu odhady výroby, zatížení a stavu sítě. Dostupná kapacita by měla být zpravidla vypočítávána takzvanou metodou výpočtu založenou na fyzikálních tocích, což je metoda, která zohledňuje skutečnost, že elektřina může téci různými cestami, a která optimalizuje dostupnou kapacitu ve vysoce vzájemně závislých sítích. Dostupná přeshraniční kapacita by měla být jedním z klíčových vstupních údajů pro další postup výpočtu, při kterém jsou všechny nabídky a poptávky v Unii shromážděné energetickými burzami spárovány, přičemž se dostupná přeshraniční kapacita zohlední ekonomicky optimálním způsobem. Díky jednotnému propojení denních a vnitrodenních trhů teče energie obvykle z oblastí s nízkými cenami do oblastí s cenami vysokými.

(5)

Subjekt provádějící sesouhlasení pro propojení trhů používá zvláštní algoritmus umožňující optimální spárování nabídek a poptávek. Výsledky výpočtu by měly být poskytovány všem energetickým burzám na základě nediskriminace. Na základě výsledku výpočtu provedeného subjektem provádějícím sesouhlasení pro propojení trhů by měly energetické burzy informovat své klienty o úspěšných nabídkách a poptávkách. Energie by poté měla být přenesena po síti podle výsledků výpočtu provedeného subjektem provádějícím sesouhlasení pro propojení trhů. Postup v rámci jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů je podobný, pouze by se u propojení vnitrodenních trhů měl v průběhu dne používat kontinuální proces, a nikoli jeden jediný výpočet, jako je tomu v případě propojení denních trhů.

(6)

Výpočet kapacity pro časové rámce denního a vnitrodenního trhu by měl být koordinován alespoň na regionální úrovni, aby byl výpočet kapacity spolehlivý a aby byla na trh dána k dispozici optimální kapacita. Měly by být stanoveny společné regionální metodiky výpočtu kapacity, aby se vymezily příslušné vstupní údaje, přístup k výpočtu kapacity a požadavky na validaci. Informace o dostupné kapacitě by měly být včas aktualizovány na základě nejaktuálnějších informací prostřednictvím účinného postupu výpočtu kapacity.

(7)

K výpočtu kapacity mezi zónami se smí použít dva přístupy: přístup založený na fyzikálních tocích nebo na koordinované čisté přenosové kapacitě. Přístup založený na fyzikálních tocích by se měl primárně použít při výpočtu denní a vnitrodenní kapacity, jestliže se kapacita mezi nabídkovými zónami vyznačuje vysokou vzájemnou závislostí. Tento přístup by měl být zaveden teprve poté, co byli účastníci trhu konzultováni a co jim byl dán dostatek času k přípravě na zajištění hladkého přechodu. Přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě by se měl použít pouze v regionech, v nichž se kapacita mezi nabídkovými zónami vyznačuje menší vzájemnou závislostí a u nichž by přístup založený na fyzikálních tocích prokazatelně neměl přidanou hodnotu.

(8)

Pro účely jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů by měl být vytvořen společný model sítě představující evropskou propojenou soustavu, který by umožňoval koordinovaný výpočet kapacity mezi zónami. Tento společný model sítě by měl zahrnovat model přenosové soustavy zachycující umístění výrobních bloků a zatížení, které mají význam pro výpočet kapacity mezi zónami. Pro vytvoření společného modelu sítě je zcela zásadní, aby každý provozovatel přenosové soustavy poskytoval přesné a včasné informace.

(9)

Každý provozovatel přenosové soustavy by měl mít za povinnost vypracovat pro svou soustavu individuální model sítě a zaslat jej provozovatelům přenosových soustav odpovědným za jejich sloučení do podoby společného modelu sítě. Individuální modely sítě by měly obsahovat informace z výrobních bloků a od připojených odběratelů.

(10)

Provozovatelé přenosových soustav by měli k řešení vnitřního přetížení a přetížení mezi zónami používat společný soubor nápravných opatření, jako jsou protiobchody a redispečink. Používání nápravných opatření při výpočtu kapacity by měli koordinovat, aby umožnili efektivnější přidělování kapacity a zabránili zbytečnému omezování kapacit mezi zónami.

(11)

Nabídkové zóny, které odrážejí rozložení nabídky a poptávky, jsou základem tržního obchodování s elektřinou a nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být naplno využit potenciál metod přidělování kapacity, včetně metody založené na toku. Měly by být proto vymezeny tak, aby se zajistilo efektivní řízení přetížení a celková efektivita trhu. Následně mohou být změněny tak, že se rozdělí či spojí nebo že se upraví jejich hranice. Pro všechny časové rámce by se měly používat stejné nabídkové zóny. Proces přezkumu konfigurací nabídkových zón stanovený v tomto nařízení bude mít významnou úlohu při identifikaci kapacitních nedostatků strukturální povahy a umožní efektivnější vymezení nabídkových zón.

(12)

Provozovatelé přenosových soustav by měli zavést koordinovaný redispečink přeshraničního významu nebo protiobchody na regionální nebo nadregionální úrovni. Redispečink přeshraničního významu nebo protiobchody by měly být koordinovány s redispečinkem nebo protiobchody uvnitř regulační oblasti.

(13)

Kapacita by měla být v časových rámcích denního a vnitrodenního trhu přidělována metodami implicitního přidělování, zejména metodami, které přidělují společně elektřinu a kapacitu. V případě jednotného propojení denních trhů by touto metodou měla být implicitní aukce a v případě jednotného propojení vnitrodenních trhů pak kontinuální implicitní přidělování. Metoda implicitní aukce by měla využívat účinná a aktualizovaná rozhraní mezi provozovateli přenosových soustav, energetickými burzami a řadou dalších stran, aby mohla být efektivně přidělována kapacita a řízeno přetížení.

(14)

V zájmu efektivnosti a co nejrychlejšího zavedení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů by se jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů měli ve vhodných případech účastnit stávající organizátoři trhu a měla by být využita již zavedená řešení, aniž by byla vyloučena konkurence ze strany nových organizátorů.

(15)

Komise může ve spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) vytvořit nebo určit jeden regulovaný subjekt, který by vykonával společné funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů týkající se fungování trhu v rámci jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů.

(16)

Vytvoření likvidnějších vnitrodenních trhů, které stranám umožňují vyrovnávání pozic blíže času dodávky, by mělo přispět k integraci obnovitelných zdrojů energie na unijní trh s elektřinou, a tedy k naplňování cílů v rámci politiky obnovitelných zdrojů.

(17)

Pro účinné přeshraniční přidělování kapacity je nezbytné, aby byla denní a vnitrodenní kapacita mezi zónami závazná.

(18)

Aby se mohly implicitní aukce realizovat v celé Unii, je zapotřebí vytvořit celounijní postup pro sesouhlasení propojených denních trhů. Tento postup by měl respektovat přenosovou kapacitu a omezení pro přidělování a měl by být navržen tak, aby mohl být používán v celé Unii nebo mohl být na celou Unii rozšířen a aby do budoucna umožňoval tvorbu nových druhů produktů.

(19)

Energetické burzy shromažďují v rámci různých časových rámců nabídky a poptávky, které jsou nezbytným vstupním údajem pro výpočet kapacity v procesu jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Pravidla pro obchodování s elektřinou stanovená v tomto nařízení proto vyžadují pro energetické burzy institucionální rámec. Společné požadavky na určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a na jejich úkoly by měly usnadnit dosažení cílů nařízení (ES) č. 714/2009 a umožnit, aby jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů řádně zohlednilo vnitřní trh.

(20)

K vytvoření procesu jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů je nezbytné, aby na vytvoření společných funkcí pro propojení trhů spolupracovaly potenciálně konkurenční energetické burzy. Proto je u těchto společných funkcí nanejvýš důležitý dohled a dodržování pravidel hospodářské soutěže.

(21)

I přes vytvoření spolehlivého algoritmu pro párování nabídek a poptávek a vhodných náhradních postupů mohou nastat situace, kdy postup pro sesouhlasení propojených denních trhů nevede k výsledku. Proto je nezbytné zajistit záložní řešení na celostátní a regionální úrovni, aby i v takových případech mohla být kapacita přidělena.

(22)

Pro časový rámec vnitrodenního trhu by mělo být zavedeno spolehlivé stanovování cen za přenosovou kapacitu, které by v případě nedostatečné kapacity zohledňovalo přetížení.

(23)

Veškeré efektivně vynaložené náklady na zaručení závaznosti kapacity a na zavedení postupů směřujících k zajištění souladu s tímto nařízením by měly být včas pokryty síťovými tarify nebo příslušnými mechanismy. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, i pokud vykonávají funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, by měli mít nárok na uhrazení nákladů, které jim vznikly, jestliže byly vynaloženy efektivně a jsou přiměřené.

(24)

Ještě než začne proces zavádění, měla by být dohodnuta pravidla pro sdílení společných nákladů spojených s jednotným propojením denních a vnitrodenních trhů mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli přenosových soustav z různých členských států, aby kvůli otázkám sdílení nákladů nedocházelo k prodlevám a sporům.

(25)

Pro podporu dokončení a efektivního fungování vnitřního trhu s elektřinou a pro zajištění optimálního řízení, koordinovaného fungování a řádného technického rozvoje elektroenergetických přenosových soustav v Unii je nezbytná spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou a regulačními orgány. Tyto tři subjekty by měly využívat synergií vznikajících u projektů v oblasti přidělování kapacity a řízení přetížení, které přispívají k rozvoji vnitřního trhu s elektřinou. Měly by zužitkovávat získané zkušenosti, respektovat přijatá rozhodnutí a využívat řešení vyvinutá v rámci těchto projektů.

(26)

K zajištění úzké spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou a regulačními orgány by měl být vytvořen důkladný, spolehlivý a nediskriminační unijní rámec správy a řízení pro jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů.

(27)

Cíle tohoto nařízení, tedy vytvoření jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, nelze úspěšně dosáhnout bez určitého souboru harmonizovaných pravidel pro výpočet kapacity, řízení přetížení a obchodování s elektřinou.

(28)

Jelikož se však regulační rámec pro obchodování s elektřinou i fyzická struktura přenosové sítě mezi členskými státy a regiony výrazně liší, mělo by být jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů zaváděno pouze postupně. Aby tedy mohlo být jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů zavedeno, je nezbytné postupně sblížit stávající metodiky výpočtu a přidělování kapacity a řízení přetížení. Pokud je to nezbytné, může být jednotné propojení vnitrodenních a denních trhů zavedeno jako mezistupeň na regionální úrovni.

(29)

Pro jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů je nezbytné, aby byly zavedeny harmonizované maximální a minimální zúčtovací ceny, které přispějí k posílení investičních podmínek pro bezpečnou kapacitu a dlouhodobou bezpečnost dodávek energie uvnitř členských států i mezi nimi.

(30)

Vzhledem k mimořádně velké komplexnosti a detailnosti podmínek nebo metodik, které jsou nezbytné pro plnou aplikaci jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, by určité detailní podmínky nebo metodiky měli vypracovat provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a schválit regulační orgány. Vypracováváním určitých podmínek nebo metodik provozovateli přenosových soustav a energetickými burzami a jejich následným schvalováním regulačními orgány však nesmí být zpožděno dokončení vnitřního trhu s elektřinou. Je proto nezbytné konkrétně upravit spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou a regulačními orgány.

(31)

Pokud příslušné národní regulační orgány nedokážou o společných podmínkách nebo metodikách dosáhnout dohody, rozhodne v této věci v souladu s článkem 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (2) agentura.

(32)

Toto nařízení bylo vypracováno v úzké spolupráci s agenturou, sítí ENTSO pro elektřinu a zúčastněnými stranami, aby byla transparentním a participativním způsobem přijata účinná, vyvážená a přiměřená pravidla. V souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 714/2009 povede Komise před tím, než navrhne jakoukoli změnu tohoto nařízení, konzultace s agenturou, sítí ENTSO pro elektřinu a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, zejména s nominovanými organizátory trhu s elektřinou.

(33)

Toto nařízení doplňuje přílohu I nařízení (ES) č. 714/2009 v souladu se zásadami stanovenými v článku 16 uvedeného nařízení.

(34)

Vzhledem k tomu, že je zavedení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů na stávající trh Irska a Severního Irska velmi složité, prochází tento trh procesem zásadní přeměny. Provedení částí tohoto nařízení si proto vyžádá více času a za tímto účelem je zavedena řada přechodných mechanismů.

(35)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví podrobný rámcový pokyn pro přidělování kapacity mezi zónami a řízení přetížení na denních a vnitrodenních trzích, včetně požadavků na vytvoření společných metodik pro stanovení objemu kapacity, která je souběžně k dispozici mezi nabídkovými zónami, kritérií pro posuzování efektivity a procesu přezkumu za účelem vymezení nabídkových zón.

2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny přenosové soustavy a všechna propojení v Unii s výjimkou přenosových soustav na ostrovech, které nejsou pomocí propojení navázány na ostatní přenosové soustavy.

3.   V členských státech, v nichž působí více než jeden provozovatel přenosové soustavy, se toto nařízení vztahuje na všechny provozovatele přenosových soustav v rámci daného členského státu. Pokud provozovatel přenosové soustavy nemá funkci, která je relevantní pro plnění jedné nebo více povinností podle tohoto nařízení, mohou členské státy stanovit, aby odpovědnost za plnění těchto povinností byla svěřena jednomu nebo několika různým konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

4.   K unijnímu jednotnému propojení denních a vnitrodenních trhů lze otevřít přístup organizátorům trhu a provozovatelům přenosových soustav, kteří působí ve Švýcarsku, za podmínky, že byla do vnitrostátních právních předpisů této země zapracována hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou a že je mezi Unií a Švýcarskem uzavřena mezivládní dohoda o spolupráci v oblasti elektřiny.

5.   Za předpokladu, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 4, rozhodne o účasti Švýcarska na jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů Komise na základě stanoviska vydaného agenturou. Práva a povinnosti švýcarských nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav, kteří se zapojí do jednotného propojení denních trhů, musí být v souladu s právy a povinnostmi nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav působících v Unii, aby se zajistilo hladké fungování systémů jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zavedených na úrovni Unie a rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 (3) a článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (4).

Dále se rozumí:

1.

„individuálním modelem sítě“ soubor dat popisující charakteristiky elektrizační soustavy (výroba, zatížení a topologie sítě) a související pravidla pro změnu těchto charakteristik při výpočtu kapacity, vypracovaný příslušnými provozovateli přenosových soustav, který se spojuje s dalšími individuálními modely sítě za účelem vytvoření společného modelu sítě;

2.

„společným modelem sítě“ soubor dat za celou Unii odsouhlasený mezi různými provozovateli přenosových soustav, který popisuje hlavní charakteristiky elektrizační soustavy (výroba, zatížení a topologie sítě) a pravidla pro změnu těchto charakteristik při výpočtu kapacity;

3.

„regionem pro výpočet kapacity“ geografická oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

4.

„scénářem“ předpověď stavu elektrizační soustavy pro daný čas;

5.

„saldem“ výsledek vzájemného započtení vývozů a dovozů elektřiny pro každý obchodní interval dané nabídkové zóny;

6.

„omezeními pro přidělování“ omezení, která je nutno respektovat při přidělování kapacity, aby se přenosová soustava udržela uvnitř limitů provozní bezpečnosti, a která nebyla promítnuta do kapacity mezi zónami, nebo která jsou potřebná pro efektivnější přidělování kapacity;

7.

„limity provozní bezpečnosti“ přijatelné provozní meze pro bezpečný provoz sítě, jako jsou například limity zatížitelnosti, napěťové limity, limity zkratového proudu, kmitočtové limity a limity dynamické stability;

8.

„přístupem založeným na koordinované čisté přenosové kapacitě“ způsob výpočtu kapacit založený na ex ante posouzení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

9.

„přístupem založeným na fyzikálních tocích“ způsob výpočtu kapacity, ve kterém jsou výměny energie mezi nabídkovými zónami omezeny distribučními faktory přenosu elektřiny a disponibilními zálohami na kritických prvcích sítě;

10.

„kontingencí“ zjištěná a potenciální nebo již vzniklá porucha prvku; vztahuje se nejen na prvky přenosové soustavy, ale i na významné uživatele sítě a prvky distribuční sítě, pokud mají význam pro provozní bezpečnost přenosové soustavy;

11.

„subjektem pro výpočet koordinované kapacity“ subjekt nebo subjekty mající za úkol vypočítávat přenosovou kapacitu na regionální nebo vyšší úrovni;

12.

„klíčem pro rozložení výroby“ metoda spočívající v promítnutí změny salda dané nabídkové zóny do odhadovaných specifických zvýšení nebo snížení dodávek do uzlů sítě ve společném modelu sítě;

13.

„nápravným opatřením“ jakékoli opatření prováděné manuálně nebo automaticky jedním či několika provozovateli přenosových soustav s cílem zachovat provozní bezpečnost;

14.

„spolehlivostní rezervou“ snížení kapacity mezi zónami k pokrytí neurčitostí v rámci výpočtu kapacity;

15.

„tržním časem“ středoevropský letní čas nebo středoevropský čas, podle toho, který v danou dobu platí;

16.

„příjmem z přetížení“ výnosy plynoucí z přidělování kapacity;

17.

„tržním přetížením“ situace, kdy byl ekonomický přebytek v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů omezen kapacitou mezi zónami nebo omezeními pro přidělování;

18.

„fyzickým přetížením“ jakýkoli stav sítě, při kterém předpovídané nebo skutečné toky výkonu porušují limity zatížitelnosti prvků sítě a limity napěťové nebo úhlové stability elektrizační soustavy;

19.

„strukturálním přetížením“ přetížení v přenosové soustavě, které lze jednoznačně určit, je předvídatelné, v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

20.

„párováním“ způsob obchodování, jehož prostřednictvím jsou pokyny k prodeji přiřazovány k odpovídajícím pokynům k nákupu s cílem zajistit maximalizaci ekonomického přebytku v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů;

21.

„pokynem“ záměr koupit nebo prodat energii nebo kapacitu vyjádřený účastníkem trhu s ohledem na stanovené podmínky plnění;

22.

„spárovanými pokyny“ všechny pokyny k nákupu a prodeji spárované algoritmem pro sesouhlasení propojených denních trhů nebo algoritmem pro párování při kontinuálním obchodování;

23.

„nominovaným organizátorem trhu s elektřinou“ subjekt, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

24.

„sdílenou knihou pokynů“ modul v systému kontinuálního propojení vnitrodenních trhů, který od nominovaných organizátorů trhu s elektřinou zapojených do jednotného propojení vnitrodenních trhů shromažďuje veškeré spárovatelné pokyny a který u těchto pokynů provádí kontinuální párování;

25.

„obchodem“ jeden nebo více spárovaných pokynů;

26.

„jednotným propojením denních trhů“ aukční proces, při kterém jsou shromážděné pokyny párovány a kapacita mezi zónami přidělována na denním trhu souběžně pro různé nabídkové zóny;

27.

„jednotným propojením vnitrodenních trhů“ kontinuální proces, při kterém jsou shromážděné pokyny párovány a kapacita mezi zónami přidělována na vnitrodenním trhu souběžně pro různé nabídkové zóny;

28.

„algoritmem pro sesouhlasení propojených denních trhů“ algoritmus používaný v jednotném propojení denních trhů k souběžnému párování pokynů a přidělování kapacit mezi zónami;

29.

„algoritmem pro párování při kontinuálním obchodování“ algoritmus používaný v jednotném propojení vnitrodenních trhů ke kontinuálnímu párování pokynů a přidělování kapacit mezi zónami;

30.

„funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů“ úloha spočívající v párování pokynů z denních a vnitrodenních trhů pro různé nabídkové zóny a v souběžném přidělování kapacit mezi zónami;

31.

„zúčtovací cenou“ cena stanovená spárováním nejvyššího přijatého pokynu k prodeji a nejnižšího přijatého pokynu k nákupu na trhu s elektřinou;

32.

„plánovanou výměnou“ plánovaný přenos elektřiny mezi geografickými oblastmi pro každý obchodní interval a pro daný směr;

33.

„subjektem pro výpočet plánované výměny“ subjekt nebo subjekty mající za úkol vypočítávat plánované výměny;

34.

„časovým rámcem denního trhu“ časový rámec trhu s elektřinou až do uzávěrky obchodování na denním trhu, ve kterém jsou pro každý obchodní interval produkty obchodovány den před dodáním;

35.

„termínem závaznosti denní kapacity“ okamžik, po jehož uplynutí se kapacita mezi zónami stává závaznou;

36.

„uzávěrkou obchodování na denním trhu“ okamžik, do kterého jsou na denním trhu přijímány pokyny;

37.

„časovým rámcem vnitrodenního trhu“ časový rámec trhu s elektřinou po začátku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami a před uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, ve kterém jsou pro každý obchodní interval produkty obchodovány před svým dodáním;

38.

„začátkem přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami“ okamžik, od kterého je kapacita mezi nabídkovými zónami dána pro daný obchodní interval a danou hranici nabídkové zóny k dispozici;

39.

„uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami“ okamžik, od kterého přidělování kapacity mezi zónami již pro daný obchodní interval není povoleno;

40.

„modulem řízení kapacity“ systém obsahující aktuální informace o disponibilní kapacitě mezi zónami pro účely přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami;

41.

„nestandardním vnitrodenním produktem“ produkt nabízený v rámci kontinuálního propojení vnitrodenních trhů nikoli pro konstantní dodávku energie nebo na dobu převyšující jeden obchodní interval, jehož specifické charakteristiky mají odrážet postupy uplatňované při provozování systémů nebo tržní potřeby, například pokyny zahrnující více obchodních intervalů nebo produkty zohledňující náklady náběhu výrobny;

42.

„centrální protistranou“ subjekt nebo subjekty mající za úkol uzavírat smlouvy s účastníky trhu, a to novací smluv vyplývajících z procesu párování, a organizovat – spolu s dalšími centrálními protistranami nebo převodními zprostředkovateli – převod sald vyplývajících z přidělování kapacity;

43.

„převodním zprostředkovatelem“ subjekt nebo subjekty mající za úkol převádět salda mezi různými centrálními protistranami;

44.

„závazností“ záruka, že práva na kapacitu mezi zónami zůstanou beze změny a že bude vyplacena kompenzace, pokud budou přesto změněna;

45.

„vyšší mocí“ jakákoli nepředvídatelná nebo neobvyklá událost nebo situace vymykající se přiměřené kontrole provozovatele přenosové soustavy a nevzniklá jeho zaviněním, které se nelze vyhnout ani ji nelze překonat přiměřenou obezřetností a péčí, kterou nelze vyřešit opatřeními, jež jsou pro provozovatele přenosové soustavy z hlediska technického, finančního nebo ekonomického přiměřeně možná, která skutečně nastala a je objektivně ověřitelná a která danému provozovali přenosové soustavy dočasně nebo trvale znemožňuje plnění jeho závazků podle tohoto nařízení;

46.

„ekonomickým přebytkem v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů“ součet i) přebytku dodavatele v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů pro dané časové období, ii) přebytku spotřebitele v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů, iii) příjmu z přetížení a iv) dalších souvisejících nákladů a přínosů, pokud pro dané časové období zvyšují ekonomickou efektivitu, přičemž přebytkem dodavatele a spotřebitele je rozdíl mezi přijatými pokyny a zúčtovací cenou na jednotku energie vynásobený objemem energie, na nějž zní pokyny.

Článek 3

Cíle spolupráce v oblasti přidělování kapacity a řízení přetížení

Cílem tohoto nařízení je:

(a)

podpora účinné hospodářské soutěže v oblasti výroby a dodávek elektřiny a obchodování s ní;

(b)

zajištění optimálního využití přenosové infrastruktury;

(c)

zajištění provozní bezpečnosti;

(d)

optimalizace výpočtu a přidělování kapacity mezi zónami;

(e)

zajištění spravedlivého a nediskriminačního zacházení s provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou, agenturou, regulačními orgány a účastníky trhu;

(f)

zajištění a posílení transparentnosti a spolehlivosti informací;

(g)

přispívání k efektivnímu dlouhodobému provozu a rozvoji elektroenergetických přenosových soustav a elektroenergetiky v Unii;

(h)

respektování potřeby spravedlivého a řádného trhu a spravedlivé a řádné tvorby cen;

(i)

vytvoření rovných podmínek pro nominované organizátory trhu s elektřinou;

(j)

zajištění nediskriminačního přístupu ke kapacitě mezi zónami.

Článek 4

Určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a odvolání tohoto určení

1.   Jednotlivé členské státy, které jsou elektricky připojeny k nabídkové zóně v jiném členském státě, zajistí, aby byl ve lhůtě čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost určen jeden či více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, který bude zajišťovat jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů. Za tímto účelem lze ke kandidatuře na určení nominovaným organizátorem trhu s elektřinou vyzvat domácí i zahraniční organizátory trhu.

2.   Dotčené členské státy zajistí, aby byl v každé nabídkové zóně na jejich území určen alespoň jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou nejprve určeni na období čtyř let. S výjimkou případů, kdy se použije čl. 5 odst. 1, jsou členské státy povinny umožnit uchazečům podávat žádost o určení nejméně jednou ročně.

3.   Funkci určujícího orgánu, jenž odpovídá za určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, za dohled nad dodržováním kritérií pro toto určení a – v případě oprávněného monopolu v členském státě – za schvalování poplatků těchto nominovaných organizátorů či metodiky k jejich výpočtu, plní regulační orgán, nestanoví-li členské státy jinak. Členské státy jsou oprávněny stanovit, že funkci určujícího orgánu plní jiný orgán než orgán regulační. V takovém případě jsou členské státy povinny zajistit, aby byla určujícímu orgánu za účelem účinného výkonu jeho funkce svěřena táž práva a povinnosti jako regulačnímu orgánu.

4.   Určující orgán je povinen posoudit, zda uchazeči o funkci nominovaného organizátora trhu s elektřinou splňují kritéria uvedená v článku 6. Tato kritéria se použijí bez ohledu na to, zda bude jmenován jeden, či více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. Při rozhodování o tom, koho nominovaným organizátorem trhu s elektřinou určit, je nutno zamezit jakékoli diskriminaci uchazečů, zejména podle toho, jedná-li se o uchazeče domácí, či zahraniční. Pokud funkci určujícího orgánu nevykonává regulační orgán, je regulační orgán povinen vydat stanovisko k tomu, v jakém rozsahu splňuje uchazeč o určení příslušná kritéria uvedená v článku 6. Určení nominovaným organizátorem trhu s elektřinou lze zamítnout pouze v případě, že kritéria určení dle článku 6 nejsou splněna, nebo v souladu s čl. 5 odst. 1.

5.   Nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jednom členském státě je oprávněn nabízet služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu s dodáním v jiném členském státě. Pravidla obchodování v tomto jiném členském státě se použijí, aniž by bylo nutno tohoto nominovaného organizátora trhu s elektřinou určovat nominovaným organizátorem rovněž v tomto jiném členském státě. Určující orgány dohlíží na všechny nominované organizátory trhu s elektřinou, kteří v jejich členském státě zajišťují jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů. V souladu s článkem 19 nařízení č. 714/2009 jsou určující orgány povinny zajistit, aby toto nařízení dodržovali všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří v jejich členském státě zajišťují jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů, a to bez ohledu na to, kde byli tito nominovaní organizátoři určeni. Orgány, jež odpovídají za určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, za dohled nad nimi a za vymáhání pravidel, si vyměňují veškeré informace potřebné k efektivnímu dohledu nad činnostmi těchto nominovaných organizátorů trhu.

Určený nominovaný organizátor trhu s elektřinou je povinen vyrozumět určující orgán jiného členského státu v případě, že zamýšlí v tomto jiném členském státě nabízet jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů; toto vyrozumění musí provést ve lhůtě dvou měsíců před zahájením této činnosti.

6.   Odchylně od odstavce 5 tohoto článku je členský stát oprávněn tyto služby obchodování poskytované nominovaným organizátorem trhu s elektřinou, který je určen v jiném členském státě, odmítnout, jestliže:

(a)

služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu jsou v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu, v nichž dochází k dodání, již předmětem národního oprávněného monopolu podle čl. 5 odst. 1; nebo

(b)

členský stát, v němž dochází k dodání, je schopen prokázat, že tomu, aby do tohoto členského státu byla prostřednictvím nominovaných organizátorů trhu s elektřinou určených v jiném členském státě dodávána elektřina nakoupená na denním či vnitrodenním trhu, brání technické překážky spojené s potřebou zajistit, aby byly cíle tohoto nařízení splněny za současného zachování provozní bezpečnosti; nebo

(c)

pravidla obchodování v členském státě dodání nejsou slučitelná s tím, aby do tohoto členského státu byla dodávána elektřina nakoupená v rámci služeb obchodování na denním a vnitrodenním trhu, které poskytuje nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jiném členském státě; nebo

(d)

nominovaný organizátor trhu s elektřinou má v členském státě, v němž je určen, oprávněný monopol podle článku 5.

7.   V případě, že členský stát dodání odmítne služby obchodování na denním nebo vnitrodenním trhu s dodáním v jiném členském státě, je povinen to oznámit jednak příslušnému nominovanému organizátorovi trhu s elektřinou a určujícímu orgánu členského státu, kde je tento nominovaný organizátor trhu určen, jednak agentuře a Komisi. Toto zamítavé rozhodnutí musí být řádně odůvodněno. V případech podle odst. 6 písm. b) a c) musí rozhodnutí odmítnout služby obchodování s dodáním v jiném členském státě rovněž stanovit, jakým způsobem a v jaké lhůtě lze technické překážky obchodování překonat nebo uvést domácí pravidla obchodování se službami obchodování s dodáním v jiném členském státě do souladu. Určující orgán členského státu, jenž tyto služby obchodování odmítl, je povinen toto rozhodnutí přezkoumat a zveřejnit své stanovisko ke způsobu, jakým mají být překážky těchto služeb odstraněny nebo jakým mají být tyto služby uvedeny s pravidly obchodování do souladu.

8.   Členský stát, v němž byl nominovaný organizátor trhu s elektřinou určen, zajistí, aby bylo určení zrušeno v případě, že tento nominovaný organizátor trhu nedodržuje kritéria článku 6 a není s to dosáhnout souladu s nimi ve lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy jej určující orgán o příslušných nedostatcích vyrozumí. Pokud za určení a dohled neodpovídá regulační orgán, musí být tento orgán ke zrušení určení konzultován. Současně s vyrozuměním nominovaného organizátora trhu s elektřinou o tom, že nedodržuje uvedená kritéria, je určující orgán povinen vyrozumět rovněž určující orgány ostatních členských států, v nichž tento nominovaný organizátor trhu působí.

9.   Pokud určující orgán členského státu zjistí, že určitý nominovaný organizátor trhu s elektřinou působící, avšak neurčený v jeho zemi nedodržuje při výkonu činností v této zemi kritéria článku 6, je povinen tohoto nominovaného organizátora trhu o těchto nedostatcích vyrozumět. Pokud tento nominovaný organizátor trhu s elektřinou nezačne tato kritéria ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění opětovně dodržovat, je určující orgán oprávněn pozastavit výkon jeho práva nabízet v tomto členském státě služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu do doby, dokud tento nominovaný organizátor trhu nezačne tato kritéria opětovně dodržovat. Určující orgán vyrozumí určující orgán členského státu, v němž je tento nominovaný organizátor trhu s elektřinou určen, agenturu a Komisi.

10.   O určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a o odvolání tohoto určení je určující orgán povinen informovat agenturu. Agentura vede na svých internetových stránkách seznam určených nominovaných organizátorů trhu s elektřinou s uvedením jejich statusu a nabídkových zón, v nichž působí.

Článek 5

Určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou v případě oprávněného monopolu na služby obchodování v členském státě

1.   Existuje-li v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu v době vstupu tohoto nařízení v platnost na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu již oprávněný monopol, v jehož důsledku nelze určit více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou, je dotčený členský stát povinen ve lhůtě dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vyrozumět Komisi a je oprávněn odmítnout určit na jednu nabídkovou zónu více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou.

Uchází-li se o určení jediným nominovaným organizátorem trhu s elektřinou více uchazečů, určí dotčený členský stát toho z nich, který nejlépe splňuje kritéria článku 6. Odmítne-li členský stát určit více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou na jednu nabídkovou zónu, musí poplatky nominovaného organizátora trhu s elektřinou za obchodování na denním a vnitrodenním trhu stanovit či schválit příslušný vnitrostátní orgán, a to v dostatečném předstihu před jejich vstupem v platnost, anebo musí tento orgán určit metodiku jejich výpočtu.

V souladu s čl. 4 odst. 6 je dotčený členský stát rovněž oprávněn odmítnout služby přeshraničního obchodování, jež nabízí nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jiném členském státě; platným důvodem odmítnutí však není ochrana stávajících energetických burz v dotčeném členském státě před ekonomickými nevýhodami plynoucími z hospodářské soutěže.

2.   Pro účely tohoto nařízení se má za to, že oprávněný monopol existuje v členském státě v případě, že vnitrostátní právní předpisy tohoto členského státu výslovně stanoví, že služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu nemůže v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu poskytovat více než jeden subjekt.

3.   Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu podle článku 24 nařízení (ES) č. 714/2009, jejímž předmětem bude vývoj jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů v členských státech se zvláštním důrazem na rozvoj hospodářské soutěže mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou. Na základě této zprávy je Komise v případě, že neshledá důvody pro zachování oprávněného monopolu v členských státech nebo pro to, aby určitý členský stát nadále odmítal povolit přeshraniční obchodování nominovaného organizátora trhu s elektřinou určeného v jiném členském státě, oprávněna zvážit vhodná legislativní či jiná vhodná opatření, která dále zintenzivní hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy i v rámci těchto států. Komise ve zprávě též vyhodnotí, jak funguje správa jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zavedeného tímto nařízením, přičemž zvláštní důraz bude klást na transparentnost funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů, které společně vykonávají nominovaní organizátoři trhu s elektřinou. Na základě této zprávy je Komise v případě, že shledá netransparentním výkon monopolních funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů a dalších funkcí nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, oprávněna zvážit vhodná legislativní či jiná vhodná opatření, která dále posílí transparentnost a zefektivní fungování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů.

Článek 6

Kritéria pro určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou

1.   Nominovaným organizátorem trhu s elektřinou lze určit pouze uchazeče, který splňuje všechny níže uvedené požadavky:

(a)

má nebo bude mít smluvně zajištěny adekvátní zdroje – včetně zdrojů potřebných k výkonu funkcí nominovaného organizátora trhu s elektřinou, finančních zdrojů, potřebné informační technologie, technické infrastruktury a provozních postupů – pro účely společného a koordinovaného zajišťování jednotného propojení denních nebo vnitrodenních trhů způsobem, který splňuje příslušné požadavky, nebo prokáže, že je schopen si tyto zdroje opatřit během přiměřeného přípravného období před zahájením výkonu funkcí podle článku 7;

(b)

je s to zajistit, aby účastníci trhu měli neomezený přístup k údajům o funkcích nominovaného organizátora trhu s elektřinou podle článku 7;

(c)

je s to realizovat jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů nákladově efektivním způsobem a ve svém vnitřním účetnictví účtuje odděleně o funkcích subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů a o ostatních činnostech s cílem zamezit křížovému subvencování;

(d)

jeho podnikatelská činnost je v náležité míře oddělena od podnikatelské činnosti ostatních účastníků trhu;

(e)

je-li mu v členském státě udělen oprávněný monopol na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu, nesmí poplatky podle čl. 5 odst. 1 používat k financování svých činností na denním a vnitrodenním trhu v jiném členském státě nežli ve státě, v němž jsou tyto poplatky vybírány;

(f)

je s to vyvarovat se diskriminace vůči všem účastníkům trhu;

(g)

má zavedena náležitá opatření v oblasti dohledu nad trhem;

(h)

má s účastníky trhu a provozovateli přenosových soustav uzavřeny náležité dohody o transparentnosti a zachování důvěrnosti;

(i)

je s to poskytovat potřebné služby zúčtování a vypořádání;

(j)

je s to zavést potřebné komunikační systémy a rutiny v zájmu součinnosti s provozovateli přenosových soustav příslušného členského státu.

2.   Kritéria určení podle odstavce 1 se použijí tak, aby hospodářská soutěž mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou byla organizována spravedlivým a nediskriminujícím způsobem.

Článek 7

Funkce nominovaného organizátora trhu s elektřinou

1.   Nominovaný organizátor trhu s elektřinou vystupuje jako organizátor vnitrostátních či regionálních trhů a ve spolupráci s provozovateli přenosových soustav zajišťuje jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů. V rámci svých funkcí mj. přijímá pokyny od účastníků trhu, nese celkovou odpovědnost za párování a přidělování pokynů účastníkům trhu v souladu s výsledky jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, zveřejňuje ceny a provádí vypořádání a zúčtování smluv plynoucích z obchodů podle příslušných dohod mezi účastníky a právních předpisů.

Pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, jsou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědni zejména za výkon těchto funkcí:

(a)

v součinnosti s dalšími nominovanými organizátory trhu s elektřinou plnit funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2;

(b)

ve spojitosti s veškerými záležitostmi fungování trhu s elektřinou kolektivně stanovit požadavky na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, jakož i požadavky na funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů a na algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů podle odstavce 2 tohoto článku a článků 36 a 37;

(c)

stanovit maximální a minimální ceny v souladu s články 41 a 54;

(d)

anonymizovat a sdílet získané údaje z pokynů, které jsou potřebné k výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku a článků 40 a 53;

(e)

vyhodnocovat výsledky vypočítané při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku, přidělovat podle těchto výsledků pokyny, výsledky validovat jako konečné v případě, že jsou vyhodnoceny jako správné, a nést za ně odpovědnost v souladu s články 48 a 60;

(f)

informovat účastníky trhu o výsledcích jejich pokynů v souladu s články 48 a 60;

(g)

vystupovat jako centrální protistrana podle čl. 68 odst. 3 při zúčtování a vypořádávání výměn energie, které plynou z jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;

(h)

nejsou-li k dispozici výsledky podle čl. 39 odst. 2 získané při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, stanovit společně s příslušnými nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli přenosových soustav pro účely fungování vnitrostátního či regionálního trhu náhradní postupy podle čl. 36 odst. 3, s přihlédnutím k záložním postupům podle článku 44;

(i)

společně příslušným regulačním orgánům a provozovatelům přenosových soustav předkládat prognózy nákladů na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů a údaje k nákladům v případě, mají-li být náklady nominovaného organizátora trhu s elektřinou na zavedení, změny a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů podle článků 75 až 77 a článku 80 hrazeny z příspěvku dotčeného provozovatele přenosové soustavy;

(j)

v příslušných případech zavést v souladu s články 45 a 57 v součinnosti s provozovateli přenosových soustav opatření pro případy, kdy v jedné nabídkové zóně působí více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou, a zajišťovat jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů v souladu s těmito opatřeními po jejich schválení.

2.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vykonávají společně s dalšími nominovanými organizátory trhu s elektřinou funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů. K těmto funkcím patří:

(a)

vývoj a správa algoritmů, systémů a postupů pro účely jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů v souladu s články 36 a 51;

(b)

zpracování vstupních údajů o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování, které jim dodávají subjekty pro výpočet koordinované kapacity podle článků 46 a 58;

(c)

používání algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování podle článků 48 a 60;

(d)

validace a odesílání výsledků jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů nominovaným organizátorům trhu s elektřinou podle článků 48 a 60.

3.   Ve lhůtě osmi měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou povinni předložit všem regulačním orgánům a agentuře plán na společné zavedení a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2, jehož součástí jsou potřebné návrhy dohod mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou a dohod s třetími stranami. Tento plán musí podrobně popisovat prováděcí postup a navrhnout jeho harmonogram v délce trvání nejvýše dvanácti měsíců a musí uvádět, jaký očekávaný dopad na zavedení a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů dle odstavce 2 budou mít podmínky či metodiky.

4.   Spolupráce mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou musí být důsledně omezena na činnosti, které jsou nezbytné pro zajištění efektivní a bezpečné koncepce, zavedení a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Společný výkon funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů se musí opírat o zásadu zákazu diskriminace a musí zajišťovat, aby žádný z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou nemohl z titulu výkonu těchto funkcí těžit z neopodstatněných ekonomických výhod.

5.   Agentura monitoruje, jakého pokroku nominovaní organizátoři trhu s elektřinou při zavádění a výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů dosahují, zejména pokud jde o smluvní a regulační rámec a technickou připravenost na plnění těchto funkcí. Ve lhůtě dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost podá agentura Komisi zprávu o tom, je-li při zavádění a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů dosaženo uspokojivého pokroku.

Agentura je oprávněna zavádění a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů kdykoli vyhodnotit z hlediska účelnosti a efektivity. Pokud toto vyhodnocení prokáže, že nejsou splněny příslušné požadavky, je agentura oprávněna Komisi doporučit další opatření potřebná k tomu, aby bylo jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů realizováno včas, účelně a efektivně.

6.   Pokud nominovaní organizátoři trhu s elektřinou nepředloží plán podle čl. 7 odst. 3 na zavedení funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku v případě vnitrodenního či denního časového rámce, je Komise oprávněna navrhnout v souladu s čl. 9 odst. 4 změnu tohoto nařízení s tím, že zejména zváží, zda výkonem těchto funkcí pro účely jednotného propojení denních či vnitrodenních trhů pověří – namísto nominovaných organizátorů trhu s elektřinou – síť ENTSO pro elektřinu nebo jiný subjekt.

Článek 8

Funkce provozovatelů přenosových soustav ve spojitosti s jednotným propojením denních a vnitrodenních trhů

1.   V členských státech s elektrickým připojením na jiný členský stát jsou do jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zapojeni všichni provozovatelé přenosových soustav.

2.   Provozovatelé přenosových soustav jsou povinni:

(a)

společně podle čl. 37 odst. 1 písm. a) stanovit své požadavky na algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování, a to ve spojitosti se všemi aspekty přidělování kapacity;

(b)

společně v souladu s čl. 37 odst. 4 tyto párovací algoritmy validovat na základě požadavků podle písm. a) tohoto odstavce;

(c)

zavést a provádět výpočet kapacity podle článků 14 až 30;

(d)

v případě potřeby zavést opatření k přidělování kapacity mezi zónami a další opatření podle článků 45 a 57;

(e)

vypočítávat a odesílat údaje o kapacitách mezi zónami a o omezeních pro přidělování podle článků 46 a 58;

(f)

v souladu s čl. 48 odst. 2 a článkem 52 ověřovat výsledky jednotného propojení denních trhů z hlediska validovaných kapacit mezi zónami a omezení pro přidělování;

(g)

v případě potřeby ustavit subjekty pro výpočet plánované výměny, jež budou v souladu s články 49 a 56 provádět výpočet plánovaných výměn na hranicích mezi nabídkovými zónami a jež budou vypočtené údaje zveřejňovat;

(h)

respektovat výsledky jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů vypočtené podle článků 39 a 52;

(i)

v souladu s článkem 44 zavést a případně uplatňovat záložní postupy přidělování kapacity;

(j)

v souladu s článkem 59 navrhnout začátek a uzávěrku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami;

(k)

rozdělovat příjem z přetížení podle metodiky společně vypracované podle článku 73;

(l)

v případě dohody vystupovat jako převodní zprostředkovatelé podle čl. 68 odst. 6 a převádět salda.

Článek 9

Přijetí podmínek nebo metodik

1.   Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vypracují podmínky nebo metodiky požadované tímto nařízením a předloží je v odpovídajících lhůtách stanovených v tomto nařízení ke schválení příslušným regulačním orgánům. Musí-li návrh podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení vypracovat a odsouhlasit více než jeden provozovatel přenosové soustavy nebo nominovaný organizátor trhu s elektřinou, musí zúčastnění provozovatelé přenosových soustav a nominování organizátoři trhu s elektřinou úzce spolupracovat. Provozovatelé přenosových soustav – za pomoci sítě ENTSO pro elektřinu – a všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou pravidelně informují příslušné regulační orgány a agenturu o pokroku při vypracovávání těchto podmínek nebo metodik.

2.   Nepodaří-li se provozovatelům přenosových soustav nebo nominovaným organizátorům trhu s elektřinou při rozhodování o návrzích podmínek nebo metodik podle čl. 9 odst. 6 dosáhnout vzájemného konsenzu, rozhodnou kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny musí být dosaženo v rámci každé příslušné hlasovací skupiny provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. U návrhů podle čl. 9 odst. 6 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:

(a)

provozovatelů přenosových soustav nebo nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, kteří zastupují nejméně 55 % členských států, a

(b)

provozovatelů přenosových soustav nebo nominovaných organizátorů trhu s elektřinou zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

U rozhodnutí podle čl. 9 odst. 6 musí blokační menšinu tvořit provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zastupující nejméně čtyři členské státy, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

U rozhodnutí provozovatelů přenosových soustav podle čl. 9 odst. 6 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

U rozhodnutí nominovaných organizátorů trhu s elektřinou podle čl. 9 odst. 6 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Každý nominovaný organizátor trhu s elektřinou má tolik hlasů, v kolika členských státech je určen. Je-li na území členského státu určeno více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva, přičemž vezme v úvahu objem jejich transakcí s elektřinou v daném členském státě za předchozí účetní období.

3.   S výjimkou čl. 43 odst. 1, článku 44, čl. 56 odst. 1, článku 63 a čl. 74 odst. 1 rozhodnou provozovatelé přenosových soustav o návrzích podmínek nebo metodik podle čl. 9 odst. 7 kvalifikovanou většinou, pokud se jim nepodaří dosáhnout vzájemného konsenzu a pokud jsou dané regiony tvořeny více než pěti členskými státy. Kvalifikované většiny musí být dosaženo v rámci každé příslušné hlasovací skupiny provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. U návrhů podle čl. 9 odst. 7 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:

(a)

provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 72 % dotčených členských států, a

(b)

provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva dotčeného regionu.

U rozhodnutí podle čl. 9 odst. 7 musí blokační menšinu tvořit alespoň minimální počet provozovatelů přenosových soustav zastupujících více než 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států a navíc provozovatelé přenosových soustav zastupující nejméně jeden další dotčený členský stát, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

O návrzích podmínek nebo metodik podle čl. 9 odst. 7, pokud se týkají regionů tvořených pěti nebo méně členskými státy, rozhodují provozovatelé přenosových soustav na základě konsenzu.

U rozhodnutí provozovatelů přenosových soustav podle čl. 9 odst. 7 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

O návrzích podmínek nebo metodik podle čl. 9 odst. 7 rozhodují nominovaní organizátoři trhu s elektřinou na základě konsenzu.

4.   Nepředloží-li provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou návrh podmínek nebo metodik národním regulačním orgánům ve lhůtách stanovených v tomto nařízení, poskytnou příslušným regulačním orgánům a agentuře příslušné pracovní verze podmínek nebo metodik a vysvětlí, co bránilo dosažení dohody. Agentura o této skutečnosti informuje Komisi, a pokud o to Komise požádá, prozkoumá ve spolupráci s příslušnými regulačními orgány důvody nepředložení návrhu a o výsledku informuje Komisi. Komise přijme vhodné kroky, aby umožnila přijetí požadovaných podmínek nebo metodik do čtyř měsíců poté, co obdržela informace od agentury.

5.   Každý regulační orgán schválí podmínky nebo metodiky sloužící k výpočtu nebo stanovení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, které vypracovali provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou. Odpovídá za schvalování podmínek nebo metodik uvedených v odstavcích 6, 7 a 8.

6.   Návrhy následujících podmínek nebo metodik musí schválit všechny regulační orgány:

(a)

plán společného výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle čl. 7 odst. 3;

(b)

regiony pro výpočet kapacity podle čl. 15 odst. 1;

(c)

metodika poskytování údajů o výrobě a zatížení podle čl. 16 odst. 1;

(d)

metodika společného modelu sítě podle čl. 17 odst. 1;

(e)

návrh harmonizované metodiky výpočtu kapacity podle čl. 21 odst. 4;

(f)

metodika náhradních postupů podle čl. 36 odst. 3;

(g)

algoritmus předložený nominovanými organizátory trhu s elektřinou podle čl. 37 odst. 5, včetně souboru požadavků na vypracování algoritmu předložených provozovateli přenosových soustav a nominovanými organizátory trhu s elektřinou podle čl. 37 odst. 1;

(h)

produkty, které mohou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zahrnout do jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů podle článků 40 a 53;

(i)

maximální a minimální ceny podle čl. 41 odst. 1 a čl. 54 odst. 2;

(j)

metodika stanovování ceny za vnitrodenní kapacitu vypracovaná podle čl. 55 odst. 1;

(k)

začátek a uzávěrka přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami podle čl. 59 odst. 1;

(l)

termín závaznosti denní kapacity podle článku 69;

(m)

metodika rozdělování příjmu z přetížení podle čl. 73 odst. 1.

7.   Návrhy následujících podmínek nebo metodik musí schválit všechny regulační orgány dotčeného regionu:

(a)

společná metodika výpočtu kapacity podle čl. 20 odst. 2;

b)

rozhodnutí, kterými se zavádí a odkládá výpočet založený na fyzikálních tocích podle čl. 20 odst. 2 až 6, a rozhodnutí o výjimkách podle čl. 20 odst. 7;

(c)

metodika koordinovaného redispečinku a protiobchodů podle čl. 35 odst. 1;

(d)

společné metodiky pro výpočet plánovaných výměn podle čl. 43 odst. 1 a čl. 56 odst. 1;

(e)

záložní postupy podle článku 44;

(f)

komplementární regionální aukce podle čl. 63 odst. 1;

(g)

podmínky pro zajišťování explicitního přidělování kapacity podle čl. 64 odst. 2;

(h)

metodika společné úhrady nákladů na redispečink nebo protiobchody podle čl. 74 odst. 1.

8.   Následující podmínky nebo metodiky musí individuálně schválit každý regulační orgán nebo jiný příslušný orgán dotčených členských států:

(a)

případné určení nominovaného organizátora trhu s elektřinou a zrušení nebo pozastavení určení podle čl. 4 odst. 2, 8 a 9;

(b)

případné poplatky nominovaných organizátorů trhu s elektřinou za obchodování na denním a vnitrodenním trhu nebo metodiky výpočtu těchto poplatků podle čl. 5 odst. 1;

(c)

návrhy jednotlivých provozovatelů přenosových soustav na přezkum konfigurace nabídkových zón podle čl. 32 odst. 1 písm. d);

(d)

případný návrh na přidělování kapacity mezi zónami a další opatření podle článků 45 a 57;

(e)

náklady na přidělování kapacity a řízení přetížení podle článků 75 až 79;

(f)

případná společná úhrada regionálních nákladů na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů podle čl. 80 odst. 4.

9.   Návrh podmínek nebo metodik musí obsahovat návrh harmonogramu jejich zavádění a popis jejich očekávaného vlivu na cíle tohoto nařízení. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny několika nebo všemi regulačními orgány, se současně s předložením regulačním orgánům předloží agentuře. Na žádost příslušných regulačních orgánů vydá agentura k návrhům podmínek nebo metodik do tří měsíců stanovisko.

10.   Má-li o schválení podmínek nebo metodik rozhodnout více regulačních orgánů, příslušné regulační orgány spolu konzultují a úzce spolupracují a koordinují se za účelem dosažení dohody. Příslušné regulační orgány v příslušných případech zohlední stanovisko agentury. O předložených podmínkách nebo metodikách podle odstavců 6, 7 a 8 rozhodnou regulační orgány do šesti měsíců poté, co je dotčený regulační úřad, případně poslední dotčený regulační úřad obdrží.

11.   Pokud regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody ve lhůtě uvedené v odstavci 10 nebo předloží společnou žádost, rozhodne v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 o předložených návrzích podmínek nebo metodik do šesti měsíců agentura.

12.   V případě, že jeden nebo několik regulačních orgánů podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených podle odstavců 6, 7 a 8 provedením změn, předloží příslušní provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik do dvou měsíců od doby, kdy regulační orgány požadavek na změnu vznesly. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodnou příslušné regulační orgány do dvou měsíců od jejich předložení. Pokud příslušné regulační orgány nedokážou ve dvouměsíční lhůtě dosáhnout dohody o podmínkách nebo metodikách podle odstavců 6 a 7 nebo předloží společnou žádost, rozhodne v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 o změněných podmínkách nebo metodikách do šesti měsíců agentura. Pokud příslušní provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou návrh změněných podmínek nebo metodik nepředloží, použije se postup podle odstavce 4 tohoto článku.

13.   Provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za vypracování návrhu podmínek nebo metodik nebo regulační úřady odpovědné za jejich přijetí podle odstavců 6, 7 a 8 mohou u těchto podmínek nebo metodik požadovat změny.

Návrhy na změnu podmínek nebo metodik se předkládají ke konzultaci postupem podle článku 12 a schvalují postupem podle tohoto článku.

14.   Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za vytvoření podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení je po schválení příslušnými regulačními orgány nebo po jejich vytvoření, pokud není schválení vyžadováno, zveřejnění na internetu, ledaže jsou tyto informace považovány v souladu s článkem 13 za důvěrné.

Článek 10

Každodenní řízení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů

Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují každodenní řízení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Pravidelně se setkávají, aby jednali a rozhodovali o každodenních provozních záležitostech. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zvou na tato setkání jako pozorovatele agenturu a Komisi a zveřejňují z těchto jednání souhrnný zápis.

Článek 11

Zapojení zúčastněných stran

Agentura v úzké spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu zajistí zapojení zúčastněných stran, pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zúčastněnými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, zejména pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů. Tato setkání nenahrazují konzultace se zúčastněnými stranami podle článku 12.

Článek 12

Konzultace

1.   Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za předložení návrhů podmínek nebo metodik nebo jejich změn podle tohoto nařízení konzultují pracovní verze těchto návrhů podmínek nebo metodik se zúčastněnými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu, je-li tak v tomto nařízení výslovně stanoveno. Doba konzultace nesmí být kratší než jeden měsíc.

2.   Návrhy podmínek nebo metodik, které provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládají na úrovni Unie, musí být zveřejněny a předloženy ke konzultaci na úrovni Unie. Návrhy, které provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládají na regionální úrovni, musí být předloženy ke konzultaci přinejmenším na regionální úrovni. Strany, které předkládají návrhy na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, musí konzultovat přinejmenším s dotčenými členskými státy.

3.   Subjekty, které jsou za návrh podmínek nebo metodik odpovědné, musí – před jeho předložením ke schválení regulačními orgány, pokud to článek 9 vyžaduje, nebo ve všech ostatních případech před jeho zveřejněním – vzít náležitě v úvahu názory zúčastněných stran vzešlé z konzultací vedených podle odstavce 1. Ve všech případech musí být vypracováno jasné a důkladné odůvodnění, proč názory vzešlé z konzultací byly či nebyly do návrhu zahrnuty; toto odůvodnění se přiloží k návrhu předkládanému ke schválení a včas se zveřejní před zveřejněním návrhu podmínek nebo metodik, nebo současně s ním.

Článek 13

Povinnosti související se zachováním důvěrnosti

1.   Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje profesní tajemství podle odstavců 2, 3 a 4.

2.   Povinnost zachovávat profesní tajemství platí pro všechny osoby, na které se vztahuje toto nařízení.

3.   Žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být prozrazeny jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, mohou regulační orgány, úřady nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

HLAVA II

POŽADAVKY NA PODMÍNKY A METODIKY TÝKAJÍCÍ SE PŘIDĚLOVÁNÍ KAPACITY A ŘÍZENÍ PŘETÍŽENÍ

KAPITOLA 1

Výpočet kapacity

Oddíl 1

Obecné požadavky

Článek 14

Časové rámce pro výpočet kapacity

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav vypočítávají kapacitu mezi zónami alespoň pro následující časové rámce:

(a)

denní, který slouží pro denní trh;

(b)

vnitrodenní, který slouží pro vnitrodenní trh.

2.   V případě časového rámce denního trhu se vypočítají individuální hodnoty kapacity mezi zónami pro každý obchodní interval denního trhu. V případě časového rámce vnitrodenního trhu se vypočítají individuální hodnoty kapacity mezi zónami pro každý zbývající obchodní interval vnitrodenního trhu.

3.   V případě časového rámce denního trhu musí výpočet kapacity vycházet z nejnovějších dostupných informací. Aktualizace informací pro časový rámec denního trhu nesmí začít dříve než v 15:00 hod. tržního času dva dny přede dnem dodávky.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity zajistí, aby v časovém rámci vnitrodenního trhu byla kapacita mezi zónami nově vypočítávána na základě nejnovějších dostupných informací. Četnost tohoto nového výpočtu závisí na hlediscích efektivity a provozní bezpečnosti.

Článek 15

Regiony pro výpočet kapacity

1.   Ve lhůtě tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují společně všichni provozovatelé přenosových soustav společný návrh na stanovení regionů pro výpočet kapacity. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Návrh uvedený v odstavci 1 vymezí hranice nabídkových zón přiřazené provozovatelům přenosových soustav, kteří jsou členy každého regionu pro výpočet kapacity. Návrh musí splňovat tyto požadavky:

(a)

musí zohlednit regiony uvedené v bodě 3.2 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009;

(b)

každá hranice nabídkové zóny, nebo případně dvě oddělené hranice nabídkových zón, přes které existuje propojení mezi dvěma nabídkovými zónami, se přiřadí jednomu regionu pro výpočet kapacity;

(c)

pro všechny regiony pro výpočet kapacity platí, že se jim přiřadí alespoň ti provozovatelé přenosových soustav, kteří mají v těchto regionech hranice nabídkových zón.

3.   Regiony pro výpočet kapacity, které uplatňují přístup založený na fyzikálních tocích, se spojí do jednoho regionu pro výpočet kapacity, jsou-li zároveň splněny všechny tyto podmínky:

(a)

jejich přenosové soustavy jsou vzájemně přímo propojeny;

(b)

jsou zapojeny do stejné oblasti jednotného propojení denních nebo vnitrodenních trhů;

(c)

je efektivnější je spojit, než je ponechat oddělené. K posouzení efektivity spojení si příslušné regulační orgány mohou od dotčených provozovatelů přenosových soustav vyžádat společnou analýzu nákladů a přínosů.

Oddíl 2

Společný model sítě

Článek 16

Metodika poskytování údajů o výrobě a zatížení

1.   Ve lhůtě deseti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav společně návrh jednotné metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení potřebných pro vytvoření společného modelu sítě; tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12. Návrh musí na základě cílů tohoto nařízení uvést důvody, proč jsou tyto informace vyžadovány.

2.   Návrh metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení stanoví, které výrobní bloky a kteří připojení odběratelé musí svým příslušným provozovatelům přenosových soustav poskytovat informace pro účely výpočtu kapacity.

3.   Návrh také stanoví informace, které musí výrobní bloky a připojení odběratelé provozovatelům přenosových soustav poskytovat. Mezi tyto informace patří alespoň:

(a)

informace o jejich technických charakteristikách;

(b)

informace o dostupnosti výrobních bloků a připojených odběratelů;

(c)

informace o plánovaném diagramu výkonu výrobních bloků;

(d)

relevantní dostupné informace o tom, jak budou výrobní bloky nasazeny.

4.   Metodika stanoví lhůty, ve kterých musí výrobní bloky a připojení odběratelé informace podle odstavce 3 poskytovat.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy využívá informace podle odstavce 3 a sdílí je s ostatními provozovateli přenosových soustav. Informace uvedené v odst. 3 písm. d) se použijí pouze pro účely výpočtu kapacity.

6.   Nejpozději dva měsíce poté, co všechny regulační orgány schválí metodiku poskytování údajů o výrobě a zatížení, síť ENTSO pro elektřinu zveřejní:

(a)

seznam subjektů, které jsou povinny poskytovat informace provozovatelům přenosových soustav;

(b)

seznam informací podle odstavce 3, které mají být poskytovány;

(c)

lhůty pro jejich poskytování.

Článek 17

Metodika společného modelu sítě

1.   Ve lhůtě deseti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav společně návrh metodiky společného modelu sítě. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Uvedená metodika musí umožnit vytvoření společného modelu sítě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:

(a)

vymezení scénářů podle článku 18;

(b)

vymezení individuálních modelů sítě podle článku 19;

(c)

popis postupu, kterým budou individuální modely sítě spojeny do společného modelu sítě.

Článek 18

Scénáře

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společné scénáře pro každý časový rámec pro výpočet kapacity uvedený v čl. 14 odst. 1 písm. a) a b). Tyto společné scénáře se použijí k popisu konkrétní předpovědi situace z hlediska výroby, zatížení a topologie sítě pro přenosovou soustavu ve společném modelu sítě.

2.   Pro každý obchodní interval se jak v denním, tak ve vnitrodenním časovém rámci pro výpočet kapacity vypracuje jeden scénář.

3.   Pro každý scénář všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společná pravidla pro určení salda v každé nabídkové zóně a toku na každém vedení stejnosměrného proudu. Tato společná pravidla musí vycházet z nejlepší předpovědi salda pro každou nabídkovou zónu a z nejlepší předpovědi toků na každém vedení stejnosměrného proudu pro každý scénář a musí zahrnovat celkovou bilanci mezi zatížením a výrobou pro přenosovou soustavu v Unii. V souladu s bodem 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009 nesmí při vymezování scénářů dojít k neoprávněné diskriminaci mezi výměnami uvnitř zón a výměnami mezi zónami.

Článek 19

Individuální model sítě

1.   Pro každou nabídkovou zónu a pro každý scénář

(a)

všichni provozovatelé přenosových soustav v dané nabídkové zóně společně předloží jeden individuální model sítě, který je v souladu s čl. 18 odst. 3, nebo

(b)

každý provozovatel přenosové soustavy v dané nabídkové zóně předloží individuální model sítě pro svou regulační oblast, včetně propojení, pokud součet sald v regulačních oblastech, včetně propojení, které nabídkovou zónu pokrývají, je v souladu s čl. 18 odst. 3.

2.   Každý individuální model sítě musí představovat nejlepší možnou předpověď podmínek přenosové soustavy pro každý scénář stanovený provozovatelem nebo provozovateli přenosových soustav v době vytvoření individuálního modelu sítě.

3.   Individuální modely sítě musí zahrnovat všechny síťové prvky přenosové soustavy, které jsou u dotčeného časového rámce používány v regionální analýze provozní bezpečnosti.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v nejvyšší možné míře harmonizují způsob, jakým jsou individuální modely sítě vytvářeny.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytne v individuálním modelu sítě veškeré nezbytné údaje umožňující analýzy toků činného a jalového výkonu a napětí v ustáleném stavu sítě.

6.   Pokud je to vhodné a pokud se tak všichni provozovatelé přenosových soustav v rámci regionu pro výpočet kapacity mezi sebou dohodnou, všichni provozovatelé přenosových soustav v uvedeném regionu pro výpočet kapacity si mezi sebou vyměňují údaje umožňující analýzy napětí a dynamické stability.

Oddíl 3

Metodiky výpočtu kapacity

Článek 20

Zavedení metodiky výpočtu kapacity založené na fyzikálních tocích

1.   V případě časového rámce denního a vnitrodenního trhu se ve společných metodikách výpočtu kapacity použije přístup založený na fyzikálních tocích, ledaže je splněn požadavek podle odstavce 7.

2.   Nejpozději deset měsíců po schválení návrhu na stanovení regionu pro výpočet kapacity podle čl. 15 odst. 1 předloží všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity návrh společné metodiky koordinovaného výpočtu kapacity v rámci daného regionu. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12. Návrh metodiky výpočtu kapacity v rámci regionů podle tohoto odstavce v regionech pro výpočet kapacity založených na „severozápadní Evropě“ a „střední východní Evropě“ ve smyslu bodu 3.2 písm. b) a d) přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009 a v regionech uvedených v odstavcích 3 a 4 musí být doplněn o společný rámec pro meziregionální koordinaci a slučitelnost metodik založených na fyzikálních tocích, který má být vypracován podle odstavce 5.

3.   Provozovatelé přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, do něhož patří Itálie ve smyslu bodu 3.2 písm. c) přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009, mohou – aniž je dotčena povinnost podle odstavce 1 – prodloužit lhůtu pro předložení návrhu společné metodiky koordinovaného výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích pro daný region podle odstavce 2 až do doby, kdy uplyne šest měsíců od zapojení Švýcarska do jednotného propojení denních trhů. Návrh nemusí zahrnovat hranice nabídkových zón uvnitř Itálie a mezi Itálií a Řeckem.

4.   Nejpozději šest měsíců poté, co se alespoň všechny smluvní strany Energetického společenství z jihovýchodní Evropy zapojí do jednotného propojení denních trhů, předloží provozovatelé přenosových soustav alespoň z Chorvatska, Rumunska, Bulharska a Řecka společně návrh na zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích u časového rámce denního a vnitrodenního trhu. Návrh stanoví lhůtu pro zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích v délce nejvýše dvou let od doby, kdy se do jednotného propojení denních trhů zapojí všechny smluvní strany Energetického společenství z jihovýchodní Evropy. Provozovatelé přenosových soustav z členských států, které hraničí s jinými regiony, se vybízejí, aby se zapojili do iniciativ na zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích s těmito regiony.

5.   V okamžiku, kdy nejméně dva sousedící regiony pro výpočet kapacity v téže synchronně propojené oblasti zavedou u časového rámce denního nebo vnitrodenního trhu metodiku výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích, považují se pro tento účel za jeden region a provozovatelé přenosových soustav z tohoto regionu předloží do šesti měsíců návrh na používání společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích u časového rámce denního nebo vnitrodenního trhu. Návrh stanoví lhůtu pro zavedení společné meziregionální metodiky výpočtu kapacity v délce nejvýše dvanácti měsíců od zavedení přístupu založeného na fyzikálních tocích v těchto regionech, pokud jde o metodiku pro časový rámec denního trhu, a osmnácti měsíců, pokud jde o metodiku pro časový rámec vnitrodenního trhu. Lhůty uvedené v tomto odstavci mohou být upraveny podle odstavce 6.

Metodika v oněch dvou regionech pro výpočet kapacity, které začaly pracovat na společné metodice výpočtu kapacity, může být zavedena ještě před tím, než se přikročí k vypracování společné metodiky výpočtu kapacity s jakýmkoli dalším regionem pro výpočet kapacity.

6.   Jsou-li dotčení provozovatelé přenosových soustav schopni prokázat, že používání společných metodik založených na fyzikálních tocích podle odstavců 4 a 5 by při stejné úrovni provozní bezpečnosti zatím nebylo efektivnější, mohou společně požádat příslušné regulační orgány o prodloužení lhůt.

7.   Provozovatelé přenosových soustav mohou společně požádat příslušné regulační orgány o používání přístupu založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě v regionech a na hranicích nabídkových zón, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4, jsou-li dotčení provozovatelé přenosových soustav schopni prokázat, že by používání metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích zatím nebylo ve srovnání s přístupem založeným na koordinované čisté přenosové kapacitě a při stejné úrovni provozní bezpečnosti v dotčeném regionu efektivnější.

8.   Aby se účastníci trhu mohli přizpůsobit změnám přístupu k výpočtu kapacity, provádějí dotčení provozovatelé přenosových soustav testování nového přístupu souběžně se stávajícím přístupem a na dobu nejméně šesti měsíců před realizací návrhu na změnu přístupu k výpočtu kapacity zapojí účastníky trhu.

9.   Provozovatelé přenosových soustav každého regionu pro výpočet kapacity, který uplatňuje přístup založený na fyzikálních tocích, vytvoří a dají k dispozici nástroj, který účastníkům trhu umožní zhodnotit interakci mezi kapacitami mezi zónami a výměnami mezi nabídkovými zónami.

Článek 21

Metodika výpočtu kapacity

1.   Návrh společné metodiky výpočtu kapacity pro region pro výpočet kapacity vytvořený podle čl. 20 odst. 2 musí u každého časového rámce pro výpočet kapacity obsahovat alespoň tyto položky:

(a)

metodiky pro výpočet vstupních údajů pro výpočet kapacity, které musí zahrnovat tyto parametry:

(i)

metodiku stanovení spolehlivostní rezervy podle článku 22;

(ii)

metodiky stanovení limitů provozní bezpečnosti, kontingencí, které mají význam pro výpočet kapacity, a omezení pro přidělování, která mohou být uplatněna, podle článku 23;

(iii)

metodiku stanovení klíčů pro rozložení výroby podle článku 24;

(iv)

metodiku stanovení nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, podle článku 25;

(b)

podrobný popis přístupu k výpočtu kapacity, který musí zahrnovat:

(i)

matematický popis použitého přístupu k výpočtu kapacity s různými vstupními údaji pro výpočet kapacity;

(ii)

pravidla k zamezení neoprávněné diskriminace mezi výměnami uvnitř zón a výměnami mezi zónami s cílem zajistit soulad s bodem 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009;

(iii)

pravidla pro případné zohlednění již dříve přidělené kapacity mezi zónami;

(iv)

pravidla pro úpravu toků výkonu na kritických prvcích sítě nebo kapacity mezi zónami v důsledku nápravných opatření podle článku 25;

(v)

u přístupu založeného na fyzikálních tocích: matematický popis výpočtu distribučních faktorů přenosu elektřiny a výpočtu disponibilních záloh na kritických prvcích sítě;

(vi)

u přístupu založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě: pravidla pro výpočet přeshraniční kapacity, včetně pravidel pro efektivní sdílení přenosové kapacity kritických prvků sítě mezi různými hranicemi nabídkových zón;

(vii)

pokud jsou toky výkonu na kritických prvcích sítě ovlivněny výměnami energie mezi zónami v různých regionech pro výpočet kapacity: pravidla pro sdílení přenosové kapacity kritických prvků sítě mezi různými regiony pro výpočet kapacity tak, aby byly uvedené toky přeneseny;

(c)

metodiku validace kapacity mezi zónami podle článku 26.

2.   V případě vnitrodenního časového rámce pro výpočet kapacity musí být v metodice výpočtu kapacity rovněž uvedena četnost, s jakou bude kapacita přehodnocována podle čl. 14 odst. 4, a důvody zvolené četnosti.

3.   Metodika výpočtu kapacity musí obsahovat záložní postup pro případ, že prvotní výpočet kapacity nevede k výsledkům.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity musí v co největší možné míře používat harmonizované vstupní údaje pro výpočet kapacity. Nejpozději k 31. prosinci 2020 musí všechny regiony používat harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity, která stanoví zejména harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity pro přístup založený na fyzikálních tocích a pro přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě. Harmonizace metodiky výpočtu kapacity podléhá posouzení efektivity, pokud jde o harmonizaci metodik založených na fyzikálních tocích a metodik založených na koordinované čisté přenosové kapacitě, které zajišťují stejnou úroveň provozní bezpečnosti. Všichni provozovatelé přenosových soustav předloží posouzení s návrhem přechodu na harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity všem regulačním orgánům ve lhůtě dvanácti měsíců od doby, kdy alespoň dva regiony pro výpočet kapacity zavedly společnou metodiku výpočtu kapacity podle čl. 20 odst. 5.

Článek 22

Metodika stanovení spolehlivostní rezervy

1.   Návrh společné metodiky výpočtu kapacity musí zahrnovat metodiku stanovení spolehlivostní rezervy. Metodika stanovení spolehlivostní rezervy sestává ze dvou kroků. V prvním kroku příslušní provozovatelé přenosových soustav odhadnou pravděpodobnostní rozdělení odchylek mezi očekávanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase. V druhém kroku se odvozením hodnoty z pravděpodobnostního rozdělení vypočte spolehlivostní rezerva.

2.   Uvedená metodika určí zásady výpočtu pravděpodobnostního rozdělení odchylek mezi předpokládanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase a stanoví neurčitosti, které mají být v tomto výpočtu vzaty v úvahu. Ke stanovení těchto neurčitostí se v metodice vezmou v úvahu zejména:

(a)

nezamýšlené odchylky fyzikálních toků elektřiny v rámci obchodního intervalu v důsledku úpravy toků elektřiny v rámci regulačních oblastí a mezi nimi za účelem udržování konstantního kmitočtu;

(b)

neurčitosti, které by u dotyčného obchodního intervalu mohly ovlivnit výpočet kapacity a mohly nastat mezi časovým rámcem pro výpočet kapacity a reálným časem.

3.   Provozovatelé přenosových soustav rovněž v uvedené metodice určí společné harmonizované zásady pro odvození spolehlivostní rezervy z pravděpodobnostního rozdělení.

4.   Na základě metodiky přijaté podle odstavce 1 stanoví provozovatelé přenosových soustav spolehlivostní rezervu, přičemž respektují limity provozní bezpečnosti a zohlední neurčitosti mezi časovým rámcem pro výpočet kapacity a reálným časem a nápravná opatření dostupná po výpočtu kapacity.

5.   U každého časového rámce pro výpočet kapacity dotčení provozovatelé přenosových soustav stanoví spolehlivostní rezervu pro kritické prvky sítě, pokud je používán přístup založený na fyzikálních tocích, a pro kapacitu mezi zónami, pokud je používán přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě.

Článek 23

Metodiky stanovení limitů provozní bezpečnosti, kontingencí a omezení pro přidělování

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy musí respektovat limity provozní bezpečnosti a kontingence používané v analýze provozní bezpečnosti.

2.   Nejsou-li při výpočtu kapacity použity stejné limity provozní bezpečnosti a kontingence jako v analýze provozní bezpečnosti, popíší provozovatelé přenosových soustav v návrhu společné metodiky výpočtu kapacity konkrétní metodu a kritéria, které použili pro stanovení limitů provozní bezpečnosti a kontingencí použitých k výpočtu kapacity.

3.   Uplatňují-li provozovatelé přenosových soustav omezení pro přidělování, lze je stanovit pouze pomocí:

(a)

omezení, která jsou nezbytná k udržení přenosové soustavy uvnitř limitů provozní bezpečnosti a která nelze efektivně převést na maximální toky na kritických prvcích sítě, nebo

(b)

omezení, jejichž účelem je zvýšit ekonomický přebytek v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů.

Článek 24

Metodika stanovení klíčů pro rozložení výroby

1.   Návrh společné metodiky výpočtu kapacity musí zahrnovat návrh metodiky stanovení společného klíče pro rozložení výroby pro každou nabídkovou zónu a každý scénář vypracovaný podle článku 18.

2.   Klíč pro rozložení výroby představuje nejlepší předpověď vztahu mezi změnou salda nabídkové zóny a specifickou změnou výroby nebo zatížení ve společném modelu sítě. V této předpovědi se zohlední především informace z metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení.

Článek 25

Metodika stanovení nápravných opatření pro účely výpočtu kapacity

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy v každém regionu pro výpočet kapacity individuálně vymezí dostupná nápravná opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, aby se naplnily cíle tohoto nařízení.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy v každém regionu pro výpočet kapacity koordinuje použití nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, a jejich skutečné uplatňování v provozu v reálném čase s ostatními provozovateli přenosových soustav v daném regionu.

3.   Aby bylo možné nápravná opatření zohledňovat při výpočtu kapacity, dohodnou se všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity na použití nápravných opatření, která vyžadují činnost více než jednoho provozovatele přenosové soustavy.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby při výpočtu kapacity byla zohledněna nápravná opatření, a to za podmínky, že dostupná nápravná opatření zbývající po výpočtu, spolu se spolehlivostní rezervou podle článku 22, postačují k zajištění provozní bezpečnosti.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy zohlední při výpočtu kapacity beznákladová nápravná opatření.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby nápravná opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, byla u všech časových rámců pro výpočet kapacity stejná, přičemž zohlední jejich technickou dostupnost pro každý časový rámec pro výpočet kapacity.

Článek 26

Metodika validace kapacity mezi zónami

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy validuje a má právo korigovat kapacitu mezi zónami relevantní pro hranice nabídkových zón daného provozovatele přenosové soustavy nebo pro jeho kritické prvky sítě, kterou předkládají subjekty pro výpočet koordinované kapacity podle článků 27 až 31.

2.   Pokud je používán přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě, zahrnou všichni provozovatelé přenosových soustav v daném regionu pro výpočet kapacity do metodiky výpočtu kapacity podle článku 21 pravidlo, podle kterého se korekce kapacity mezi zónami rozděluje mezi jednotlivé hranice nabídkových zón.

3.   Během validace kapacity mezi zónami podle odstavce 1 může každý provozovatel přenosové soustavy z důvodů provozní bezpečnosti kapacitu mezi zónami snížit.

4.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity provádí při výpočtu a validaci kapacity koordinaci se sousedními subjekty pro výpočet koordinované kapacity.

5.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity podává všem regulačním orgánům daného regionu pro výpočet kapacity každé tři měsíce zprávu o všech sníženích, která byla provedena při validaci kapacity mezi zónami podle odstavce 3. Tato zpráva musí obsahovat místo a objem každého snížení kapacity mezi zónami a důvody, které k nim vedly.

6.   Všechny regulační orgány daného regionu pro výpočet kapacity rozhodnou, zda celou zprávu podle odstavce 5 nebo její část zveřejní.

Oddíl 4

Výpočet kapacity

Článek 27

Obecná ustanovení

1.   Nejpozději šest měsíců po rozhodnutí o metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení podle článku 16 a o metodice společného modelu sítě podle článku 17 zorganizují všichni provozovatelé přenosových soustav spojení individuálních modelů sítě.

2.   Nejpozději čtyři měsíce po rozhodnutích o metodikách výpočtu kapacity podle článků 20 a 21 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně zřídí subjekty pro výpočet koordinované kapacity a stanoví pravidla jejich fungování.

3.   V rámci zprávy o výpočtu a přidělování kapacity vypracovávané v dvouletých intervalech podle článku 31 přezkoumají všichni provozovatelé přenosových soustav každého regionu pro výpočet kapacity každé dva roky kvalitu údajů předkládaných pro účely výpočtu kapacity.

4.   Na základě nejnovějších dostupných informací všichni provozovatelé přenosových soustav pravidelně a nejméně jednou ročně přezkoumají a zaktualizují:

(a)

limity provozní bezpečnosti, kontingence a omezení pro přidělování používané pro výpočet kapacity;

(b)

pravděpodobnostní rozdělení odchylek mezi předpokládanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase, používané pro výpočet spolehlivostních rezerv;

(c)

nápravná opatření zohledňovaná při výpočtu kapacity;

(d)

uplatňování metodik stanovení klíčů pro rozložení výroby, kritických prvků sítě a kontingencí podle článků 22 až 24.

Článek 28

Vytvoření společného modelu sítě

1.   Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity uvedený v čl. 14 odst. 1 poskytne každý výrobní blok nebo připojený odběratel, na které se vztahuje článek 16, provozovateli přenosové soustavy odpovědnému za příslušnou regulační oblast v určených lhůtách údaje stanovené v metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení.

2.   Každý výrobní blok nebo připojený odběratel, který poskytuje informace podle čl. 16 odst. 3, musí poskytnout co nejspolehlivější soubor odhadů.

3.   Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity vytvoří každý provozovatel přenosové soustavy individuální model sítě pro každý scénář podle článku 19, aby mohly být individuální modely sítě spojeny do modelu společného.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytne provozovatelům přenosových soustav odpovědným za spojení individuálních modelů sítě do společného modelu co nejspolehlivější soubor odhadů pro každý individuální model sítě.

5.   Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity se spojením vstupních údajů ode všech provozovatelů přenosových soustav, kteří provádějí výpočet kapacity, podle odstavce 3 tohoto článku vytvoří pro každý scénář podle článku 18 jeden společný model sítě za celou Unii.

Článek 29

Regionální výpočet kapacity mezi zónami

1.   Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity poskytne každý provozovatel přenosové soustavy subjektům pro výpočet koordinované kapacity a všem ostatním provozovatelům přenosových soustav v daném regionu pro výpočet kapacity tyto údaje: limity provozní bezpečnosti, klíče pro rozložení výroby, nápravná opatření, spolehlivostní rezervy, omezení pro přidělování a již dříve přidělenou kapacitu mezi zónami.

2.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity provede s použitím limitů provozní bezpečnosti analýzu provozní bezpečnosti, v níž využije společný model sítě vytvořený pro každý scénář podle čl. 28 odst. 5.

3.   Při výpočtu kapacity mezi zónami každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity:

(a)

použije klíče pro rozložení výroby, aby vypočítal vliv změn v saldech nabídkových zón a vliv toků na vedeních stejnosměrného proudu;

(b)

ignoruje kritické prvky sítě, které nejsou významně ovlivněny změnami v saldech nabídkových zón podle metodiky stanovené v článku 21, a

(c)

zajistí, aby všechny soubory sald nabídkových zón a toků na vedeních stejnosměrného proudu, které nepřekračují kapacitu mezi zónami, byly v souladu se spolehlivostními rezervami a limity provozní bezpečnosti podle čl. 21 odst. 1 písm. a) bodů i) a ii), a zohlední již dříve přidělenou kapacitu mezi zónami podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu iii).

4.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity optimalizuje kapacitu mezi zónami pomocí dostupných nápravných opatření zohledňovaných při výpočtu kapacity podle čl. 21 odst. 1 písm. a) bodu iv).

5.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity uplatňuje pravidla pro sdílení přenosové kapacity stanovená podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu vi).

6.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity respektuje matematický popis použitého přístupu k výpočtu kapacity vypracovaný podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu i).

7.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity, který uplatňuje přístup založený na fyzikálních tocích,

(a)

použije k výpočtu maximálních toků na kritických prvcích sítě údaje o limitech provozní bezpečnosti;

(b)

použije k výpočtu distribučních faktorů přenosu elektřiny společný model sítě, klíče pro rozložení výroby a kontingence;

(c)

použije k výpočtu toků vyplývajících z již dříve přidělené kapacity mezi zónami v daném regionu pro výpočet kapacity distribuční faktory přenosu elektřiny;

(d)

vypočítá toky na kritických prvcích sítě pro každý scénář (s ohledem na kontingence) a upraví je na základě předpokladu, že v rámci regionu pro výpočet kapacity nedochází k výměnám energie mezi zónami, přičemž použije pravidla k zamezení neoprávněné diskriminace mezi výměnami energie uvnitř zón a výměnami energie mezi zónami stanovená podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu ii);

(e)

vypočítá, s ohledem na kontingence, disponibilní zálohy na kritických prvcích sítě, které odpovídají maximálním tokům sníženým o upravené toky podle písmene d), o spolehlivostní rezervy a o toky vyplývající z již dříve přidělené kapacity mezi zónami;

(f)

pomocí dostupných nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity podle článku 25, upraví disponibilní zálohy na kritických prvcích sítě nebo distribuční faktory přenosu elektřiny.

8.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity, který uplatňuje přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě,

(a)

použije společný model sítě, klíče pro rozložení výroby a kontingence k výpočtu maximální výměny energie na hranicích nabídkových zón, která odpovídá maximální vypočtené výměně mezi dvěma nabídkovými zónami na obou stranách hranice nabídkových zón, přičemž respektuje limity provozní bezpečnosti;

(b)

upraví maximální výměnu energie pomocí nápravných opatření zohledňovaných při výpočtu kapacity podle článku 25;

(c)

upraví maximální výměnu energie za použití pravidel k zamezení neoprávněné diskriminace mezi výměnami uvnitř zón a výměnami mezi zónami podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu ii);

(d)

použije pravidla, stanovená podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu vi), pro efektivní sdílení přenosové kapacity kritických prvků sítě mezi různými hranicemi nabídkových zón;

(e)

vypočítá kapacitu mezi zónami, která odpovídá maximální výměně energie upravené o spolehlivostní rezervu a již dříve přidělenou kapacitu mezi zónami.

9.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity spolupracuje se sousedními subjekty pro výpočet koordinované kapacity. Sousední provozovatelé přenosových soustav tuto spolupráci zajišťují tím, že si – pro účely výpočtu a validace kapacity – s příslušnými regionálními subjekty pro výpočet koordinované kapacity vzájemně vyměňují a potvrzují informace o vzájemné závislosti. Informace o vzájemné závislosti poskytnou sousední provozovatelé přenosových soustav subjektům pro výpočet koordinované kapacity před výpočtem kapacity. Do zprávy sestavované v dvouletých intervalech podle článku 31 se případně zahrne posouzení přesnosti těchto informací a posouzení opatření směřujících k nápravě.

10.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity stanoví:

(a)

parametry založené na toku pro každou nabídkovou zónu v daném regionu pro výpočet kapacity, uplatňuje-li přístup založený na fyzikálních tocích, nebo

(b)

hodnoty kapacity mezi zónami pro každou hranici nabídkové zóny v daném regionu pro výpočet kapacity, uplatňuje-li přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě.

11.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity předloží kapacitu mezi zónami každému provozovateli přenosové soustavy ve svém regionu pro výpočet kapacity k validaci podle čl. 21 odst. 1 písm. c).

Článek 30

Validace a sdělování kapacity mezi zónami

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy validuje podle článku 26 výsledky regionálního výpočtu kapacity, pokud jde o jeho hranice nabídkových zón nebo kritické prvky sítě.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy zašle svou validaci kapacity a omezení pro přidělování příslušným subjektům pro výpočet koordinované kapacity a ostatním provozovatelům přenosových soustav příslušných regionů pro výpočet kapacity.

3.   Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity sdělí pro účely přidělování kapacity podle článků 46 a 58 validované kapacity mezi zónami a omezení pro přidělování.

Oddíl 5

Zpráva o výpočtu a přidělování kapacity sestavovaná v dvouletých intervalech

Článek 31

Zpráva o výpočtu a přidělování kapacity sestavovaná v dvouletých intervalech

1.   Ve lhůtě dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje síť ENTSO pro elektřinu zprávu o výpočtu a přidělování kapacity a předloží ji agentuře.

2.   Pokud o to agentura požádá, vypracuje síť ENTSO pro elektřinu zprávu o výpočtu a přidělování kapacity každý druhý následující rok a předloží ji agentuře.

3.   Pro každou nabídkovou zónu, hranici nabídkové zóny a každý region pro výpočet kapacity musí tato zpráva obsahovat alespoň:

(a)

použitý přístup k výpočtu kapacity;

(b)

statistické ukazatele týkající se spolehlivostních rezerv;

(c)

statistické ukazatele kapacity mezi zónami včetně případných omezení pro přidělování pro každý časový rámec pro výpočet kapacity;

(d)

ukazatele kvality informací používaných k výpočtu kapacity;

(e)

případné návrhy opatření ke zlepšení výpočtu kapacity;

(f)

v případě regionů, v nichž se používá přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě: analýzu skutečnosti, zda jsou ještě stále splněny podmínky stanovené v čl. 20 odst. 7;

(g)

ukazatele pro posouzení a dlouhodobější sledování efektivity jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, včetně případného spojení regionů pro výpočet kapacity podle čl. 15 odst. 3;

(h)

doporučení týkající se dalšího rozvoje jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, včetně další harmonizace metodik, postupů a ujednání v oblasti správy.

4.   Po konzultaci s agenturou se všichni provozovatelé přenosových soustav společně dohodnou na statistických ukazatelích a ukazatelích kvality používaných pro účely zprávy. Agentura si může před tím, než se provozovatelé přenosových soustav dohodnou, nebo v průběhu používání těchto ukazatelů vyžádat jejich změnu.

5.   Agentura rozhodne, zda se zpráva celá nebo zčásti zveřejní.

KAPITOLA 2

Konfigurace nabídkových zón

Článek 32

Přezkum stávajících konfigurací nabídkových zón

1.   Přezkum stávající konfigurace nabídkových zón mohou iniciovat:

(a)

agentura podle čl. 34 odst. 7;

(b)

několik regulačních orgánů na základě doporučení agentury podle článku 34;

(c)

provozovatelé přenosových soustav daného regionu pro výpočet kapacity spolu se všemi dotčenými provozovateli přenosových soustav, jejichž regulační oblasti, včetně propojovacích vedení, se nacházejí uvnitř geografické oblasti podle odst. 2 písm. a), ve které má být konfigurace nabídkových zón posouzena;

(d)

jeden regulační orgán nebo jeden provozovatel přenosové soustavy se souhlasem svého příslušného regulačního orgánu, pokud jde o nabídkové zóny nacházející se v regulační oblasti tohoto provozovatele, má-li konfigurace nabídkových zón zanedbatelný vliv na regulační oblasti sousedních provozovatelů přenosových soustav, včetně propojovacích vedení, a je-li přezkum konfigurace nabídkových zón nezbytný ke zlepšení efektivity nebo k zachování provozní bezpečnosti;

(e)

členské státy v daném regionu pro výpočet kapacity.

2.   Je-li přezkum iniciován podle odst. 1 písm. a), b), c) nebo e), uvede subjekt, jenž jej inicioval, tyto údaje:

(a)

geografickou oblast, ve kterých má být konfigurace nabídkových zón posouzena, a sousední geografické oblasti, u nichž je nutné zohlednit vlivy;

(b)

zúčastněné provozovatele přenosových soustav;

(c)

zúčastněné regulační orgány.

3.   Je-li přezkum iniciován podle odst. 1 písm. d), platí tyto podmínky:

(a)

geografická oblast, ve které se konfigurace nabídkových zón posuzuje, musí být omezena na regulační oblast příslušného provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení;

(b)

provozovatel přenosové soustavy příslušné regulační oblasti musí být jediným provozovatelem přenosové soustavy, který se přezkumu účastní;

(c)

příslušný regulační orgán musí být jediným regulačním orgánem, který se přezkumu účastní;

(d)

příslušný provozovatel přenosové soustavy a regulační orgán musí o iniciování přezkumu ve vzájemně dohodnutém předstihu uvědomit sousední provozovatele přenosových soustav a regulační orgány a informovat je o jeho důvodech a

(e)

musí být stanoveny podmínky přezkumu a zveřejněny jeho výsledky a návrh určený příslušným regulačním orgánům.

4.   Proces přezkumu sestává ze dvou kroků.

(a)

V prvním kroku provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu konfigurace nabídkových zón vypracují metodiku a předpoklady, které budou v procesu přezkumu použity, a navrhnou k posouzení alternativní konfigurace nabídkových zón.

Návrh metodiky a předpokladů a alternativní konfigurace nabídkových zón se předloží zúčastněným regulačním orgánům; tyto orgány si mohou během tří měsíců vyžádat koordinované změny.

(b)

Ve druhém kroku provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu konfigurace nabídkových zón:

(i)

pomocí kritérií stanovených v článku 33 posoudí a porovnají stávající a každou alternativní konfiguraci nabídkových zón;

(ii)

uspořádají konzultaci podle článku 12 a workshop o návrzích alternativních konfigurací nabídkových zón ve srovnání se stávající konfigurací nabídkových zón, včetně harmonogramů zavádění, ledaže má konfigurace nabídkových zón zanedbatelný vliv na regulační oblasti sousedních provozovatelů přenosových soustav;

(iii)

předloží zúčastněným členským státům a zúčastněným regulačním orgánům do patnácti měsíců od rozhodnutí iniciovat přezkum společný návrh na zachování nebo změnu konfigurace nabídkových zón.

(c)

Po obdržení společného návrhu na zachování nebo změnu konfigurace nabídkových zón podle bodu iii) výše musí zúčastněné členské státy nebo regulační orgány, pokud tak členské státy stanoví, dosáhnout o tomto návrhu ve lhůtě šesti měsíců dohody.

5.   Na žádost provozovatelů přenosových soustav poskytnou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou nebo účastníci trhu provozovatelům přenosových soustav, kteří se účastní přezkumu nabídkové zóny, informace, jež jim umožní posoudit konfigurace nabídkových zón. Tyto informace vzájemně sdílí pouze zúčastnění provozovatelé přenosových soustav, a to výhradně pro účely posouzení konfigurací nabídkových zón.

6.   Iniciativu zaměřenou na přezkum konfigurace nabídkových zón a její výsledky zveřejní síť ENTSO pro elektřinu, nebo zúčastněný provozovatel přenosové soustavy, jestliže byl přezkum iniciován podle odst. 1 písm. d).

Článek 33

Kritéria pro přezkum konfigurace nabídkových zón

1.   Je-li prováděn přezkum konfigurace nabídkových zón podle článku 32, zohlední se alespoň tato kritéria:

(a)

pokud jde o bezpečnost sítě:

(i)

schopnost konfigurací nabídkových zón zajistit provozní bezpečnost a bezpečnost dodávek;

(ii)

stupeň neurčitosti ve výpočtu kapacity mezi zónami;

(b)

pokud jde o celkovou efektivitu trhu:

(i)

případné zvýšení nebo snížení ekonomické efektivity v důsledku změny;

(ii)

efektivita trhu, včetně přinejmenším nákladů na zaručení závaznosti kapacity, likvidity trhu, koncentrace trhu a tržní síly, usnadnění účinné hospodářské soutěže, cenových signálů pro budování infrastruktury a přesnosti a spolehlivosti cenových signálů;

(iii)

transakční náklady a náklady na přechod, včetně nákladů na změnu stávajících smluvních závazků, které vznikly účastníkům trhu, nominovaným organizátorům trhu s elektřinou a provozovatelům přenosových soustav;

(iv)

náklady na budování nové infrastruktury, která by mohla uvolnit stávající přetížení;

(v)

potřeba zajistit, aby bylo možné dosáhnout výsledku trhu, aniž by bylo nutné ve velké míře uplatňovat ekonomicky neefektivní nápravná opatření;

(vi)

případné negativní dopady interních transakcí na ostatní nabídkové zóny, aby se zajistil soulad s bodem 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009;

(vii)

dopad na fungování a efektivitu mechanismů pro zajištění vyrovnané výkonové bilance a postupů zúčtování odchylek;

(c)

pokud jde o stabilitu a robustnost nabídkových zón:

(i)

potřeba, aby nabídkové zóny byly v čase dostatečně stabilní a robustní;

(ii)

potřeba, aby nabídkové zóny byly pro všechny časové rámce pro výpočet kapacity konzistentní;

(iii)

potřeba, aby každý výrobní blok a připojený odběratel náležel v případě každého obchodního intervalu pouze do jedné nabídkové zóny;

(iv)

místa a četnost přetížení, jestliže má strukturální přetížení vliv na vymezení nabídkových zón, přičemž se zohlední případné budoucí investice, které by mohly stávající přetížení uvolnit.

2.   Přezkum nabídkových zón podle článku 32 musí zahrnovat scénáře, které zohledňují pravděpodobný rozvoj nejrůznější infrastruktury v období deseti let počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém bylo rozhodnutí iniciovat přezkum přijato.

Článek 34

Pravidelné zprávy sítě ENTSO pro elektřinu a agentury o stávající konfiguraci nabídkových zón

1.   Agentura posoudí každé tři roky efektivitu stávající konfigurace nabídkových zón.

Agentura:

(a)

požádá síť ENTSO pro elektřinu, aby vypracovala technickou zprávu o stávající konfiguraci nabídkových zón, a

(b)

vypracuje zprávu o stavu trhu, ve které zhodnotí vliv stávající konfigurace nabídkových zón na efektivitu trhu.

2.   Technická zpráva podle odst. 1 druhého pododstavce písm. a) obsahuje alespoň:

(a)

seznam strukturálních přetížení a dalších velkých fyzických přetížení, včetně míst a četnosti;

(b)

analýzu očekávaného vývoje nebo eliminace fyzického přetížení v důsledku investic do sítí nebo významných změn ve struktuře výroby nebo spotřeby;

(c)

analýzu případného podílu toků výkonu, které nejsou výsledkem mechanismu přidělování kapacity, pro každý region pro výpočet kapacity;

(d)

příjmy z přetížení a náklady na zajištění závaznosti;

(e)

scénář na období deseti let.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytne včas údaje a analýzu, aby bylo možné technickou zprávu o stávající konfiguraci nabídkových zón vypracovat.

4.   Síť ENTSO pro elektřinu dodá technickou zprávu o stávající konfiguraci nabídkových zón agentuře nejpozději devět měsíců poté, co o to agentura požádá.

5.   Technická zpráva o stávající konfiguraci nabídkových zón se vztahuje na poslední tři celé kalendářní roky, které předcházejí žádosti agentury.

6.   Aniž jsou dotčeny povinnosti související se zachováním důvěrnosti stanovené v článku 13, síť ENTSO pro elektřinu technickou zprávu zpřístupní veřejnosti.

7.   Jestliže technická zpráva nebo zpráva o stavu trhu poukáží na neefektivnost stávající konfigurace nabídkových zón, může agentura požádat podle čl. 32 odst. 1 provozovatele přenosových soustav, aby iniciovali přezkum stávající konfigurace nabídkových zón.

KAPITOLA 3

Redispečink a protiobchody

Článek 35

Koordinovaný redispečink a koordinované protiobchody

1.   Do šestnácti měsíců poté, co regulační orgány schválí regiony pro výpočet kapacity podle článku 15, vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity návrh společné metodiky koordinovaného redispečinku a protiobchodů. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Metodika koordinovaného redispečinku a protiobchodů musí zahrnovat opatření s přeshraničním významem a musí všem provozovatelům přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity umožnit účinné uvolnění fyzického přetížení bez ohledu na to, zda jsou příčiny fyzického přetížení především mimo jejich regulační oblast. Metodika musí zohlednit skutečnost, že její uplatňování může významně ovlivnit toky mimo regulační oblast daného provozovatele přenosové soustavy.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy může provést redispečink všech dostupných výrobních bloků a připojených odběratelů v souladu s příslušnými mechanismy a dohodami použitelnými na jeho regulační oblast, včetně propojovacích vedení.

Do 26 měsíců poté, co regulační orgány schválí regiony pro výpočet kapacity, vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity zprávu, ve které posoudí postupnou koordinaci a harmonizaci těchto mechanismů a dohod a která bude obsahovat návrhy; zpráva podléhá konzultaci podle článku 12. Zprávu předloží k posouzení příslušným regulačním orgánům. Návrhy obsažené ve zprávě musí zabránit tomu, aby tyto mechanismy a dohody narušovaly trh.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy se zdrží jednostranných nebo nekoordinovaných opatření v oblasti redispečinku a protiobchodů s přeshraničním významem. Každý provozovatel přenosové soustavy koordinuje použití zdrojů pro redispečink a protiobchody s ohledem na jejich vliv na provozní bezpečnost a ekonomickou efektivitu.

5.   Příslušné výrobní bloky a připojení odběratelé sdělí provozovatelům přenosových soustav ceny redispečinku a protiobchodů před tím, než jsou zdroje pro redispečink a protiobchody závazně přislíbeny.

Ceny za redispečink a protiobchody se stanovují na základě:

(a)

cen na příslušných trzích s elektřinou pro daný časový rámec nebo

(b)

nákladů na zdroje pro redispečink a protiobchody vypočtených transparentně na základě vynaložených nákladů.

6.   Výrobní bloky a připojení odběratelé poskytnou příslušným provozovatelům přenosových soustav předem veškeré informace potřebné pro výpočet nákladů na redispečink a protiobchody. Tyto informace vzájemně sdílí příslušní provozovatelé přenosových soustav pouze pro účely redispečinku a protiobchodů.

KAPITOLA 4

Vypracování algoritmu

Článek 36

Obecná ustanovení

1.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vypracují, spravují a provozují tyto algoritmy:

(a)

algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů;

(b)

algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování.

2.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zajistí, aby oba algoritmy splňovaly požadavky stanovené v článcích 39 a 52.

3.   Ve lhůtě osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ve spolupráci s provozovateli přenosových soustav návrh metodiky náhradních postupů, aby splnili povinnosti stanovené v článcích 39 a 52. Návrh metodiky se předloží ke konzultaci podle článku 12.

4.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou použijí k efektivnímu naplňování cílů tohoto nařízení pokud možno již dohodnutá řešení.

Článek 37

Vypracování algoritmu

1.   Ve lhůtě osmi měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost

(a)

všichni provozovatelé přenosových soustav společně poskytnou všem nominovaným organizátorům trhu s elektřinou návrh společného souboru požadavků na efektivní přidělování kapacity, aby bylo možné vypracovat algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování. V rámci těchto požadavků se stanoví funkce a výkonnost, včetně lhůt pro dodání výsledků jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů a podrobností o kapacitě mezi zónami a omezeních pro přidělování, které je nutno respektovat;

(b)

všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně navrhnou společný soubor požadavků na efektivní párování, aby bylo možné vypracovat algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování.

2.   Nejpozději tři měsíce poté, co provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předloží návrhy společného souboru požadavků podle odstavce 1, vypracují všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podle těchto požadavků návrh algoritmu. V rámci tohoto návrhu se uvede lhůta, v níž musí nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří mají plnit funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle čl. 7 odst. 1 písm. b), postoupit obdržené pokyny.

3.   Návrh uvedený v odstavci 2 se předloží všem provozovatelům přenosových soustav. Vyžádá-li si vypracování návrhu delší čas, spolupracují všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou za podpory všech provozovatelů přenosových soustav po dobu nejvýše dvou měsíců, aby zajistili soulad návrhu s odstavci 1 a 2.

4.   Návrhy uvedené v odstavcích 1 a 2 se předloží ke konzultaci podle článku 12.

5.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předloží návrh vypracovaný podle odstavců 2 a 3 ke schválení regulačním orgánům ve lhůtě osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

6.   Nejpozději dva roky po schválení návrhu podle odstavce 5 všichni provozovatelé přenosových soustav a všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou přezkoumají fungování algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování a podají o tom agentuře zprávu. Na žádost agentury se tento přezkum poté zopakuje každý druhý rok.

KAPITOLA 5

Jednotné propojení denních trhů

Oddíl 1

Algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů

Článek 38

Cíle algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů

1.   Pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů jsou určovány výsledky uvedené v čl. 39 odst. 2, a to způsobem, který:

(a)

se snaží maximalizovat ekonomický přebytek v jednotném propojení denních trhů, který je dosažen v cenově propojeném regionu za následující obchodní den;

(b)

používá zásadu stanovování marginálních cen, podle níž musí všechny akceptované nabídky znít na tutéž cenu pro danou nabídkovou zónu a daný obchodní interval;

(c)

napomáhá efektivní cenotvorbě;

(d)

respektuje kapacitu mezi zónami a omezení pro přidělování;

(e)

lze opakovat a škálovat.

2.   Algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů musí být vyvinut takovým způsobem, aby bylo možno jej použít na větší či menší počet nabídkových zón.

Článek 39

Vstupy a výsledky algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů

1.   K určení výsledků pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů slouží tyto údaje:

(a)

omezení pro přidělování stanovená podle čl. 23 odst. 3;

(b)

výsledky výpočtu kapacity mezi zónami validované podle článku 30;

(c)

pokyny podané v souladu s článkem 40.

2.   Pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů musí být zjišťovány alespoň níže uvedené výsledky, a to současně a za každý obchodní interval:

(a)

jednotná zúčtovací cena za jednotlivé nabídkové zóny a obchodní intervaly uvedená v EUR/MWh;

(b)

jedno saldo za jednotlivé nabídkové zóny a obchodní intervaly;

(c)

údaje, z nichž lze určit stav plnění pokynů.

3.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby výsledky určené pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů byly přesné a efektivní.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav jsou povinni ověřovat, zda výsledky určované pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů zohledňují kapacitu mezi zónami a omezení pro přidělování.

Článek 40

Zahrnuté produkty

1.   Nejpozději osmnáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společný návrh produktů, jež přicházejí v úvahu pro jednotné propojení denních trhů. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby pokyny, jež z těchto produktů vycházejí a jsou zadávány ke zpracování do algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů, byly vyjádřeny v eurech a uváděly určitý tržní čas.

2.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů dokázal zpracovat pokyny, jež z těchto produktů vycházejí a vztahují se k jednomu i více obchodním intervalům.

3.   Ve lhůtě dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost a dále každý následující druhý rok jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou povinni provést v souladu s článkem 12 konzultace:

(a)

s účastníky trhu s cílem zajistit, aby dostupné produkty odpovídaly potřebám těchto účastníků;

(b)

se všemi provozovateli přenosových soustav s cílem zajistit, aby produkty řádně zohledňovaly požadavky provozní bezpečnosti;

(c)

se všemi regulačními orgány s cílem zajistit, aby dostupné produkty byly v souladu s cíli tohoto nařízení.

4.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni na základě výsledků konzultací podle odstavce 3 v případě potřeby produkty změnit.

Článek 41

Maximální a minimální ceny

1.   Ve lhůtě osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ve spolupráci s příslušnými provozovateli přenosových soustav povinni vypracovat návrh harmonizovaných maximálních a minimálních zúčtovacích cen, jež se použijí ve všech nabídkových zónách, které se jednotného propojení denních trhů účastní. Návrh musí zohledňovat odhad hodnoty nedodané elektřiny (Value of Lost Load, VoLL).

Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předloží tento návrh ke schválení regulačním orgánům.

Pokud členský stát stanoví, že pravomoc schválit maximální a minimální zúčtovací ceny má na vnitrostátní úrovni jiný orgán než národní regulační orgán, je regulační orgán povinen uvedený návrh s tímto příslušným orgánem konzultovat z hlediska dopadu na vnitrostátní trhy.

Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou poté, co obdrží rozhodnutí všech regulačních orgánů o schválení návrhu, povinni o tomto rozhodnutí bez zbytečného prodlení vyrozumět dotčené provozovatele přenosových soustav.

Článek 42

Stanovení ceny za denní kapacitu mezi zónami

1.   Cena za denní kapacitu mezi zónami musí odrážet tržní přetížení a musí být stanovena ve výši rozdílu mezi odpovídajícími denními zúčtovacími cenami příslušných nabídkových zón.

2.   S výjimkou ceny podle odstavce 1 není denní kapacita mezi zónami předmětem žádných dalších poplatků, např. poplatků za odchylky či příplatků.

Článek 43

Metodika výpočtu plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení denních trhů

1.   Ve lhůtě šestnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou provozovatelé přenosových soustav, kteří zamýšlejí provádět výpočet plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení denních trhů, povinni vypracovat návrh společné metodiky, podle níž bude výpočet prováděn. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Tato metodika musí popisovat postup výpočtu, uvádět údaje, jež musí příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládat subjektu pro výpočet plánované výměny ustavenému podle čl. 8 odst. 2 písm. g), a uvádět lhůtu pro jejich předložení. Lhůta pro předložení těchto údajů končí nejpozději v 15:30 hod. tržního času předchozího dne.

3.   Výpočet musí vycházet ze sald za jednotlivé obchodní intervaly.

4.   Nejpozději dva roky poté, co návrh podle odstavce 1 schválí regulační orgány dotčeného regionu, jsou provozovatelé přenosových soustav, kteří provádějí plánované výměny, povinni tuto metodiku přezkoumat. Poté je metodika na žádost příslušných regulačních orgánů podrobována přezkumu každé dva roky.

Článek 44

Zavedení záložních postupů

Ve lhůtě šestnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou jednotliví provozovatelé přenosových soustav v součinnosti se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity povinni vypracovat návrh na spolehlivé záložní postupy, jež lze uplatnit v krátké lhůtě a jež zajistí efektivní, transparentní a nediskriminační přidělování kapacity v případě, že postupem jednotného propojení denních trhů nelze dospět k výsledkům.

Návrh na zavedení záložních postupů se předloží ke konzultaci podle článku 12.

Článek 45

Opatření při určení více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou na nabídkovou zónu a opatření ohledně propojovacích vedení, jež nejsou provozována certifikovanými provozovateli přenosových soustav

1.   Provozovatelé přenosových soustav v nabídkových zónách, v nichž je určen či nabízí služby obchodování více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou nebo v nichž se nachází propojovací vedení, která nejsou provozována provozovateli přenosových soustav certifikovanými dle článku 3 nařízení č. 714/2009, jsou povinni vypracovat návrh na přidělování kapacity mezi zónami a další opatření potřebná pro tyto nabídkové zóny, s tím, že tak učiní ve spolupráci s dotčenými provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli propojovacích vedení, kteří nejsou certifikováni jako provozovatelé přenosových soustav, za účelem zajistit, aby příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a uvedená propojovací vedení předložili potřebné údaje a zajistili financování těchto opatření. Tato opatření musí umožňovat, aby se do jejich provádění zapojili i další provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou.

2.   Návrh musí být předložen ke schválení příslušným národním regulačním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy je v nabídkové zóně určen více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou nebo kdy je mu v této zóně povoleno nabízet služby obchodování, anebo v případě, že nové propojovací vedení není provozováno certifikovaným provozovatelem přenosové soustavy. V případě stávajících propojovacích vedení, která nejsou provozována certifikovanými provozovateli přenosových soustav, musí být návrh předložen ve lhůtě čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Oddíl 2

Postup jednotného propojení denních trhů

Článek 46

Dodávání vstupních údajů

1.   Jednotlivé subjekty pro výpočet koordinované kapacity jsou povinny zajistit, aby příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou byly dodávány údaje o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování včas, tak aby byly tyto údaje zveřejňovány pro potřeby trhu nejpozději v 11:00 hod. tržního času předchozího dne.

2.   Není-li určitý subjekt pro výpočet koordinované kapacity schopen údaje o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování dodat jednu hodinu před uzávěrkou obchodování na denním trhu, je povinen vyrozumět příslušné nominované organizátory trhu s elektřinou. Tito nominovaní organizátoři trhu neprodleně zveřejní oznámení pro účastníky trhu.

V takovém případě dodá subjekt pro výpočet koordinované kapacity údaje o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování nejpozději 30 minut před uzávěrkou obchodování na denním trhu.

Článek 47

Zajišťování jednotného propojení denních trhů

1.   Začátek obchodování na denním trhu je nejpozději v 11:00 hod. tržního času předchozího dne.

2.   Uzávěrka obchodování na denním trhu v jednotlivých nabídkových zónách je v poledne tržního času předchozího dne. Provozovatelé přenosových soustav či nominovaní organizátoři trhu s elektřinou v regionu, který je vymezen na základě regionu střední východní Evropy, anebo v jeho sousedních zemích jsou oprávněni stanovit odlišnou uzávěrku obchodování do doby, než se tento region zapojí do jednotného propojení denních trhů.

3.   Účastníci trhu jsou povinni příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou zadat všechny pokyny před uzávěrkou obchodování na denním trhu v souladu s články 39 a 40.

4.   Pokyny obdržené podle odstavce 3 postupují jednotliví nominovaní organizátoři trhu s elektřinou pro účely výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle čl. 7 odst. 2 nejpozději v termínu, jejž určí všichni tito nominovaní organizátoři trhu v návrhu jednotného algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů podle čl. 37 odst. 5.

5.   Pokyny spárované v rámci jednotného propojení denních trhů jsou považovány za závazné.

6.   Při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů je nutno zajistit anonymitu zadaných pokynů.

Článek 48

Předkládání výsledků

1.   Nejpozději v termínu, jejž určí všichni provozovatelé přenosových soustav v požadavcích podle čl. 37 odst. 1 písm. a), jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří vykonávají funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, povinni předkládat výsledky jednotného propojení denních trhů:

(a)

všem provozovatelům přenosových soustav, všem subjektům pro výpočet koordinované kapacity a všem nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, jedná-li se o výsledky podle čl. 39 odst. 2 písm. a) a b);

(b)

všem nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, jedná-li se o výsledky podle čl. 39 odst. 2 písm. c).

2.   Jednotliví provozovatelé přenosových soustav ověřují, zda výsledky podle čl. 39 odst. 2 písm. b) vypočtené pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů zohledňují omezení pro přidělování a validovanou kapacitu mezi zónami.

3.   Jednotliví nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ověřují, zda výsledky podle čl. 39 odst. 2 písm. c) vypočtené pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů zohledňují zadané pokyny.

4.   Jednotliví nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vyrozumívají účastníky trhu bez zbytečného prodlení o stavu plnění jejich pokynů.

Článek 49

Výpočet plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení denních trhů

1.   Jednotlivé subjekty pro výpočet plánované výměny provádějí v souladu s metodikou vypracovanou podle článku 43 výpočet plánovaných výměn mezi nabídkovými zónami za jednotlivé obchodní intervaly.

2.   Jednotlivé subjekty pro výpočet plánované výměny oznamují sjednané plánované výměny příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, centrálním protistranám, převodním zprostředkovatelům a provozovatelům přenosových soustav.

Článek 50

Zahájení záložních postupů

1.   Není-li žádný z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, kteří vykonávají funkce subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů, s to předložit žádné či některé z výsledků, jež jsou zjišťovány pomocí algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů, ve lhůtě podle čl. 37 odst. 1 písm. a), uplatní se záložní postupy zavedené podle článku 44.

2.   Hrozí-li riziko, že žádný z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, kteří vykonávají funkce subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů, nebude s to předložit žádné či některé z uvedených výsledků ve stanoveném termínu, jsou všichni tito nominovaní organizátoři trhu povinni v okamžiku, kdy je riziko zjištěno, vyrozumět všechny provozovatele přenosových soustav. Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří vykonávají funkce subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů, neprodleně zveřejní oznámení účastníkům trhu o možnosti, že budou uplatněny záložní postupy.

KAPITOLA 6

Jednotné propojení vnitrodenních trhů

Oddíl 1

Cíle, podmínky a výsledky jednotného propojení vnitrodenních trhů

Článek 51

Cíle algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování

1.   Pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování jsou v době od začátku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami až do uzávěrky přidělování této kapacity vybírány pokyny ke spárování, a to způsobem, který:

(a)

usiluje o maximalizaci ekonomického přebytku v jednotném propojení vnitrodenních trhů docíleného za obchod v časovém rámci vnitrodenního trhu tím, že přiděluje kapacitu pokynům, jejichž spárování je proveditelné s ohledem na cenu a dobu jejich zadání;

(b)

respektuje údaje o omezení pro přidělování dodané podle čl. 58 odst. 1;

(c)

respektuje údaje o kapacitě mezi zónami dodané podle čl. 58 odst. 1;

(d)

respektuje požadavky na předkládání výsledků podle článku 60;

(e)

lze opakovat a škálovat.

2.   Algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování musí zjišťovat výsledky podle článku 52 a být uzpůsoben parametrům a funkcím produktů podle článku 53.

Článek 52

Výsledky algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování

1.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů povinni zajistit, aby byly pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování určovány alespoň tyto výsledky:

(a)

stav plnění pokynů a ceny za obchod;

(b)

jedno saldo za každou nabídkovou zónu a každý obchodní interval na vnitrodenním trhu.

2.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby výsledky určované pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování byly přesné a efektivní.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav jsou povinni ověřovat, zda výsledky zjišťované pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování zohledňují kapacitu mezi zónami a omezení pro přidělování podle čl. 58 odst. 2.

Článek 53

Zahrnuté produkty

1.   Nejpozději osmnáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společný návrh produktů, jež přicházejí v úvahu pro jednotné propojení vnitrodenních trhů. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby všechny pokyny, jež z těchto produktů vycházejí a jsou postupovány pro účely výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle článku 7, byly vyjádřeny v eurech a uváděly tržní čas a obchodní interval.

2.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni společně zajistit, aby pokyny, jež z těchto produktů vycházejí, byly slučitelné s charakteristikami kapacity mezi zónami, tak aby mohly být párovány současně.

3.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zajistit, aby algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování dokázal zpracovat pokyny, které se vztahují k jednomu i více obchodním intervalům.

4.   Ve lhůtě dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost a dále každý následující druhý rok jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou povinni provést v souladu s článkem 12 konzultace:

(a)

s účastníky trhu s cílem zajistit, aby dostupné produkty odpovídaly potřebám těchto účastníků;

(b)

se všemi provozovateli přenosových soustav s cílem zajistit, aby produkty řádně zohledňovaly požadavky provozní bezpečnosti;

(c)

se všemi regulačními orgány s cílem zajistit, aby dostupné produkty byly v souladu s cíli tohoto nařízení.

5.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni na základě výsledků konzultací podle odstavce 4 v případě potřeby produkty změnit.

Článek 54

Maximální a minimální ceny

1.   Ve lhůtě osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ve spolupráci s příslušnými provozovateli přenosových soustav povinni vypracovat návrh harmonizovaných maximálních a minimálních zúčtovacích cen, jež se použijí ve všech nabídkových zónách, které se jednotného propojení vnitrodenních trhů účastní. Návrh musí zohledňovat odhad hodnoty nedodané elektřiny (VoLL).

Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předloží tento návrh ke schválení všem regulačním orgánům. Pokud členský stát stanoví, že pravomoc schválit maximální a minimální zúčtovací ceny má na vnitrostátní úrovni jiný orgán než národní regulační orgán, je regulační orgán povinen uvedený návrh s tímto příslušným orgánem konzultovat z hlediska dopadu na vnitrostátní trhy.

3.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou poté, co obdrží od regulačních orgánů rozhodnutí, povinni o něm bez zbytečného odkladu vyrozumět dotčené provozovatele přenosových soustav.

Článek 55

Stanovení ceny za vnitrodenní kapacitu

1.   Jakmile začne být uplatňována jednotná metodika pro stanovení ceny za vnitrodenní kapacitu mezi zónami vypracovaná podle čl. 55 odst. 3, musí tato metodika odrážet tržní přetížení a vycházet ze skutečných pokynů.

2.   Předtím, než bude jednotná metodika pro stanovení ceny za vnitrodenní kapacitu mezi zónami podle odstavce 3 schválena, jsou provozovatelé přenosových soustav oprávněni navrhnout mechanismus přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, jehož součástí bude spolehlivý způsob stanovování cen, jenž bude v souladu s požadavky odstavce 1, a jsou povinni tento návrh předložit ke schválení regulačním orgánům příslušných členských států. Tento mechanismus musí zajišťovat, aby cenu za vnitrodenní kapacitu mezi zónami měli účastníci trhu k dispozici v okamžiku spárování pokynů.

3.   Návrh jednotné metodiky pro stanovení ceny za vnitrodenní kapacitu mezi zónami jsou povinni vypracovat všichni provozovatelé přenosových soustav ve lhůtě 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

4.   S výjimkou ceny podle odstavce 1, 2 a 3 není vnitrodenní kapacita mezi zónami předmětem žádných dalších poplatků, např. poplatků za odchylky či příplatků.

Článek 56

Metodika výpočtu plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení vnitrodenních trhů

1.   Ve lhůtě šestnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou provozovatelé přenosových soustav, kteří zamýšlejí provádět výpočet plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení vnitrodenních trhů, povinni vypracovat návrh společné metodiky, podle níž bude výpočet prováděn.

Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Tato metodika musí popisovat postup výpočtu, a případně uvést údaje, jež musí příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládat subjektu pro výpočet plánované výměny, a uvést lhůtu pro jejich předložení.

3.   Výpočet plánovaných výměn musí vycházet ze sald podle čl. 52 odst. 1 písm. b).

4.   Nejpozději dva roky poté, co návrh podle odstavce 1 schválí regulační orgány dotčeného regionu, jsou příslušní provozovatelé přenosových soustav povinni tuto metodiku přezkoumat. Poté jsou provozovatelé přenosových soustav povinni tuto metodiku na žádost příslušných regulačních orgánů podrobovat přezkumu každé dva roky.

Článek 57

Opatření v případě určení více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou na nabídkovou zónu a opatření ohledně propojovacích vedení, jež nejsou provozována certifikovanými provozovateli přenosových soustav

1.   Provozovatelé přenosových soustav v nabídkových zónách, v nichž je určen či nabízí služby obchodování více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou nebo v nichž se nachází propojovací vedení, která nejsou provozována provozovateli přenosových soustav certifikovanými dle článku 3 nařízení č. 714/2009, jsou povinni vypracovat návrh na přidělování kapacity mezi zónami a další opatření potřebná pro tyto nabídkové zóny, s tím, že tak učiní ve spolupráci s dotčenými provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli propojovacích vedení, kteří nejsou certifikováni jako provozovatelé přenosových soustav, za účelem zajistit, že příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a propojovací vedení předloží potřebné údaje a zajistí financování těchto opatření. Tato opatření musí umožňovat, aby se k jejich provádění připojili další provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou.

2.   Návrh musí být předložen ke schválení příslušných národních regulačních orgánů ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy je v nabídkové zóně určen více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou nebo kdy je mu povoleno nabízet služby obchodování, anebo v případě, že nové propojovací vedení není provozováno certifikovaným provozovatelem přenosové soustavy. V případě stávajících propojovacích vedení, která nejsou provozována certifikovanými provozovateli přenosových soustav, musí být návrh předložen ve lhůtě čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Oddíl 2

Postup jednotného propojení vnitrodenních trhů

Článek 58

Dodávání vstupních údajů

1.   Jednotlivé subjekty pro výpočet koordinované kapacity jsou povinny zajistit, aby byly příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou nejpozději 15 minut před začátkem přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami dodány údaje o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování.

2.   Je-li nutno údaje o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování aktualizovat v důsledku provozních změn v přenosové soustavě, jsou jednotliví provozovatelé přenosových soustav povinni vyrozumět subjekty pro výpočet koordinované kapacity, které jsou příslušné pro regiony pro výpočet kapacity těchto provozovatelů. Tyto subjekty pro výpočet koordinované kapacity následně vyrozumějí příslušné nominované organizátory trhu s elektřinou.

3.   Není-li některý ze subjektů pro výpočet koordinované kapacity s to splnit požadavky odstavce 1, je povinen vyrozumět příslušné nominované organizátory trhu s elektřinou. Tito nominovaní organizátoři trhu bez zbytečného odkladu zveřejní příslušné oznámení pro všechny účastníky trhu.

Článek 59

Zajišťování jednotného propojení vnitrodenních trhů

1.   Ve lhůtě šestnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni provozovatelé přenosových soustav povinni zajistit, aby byl navržen termín začátku a uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Uzávěrka přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami musí být stanovena tak, aby:

(a)

maximalizovala příležitosti účastníků trhu k tomu, aby upravili svoji pozici obchodováním v časovém rámci vnitrodenního trhu co možná nejblíže času dodávky; a

(b)

poskytovala provozovatelům přenosových soustav a účastníkům trhu dostatek času na plánování výroby, spotřeby, případně vzájemných výměn mezi účastníky trhu a dostatek času pro procesy zajištění vyrovnané výkonové bilance při respektování možností sítě a provozní bezpečnosti.

3.   Pro každý obchodní interval a hranici nabídkové zóny musí být stanovena jedna uzávěrka přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Tato uzávěrka musí být nejvýše jednu hodinu před začátkem příslušného obchodního intervalu a musí respektovat relevantní procesy zajištění vyrovnané výkonové bilance při respektování provozní bezpečnosti.

4.   Obchodování s energií na vnitrodenním trhu na určité hranici nabídkové zóny a v určitém obchodním intervalu musí začít nejpozději ve stanovený začátek přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami pro dané hranice nabídkových zón a musí být umožněno až do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami.

5.   Všechny pokyny, jež se vztahují k určitému obchodnímu intervalu, musí účastníci trhu zadat příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou před uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou musí tyto pokyny, jež se vztahují k určitému obchodnímu intervalu, postoupit pro účely jednotného spárování neprodleně poté, co je od účastníků trhu obdrží.

6.   Pokyny spárované v rámci jednotného propojení vnitrodenních trhů jsou považovány za závazné.

7.   Při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů je nutno zajistit, aby byla zachována anonymita pokynů zadaných prostřednictvím sdílené knihy pokynů.

Článek 60

Předkládání výsledků

1.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří vykonávají funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, předkládají výsledky zjišťované pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování:

(a)

všem ostatním nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, jedná-li se o výsledky v podobě stavu plnění pokynů na obchod podle čl. 52 odst. 1 písm. a);

(b)

všem provozovatelům přenosových soustav a subjektům pro výpočet plánované výměny, jedná-li se o salda podle čl. 52 odst. 1 písm. b).

2.   Není-li některý z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou s to výsledky podle odst. 1 písm. a) zjišťované pomocí uvedeného algoritmu předložit z důvodů, za něž nenese odpovědnost, je povinen vyrozumět všechny ostatní nominované organizátory trhu s elektřinou.

3.   Není-li některý z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou s to výsledky podle odst. 1 písm. b) zjišťované pomocí uvedeného algoritmu předložit z důvodů, za něž nenese odpovědnost, je povinen v mezích proveditelnosti co nejrychleji vyrozumět všechny provozovatele přenosových soustav a jednotlivé subjekty pro výpočet plánované výměny. Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni vyrozumět dotčené účastníky trhu.

4.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou povinni zaslat bez zbytečného prodlení potřebné údaje účastníkům trhu, aby bylo možno provést opatření podle článku 68 a čl. 73 odst. 3.

Článek 61

Výpočet plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení vnitrodenních trhů

1.   Jednotlivé subjekty pro výpočet plánované výměny provádějí v souladu s metodikou podle článku 56 výpočet plánovaných výměn mezi dvěma nabídkovými zónami v jednotlivých obchodních intervalech.

2.   Jednotlivé subjekty pro výpočet plánované výměny oznamují sjednané plánované výměny příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, centrálním protistranám, převodním zprostředkovatelům a provozovatelům přenosových soustav.

Článek 62

Zveřejňování údajů o trhu

1.   Neprodleně po spárování pokynů zveřejňují jednotliví nominovaní organizátoři trhu s elektřinou pro příslušné účastníky trhu alespoň údaje o stavu plnění pokynů a o cenách za obchod podle čl. 52 odst. 1 písm. a), které jsou zjišťovány pomocí algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování.

2.   Jednotliví nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zajišťují, aby údaje o celkových realizovaných objemech a cenách byly po dobu nejméně pěti let zpřístupněny veřejnosti ve formátu umožňujícím snadný přístup k těmto údajům. Tyto údaje, jež mají být zveřejňovány, navrhnou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou v rámci návrhu algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování dle čl. 37 odst. 5.

Článek 63

Komplementární regionální aukce

1.   Ve lhůtě osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a provozovatelé přenosových soustav na hranicích nabídkových zón oprávněni předložit společný návrh koncepce a pořádání komplementárních regionálních vnitrodenních aukcí. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2.   Komplementární regionální vnitrodenní aukce lze pořádat v nabídkových zónách i mezi nabídkovými zónami nad rámec řešení dle článku 51, jímž je zajišťováno jednotné propojení vnitrodenních trhů. Pro účely pořádání těchto regionálních vnitrodenních aukcí lze na omezenou dobu před uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami pozastavit kontinuální obchodování uvnitř příslušných nabídkových zón a mezi těmito zónami; tato omezená doba nesmí přesáhnout minimální dobu potřebnou k uspořádání aukce a smí v každém případě činit nejvýše deset minut.

3.   V případě komplementárních regionálních vnitrodenních aukcí se může metodika stanovování cen za vnitrodenní kapacitu mezi zónami odlišovat od metodiky vypracované podle čl. 55 odst. 3, avšak musí splňovat zásady čl. 55 odst. 1.

4.   Návrh na pořádání komplementárních regionálních vnitrodenních aukcí mohou příslušné regulační orgány schválit v případě, jsou-li splněny tyto podmínky:

(a)

regionální aukce nesmějí nepříznivě ovlivňovat likviditu jednotného propojení vnitrodenních trhů;

(b)

veškerá kapacita mezi zónami musí být přidělena prostřednictvím modulu řízení kapacity;

(c)

při regionálních aukcích nesmějí být nepřípustným způsobem diskriminováni účastníci trhu ze sousedních regionů;

(d)

harmonogram regionálních aukcí musí být sladěn s jednotným propojením vnitrodenních trhů, tak aby byli účastníci trhu s to obchodovat co možná nejblíže času dodávky;

(e)

regulační orgány musí předem konzultovat s účastníky trhu v dotčených členských státech.

5.   Nejméně každé dva roky od rozhodnutí pořádat komplementární regionální aukce jsou regulační orgány dotčených členských států povinny přezkoumat slučitelnost regionálních řešení s jednotným propojením vnitrodenních trhů, tak aby zajistily plnění výše uvedených podmínek.

Oddíl 3

Přechodná ustanovení o vnitrodenní kapacitě

Článek 64

Explicitní přidělování kapacity

1.   Na společnou žádost regulačních orgánů členských států, v nichž se nacházejí jednotlivé dotčené hranice nabídkových zón, jsou dotčení provozovatelé přenosových soustav povinni nad rámec implicitního přidělování zajistit prostřednictvím modulu řízení kapacity rovněž explicitní přidělování kapacity na hranicích nabídkových zón, tedy přidělování kapacity mimo rámec obchodování s elektřinou.

2.   Provozovatelé přenosových soustav na dotčených hranicích nabídkových zón jsou povinni společně vypracovat návrh podmínek, jež musí účastníci trhu splnit, aby se mohli explicitního přidělování kapacity účastnit. Návrh musí společně schválit regulační orgány členských států, v nichž se nacházejí jednotlivé dotčené hranice nabídkových zón.

3.   Modul řízení kapacity musí zajistit dodržování zákazu diskriminace v případech, kdy je kapacita přidělována současně implicitně i explicitně. Tento modul musí na základě žebříčku cen a doby zadání určovat, které pokyny budou vybírány k párování a které explicitní požadavky na kapacitu budou přijímány.

Článek 65

Zrušení explicitního přidělování kapacity

1.   Dotčení nominovaní organizátoři trhu s elektřinou úzce spolupracují s dotčenými provozovateli přenosových soustav a konzultují s účastníky trhu podle článku 12, tak aby potřeby těchto účastníků trhu spojené s právy na explicitní přidělení kapacity promítli do nestandardních vnitrodenních produktů.

2.   Před rozhodnutím o zrušení explicitního přidělování kapacity uspořádají regulační orgány členských států, v nichž se nacházejí jednotlivé dotčené hranice nabídkových zón, společně konzultaci s cílem posoudit, zda navržené nestandardní vnitrodenní produkty plní potřeby účastníků trhu z hlediska obchodování na vnitrodenním trhu.

3.   Příslušné regulační orgány členských států, v nichž se nacházejí jednotlivé dotčené hranice nabídkových zón, musí zavedené nestandardní produkty a zrušení explicitního přidělování kapacity schválit společně.

Článek 66

Ustanovení o vnitrodenní kapacitě

1.   Účastníci trhu jsou povinni zajistit, aby v souvislosti s explicitním přidělováním kapacity mezi zónami proběhly postupy nominace, zúčtování a vypořádání.

2.   Účastníci trhu jsou povinni plnit veškeré finanční závazky, jež ze zúčtování a vypořádání při explicitním přidělování kapacity plynou.

3.   Zúčastnění provozovatelé přenosových soustav zveřejňují relevantní údaje o propojeních, na nichž je explicitní přidělování kapacity uplatňováno, a o kapacitě mezi zónami určené k explicitnímu přidělení.

Článek 67

Požadavky na explicitní kapacitu

Požadavky na explicitní kapacitu mezi zónami mohou účastníci trhu předkládat pouze v případě propojení, kde je explicitní přidělování uplatňováno. Ke každému požadavku na explicitní kapacitu musí účastník trhu zadat do modulu řízení kapacity údaj o objemu a ceně. Údaje o ceně a objemu explicitně přidělené kapacity zpřístupňují příslušní provozovatelé přenosových soustav veřejnosti.

KAPITOLA 7

Zúčtování a vypořádávání obchodů při jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů

Článek 68

Zúčtování a vypořádání

1.   Centrální protistrany jsou povinny zajistit, aby byly všechny spárované pokyny zúčtovány a vypořádány ve stanovené lhůtě. Centrální protistrany vystupují jako protistrany účastníků trhu ve všech jejich obchodech, pokud jde o finanční práva a závazky plynoucí z těchto obchodů.

2.   Jednotlivé centrální protistrany jsou povinny zachovávat anonymitu účastníků trhu.

3.   Centrální protistrany vystupují vzájemně jako protistrany při výměnách energie mezi nabídkovými zónami, pokud jde o finanční práva a závazky plynoucí z těchto výměn.

4.   Tyto výměny zohledňují tyto údaje:

(a)

salda podle čl. 39 odst. 2 písm. b) a čl. 52 odst. 1 písm. b);

(b)

plánované výměny vypočtené podle článků 49 a 61.

5.   Jednotlivé centrální protistrany zajišťují, aby v jednotlivých obchodních intervalech:

(a)

ve všech nabídkových zónách celkově nedocházelo – s přihlédnutím k případným omezením pro přidělování – k odchylkám mezi součtem energie přenesené ze všech nabídkových zón s přebytkem výroby a součtem energie přenesené do všech nabídkových zón s přebytkem spotřeby;

(b)

vývoz a dovoz elektřiny mezi nabídkovými zónami se vzájemně rovnaly, s tím, že k případným odchylkám může docházet pouze v důsledku případných omezení pro přidělování.

6.   Bez ohledu na odstavec 3 je při výměně energie mezi různými centrálními protistranami oprávněn vystupovat jako jejich protistrana převodní zprostředkovatel, pokud příslušné strany sjednají za tímto účelem zvláštní dohodu. Nelze-li k dohodě dospět, rozhodnou o převodním mechanismu regulační orgány odpovědné za nabídkové zóny, mezi nimiž je nutno výměnu energie zúčtovat a vypořádat.

7.   Všechny centrální protistrany nebo převodní zprostředkovatelé vybírají příjem z přetížení, který plyne z jednotného propojení denních trhů podle článků 46 až 48 a z jednotného propojení vnitrodenních trhů podle článků 58 až 60.

8.   Všechny centrální protistrany nebo převodní zprostředkovatelé zajišťují, aby byl vybraný příjem z přetížení nejpozději dva týdny ode dne vypořádání postupován provozovatelům přenosových soustav.

9.   Nejsou-li mezi dvěma určitými nabídkovými zónami sladěny platební termíny, jsou dotčené členské státy povinny zajistit určení subjektu, jenž bude toto nedostatečné sladění řešit a bude hradit související náklady.

KAPITOLA 8

Závaznost přidělené kapacity mezi zónami

Článek 69

Návrh termínu závaznosti denní kapacity

Ve lhůtě šestnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni provozovatelé přenosových soustav povinni vypracovat společný návrh jednotného termínu závaznosti denní kapacity, jenž nesmí činit méně než půl hodiny před uzávěrkou obchodování na denním trhu. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

Článek 70

Závaznost denní kapacity a omezení pro přidělování

1.   Před termínem závaznosti denní kapacity jsou jednotlivé subjekty pro výpočet koordinované kapacity oprávněny upravovat kapacitu mezi zónami a omezení pro přidělování, které jsou sdělovány příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou.

2.   Po termínu závaznosti denní kapacity jsou veškerá kapacita mezi zónami a všechna omezení pro přidělování závazné pro účely přidělování denní kapacity, nejsou-li splněny požadavky čl. 46 odst. 2, v kterémžto případě jsou kapacita mezi zónami a omezení pro přidělování závazné, jakmile jsou sděleny příslušným nominovaným organizátorům trhu s elektřinou.

3.   Po termínu závaznosti denní kapacity lze nepřidělenou kapacitu mezi zónami upravovat pro účely následného přidělení.

Článek 71

Závaznost vnitrodenní kapacity

Vnitrodenní kapacita mezi zónami se stává závaznou v okamžiku přidělení.

Článek 72

Závaznost v případě vyšší moci či nouzové situace

1.   V případě vyšší moci či nouzové situace podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009, kdy provozovatel přenosové soustavy musí jednat rychle a kdy redispečink nebo protiobchody nejsou možné, jsou jednotliví provozovatelé přenosových soustav oprávněni omezit přidělenou kapacitu mezi zónami. V každém případě musí takové omezení provést koordinovaně poté, co se spojí se všemi přímo dotčenými provozovateli přenosových soustav.

2.   Provozovatel přenosové soustavy, který se odvolává na vyšší moc nebo nouzovou situaci, musí zveřejnit oznámení, v němž vysvětlí povahu této vyšší moci či nouzové situace a uvede jejich pravděpodobné trvání. Toto oznámení musí být prostřednictvím nominovaných organizátorů trhu s elektřinou zpřístupněno dotčeným účastníkům trhu. V případě kapacit, jež jsou účastníkům trhu přiděleny explicitně, je provozovatel přenosové soustavy, jenž se odvolává na vyšší moc nebo nouzovou situaci, povinen zaslat oznámení přímo smluvním stranám, které jsou držiteli kapacity mezi zónami pro daný tržní časový rámec.

3.   Za přidělenou kapacitu, jež byla omezena v důsledku vyšší moci či nouzové situace, je provozovatel přenosové soustavy, který se na tuto vyšší moc či nouzovou situaci odvolává, povinen v souladu s následujícími požadavky poskytnout finanční náhradu či kompenzaci za dobu, po niž tento stav vyšší moci či nouzová situace trvá:

(a)

v případě implicitního přidělení nesmějí centrální protistrany ani převodní zprostředkovatelé vlivem případných odchylek, které takové omezení vyvolá, utrpět finanční újmu ani získat finanční prospěch;

(b)

pokud dojde k zásahu vyšší moci a pokud je kapacita přidělena explicitně, mají účastníci trhu nárok na finanční náhradu ceny, kterou za kapacitu zaplatili během jejího explicitního přidělování;

(c)

pokud nastane nouzová situace a pokud je kapacita přidělena explicitně, mají účastníci trhu nárok na kompenzaci ve výši rozdílu v ceně na relevantních trzích, který vzniká mezi dotčenými nabídkovými zónami v příslušném časovém rámci; nebo

(d)

pokud nastane nouzová situace a pokud je kapacita přidělena explicitně, avšak za nejméně jednu z obou příslušných nabídkových zón není vypočtena cena platná pro příslušný časový rámec, mají účastníci trhu nárok na finanční náhradu ceny, kterou za kapacitu zaplatili během jejího explicitního přidělování.

4.   Provozovatel přenosové soustavy, který se odvolává na vyšší moc nebo nouzovou situaci, je povinen omezit následky a dobu trvání tohoto stavu vyšší moci či nouzové situace.

5.   Stanoví-li tak členský stát, je národní regulační orgán na žádost dotčeného provozovatele přenosové soustavy povinen posoudit, zda určitá událost naplňuje znaky vyšší moci.

HLAVA III

NÁKLADY

KAPITOLA 1

Metodika rozdělování příjmu z přetížení při jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů

Článek 73

Metodika rozdělování příjmu z přetížení

1.   Ve lhůtě dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni provozovatelé přenosových soustav povinni vypracovat návrh metodiky, podle níž bude rozdělován příjem z přetížení.

2.   Metodika vypracovaná podle odstavce 1 musí:

(a)

zjednodušovat efektivní dlouhodobý provoz a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy a efektivní fungování trhu s elektřinou v Unii;

(b)

dodržovat obecné zásady článku 16 nařízení (ES) č. 714/2009, jimiž se řídí řízení přetížení;

(c)

umožňovat přiměřené finanční plánování;

(d)

být slučitelná při kombinaci různých časových rámců;

(e)

určovat mechanismy, podle nichž bude rozdělován příjem z přetížení, jenž plyne z majetku přenosových soustav ve vlastnictví jiných stran než provozovatelů těchto soustav.

3.   Provozovatelé přenosových soustav rozdělují příjem z přetížení v souladu s metodikou podle odstavce 1 a činí tak v mezích proveditelnosti co nejdříve, nejpozději však jeden týden po převodu tohoto příjmu podle čl. 68 odst. 8.

KAPITOLA 2

Metodika společné úhrady nákladů na redispečink a protiobchody při jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů

Článek 74

Metodika společné úhrady nákladů na redispečink a protiobchody

1.   Nejpozději šestnáct měsíců od rozhodnutí o regionech pro výpočet kapacity jsou všichni provozovatelé přenosových soustav z těchto jednotlivých regionů povinni vypracovat návrh společné metodiky, podle níž budou společně hrazeny náklady na redispečink a protiobchody.

2.   Metodika společné úhrady nákladů na redispečink a protiobchody musí upravovat i společnou úhradu nákladů na opatření přeshraničního významu.

3.   Náklady na redispečink a protiobchody, které jsou způsobilé k tomu, aby je hradili příslušní provozovatelé přenosových soustav společně, musí být vymezeny transparentním a kontrolovatelným způsobem.

4.   Metodika společné úhrady nákladů na redispečink a protiobchody musí alespoň:

(a)

určovat, které náklady vzniklé uplatněním nápravných opatření, jejichž náklady jsou uvažovány při výpočtu kapacity a pro jejichž uplatňování je zaveden společný rámec, jsou způsobilé k tomu, aby je společně hradili všichni provozovatelé přenosových soustav z jednoho regionu pro výpočet kapacity při použití metodiky výpočtu kapacity podle článků 20 a 21;

(b)

vymezovat, které náklady vzniklé uplatněním redispečinku či protiobchodů, jejichž účelem je zaručit závaznost kapacity mezi zónami, jsou způsobilé k tomu, aby je společně hradili všichni provozovatelé přenosových soustav z jednoho regionu pro výpočet kapacity při použití metodiky výpočtu kapacity podle článků 20 a 21;

(c)

stanovovat pravidla, jimiž se bude řídit společná úhrada nákladů určených způsobem podle písm. a) a b) v rámci regionů.

5.   Metodika vypracovaná podle odstavce 1 musí stanovovat:

(a)

mechanismus, jímž bude ověřována skutečná potřeba redispečinku či protiobchodů mezi zúčastněnými provozovateli přenosových soustav;

(b)

mechanismus, jímž bude následně monitorováno uplatnění placených nápravných opatření;

(c)

mechanismus, jímž bude podle kritérií provozní bezpečnosti a ekonomických kritérií posuzován dopad nápravných opatření;

(d)

postup, jímž budou moci být nápravná opatření vylepšována;

(e)

postup, jímž budou moci příslušné regulační orgány monitorovat jednotlivé regiony pro výpočet kapacity.

6.   Metodika vypracovaná podle odstavce 1 musí dále:

(a)

generovat pobídky k efektivnímu řízení přetížení, včetně nápravných opatření a investičních pobídek;

(b)

odrážet odpovědnost a povinnosti zúčastněných provozovatelů přenosových soustav;

(c)

zajistit spravedlivé rozdělování nákladů a přínosů mezi zúčastněné provozovatele přenosových soustav;

(d)

být sladěna s dalšími souvisejícími mechanismy, mj. alespoň s:

(i)

metodikou podle článku 73, jíž se řídí rozdělování příjmu z přetížení;

(ii)

vyrovnávacím mechanismem mezi provozovateli přenosových soustav, jejž upravuje článek 13 nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení Komise (EU) č. 838/2010 (5);

(e)

napomáhat efektivnímu dlouhodobému rozvoji a provozu celoevropské propojené soustavy a efektivnímu fungování celoevropského trhu s elektřinou;

(f)

napomáhat tomu, aby byly dodržovány obecné zásady řízení přetížení, jež upravuje článek 16 nařízení (ES) č. 714/2009;

(g)

umožňovat přiměřené finanční plánování;

(h)

být slučitelná při kombinaci časových rámců denního a vnitrodenního trhu; a

(i)

dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity jsou povinni do 31. prosince 2018 co nejvyšší měrou mezi regiony zharmonizovat metodiky společné úhrady nákladů na redispečink a protiobchody, jež jsou pro jejich regiony používány.

KAPITOLA 3

Úhrada nákladů na přidělování kapacity a řízení přetížení

Článek 75

Obecná ustanovení o úhradě nákladů

1.   Náklady, jež plynou z plnění závazků uložených provozovatelům přenosových soustav v souladu s článkem 8 a k nimž patří mj. náklady podle článku 74 a článků 76 až 79, jsou předmětem posouzení příslušných regulačních orgánů. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou v krátké lhůtě uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů, jež určí příslušné regulační orgány.

2.   Podíl členských států na společných nákladech podle čl. 80 odst. 2 písm. a), na regionálních nákladech podle čl. 80 odst. 2 písm. b) a na vnitrostátních nákladech podle čl. 80 odst. 2 písm. c), které budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, je uhrazován formou poplatků nominovaným organizátorům trhu s elektřinou, síťových tarifů či jiných vhodných mechanismů, jež příslušné regulační orgány určí.

3.   Na žádost regulačního orgánu jsou příslušní provozovatelé přenosových soustav, nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a subjekty pověřené podle článku 78 ve lhůtě tří měsíců od doručení žádosti povinni předložit údaje potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 76

Náklady na zavedení, změny a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů

1.   Všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou nesou tyto náklady:

(a)

společné, regionální a vnitrostátní náklady na zavedení, aktualizaci a další rozvoj algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů a jednotného propojení denních trhů;

(b)

společné, regionální a vnitrostátní náklady na zavedení, aktualizaci a další rozvoj algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování a jednotného propojení vnitrodenních trhů;

(c)

společné, regionální a vnitrostátní náklady na zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů.

2.   Na úhradu nákladů podle odstavce 1 mohou po dohodě s dotčenými nominovanými organizátory trhu s elektřinou přispívat provozovatelé přenosových soustav, a to na základě schválení příslušných regulačních orgánů. V takovém případě je každý provozovatel přenosové soustavy ve lhůtě dvou měsíců poté, co mu je doručena prognóza vypracovaná dotčenými nominovanými organizátory trhu s elektřinou, oprávněn předložit příslušnému regulačnímu orgánu ke schválení návrh příspěvku na úhradu nákladů.

3.   Na základě vnitrostátních dohod s příslušným regulačním orgánem mají dotčení nominovaní organizátoři trhu s elektřinou nárok na úhradu nákladů podle odstavce 1, které nehradí provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 2, a to ve formě poplatků či jiných vhodných mechanismů, za podmínky, že jsou tyto náklady přiměřené.

Článek 77

Náklady na zúčtování a vypořádání

1.   Veškeré náklady, jež vzniknou centrálním protistranám a převodním zprostředkovatelům, lze uhrazovat formou poplatků či jiných vhodných mechanismů za podmínky, že jsou tyto poplatky či mechanismy přiměřené.

2.   Centrální protistrany a převodní zprostředkovatelé jsou povinni usilovat o efektivní ujednání o zúčtování a vypořádání, která nevyvolávají zbytečné náklady a odrážejí související rizika. Přeshraniční ujednání o zúčtování a vypořádání podléhají schválení příslušných národních regulačních orgánů.

Článek 78

Náklady na zavedení a provádění výpočtu koordinované kapacity

1.   Náklady na dodávání vstupních údajů pro výpočet kapacity si hradí provozovatelé přenosových soustav sami.

2.   Náklady, jež plynou ze sloučení individuálních modelů sítě, hradí všichni provozovatelé přenosových soustav společně.

Náklady, jež plynou z ustavení a činnosti subjektů pro výpočet koordinované kapacity, hradí všichni provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity.

3.   Náklady, jež plynou účastníkům trhu z plnění požadavků tohoto nařízení, si hradí tito účastníci sami.

Článek 79

Náklady na zajištění závaznosti

Náklady na zajištění závaznosti podle čl. 70 odst. 2 a článku 71 hradí příslušní provozovatelé přenosových soustav, a to v mezích možností v souladu s čl. 16 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009. K těmto nákladům patří náklady, jež vznikají působením vyrovnávacích mechanismů spojených se zajišťováním závaznosti kapacit mezi zónami, jakož i náklady na redispečink, protiobchody a odchylky, jež jsou spojeny s kompenzací účastníků trhu.

Článek 80

Společná úhrada nákladů nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli přenosových soustav v různých členských státech

1.   Všichni příslušní nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a provozovatelé přenosových soustav jsou povinni předkládat regulačním orgánům každým rokem zprávu, v níž podrobně objasní náklady na zavedení, změny a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Tuto zprávu zveřejňuje agentura, jež přitom náležitě přihlíží ke skutečnosti, že zpráva může obsahovat citlivé obchodní informace. Náklady, jež přímo souvisejí s jednotným propojením denních a vnitrodenních trhů, musí být jednoznačně a samostatně identifikovány a musí být kontrolovatelné. Zpráva musí též uvádět úplné podrobnosti k příspěvkům, jež provozovatelé přenosových soustav hradí nominovaným organizátorům trhu s elektřinou na úhradu nákladů dle čl. 76 odst. 2.

2.   Náklady podle odstavce 1 musí být uvedeny v členění na:

(a)

společné náklady plynoucí z koordinovaných činností všech nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav, kteří se jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů účastní;

(b)

regionální náklady plynoucí z činností nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav, kteří v určitém regionu spolupracují;

(c)

vnitrostátní náklady plynoucí z činností nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav v daném členském státě.

3.   Společné náklady podle odst. 2 písm. a) se rozdělí mezi provozovatele přenosových soustav a nominované organizátory trhu s elektřinou v členských státech a třetích zemích, kteří se jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů účastní. Při výpočtu částky, kterou mají provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou v jednotlivých členských státech, a případně třetích zemích hradit, se jedna osmina společných nákladů rozdělí rovným dílem mezi jednotlivé členské státy a třetí země, pět osmin se rozdělí mezi členské státy a třetí země v poměru k jejich spotřebě a dvě osminy se rozdělí rovným dílem mezi zúčastněné nominované organizátory trhu s elektřinou. Změny společných nákladů a zúčastněných provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou jsou zohledňovány tím způsobem, že je výpočet společných nákladů pravidelně upravován.

4.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a provozovatelé přenosových soustav, kteří v určitém regionu spolupracují, společně sjednají návrh na společnou úhradu regionálních nákladů dle odst. 2 písm. b). Návrh následně individuálně schválí příslušné vnitrostátní orgány jednotlivých členských států daného regionu. Alternativně jsou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a provozovatelé přenosových soustav, kteří v daném regionu spolupracují, oprávněni využít mechanismu společné úhrady nákladů dle odstavce 3.

5.   Zásady, jimiž se řídí společná úhrada nákladů, se použijí na náklady vzniklé od vstupu tohoto nařízení v platnost. Tím nejsou dotčena stávající řešení, jež jsou uplatňována za účelem rozvoje jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, s tím, že náklady, jež vznikly před vstupem tohoto nařízení v platnost, hradí společně nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a provozovatelé přenosových soustav na základě stávajících dohod, jimiž se tato řešení řídí.

HLAVA IV

POVĚŘENÍ VÝKONEM FUNKCÍ A MONITOROVÁNÍ

Článek 81

Pověření výkonem funkcí

1.   Provozovatel přenosové soustavy a nominovaný organizátor trhu s elektřinou je oprávněn pověřit všemi či některými svými funkcemi, které jsou mu podle tohoto nařízení svěřeny, jednu či více třetích osob, jsou-li tyto schopny vykonávat příslušnou funkci přinejmenším stejně účelně jako pověřující subjekt. Pověřující subjekt nese nadále odpovědnost za to, že bude zajištěno plnění povinností podle tohoto nařízení, včetně zajištění přístupu k informacím, jež regulační orgán potřebuje pro účely monitorování.

2.   Před svým pověřením musí třetí osoba vůči pověřujícímu subjektu jednoznačně prokázat, že je schopna plnit veškeré povinnosti podle tohoto nařízení.

3.   Je-li všemi či některými funkcemi specifikovanými v tomto nařízení pověřena třetí osoba, je pověřující subjekt povinen zajistit, aby byly před pověřením uzavřeny náležité dohody o zachování důvěrnosti, které jsou v souladu s povinností zachovávat důvěrnost uloženou tomuto subjektu.

Článek 82

Monitorování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů z hlediska zavedení

1.   Jeden či více subjektů, jež vykonávají funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, podléhají monitorování regulačních orgánů či příslušných orgánů na územích, na nichž jsou usazeny. K monitorování v případě potřeby přispívají i další regulační či příslušné orgány a agentura. Regulační orgány či příslušné orgány primárně odpovědné za monitorování určitého nominovaného organizátora trhu s elektřinou a za monitorování výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů jsou povinny vzájemně plně spolupracovat a poskytovat agentuře a sobě navzájem přístup k informacím s cílem zajistit, aby bylo jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů monitorováno řádně v souladu s článkem 38 směrnice 2009/72/ES.

2.   Způsob, jakým je jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů zaváděno, monitoruje síť ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009, se zaměřením zejména na:

(a)

pokrok a potenciální problémy při zavádění jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, včetně výběru z různých dostupných možností v jednotlivých zemích;

(b)

přípravu zprávy o výpočtu a přidělování kapacity podle čl. 31 odst. 1;

(c)

efektivitu stávající konfigurace nabídkových zón podle článku 34; monitorování v této věci probíhá v součinnosti s agenturou;

(d)

účinnost uplatňování algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování podle čl. 37 odst. 6; monitorování v této věci probíhá ve spolupráci s nominovanými organizátory trhu s elektřinou;

(e)

účinnost kritéria, pokud jde o odhad hodnoty nedodané elektřiny (VoLL) podle čl. 41 odst. 1 a čl. 54 odst. 1, a

(f)

přezkum metodiky, kterou se řídí výpočet plánovaných výměn plynoucích z jednotného propojení denních trhů, podle čl. 43 odst. 4.

3.   Ve lhůtě šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost je síť ENTSO pro elektřinu povinna předložit agentuře k vydání stanoviska monitorovací plán, jehož součástí jsou zprávy vypracovávané podle odstavce 2 a jejich případné aktualizace.

4.   Ve lhůtě šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost je agentura povinna ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu sestavit seznam relevantních údajů, které je tato síť povinna agentuře předkládat podle čl. 8 odst. 9 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009. Tento seznam lze aktualizovat. Údaje, jež si agentura vyžádá, uchovává síť ENTSO pro elektřinu v komplexním archivu digitálních dat ve standardizovaném formátu.

5.   Pro účely výkonu funkcí podle odstavců 2 a 4 jsou všichni provozovatelé přenosových soustav povinni předkládat síti ENTSO pro elektřinu potřebné údaje.

6.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, účastníci trhu a další organizace významné z hlediska jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů jsou povinni na společnou žádost agentury a sítě ENTSO pro elektřinu předložit uvedené síti údaje potřebné pro účely monitorování podle odstavce 2 a 4, s výjimkou údajů, které regulační orgány, agentura či síť ENTSO pro elektřinu již obdržely při výkonu své monitorovací funkce.

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 83

Přechodná ustanovení o Irsku a Severním Irsku

1.   Požadavky tohoto nařízení se do 31. prosince 2017 nepoužijí na Irsko a Severní Irsko, s výjimkou článků 4, 5 a 6 a účasti na koncipování podmínek či metodik, na něž se vztahují příslušné lhůty.

2.   Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost až do 31. prosince 2017 jsou Irsko a Severní Irsko povinny uplatňovat přípravný přechodný mechanismus. Tento přechodný mechanismus musí:

(a)

napomáhat tomu, aby byl do 31. prosince 2017 završen přechod k provedení tohoto nařízení v plném rozsahu a nastolen soulad s tímto nařízením v plném rozsahu, a obsahovat všechna přípravná opatření nezbytná k tomu, aby do uvedeného termínu bylo tohoto provedení a nastolení souladu v plném rozsahu dosaženo;

(b)

zaručovat přiměřený stupeň integrace s trhy v sousedních jurisdikcích;

(c)

upravovat alespoň:

(i)

přidělování kapacity v propojovacím vedení při explicitní aukci denních kapacit a při nejméně dvou implicitních vnitrodenních aukcích;

(ii)

společnou nominaci kapacity v propojovacím vedení a energie v časovém rámci denního trhu;

(iii)

uplatňování zásady ztráty v případě nevyužití či zásady využití nebo prodeje, které jsou upraveny v bodě 2.5 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009; tato zásada se použije na kapacitu nevyužitou v časovém rámci denního trhu;

(d)

zajišťovat spravedlivý a nediskriminační způsob stanovování cen za kapacitu v propojovacím vedení při implicitních vnitrodenních aukcích;

(e)

zavést spravedlivé, transparentní a nediskriminační vyrovnávací mechanismy pro účely zajištění závaznosti;

(f)

stanovit podrobný plán dílčích cílů na cestě k provedení tohoto nařízení v plném rozsahu a k dosažení plného souladu s tímto nařízením; tento plán podléhá schválení regulačních orgánů Irska a Severního Irska;

(g)

být konzultován se všemi příslušnými stranami a výsledek těchto konzultací zohledňovat v maximální míře;

(h)

mít své opodstatnění na základě analýzy nákladů a přínosů;

(i)

neovlivňovat nepřípustným způsobem jiné jurisdikce.

3.   Regulační orgány Irska a Severního Irska jsou povinny předkládat agentuře nejméně jednou za čtvrtletí nebo na její žádost údaje potřebné k posouzení tohoto přechodného mechanismu, podle nějž trh s elektřinou na ostrově Irsko funguje, a k posouzení pokroku na cestě k tomu, aby bylo toto nařízení provedeno v plném rozsahu a aby s ním bylo dosaženo plného souladu.

Článek 84

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. července 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 838/2010 ze dne 23. září 2010 o stanovení pokynů týkajících se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a společného regulačního přístupu k poplatkům za přenos (Úř. věst. L 250, 24.9.2010, s. 5).


Top