Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R0886

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně Text s významem pro EHP

OJ L 247, 18.9.2013, p. 6–10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2013/886/oj

18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/6


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 886/2013

ze dne 15. května 2013,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (1), a zejména na čl. 3 písm. c) a čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 3 písm. c) směrnice 2010/40/EU určuje jako prioritní akci údaje a postupy pro, je-li to možné, poskytování bezplatných minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice 2010/40/EU požaduje, aby Komise přijala specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití inteligentních dopravních systémů (ITS) v případě prioritních akcí.

(3)

Sdělení „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ (2) uznává, že ITS „mají potenciál hrát významnou roli ve zvýšení bezpečnosti provozu, například pomocí zavedení systémů detekce dopravních nehod a dohledu nad silničním provozem, které jsou schopny poskytovat účastníkům silničního provozu informace v reálném čase“.

(4)

V souvislosti s poskytováním informačních služeb směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (3) stanoví minimální pravidla pro opakované použití informací veřejného sektoru v Unii a vybízí členské státy, aby šly za hranice těchto minimálních pravidel a přijaly politiky umožňující široké využívání informací nebo údajů v držení subjektů veřejného sektoru.

(5)

Zavádění a používání aplikací a služeb ITS zahrnuje zpracování osobních údajů, jež by mělo probíhat v souladu s právem Unie, jak je stanoveno zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5). Proto by na aplikace a služby ITS měly být použity zásady omezení účelu a minimalizace údajů.

(6)

Pro dosažení kompatibility, interoperability a návaznosti je nutné definovat minimální požadavky na služby univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu. Tyto požadavky by se měly vztahovat na určení a používání standardizovaného seznamu událostí nebo podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu, které mají být sdělovány koncovým uživatelům, jakož i na obsah informací poskytovaných koncovým uživatelům. Pokud koncoví uživatelé získávají informace z různých komunikačních kanálů pod kontrolou veřejných a/nebo soukromých provozovatelů komunikací, poskytovatelů služeb a provozovatelů vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu, tyto informace by si neměly odporovat, a měly by proto sestávat ze stejných prvků a měly by být založeny na totožném popisu dotyčné události nebo podmínek.

(7)

Údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu jsou nezbytné k poskytování minimálních univerzálních dopravních informací souvisejících s bezpečností silničního provozu. Jsou shromažďovány a ukládány veřejnými a/nebo soukromými subjekty a poskytovateli služeb. Aby tyto údaje byly snadno k dispozici pro výměnu a opětovné použití pro účely poskytování informačních služeb, měli by je veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb zpřístupnit prostřednictvím individuálních přístupových míst nebo zajistit, aby byly přístupné prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst zřízených a spravovaných členskými státy. Tyto vnitrostátní přístupové body mohou mít podobu depozitáře, registru, internetového portálu, nebo podobnou.

(8)

Tyto údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu by měly být přístupné v souladu s požadavky na ochranu údajů (např. anonymizace osobních údajů). Pokud má informační služba využívat shromažďování údajů, včetně zjišťování polohy, od samotných koncových uživatelů nebo v budoucnosti prostřednictvím kooperativních systémů, měli by být koncoví uživatelé jasně informováni o shromažďování těchto údajů, mechanismech sběru údajů a potenciálním sledování a o období, po které jsou tyto údaje uchovávány. Veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a automobilový průmysl by měli zavést vhodná technická opatření k zajištění anonymity údajů získaných od koncových uživatelů nebo z jejich vozidel.

(9)

Členským státům, které na svém území již poskytují určitou formu informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, by mělo být umožněno v tom pokračovat s využitím jejich stávajících metod, pokud jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení. Aby se maximalizoval příznivý dopad poskytování informačních služeb o bezpečnosti silničního provozu a dopravních podmínkách v podobě snižování počtu dopravních nehod a úmrtí v Unii, mělo by být poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu mezi členskými státy kompatibilní, interoperabilní a návazné, se zachováním minimální úrovně kvality a je-li to možné, bezplatné pro všechny koncové uživatele.

(10)

Aby všechny členské státy vypracovaly v celé Unii harmonizovaný a bezproblémový přístup k poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, je důležité definovat pro celou Unii požadavky, jež by se vztahovaly na poskytování veškerých služeb minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu. Členské státy mohou pro zajištění interoperability a návaznosti poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v Unii využívat existující technická řešení a otevřené standardy stanovené evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi.

(11)

Aby se zajistilo, že poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu je spolehlivé a užitečné, mělo by být dosaženo minimální úrovně kvality. Členské státy by měly dále spolupracovat a sdílet své zkušenosti ohledně definice relevantních kritérií kvality, metod měření a sledování kvality a kvalitativních cílů pro každý druh události nebo podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu, silniční sítě a/nebo provozního prostředí. Členské státy by měly sdílet své znalosti a osvědčené postupy tím, že budou Komisi sdělovat výsledky svých analýz a zkušeností týkajících se tohoto tématu.

(12)

Přestože by minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu měly být, je-li to možné, jako univerzální služba poskytovány koncovým uživatelům bezplatně, mohou tito uživatelé nést ostatní náklady spojené s telekomunikačními nebo rozhlasovými poplatky nebo s nákupem vybavení umožňujícího příjem uvedených informací.

(13)

Minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu by se měly dostat k co největšímu počtu koncových uživatelů, jak je technicky proveditelné s ohledem na různé technické schopnosti vozidel, komunikačních kanálů a přijímacích zařízení dostupných na trhu.

(14)

Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb by měli usilovat o harmonizaci obsahu informací poskytovaných koncovým uživatelům nezávisle na jejich jazyce. Pokud ji členské státy podepsaly, měly by vycházet z Vídeňské úmluvy o silničních značkách a signálech z roku 1968, na níž se Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů dohodla dne 8. listopadu 1968, zejména z Konsolidované rezoluce o dopravních značkách a signálech, kterou vypracovala pracovní skupina pro bezpečnost silniční dopravy (6).

(15)

Na základě vnitrostátního hodnocení by měly být členské státy schopny vymezit rozsah minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v rámci transevropské silniční sítě na svém území a zaměřit se na silniční úseky a oblasti, kde dopravní a bezpečnostní podmínky vyžadují poskytování informačních služeb a odůvodňují související investice. Uznává se nicméně, že by se vzhledem k různým situacím a zúčastněným stranám požadavky tohoto nařízení neměly vztahovat na městské uzly. Členské státy by měly Komisi oznámit vnitrostátní vymezení informační služby.

(16)

Ustanovení čl. 17 odst. 4 směrnice 2010/40/EU požaduje, aby Komise každé tři roky předkládala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při provádění uvedené směrnice. Ke zprávě by měla být připojena analýza fungování a provádění článků 5 až 11 a článku 16, a mělo by se vyhodnotit, zda je třeba směrnici upravit. Tento přezkum by měl rovněž posoudit nutnost změnit a/nebo doplnit specifikace přijaté pro prioritní opatření, je-li to na místě, s ohledem na jejich vnitrostátní zavádění, technologický vývoj a pokrok ve standardizaci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a rozsah působnosti

Toto nařízení stanoví specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti pro zavádění a provozní využití údajů a postupů pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům na úrovni Unie, pokud možno bezplatně, v souladu se směrnicí 2010/40/EU.

Použije se na poskytování služeb minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu na transevropské silniční síti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„transevropskou silniční sítí“ se rozumí silniční síť podle definice v části 2 přílohy I rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU (7), s výjimkou městských uzlů;

b)

„dočasně kluzkou vozovkou“ se rozumí jakékoli nepředvídané podmínky povrchu vozovky, v důsledku čehož je vozovka po určitou dobu kluzká a vozidla na ní mají nízkou přilnavost;

c)

„zvířaty, osobami, překážkami, předměty na vozovce“ se rozumí jakákoli situace, kdy se zvířata, předměty, překážky nebo osoby neočekávaně nacházejí na vozovce, takže může být nutný nouzový manévr k vyhnutí;

d)

„nezajištěným místem nehody“ se rozumí oblast, v níž došlo k nehodě a která dosud nebyla zajištěna příslušným orgánem;

e)

„krátkodobými pracemi na silnici“ se rozumí dočasné práce na silnici prováděné na vozovce nebo na okraji silnice, jež jsou vzhledem ke své krátkodobé povaze jen minimálně označeny;

f)

„sníženou viditelností“ se rozumí viditelnost ovlivněná podmínkami, které omezují dohled řidičů a které by mohly ovlivnit bezpečnou jízdu;

g)

„vozidlem v protisměru“ se rozumí vozidlo jedoucí na nesprávné straně vozovky s oddělenými jízdními pruhy v každém směru proti správně jedoucím vozidlům;

h)

„nezajištěnou zablokovanou silnicí“ se rozumí částečné nebo úplné zablokování silnice, které není odpovídajícím způsobem zabezpečeno a označeno;

i)

„mimořádnými povětrnostními podmínkami“ se rozumí neobvyklé, drsné nebo pro dané období netypické povětrnostní podmínky, které by mohly ovlivnit bezpečnou jízdu;

j)

„uživatelem minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu“ se rozumí jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která se účastní poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, například veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, pracovníci řízení dopravního provozu, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu;

k)

„koncovým uživatelem“ se rozumí kterýkoli řidič, jenž využívá službu minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu;

l)

„službou minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu“ se rozumí služba informací o dopravním provozu, která v reálném čase poskytuje dohodnutý minimální obsah související s bezpečností silničního provozu a která je s minimálním úsilím dostupná pro maximální možný počet koncových uživatelů;

m)

„údaji o dopravním provozu souvisejícími s bezpečností silničního provozu“ se rozumí údaje nezbytné pro poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, jež jsou shromažďovány prostřednictvím jakéhokoli soukromého či veřejného zdroje;

n)

„minimálními univerzálními informacemi o dopravním provozu souvisejícími s bezpečností silničního provozu“ se rozumí jakékoli extrahované, souhrnné a zpracované údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu nabízené veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb koncovým uživatelům prostřednictvím jakýchkoli komunikačních kanálů;

o)

„přístupovým místem“ se rozumí digitální přístupové místo, v němž se údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu, jež jsou nezbytné pro vytvoření minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, shromažďují, formátují a zpřístupňují pro výměnu a opětovné použití;

p)

pojmem „bezplatně“ se rozumí poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v místě použití bez jakýchkoli dodatečných nákladů pro koncové uživatele.

Článek 3

Seznam událostí a podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu

Události nebo podmínky zahrnuté ve službě minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu sestávají alespoň z jedné z těchto kategorií:

a)

dočasně kluzká vozovka;

b)

zvířata, osoby, překážky, předměty na vozovce;

c)

nezajištěné místo nehody;

d)

krátkodobé práce na silnici;

e)

snížená viditelnost;

f)

vozidlo v protisměru;

g)

nezajištěná zablokovaná silnice;

h)

mimořádné povětrnostní podmínky.

Článek 4

Obsah informací

1.   Informace poskytované o událostech nebo podmínkách týkajících se bezpečnosti silničního provozu musí obsahovat tyto údaje:

a)

umístění události nebo podmínek;

b)

kategorie události nebo podmínek podle článku 3 a případně jejich stručný popis;

c)

je-li to na místě, doporučení pro řidiče.

2.   Pokud událost nebo podmínky skončí, musí být informace staženy; dojde-li ke změně událostí nebo podmínek, musí být informace změněny.

Článek 5

Poskytování informační služby

1.   Členské státy určí úseky transevropské silniční sítě, na nichž provozní a bezpečnostní podmínky vyžadují zavedení služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu.

O uvedených úsecích silnic informují Komisi.

2.   Poskytování informační služby musí splňovat požadavky stanovené v článcích 6 až 8.

Článek 6

Zjišťování událostí nebo podmínek a shromažďování údajů

Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a/nebo poskytovatelé služeb vytvoří či užívají prostředky pro zjišťování událostí nebo podmínek a shromažďují relevantní údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu, a to výlučně pro účely poskytování informační služby.

Zavedení těchto prostředků musí být v souladu s podmínkami a požadavky vnitrostátních právních předpisů.

Článek 7

Dostupnost, výměna a opakované použití údajů

1.   Veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací a/nebo poskytovatelé služeb musí sdílet a vyměňovat si údaje, které shromažďují podle článku 6. Za tímto účelem tyto údaje zpřístupní prostřednictvím přístupového místa ve formátu DATEX II (CEN/TS 16157) nebo v jakémkoli strojově čitelném formátu, jenž je plně kompatibilní a interoperabilní s normou DATEX II.

2.   Členské státy spravují vnitrostátní přístupové místo pro údaje uvedené v odstavci 1, v němž jsou seskupena přístupová místa zřízená veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb působícími na jejich území.

3.   Tyto údaje jsou přístupné pro výměnu a opakované použití jakýmkoli uživatelem minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu:

a)

na nediskriminačním základě;

b)

v rámci Unie bez ohledu na členský stát usazení;

c)

v souladu s přístupovými právy a postupy definovanými ve směrnici 2003/98/ES;

d)

v časovém rámci, který zajišťuje včasné poskytování informační služby;

e)

prostřednictvím vnitrostátního přístupového místa.

4.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb zajistí včasnou obnovu a kvalitu údajů zpřístupněných prostřednictvím jejich přístupového místa.

Článek 8

Šíření informací

1.   Veřejní provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu poskytují koncovým uživatelům minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu před poskytnutím jakýchkoli jiných informací o dopravním provozu nesouvisejících s bezpečností silničního provozu.

2.   Informační služba musí splňovat tyto podmínky:

a)

poskytuje se takovým způsobem, aby se zajistilo co největší zasažení koncových uživatelů, jichž se týká daná událost nebo podmínky uvedené v článku 3;

b)

je koncovým uživatelům poskytována veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb a/nebo provozovateli vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu, pokud možno bezplatně.

3.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikaci a poskytovatelé služeb spolupracují na harmonizaci obsahu informací poskytovaných koncovým uživatelům.

Informují koncové uživatele o existenci informační služby a jejím pokrytí.

Článek 9

Posouzení souladu s požadavky

1.   Členské státy určí nestranný a nezávislý vnitrostátní subjekt příslušný k posuzování toho, zda veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu splňují požadavky stanovené v článcích 3 až 8. Dva nebo více členských států mohou určit společný subjekt příslušný k posuzování souladu s těmito požadavky na jejich územích.

Členské státy oznámí uvedené vnitrostátní subjekty Komisi.

2.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu předají určeným vnitrostátním subjektům své identifikační údaje a popis informační služby, kterou poskytují, a předloží prohlášení o shodě s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8.

Prohlášení obsahuje tyto prvky, je-li to na místě:

a)

kategorie týkající se bezpečnosti silničního provozu a pokrytí silniční sítě informační službou;

b)

informace o jejich přístupovém místě k údajům o dopravním provozu souvisejícím s bezpečností silničního provozu a podmínky jeho použití;

c)

formát údajů o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, které jsou přístupné prostřednictvím jejich přístupového místa;

d)

způsob šíření informační služby koncovým uživatelům.

Po provedení jakékoli změny v poskytování jejich služby veřejní a soukromí provozovatelé komunikaci, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu neprodleně aktualizují svá prohlášení o shodě.

3.   Určené vnitrostátní subjekty u určitého počtu veřejných a soukromých provozovatelů komunikací, poskytovatelů služeb a provozovatelů vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu namátkově kontrolují správnost prohlášení a vyžádají si důkaz o splnění požadavků stanovených v článcích 3 až 8.

Určené vnitrostátní subjekty každoročně podávají zprávu o předložených prohlášeních a o výsledcích svých namátkových kontrol vnitrostátním orgánům.

Článek 10

Návazná opatření

1.   Členské státy sdělí Komisi do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost tyto informace:

a)

vnitrostátní subjekt určený k posuzování souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8;

b)

popis existujícího nebo plánovaného vnitrostátního přístupového místa.

2.   Do dvanácti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každý následující kalendářní rok sdělí členské státy Komisi tyto informace:

a)

pokrok, kterého dosáhly při zavádění informační služby, včetně kritérií užitých pro definování úrovně její kvality a prostředků používaných ke sledování její kvality;

b)

výsledky posuzování souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8;

c)

je-li to na místě, popis změn vnitrostátního přístupového místa.

Článek 11

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2013. Pokud však jde o informační službu, která je ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost již zavedena, použije se ode dne 1. října 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

(2)  KOM(2010) 389 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(5)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(6)  OSN — ECE/TRANS/WP.1/119/Rev.2 – 27. května 2010.

(7)  Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1.


Top