27.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/1

(1)

Deklarace skupiny G-20 ze dne 2. dubna 2009 k posílení finančního systému požaduje mezinárodně konzistentní úsilí zaměřené na posílení transparentnosti, odpovědnosti a regulace prostřednictvím zlepšení kvantity a kvality kapitálu v bankovnictví, jakmile bude zajištěna hospodářská obnova. Deklarace rovněž vyzývá k zavedení doplňujícího měřítka, jež není založeno na riziku a pomůže omezit rostoucí využívání páky v bankovnictví, a k vytvoření rámce pro větší likviditní rezervy. V reakci na pravomoc, kterou jí udělila skupina G-20, se skupina guvernérů centrálních bank a ministrů financí (GHOS) v září roku 2009 dohodla na řadě opatření pro posílení regulace bankovního sektoru. Tato opatření byla schválena vedoucími představiteli skupiny G-20 na pittsburském summitu konaném ve dnech 24.–25. září 2009 a podrobně stanovena v prosinci 2009. V červenci a září roku 2010 vydala skupina GHOS dvě další oznámení o koncepci a kalibraci těchto nových opatření a v prosinci roku 2010 Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil konečnou verzi opatření, která je označována jako rámec Basilej III.

(2)

Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, vedená Jacquesem de Larosièrem (dále jen „de Larosièrova skupina“), vyzvala Unii k vytvoření harmonizovanějšího souboru finančních nařízení. V kontextu budoucí evropské architektury dohledu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. června 2009 rovněž zdůraznila potřebu vytvořit jednotný evropský soubor pravidel, který by se vztahoval na všechny úvěrové instituce a investiční podniky na vnitřním trhu.

(3)

Jak se uvádí ve zprávě de Larosièrovy skupiny ze dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“), „členské státy by měly mít možnost přijímat přísnější vnitrostátní regulační opatření, budou-li to považovat na vnitrostátní úrovni za vhodné pro zajištění finanční stability, pod podmínkou, že budou dodrženy zásady vnitřního trhu a dohodnuté minimální základní normy“.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí (3) a o jejím výkonu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4) byly při několika příležitostech výrazně pozměněny. Mnoho ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES se vztahuje na úvěrové instituce i investiční podniky. Pro větší přehlednost a za účelem zajištění soudržného uplatňování uvedených ustanovení by měla být tato ustanovení součástí nových legislativních aktů, které se budou vztahovat na úvěrové instituce i investiční podniky, a sice tohoto nařízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne (5). Pro lepší uživatelskou dostupnost by měla být ustanovení příloh směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES zahrnuta do normativní části směrnice 2013/36/EU a tohoto nařízení.

(5)

Toto nařízení a směrnice 2013/36/EU a by měly společně vytvářet právní rámec přístupu k příslušným činnostem, rámec dohledu a obezřetnostní pravidla pro úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen společně „instituce“). Toto nařízení by se tudíž mělo vykládat ve spojení s uvedenou směrnicí.

(6)

Směrnice 2013/36/EU, jejímž právním základem je čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by měla mimo jiné obsahovat ustanovení upravující přístup k činnosti institucí, způsoby jejich správy a řízení a rámec dohledu nad nimi, jako jsou ustanovení upravující udělování povolení k podnikání, nabývání kvalifikované účasti, výkon svobody usazování a volného pohybu služeb, pravomoci příslušných orgánů domovských a hostitelských členských států v tomto ohledu a ustanovení upravující počáteční kapitál a přezkum v rámci dohledu nad institucemi.

(7)

Toto nařízení by mělo mimo jiné obsahovat obezřetnostní požadavky na instituce, které úzce souvisejí s fungováním trhů bankovních a finančních služeb a jejichž účelem je zajistit finanční stabilitu poskytovatelů služeb na těchto trzích i vysokou úroveň ochrany investorů a vkladatelů. Cílem tohoto nařízení je rozhodujícím způsobem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, a proto by mělo vycházet z ustanovení článku 114 Smlouvy o fungování EU vykládaného podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(8)

Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, přestože do určité míry harmonizují pravidla členských států v oblasti obezřetnostního dohledu, zahrnují velký počet možností a alternativ umožňujících členským státům stanovovat přísnější pravidla, než jaká stanoví tyto směrnice. Díky tomu vznikají rozdíly mezi vnitrostátními pravidly, které by mohly ohrožovat přeshraniční poskytování služeb a svobodu usazování, a vytvářet tak překážky pro řádné fungování vnitřního trhu.

(9)

V zájmu právní jistoty a vzhledem k potřebě zajistit rovné podmínky v rámci Unie je pro fungování vnitřního trhu zásadní přijmout jednotný soubor předpisů pro všechny účastníky trhu. Aby nedošlo k narušení trhu a k regulatorní arbitráži, měly by minimální obezřetnostní požadavky zajistit maximální úroveň harmonizace. Přechodná období stanovená v tomto nařízení mají proto pro bezproblémové provádění tohoto nařízení a zabránění nejistotě na trhu klíčový význam.

(10)

S ohledem na práci, kterou Skupina pro zavádění standardů působící v Basilejském výboru pro bankovní dohled vykonává při sledování a přezkumu provádění rámce Basilej III v členských zemích, by Komise měla průběžně, a přinejmenším pokaždé, když Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnění zprávu o pokroku, předkládat aktualizované zprávy o provádění a rámce Basilej III na vnitrostátní úrovni v dalších hlavních jurisdikcích, včetně posouzení souladu legislativy či předpisů jiných zemí s mezinárodním minimálním standardem, s cílem určit rozdíly, na jejichž základě by mohly vyvstat obavy ohledně rovných podmínek pro všechny.

(11)

Za účelem odstranění překážek pro obchod a narušování hospodářské soutěže způsobeného rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy a za účelem prevence vzniku případných dalších překážek pro obchod a výrazného narušování hospodářské soutěže je tudíž nezbytné přijmout nařízení, které stanoví jednotná pravidla, která se použijí ve všech členských státech.

(12)

Sestavení obezřetnostních požadavků do podoby nařízení by zajistilo, že tyto požadavky budou přímo použitelné. To by zamezilo existenci odlišných vnitrostátních požadavků v důsledku provádění směrnice, a zajistilo tak jednotné podmínky. Toto nařízení by vyžadovalo, aby veškeré instituce dodržovaly stejná pravidla v celé Unii, což by současně posílilo důvěru ve stabilitu institucí, zejména v období krize. Nařízení by rovněž zjednodušilo složitou regulaci a snížilo náklady podniků na plnění požadavků, zejména v případě institucí, které podnikají na přeshraniční bázi, a přispělo k eliminaci narušení hospodářské soutěže. S ohledem na zvláštní povahu trhů s nemovitostmi, pro které jsou charakteristické rozdíly v oblasti hospodářského vývoje a právních systémů, jež jsou specifické pro jednotlivé členské státy, regiony nebo místní oblasti, by měly příslušné orgány mít možnost stanovit vyšší rizikové váhy nebo uplatňovat přísnější kritéria na základě historických dat o selhání a očekávaného vývoje trhu vůči expozicím zajištěným nemovitostmi v určitých oblastech.

(13)

V oblastech, na něž se toto nařízení nevztahuje, například v oblasti dynamického oprávkování, ustanovení o vnitrostátních systémech pro kryté dluhopisy, která se netýkají zacházení s krytými dluhopisy podle pravidel stanovených tímto nařízením, nebo nabývání a držení účastí ve finančním i nefinančním sektoru za účelem nesouvisejícím s obezřetnostními požadavky stanovenými v tomto nařízení, by příslušné orgány nebo členské státy měly mít možnost stanovit vnitrostátní pravidla za předpokladu, že nebudou v rozporu s tímto nařízením.

(14)

Nejdůležitějšími doporučeními, jež byla předložena v de Larosièrově zprávě a později realizována v Unii, bylo vytvoření jednotného souboru pravidel a evropského rámce pro makroobezřetnostní dohled, přičemž cílem kombinace obou těchto prvků zajistit finanční stabilitu. Jednotný soubor pravidel zajišťuje důsledný a ucelený regulační rámec usnadňující fungování vnitřního trhu a zabraňuje vzniku příležitostí k vedení regulatorní arbitráže. V rámci vnitřního trhu s finančními službami se však mohou makroobezřetnostní rizika v mnoha ohledech lišit a vykazovat řadu specifických vnitrostátních rysů vedoucích k viditelným rozdílům, například pokud jde o strukturu a velikost bankovního sektoru ve srovnání s širším hospodářstvím a o úvěrový cyklus.

(15)

Do tohoto nařízení a do směrnice 2013/36/EU byla začleněna řada nástrojů sloužících k předcházení makroobezřetnostním a systémovým rizikům a k jejich snižování, čímž je zajištěna flexibilita a současně je tím zabezpečeno, že využívání těchto nástrojů podléhá patřičné kontrole s cílem nenarušit fungování vnitřního trhu a současně že využívání těchto nástrojů je transparentní a jednotné.

(16)

Kromě nástroje týkajícího se kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, který je uveden ve směrnici 2013/36/EU a u něhož se makroobezřetnostní či systémová rizika týkají jednoho členského státu, by příslušné nebo pověřené orgány dotyčného členského státu měly mít v případě, že je to považováno za účinnější způsob zabránění těmto rizikům, možnost řešit tato rizika prostřednictvím některých zvláštních vnitrostátních makroobezřetnostních opatření. Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (6) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“)) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (7) by měly mít možnost poskytnout své stanovisko k tomu, zda jsou splněny podmínky pro taková vnitrostátní makroobezřetnostní opatření, a na úrovni Unie by měl existovat mechanismus, který nedovolí v těchto opatřeních pokračovat, jestliže z velmi přesvědčivých důkazů vyplývá, že příslušné podmínky splněny nejsou. Zatímco toto nařízení stanoví jednotná mikroobezřetnostní pravidla pro instituce, v případě makroobezřetnostního dohledu si vzhledem ke svým odborným znalostem a stávající odpovědnosti týkající se finanční stability ponechávají vedoucí úlohu členské státy. Jelikož je v tomto konkrétním případě rozhodnutí přijmout jakákoli vnitrostátní makroobezřetnostní opatření spojeno s určitým vyhodnocováním rizik, jež mohou mít ve svém konečném důsledku vliv na makroekonomickou, fiskální a rozpočtovou situaci v příslušném členském státě, je nezbytné, aby byla Radě v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU svěřena pravomoc navržená vnitrostátní makroobezřetnostní opatření na základě návrhu Komise zamítnout.

(17)

Jestliže Komise předloží Radě návrh na zamítnutí vnitrostátních makroobezřetnostních opatření, měla by Rada uvedený návrh neprodleně projednat a rozhodnout, zda vnitrostátní opatření zamítne, či nikoli; hlasovat by se mohlo v souladu s jednacím řádem Rady (8) na žádost některého členského státu nebo Komise. V souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU by Rada měla své rozhodnutí ve vztahu k podmínkám uvedeným v tomto nařízení v souvislosti s jejím zásahem zdůvodnit. S ohledem na význam makroobezřetnostního a systémového rizika pro finanční trh daného členského státu, a tudíž na potřebu rychlé reakce, je důležité, aby byla lhůta pro takové rozhodnutí Rady stanovena na jeden měsíc.Dojde-li po důkladném posouzení návrhu Komise na zamítnutí navrženého vnitrostátního opatření Rada k závěru, že podmínky stanovené v tomto nařízení pro zamítnutí vnitrostátních opatření nejsou splněny, měla by vždy jasným a jednoznačným způsobem uvést důvody.

(18)

Dokud nedojde k harmonizaci požadavků na likviditu v roce 2015 a harmonizaci pákového poměru v roce 2018, mohou členské státy uplatňovat taková opatření, která považují za vhodná, včetně snižování makroobezřetnostního či systémového rizika v konkrétním členském státě.

(19)

Mělo být možné použít kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo individuální opatření přijatá členskými státy za účelem řešení systémových rizik týkajících se těchto členských států na celý bankovní sektor nebo na jedno či více jeho pododvětví ve smyslu pododvětví institucí vykazujících v rámci svých obchodních činností podobné rizikové profily nebo na expozice vůči jednomu či několika hospodářským odvětvím či zeměpisným oblastem daného členského státu v rámci celého bankovního sektoru.

(20)

Pokud pověřené orgány dvou nebo více členských států zjistí tytéž změny ve velikosti systémového nebo makroobezřetnostního rizika, které ohrožuje finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni v každém z těchto členských států a které by podle názoru pověřených orgánů bylo lepší řešit prostřednictvím vnitrostátních opatření, mohou dané členské státy podat Radě, Komisi, ESRB a orgánu EBA společné oznámení. Při podání oznámení Radě, Komis,i ESRB a orgánu EBA předloží příslušné podklady, včetně odůvodnění společného oznámení.

(21)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se schvalují dočasné zvýšení kapitálových požadavků, požadavky na velké expozice a požadavky na zveřejňování informací. Taková ustanovení by měla platit po dobu jednoho roku, pokud Evropský parlament ani Rada do tří měsíců nevysloví proti aktu v přenesené pravomoci námitky. Komise by měla uvést důvody pro použití tohoto postupu. Komise by měla být zmocněna k ukládání přísnějších obezřetnostních požadavků pouze v případě expozic, které vyplývají z vývoje na trhu v rámci Unie nebo mimo Unii, jenž má nepříznivý dopad na všechny členské státy.

(22)

Přezkum nařízení o makroobezřetnostních pravidlech je odůvodněn potřebou, aby Komise mimo jiné posoudila, zda jsou stávající makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení nebo ve směrnici 2013/36/EU účinné, účelné a transparentní, zda je nutno navrhnout nové nástroje, zda jsou rozsah a případná míra překrývání makroobezřetnostních nástrojů určených k řešení podobných rizik, které jsou stanoveny v tomto nařízení či směrnici 2013/36/EU, přiměřené a jakým způsobem se mezinárodně dohodnuté standardy pro systémově významné instituce a toto nařízení či směrnice 2013/36/EU vzájemně ovlivňují.

(23)

Pokud členské státy přijmou pokyny, které mají obecný význam, zejména v oblastech, kde Komise ještě nepřijala návrhy technických norem, nesmějí být tyto pokyny v rozporu s právními předpisy Unie, ani narušovat jejich uplatňování.

(24)

Toto nařízení nebrání členským státům uložit ve vhodných případech rovnocenné požadavky vůči podnikům, které nespadají do jeho oblasti působnosti.

(25)

Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v tomto nařízení doplňují individuální požadavky, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad jednotlivými institucemi. Škála těchto požadavků na dohled by měla být mimo jiné stanovena ve směrnici 2013/36/EU, neboť příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy.

(26)

Toto nařízení by nemělo mít vliv na schopnost příslušných orgánů ukládat specifické požadavky v rámci procesu dohledu a hodnocení, který stanoví směrnice 2013/36/EU, jež by měly být uzpůsobeny specifickému rizikovému profilu institucí.

(27)

Nařízení(EU) č. 1093/2010 se zaměřuje na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu a posílení kontroly nad skupinami působícími přeshraničně.

(28)

Vzhledem ke zvýšenému počtu úkolů, jimiž toto nařízení a směrnice 2013/36/EU orgán EBA pověřují, by Evropský parlament, Rada a Komise, měly zajistit, aby byly poskytnuty odpovídající lidské a finanční zdroje.

(29)

Nařízení (EU) č. 1093/2010 vyžaduje, aby orgán EBA jednal v rozsahu působnosti směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. EBA je rovněž povinen jednat v oblasti činností institucí ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny těmito směrnicemi, za předpokladu, že je toto jednání nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování těchto aktů. Toto nařízení by mělo zohlednit úlohu a funkci orgánu EBA a usnadnit mu výkon jeho pravomocí podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

(30)

Po skončení období pozorování a po splnění požadavků na krytí likvidity v plném rozsahu v souladu s tímto nařízením, by Komise měla posoudit, zda by udělení pravomoci orgánu EBA provádět z vlastního podnětu závazné zprostředkování v souvislosti s dosažením společného rozhodnutí příslušnými orgány podle článků 19 a 20 tohoto nařízení usnadnilo praktické vytvoření a fungování jediné podskupiny pro účely likvidity a určení toho, zda jsou splněna kritéria pro zvláštní postup uvnitř skupiny u přeshraničních institucí. Komise by pak tudíž měla v rámci jedné ze svých pravidelných zpráv o činnosti orgánu EBA podle článku 81 nařízení (EU) č. 1093/2010 konkrétně posoudit, zda je třeba orgánu EBA takové pravomoci udělit, a zahrnout výsledky tohoto posouzení do své zprávy doplněné případnými vhodnými legislativními návrhy.

(31)

De Larosièrova zpráva, uvádí, že mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni, přičemž makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni.Úzká spolupráce mezi orgánem EBA a ESRB je zásadní, aby byla zajištěna plná účinnost fungování Evropské rady pro systémová rizika a realizace opatření v návaznosti na varování a doporučení, jež vydá. Zejména by orgán EBA měl být schopen předávat ESRB veškeré relevantní informace získané příslušnými orgány v souladu s oznamovacími povinnostmi stanovenými v tomto nařízení.

(32)

S ohledem na zničující dopady poslední finanční krize je obecnými cíli tohoto nařízení povzbuzovat hospodářsky užitečné bankovní činnosti, které slouží obecnému zájmu, a odrazovat od neudržitelných finančních spekulací bez reálné přidané hodnoty. To znamená komplexní reformu způsobů, jakými jsou úspory směrovány do produktivních investic. V zájmu zajištění udržitelného a rozmanitého bankovního prostředí v Unii by příslušné orgány měly být oprávněny uložit vyšší kapitálové požadavky pro systémově významné instituce, které mohou vzhledem ke své obchodní činnosti představovat hrozbu pro světovou ekonomiku.

(33)

Instituce, které drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, musí podléhat rovnocenným finančním požadavkům, aby byly zajištěny rovnocenné záruky pro vkladatele a rovnocenné podmínky hospodářské soutěže pro srovnatelné skupiny institucí.

(34)

Jelikož instituce vstupují na vnitřním trhu do přímé hospodářské soutěže, měly by být požadavky týkající se dohledu rovnocenné v celé Unii, s ohledem na jednotlivé rizikové profily institucí.

(35)

Kdykoliv bude v rámci dohledu třeba určit výši konsolidovaného kapitálu skupiny institucí, měl by se výpočet provést v souladu s tímto nařízením.

(36)

V souladu s tímto nařízením se požadavky na kapitál uplatní na individuálním a konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány neuplatňují dohled na individuálním základě v případech, kde to považují za vhodné. Individuální, konsolidovaný a přeshraniční konsolidovaný dohled představují užitečné nástroje při kontrole institucí.

(37)

Pro zajištění odpovídající platební schopnosti institucí uvnitř skupiny je nutné, aby se kapitálové požadavky uplatňovaly na základě konsolidované situace těchto institucí uvnitř skupiny. S cílem zajistit, aby byl kapitál uvnitř skupiny vhodně rozložena aby byl v případě potřeby dostupný na ochranu úspor, měly by kapitálové požadavky platit pro jednotlivé instituce uvnitř skupiny, pokud nelze tohoto cíle účinně dosáhnout jiným způsobem.

(38)

Menšinové podíly plynoucí ze zprostředkujících finančních holdingových společností, které podléhají požadavkům tohoto nařízení na subkonsolidovaném základě, mohou být rovněž způsobilé (v rámci příslušných limitů) pro zařazení do kmenového kapitálu tier 1 skupiny na konsolidovaném základě, neboť kmenový kapitál tier 1 zprostředkující finanční holdingové společnosti, jejž lze přičíst menšinovým podílům, a část téhož kapitálu, již lze přičíst mateřské společnosti, podporují oba na stejné úrovni ztráty jejich dceřiných podniků v případě, že k nim dojde.

(39)

Přesná účetní technika, jež má být použita pro výpočet kapitálu, jeho přiměřenosti rizikům, kterým jsou instituce vystaveny, a pro hodnocení koncentrace expozic, by měla brát zřetel na ustanovení směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (9), jež obsahuje některé úpravy sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (10), nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (11) podle toho, kterým z těchto předpisů se řídí účetnictví institucí podle vnitrostátního práva.

(40)

Pro účely zajištění přiměřené platební schopnosti je důležité stanovit kapitálové požadavky, které oceňují aktiva a podrozvahové položky podle stupně rizika.

(41)

Dne 26. června 2004 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled rámcovou dohodu o mezinárodní konvergenci měření kapitálu a kapitálových požadavků („rámec Basilej II“). Ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, která toto nařízení přejalo, tvoří ekvivalent k ustanovením rámce Basilej II. Začleněním doplňkových aspektů rámce Basilej III tudíž toto nařízení tvoří ekvivalent k ustanovením rámce Basilej II a III.

(42)

Je nutné přihlédnout k různorodosti institucí v Unii tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a vyžadovat různé stupně propracovanosti. Skutečnost, že se institucím poskytne možnost využít externí ratingy a vlastní odhady jednotlivých parametrů úvěrového rizika, významně zlepšuje citlivost vůči riziku a obezřetnost pravidel týkajících se úvěrového rizika. Instituce by měly být podporovány v tom, aby zaváděly přístupy citlivější vůči riziku. Při vytváření odhadů potřebných k uplatnění přístupů k úvěrovému riziku podle tohoto nařízení by instituce měly zlepšit své procesy měření a řízení úvěrového rizika za účelem zpřístupnění metod určování regulativních kapitálových požadavků, jež odráží povahu, rozsah a složitost postupů jednotlivých institucí. V tomto ohledu by zpracování údajů v souvislosti se vznikem a řízením expozic vůči zákazníkům mělo zahrnovat vývoj a ověřování systémů řízení a měření úvěrového rizika. Tím bude nejen uspokojen legitimní zájem institucí, ale také splněn účel tohoto nařízení, totiž využívání lepších metod měření a řízení rizika a rovněž jejich použití pro účely regulace kapitálu. Bez ohledu na tuto skutečnost vyžadují přístupy citlivější vůči riziku značnou míru odborných znalostí a zdrojů, jakož i vysokou kvalitu a dostatečné množství údajů. Instituce by tudíž předtím, než uplatní tyto přístupy pro účely regulace kapitálu, měly splňovat vysoké standardy. Vzhledem k probíhající práci na zajišťování náležitých mezí v souvislosti s interními modely by Komise měla vypracovat zprávu o možnosti prodloužit platnost úrovně Basilej I, případně spolu s legislativním návrhem.

(43)

Kapitálové požadavky by měly být přiměřené rizikům, na jejichž krytí jsou určeny. Mělo by se v nich odrážet zejména snížení úrovně rizika dané vysokým počtem relativně malých expozic.

(44)

Vzhledem ke své zásadní úloze při zajišťování hospodářského růstu a pracovních míst jsou malé a střední podniky jedním z pilířů hospodářství Unie. Hospodářské oživení a budoucí růst hospodářství Unie ve velké míře závisí na tom, zda budou mít malé a střední podniky usazené v Unii možnost získávat kapitál a financování potřebné k tomu, aby uskutečňovaly investice nezbytné k osvojování nových technologií a zařízení v zájmu zvyšování své konkurenceschopnosti. Vzhledem k omezenému rozsahu alternativních zdrojů financování vnímají malé a střední podniky usazené v Unii důsledky bankovní krize mnohem intenzivněji. Proto je důležité vyplnit stávající mezeru ve financování pro malé a střední podniky a zajistit v současné situaci náležitý tok bankovních úvěrů v jejich prospěch. Kapitálové požadavky na expozice vůči malým a středním podnikům by měly být sníženy uplatněním podpůrného koeficientu ve výši 0,7619, tak aby mohly úvěrové instituce poskytování úvěrů malým a středním podnikům zvýšit. V zájmu dosažení tohoto cíle by úvěrové instituce měly skutečně využívat snížení kapitálových požadavků plynoucí z uplatnění podpůrného koeficientu za výhradním účelem poskytování přiměřeného toku úvěrů malým a středním podnikům usazeným v Unii. Příslušné orgány by měly pravidelně sledovat celkový objem expozic úvěrových institucí vůči malým a středním podnikům a celkový objem kapitálových odpočtů.

(45)

V souladu s rozhodnutím Basilejského výboru pro bankovní dohled, které dne 10. ledna 2011 schválila skupina GHOS, by mělo být možné v okamžiku neživotaschopnosti instituce všechny nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 instituce zcela odepsat nebo zcela převést na kmenový kapitál tier 1. Do práva Unie by měly být v rámci požadavků souvisejících s ozdravnými postupy a řešením problémů úvěrových institucí a investičních podniků zahrnuty právní předpisy nezbytné k zajištění toho, aby kapitálové nástroje podléhaly doplňkovému mechanismu absorpce ztrát. Pokud by do 31. prosince 2015 nebyly přijaty právní předpisy Unie upravující požadavek, aby mohly být kapitálové nástroje zcela a trvale odepsány nebo převedeny na nástroje kmenového kapitálu tier 1 v případě, že daná instituce již není považována za životaschopnou, by Komise měla posoudit, zda by takové ustanovení mělo být zahrnuto do tohoto nařízení, podat o tomto posouzení zprávu a předložit s ohledem na něj vhodné legislativní návrhy.

(46)

Toto nařízení respektuje zásadu proporcionality, protože bere v úvahu zvláště rozdíly mezi institucemi se zřetelem na jejich velikost, rozsah prováděných operací a činností. Respektování zásady proporcionality rovněž znamená, že se pro retailové expozice uznávají co možná nejjednodušší ratingové postupy, a to i v rámci přístupu založeného na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“). Členské státy by měly zajistit, aby byly požadavky stanovené v tomto nařízení uplatňovány způsobem odpovídajícím povaze, rozsahu a složitosti rizik, která vyplývají z modelu podnikání a z činností instituce. Komise by měla zajistit, aby akty v přenesené pravomoci, prováděcí akty a regulační a prováděcí technické normy byly v souladu se zásadou proporcionality, a bylo tak zaručeno, že bude toto nařízení uplatňováno přiměřeným způsobem. EBA by proto měl zajistit, aby byly všechny regulační a prováděcí technické normy vypracovány tak, aby byly v souladu se zásadou proporcionality a prosazovaly ji.

(47)

Příslušné orgány by měly věnovat náležitou pozornost případům, u nichž mají podezření, že jsou dotyčné informace považovány za vyhrazené nebo důvěrné proto, aby se zabránilo jejich zpřístupnění. Přestože se instituce může rozhodnout nezveřejnit informace proto, že tyto informace jsou považovány za vyhrazené nebo důvěrné, samotná skutečnost, že jsou informace považovány za vyhrazené nebo důvěrné,by je neměla zbavovat odpovědnosti, jestliže bylo zjištěno, že nepředložení daných informací mělo významný dopad.

(48)

Skutečnost, že se toto nařízení neustále vyvíjí, umožňuje institucím vybrat si ze tří různě složitých přístupů k úvěrovému riziku. S cílem umožnit zejména malým institucím, aby se mohly rozhodnout pro přístup IRB, který je citlivější vůči rizikům, by měla být příslušná ustanovení vykládána tak, že kategorie expozic zahrnují veškeré expozice, které jsou jim v celém tomto nařízení – přímo či nepřímo – postaveny na roveň. Obecným pravidlem je, že by příslušné orgány neměly dávat přednost některému z těchto tří přístupů, pokud jde o postup dohledu, tj. instituce provozující činnost na základě standardizovaného přístupu by neměly pouze z tohoto důvodu podléhat přísnějšímu dohledu.

(49)

Měly by se ve větší míře uznávat techniky snižování úvěrového rizika, a to v rámci pravidel, která zajistí, že platební schopnost nebude ohrožena nesprávným uznáváním. Obvyklé bankovní zajištění ke snižování úvěrových rizik, které je již uplatňováno v jednotlivých členských státech, by se mělo, kdykoliv je to možné, uznávat ve standardizovaném přístupu, ale také v jiných přístupech.

(50)

S cílem zajistit, aby byla rizika a snižování rizik vyplývající ze sekuritizační činnosti a investic institucí řádně zohledňována v rámci kapitálových požadavků pro instituce, je nutno zahrnout pravidla obezřetnostního a vůči riziku citlivého posuzování takové činnosti a takových investic. Za tímto účelem je třeba vytvořit jasnou a ucelenou definici sekuritizace zachycující každou transakci nebo systém transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(51)

Kromě dohledu zaměřeného na zajištění finanční stability je třeba mechanismů navržených k posílení a rozvoji účinného dohledu nad případnými bublinami a jejich předcházení, aby byla zajištěna optimální alokace kapitálu s ohledem na makroekonomické výzvy a cíle, zejména pokud jde o dlouhodobé investice do reálné ekonomiky.

(52)

Operační riziko představuje pro instituce významné riziko, a proto musí být kryto kapitálem. Je nutné přihlédnout k různorodosti institucí v Unii tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu požadavků na krytí operačního rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a vyžadovat různý stupeň propracovanosti. Institucím by měly být poskytnuty vhodné pobídky, které by je motivovaly k zavádění přístupů citlivějších vůči riziku. Vzhledem k tomu, že techniky měření a řízení operačního rizika byly vypracovány teprve v poslední době, měla by se pravidla průběžně přezkoumávat, popřípadě aktualizovat, přičemž by se měl brát ohled i na náklady různých linií podnikání a na uznávání technik snižování rizika. Zvláštní pozornost u jednoduchých přístupů pro výpočet kapitálových požadavků na krytí operačního rizika by se měla věnovat zohlednění pojištění.

(53)

Sledování a kontrola expozic instituce by měly být nedílnou součástí dohledu nad ní. Přílišná koncentrace expozic na jednoho klienta nebo jednu ekonomicky spjatou skupinu klientů totiž může způsobit nepřípustné riziko ztráty. Takovou situaci lze hodnotit tak, že je na újmu platební schopnosti instituce.

(54)

Při zjišťování existence ekonomicky spjaté skupiny klientů, a tedy expozic představujících jediné riziko, je rovněž důležité brát v úvahu rizika plynoucí ze společného zdroje významného financování poskytovaného danou institucí, jejich finanční skupinou nebo jejich ekonomicky spjatými stranami.

(55)

Přestože je žádoucí, aby se výpočet hodnoty expozice prováděl na základě výpočtu pro účely kapitálových požadavků, je nicméně vhodné přijmout pravidla sledování velkých expozic bez použití rizikových vah nebo stupňů rizika. Navíc byly techniky snižování úvěrového rizika používané v režimu platební schopnosti navrženy s předpokladem dobře diverzifikovaného úvěrového rizika. V případě velkých expozic, u kterých jde o koncentraci rizika vůči jediné protistraně, není úvěrové riziko dobře diverzifikované. Účinky uvedených technik by proto měly podléhat obezřetnostním ochranným opatřením. V této souvislosti je nutné zajistit faktické obnovení úvěrového zajištění pro účely velkých expozic.

(56)

Vzhledem k tomu, že ztráta vzniklá z expozice vůči instituci může být stejně vážná jako ztráta plynoucí z jakékoli jiné expozice, je nutné na takové expozice nahlížet jako na jakékoli jiné expozice a jako takové je také vykazovat. Pro zmírnění nepřiměřeného dopadu tohoto přístupu na menší instituce bylo zavedeno alternativní kvantitativní omezení. Kromě toho platí výjimka pro velmi krátkodobé expozice spojené s převody peněž, které spočívají v provádění plateb, clearingu, vypořádání a úschově, s cílem usnadnit řádné fungování finančních trhů a související infrastruktury. Tyto služby zahrnují například hotovostní clearing a vypořádání a podobné činnosti pro usnadnění vypořádání. K souvisejícím expozicím patří expozice, které nebylo možno předvídat, a které proto úvěrová instituce plně nekontroluje, mimo jiné bilance mezibankovních účtů vyplývající z plateb klientů, včetně připsaných či odepsaných poplatků a úroků, a další platby za služby pro klienty, stejně jako vydaný či přijatý kolaterál.

(57)

Je důležité sladit zájmy podniků, které úvěry „přebalují“ do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů (původci nebo sponzoři), a podniků, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují (investoři). Za tímto účelem by si původce nebo sponzor měl ponechat významný podíl na podkladových aktivech. Proto je důležité, aby si původci nebo sponzoři zachovali expozici vůči riziku z dotčených úvěrů. Obecně by mělo platit, že sekuritizace by neměla být strukturována způsobem, který umožní vyhnout se uplatnění požadavku na zachování expozice, zejména prostřednictvím struktury poplatků či prémií nebo obojího. Toto zachování expozice by mělo být použitelné ve všech situacích, kdy je použitelná ekonomická podstata sekuritizace bez ohledu na to, jaké právní struktury nebo nástroje jsou použity pro získání této ekonomické podstaty. Zejména v případech, kdy je úvěrové riziko převedeno sekuritizací, by investoři měli přijímat rozhodnutí pouze po provedení náležité hloubkové kontroly, pro niž potřebují přiměřené informace o sekuritizaci.

(58)

Toto nařízení rovněž stanoví, že požadavek na zachování expozice nesmí být uplatňován vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce nebo na sponzora nebo na původního věřitele. Pokud sekuritizace obsahuje jako podkladové transakce jiné sekuritizace, požadavek na zachování expozice by se měl uplatnit pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Požadavek na zachování expozice by se neměl vztahovat na pohledávky nabyté za úplatu, pokud vyplývají z činnosti podniku, v případě, že jsou převedeny nebo prodány za sníženou cenu za účelem financování této činnosti. Příslušné orgány by měly uplatňovat rizikovou váhu v souvislosti s nesplněním povinnosti provádět hloubkovou kontrolu a řídit rizika, pokud jde o sekuritizaci v případě závažnějších porušení zásad a postupů, které jsou relevantní pro analýzu podkladových rizik. Komise by měla rovněž posoudit, zda by zamezení vícenásobnému uplatňování požadavků na zachování expozice mohlo usnadňovat praktiky pro obcházení požadavku na zachování expozice a zda příslušné orgány pravidla pro sekuritizace účinně vymáhají.

(59)

Za účelem řádného posouzení rizik vyplývajících ze sekuritizovaných expozic u obchodního i investičního portfolia by měla být prováděna hloubková kontrola. Povinnost provádět hloubkovou kontrolu by navíc měla být přiměřená. Postupy hloubkové kontroly by měly přispívat ke zvyšování vzájemné důvěry mezi původci, sponzory a investory. Je proto žádoucí, aby byly řádně zveřejňovány podstatné informace týkající se těchto postupů.

(60)

V případech, kdy je instituce vystavena expozici vůči vlastnímu mateřskému podniku nebo vůči jiným dceřiným podnikům tohoto mateřského podniku, je zapotřebí zvláštní obezřetnosti. Řízení takovýchto expozic institucí by se mělo uskutečňovat zcela samostatně a v souladu se zásadami řádné správy bez ohledu na jakékoliv jiné okolnosti. To je zvlášť důležité v případě velkých expozic a v případech, které se netýkají pouze správy uvnitř skupiny nebo obvyklých transakcí uvnitř skupiny. Příslušné orgány by měly těmto expozicím uvnitř skupiny věnovat zvláštní pozornost. Takové zásady se však nemusí použít, je-li mateřským podnikem finanční holdingová společnost nebo úvěrová instituce, nebo jsou-li jinými dceřinými podniky buď úvěrové či finanční instituce nebo podniky pomocných služeb, pokud se na všechny tyto podniky vztahuje dohled nad úvěrovou institucí na konsolidovaném základě.

(61)

Vzhledem k tomu, že pravidla týkající se kapitálových požadavků jsou citlivá vůči riziku, je žádoucí průběžně přezkoumávat, zda mají významný dopad na hospodářský cyklus. Komise by s přihlédnutím k příspěvku Evropské centrální banky (dálen jen „ECB“) měla o těchto tématech podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

(62)

Kapitálové požadavky na obchodníky s komoditami, včetně těch obchodníků, kteří jsou v současné době vyňati z působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (12), by měly být přezkoumány.

(63)

Liberalizace trhů s plynem a elektřinou je z hospodářského i politického hlediska důležitým cílem Unie. Kapitálové požadavky a další obezřetnostní pravidla, které mají být použity na podniky působící na těchto trzích, by proto měly být přiměřené a neměly by neoprávněně bránit uskutečnění liberalizace. Tento cíl by měl být zohledněn zejména při provádění přezkumu tohoto nařízení.

(64)

Instituce, které investují do resekuritizací, by měly postupovat s náležitou péčí i ve věci podkladových sekuritizací a nesekuritizovaných expozic, které jsou základem výsledných resekuritizací. Instituce by měly posoudit, zda expozice v rámci programů obchodních cenných papírů zajištěných aktivy (ABCP) představují resekuritizované expozice, včetně expozic v rámci programů s přednostními tranšemi obsahujícími samostatná seskupení celých úvěrů, z nichž žádný nepředstavuje sekuritizovanou či resekuritizovanou expozici, a u nichž ochranu jednotlivých investic před první ztrátou poskytuje subjekt prodávající úvěry. Ve druhém ze zmíněných případů by likviditní příslib příslušného seskupení většinou neměla být považována za resekuritizovanou expozici, neboť tento příslib představuje tranši jediného seskupení aktiv (tj. příslušného seskupení celých úvěrů), jež neobsahuje žádné sekuritizované expozice. Oproti tomu úvěrové posílení v rámci celého programu, které by se vztahovalo pouze na některé ze ztrát přesahující ochranu poskytovanou prodávajícím napříč jednotlivými seskupeními, by většinou představovalo tranšování rizika seskupení skládajícího se z většího počtu aktiv a obsahujícího alespoň jednu sekuritizovanou expozici, a bylo by tudíž resekuritizovanou expozicí. Avšak v případě, že je tento program plně financován pomocí jediného druhu obchodního cenného papíru a pokud úvěrové posílení v rámci celého programu nepředstavuje resekuritizaci nebo pokud je obchodní cenný papír plně podporován sponzorující institucí, v důsledku čehož je investor do obchodního cenného papíru fakticky vystaven riziku selhání sponzora namísto rizika spojeného s podkladovým seskupením či podkladovými aktivy, pak by tento obchodní cenný papír neměl být obecně považován za resekuritizovanou expozici.

(65)

Ustanovení o obezřetném oceňování pro obchodní portfolio by měla platit pro všechny nástroje oceňované reálnou hodnotou v obchodním i investičním portfoliu institucí. Mělo by být vyjasněno, že pokud by uplatnění obezřetného oceňování vedlo k nižší zůstatkové hodnotě, než jaká byla původně evidována v účetnictví, měla by být absolutní hodnota rozdílu odečtena od kapitálu.

(66)

Instituce by měly mít možnost volby, zda u sekuritizovaných pozic, jež podle tohoto nařízení obdrží rizikovou váhu 1 250 %, použijí kapitálový požadavek, nebo je odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 bez ohledu na to, zda jsou tyto pozice součástí obchodního či investičního portfolia.

(67)

Instituce, které jsou původci nebo sponzory, by neměly mít možnost obcházet zákaz skryté podpory využitím svých obchodních portfolií k poskytnutí takové podpory.

(68)

Aniž je dotčeno zpřístupňování údajů výslovně požadované tímto nařízením, cílem požadavků na zpřístupnění by mělo být poskytnout účastníkům trhu přesné a komplexní informace ohledně rizikového profilu jednotlivých institucí. Instituce by proto měly být povinny zpřístupňovat doplňující informace, které nejsou výslovně uvedené v tomto nařízení, pokud je takové zpřístupnění nezbytné k naplnění uvedeného cíle. Příslušné orgány by současně měly věnovat náležitou pozornost případům, u nichž mají podezření, že jsou dotyčné informace určitou institucí považovány za vyhrazené nebo důvěrné proto, aby se zabránilo jejich zpřístupnění.

(69)

Pokud externí úvěrové hodnocení sekuritizované pozice zahrnuje účinek zajištění úvěrového rizika poskytovaného investiční institucí samotnou, neměla by mít daná instituce možnost získat prospěch z nižší rizikové váhy vyplývající z tohoto zajištění rizika. Sekuritizovaná pozice by se neměla odečítat od kapitálu, existují-li jiné způsoby určení rizikové váhy v souladu se skutečným rizikem pozice, které takové zajištění úvěrového rizika neberou v úvahu.

(70)

Vzhledem k nedávným špatným výsledkům by standardy interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků souvisejících s tržním rizikem měly být zpřísněny. Zejména je třeba doplnit jejich způsob zachycování rizik, pokud jde o úvěrová rizika v obchodním portfoliu. Kromě toho by kapitálové požadavky měly obsahovat složku odpovídající krizovým podmínkám, která by kapitálové požadavky zpřísnila s ohledem na zhoršující se podmínky na trhu a omezila procyklický potenciál. Instituce by měly také provést reverzní zátěžové testy, aby vyzkoušely, které scénáře by mohly ohrozit životaschopnost instituce, s výjimkou případu, kdy mohou prokázat, že takový test je zbytečný. Vzhledem k nedávným konkrétním obtížím, které vznikly při zacházení se sekuritizovanými pozicemi pomocí přístupů založených na interních modelech, by mělo být uznání možnosti institucí modelovat rizika sekuritizace k výpočtu kapitálových požadavků v obchodním portfoliu omezeno a automaticky by měl být pro sekuritizované pozice v obchodním portfoliu povinný standardizovaný kapitálový požadavek.

(71)

Toto nařízení stanoví omezené výjimky pro některé činnosti obchodování s korelací, podle kterých může instituci její orgán dohledu povolit vypočítat komplexní rizikový kapitálový požadavek za předpokladu, že budou dodrženy přísné požadavky. V takových případech by tyto činnosti instituce měly podléhat kapitálovému požadavku rovnajícímu se buď kapitálovému požadavku vypočtenému v souladu s vnitřním postupem, nebo 8 % kapitálového požadavku ke specifickému riziku vypočtenému v souladu se standardizovanou metodou podle toho, který je vyšší. Tyto expozice by neměly podléhat požadavku k dodatečnému riziku, nýbrž by měly být začleněny do měření hodnoty v riziku a do měření stresové hodnoty v riziku

(72)

S přihlédnutím k povaze a objemu neočekávaných ztrát, které instituce během finanční a hospodářské krize utrpěly, je nezbytné dále zlepšovat kvalitu a harmonizaci kapitálu, který musí mít instituce k dispozici. To by mělo zahrnovat zavedení nové definice základních prvků kapitálu, který je k dispozici pro absorpci neočekávaných ztrát v okamžiku, kdy nastanou, vylepšení definice hybridního kapitálu a jednotné změny obezřetnostního dohledu nad kapitálem. Je rovněž zapotřebí výrazně navýšit úroveň kapitálu, včetně nových kapitálových ukazatelů se zaměřením na základní prvky kapitálu, který je k dispozici pro absorpci neočekávaných ztrát v okamžiku, kdy nastanou. Očekává se, že instituce, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, by měly splňovat své kapitálové požadavky v souvislosti se základními prvky kapitálu pouze prostřednictvím těchto akcií, které splňují soubor přísných kritérií pro základní kapitálové nástroje a zveřejněné fondy dané instituce. Aby byla odpovídajícím způsobem zohledněna různorodost právních forem institucí působících v Unii, měl by soubor přísných kritérií pro základní kapitálové nástroje zajistit nejvyšší kvalitu základních kapitálových nástrojů pro instituce, jejichž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. To by nemělo institucím bránit v tom, aby z akcií s diferencovanými hlasovacími právy a akcií bez hlasovacích práv vyplácely rozdělení výnosů, která jsou násobkem výnosů vyplácených z akcií, jež jsou spojeny s relativně větším rozsahem hlasovacích práv, za předpokladu, že jsou bez ohledu na rozsah hlasovacích práv dodržena přísná kritéria pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, včetně kritérií týkajících se flexibility výplat, a že v případě výplaty rozdělení výnosu má být tento výnos vyplacen u všech akcií emitovaných danou institucí.

(73)

Existují různé druhy expozic v oblasti financování obchodu, ale některé prvky mají společné: vyznačují se například nízkou hodnotou, krátkým trváním a identifikovatelným zdrojem splácení. Opírají se o pohyb zboží a služeb, který je základem reálné ekonomiky, a většinou podporují malé společnosti při naplňování jejich běžných potřeb, čímž vytvářejí hospodářský růst a pracovní příležitosti. Přítoky a odtoky jsou obvykle vyrovnány, a riziko likvidity je tak omezeno.

(74)

Je vhodné, aby orgán EBA vedl aktuální seznam všech forem kapitálových nástrojů, které jsou v jednotlivých členských státech považovány za nástroje kmenového kapitálu tier 1. EBA by měl z uvedeného seznamu vyřadit nástroje vydané po vstupu tohoto nařízení v platnost, které nesplňují kritéria stanovená v tomto nařízení, nejedná-li se o nástroje státní podpory, a měl by toto vyřazení veřejně oznámit. Jestliže po oznámení Evropského orgánu pro bankovnictví o vyřazení určitého nástroje ze seznamu je daný nástroj nadále uznáván, měl by EBA v plném rozsahu uplatnit své pravomoci, zejména pravomoci, které mu svěřuje článek 17 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se porušení práva Unie. Připomíná se, že pro přiměřenou reakci na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Unie se uplatňuje třístupňový mechanismus, v němž je jako první krok orgán EBA oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Unie ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu a vydat k tomu doporučení. Za druhé, pokud se příslušný vnitrostátní orgán tímto doporučením neřídí, je Komise zmocněna k vydání formálního stanoviska zohledňujícího doporučení orgánu EBA požadujícího po příslušném orgánu, aby přijal nezbytná opatření pro zajištění souladu s právem Unie. Za třetí ve výjimečných případech, v nichž dojde k trvalé nečinnosti dotčeného příslušného orgánu a situaci nebude možné řešit jiným způsobem, je orgán EBA oprávněn přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Kromě toho se připomíná, že podle článku 258 Smlouvy o fungování EU má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze Smluv vyplývá, může věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

(75)

Toto nařízení by nemělo mít vliv na schopnost příslušných orgánů zachovat procesy předběžného schvalování úvěrů u smluv týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a tier 2. V těchto případech mohou být tyto kapitálové nástroje započteny pouze do vedlejšího kapitálu tier 1 a tier 2 instituce, a to poté, co byly tyto schvalovací procesy úspěšně dokončeny.

(76)

Za účelem posílení tržní disciplíny a finanční stability je nezbytné zavést podrobnější požadavky na zpřístupňování formy a povahy regulativního kapitálu a změny obezřetnostního dohledu učiněné proto, aby se zajistilo, že investoři a vkladatelé jsou dostatečně dobře informováni o solventnosti institucí.

(77)

Dále je nezbytné, aby příslušné orgány měly alespoň v souhrnné podobě informace o úrovni rep, půjček cenných papírů a všech formách zatížení aktiv. Tyto informace by měly být příslušným orgánům poskytnuty prostřednictvím zprávy. Po účely posílení disciplíny na trhu by měly existovat přesnější požadavky na zveřejňování rep a půjček cenných papírů.

(78)

Měla by být zavedena nová definice kapitálových a regulativních kapitálových požadavků způsobem, který zohledňuje skutečnost, že existují rozdílné vnitrostátní výchozí body a okolnosti, přičemž úvodní odchylky nových norem by se měly během přechodného období odstranit. Za účelem zajištění řádné kontinuity úrovně kapitálu budou nástroje vydané v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu a před datem uplatňování tohoto nařízení zachovány během přechodného období. Závislost na státní podpoře by měla být v budoucnu co možná nejvíce snížena. Jestliže se však v některých situacích ukáže státní podpora jako nezbytná, mělo by nařízení stanovit rámec pro řešení těchto situací. Nařízení by mělo zejména stanovit, jakým způsobem by se mělo zacházet s kapitálovými nástroji vydanými v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu. Možnost institucí tohoto zacházení využívat by měla podléhat přísným podmínkám. Umožní-li navíc toto zacházení odchýlit se od nových kritérií pro kvalitu kapitálových nástrojů, měly by být tyto odchylky co nejvíce omezeny. V případě stávajících kapitálových nástrojů vydaných v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu by se mělo zřetelně rozlišovat mezi kapitálovými nástroji, které požadavky tohoto nařízení splňují, a kapitálovými nástroji, které požadavky tohoto nařízení nesplňují. Pro kapitálové nástroje, které požadavky tohoto nařízení nesplňují, by proto mělo toto nařízení stanovit vhodná přechodná ustanovení.

(79)

Směrnice 2006/48/ES vyžadovala, aby úvěrové instituce měly do 31. prosince 2011 k dispozici kapitál, který je vyšší nebo se rovná stanoveným minimálním částkám. Vzhledem k pokračování účinků finanční krize v bankovnictví a k prodloužení přechodných ustanovení týkajících se kapitálu přijatých Basilejským výborem pro bankovní dohled je vhodné na omezenou dobu znovu zavést spodní hranici, dokud nebudou zavedeny dostatečné výše kapitálu v souladu s přechodnými ustanoveními o kapitálu podle tohoto nařízení, která budou postupně zaváděna od data použitelnosti tohoto nařízení až do roku 2019.

(80)

V případě skupin, které zahrnují velké bankovní nebo investiční podniky a pojišťovny, platí zvláštní pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (13), která řeší toto „dvojí započtení“ kapitálu. Směrnice 2002/87/ES vychází z mezinárodně dohodnutých zásad řešení rizik napříč odvětvími. Toto nařízení posiluje způsob použití těchto pravidel finančních konglomerátů na skupiny bank a investičních podniků, aby se zajistilo jejich důrazné a jednotné provádění. Veškeré další nezbytné změny bude řešit přezkum směrnice 2002/87/ES, který má být proveden v roce 2015.

(81)

Finanční krize upozornila na to, že instituce výrazně podcenily úroveň úvěrového rizika protistrany související s OTC deriváty. To přimělo skupinu G-20, aby v září roku 2009 vyzvala k tomu, aby byl u více OTC derivátů prováděn clearing prostřednictvím ústřední protistrany. Zároveň požadovali, aby ty OTC deriváty, u kterých nelze provést clearing centrálně, podléhaly vyšším kapitálovým požadavkům, aby se řádně zohlednila vyšší rizika s nimi spojená.

(82)

Na základě výzvy skupiny G-20 změnil Basilejský výbor pro bankovní dohled podstatným způsobem režim úvěrového rizika protistrany v rámci Basileje III. Očekává se, že rámec Basilej III výrazně navýší kapitálové požadavky související s OTC deriváty a financováním cenných papírů prováděným institucemi a vytvoří důležité pobídky pro instituce pro využívání ústřední protistrany. Dále se očekává, že rámec Basilej III poskytne další pobídky pro posílení řízení rizika pro úvěrové expozice protistrany a zreviduje stávající režim pro řešení expozic úvěrového rizika protistrany vůči ústředním protistranám.

(83)

Instituce by měly mít k dispozici dodatečný kapitál v důsledku rizika úvěrových úprav v ocenění plynoucím z OTC derivátů. Instituce by rovněž měly při výpočtu kapitálových požadavků pro expozice úvěrového rizika protistrany, které pramení z OTC derivátů a transakcí s financováním cenných papírů vůči některým finančním institucím, používat vyšší korelaci hodnot aktiv. Instituce by rovněž měly být povinny výrazně zlepšit měření a řízení úvěrového rizika protistrany prostřednictvím lepšího ošetření rizik pozitivní korelace, protistran využívajících ve velké míře páky a kolaterálu, společně se souvisejícím posílením v oblastech zpětného a zátěžového testování.

(84)

Obchodní expozice vůči ústředním protistranám obvykle využívají mnohostranného vzájemného započtení a mechanismu sdílení ztrát, jež poskytují ústřední protistrany. Díky tomu je s nimi spojeno velmi nízké úvěrové riziko protistrany, a proto by měly podléhat velmi nízkým kapitálovým požadavkům. Tento požadavek by měl být zároveň kladný, aby se zajistilo, že instituce budou sledovat a monitorovat své expozice vůči ústředním protistranám v rámci řádného řízení rizik a uvědomí si, že ani obchodní expozice vůči ústředním protistranám nejsou bez rizika.

(85)

Fond ústřední protistrany pro riziko selhání představuje mechanismus, který umožňuje sdílení (rozložení) ztrát mezi členy clearingového systému této ústřední protistrany. Použije se v případě, že ztráty, které utrpěla ústřední protistrana po selhání člena clearingového systému, jsou větší než marže a příspěvky člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání a jakákoli jiná obrana, kterou může ústřední protistrana použít před tím, než využije příspěvků zbývajících členů clearingového systému do fondu pro riziko selhání. V souvislosti s tím je riziko ztráty spojené s expozicí z příspěvků fondu pro riziko selhání vyšší než riziko spojené s obchodními expozicemi. A proto by tento druh expozic měl podléhat vyššímu kapitálovému požadavku.

(86)

„Hypotetický kapitál“ ústřední protistrany by měl představovat veličinu, která je zapotřebí pro stanovení kapitálového požadavku pro expozice člena clearingového systému na základě jeho příspěvků do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání. Neměl by být vnímán jinak. Zejména by neměl být vnímán jako výše kapitálu, který je ústřední protistrana povinna mít k dispozici na základě požadavku příslušného orgánu.

(87)

Přezkum ošetření úvěrového rizika protistrany, a zejména zavedení vyšších kapitálových požadavků pro dvoustranné smlouvy o derivátech za účelem zohlednění vyššího rizika, které tyto smlouvy představují pro finanční systém, je nedílnou součástí úsilí Komise zajistit efektivní, bezpečné a zdravé derivátové trhy. Toto nařízení tudíž doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (14).

(88)

Komise by měla provést přezkum příslušných výjimek pro velké expozice do 31. prosince 2015. Do výsledku tohoto přezkumu by členské státy měly i nadále mít zachovánu možnost rozhodnout o vynětí některých velkých expozic z těchto pravidel po dostatečně dlouhé přechodné období. Komise přezkoumá, zda by tyto výjimky měly být i nadále uplatňovány podle uvážení nebo na obecnější úrovni a zda rizika spojená s těmito expozicemi jsou ošetřena jinými účinnými způsoby stanovenými v tomto nařízení; vycházet při tom bude z práce vykonané v kontextu přípravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (15) a jednání o ní a zohlední rovněž mezinárodní vývoj a vývoj na úrovni Unie v této problematice.

(89)

S cílem zajistit, aby výjimky pro expozice udělované příslušnými orgány neohrozily soudržnost jednotných pravidel trvale stanovených tímto nařízením, by příslušné orgány měly po uplynutí přechodného období a nebude-li k dispozici výsledek uvedeného přezkumu konzultovat orgán EBA, zda je vhodné i nadále využívat výjimky pro určité expozice.

(90)

Roky, které předcházely finanční krizi, byly charakteristické nadměrným nárůstem expozic institucí ve vztahu k jejich kapitálu (páky). Během finanční krize byly instituce donuceny v důsledku ztrát a nedostatku finančních prostředků v krátké době významným způsobem snížit svoji páku. To zesílilo tlaky na snížení cen aktiv, a tím vznikly institucím další ztráty, což následně vedlo k dalšímu snížení jejich kapitálu. V konečném důsledku tato negativní spirála způsobila snížení dostupnosti úvěrů pro reálnou ekonomiku a hlubší a delší krizi.

(91)

Kapitálové požadavky vycházející z rizik jsou zásadní pro zajištění dostatečného kapitálu pro krytí neočekávaných ztrát. Nicméně krize ukázala, že jen tyto požadavky nestačí, aby zabránily institucím podstupovat nadměrné a neudržitelné pákové riziko.

(92)

V září roku 2009 se vedoucí představitelé skupiny G-20 zavázali k vytvoření mezinárodně dohodnutých pravidel, jež budou odrazovat od využívání nadměrné páky. Za tímto účelem podpořili zavedení pákového poměru jako doplňujícího měřítka do rámce Basilej II.

(93)

V prosinci roku 2010 zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled pokyny, kterými se stanoví metodika výpočtu pákového poměru. Tato pravidla stanoví období pozorování, které bude probíhat od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 a během něhož bude monitorován pákový poměr, jeho složky a chování ve vztahu k požadavku založenému na riziku. Na základě výsledků tohoto období pozorování hodlá Basilejský výbor pro bankovní dohled v první polovině roku 2017 učinit případné konečné úpravy definice a kalibrace pákového poměru, aby z něj mohlo být od 1. ledna 2018 učiněno závazné měřítko na základě náležitého přezkumu a kalibrace. Pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled rovněž stanoví od 1. ledna 2015 zpřístupňování informací o pákovém poměru a jeho složkách.

(94)

Pákový poměr představuje nový nástroj pro regulaci a dohled, který má Unie k dispozici. V souladu s mezinárodními dohodami by měl být nejprve zaveden jako doplňkový prvek, který mohou příslušné orgány dohledu dle vlastního uvážení uplatňovat na jednotlivé instituce. Ohlašovací povinnosti institucí by umožnily řádný přezkum a kalibraci, s cílem učinit z něj od 1. ledna 2018 závazné měřítko.

(95)

Při přezkoumávání dopadu pákového poměru na různé modely podnikání by měla být věnována pozornost zejména modelům podnikání, které jsou považovány za modely s malou mírou rizika, jako jsou hypoteční úvěry a specializované úvěry u regionálních vlád, místních orgánů nebo subjektů veřejného sektoru. Na základě získaných údajů a zjištění z přezkumu v rámci dohledu v průběhu období pozorování by měl orgán EBA ve spolupráci s příslušnými orgány vyvinout klasifikaci modelů podnikání a rizik. Na základě patřičné analýzy a rovněž s ohledem na historické údaje nebo zátěžové scénáře by mělo být vyhodnoceno, jaké jsou vhodné úrovně pákového poměru, které zajišťují odolnost příslušných modelů podnikání, a zda by tyto úrovně měly být stanoveny formou minimálních hodnot nebo formou rozpětí. Po skončení období pozorování a kalibrace příslušných úrovní pákového poměru a na základě uvedeného hodnocení může EBA zveřejnit náležitý statistický přezkum pákového poměru, včetně průměrných hodnot a směrodatných odchylek. Po přijetí požadavků na pákový poměr by orgán EBA měl zveřejnit náležitý statistický přezkum pákového poměru týkajícího se stanovených kategorií institucí, včetně průměrných hodnot a směrodatných odchylek.

(96)

Instituce by měly v rámci interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti monitorovat úroveň a změny pákového poměru i pákové riziko. Tento monitoring by měl být součástí procesu přezkumu v rámci dohledu. Zejména po vstupu požadavků na pákový poměr v platnost by měly příslušné orgány monitorovat vývoj daného modelu podnikání a odpovídajícího rizikového profilu, aby byla zajištěna aktuální a řádná klasifikace institucí.

(97)

Pro řádné zásady odměňování mají zásadní význam vhodné struktury správy a řízení, transparentnost a zpřístupňování informací. Instituce by měly zpřístupňovat podrobné informace o svých zásadách a postupech odměňování a z důvodu důvěrnosti o souhrnných částkách za ty pracovníky, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil daných institucí, aby tak pro trh zajistily dostatečnou transparentnost struktur odměňování a souvisejícího rizika. Uvedené informace by měly být k dispozici všem zúčastněným stranám. Těmito konkrétními požadavky by neměly být dotčeny obecnější požadavky na zveřejňování údajů týkající se politik odměňování použitelné horizontálně napříč odvětvími. Členským státům by navíc mělo být umožněno požadovat, aby instituce poskytovaly podrobnější informace o odměňování.

(98)

Uznání ratingové agentury jako externí ratingové agentury by nemělo přispívat k dalšímu uzavírání trhu, kterému již nyní dominují tři hlavní společnosti. EBA by spolu s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESBC“) měl zajistit, aby bylo za externí ratingovou agenturou uznáno více ratingových agentur, aniž by proces uznávání zjednodušily nebo zmírnily nároky, a tímto způsobem otevřít trh dalším společnostem.

(99)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (17) by měly být plně použity na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(100)

Instituce by měly mít k dispozici diverzifikovanou rezervu likvidních aktiv, která mohou použít pro pokrytí potřeby likvidity v období krátkodobého nedostatku likvidity. Vzhledem k tomu, že předem nelze s jistotu vědět, která konkrétní aktiva v každé z kategorií aktiv by mohly šoky následně postihnout, je vhodné podporovat diverzifikovanou a vysoce kvalitní likviditní rezervu sestávající z různých kategorií aktiv. Koncentrace aktiv a přílišná závislost na tržní likviditě vytváří ve finančním sektoru systémové riziko, jemuž je třeba předejít. Během počátečního období pozorování je proto třeba vzít v úvahu širokou škálu kvalitních aktiv, jež budou použita k vymezení požadavku krytí likvidity. Při vytváření jednotné definice likvidních aktiv by se za aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou považovaly podle očekávání přinejmenším vládní dluhopisy a dále kryté dluhopisy obchodované na transparentních trzích s trvalým obratem. Rovněž by bylo vhodné, aby byla do likviditní rezervy zahrnuta bez omezení aktiva odpovídající čl. 416 odst. 1 písm. a) až c). V případě použití těchto zásob likvidity by měly instituce zavést plán pro obnovení zásob likvidních aktiv a příslušné orgány by měly zajistit přiměřenost tohoto plánu a jeho realizaci.

(101)

Zásoby likvidních aktiv by měly být k dispozici neustále pro pokrytí odtoku likvidity. Úroveň potřeby likvidity v období krátkodobého nedostatku likvidity by měla být stanovena standardizovaným způsobem za účelem zajištění jednotného standardu spolehlivosti a rovných podmínek. Je třeba zajistit, aby toto standardizované stanovení nemělo žádné nezamýšlené důsledky pro finanční trhy, poskytování úvěrů a hospodářský růst, a je rovněž třeba přihlédnout k různým obchodním a investičním modelům a prostředí financování institucí v Unii. Proto by požadavek krytí likvidity měl podléhat období pozorování. Na základě výsledků sledování podpořených zprávami orgánu EBA by Komise měla být svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se pro Unii včas zavede podrobný a harmonizovaný požadavek krytí likvidity. Jakýkoli akt v přenesené pravomoci, jehož cílem je zavedení požadavku krytí likvidity, by měl být v zájmu zajištění harmonizace v oblasti úpravy likvidity na celosvětové úrovni srovnatelný s ukazatelem krytí likvidity stanoveným v konečném mezinárodním rámci pro měření, standardy a sledování rizika likvidity vypracovaném Basilejským výborem pro bankovní dohled a zohledňovat specifické podmínky v Unii a v členských státech.

(102)

Za tím účelem by během období pozorování měl orgán EBA přezkoumat a vyhodnotit mimo jiné vhodnost prahové hodnoty 60 % pro první úroveň likvidních aktiv, limit pro přítoky likvidity ve výši 75 % odtoku a postupné zavádění požadavku krytí likvidity z úrovně 60 % od 1. ledna 2015 s postupným zvyšováním na 100 %. Při posuzování jednotné definice zásoby likvidních aktiv a podávání zpráv v této souvislosti by měl orgán EBA ve svých analýzách zohlednit definici vysoce kvalitních likvidních aktiv vypracovanou Basilejským výborem pro bankovní dohled a zohlednit přitom specifické podmínky v Unii a v členských státech. EBA by měl určovat, ve kterých měnách potřeby likvidních aktiv institucí usazených v Unii překračují dostupnost těchto likvidních aktiv v dané měně, ale současně by měl rovněž jednou ročně posoudit, zda by měly být použity výjimky, včetně těch, které jsou určeny v této směrnici. Vedle toho by měl EBA jednou ročně posoudit, zda by měly být ve vztahu ke kterékoli z těchto výjimek, jakož i k výjimkám určeným v tomto nařízení, připojeny další podmínky jejich využití institucemi usazenými v Unii nebo zda by měly být stávající podmínky podrobeny přezkumu. EBA by měl předložit výsledky svých analýz v rámci výroční zprávy pro Komisi.

(103)

V zájmu zvýšení efektivnosti a snížení administrativní zátěže by měl orgán EBA vytvořit soudržný rámec pro podávání zpráv, jenž bude založen na harmonizovaném souboru standardů pro požadavky na likviditu a jenž bude uplatňován v celé Unii. Za tímto účelem by měl orgán EBA vyvinout jednotné formáty pro podávání zpráv a řešení v oblasti informačních technologií, v nichž budou zohledněna ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU. Do okamžiku, než se začnou požadavky na likviditu uplatňovat v plném rozsahu, by měly instituce pokračovat v podávání zpráv podle vnitrostátních požadavků.

(104)

Orgán EBA by měl ve spolupráci s ESRB vydat pokyny k zásadám pro používání zásoby likvidity v krizové situaci.

(105)

Nelze považovat za samozřejmé, že se institucím dostane od jiných institucí náležejících do stejné skupiny podpory likvidity, pokud se budou nacházet v situaci, kdy by obtížně dostály svým platebním závazkům. Nicméně s výhradou splnění přísných podmínek a jednotlivého souhlasu všech zúčastněných příslušných orgánů by příslušné orgány měly mít možnost upustit od uplatňování požadavku krytí likvidity pro jednotlivé instituce a stanovit pro tyto instituce konsolidovaný požadavek, aby jim tak umožnily řídit likviditu centrálně na úrovni skupiny nebo podskupiny.

(106)

Ve stejném duchu, pokud není udělená žádná výjimka, by toky likvidity mezi dvěma institucemi, které jsou součástí stejné skupiny a podléhají dohledu na konsolidovaném základě, měly, až se stane požadavek krytí likvidity závazným opatřením, obdržet preferenční sazby přítoku a odtoku pouze v takových případech, kdy byly zavedeny všechny nezbytné záruky. Takové zvláštní preferenční zacházení by mělo být úzce vymezeno a podmíněno splněním řady přísných a objektivních podmínek. Ke zvláštnímu postupu pro určitý tok uvnitř skupiny by mělo být přistoupeno po určení konkrétní úrovně přítoků a odtoků mezi institucí a protistranou pomocí metodiky využívající objektivní kritéria a parametry. Na základě výsledků sledování podpořených zprávou orgánu EBA by na Komisi měla být případně přenesena pravomoc, přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit tyto případy zvláštního postupu uvnitř skupiny, metodiku i objektivní kritéria, kterými jsou tyto případy podmíněny, jakož i podmínky společného rozhodování při posuzování těchto kriterií, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity.

(107)

Dluhopisy, které v Irsku emitovala National Asset Management Agency (NAMA), jsou zvláště důležité pro ozdravění irského bankovnictví a jejich emise byla předem odsouhlasena členskými státy a schválena Komisí jako státní podpora ve formě podpůrného opatření zavedeného s cílem odstranit z rozvah některých úvěrových institucí znehodnocená aktiva. Emise těchto dluhopisů, jakožto přechodné opatření podporované Komisí a ECB, je nedílnou součástí restrukturalizace irského bankovního systému. Irská vláda poskytla záruku za tyto dluhopisy, které tak jsou pro měnové orgány způsobilým kolaterálem. Komise by se měla zabývat specifickými mechanismy pro zachování právních účinků u převoditelných aktiv, které emitovaly nebo za které se zaručily subjekty se schválením Unie, pokud jde o státní podporu, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity. V této souvislosti by Komise měla zohlednit skutečnost, že institucím, které požadavky krytí likvidity vypočítávají podle tohoto nařízení, by mělo být do prosince roku 2019 dovoleno zahrnovat prioritní dluhopisy emitované NAMA mezi aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou.

(108)

Podobně dluhopisy, které emitovala španělská Společnost pro správu aktiv, jsou zvláště důležité pro ozdravění španělského bankovnictví a představují přechodné opatření, které podpořila Komise a Evropská centrální banka a které je nedílnou součástí restrukturalizace španělského bankovního systému. Vzhledem k tomu, že emise těchto dluhopisů je stanovena v Memorandu o porozumění o podmíněnosti politik v oblasti finančního sektoru, podepsaném Evropskou komisí a španělskými orgány dne 23. července 2012, a že převod aktiv musí schválit Evropská komise jako opatření státní podpory zavedené s cílem odstranit z rozvah některých úvěrových institucí znehodnocená aktiva, a v míře, v jaké jsou tyto dluhopisy zaručeny španělskou vládou a jsou způsobilým kolaterálem pro měnové orgány. Komise by se měla zabývat specifickými mechanismy pro zachování právních účinků u převoditelných aktiv, které emitovaly nebo za které se zaručily subjekty se schválením Unie, pokud jde o státní podporu, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity. V této souvislosti by Komise měla zohlednit skutečnost, že institucím, které požadavky krytí likvidity vypočítávají podle tohoto nařízení, by mělo být přinejmenším do prosince roku 2023 dovoleno zahrnovat prioritní dluhopisy španělské Společnosti pro správu aktiv mezi aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou.

(109)

Na základě zpráv, které má EBA předložit, a při přípravě návrhu aktu v přenesené pravomoci týkajícího se požadavků na likviditu by Komise měla rovněž zvážit, zda by se tímto způsobem mělo zacházet také s prioritními dluhopisy emitovanými právními subjekty podobnými jako NAMA v Irsku nebo španělská Společnost pro správu aktiv, jež byly vytvořeny za stejným účelem a jsou zvláště důležité pro ozdravění bankovnictví v jakémkoli jiném členském státě, a to v míře, v jaké jsou tyto dluhopisy zaručeny ústřední vládou příslušného členského státu a jsou způsobilým kolaterálem pro měnové orgány.

(110)

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem určujících metody měření dodatečného odtoku by měl orgán EBA zvážit jako jednu z metod tohoto měření standardizovaný přístup zpětného pohledu.

(111)

Do zavedení ukazatele čistého stabilního financování (NSFR) jako závazného minimálního standardu by instituce měly dodržovat obecné povinnosti financování. Obecná povinnost financování by neměla představovat požadavek na určitý poměr. Pokud bude do zavedení NSFR prostřednictvím vnitrostátního ustanovení zaveden ukazatel stabilního financování jako minimální standard,měly by instituce tento minimální standard odpovídajícím způsobem splňovat.

(112)

Kromě krátkodobé potřeby likvidity by si instituce rovněž měly vytvořit struktury financování, které jsou v dlouhodobém horizontu stabilní. V prosinci roku 2010 se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl na povýšení ukazatele čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio, NSFR) na minimální standard k 1. lednu 2018, a dále se dohodl na zavedení přísných postupů vykazování za účelem monitorování tohoto ukazatele během přechodného období a bude pokračovat v přezkumu dopadů těchto standardů na finanční trhy, poskytování úvěrů a hospodářský růst, přičemž bude podle potřeby řešit případné nezamýšlené důsledky. Tím Basilejský výbor pro bankovní dohled schválil, že NSFR bude podléhat období pozorování a bude zahrnovat doložku o přezkumu. V tomto kontextu by orgán EBA měl na základě zpráv, které vyžaduje toto nařízení, posoudit způsob navržení požadavku stabilního financování. Na základě tohoto posouzení by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně vhodné návrhy pro zavedení takového požadavku do roku 2018.

(113)

Nedostatky ve správě a řízení společnosti v řadě institucí přispěly k nadměrnému a neopatrnému riskování v bankovním sektoru, které vedlo k selhání jednotlivých institucí a k systémovým problémům.

(114)

Aby bylo možno monitorovat postupy správy a řízení institucí a zlepšit disciplínu na trhu, měly by instituce zveřejňovat systémy správy a řízení společnosti. Jejich vedoucí orgány by měly schvalovat a zveřejňovat prohlášení, které ujistí veřejnost o dostatečnosti a účinnosti těchto systémů.

(115)

S cílem zohlednit různorodost modelů podnikání institucí na vnitřním trhu by určité dlouhodobé strukturální požadavky, jako jsou ukazatel čistého stabilního financování a pákový poměr, měly být pečlivě posouzeny s cílem podpořit škálu řádných bankovních struktur, které slouží a měly by i nadále sloužit hospodářství Unie.

(116)

Pro zajištění trvalého poskytování finančních služeb domácnostem a firmám je struktura stabilního financování nezbytná. Dlouhodobé toky financování ve finančních systémech založených na bankách v mnoha členských státech se mohou obecně vyznačovat odlišnými charakteristikami oproti tokům zavedeným na jiných mezinárodních trzích. Mimoto mohly být v jednotlivých členských státech vytvořeny specifické struktury financování, jejichž cílem je zajistit stabilní financování dlouhodobých investic, včetně decentralizovaných bankovních struktur pro směrování likvidity či specializovaných cenných papírů krytých hypotečními úvěry, s kterými se obchoduje na vysoce likvidních trzích či jsou vítanou investicí pro dlouhodobé investory. Tyto strukturální faktory by měly být pečlivě zváženy. Za tímto účelem je tedy zásadní, aby poté, co budou finalizovány mezinárodní standardy, EBA a Evropská rada pro systémová rizika na základě požadavku na podávání zpráv stanoveného tímto nařízením vyhodnotily, jakým způsobem by měl být požadavek stabilního financování koncipován, přičemž plně zohlední různorodost struktur financování v rámci bankovního trhu v Unii.

(117)

Aby bylo zajištěno postupné sbližování mezi úrovní kapitálu a obezřetnostními úpravami definice kapitálu v Unii a definice kapitálu stanovené v tomto nařízení v průběhu přechodného období, měly by být kapitálové požadavky obsažené v tomto nařízení zaváděny postupně. Je nezbytné zajistit, aby toto postupné zavádění bylo v souladu s posíleními, která v nedávné době uskutečnily členské státy s ohledem na požadované úrovně kapitálu a definici kapitálu, která v členských státech platí. Proto by během přechodného období měly příslušné orgány v rámci definované spodní a horní meze stanovit, jak rychle je třeba zavést požadovanou úroveň kapitálu a obezřetnostní úpravy, které stanoví toto nařízení.

(118)

Aby byl zajištěn plynulý přechod od odlišných obezřetnostních úprav, které v současné době členské státy používají, na soubor obezřetnostních úprav stanovený v tomto nařízení, měly by příslušné orgány mít možnost během přechodného období i nadále v omezené míře požadovat, aby instituce prováděly obezřetnostní úpravy kapitálu, které se od tohoto nařízení liší.

(119)

Aby instituce měly dostatek času na splnění nových požadovaných úrovní a vyhovění definici kapitálu, měly by být některé kapitálové nástroje, které nesplňují definici kapitálu stanovenou v tomto nařízení, postupně v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2021 odstraňovány. Dále by některé nástroje podporované státem měly po omezené období být uznávány v plném rozsahu jako součást kapitálu. Emisní ážio související s položkami považovanými podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnici 2006/48/ES za kapitál by mělo být dále za určitých podmínek považováno za kmenový kapitál tier 1.

(120)

S cílem zajistit postupný přechod na jednotná pravidla týkající se zpřístupňování informací ze strany institucí v zájmu poskytnutí přesných a komplexních údajů ohledně rizikového profilu jednotlivých institucí účastníkům trhu, měly by být požadavky pro zpřístupňování informací zaváděny postupně.

(121)

S cílem přihlédnout k vývoji na trhu a zkušenostem s uplatňováním tohoto nařízení by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávy, spolu s případnými legislativními návrhy, o možných dopadech kapitálových požadavků na hospodářský cyklus, minimálních kapitálových požadavků pro expozice ve formě krytých dluhopisů, velkých expozic, požadavků na likviditu, páku, expozic vůči převedenému úvěrovému riziku, úvěrového rizika protistrany a metody původní expozice, retailových expozic, definice použitelného kapitálu a úrovně uplatňování tohoto nařízení.

(122)

Prvotním smyslem právního rámce pro úvěrové instituce by mělo být zajistit fungování základních služeb pro reálnou ekonomiku a současně omezit riziko morálního hazardu. Jedním z hlavních nástrojů na podporu tohoto cíle by mohlo být strukturální oddělení činnosti retailového a investičního bankovnictví v rámci bankovní skupiny. Žádné ustanovení současného regulačního rámce by proto nemělo bránit tomu, aby byla zavedena opatření, kterými by bylo toto oddělení uskutečněno. Komise by měla provést analýzu otázky strukturálního oddělení v Unii a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě a připojit k ní v případě potřeby legislativní návrhy.

(123)

Podobně by za účelem ochrany vkladatelů a zachování finanční stability členské státy měly mít rovněž možnost přijímat strukturální opatření, na jejichž základě by úvěrové instituce povolené v daném členském státě musely snížit své expozice vůči různým právním subjektům v závislosti na jejich činnostech a bez ohledu na to, kde jsou tyto činnosti prováděny. Avšak jelikož by tato opatření mohla mít nepříznivý dopad v podobě roztříštěnosti vnitřního trhu, měla by být schválena pouze s výhradou přísných podmínek platných do doby, než vstoupí v platnost právní akt, jenž bude taková opatření výslovně harmonizovat.

(124)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o technické úpravy tohoto nařízení k vyjasnění definic pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení nebo k zohlednění vývoje na finančních trzích; k přizpůsobení terminologie a znění definic terminologii a znění definic použitých v pozdějších relevantních aktech; ke změnám ustanovení tohoto nařízení o kapitálu v důsledku vývoje účetních standardů nebo práva Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu; k rozšíření seznamu kategorií expozic pro účely standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích; k provedení úprav určitých hodnot ve vztahu k těmto kategoriím expozic s cílem zohlednit účinky inflace; k úpravě seznamu a klasifikace podrozvahových položek; a k úpravě specifických ustanovení a technických kritérií pro zacházení s úvěrovým rizikem protistrany, pro standardizovaný přístup a přístup IRB, pro snižování úvěrového rizika, pro sekuritizaci, pro operační riziko, tržní riziko, likviditu, páku a pro zpřístupňování informací s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích nebo vývoj účetních standardů nebo práva Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu a měření rizik a s ohledem na výsledky přezkumu v různých oblastech souvisejících s oblastí působnosti směrnice 2004/39/ES.

(125)

Na Komisi by dále měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o dočasné snížení úrovně kapitálu nebo rizikových vah vymezených v tomto nařízení s cílem zohlednit zvláštní okolnosti; vyjasnit vynětí některých expozic z působnosti ustanovení o velkých expozicích obsažených v tomto nařízení; upřesnit částky nezbytné pro výpočet kapitálových požadavků pro obchodní portfolio s ohledem na vývoj v hospodářské a měnové oblasti; upravit kategorie investičních podniků, kterým lze povolit určité výjimky z požadovaných úrovní kapitálu s ohledem na vývoj na finančních trzích; vyjasnit požadavek, aby investiční podniky měly k dispozici kapitál odpovídající jedné čtvrtině jejich fixních režijních nákladů za předchozí rok za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení; stanovit prvky kapitálu, od nichž by se měly odečíst podíly na nástrojích příslušných subjektů držené institucí; zavést dodatečná přechodná ustanovení týkající se ošetření pojistně-matematických zisků a ztrát při měření penzijních závazků z definovaných požitků u institucí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(126)

V souladu s prohlášením č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU, by Komise měla v souladu se zavedenými postupy pokračovat v konzultacích odborníků jmenovaných členskými státy při vypracovávání svých návrhů aktů v přenesené pravomoci v oblasti finančních služeb.

(127)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit soulad, jednotné podmínky a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž EBA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, které nevyžadují politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. EBA by měl při vypracovávání návrhu technických norem zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Formáty zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností institucí.

(128)

Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem EBA v oblastech vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí, určitých kapitálových nástrojů, obezřetnostních úprav, odpočtů od kapitálu, dodatečných kapitálových nástrojů, menšinových podílů, pomocných bankovních služeb, řešení úpravy o úvěrové riziko, pravděpodobnosti selhání, ztrátovostí ze selhání, přístupů k rizikovému vážení aktiv, sbližování postupů dohledu, likvidity a přechodných kapitálových ujednání prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.. Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto standardy a požadavky mohly všechny dotčené instituce uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto institucí a jejich činností.

(129)

Provedení některých aktů v přenesené pravomoci stanovených v tomto nařízení, jako jsou akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků krytí likvidity, může mít potenciálně výrazný dopad na dohlížené instituce a na reálnou ekonomiku. Komise by měla zajistit, aby Evropský parlament a Rada byly vždy dobře informovány o důležitém vývoji na mezinárodní úrovni a o aktuálním uvažování v rámci Komise v dostatečném předstihu před zveřejněním aktů v přenesené pravomoci.

(130)

Komise by měla být dále zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o konsolidaci, společná rozhodnutí, podávání zpráv, zpřístupňování informací, expozice zajištěné zástavním právem nebo obdobnou jistotou, posuzování rizik, přístupy k rizikovému vážení aktiv, rizikové váhy a specifikace některých expozic, zacházení s opcemi a opčními listy, pozice v akciových nástrojích a měnové pozice, používání interních modelů, páku a podrozvahové položky, prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 prováděcích technických norem.

(131)

Vzhledem stupni podrobnosti a množství regulačních technických norem, jež mají být přijaty podle tohoto nařízení, je třeba v případech, kdy Komise přijímá regulační technickou normu, která je totožná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem EBA, případně prodloužit o jeden měsíc lhůtu, v níž mohou Evropský parlament nebo Rada vznést vůči některé regulační technické normě námitku,. Cílem Komise by navíc mělo být přijmout regulační technické normy včas, a umožnit tak Evropskému parlamentu a Radě plně využít možnosti kontroly, vzhledem k objemu a složitosti regulačních technických norem a podrobnostem jednacího řádu Evropského parlamentu a Rady, jejich harmonogramu činností a složení.

(132)

V zájmu zajištění vysoké míry transparentnosti by měl orgán EBA zahájit konzultace týkající se návrhů technických norem uvedených v tomto nařízení. EBA a Komise by měly začít co nejdříve s přípravou zpráv o požadavcích na likviditu a páku, jak stanoví toto nařízení.

(133)

V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (18).

(134)

S odkazem na článek 345 SFEU, který stanoví, že Smlouvy se nijak nedotýkají úpravy vlastnictví uplatňované v členských státech toto nařízení nezvýhodňuje ani nediskriminuje druhy vlastnictví spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(135)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko (19).

(136)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika a vypořádacího rizika;

b)

s požadavky na omezení velkých expozic;

c)

s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity, a to po vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 460 v platnost;

d)

s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c) a páky;