EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009R1272

Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009 , kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence

OJ L 349, 29.12.2009, p. 1–68 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 03 Volume 025 P. 248 - 315

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 05/08/2016; Zrušeno 32016R1238

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1272/oj

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 349/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1272/2009

ze dne 11. prosince 2009,

kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. a), aa), c), d), f), j), k) a l) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 10 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že se veřejná intervence použije na pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici, čirok, neloupanou rýži, bílý nebo surový cukr vyrobený v rámci kvóty, čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa, máslo a sušené odstředěné mléko.

(2)

Článek 11 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Rady (ES) č. 72/2009 (2) stanoví, že režim veřejné intervence bude pro cukr k dispozici pouze během hospodářských roků 2008/09 a 2009/10. Za účelem zachování účinnosti tohoto režimu pro odvětví cukru a snížení administrativního zatížení hospodářských subjektů a správních orgánů členských států se zdá, že by nebylo vhodné začlenit současná prováděcí pravidla pro odvětví cukru do stávajících prováděcích pravidel pro hospodářský rok 2009/10.

(3)

Režim veřejné intervence pro produkty uvedené v článku 10 nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(4)

Za účelem zjednodušení a zlepšení účinnosti mechanismů řízení a kontroly spojených s režimem veřejné intervence by měla být stanovena společná pravidla pro všechny produkty uvedené v článku 10 nařízení (ES) č. 1234/2007, s výjimkou cukru.

(5)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 omezuje veřejnou intervenci za pevně stanovenou cenu u pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a čiroku na 0 tun pro období od 1. listopadu do 31. května a pro neloupanou rýži na 0 tun pro období od 1. dubna do 31. července.

(6)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. c) a d) a čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 omezuje veřejnou intervenci za pevně stanovenou cenu u másla na 30 000 tun, u sušeného odstředěného mléka na 109 000 tun pro období od 1. března do 31. srpna a u pšenice obecné na 3 miliony tun pro období od 1. listopadu do 31. května.

(7)

Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 může Komise rozhodnout o pokračování režimu veřejné intervence prostřednictvím nabídkového řízení nad množství uvedená v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009, pokud je to odůvodněno vývojem tržních cen.

(8)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (3), je nezbytné stanovit pravidla týkající se orgánů odpovědných v členských státech za veřejnou intervenci. Tyto orgány by se měly pro účely tohoto nařízení nazývat „intervenční agentury“.

(9)

Aby se zajistilo co nejjednodušší a nejúčinnější fungování režimu veřejné intervence v celém Evropském společenství, pokud jde na jedné straně o nákup způsobilých produktů a na druhé straně o další prodej produktů převzatých intervenčními agenturami, je třeba definovat podmínky, které musejí splňovat skladovací prostory. Zejména s cílem dodržet ustanovení článku 41 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 u obilovin a rýže je třeba rozhodnout o pravidlech týkajících se schválení intervenčních center členskými státy před tím, než tato centra určí Komise. V zájmu racionalizace/usnadnění fungování intervence uskutečněné prostřednictvím dalšího nevyužívání malých skladovacích zařízení, která se mohou nacházet na různých místech regionu, by měla být stanovena minimální skladovací kapacita pro intervenční centrum a skladovací prostory, které tvoří intervenční centrum, ale tato kapacita by se neměla uplatňovat v případě, že skladovací prostor má přístup k říčnímu, námořnímu nebo železničnímu spojení.

(10)

Zpravidla by měla být účast na režimu veřejné intervence umožněna pouze hospodářským subjektům usazeným a registrovaným pro účely DPH v některém členském státě, aby se usnadnilo řízení a kontrola.

(11)

Pokud nemají v některých členských státech některé hospodářské subjekty, které by se režimu mohly účastnit, registrační číslo pro účely DPH, měly by mít pro účely nákupu obilovin a rýže možnost zúčastnit se režimu veřejné intervence i hospodářské subjekty registrované v registru zemědělských podniků.

(12)

Vzhledem k tomu, že produkty, na které se vztahují intervenční opatření, jsou různé povahy, pokud jde o produkci nebo dobu sklizně a požadavky na skladování, měly by být stanoveny zvláštní podmínky.

(13)

Za účelem účinné kontroly produkce v odvětví hovězího a telecího masa, zejména podmínek týkajících se vykosťování a skladovacích zařízení, by měly hospodářské subjekty, které se mohou účastnit režimu veřejné intervence prostřednictvím nabídkového řízení, splňovat další podmínky.

(14)

Obiloviny a neloupaná rýže, jejichž jakost nepovoluje pozdější využití či přiměřené uskladnění, by neměly být přijímány k intervenci. Proto by měly být definovány metody nezbytné pro stanovení jakosti obilovin a rýže.

(15)

Rizika spojená s překročením maximálních přípustných limitů kontaminujících látek mohou určit platební agentury nebo intervenční agentury na základě informací získaných od nabízejících nebo účastníků nabídkového řízení a na základě vlastních kritérií pro analýzu. Za účelem snížení finančních nákladů je proto odůvodněné požadovat analýzy v pravomoci agentur před převzetím produktů, pouze na základě provedené analýzy rizika, kterou se zaručí jakost produktů v okamžiku jejich vstupu do intervenčního režimu.

(16)

Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, je třeba, aby mohly být na základě podmínek, za kterých jsou produkty vhodné k intervenci, vyloučeny jednak produkty, které nejsou reprezentativní pro národní produkci členského státu, a produkty, které neodpovídají příslušným platným hygienickým a veterinárním předpisům, a jednak produkty, jejichž hmotnost převyšuje běžnou obchodní hmotnost.

(17)

Aby bylo máslo vhodné pro přijetí k intervenci, mělo by splňovat požadavky uvedené v nařízení (ES) č. 1234/2007 a rovněž podmínky týkající se jakosti a obchodní úpravy, které je třeba stanovit. Rovněž je nezbytné stanovit metody analýzy a pravidla týkající se kontroly jakosti másla a sušeného odstředěného mléka, a pokud to situace vyžaduje, stanovit kontrolní zjišťování radioaktivity v másle a v sušeném odstředěném mléce, jejíž nejvyšší úroveň by měly případně stanovit právní předpisy Společenství. Mělo by však být možné, aby členské státy za určitých podmínek povolily systém vlastních kontrol.

(18)

Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, je nezbytné přesně stanovit podmínky pro schvalování výrobních podniků a kontrolu plnění těchto podmínek, má-li být zajištěno řádné fungování intervenčního režimu. Aby se zajistilo, že tato opatření budou účinná, měly by se stanovit kroky pro případ nesplnění uvedených podmínek. Vzhledem k tomu, že máslo a sušené odstředěné mléko může být nakupováno příslušným orgánem jiného členského státu než toho, na jehož území bylo vyrobeno, měl by v takových případech příslušný orgán, který provádí nákup, mít možnost ověřit, že jsou splněny podmínky vztahující se k jakosti a obchodní úpravě.

(19)

V zájmu účinného řízení režimu je nezbytné stanovit minimální množství, pro které může intervenční agentura nabídku nebo nabídkové řízení přijmout, a to jak při nákupu, tak při prodeji. Pokud však odůvodňují uplatnění vyššího minimálního množství, než které je stanoveno, podmínky a zvyklosti velkoobchodu nebo environmentální předpisy platné v členském státě, měl by mít dotyčný členský stát možnost vyžadovat u nákupu za pevnou cenu toto vyšší minimální množství.

(20)

Nabídky a nabídková řízení by měly obsahovat všechny informace nezbytné pro jejich vyhodnocení a měl by být stanoven mechanismus výměny informací mezi členskými státy a Komisí.

(21)

Pokud jde o pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko, je vhodné za účelem splnění limitů 3 000 000, 30 000 a 109 000 tun stanovit lhůtu na rozmyšlení, během které mohou být před přijetím rozhodnutí ohledně nabídek přijata zvláštní opatření vztahující se zejména na nevyřízené nabídky. Uvedená opatření mohou spočívat v ukončení intervence, použití koeficientu snížení nebo v zamítnutí nevyřízených nabídek. Vyžadují rychlé jednání a Komise by měla mít možnost přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření.

(22)

Na základě obdržených nabídek může být stanovena maximální výše ceny. Na trhu však může dojít k situacím, kdy bude z hospodářských nebo jiných důvodů nezbytné zamítnout všechny obdržené nabídky.

(23)

Jak v případě intervence za pevně stanovenou cenu, tak v případě nabídkového řízení na veřejnou intervenci je třeba složit jistotu, aby byla zaručena vážnost nabídky nebo nabídkového řízení a aby bylo zajištěno, že opatření bude mít žádoucí účinek na trh. Proto by měla být přijata ustanovení pro uvolnění a propadnutí jistoty složené v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (4).

(24)

Aby bylo zaručeno jasné a účinné fungování režimu veřejné intervence, je nezbytné stanovit obecná pravidla týkající se dodání produktů do skladovacích prostor určených intervenční agenturou. Kromě toho je třeba doplnit obecná pravidla zvláštními pravidly pro obiloviny a rýži a rovněž pro mléčné výrobky vzhledem ke specifičnosti těchto odvětví.

(25)

Má-li být zajištěno řádné řízení skladovaných množství, je nezbytné přesně stanovit povinnosti členských států ohledně maximální vzdálenosti místa skladování a nákladů, které je nutno uhradit v případě překročení této vzdálenosti. Rozdíly v povaze produktů jsou důvodem pro stanovení odlišných maximálních vzdáleností pro obiloviny a rýži a odlišných pro mléčné výrobky.

(26)

Za účelem vypracování společných pravidel je třeba stanovit, že kontroly produktů během skladování musejí být prováděny podle článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

(27)

S cílem harmonizovat současná pravidla platná v různých odvětvích by mělo být stanoveno, že poté, co byly produkty dodány do skladovacích prostor, by mělo být jejich převzetí intervenční agenturou podmíněno výsledkem příslušných kontrol a analýz, které mají určit, zda produkty odpovídají požadavkům použitelným pro nákup. Na základě těchto kontrol a analýz by měl být vydán protokol o převzetí, a to nejpozději do šedesáti dnů po konečném termínu stanoveném pro dodávku. Pokud by produkty nesplňovaly platné požadavky, měl by nabízející nebo účastník nabídkového řízení vzít zpět produkty a nést všechny náklady spojené s podmíněným převzetím během období, kdy byly produkty uskladněny v intervenčních skladovacích prostorách.

(28)

Aby se zabránilo spekulacím vyplývajícím z vysoké nestálosti cen v odvětví obilovin a rýže, měl by být držitelem produktů nabízených k intervenci v okamžiku podání nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení skutečně nabízející nebo účastník nabídkového řízení; mělo by jít o jeden ze zásadních požadavků, pokud jde o možnost využívat režimu veřejné intervence. Intervenční agentury by měly mít dostatečnou jistotu, že nabízená množství se skutečně nacházejí ve skladovacích prostorách uvedených v nabídce nebo nabídce do nabídkového řízení; proto by mělo být od nabízejících nebo účastníků nabídkového řízení požadováno, aby předložili spolu s nabídkou nebo nabídkou do nabídkového řízení i prohlášení v tomto smyslu.

(29)

V zájmu jednoduchého a účinného řízení intervence je třeba stanovit, že šarže obilovin předkládaná k intervenci by měla být homogenní a že šarže rýže by měla sestávat ze stejné odrůdy.

(30)

Pokud jde o obiloviny a rýže, není vhodné přijímat k intervenci produkty, které nemohou být následně použity nebo které neumožňují odpovídající skladování. Za tím účelem je třeba definovat metody určování jakosti obilovin a rýže.

(31)

V čl. 18 odst. 2 a čl. 18 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 se stanoví, že Komise prostřednictvím nabídkového řízení určuje intervenční ceny u obilovin, aniž je dotčeno zvýšení nebo snížení cen v závislosti na jakosti. Je třeba upozornit na cenové rozdíly vyplývající z hlavních kritérií jakosti u obilovin.

(32)

Ustanovení čl. 18 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 uvádí, že intervenční ceny u rýže se stanoví pro standardní jakost a pokud se jakost rýže nabízené k intervenci od této standardní jakosti liší, intervenční cena se upraví použitím koeficientů snížení a zvýšení. Použití uvedených koeficientů by mělo odrážet cenové rozdíly na trhu s rýží v závislosti na jakosti. Proto je vhodné vzít do úvahy hlavní vlastnosti rýže, což umožní objektivní posouzení jakosti.

(33)

Odbyt produktů nakoupených intervenčními agenturami podle článku 10 nařízení (ES) č. 1234/2007 musí probíhat za takových podmínek, aby se vyloučilo jakékoli narušení trhu a všichni nakupující měli rovný přístup k produktům a bylo s nimi zacházeno stejným způsobem; nabídkové řízení dosažení uvedeného cíle umožňuje.

(34)

Intervenční agentura, která má k dispozici intervenční zásoby pro prodej, by měla připravit a zveřejnit oznámení o výzvě k podávání nabídek, přičemž poskytne potřebné údaje o vlastnostech produktů a o místě, kde jsou skladovány. Za tím účelem by mělo být stanoveno, že mezi datem zveřejnění a prvním konečným datem pro podávání nabídek do nabídkového řízení by měla uplynout přiměřená doba.

(35)

Řádná správa intervenčních zásob vyžaduje, aby produkty byly znovu prodány, jakmile budou k dispozici odbytiště. Pro zajištění rovného přístupu k produktu určenému k prodeji by měly mít všechny zúčastněné strany možnost přezkoumat na své náklady vzorky produktů předkládaných k prodeji.

(36)

U obilovin a rýže by měly být nabídky do nabídkového řízení předkládány pro určitou jakost, aby bylo možno jednotlivé nabídky srovnávat. Je potřeba provést úpravy prodejní ceny v případech, kdy obiloviny a rýže tuto jakost nemají.

(37)

V zájmu zajištění účinného fungování režimu veřejné intervence je třeba stanovit obecná pravidla týkající se vyskladnění produktů. Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, je vzhledem ke specifické povaze těchto produktů nezbytné tato obecná pravidla doplnit o zvláštní pravidla.

(38)

Řádný průběh nabídkového řízení je možný pouze tehdy, předloží-li zájemci vážné nabídky. Tohoto cíle lze dosáhnout, je-li vyžadováno složení jistoty, která se uvolní při zaplacení prodejní ceny ve stanoveném termínu.

(39)

Intervenční agentury by měly Komisi oznamovat přijatelné nabídky do nabídkového řízení. Na základě nabídek do nabídkového řízení a situace na trhu Společenství by měla Komise rozhodnout, zda stanoví minimální prodejní cenu. V souladu s uvedeným rozhodnutím přijmou či zamítnou intervenční agentury nabídky do nabídkového řízení týkající se produktů, které jsou k dispozici pro prodej.

(40)

Aby se usnadnil prodej malých množství zbývajících ve skladovacích prostorech v členském státě a aby se zajistilo účinné řízení režimu, bylo by vhodné stanovit, že je v pravomoci intervenční agentury zahájit nabídkové řízení na další prodej za použití obdobných pravidel stanovených ohledně nabídkového řízení zahájeného Společenstvím, aby byl zajištěn všem zúčastněným stranám rovný přístup. Ze stejných důvodů by měla být intervenční agentura oprávněna zařadit do přímého prodeje množství, která již nelze po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí k intervenci přebalit a nebo která jsou znehodnocená.

(41)

Pro účinné řízení režimu je nutné stanovit povinnost členských států pravidelně Komisi informovat o situaci ohledně zásob a o uskladněných a vyskladněných produktech. Tyto informace by měly předávat příslušné orgány členských států Komisi prostřednictvím elektronických prostředků za použití formuláře, který jim poskytne Komise.

(42)

Toto nařízení obsahuje některá ustanovení týkající se intervenčních opatření stanovených v nařízení Komise (ES) č. 562/2005 ze dne 5. dubna 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o sdělení mezi členskými státy a Komisí v odvětví mléka a mléčných výrobků (5). Uvedené nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(43)

Protože cílem tohoto nařízení je harmonizovat ustanovení týkající se produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence, mělo by nahradit ustanovení uvedená v nařízení Komise (EHS) č. 75/91 ze dne 11. ledna 1991, kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení neloupané rýže ze zásob intervenčních agentur do prodeje (6), nařízení Komise (ES) č. 214/2001 ze dne 12. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu se sušeným odstředěným mlékem (7), nařízení Komise (ES) č. 1669/2006 ze dne 8. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1254/1999, pokud jde o režimy nákupů v rámci veřejné intervence v odvětví hovězího masa (8), nařízení (ES) č. 105/2008 ze dne 5. února 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu s máslem (9), nařízení (ES) č. 687/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin platebními agenturami nebo intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (10),nařízení (ES) č. 127/2009 ze dne 12. února 2009, kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení do prodeje obilovin ze zásob platebních agentur nebo intervenčních agentur (11), a nařízení (ES) č. 670/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o veřejnou intervenci prostřednictvím nabídkového řízení pro nákup pšenice tvrdé nebo neloupané rýže, a kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2008 a (ES) č. 687/2008 (12). Uvedená nařízení by proto měla být zrušena.

(44)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

SPOLEČNÁ PRAVIDLA A PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE VEŘEJNÉ INTERVENCE

KAPITOLA I

Oblast působnosti, definice a schválení intervenčních center a skladovacích prostor

Článek 1

Oblast působnosti a definice

1.   Tímto nařízením se stanoví společná prováděcí pravidla pro nákup k intervenci a prodej produktů z intervence u produktů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Použije se bez dotčení zvláštních ustanovení uvedených v nařízeních Komise o zahájení nabídkového řízení pro nákup produktů nebo v nařízeních Komise o prodeji produktů z intervence.

2.   Pro účely tohoto nařízení se „intervenční agenturou“ rozumí platební agentura nebo agentura pověřená platební agenturou v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 884/2006.

Článek 2

Určení a schválení intervenčních center a skladovacích prostor

1.   Intervenční centra a skladovací prostory, kde se skladují nakoupené produkty, spadají do odpovědnosti intervenčních agentur v souladu s tímto nařízením a nařízením (ES) č. 884/2006, zejména pokud jde o záležitosti odpovědnosti a kontrol podle ustanovení článku 2 uvedeného nařízení.

2.   Intervenční centra, která má pro obiloviny a rýži podle článku 41 nařízení (ES) č. 1234/2007 určit Komise, podléhají předběžnému schválení intervenčními agenturami. Jedno intervenční centrum se může skládat z jednoho nebo několika skladovacích prostorů nacházejících se v regionu členského státu.

3.   Skladovací prostory intervenčního centra podléhají schválení intervenčními agenturami. Intervenční agentury zajistí, aby intervenční centra nebo skladovací prostory splňovaly alespoň podmínky stanovené v článku 3.

4.   Informace týkající se intervenčních center a jejich skladovacích prostor se aktualizují a zpřístupní členským státům a veřejnosti podle článku 55 tohoto nařízení.

Článek 3

Požadavky na intervenční centra a skladovací prostory

1.   U obilovin a rýže:

a)

každé intervenční centrum má minimální skladovací kapacitu:

i)

20 000 tun pro obiloviny pro všechny skladovací prostory dohromady,

ii)

10 000 tun pro rýži pro všechny skladovací prostory dohromady;

b)

každý skladovací prostor:

i)

má minimální skladovací kapacitu 5 000 tun pro nákupy od intervenčního období 2012/13,

ii)

je vybudovaný nebo vhodný ke skladování obilovin a rýže a k jejich udržování v dobrém stavu podle odstavce 3,

iii)

má k dispozici potřebné technické vybavení, aby mohl převzít obiloviny a rýži,

iv)

je schopen vyskladnit takové množství, aby splnil lhůtu pro vyskladnění uvedenou v čl. 51 odst. 2.

Pro účely tohoto odstavce se „minimální skladovací kapacitou“ pro intervenční centrum rozumí minimální kapacita, která nemusí být k dispozici neustále, ale které lze snadno dosáhnout během doby, v níž by se mohl uskutečnit nákup. Minimální skladovací kapacita platí pro všechny nakupované obiloviny a odrůdy rýže.

Pokud mají skladovací prostory přístup k říčnímu, námořnímu nebo železničnímu spojení, ustanovení o minimální skladovací kapacitě uvedené v prvním pododst. písm. b) bodu i) se nepoužije.

2.   U másla nebo sušeného odstředěného mléka má každý skladovací prostor minimální skladovací kapacitu 400 tun. Požadavek na minimální skladovací kapacitu se nepoužije, pokud má skladovací prostor přístup k říčnímu, námořnímu nebo železničnímu spojení.

3.   U sušeného odstředěného mléka, másla, obilovin a rýže musí skladovací prostor:

a)

být suchý, dobře udržovaný a bez škůdců;

b)

být bez cizích pachů;

c)

umožnit dobré větrání, s výjimkou chladírenských skladů.

4.   U másla stanoví intervenční agentury technické normy zajišťující zejména skladovací teplotu nejvýše –15 oC a přijmou veškerá další opatření nezbytná k uchování másla v dobrém stavu.

5.   U produktů z odvětví hovězího a telecího masa (dále jen „hovězího masa“) vyberou členské státy skladovací prostory s cílem zajistit účinná intervenční opatření. Vybavení v uvedených skladovacích prostorech musí umožnit:

a)

převzetí nevykostěného masa;

b)

zmrazení masa v nezměněném stavu;

c)

skladování tohoto masa nejméně tři měsíce za technicky vyhovujících podmínek.

Pro nevykostěné maso určené k vykostění lze vybrat pouze skladovací prostory, jejichž bourárny a chladírny nejsou spojeny s jatkami a/nebo s úspěšným účastníkem nabídkového řízení a které jsou provozovány, řízeny a personálně obsazeny nezávisle na jatkách a/nebo úspěšném účastníkovi nabídkového řízení. Pokud se však při plnění těchto požadavků v rámci zpracovatelského řetězce vyskytnou praktické potíže, mohou se členské státy odchýlit od těchto požadavků za předpokladu, že v době převzetí zpřísní kontroly v souladu s přílohou III částí III bodem 5.

S výhradou zvláštních odchylek stanovených postupem uvedeným v čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 musí být chladírenské sklady nacházející se v členském státě, který vykonává soudní pravomoc ohledně intervenční agentury, schopny uchovávat veškeré vykostěné hovězí maso přidělené intervenční agenturou po dobu nejméně tří měsíců za technicky vyhovujících podmínek.

KAPITOLA II

Přístup k veřejné intervenci

Článek 4

Způsobilost hospodářských subjektů

1.   Každý subjekt usazený a registrovaný pro účely DPH ve Společenství může podat nabídku nebo nabídku do nabídkového řízení v rámci režimu veřejné intervence.

Pro účely nákupu obilovin a rýže je však dostačující registrace v registru zemědělských podniků, nemá-li subjekt registraci pro účely DPH.

2.   Pokud jde o hovězí maso určené k nákupu, mohou nabídky do nabídkového řízení podat pouze následující subjekty:

a)

jatka pro skot registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (13), bez ohledu na jejich právní formu, a

b)

obchodníci s hospodářskými zvířaty nebo masem, kteří nechávají provádět porážky na těchto jatkách na vlastní účet.

3.   U másla a sušeného odstředěného mléka jsou schválené podniky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007 způsobilé pouze tehdy, splňují-li podmínky uvedené v příloze IV části III a v příloze V části III.

Článek 5

Postup pro podávání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení

1.   U nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení podávaných v souladu s tímto nařízením se použije metoda, kterou subjektům poskytne příslušný členský stát.

2.   Intervenční agentury mohou požádat, aby elektronické nabídky byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (14) nebo elektronickým podpisem poskytujícím rovnocenné zajištění, co se týče funkčnosti přisuzované podpisu, s použitím stejných pravidel a podmínek, jako jsou pravidla a podmínky uplatňované Komisí na základě ustanovení o elektronických a digitálních dokumentech stanovených rozhodnutím 2004/563/ES, Euratom (15), a v prováděcích předpisech.

HLAVA II

NÁKUP

Článek 6

Druh nákupu

1.   Nákup produktů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007 se uskutečňuje buď nákupem za pevnou cenu, nebo prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s článkem 12, 13 a 18 uvedeného nařízení.

2.   Nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení týkající se pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka lze podat v souladu s ustanoveními této hlavy během intervenčních období stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 1234/2007.

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Oddíl I

Společné podmínky pro nákup

Článek 7

Způsobilost produktů

1.   Aby byly produkty způsobilé pro veřejnou intervenci, musí splňovat požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1234/2007 a být řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

Zejména musí splňovat požadavky uvedené v tomto nařízení:

u obilovin: v příloze I části I, II a III,

u rýže: v příloze II části I a III,

u hovězího masa: v příloze III části I, III, V a VI,

u másla: v článku 28 a v příloze IV části I a IV,

u sušeného odstředěného mléka: v článku 28 a v příloze V části I, IV a V.

2.   Aby se určila způsobilost produktů, provedou se zkoušky v souladu s metodikou a postupy stanovenými v:

u obilovin: v příloze I části IV až VIII a části XII,

u rýže: v příloze II části VI,

u hovězího masa: v příloze III části III,

u másla: v příloze IV části IV,

u sušeného odstředěného mléka: v příloze V části IV.

Článek 8

Minimální množství nabízených produktů

1.   Minimální množství nabízená k nákupu nebo v nabídkovém řízení činí:

a)

u pšenice obecné, ječmene, kukuřice a čiroku: 80 tun;

b)

u pšenice tvrdé: 10 tun;

c)

u rýže: 20 tun;

d)

u hovězího masa: 10 tun;

e)

u másla: 20 tun;

f)

u sušeného odstředěného mléka: 20 tun.

2.   U nákupu produktů za pevnou cenu může členský stát požadovat vyšší minimální množství, než které je stanoveno v odstavci 1, pokud je to odůvodněno podmínkami a zvyklostmi velkoobchodu nebo environmentálními předpisy platnými v členském státě.

Článek 9

Jistota

Při podání nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení na nákup se složí následující jistota ve prospěch intervenční agentury, které je nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení předkládána, v souladu s nařízením (ES) č. 2220/85:

a)

u obilovin: 20 EUR/t;

b)

u neloupané rýže: 30 EUR/t;

c)

u hovězího masa: 300 EUR/t;

d)

u másla: 50 EUR/t;

e)

u sušeného odstředěného mléka: 50 EUR/t.

Článek 10

Podmínky pro podávání nabídek a nabídek do nabídkového řízení a jejich přijatelnost

1.   Aby byly nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení pro intervenční agenturu přijatelné, předloží se v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž se nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení podávají, a musí obsahovat:

a)

formulář poskytnutý členskými státy a obsahující nejméně následující informace:

i)

jméno, adresu a registrační číslo pro účely DPH nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení v tom členském státě, kde nabízející nebo účastník nabídkového řízení provádí svou hlavní činnost, nebo pokud ho nemá, registrační číslo jeho zemědělského podniku,

ii)

nabízený produkt s odpovídajícím kódem KN u obilovin a rýže, a u rýže s uvedením druhu a odrůdy,

iii)

s výjimkou hovězího masa, místo, kde se produkt nachází v době nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení,

iv)

u obilovin a rýže schválené skladovací prostory intervenčního centra, pro které se podává nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení za nejnižší cenu, se zohledněním článku 29; nesmí se jednat o skladovací prostory, kde se produkt nachází v době nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení,

v)

u obilovin a rýže rok sklizně a oblast či oblasti produkce ve Společenství,

vi)

u másla a sušeného odstředěného mléka datum produkce,

vii)

nabízené množství v rámci limitů uvedených v článku 8,

viii)

u obilovin a rýže hlavní charakteristiky nabízeného produktu,

ix)

u másla a sušeného odstředěného mléka název a schvalovací číslo podniků;

b)

následující připojené dokumenty:

i)

důkaz, že nabízející nebo účastník nabídkového řízení složil jistotu podle článku 9,

ii)

u obilovin a rýže prohlášení nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení, že se nabízené množství skutečně nachází v místě skladování uvedeném v písm. a) bodu iii) tohoto odstavce,

iii)

u obilovin a rýže prohlášení nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení, že produkty pocházejí ze Společenství a že se nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení týká stejnorodé šarže, která se u rýže skládá z neloupané rýže stejné odrůdy, a

iv)

u obilovin a rýže prohlášení, zda bylo provedeno jakékoli ošetření po sklizni s uvedením názvu použitého produktu, že bylo aplikováno v souladu s podmínkami použití a že je produkt schválen podle směrnice Rady 91/414/EHS (16).

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iv) tohoto článku může nabízející nebo účastník nabídkového řízení požádat na formuláři uvedeném v odst. 1 písm. a) uvedeného článku, aby byl produkt převzat ve skladovacím prostoru, kde se nachází v době podání nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení, za předpokladu, že skladovací prostor splňuje požadavky stanovené v článku 3 a v případě obilovin a rýže byl schválen podle čl. 2 odst. 3.

3.   Připadá-li termín pro podání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení na den pracovního klidu, nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení se podají nejpozději poslední pracovní den před dnem pracovního klidu.

4.   Nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení předložené v sobotu, neděli nebo v den pracovního klidu se považují za obdržené intervenční agenturou první pracovní den následující po dni, ve kterém byly předloženy.

5.   Nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení se po jejich podání nesmí stáhnout nebo změnit.

6.   U přijatelných nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení intervenční agentura zaeviduje den, kdy nabídku nebo nabídku do nabídkového řízení obdržela, a příslušná množství.

7.   Práva a povinnosti vyplývající z přijetí nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení nejsou přenosné.

Článek 11

Ověření nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení intervenční agenturou

1.   Intervenční agentury na základě požadovaných náležitostí uvedených v čl. 10 odst. 1 ověří, že nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení jsou přijatelné.

Není-li nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení přijatelná, intervenční agentura o tom informuje příslušný subjekt do tří pracovních dnů. Pokud v případě nabídky příslušný hospodářský subjekt neobdrží tuto informaci, je nabídka považována za přijatelnou.

2.   Dokumenty uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) bodu ii), iii) a iv) lze přezkoumat z hlediska splnění požadavků poté, co v souladu s čl. 32 odst. 3 intervenční agentura, v případě potřeby s pomocí intervenční agentury odpovědné za skladovací prostory uvedené nabízejícím nebo účastníkem nabídkového řízení, ověří, že nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení jsou přijatelné.

Oddíl II

Zvláštní podmínky pro nákup za pevnou cenu

Článek 12

Postup pro nákup produktů za pevnou cenu

1.   Nákup pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se uskutečňuje podle ustanovení oddílu I a tohoto oddílu.

2.   Nabídky mohou být intervenční agentuře podávány od začátku období uvedených v článku 11 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 13

Oznámení Komisi

1.   Intervenční agentury oznámí Komisi množství pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka, které bylo v průběhu předcházejícího týdne předmětem nabídky, a související informace.

2.   Oznámení se zasílají:

a)

u másla a sušeného odstředěného mléka: každé pondělí nejpozději do 14:00 hodin (bruselského času);

b)

u pšenice obecné: každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času), jako součást oznámení uvedeného v čl. 56 odst. 1.

3.   Jestliže nabízená množství u pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka dosahují limitů stanovených v čl. 13 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, informuje Komise členské státy, od kterého dne jí mají každý pracovní den do 14:00 hodin (bruselského času) písemně oznámit množství podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o množství pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka nabídnutého k intervenci během předcházejícího pracovního dne.

4.   Oznámení neobsahují údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu i) a v čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu ix).

5.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

Článek 14

Opatření k dodržování intervenčních mezí

1.   Aby se dodržela omezení uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. a), c) a d) a v čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, Komise bez pomoci výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 uvedeného nařízení rozhodne:

a)

o ukončení intervenčního nákupu za pevnou cenu;

b)

o stanovení koeficientu přidělení použitelného na celkové množství v nabídkách obdržených toho dne od každého nabízejícího, pokud by přijetí celého množství nabízeného a oznámeného Komisi v určitý den vedlo k překročení maximálního množství;

c)

v případě potřeby o zamítnutí nevyřízených nabídek podaných intervenčním agenturám členských států.

Komise rozhodne do 2 pracovních dnů po oznámení uvedeném v čl. 13 odst. 1 a do 5 pracovních dnů po oznámení uvedeném v čl. 13 odst. 3.

2.   U pšenice obecné, másla a sušeného odstředěného mléka může nabízející, na kterého se vztahuje koeficient přidělení uvedený v odst. 1 písm. b), stáhnout svou nabídku do 5 pracovních dnů ode dne vstupu nařízení určujícího koeficient přidělení v platnost.

Oddíl III

Zvláštní podmínky pro nákup prostřednictvím nabídkového řízení

Článek 15

Postup pro nákup produktů prostřednictvím nabídkového řízení

Nákup produktů uvedených v čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se uskutečňuje podle ustanovení oddílu I a tohoto oddílu.

Článek 16

Nabídkové řízení

1.   Nabídkové řízení pro nákup produktů lze zahájit postupem uvedeným v čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 prostřednictvím nařízení, dále jen „nařízení, kterým se zahajuje nabídkové řízení“.

2.   Komise zahájí bez pomoci výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007:

a)

nabídkové řízení pro nákup pšenice obecné u objemů překračujících maximální nabízené množství 3 milionů tun;

b)

nabídkové řízení pro nákup hovězího masa podle kategorie a členského státu či jeho regionu na základě dvou posledních zaznamenaných týdenních tržních cen, v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.   Nařízení, kterým se zahajuje nabídkové řízení, obsahuje zejména tyto informace:

a)

u obilovin a rýže příslušné produkty s odpovídajícím kódem KN, u rýže s uvedením druhu a odrůdy;

b)

příslušné období („období nabídkového řízení“) a v případě potřeby různá podobdobí, během nichž lze podat nabídky do nabídkového řízení.

4.   V souladu s čl. 18 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1234/2007 může být za zvláštních okolností zahájeno omezené nabídkové řízení postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007. V takovém případě se nařízení vztahuje na konkrétní členský stát nebo region členského státu, kterého se nabídkové řízení týká.

5.   Pokud jde o rýži, nabídkové řízení lze omezit na jeden nebo více druhů rýže vymezených v příloze III části I bodě I odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 („kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A“ nebo „dlouhozrnná rýže B“).

6.   Pro účely čl. 12 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 se použijí tato pravidla:

a)

průměrná tržní cena pro způsobilé kategorie v členském státě nebo v jeho regionu zohledňuje ceny za jakosti U, R a O vyjádřené v jakosti R3 na základě koeficientů stanovených v příloze III části II tohoto nařízení v příslušném členském státě nebo intervenčním regionu;

b)

záznam průměrných tržních cen probíhá za podmínek a pro jakosti stanovené v nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 (17);

c)

průměrná tržní cena pro způsobilé kategorie v členském státě nebo v jeho regionu je průměrem tržních cen pro všechny jakosti uvedené písmenu b), které jsou porovnány podle jejich poměrného zastoupení v celkových porážkách provedených v tomto členském státě nebo regionu.

Ve Spojeném království se region skládá z těchto dvou intervenčních regionů:

region I: Velká Británie,

region II: Severní Irsko.

7.   Pro účely odstavců 2 a 6 tohoto článku oznámí příslušný orgán členského státu Komisi průměrné tržní ceny v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1249/2008 a článkem 58 tohoto nařízení.

Článek 17

Podávání a přijatelnost nabídek

1.   Kromě obecných podmínek stanovených v článku 10 je nabídka do nabídkového řízení přijatelná, uvádí-li navrhovanou cenu v eurech za měrnou jednotku zaokrouhlenou nejvíce na dvě desetinná místa bez DPH.

Pokud jde o obiloviny a rýži, cena navržená za tunu produktů je cena odpovídající minimální jakosti obilovin nebo standardní jakosti rýže dodaných do skladovacích prostor určených účastníkem nabídkového řízení před vyložením.

Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, odpovídá navržená cena 100 kg produktů dodaných na nakládací rampu skladovacích prostor, které má v souladu s článkem 25 a s čl. 30 odst. 1 určit intervenční agentura.

U hovězího masa uvádějí nabídky do nabídkového řízení cenu vyjádřenou na 100 kg produktů jakosti R3 v souladu s čl. 16 odst. 5 písm. a) a čl. 19 odst. 2 druhým pododstavcem.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení, nesmí nabízená cena u obilovin, rýže, hovězího masa a sušeného odstředěného mléka překročit referenční cenu stanovenou v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo u másla 90 % referenční ceny podle čl. 18 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 18

Oznámení nabídek do nabídkového řízení Komisi

1.   Intervenční agentury oznámí Komisi všechny přijatelné nabídky do nabídkového řízení ve lhůtách stanovených v nařízení, kterým se zahajuje nabídkové řízení, s uvedením příslušných informací.

2.   Oznámení neobsahují údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu i) a v čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu ix).

3.   Intervenční agentury oznámí Komisi i nulový počet nabídek ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

4.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

Článek 19

Rozhodnutí na základě nabídek do nabídkového řízení

1.   Na základě nabídek do nabídkového řízení oznámených v souladu s článkem 18 Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 určí maximální nákupní cenu, nebo rozhodne maximální nákupní cenu neurčit.

2.   U hovězího masa:

a)

se maximální nákupní cena týkající se jakosti R3 určuje podle kategorie;

b)

lze rozdílnou nákupní cenu stanovit na základě čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007 pro členský stát nebo jeho region tak, aby odrážela zaznamenané průměrné tržní ceny.

Týká-li se převzetí jiné jakosti než jakosti R3, upraví se cena, která se má zaplatit úspěšným účastníkům nabídkového řízení, použitím koeficientu pro nakoupenou jakost stanovenou v příloze III části II.

3.   Rozhodnutí o veřejné intervenci uvedená v odstavcích 1 a 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20

Jednotlivá rozhodnutí o nabídkách do nabídkového řízení

1.   Byla-li stanovena maximální nákupní cena podle čl. 19 odst. 1, přijmou intervenční agentury nabídky do nabídkového řízení, které jsou stejné nebo nižší než maximální částka. Všechny ostatní nabídky do nabídkového řízení se zamítnou.

2.   Nebyla-li stanovena maximální nákupní cena, zamítnou se všechny nabídky do nabídkového řízení.

Intervenční agentury nepřijmou nabídky do nabídkového řízení, které nebyly oznámeny podle článku 18.

3.   Intervenční agentury přijmou rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku po zveřejnění rozhodnutí Komise o veřejné intervenci uvedeného v čl. 19 odst. 3 a oznámí účastníkům nabídkového řízení výsledek jejich účasti do tří pracovních dnů po vstupu v platnost.

Článek 21

Zvláštní kritéria v odvětví hovězího masa

1.   U hovězího masa nejsou zohledněny nabídky do nabídkového řízení, jejichž nabízená cena je vyšší než průměrná tržní cena zaznamenaná podle kategorie v každém členském státě nebo v jeho regionu, převedená na jakost R3 pomocí koeficientů stanovených v příloze III části II, zvýšená o částku 10 EUR na 100 kg hmotnosti jatečně upraveného těla.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, nabídky do nabídkového řízení se zamítnou, je-li nabízená cena vyšší než maximální nákupní cena uvedená v čl. 19 odst. 2 prvním pododstavci pro příslušné podobdobí nabídkového řízení.

3.   Je-li nákupní cena přidělená v nabídkovém řízení účastníkům nabídkového řízení vyšší než průměrná tržní cena uvedená v odstavci 1, je nutné cenu přidělenou v nabídkovém řízení upravit tak, že se vynásobí koeficientem získaným použitím vzorce A uvedeného v příloze III části VII. Tento koeficient však nesmí:

a)

být vyšší než 1;

b)

vést ke snížení přidělené ceny, které je větší než rozdíl mezi touto cenou a průměrnou tržní cenou.

Pokud by členský stát měl spolehlivé údaje a vhodné prostředky k ověření, může se rozhodnout vypočítat koeficient pro každého účastníka nabídkového řízení za použití vzorce B uvedeného v příloze III části VII.

Článek 22

Omezení nákupu u hovězího masa

Pokud je intervenčním agenturám nabízeno hovězí maso ve větších množstvích, než jsou schopny okamžitě převzít, mohou nákup omezit na množství, která mohou převzít na svém území nebo v jednom ze svých intervenčních regionů, jak uvádí čl. 16 odst. 5 druhý pododstavec.

V případě tohoto omezení zajistí členské státy rovný přístup všech dotčených stran.

KAPITOLA II

Zásadní požadavky a uvolnění či propadnutí jistoty

Článek 23

Zásadní požadavky

Zásadní požadavky ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85 jsou:

a)

zachování nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení;

b)

dodání produktů do skladovacích prostor určených intervenčními agenturami ve lhůtě stanovené v poukázce na dodání v souladu s článkem 25;

c)

dodržení požadavků uvedených v článku 7;

d)

u obilovin a rýže přítomnost produktů ve skladovacích prostorech uvedených v době, kdy byla podána nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení.

Článek 24

Uvolnění a propadnutí jistoty

1.   Jistota uvedená v článku 9 se uvolní, jakmile nabízející nebo účastník nabídkového řízení dodá množství uvedené v poukázce na dodání podle článku 25 ve lhůtě v ní uvedené a jakmile se prokáže splnění požadavků uvedených v článku 7.

2.   Neodpovídají-li produkty požadavkům uvedeným v článku 7, nejsou převzaty a jistota složená za nepřevzatá množství propadne.

3.   Pokud nabízející nebo účastník nabídkového řízení nedodá produkty ve lhůtě stanovené v poukázce na dodání, jistota propadne poměrně k nedodaným množstvím a nákup nedodaných množství se zruší, vyjma případů vyšší moci.

4.   Pokud nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení nejsou přijatelné, jistoty se uvolní.

5.   Neobdrží-li intervenční agentura u obilovin a rýže dostatečný důkaz, že nabízená množství se nacházejí ve skladovacích prostorech podle čl. 10 odst. 1 písm. b) bodu ii), jistota propadne.

Pro účely prvního pododstavce vykonává intervenční agentura kontroly množství nacházejících se ve skladovacích prostorech, přičemž použije obdobně pravidla a podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 884/2006, pokud jde o kontroly fyzické přítomnosti produktů skladovaných v rámci operací veřejného skladování, a zejména ustanovení uvedená v příloze I části B bodu III uvedeného nařízení. Tyto kontroly se vykonávají nejméně u 5 % nabídek do nabídkového řízení a u 5 % nabízených množství na základě analýzy rizika.

6.   V případě obilovin a rýže, je-li skutečně dodané a převzaté množství menší než přidělené množství, uvolní se jistota v plném rozsahu, pokud rozdíl nečiní více než 5 %.

7.   V případě hovězího masa, je-li skutečně dodané a převzaté množství menší než přidělené množství, jistota:

a)

se uvolní v plném rozsahu, pokud rozdíl není více než 5 % nebo 175 kg;

b)

vyjma případů vyšší moci propadne:

i)

zčásti, v poměru k nedodanému nebo nepřijatému množství, pokud rozdíl nepřesahuje 15 %,

ii)

v plné výši ve všech ostatních případech podle článku 29 nařízení (EHS) č. 2220/85.

8.   V případě použití čl. 14 odst. 2 se jistota uvolní.

KAPITOLA III

Společná pravidla pro dodávky

Oddíl I

Dodávky

Článek 25

Dodávky a poukázky na dodání

Po kontrole přijatelnosti nabídky podle čl. 11 odst. 1 a po oznámení podle čl. 20 odst. 3 vydá intervenční agentura poukázku na dodání, aniž jsou dotčena opatření přijatá v souladu s čl. 14 odst. 1 a čl. 19 odst. 1. Poukázka na dodání se opatří datem a číslem a uvede se v ní:

a)

množství, které se má dodat;

b)

konečný termín pro dodání produktů;

c)

skladovací prostory, do kterých se produkty dodají;

d)

cena, za kterou je nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení přijata.

Poukázky na dodání se nevydají na množství, která nebyla Komisi oznámena v souladu s čl. 13 odst. 1 a čl. 18 odst. 1.

Článek 26

Zvláštní ustanovení pro dodávku obilovin a rýže

1.   Nelze-li obiloviny nebo rýži dodat do skladovacích prostor intervenčního centra uvedených nabízejícím nebo účastníkem nabídkového řízení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu iv), určí intervenční agentura jiné skladovací prostory stejného intervenčního centra nebo skladovací prostory jiného schváleného intervenčního centra, do kterých se musí uskutečnit dodání za nejnižší cenu.

2.   Dodání do skladovacích prostor se uskuteční nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po dni vydání poukázky na dodání podle článku 25 a v každém případě nejpozději do 30. června, pokud jde o obiloviny, a do 31. srpna, pokud jde o rýži.

V případech uvedených v čl. 35 odst. 2 se však dodání uskuteční nejpozději do 31. srpna u obilovin a 31. října u rýže.

3.   Dodané množství se zváží za přítomnosti nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení a zástupce intervenční agentury, který je nezávislý na nabízejícím nebo na účastníkovi nabídkového řízení.

Zástupcem intervenční agentury však může být také skladovatel. V takovém případě provede samotná intervenční agentura do 30 dnů ode dne podmíněného převzetí podle čl. 31 odst. 1 kontrolu zahrnující alespoň objemovou kontrolu; případný rozdíl mezi váženým množstvím a množstvím odhadnutým podle objemové metody nesmí překročit 5 %.

Není-li přípustná odchylka překročena, skladovatel ponese všechny náklady týkající se jakéhokoli rozdílu zjištěného pozdější kontrolou hmotnosti ve vztahu ke hmotnosti uvedené do účetnictví při převzetí obilovin nebo rýže.

Je-li přípustná odchylka překročena, obiloviny nebo rýže se neprodleně zváží. Náklady na vážení ponese skladovatel, pokud je zjištěná hmotnost nižší než hmotnost uvedená v účetnictví, nebo je ponese členský stát, je-li tato hmotnost vyšší.

Článek 27

Zvláštní ustanovení pro dodávku hovězího masa

1.   Náklady na vykládání ponese úspěšný účastník nabídkového řízení.

2.   Úspěšný účastník dodá produkty nejpozději do 17 dnů následujících po prvním pracovním dnu po vyhlášení nařízení určujícího maximální nákupní cenu.

V závislosti na uděleném množství však může intervenční agentura tuto lhůtu o jeden týden prodloužit. Dodávky mohou být rozděleny do několika šarží.

3.   Zvláštní požadavky pro dodávky hovězího masa stanoví příloha III část III.

Článek 28

Zvláštní ustanovení pro dodávku másla a sušeného odstředěného mléka

1.   Máslo se balí a dodává v blocích o čisté hmotnosti alespoň 25 kilogramů, přičemž jsou splněny požadavky stanovené v příloze IV části IV. Máslo se balí do nového pevného materiálu tak, aby se zajistila jeho ochrana během přepravy, uskladnění, skladování a vyskladnění. Na obale se uvedou alespoň tyto náležitosti, případně ve formě kódu:

a)

schvalovací číslo označující výrobní závod a členský stát výroby;

b)

datum výroby;

c)

datum uskladnění;

d)

číslo výrobní šarže a číslo balení; číslo balení lze nahradit číslem palety, které je na ní vyznačeno;

e)

slova „sladká smetana“, pokud vodná fáze másla má odpovídající pH.

Členské státy mohou upustit od povinnosti udávat na obalech datum uskladnění, pokud se osoba odpovědná za sklad zaváže, že povede evidenci, do níž budou v den uskladnění zaznamenány údaje podle prvního pododstavce.

2.   Sušené odstředěné mléko se plní do pytlů o čisté hmotnosti 25 kilogramů, které splňují požadavky stanovené v části II a III přílohy V a na nichž se uvádějí tyto náležitosti, případně ve formě kódu:

a)

schvalovací číslo označující výrobní závod a členský stát výroby;

b)

den nebo případně týden výroby;

c)

číslo výrobní šarže;

d)

označení „sušené odstředěné mléko vyrobené rozprašovacím sušením“.

3.   Úspěšný nabízející nebo účastník nabídkového řízení dodá máslo nebo sušené odstředěné mléko na nakládací rampu skladovacích prostor do 28 dní po dni vydání poukázky na dodání. Dodávka se může uskutečnit v několika zásilkách.

Sušené odstředěné mléko a máslo se dodává na paletách jakosti vhodné pro dlouhodobé skladování, které se vyměňují za rovnocenné palety.

Všechny náklady vzniklé při vykládání másla nebo sušeného odstředěného mléka na nakládací rampě skladovacích prostor ponese úspěšný nabízející nebo účastník nabídkového řízení.

Oddíl II

Dopravní náklady

Článek 29

Dopravní náklady u obilovin a rýže

1.   Náklady na přepravu obilovin nebo rýže do skladovacích prostor uvedených nabízejícím nebo účastníkem nabídkového řízení za nejnižší cenu v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) bodem iv) ponese nabízející nebo účastník nabídkového řízení, pokud příslušná vzdálenost je nejvýše 100 km. Jakmile je tato vzdálenost překročena, dopravní náklady nad 100 km ponese intervenční agentura.

2.   Změní-li intervenční agentura skladovací prostory uvedené nabízejícím nebo účastníkem nabídkového řízení v souladu s čl. 26 odst. 1, ponese dodatečné dopravní náklady v maximální vzdálenosti do 20 km. Dopravní náklady nad 100 km však nadále plně hradí intervenční agentura. Tento odstavec se nepoužije v případě uplatnění čl. 31 odst. 2.

3.   Náklady, které má uhradit intervenční agentura a které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, proplatí Komise na základě nepaušálních částek v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 884/2006.

4.   Dopravní náklady vyplývající z nahrazení produktů podle čl. 35 odst. 2 hradí výlučně nabízející nebo účastník nabídkového řízení.

Článek 30

Dopravní náklady u másla a sušeného odstředěného mléka

1.   Intervenční agentura vybere dostupné skladovací prostory nejbližší k místu, kde se máslo nebo sušené odstředěné mléko skladují.

Intervenční agentura však může vybrat jiné skladovací prostory, které se nacházejí ve vzdálenosti maximálně 350 km, pokud výběrem tohoto skladovacího místa nevzniknou dodatečné náklady na skladování.

Intervenční agentura může vybrat skladovací prostory, které se nacházejí ve větší vzdálenosti, jsou-li výsledné výdaje, včetně nákladů na skladování a dopravních nákladů, nižší. V tom případě intervenční agentura své rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi.

2.   Je-li intervenční agentura, která nakupuje máslo nebo sušené odstředěné mléko, v jiném členském státě, než je členský stát, na jehož území se skladuje nabízené máslo nebo sušené odstředěné mléko, nepřihlíží se ve výpočtu maximální vzdálenosti uvedené v odstavci 1 ke vzdálenosti mezi skladem nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení a hranicemi členského státu příslušného nakupujícího subjektu.

3.   Dodatečné dopravní náklady za překročenou maximální vzdálenost uvedenou v odstavci 1 uhradí intervenční agentura v sazbě 0,05 EUR za tunu a kilometr u sušeného odstředěného mléka a 0,065 EUR za tunu a kilometr u másla. Dodatečné náklady uhradí intervenční agentura, pouze pokud teplota másla nepřekročí 6 oC při dodání do chladírenského skladu.

KAPITOLA IV

Převzetí, vstupní kontroly a odběr vzorků

Článek 31

Podmíněné převzetí

1.   Podmíněné převzetí se uskuteční:

a)

u obilovin, rýže, másla a sušeného odstředěného mléka v den, kdy do určených skladovacích prostor dojde celé množství, ale ne dříve než v den následující po dni vydání poukázky na dodání;

b)

u všech šarží hovězího masa podle článku 27 v den dodání na místo vážení v bourárně intervenčního skladu.

2.   Intervenční agentura může rozhodnout, že se převzetí obilovin, rýže, másla nebo sušeného odstředěného mléka může uskutečnit ve skladovacím prostoru, kde se produkty nacházejí v době podání nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení, za předpokladu, že skladovací prostor splňuje požadavky uvedené v článku 3, a pokud jde o obiloviny a rýži, že byl schválen v souladu s čl. 2 odst. 3. V takovém případě se podmíněné převzetí uskuteční v den následující po vydání poukázky na dodání.

3.   Produkty převezme intervenční agentura nebo její zástupce, který musí být osobou nezávislou na nabízejícím nebo účastníkovi nabídkového řízení.

Článek 32

Kontrolní opatření

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly vyžadované tímto nařízením pro převzetí produktů, vykonávají se kontroly intervenčních zásob za podmínek stanovených v článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

2.   Pokud se u obilovin mají provádět stanovené kontroly na základě analýzy rizika uvedené v příloze I části I třetím pododstavci tohoto nařízení, odpovídají členské státy za finanční důsledky jakéhokoli nedodržení nejvyšší přípustné úrovně kontaminujících látek v souladu s pravidly stanovenými v článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

Pokud je však příslušný členský stát v případě ochratoxinu A a aflatoxinu schopen Komisi dostatečně prokázat, že normy byly splněny na vstupu, že běžné skladovací podmínky a ostatní závazky skladovatele byly dodrženy, finanční odpovědnost ponese rozpočet Společenství.

3.   Pokud jde o obiloviny a rýži, jsou-li skladovací prostory uvedené v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) bodem iii) v jiném členském státě než tam, kde byla předložena nabídka nebo nabídka do nabídkového řízení, a intervenční agentura, která obdržela nabídku nebo nabídku do nabídkového řízení, se rozhodne udělat kontrolu na místě, aby ověřila skutečnou přítomnost produktů, zašle tato agentura žádost o kontrolu a kopii nabídky intervenční agentuře odpovědné za tyto skladovací prostory. Kontrola na místě se vykoná ve lhůtě stanovené intervenční agenturou, která dostala nabídku nebo nabídku do nabídkového řízení.

4.   Ustanovení týkající se kontrol uvedených v přílohách tohoto nařízení se mohou měnit postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, zejména pokud je situace na trhu vážně narušena kontaminujícími látkami nebo pokud úroveň radioaktivní kontaminace produktů vyžaduje specifickou kontrolu.

5.   Nabízející nebo účastník nabídkového řízení nese náklady spojené s těmito zkouškami prováděnými u obilovin v souladu s metodikou uvedenou v příloze I části XII:

i)

stanovení obsahu taninu v čiroku,

ii)

zkouška amylázové aktivity (Hagbergovo pádové číslo),

iii)

stanovení obsahu bílkovin v pšenici tvrdé a pšenici obecné,

iv)

Zelenyho test,

v)

zkouška strojové zpracovatelnosti,

vi)

analýza kontaminujících látek.

6.   V případě pochybností ohledně výsledků nese nabízející nebo účastník nabídkového řízení náklady spojené s opakováním nezbytných příslušných zkoušek pouze v případě, že je neúspěšnou stranou.

Článek 33

Zvláštní ustanovení pro převzetí obilovin a rýže ve skladovacím prostoru skladovatele

1.   Pokud se převzetí obilovin nebo rýže uskuteční ve skladovacím prostoru, kde se produkty nacházejí v době předložení nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení, určí se převzaté množství na základě skladové evidence, která musí splňovat odborné požadavky, které umožňují zaručit shodu s právními předpisy Společenství, zejména s přílohou II nařízení (ES) č. 884/2006, a to za předpokladu, že:

a)

je ve skladové evidenci uvedena:

i)

hmotnost zjištěná vážením provedeným do 10 měsíců před převzetím,

ii)

fyzikální jakostní znaky v době vážení, a zejména obsah vlhkosti,

iii)

případná přemístění do jiného místa skladování a provedená ošetření;

b)

skladovatel prohlásí, že nabízená šarže ve všech ohledech odpovídá údajům uvedeným ve skladové evidenci;

c)

jakostní znaky zjištěné v době vážení jsou stejné jako jakostní znaky reprezentativního vzorku skládajícího se ze vzorků, které byly intervenční agenturou nebo jejím zástupcem odebrány v rozsahu jednoho vzorku z každých 60 tun.

2.   Pokud se použije odstavec 1, zohlední se v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 884/2006 hmotnost uvedená ve skladové evidenci, která se v případě potřeby upraví, aby se zohlednil případný rozdíl mezi obsahem vlhkosti a/nebo obsahem nečistot (Schwarzbesatz) zjištěných v době vážení a hodnotami zjištěnými u reprezentativního vzorku. Rozdíl v obsahu nečistot lze zohlednit pouze pro úpravu snížení hmotnosti uvedené ve skladové evidenci.

Do 45 dnů od převzetí provede intervenční agentura další objemovou kontrolu. Rozdíl mezi váženým množstvím a množstvím odhadnutým podle objemové metody nesmí překročit 5 %.

Není-li přípustná odchylka překročena, skladovatel ponese všechny náklady týkající se jakéhokoli rozdílu zjištěného pozdější kontrolou hmotnosti ve vztahu ke hmotnosti uvedené v evidenci při převzetí.

Je-li přípustná odchylka překročena, obiloviny nebo rýže se neprodleně zváží. Náklady na vážení ponese skladovatel, pokud je zjištěná hmotnost nižší než hmotnost uvedená v evidenci, nebo je ponese Evropský zemědělský záruční fond, je-li tato hmotnost vyšší; při tom se zohlední přípustné odchylky uvedené v příloze XI odstavci 1 nařízení (ES) č. 884/2006.

Článek 34

Protokol o převzetí

1.   Protokol o převzetí vydává intervenční agentura poté, co kontroly a analýzy prokáží splnění požadavků podle článku 7, nejpozději 60 dnů po konečném termínu pro dodání produktů podle čl. 25 písm. b). Uvede v něm:

a)

datum kontroly množství a minimálních vlastností;

b)

dodanou hmotnost a u rýže odrůdu;

c)

počet vzorků odebraných pro vytvoření reprezentativního vzorku u obilovin a rýže;

d)

vlastnosti produktů, které vyplynuly z analýz;

e)

subjekt odpovědný za analýzy a výsledky;

f)

datum podmíněného převzetí podle čl. 31 odst. 1;

g)

u obilovin a rýže v případě potřeby množství, která nebyla převzata. V takovém případě je vyrozuměn nabízející nebo účastník nabídkového řízení.

2.   Protokol se opatří datem a zašle se k podpisu nabízejícímu nebo účastníkovi nabídkového řízení a skladovateli.

Tento protokol však může být zaregistrován v účetnictví intervenční agentury a zaslán elektronicky.

Článek 35

Povinnosti nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení

1.   Pokud kontroly ukáží, že produkty nesplňují požadavky stanovené v článku 7, nabízející nebo účastník nabídkového řízení:

a)

vezme příslušné produkty zpět na vlastní náklady;

b)

uhradí související náklady od data uskladnění produktů do data jejich vyskladnění.

Náklady, které má uhradit nabízející nebo účastník nabídkového řízení, se určí na základě obvyklých částek za náklady při uskladnění, vyskladnění a skladování v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 884/2006.

2.   V případě, že analýzy a kontroly neumožní přijetí nabízených obilovin nebo rýže k intervenci, může nabízející nebo účastník nabídkového řízení nahradit množství, které nesplňuje požadavky. Aniž je dotčen konečný termín dodání stanovený v čl. 26 odst. 2, může intervenční agentura v takovém případě termín dodání změnit.

Článek 36

Zvláštní podmínky pro hovězí maso – požadavky na vykosťování

Intervenční agentura nechá vykostit všechno nakoupené hovězí maso v souladu s přílohou III částí IV.

KAPITOLA V

Intervenční cena, nákupní cena a platby

Článek 37

Nákupní cena hovězího masa

Nákupní cenou hovězího masa se rozumí cena franco váha u vstupu do bourárny skladovacích prostor.

Článek 38

Intervenční ceny a nákupní cena obilovin a rýže

1.   Pokud jde o odvětví obilovin, rozumí se pro účely čl. 13 odst. 3, čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 intervenční cenou, která se zohlední při určování pevné nákupní ceny, referenční cena stanovená v čl. 8 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

2.   U obilovin a rýže se cena vyplácí takto:

a)

nabízejícímu, v případě nákupu za pevnou cenu, cena uvedená v odstavci 1;

b)

úspěšnému účastníkovi nabídkového řízení cena vypočítaná intervenční agenturou na základě nabízené ceny.

V obou případech se cena upraví s ohledem na jakost produktů v souladu s přílohou I částmi IX, X a XI v případě obilovin a v souladu s přílohou II částmi II a III v případě rýže.

3.   Pokud intervenční agentura v souladu s čl. 31 odst. 2 přebírá a skladuje obiloviny a rýži ve skladovacím prostoru, kde se tyto produkty nacházely v době předložení nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení, sníží se nákupní cena, která má být zaplacena. Toto snížení se skládá:

a)

z dopravních nákladů mezi skutečným místem převzetí, které určila intervenční agentura, a skladovacím prostorem uvedeným v čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu iv), kam měly být produkty dodány za nejnižší cenu, a

b)

z nákladů za vyskladnění z intervenčních skladovacích prostor.

Náklady uvedené v prvním pododst. písm. a) a b) se posuzují na základě výdajů skutečně zaznamenaných v dotčeném členském státě.

Článek 39

Platby

1.   Platby za množství převzatá v souladu s článkem 34 se provádějí nejpozději 65. den po dni podmíněného převzetí podle článku 31.

2.   Hradí se pouze skutečně dodané a přijaté množství. Je-li však skutečně dodané a převzaté množství větší než přidělené množství, platí se pouze za přidělené množství.

HLAVA III

POSTUP PRO PRODEJ PRODUKTŮ Z INTERVENCE

KAPITOLA I

Nabídkové řízení

Článek 40

Zahájení nabídkového řízení

1.   Převzaté produkty, které jsou k dispozici pro prodej, se prodávají v nabídkovém řízení.

2.   Nabídkové řízení se zahajuje postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 nařízením, dále jen „nařízení, kterým se zahajuje prodej“.

První konečné datum pro podávání nabídek do nabídkového řízení se stanoví nejdříve šest dní po vyhlášení nařízení, kterým se zahajuje prodej.

3.   Nabídkové řízení může být zahájeno pro další prodej produktů uskladněných v jednom nebo několika regionech Společenství nebo členského státu.

4.   Nařízení, kterým se zahajuje prodej, obsahuje zejména tyto informace:

a)

produkty s odpovídajícím kódem KN u obilovin a rýže, s uvedením druhu a odrůdy u rýže a s příslušným popisem u hovězího masa;

b)

příslušné období („období nabídkového řízení“) a různá podobdobí, během nichž lze podat nabídky do nabídkového řízení.

Nařízení může navíc obsahovat tyto informace:

a)

celková množství zahrnutá do nabídkového řízení;

b)

v případě potřeby ustanovení týkající se dopravních nákladů u obilovin a rýže.

5.   Nabídkové řízení může být omezeno na zvláštní využití a/nebo místa určení, zejména pokud jde o zpracování obilovin na ethanol (bioethanol) pro výrobu paliv ve Společenství.

Článek 41

Oznámení o výzvě k podávání nabídek do nabídkového řízení a opatření týkající se výzvy k podávání nabídek

1.   Každá intervenční agentura, která má k dispozici intervenční zásoby pro prodej, vypracuje oznámení o výzvě k podávání nabídek a zveřejní jej nejpozději čtyři dny před prvním dnem pro podání nabídek.

2.   V oznámení se uvede zejména:

a)

název a adresa intervenční agentury vyhlašující nabídkové řízení;

b)

odkaz na nařízení, kterým se zahajuje prodej;

c)

konečné termíny pro podání nabídek u každé dílčí výzvy k podávání nabídek;

d)

skladovací prostory, jména a adresy skladovatelů, dostupná množství a

i)

u obilovin a rýže prodejní šarže, které jsou určeny tak, aby byl zajištěn rovný přístup pro účastníky nabídkového řízení, spolu s jakostí každé prodejní šarže,

ii)

u hovězího masa data nákupu masa rozdělená podle produktů a chladíren;

e)

fáze dodání podle čl. 42 odst. 1 písm. e) a v případě potřeby druh balení;

f)

všechna zařízení ve skladovacím prostoru pro nakládku na dopravní prostředky;

g)

v případě nabídkového řízení na vývoz obilovin a rýže přístav nebo místo výjezdu, kterých lze dosáhnout při nejnižších nákladech na přepravu a které mají odpovídající technické vybavení pro vývoz produktů zařazených do nabídkového řízení;

h)

u másla se v oznámení o výzvě k podávání nabídek v případě potřeby uvádí druh másla podle čl. 28 odst. 1 písm. e), na které se podává nabídka do nabídkového řízení.

3.   Intervenční agentura zajistí náležitou propagaci výzvy k podávání nabídek, zejména tím, že je vyvěsí ve svém sídle a zveřejní na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách příslušného ministerstva.

4.   Intervenční agentura učiní nezbytná opatření, aby se zúčastněným stranám umožnilo:

a)

zkontrolovat a s výjimkou hovězího masa na své vlastní náklady převzít a přezkoumat vzorky produktu předkládaného k prodeji před podáním nabídky do nabídkového řízení;

b)

konzultovat výsledky analýz uvedených v příloze I části XII, příloze II části VI, příloze IV části V a příloze V části VI.

5.   Pro účely odst. 2 písm. g) mohou být přístavy Rijeka a Split považovány za místa výjezdu.

Článek 42

Podávání a přijatelnost nabídek

1.   Nabídka do nabídkového řízení je přijatelná, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

uvádí odkaz na nařízení, kterým se zahajuje prodej, a datum uplynutí podobdobí pro podávání nabídek do nabídkového řízení;

b)

uvádí identifikační údaje účastníka nabídkového řízení: název, adresu a registrační číslo pro účely DPH;

c)

uvádí produkty, v případě potřeby s odpovídajícími kódy KN u obilovin a rýže a příslušným popisem u hovězího masa;

d)

uvádí množství, na které se podává nabídka do nabídkového řízení, a u obilovin a rýže prodejní šarži;

e)

uvádí cenu v eurech nabízenou za měrnou jednotku, zaokrouhlenou nejvýše na dvě desetinná místa, bez DPH, za produkt naložený na dopravní prostředek v případě obilovin a rýže nebo dodaný na nakládací rampu skladovacích prostor u ostatních produktů;

f)

vztahuje se alespoň na minimální množství uvedené v čl. 43 odst. 2 pro hovězí maso, máslo a sušeného odstředěné mléko;

g)

uvádí skladovací prostory, kde se nachází produkt, a u mléčných výrobků případně náhradní skladovací prostory;

h)

je poskytnut důkaz, že účastník nabídkového řízení složil jistotu podle článku 44;

i)

nezahrnuje žádné další podmínky kladené účastníkem nabídkového řízení, kromě těch, které jsou stanoveny v tomto nařízení a v nařízení, kterým se zahajuje prodej;

j)

nabídka je předložena v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se nabídka do nabídkového řízení podává.

2.   U obilovin a rýže se nabízená cena vztahuje na minimální nebo standardní jakost příslušně definovanou v příloze I části II tohoto nařízení a v příloze IV oddíle A nařízení (ES) č. 1234/2007.

V případě nabídkového řízení na vývoz obilovin podle přílohy II části II nařízení Komise (ES) č. 376/2008 (18) jsou nabídky do nabídkového řízení přijatelné, pouze pokud je doprovází žádost o vývozní licenci.

Může být stanoveno, že nabídky podané v rámci nabídkového řízení podle článku 47 nařízení (ES) č. 376/2008 nejsou přijatelné.

Odchylně od čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 376/2008 jsou vývozní licence vydané podle tohoto nařízení považovány pro účely stanovení jejich doby platnosti za vydané v konečný den pro podávání nabídek do nabídkového řízení.

3.   U hovězího masa, másla a sušeného odstředěného mléka se nabízená cena vztahuje na čistou hmotnost. U hovězího masa se za čistou hmotnost považuje rozdíl mezi hrubou hmotností stanovenou na nakládací rampě v prostoru chladírny a průměrnou hmotností balení stanovenou před jeho použitím.

Nabídky másla obsahují v případě potřeby označení druhu másla uvedeného v čl. 41 odst. 2 písm. h), na které se podává nabídka do nabídkového řízení.

4.   Nabídky do nabídkového řízení podané v sobotu, v neděli nebo v den pracovního klidu se považují za obdržené příslušným subjektem první pracovní den po dni, ve kterém byly podány.

5.   Připadá-li termín pro podání nabídek do nabídkového řízení na den pracovního klidu, nabídky se podají nejpozději poslední pracovní den před dnem pracovního klidu.

6.   Nabídky do nabídkového řízení se po jejich podání nesmí stáhnout nebo změnit.

Článek 43

Množství na jednu nabídku do nabídkového řízení

1.   U obilovin a rýže se nabídka do nabídkového řízení podává na celkové množství prodejní šarže, jak je uvedeno ve výzvě k podávání nabídek.

2.   Nabídka do nabídkového řízení se podává na minimální množství:

a)

2 tun u hovězího masa;

b)

10 tun u másla nebo sušeného odstředěného mléka.

Je-li množství, které je k dispozici ve skladovacích prostorech, menší než minimální množství, dostupné množství tvoří minimální množství.

Článek 44

Jistoty

Při podání nabídky do nabídkového řízení na prodej produktů se složí následující jistota ve prospěch intervenční agentury, které je nabídka předkládána, v souladu s nařízením (ES) č. 2220/85:

a)

u rýže a obilovin: 10 EUR/t;

b)

u hovězího masa, másla nebo sušeného odstředěného mléka: 60 EUR/t.

Článek 45

Oznámení nabídek do nabídkového řízení Komisi

1.   Intervenční agentury oznámí Komisi všechny přijatelné nabídky do nabídkového řízení ve lhůtách stanovených v nařízení, kterým se zahajuje prodej.

2.   Oznámení neobsahují údaje uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. b).

3.   Intervenční agentury oznámí Komisi i nulový počet nabídek ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

4.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

Článek 46

Rozhodnutí na základě nabídek do nabídkového řízení

1.   Na základě nabídek do nabídkového řízení oznámených v souladu s čl. 45 odst. 1 Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 určí minimální prodejní cenu, nebo rozhodne, že minimální prodejní cenu neurčí.

U másla a sušeného odstředěného mléka se minimální prodejní cena může odlišovat podle umístění produktů nabízených k prodeji.

2.   Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 47

Jednotlivá rozhodnutí o nabídkách do nabídkového řízení

1.   Nebyla-li stanovena minimální prodejní cena, zamítnou se všechny nabídky do nabídkového řízení.

2.   Byla-li stanovena minimální prodejní cena, intervenční agentury zamítnou každou nabídku do nabídkového řízení, která je nižší než minimální prodejní cena.

Intervenční agentury nepřijmou nabídky do nabídkového řízení, které nebyly oznámeny podle článku 45.

3.   Intervenční agentury přijmou rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 po zveřejnění rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 46 odst. 2. Účastníkům nabídkového řízení oznámí výsledek jejich účasti v nabídkovém řízení do třech pracovních dní po vstupu rozhodnutí Komise v platnost. Úspěšným účastníkům nabídkového řízení oznámí přijatá množství a cenu, která se má zaplatit, upravenou u obilovin a rýže zvýšením nebo snížením stanoveným v souladu s přílohou I částmi IX, X a XI a přílohou II částí II a částí III bodem 2, odlišuje-li se jakost produktu od minimální nebo standardní jakosti.

4.   Pokud se v případě vývozu obilovin zakládá žádost o vývozní licenci předložená úspěšným účastníkem nabídkového řízení podle čl. 42 odst. 2 na článku 47 nařízení (ES) č. 376/2008, zruší intervenční agentura prodej těch množství, na která není vydána licence v souladu s uvedeným článkem.

5.   Práva a povinnosti úspěšného účastníka nabídkového řízení nejsou přenosné.

Článek 48

Zvláštní pravidla pro přidělení mléčných výrobků a hovězího masa

1.   V případě másla a sušeného odstředěného mléka je úspěšným účastníkem nabídkového řízení účastník, který nabídne nejvyšší cenu. Není-li celkové dostupné množství přiděleno, zbytek se poskytne ostatním účastníkům nabídkového řízení na základě nabízených cen počínaje nejvyšší cenou.

2.   Pokud by přijetí nabídky do nabídkového řízení vedlo k zadání zakázky na větší množství, než které je k dispozici v konkrétním skladovacím prostoru, přidělí se dotyčnému účastníkovi nabídkového řízení pouze toto množství, které je k dispozici. Intervenční agentura však může určit jiné skladovací prostory, aby doplnila množství uvedené v nabídce, za předpokladu, že účastník nabídkového řízení s tím souhlasí.

3.   Pokud by přijetí dvou nebo více nabídek nabízejících stejnou cenu za produkt v konkrétních skladovacích prostorech vedlo k zadání zakázky na větší množství, než je množství, které je dostupné, zakázka se zadá na základě rozdělení dostupného množství úměrně množstvím, na která se podávaly nabídky. Pokud by však toto rozdělení vedlo k přidělení menších množství, než je množství uvedené v čl. 43 odst. 2, přidělení se uskuteční na základě losování.

4.   Je-li po přijetí všech úspěšných nabídek do nabídkového řízení množství ponechané ve skladovacím prostoru menší, než je množství uvedené v čl. 43 odst. 2, intervenční agentura nabídne toto zbývající množství úspěšným účastníkům nabídkového řízení počínaje tím z nich, který nabídl nejvyšší cenu. Úspěšnému účastníkovi nabídkového řízení se nabídne možnost koupit zbývající množství za minimální prodejní cenu.

5.   Intervenční agentura přidělí máslo nebo sušené odstředěné mléko podle data jejich uskladnění počínaje nejstarším produktem z celkového množství, které je k dispozici ve skladovacím prostoru určeném účastníkem nabídkového řízení, nebo v případě potřeby nejstarším z množství másla ze sladké nebo kyselé smetany, které je k dispozici v chladírenském skladu určeném účastníkem nabídkového řízení.

6.   Dotyčné intervenční agentury prodají nejprve hovězí maso, které je ve skladu nejdelší dobu.

Článek 49

Platby

Úspěšní účastníci nabídkového řízení před vyskladněním produktu a ve lhůtě stanovené v čl. 51 odst. 2 zaplatí intervenční agentuře částku odpovídající jejich nabídce do nabídkového řízení za každé množství, které bude odebráno, jak to stanovila a oznámila intervenční agentura v souladu s čl. 47 odst. 3.

Článek 50

Prodeje členských států

1.   Členský stát, ve kterém není zahájeno nabídkové řízení podle článku 40, může sám zahájit nabídkové řízení na prodej, jakmile celkové množství zbylé v jeho skladovacích prostorech je menší než:

a)

u každé obiloviny: 5 000 tun;

b)

u rýže: 1 000 tun;

c)

u hovězího masa, másla nebo sušeného odstředěného mléka: 100 tun.

2.   Pro nabídkové řízení zahájené členským státem podle odstavce 1 se použije tato hlava, s výjimkou čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2 písm. b), čl. 42 odst. 1 písm. a) a f), článku 43, 45, čl. 46 odst. 2, a hlava IV. Ustanovení čl. 46 odst. 1 se použije obdobně prostřednictvím rozhodnutí členského státu.

3.   Členské státy mohou zařadit do přímého prodeje produkty, které již nelze po vizuální prohlídce intervenční agenturou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole přebalit a nebo které jsou znehodnocené ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. d) a f) nařízení (ES) č. 884/2006.

Tento odstavec se použije na množství uvedená v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Intervenční agentury zajistí rovný přístup všech dotčených stran.

KAPITOLA II

Vyskladnění

Článek 51

Příkaz k vyskladnění

1.   Jakmile je částka uvedená v článku 49 zaplacena, intervenční agentura vydá příkaz k vyskladnění s uvedením:

a)

množství, za které byla zaplacena odpovídající částka;

b)

skladovacích prostor, v nichž je produkt skladován;

c)

konečného termínu pro vyskladnění produktu.

2.   Úspěšný účastník nabídkového řízení vyskladní jemu přidělený produkt do 30 dní po oznámení uvedeném v čl. 47 odst. 3.

3.   Na žádost úspěšného účastníka nabídkového řízení může intervenční agentura povolit delší lhůtu pro vyskladnění. Nebyl-li však produkt vyskladněn ve lhůtě uvedené v odstavci 2, náklady na skladování ponese úspěšný účastník nabídkového řízení ode dne následujícího po konečném termínu pro vyskladnění produktu, vyjma případů vyšší moci. Účastník nabídkového řízení nese rovněž rizika spojená se skladováním.

Článek 52

Vyskladnění másla a sušeného odstředěného mléka

1.   V době vyskladnění intervenční agentura předá máslo a sušené odstředěné mléko na paletách na nákladové rampě skladovacích prostor.

2.   Kupující vrátí intervenční agentuře rovnocenné palety při vyskladnění.

3.   Náklady na naložení a vyložení palet nese kupující másla nebo sušeného odstředěného mléka. Tyto náklady určí členské státy na základě paušálních částek a na žádost je oznámí zúčastněným stranám.

KAPITOLA III

Zásadní požadavky a uvolnění či propadnutí jistoty

Článek 53

Zásadní požadavky

Zachování nabídek do nabídkového řízení po uplynutí lhůty uvedené v čl. 40 odst. 4 písm. b) a platba ceny v souladu s článkem 49 představují zásadní požadavky ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85.

Článek 54

Uvolnění a propadnutí jistoty

1.   Jistota podle článku 44 se v případě neúspěšného účastníka nabídkového řízení uvolní neprodleně po rozhodnutí uvedeném v čl. 46 odst. 2 a čl. 50 odst. 2.

2.   Jistota se v případě úspěšného účastníka nabídkového řízení uvolní, vztahuje-li se na množství, za která byla zaplacena prodejní cena v souladu s článkem 49.

3.   Jistota propadne pro množství, za která nebyla provedena platba v souladu s článkem 49, a jejich prodej se zruší, vyjma případů vyšší moci.

HLAVA IV

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNÁMENÍ

Článek 55

Intervenční agentury a centra pro obiloviny a rýži

1.   Pokud jde o obiloviny a rýži, členské státy oznámí Komisi:

a)

schválené intervenční agentury;

b)

schválená intervenční centra;

c)

schválené skladovací prostory intervenčních center a

d)

minimální množství požadované pro nákup produktů za pevnou cenu, pokud se liší od množství uvedených v čl. 8 odst. 1.

2.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

3.   Seznam intervenčních agentur, seznam intervenčních center a jejich skladovacích prostor a jejich aktualizace se zpřístupní členským státům a veřejnosti všemi vhodnými prostředky za pomoci informačních systémů zavedených Komisí, včetně zveřejnění na internetu.

Článek 56

Týdenní oznámení týkající se obilovin a rýže

1.   Je-li zahájena intervence a dosud nebyl ukončen nákup, oznámí příslušné členské státy Komisi u každé obiloviny uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 a u rýže každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) za předcházející týden:

a)

množství pšenice obecné nabízené podle článku 13;

b)

množství přijaté v nabídkovém řízení podle čl. 20 odst. 1;

c)

množství, na něž se vztahuje čl. 24 odst. 5;

d)

množství podléhající podmíněnému převzetí v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. a).

2.   U každé obiloviny uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 a u rýže informují příslušné členské státy Komisi každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) o situaci ohledně zásob a oznámí za předcházející týden:

a)

množství uskladněná na počátku hospodářského roku;

b)

souhrn množství, která byla převzata od začátku hospodářského roku;

c)

souhrn množství, která byla vyskladněna od začátku hospodářského roku, rozdělená podle typu použití či místa určení a souhrn množství ztrát;

d)

vyčleněná („vázaná“) souhrnná množství rozdělená podle typu použití nebo místa určení;

e)

množství, která jsou předmětem nabídky na konci týdenního období, kterého se oznámení týká.

3.   U všech obilovin a jakostí obilovin považovaných za relevantní pro trh Společenství oznámí členské státy Komisi reprezentativní tržní cenu za tunu vyjádřenou ve vnitrostátní měně, a to každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) za předcházející týden. Tyto ceny se vypočítávají pravidelně, nezávisle a transparentně a vyjadřují především jakostní vlastnosti, místo kotace každého produktu a fázi uvádění na trh.

4.   U všech odrůd rýže považovaných za relevantní pro trh Společenství oznámí členské státy Komisi reprezentativní tržní cenu za tunu vyjádřenou ve vnitrostátní měně, a to každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) za předcházející týden. Tyto ceny se vypočítávají pravidelně, nezávisle a transparentně a vyjadřují především stupeň zpracování, místo kotace každého produktu a fázi uvádění na trh.

5.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

Článek 57

Měsíční oznámení

1.   Intervenční agentury, které mají intervenční zásoby, oznámí Komisi nejpozději do 15. dne každého měsíce za předcházející měsíc tyto údaje:

a)

u obilovin vážený průměr výsledků objemové hmotnosti, obsahu vlhkosti, procentního podílu zlomků zrn a obsahu bílkovin zaznamenaných u šarží každé převzaté obiloviny, na regionálních úrovních definovaných v příloze III nařízení Rady (EHS) č. 837/90 (19);

b)

u másla a sušeného odstředěného mléka:

i)

množství každého produktu na skladě na konci příslušného měsíce a množství, která během tohoto měsíce byla uskladněna a vyskladněna,

ii)

rozdělení množství každého produktu, která byla během příslušného měsíce vyskladněna, v souladu s nařízeními, jež se na ně vztahují,

iii)

rozdělení podle stáří množství na skladě ke konci příslušného měsíce;

c)

u hovězího masa:

i)

množství každého produktu na skladě na konci příslušného měsíce a množství, která během tohoto měsíce byla uskladněna a vyskladněna,

ii)

rozdělení množství každého produktu, která byla během příslušného měsíce vyskladněna, v souladu s nařízeními, jež se na ně vztahují,

iii)

množství každého vykostěného masa, na která byla v příslušném měsíci uzavřena prodejní smlouva,

iv)

množství každého vykostěného masa, na která se vztahuje příkaz ke stažení nebo podobný dokument vydaný v příslušném měsíci,

v)

množství vykostěného masa, které bylo získáno z nevykostěného hovězího masa nakoupeného v příslušném měsíci v rámci intervence,

vi)

smluvně nevázané zásoby a fyzické zásoby vykostěného masa na konci příslušného měsíce, a dobu skladování těchto zásob;

d)

u všech produktů zahájení nabídkového řízení, přidělená množství a minimální prodejní ceny stanovené v případě použití článku 50.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se:

a)

„množstvím, které bylo uskladněno“ rozumí množství, která byla fyzicky umístěna do skladu a která byla nebo nebyla převzata intervenční agenturou;

b)

„množstvím, které bylo vyskladněno“ rozumí množství, která byla odebrána ze skladu, nebo převzatá množství, pokud k převzetí odběratelem došlo před odebráním ze skladu.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) se:

a)

„smluvně nevázanými zásobami“ rozumí zásoby, na které se dosud nevztahují prodejní smlouvy;

b)

„fyzickými zásobami“ rozumí smluvně nevázané zásoby a zásoby, na něž se vztahuje prodejní smlouva, které ale dosud nejsou převzaty.

4.   Intervenční agentury oznámí Komisi v oznámeních podle tohoto článku i nulové údaje.

5.   Oznámení se uskutečňují podle článku 58.

Článek 58

Metoda použitelná na oznamovací povinnosti

1.   Pokud se odkazuje na tento článek, informují členské státy Komisi elektronicky za použití formuláře, který jim poskytne Komise.

2.   Forma a obsah oznámení se vymezí na základě vzorů nebo metod zpřístupněných příslušným orgánům Komisí. Tyto vzory a metody se upravují a aktualizují poté, co byl informován výbor uvedený v čl. 195 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a v případě potřeby příslušné orgány.

3.   Za oznámení odpovídají příslušné orgány určené členskými státy.

HLAVA V

ZMĚNY A DODATKY, ZRUŠENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Změna nařízení (ES) č. 562/2005

Kapitola I nařízení (ES) č. 562/2005 se zrušuje.

Článek 60

Zrušení

Zrušují se tato nařízení:

a)

nařízení (ES) č. 1669/2006 s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost;

b)

nařízení (ES) č. 214/2001 a (ES) č. 105/2008 s účinkem ode dne 1. března 2010;

c)

nařízení (ES) č. 687/2008, (ES) č. 127/2009 a (ES) č. 670/2009 s účinkem ode dne 1. července 2010, pokud jde o obiloviny;

d)

nařízení (ES) č. 75/91 a (ES) č. 670/2009 s účinkem ode dne 1. září 2010, pokud jde o rýži.

Uvedená zrušená nařízení se nadále použijí pro nabídky nebo nabídky do nabídkového řízení podané podle těchto nařízení. Toto nařízení se však použije ve všech případech skladování a uvedení produktů do prodeje.

Článek 61

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se však ode dne:

a)

1. března 2010 u másla a sušeného odstředěného mléka;

b)

1. července 2010 u obilovin a

c)

1. září 2010 u rýže.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. prosince 2009.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

(5)  Úř. věst. L 95, 14.4.2005, s. 11.

(6)  Úř. věst. L 9, 12.1.1991, s. 15.

(7)  Úř. věst. L 37, 7.2.2001, s. 100.

(8)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 6.

(9)  Úř. věst. L 32, 6.2.2008, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 20.

(11)  Úř. věst. L 42, 13.2.2009, s. 3.

(12)  Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 22.

(13)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(14)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(15)  Úř. věst. L 251, 27.7.2004, s. 9.

(16)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 3.

(18)  Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.

(19)  Úř. věst. L 88, 3.4.1990, s. 1.


PŘÍLOHA I

OBILOVINY

ČÁST I

Kritéria způsobilosti pro obiloviny

Pokud jde o obiloviny, jedná se zejména o tyto požadavky podle čl. 7 odst. 1:

a)

obiloviny mají barvu typickou pro tyto obiloviny;

b)

obiloviny jsou bez zápachu nebo živých škůdců (včetně roztočů) v jakémkoli vývojovém stádiu;

c)

obiloviny splňují minimální požadavky na jakost stanovené v části II této přílohy a

d)

limity kontaminujících látek, včetně radioaktivity, nepřesahují maximální limity povolené právními předpisy Společenství.

V tomto případě jsou maximální povolené limity kontaminujících látek, které se nesmí přesáhnout, tyto:

a)

pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou hodnoty povolené podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 (1), včetně požadavků stanovených pro limity fusariových toxinů pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou v bodech 2.4 až 2.7 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2);

b)

pro ječmen, kukuřici a čirok limity určené směrnicí 2002/32/ES.

Členské státy provádějí kontrolu limitů kontaminujících látek, včetně radioaktivity, na základě analýzy rizika s přihlédnutím zejména k informacím, které poskytne nabízející nebo účastník nabídkového řízení, a k jeho závazkům týkajícím se dodržování stanovených norem, zejména s ohledem na obdržené výsledky analýz.

Navíc v případech, kdy analýzy ukazují, že se sedimentační index – Zelenyho test u šarže pšenice obecné pohybuje v rozmezí od 22 ml do 30 ml, musí být těsto získané z této pšenice posouzeno jako nelepivé a strojově zpracovatelné, aby byla tato pšenice považována za pšenici řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

ČÁST II

Minimální požadavky na jakost podle části I

 

Pšenice tvrdá

Pšenice obecná

Ječmen

Kukuřice

Čirok

A.

Maximální obsah vlhkosti

14,5 %

14,5 %

14,5 %

13,5 %

13,5 %

B.

Maximální procentní podíl látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality:

12 %

12 %

12 %

12 %

12 %

1.

Zlomky zrn

6 %

5 %

5 %

5 %

5 %

2.

Nežádoucí zrnové příměsi (jiné než uvedené v bodu 3)

5 %

7 %

12 %

5 %

5 %

z toho:

 

 

 

 

 

a)

scvrklá zrna

b)

jiné obiloviny

3 %

5 %

c)

zrna poškozená škůdci

d)

zrna, jejichž klíček má změněnou barvu

e)

tepelně poškozená zrna

0,50 %

0,50 %

3 %

0,50 %

0,50 %

3.

Zrna napadená plísněmi a/nebo houbami, z toho

5 %

zrna napadená houbami

1,5 %

4.

Porostlá zrna

4 %

4 %

6 %

6 %

6 %

5.

Nečistoty (Schwarzbesatz), z toho

3 %

3 %

3 %

3 %

3 %

a)

cizí semena:

škodlivá

0,10 %

0,10 %

0,10 %

0,10 %

0,10 %

ostatní

b)

poškozená zrna, z toho:

zrna tepelně poškozená zapařením či při sušení

0,05 %

0,05 %

ostatní

c)

cizí látky

d)

plevy

e)

námel

0,05 %

0,05 %

f)

zkažená zrna

g)

mrtvý hmyz a části hmyzu

C.

Maximální procentní podíl zrn, která jsou zcela nebo zčásti bez sklovitého vzhledu

27 %

D.

Maximální obsah taninu (3)

1 %

E.

Minimální objemová hmotnost (kg/hl)

78

73

62

F.

Minimální obsah bílkovin (3)

11,5 %

10,5 %

G.

Minimální číslo poklesu (Hagbergovo pádové číslo) (sekundy)

220

220

H.

Minimální sedimentační index –Zelenyho test (ml)

22

„—“

Nepoužijí se žádná zvláštní ustanovení.

Látky jiné, než základní zrna nezhoršené kvality, jsou definovány v části III této přílohy.

Zrna základních obilovin a jiných obilovin, která jsou poškozená, získaná z námelu nebo zkažená, se klasifikují jako „nečistoty“ i v případě, že mají vady, které patří do jiných kategorií.

ČÁST III

1.   DEFINICE LÁTEK JINÝCH, NEŽ ZÁKLADNÍCH ZRN NEZHORŠENÉ KVALITY

1.1   Zlomky zrn

Všechna zrna, jejichž endosperm je částečně odkrytý, se považují za zlomky zrn. Do této skupiny patří rovněž zrna poškozená drcením a zrna, z nichž byl odstraněn klíček.

U kukuřice se „zlomky zrn“ rozumí části zrn nebo celá zrna, která propadnou sítem s kruhovými otvory o průměru 4,5 mm.

U čiroku se „zlomky zrn“ rozumí části zrn nebo celá zrna, která propadnou sítem s kruhovými otvory o průměru 1,8 mm.

1.2   Nežádoucí zrnové příměsi

a)   Scvrklá zrna

Scvrklými zrny se rozumí zrna, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o následujících rozměrech: pšenice obecná 2,0 mm, pšenice tvrdá 1,9 mm, ječmen 2,2 mm.

Odchylně od této definice se však „scvrklými zrny“ rozumí:

u ječmene z Estonska, Lotyšska, Finska a Švédska o objemové hmotnosti nejméně 64 kilogramů na hektolitr, který je v těchto členských státech nabízen k intervenci, nebo

u ječmene s obsahem vlhkosti maximálně 12,5 % zrna, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o velikosti 2,0 mm.

Do této skupiny rovněž patří zrna poškozená mrazem a nezralá (zelená) zrna.

b)   Jiné obiloviny

„Jinými obilovinami“ se rozumí všechna zrna, která nepatří k druhu obilovin obsaženému ve vzorku.

c)   Zrna poškozená škůdci

Zrna poškozená škůdci jsou všechna ohlodaná zrna. Do této skupiny patří také zrna poškozená brouky.

d)   Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi a zrna napadená houbami

Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, jsou zrna, jejichž osemení je zbarveno do hněda až hnědočerna a jejichž klíček je normální a neklíčí. U pšenice obecné se zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, nezohlední až do procentního podílu 8 %.

U pšenice tvrdé:

se zrna, která jsou zbarvena do hněda až hnědočerna jinde než na samotném klíčku, považují za zrna napadená plísněmi,

se za zrna napadená houbami považují zrna, jejichž osemení je napadeno houbou Fusarium mycelium; taková zrna vypadají mírně scvrklá, vrásčitá a mají růžové nebo bílé nepravidelně roztroušené skvrny s nejasně vymezenými okraji.

e)

Tepelně poškozená zrna jsou zrna, která vykazují vnější znaky pražení, ale nejsou poškozená.

1.3   Porostlá zrna

Porostlá zrna jsou zrna, jejichž klíční kořínek nebo vzrostný vrchol jsou jasně viditelné pouhým okem. Při hodnocení obsahu porostlých zrn je však třeba vzít v úvahu celkový vzhled obilovin v daném vzorku. U některých druhů obilovin, například u pšenice tvrdé, je klíček vystouplý a osemení pokrývající klíček při zatřesení se šarží obilovin praskne. Taková zrna porostlá zrna připomínají, do této skupiny však řazena nejsou. Porostlá zrna jsou pouze zrna, jejichž klíček prodělal jasně viditelné změny, na základě kterých lze porostlá zrna snadno odlišit od zrn normálních.

1.4   Nečistoty (Schwarzbesatz)

a)   Cizí semena

„Cizí semena“ jsou semena rostlin, pěstovaných či nikoliv, jiných než obilovin. Tato cizí semena zahrnují semena, která nelze zužitkovat, semena, která lze použít jako krmivo, a škodlivá semena.

„Škodlivými semeny“ se rozumí semena, která jsou jedovatá pro lidi a zvířata, semena, která brání nebo komplikují čištění a mletí obilovin, a semena, která mění jakost produktů z obilovin.

b)   Poškozená zrna

„Poškozená zrna“ jsou zrna, která nelze využít k výživě lidí a u krmných obilovin ani jako krmiva, a to kvůli hnilobě, napadení plísněmi nebo bakteriemi nebo kvůli jiným příčinám.

Mezi poškozená zrna patří rovněž zrna tepelně poškozená zapařením či při sušení. Tato tepelně poškozená zrna jsou zcela vyvinutá zrna, jejichž osemení je zbarveno do šedohněda až černa a jádro je po proříznutí žlutošedé až hnědočerné.

Zrna napadená plodomorkou pšeničnou se považují za poškozená zrna pouze tehdy, je-li více než polovina povrchu zrna v důsledku sekundárního napadení cizopasnými houbami zbarvena do hněda až do černa. Pokud toto zbarvení pokrývá méně než polovinu povrchu zrn, musí být taková zrna řazena mezi zrna poškozená škůdci.

c)   Cizí látky

Všechny látky ve vzorku obilovin, které se zachytí v sítu o velikosti otvorů 3,5 mm (vyjma zrn jiných obilovin a mimořádně velkých zrn základní obiloviny) nebo propadnou sítem o velikosti otvorů 1,0 mm, jsou považovány za cizí látky. Patří sem rovněž kameny, písek, úlomky slámy a jiné nečistoty, které propadnou sítem o velikosti otvorů 3,5 mm a zachytí se v sítu o velikosti otvorů 1,0 mm.

Tato definice se nevztahuje na kukuřici. U kukuřice se za cizí látky považují všechny látky ze vzorku, které propadnou sítem o velikosti otvorů 1 mm, a všechny nečistoty uvedené v prvním pododstavci.

d)

Plevy (u kukuřice: úlomky kukuřičných klasů).

e)

Námel.

f)

Zkažená zrna.

g)

Mrtvý hmyz a části hmyzu.

1.5

Živí škůdci

1.6   Zrna bez sklovitého vzhledu

Zrna pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu jsou zrna, jejichž jádro nelze považovat za zcela sklovité.

2.   ZVLÁŠTNÍ FAKTORY, KTERÉ SE ZOHLEDNÍ PŘI DEFINOVÁNÍ NEČISTOT U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ OBILOVIN

2.1   Pšenice tvrdá

Nežádoucími zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi nebo houbami a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, námel, zkažená zrna, mrtvý hmyz a části hmyzu.

2.2   Pšenice obecná

Nežádoucími zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, námel, zkažená zrna, mrtvý hmyz a části hmyzu.

2.3   Ječmen

Nežádoucími zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, mrtvý hmyz a části hmyzu.

2.4   Kukuřice

Nežádoucími zrnovými příměsmi se rozumí zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

U této obiloviny by měly být za cizí látky považovány všechny látky ze vzorku, které propadnou sítem o velikosti otvorů 1,0 mm.

Nečistotami se rozumí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, mrtvý hmyz a části hmyzu.

2.5   Čirok

Nežádoucími zrnovými příměsmi se rozumí zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, mrtvý hmyz a části hmyzu.

ČÁST IV

Metody použité pro stanovení jakosti obilovin nabízených k intervenci.

Pro stanovení jakosti obilovin nabízených k intervenci se použijí tyto metody:

a)

standardní metoda pro určení množství látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality, je metoda uvedená v části V této přílohy;

b)

standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti je metoda uvedená v části VI této přílohy. Členské státy však mohou použít i jiné metody založené na principu uvedeném v příloze V, metodu ISO 712:1998 nebo metodu založenou na technologii využívající infračervené záření. V případě pochybností jsou přijaty pouze výsledky získané použitím metody uvedené v části V této přílohy;

c)

standardní metoda pro určení obsahu taninu v čiroku je metoda ISO 9648:1988;

d)

standardní metoda pro určení nelepivosti a strojové zpracovatelnosti těsta získaného z pšenice obecné je metoda uvedená v části VII této přílohy;

e)

standardní metoda pro určení obsahu bílkovin v mleté pšenici obecné je metoda uznaná Mezinárodní společností pro chemii obilovin (ICC), jejíž normy jsou stanoveny pod nadpisem č. 105/2: „metoda pro určení obsahu bílkovin v obilovinách a produktech z obilovin“.

Členské státy však mohou použít i jakékoliv jiné metody. V takovém případě musí Komisi předložit potvrzení ICC o tom, že výsledky získané danou metodou jsou rovnocenné;

f)

sedimentační index – Zelenyho test pro zrna mleté pšenice obecné se určí v souladu s metodou ISO 5529: 1992;

g)

Hagbergovo pádové číslo (zkouška amylázové aktivity) se určí v souladu s metodou ISO 3093: 2004;

h)

standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé je metoda uvedená v části VIII této přílohy;

i)

standardní metoda pro určení objemové hmotnosti je metoda ISO 7971/2:1995;

j)

metodami pro odběr vzorků a metodami referenční analýzy pro určení míry mykotoxinů jsou metody uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1881/2006 a stanovené v příloze I a II nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (4).

ČÁST V

Standardní metoda pro určení látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality

1.

U pšenice obecné, pšenice tvrdé a ječmene se průměrný vzorek o hmotnosti 250 g prosévá vždy po dobu půl minuty dvěma síty, z nichž první má otvory o velikosti 3,5 mm a druhé o velikosti 1,0 mm.

Za tím účelem, aby se zajistilo nepřetržité prosévání, se doporučuje použít mechanické síto, např. vibrační stůl s připevněnými síty.

Látky, které se zachytí v sítu s otvory o velikosti 3,5 mm, a látky, které propadnou sítem s otvory o velikosti 1,0 mm, by měly být zváženy společně a považovány za cizí látky. Pokud jsou mezi látkami, které se zachytí v sítu s otvory o velikosti 3,5 mm, složky, které náleží do „jiných obilovin“, nebo nadměrně velká zrna základní obiloviny, vrátí se tyto složky nebo zrna zpět k prosetému vzorku. Při prosévání sítem s otvory o velikosti 1,0 mm je nutno pečlivě kontrolovat, zda ve vzorku nejsou živí škůdci.

Z prosetého vzorku se dělicím přístrojem oddělí vzorek o hmotnosti 50 až 100 gramů. Tento dílčí vzorek musí být zvážen.

Tento dílčí vzorek se následně rozprostře na stůl a pomocí pinzety nebo špičaté špachtle se z něj odstraní zlomky zrn, jiné obiloviny, porostlá zrna, zrna poškozená škůdci, zrna poškozená mrazem, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi, cizí semena, námel, poškozená zrna, zkažená zrna, plevy, živí škůdci a mrtvý hmyz.

Pokud dílčí vzorek obsahuje zrna, která jsou ještě v plevách, tato zrna se ručně vyloupnou, přičemž takto získané plevy se považují za části plev. Kameny, písek a úlomky slámy se považují za cizí látky.

Dílčí vzorek se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 2,0 mm pro pšenici obecnou, 1,9 mm pro pšenici tvrdou a 2,2 mm pro ječmen. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za scvrklá zrna. Zrna poškozená mrazem a nezralá zelená zrna patří do skupiny „scvrklá zrna“.

2.

Vzorek o hmotnosti 500 g u kukuřice a 250 g u čiroku se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 1,0 mm. Je nutno zkontrolovat, zda vzorek neobsahuje živé škůdce a mrtvý hmyz.

Z látky, která se zachytí v sítu s otvory o velikosti 1,0 mm se pomocí pinzety nebo špičaté špachtle odstraní kameny, písek, úlomky slámy a jiné cizí látky.

Takto získané cizí látky se přidají k látkám, které propadly sítem s otvory o velikosti 1,0 mm, a společně se zváží.

Ze vzorku, který propadne sítem, se dělicím přístrojem připraví dílčí vzorek o hmotnosti 100 g až 200 g pro kukuřici a 25 g až 50 g pro čirok. Tento dílčí vzorek se zváží. Následně se v tenké vrstvě rozprostře na stůl. Pomocí pinzety nebo špičaté špachtle se z něho odstraní části jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, zrna poškozená mrazem, porostlá zrna, cizí semena, poškozená zrna, plevy, živí škůdci a mrtvý hmyz.

Poté se tento vzorek proseje sítem s kruhovými otvory o průměru 4,5 mm pro kukuřici a 1,8 mm pro čirok. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za zlomky zrn.

3.

Skupiny látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality, které jsou určeny metodou uvedenou v bodech 1 a 2, se zváží s přesností na 0,01 g a rozdělí se podle procentního podílu v průměrném vzorku. Do zprávy o analýze se údaje uvedou s přesností na 0,1 %. Uvede se, zda se ve vzorku nacházejí živí škůdci.

Zpravidla se provedou dvě analýzy každého vzorku. Neměly by se od celkového obsahu látek uvedených výše lišit o více než 10 %.

4.

Pro úkony popsané v bodech 1, 2 a 3 se použije následující zařízení:

a)

přístroj dělící vzorky, např. kuželový přístroj nebo přístroj se žlábky;

b)

přesné nebo analytické váhy;

c)

síta s otvory o velikosti 1,0 mm, 1,8 mm, 1,9 mm, 2,0 mm, 2,2 mm a 3,5 mm a síta s kruhovými otvory o průměru 1,8 mm a 4,5 mm. Síta mohou být případně připevněna na vibrační stůl.

ČÁST VI

Standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti

1.   Princip

Produkt se suší při teplotě 130 oC až 133 oC za normálního atmosférického tlaku po dobu odpovídající velikosti částic.

2.   Prováděcí pravidla

Tato metoda sušení se použije pro mleté obiloviny, z nichž nejméně 50 % propadne sítem s otvory o velikosti 0,5 mm, přičemž na sítu s kruhovými otvory o průměru 1,0 mm se nezachytí více než 10 % zbytků. Použije se také pro mouku.

3.   Přístroje

Přesné váhy.

Přístroj na mletí vyrobený z materiálu, který nevstřebává vlhkost, snadno se čistí a umožňuje rychlé a rovnoměrné mletí bez přehřívání, omezuje co nejvíce styk s okolním vzduchem a splňuje požadavky uvedené bodě 2 (např. vyměnitelný kuželový mlýnek).

Nádobka z kovu odolného vůči korozi nebo ze skla, opatřená dostatečně těsným víkem, jejíž pracovní plocha umožní rozprostření zkušebního vzorku do vrstvy 0,3 g/cm2.

Elektricky vyhřívaná isotermická sušící pec, nastavená na teplotu 130 oC až 133 oC (5), s dostatečným odvětráním (6).

Exsikátor s kovovou, případně porcelánovou deskou (silnou, s otvory) obsahující produkt, který dostatečně vstřebává vlhkost.

4.   Postup

Sušení

V předem zvážené nádobce se s přesností na 1 mg zváží přibližně 5 g mletých drobnozrnných obilovin nebo 8 g mleté kukuřice. Otevřená nádobka se vloží do sušicí pece vyhřáté na teplotu 130 oC až 133 oC. Nádobka se vloží co nejrychleji, aby se zamezilo přílišnému poklesu teploty. Poté, co teplota uvnitř sušicí pece znovu dosáhne 130 oC až 133 oC, nechají se drobnozrnné obiloviny sušit 2 hodiny a kukuřice 4 hodiny. Potom se nádobka vyjme ze sušicí pece, rychle se uzavře víčkem, nechá se asi 30 až 45 minut vychladnout v exsikátoru a zváží se (s přesností na 1 mg).

5.   Metoda výpočtu a vzorce

E

=

počáteční hmotnost zkušebního vzorku v gramech

M

=

hmotnost zkušebního vzorku v gramech po úpravě

M’

=

hmotnost zkušebního vzorku v gramech po rozemletí

m

=

hmotnost vysušeného zkušebního vzorku v gramech.

Obsah vlhkosti, vyjádřený procentním podílem produktu, se rovná:

bez předchozí úpravy: (E - m) × 100/E,

s předchozí úpravou ((M’ - m)M/M’ + E - M) × 100/E = 100 (1 - Mm/EM’)

Zkoušky se provedou nejméně dvakrát.

6.   Opakování

Rozdíl mezi hodnotami získanými ze dvou stanovení provedených současně nebo krátce po sobě tímtéž pracovníkem by neměl být větší než 0,15 g vlhkosti na 100 g vzorku. Pokud je rozdíl větší, zkoušky se zopakují.

ČÁST VII

Metoda pro určení nelepivé povahy a strojové zpracovatelnosti těsta získaného z pšenice obecné

1.   Název

Metoda zkoušky pekárenských vlastností pšeničné mouky.

2.   Prováděcí pravidla

Tato metoda se použije pro experimentálně mletou pšeničnou mouku určenou k výrobě chleba z kvasnic.

3.   Princip

Z mouky, vody, kvasnic, soli a sacharózy se v určeném mixéru připraví těsto. Po rozdělení a rozválení se jednotlivé kusy těsta nechají 30 minut v klidu; z nich se pak vytvarují bochníky, umístí se na plechy na pečení a po uplynutí stanovené doby kynutí se upečou. V průběhu postupu se zaznamenají zpracovatelské vlastnosti těsta. U bochníků se hodnotí objem a výška.

4.   Složky

4.1   Kvasnice

Aktivní sušené kvasnice druhu Saccharomyces cerevisiae typu DHW-Hamburg-Wansbeck nebo složky s totožnými vlastnostmi.

4.2

Pitná voda

4.3   Roztok cukru, soli a kyseliny askorbové

Rozpusťte 30 ±0,5 g chloridu sodného (obchodní jakosti), 30 ±0,5 g sacharózy (obchodní jakosti) a 0,040 ±0,001 g kyseliny askorbové v 800 ± 5 g vody. Tento roztok musí být každý den čerstvě připraven.

4.4   Cukerný roztok

Rozpusťte 5 ±0,1 g sacharózy (obchodní jakosti) v 95 ± 1 g vody. Tento roztok musí být každý den čerstvě připraven.

4.5   Enzymaticky aktivní sladová mouka

Obchodní jakosti.

5.   Zařízení a přístroje

5.1   Pekárna

S kontrolovanou teplotou udržovanou v rozmezí 22 až 25 oC.

5.2   Chladnička

S teplotou udržovanou na hodnotě 4 ± 2 oC.

5.3   Váhy

Maximální zatížení 2 kg, přesnost 2 g.

5.4   Váhy

Maximální zatížení 0,5 kg, přesnost 0,1 g.

5.5   Analytické váhy

Přesnost 0,1 × 10-3 g.

5.6   Mixér

Stephan UMTA 10 s mísícím ramenem model „Detmold“ (Stephan Söhne GmbH) nebo podobné zařízení s totožnými vlastnostmi.

5.7   Skříňka na kynutí

S teplotou udržovanou na hodnotě 30 ± 1 oC.

5.8   Otevřené schránky z umělé hmoty

Vyrobené z polymethylmethakrylátu (plexisklo, perspex). Rozměry nejméně: Vnitřní rozměry: 25 × 25, výška 15 cm, tloušťka stěn 0,5 ±0,0 cm.

5.9   Čtvercové desky z umělé hmoty

Vyrobené z polymethylmethakrylátu (plexisklo, perspex). Rozměry nejméně: 30 × 30 cm, tloušťka 0,5 ±0,05 cm.

5.10   Tvarovací stroj

Tvarovací stroj Brabender (Brabender OHG) nebo podobné zařízení s totožnými vlastnostmi.

6.   Vzorkování

Podle normy ICC č. 101.

7.   Postup

7.1   Určení absorpce vody

Absorpce vody se určí podle normy ICC č. 115/1.

7.2   Určení množství sladové mouky, které se přidá

Zjistěte „pádové číslo“ mouky podle normy ISO 3093-1982. Pokud je „pádové číslo“ vyšší než 250, zjistí se množství sladové mouky, které je třeba přidat, aby se hodnota pádového čísla dostala do rozmezí od 200 do 250, provedením řady mísení mouky se vzrůstajícími množstvími sladové mouky (viz bod 4.5). Pokud je „pádové číslo“ nižší než 250, sladová mouka není potřeba.

7.3   Reaktivace sušených kvasnic

Cukerný roztok (viz bod 4.4) ohřejte na teplotu 35 ± 1 oC. Ke čtyřem hmotnostním dílům tohoto vlažného roztoku přidejte jeden hmotnostní díl aktivních sušených kvasnic. S roztokem netřepejte. V případě potřeby jemně zamíchejte.

Nechejte 10 ± 1 minut odstát a potom směs protřepejte, dokud nevznikne stejnorodá suspenze. Tuto suspenzi použijte do deseti minut.

7.4   Úprava teploty mouky a tekutých složek

Teplota mouky a vody se upraví, aby těsto mělo po hnětení teplotu 27 ± 1 oC.

7.5   Složení těsta

S přesností na 2 g navažte 10 y/3 g mouky o daném obsahu vlhkosti (odpovídající 1 kg mouky o obsahu vlhkosti 14 %), přičemž „y“ znamená množství mouky použité při zkoušce na farinografu (viz norma ICC č. 115/1).

S přesností na 0,2 g zvažte množství sladové mouky, jehož je třeba k tomu, aby se „pádové číslo“ dostalo do rozmezí od 200 do 250 (viz bod 7.2).

Navažte 430 ± 5 g roztoku cukru, soli a kyseliny askorbové (viz bod 4.3) a přidejte vodu, abyste získali celkovou hmotnost (x – 9) 10 y/3 g (viz bod 10.2), přičemž „x“ znamená množství vody použité při zkoušce na farinografu (viz norma ICC č. 115/1). Tato celková hmotnost (obvykle mezi 450 a 650 g) se určí s přesností na 1,5 g.

Zvažte 90 ± 1 g suspenze z kvasnic (viz bod 7.3).

Poznamenejte si celkovou hmotnost těsta (P), která je tvořena součtem hmotností mouky, cukerného roztoku, soli a kyseliny askorbové, vody, suspenze z kvasnic a sladové mouky.

7.6   Hnětení

Než začnete, je nutno pomocí dostatečného množství teplé vody ohřát mixér na teplotu 27 ± 1 oC.

Tekuté složky vložte do mixéru tak, aby mouka a sladová mouka byly navrchu.

Spusťte mixér (rychlostí 1 400 ot./min) a nechejte jej běžet 60 sekund. Po dvaceti sekundách od spuštění otočte stěrkou připevněnou na víku nádoby mixéru dvakrát kolem dokola.

Změřte teplotu těsta. Pokud se nepohybuje mezi 26 až 28 oC, těsto odstraňte a poté, co náležitě upravíte teplotu jednotlivých složek, připravte nové těsto.

Zaznamenejte vlastnosti těsta pomocí některého z těchto pojmů:

nelepivé a strojově zpracovatelné nebo

lepivé a nevhodné ke strojovému zpracování.

Aby bylo těsto na konci hnětení považováno za „nelepivé a strojově zpracovatelné“, mělo by tvořit soudržnou hmotu, která se téměř nepřichycuje ke stěnám nádoby ani k ose mixéru. Těsto by mělo jít rukou vyjmout z nádoby jediným pohybem bez znatelných ztrát.

7.7   Dělení a tvarování do kulata

S přesností na 2 g zvažte tři kusy těsta podle následujícího vzorce:

p

=

0,25 P, přičemž:

p

=

hmotnost zváženého kusu těsta

P

=

celková hmotnost těsta.

Kusy těsta okamžitě vložte do tvarovacího stroje (viz bod 5.10), nechejte je po dobu 15 sekund tvarovat do kulata a umístěte je na 30 ± 2 minuty na čtvercové desky z umělé hmoty (viz bod 5.9) přikryté obrácenými schránkami z umělé hmoty (viz bod 5.8) ve skříňce na kynutí (viz bod 5.7).

Nepoužívejte mouku na poprášení.

7.8   Tvarování

Kusy těsta přeneste na deskách z umělé hmoty přikryté obrácenými schránkami ke tvarovacímu stroji (viz bod 5.10) a každý kus nechejte 15 sekund znovu vytvarovat do kulata. Kryt z každého kusu těsta sejměte až těsně před hnětením. Opět zaznamenejte vlastnosti těsta pomocí některého z těchto pojmů:

nelepivé a strojově zpracovatelné nebo

lepivé a nevhodné ke strojovému zpracování.

Aby bylo těsto považováno za „nelepivé a strojově zpracovatelné“, nemělo by se téměř nebo vůbec přichycovat ke stěnám hnětací nádoby, takže se může volně otáčet a tvořit během činnosti mixéru pravidelnou kouli. Po skončení by se těsto po zvednutí víka hnětací nádoby nemělo lepit ke stěnám nádoby.

8.   Protokol o zkoušce

V záznamu o zkoušce se uvedou tyto údaje:

zpracovatelské vlastnosti těsta na konci hnětení a tvarování,

„pádové číslo“ mouky bez přídavku sladové mouky,

zjištěné anomálie.

Kromě toho by měl obsahovat:

použitou metodu,

veškeré údaje potřebné k identifikaci vzorku.

9.   Obecné poznámky

9.1

Vzorec pro výpočet množství tekutých složek k přípravě těsta vychází z následující úvahy:

Přidáním x ml vody k rovnocennému množství 300 g mouky o obsahu vlhkosti 14 % vznikne požadovaná konsistence. Jelikož se při zkušebním pečení používá 1 kg mouky (o obsahu vlhkosti 14 %), přičemž x je založeno na 300 g mouky, je při zkoušce pečení nutno použít x dělené třemi a vynásobené 10 g vody, tedy 10 x/3 g.

Ve 430 g roztoku cukru, soli a kyseliny askorbové je obsaženo 15 g soli a 15 g cukru. Těchto 430 g roztoku je obsaženo v tekutých složkách. Abychom do těsta přidali 10 x/3 g vody, je nutno přidat (10 x/3 + 30) g tekutých složek složených ze 430 g roztoku cukru, soli a kyseliny askorbové a dodatečného množství vody.

Přestože část vody přidané spolu se suspenzí z kvasnic vstřebají kvasnice, tato suspenze rovněž obsahuje „volnou“ vodu. Vychází se z předpokladu, že 90 g suspenze z kvasnic obsahuje 60 g „volné“ vody. Množství tekutých složek se proto při výpočtu „volné“ vody v suspenzi z kvasnic upraví o 60 g, takže se nakonec přidá 10 x/3 plus 30 minus 60 g. Lze ji shrnout takto: (10 x/3 + 30) - 60 = 10 x/3 - 30 = (x/3 - 3) 10 = (x - 9) 10/3, což je vzorec uvedený v bodě 7.5. Například je-li množství vody x, použité při zkoušce na farinografu, 165 ml, je nutné touto hodnotou ve vzorci nahradit proměnnou x, takže se 430 g roztoku cukru, soli a kyseliny askorbové zvýší na celkovou hmotnost:

(165 - 9)10/3 = 165 × 10/3 = 520 g.

9.2

Tuto metodu nelze přímo použít pro pšenici. Pro charakterizování pekárenských vlastností pšenice se použije tento postup:

Pročistěte vzorek pšenice a určete obsah vlhkosti v čisté pšenici. Pokud je obsah vlhkosti v rozsahu od 15,0 do 16,0 %, pšenici nezahřívejte. Pokud je obsah vlhkosti mimo tento rozsah, upravte obsah vlhkosti na 15,5 ±0,5 % nejméně tři hodiny před mletím.

Pšenici rozemelte na mouku pomocí laboratorního mlýnku Bühler MLU 202 nebo mlýnku Brabender Quadrumat Senior či podobného zařízení s totožnými vlastnostmi.

Zvolte způsob mletí, jímž vznikne mouka o míře extrakce nejméně 72 % a o obsahu popela 0,50 až 0,60 % v sušině.

Obsah popela v mouce určete metodou uvedenou v příloze II nařízení Komise (ES) č. 1501/95 a obsah vlhkosti metodou uvedenou v tomto nařízení. Míra extrakce se vypočte

podle této rovnice:

E =(((100 - f) F)/(100 - w) W) × 100 %,

kde:

E

=

míra extrakce

f

=

obsah vlhkosti v mouce

w

=

obsah vlhkosti v pšenici

F

=

hmotnost vyrobené mouky o obsahu vlhkosti f

W

=

hmotnost mleté pšenice o obsahu vlhkosti w.

Poznámka

:

Informace týkající se složek a zařízení, jež se mají používat, jsou uvedeny v dokumentu T/77 300 ze dne 31. března 1977, který vydal Instituut voor Graan, Meel en Brood, TNO – Postbus 15, Wageningen, Nizozemsko.

ČÁST VIII

Určení míry sklovitého vzhledu

1.   Princip

Pro určení procentního podílu zrn, která částečně nebo zcela ztratila sklovitý vzhled, se použije pouze část vzorku. Zrna se rozřežou pomocí Pohlovy řezačky zrn nebo rovnocenného nástroje.

2.   Zařízení a přístroje

Pohlova řezačka zrn nebo rovnocenný nástroj,

pinzeta, skalpel,

tác nebo miska.

3.   Postup

a)

Pro určení se použije vzorek o hmotnosti 100 g po odstranění látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality.

b)

Vzorek se rovnoměrně rozprostře na tácku.

c)

Do řezačky zrn se vloží destička a na mřížce se rozprostře hrst zrn. Silným poklepem je nutno zajistit, aby v každém otvoru bylo jen jedno zrno. Přiklopí se pohyblivá část, která přidržuje zrna na místě, a potom se zrna rozříznou.

d)

Je nutno připravit tolik destiček, aby se získalo nejméně 600 rozříznutých zrn.

e)

Spočítají se zrna, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

f)

Vypočte se procentní podíl zrn, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

4.   Vyjádření výsledků

I

=

hmotnost látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality, v gramech.

M

=

procentní podíl vyčištěných zrn, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

5.   Výsledek

Procentní podíl zrn v části zkušebního vzorku, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled:

M × (100 - I)/100 = …

ČÁST IX

Cenové přirážky a srážky

Tabulka I

Přirážky pro obsah vlhkosti

Kukuřice a čirok

Ostatní obiloviny

Obsah vlhkosti

( %)

Přirážky

(v EUR/t)

Obsah vlhkosti

( %)

Přirážky

(v EUR/t)

13,4

0,1

13,3

0,2

13,2

0,3

13,1

0,4

13,0

0,5

12,9

0,6

12,8

0,7

12,7

0,8

12,6

0,9

12,5

1,0

12,4

0,1

12,4

1,1

12,3

0,2

12,3

1,2

12,2

0,3

12,2

1,3

12,1

0,4

12,1

1,4

12,0

0,5

12,0

1,5

11,9

0,6

11,9

1,6

11,8

0,7

11,8

1,7

11,7

0,8

11,7

1,8

11,6

0,9

11,6

1,9

11,5

1,0

11,5

2,0

11,4

1,1

11,4

2,1

11,3

1,2

11,3

2,2

11,2

1,3

11,2

2,3

11,1

1,4

11,1

2,4

11,0

1,5

11,0

2,5

10,9

1,6

10,9

2,6

10,8

1,7

10,8

2,7

10,7

1,8

10,7

2,8

10,6

1,9

10,6

2,9

10,5

2,0

10,5

3,0

10,4

2,1

10,4

3,1

10,3

2,2

10,3

3,2

10,2

2,3

10,2

3,3

10,1

2,4

10,1

3,4

10,0

2,5

10,0

3,5


Tabulka II

Srážky pro obsah vlhkosti

Kukuřice a čirok

Ostatní obiloviny

Obsah vlhkosti

(%)

Srážky

(v EUR/t)

Obsah vlhkosti

(%)

Srážky

(v EUR/t)

13,5

1,0

14,5

1,0

13,4

0,8

14,4

0,8

13,3

0,6

14,3

0,6

13,2

0,4

14,2

0,4

13,1

0,2

14,1

0,2


Tabulka III

Srážky pro objemovou hmotnost

Obilovina

Objemová hmotnost

(kg/hl)

Cenové srážky

(v EUR/t)

Pšenice obecná

Méně než 76 až 75

0,5

 

Méně než 75 až 74

1,0

 

Méně než 74 až 73

1,5

Ječmen

Méně než 64 až 62

1,0


Tabulka IV

Srážky pro obsah bílkovin

Obsah bílkovin (7)

(N × 5,7)

Cenové srážky

(v EUR/t)

Méně než 11,5 až 11,0

2,5

Méně než 11,0 až 10,5

5

ČÁST X

Praktická metoda pro výpočet srážky, kterou intervenční agentura použije pro cenu čiroku

1.   Výchozí údaje

P

=

procentní podíl taninu v sušině

0,4 %

=

procentní podíl taninu, při jehož překročení se použije srážka, 11 % (8) = srážka odpovídající 1 % taninu v sušině.

2.   Výpočet srážky

Srážka (vyjádřená v eurech), která se použije pro referenční cenu, se vypočte podle tohoto vzorce:

11 (P - 0,40)

Image

Image

ČÁST XI

Výpočet cenových přirážek a srážek

Cenové přirážky a srážky podle článku 38 se vyjádří v eurech za tunu a použijí se na intervenční cenu obilovin nabídnutých k intervenci tak, že se tato cena vynásobí součtem procent přirážek a srážek stanovených takto:

a)

pokud je obsah vlhkosti v obilovinách nabízených k intervenci nižší než 13 % u kukuřice a čiroku a 14 % u ostatních obilovin, použijí se přirážky uvedené v tabulce I části IX této přílohy. Pokud je obsah vlhkosti v uvedených obilovinách nabízených k intervenci vyšší než 13 % a 14 %, použijí se srážky uvedené v tabulce II části IX této přílohy;

b)

pokud se objemová hmotnost obilovin nabízených k intervenci odchyluje od poměru hmotnost/objem 76 kg/hl u pšenice obecné a 64 kg/hl u ječmene, použijí se srážky uvedené v tabulce III části IX této přílohy;

c)

pokud je procentní podíl zlomků zrn vyšší než 3 % u pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene a 4 % u kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl nežádoucích zrnových příměsí vyšší než 2 % u pšenice tvrdé, 4 % u kukuřice a čiroku a 5 % u pšenice obecné a ječmene, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

e)

pokud je procentní podíl porostlých zrn vyšší než 2,5 %, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

f)

pokud je procentní podíl nečistot (Schwarzbesatz) vyšší než 0,5 % u pšenice tvrdé, 1 % u pšenice obecné, ječmene, kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,1 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

g)

pokud je procentní podíl zrn pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu vyšší než 20 %, sníží se cena o 0,2 EUR za každé další procento nebo jeho část;

h)

pokud je obsah bílkovin v pšenici obecné nižší než 11,5 %, použijí se srážky uvedené v tabulce IV části IX této přílohy;

i)

pokud je obsah taninu v čiroku nabízeném k intervenci vyšší než 0,4 % sušiny, použije se srážka, která se vypočte metodou stanovenou v části X této přílohy.

ČÁST XII

Metodika odběru vzorků a analýz u obilovin

1.

U jednotlivých šarží obilovin se jakostní vlastnosti zjistí na základě reprezentativního vzorku nabízené šarže, který se skládá ze vzorků odebraných při každé dodávce alespoň z každých 60 tun.

2.

Intervenční agentura provede do 20 pracovních dnů od sestavení reprezentativního vzorku na svou odpovědnost analýzu vlastností odebraných vzorků.

3.

Referenční metody použité pro stanovení jakosti obilovin k intervenci jsou uvedeny v části IV, V, VI a VII této přílohy.

4.

O výsledcích analýz je účastník nabídkového řízení nebo nabízející informován prostřednictvím protokolu o převzetí uvedeného v článku 34.

5.

V případě pochybnosti podrobí intervenční agentura dotčené obiloviny nezbytným kontrolám.


(1)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.

(3)  % sušiny.

(4)  Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12.

(5)  Teplota vzduchu uvnitř sušicí pece.

(6)  Výhřevnost sušicí pece by měla být taková, aby pec po přednastavení na teplotu 130 až 133 oC opět dosáhla této teploty nejvýše do 45 minut po vložení maximálního počtu zkušebních vzorků, které se mají sušit současně. Větrání by mělo být takové, aby se během 2 hodin sušení drobnozrnných obilovin (pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a čiroku) a během 4 hodin sušení kukuřice, a to všech zkušebních vzorků krupičky nebo případně kukuřice, které se do sušící pece vejdou, výsledky nelišily o více než 0,15 % od výsledků získaných po 3 hodinách sušení drobnozrnných obilovin a 5 hodinách sušení kukuřice.

(7)  Procentní podíl v sušině.

(8)  Srážka, která se použije pro cenu čiroku na základě obsahu taninu v 1 000 g sušiny:

a)

Množství využitelné energie pro drůbež v 1 000 g sušiny čiroku o teoretickém obsahu taninu 0 %: 3 917 kcal.

b)

Snížení hodnoty využitelné energie pro drůbež v 1 000 g sušiny čiroku pro dodatečný procentní bod taninu: 419 k cal.

c)

Rozdíl, vyjádřený v procentních bodech, mezi maximálním obsahem taninu stanoveným pro čirok přijatý k intervenci a obsahem taninu stanoveným pro čirok standardní jakosti: 1,0 - 0,30 = 0,70.

d)

Rozdíl, vyjádřený v procentních bodech, mezi množstvím využitelné energie pro drůbež v 1 000 g sušiny čiroku obsahující 1,0 % taninu a množstvím využitelné energie pro drůbež v čiroku o obsahu taninu odpovídajícím standardní jakosti (0,30 %).

e)

Srážka, která odpovídá 1 % obsahu taninu v sušině a převyšuje 0,30 %.


PŘÍLOHA II

RÝŽE

ČÁST I

Kritéria způsobilosti pro neloupanou rýži

Pokud jde o rýži, jedná se zejména o tyto požadavky podle čl. 7 odst. 1:

a)

neloupaná rýže je bez zápachu a neobsahuje živý hmyz;

b)

míra vlhkosti nepřesáhne 14,5 %;

c)

její výnos při zpracování není o více než pět bodů nižší ve srovnání se základními výnosy uvedenými v části III této přílohy;

d)

procentní podíl nečistot, procentní podíl zrn rýže jiných odrůd a zrn, jež neodpovídají standardní jakosti podle přílohy IV nařízení (ES) č. 1234/2007, nepřesahují u jednotlivého druhu rýže maximální procenta stanovená v příloze IV této přílohy;

e)

úroveň jejich radioaktivity nepřesáhne maximální přípustné hodnoty stanovené právními předpisy Společenství.

Pro účely použití této přílohy se „nečistotami“ rozumí cizí látky jiné než rýže.

ČÁST II

Cenové přirážky a srážky

1.

Cenové přirážky a srážky podle článku 38 se vyjádří v eurech za tunu a použijí se na intervenční cenu neloupané rýže nabídnuté k intervenci tak, že se tato cena vynásobí součtem procent přirážek a srážek stanovených takto:

a)

překročí-li míra vlhkosti neloupané rýže 13 %, rovná se procento srážek intervenční ceny rozdílu mezi procentem vlhkosti neloupané rýže nabídnuté k intervenci, naměřeným s přesností 1 desetiny, a 13 %;

b)

dojde-li k rozdílu mezi výnosem při zpracování rýže a základním výnosem při zpracování stanoveným pro určitou odrůdu v části III bodu 1 této přílohy, použijí se přirážky a srážky určené pro každou odrůdu rýže v části III bodu 2 této přílohy;

c)

překročí-li vady zrn neloupané rýže přípustné odchylky pro standardní jakost neloupané rýže, použije se procento srážek z intervenční ceny stanovené pro každou odrůdu rýže v části IV této přílohy;

d)

překročí-li procento nečistot u loupané rýže 0,1 %, použije se při jejím intervenčním nákupu srážka z intervenční ceny ve výši 0,02 % za každou dodatečnou odchylku v rozsahu 0,01 %;

e)

dojde-li k nabídce šarže neloupané rýže určité odrůdy pro intervenci, která obsahuje procentní podíl zrn rýže jiných odrůd vyšší než 3 %, použije se při nákupu této šarže srážka z intervenční ceny ve výši 0,1 % za každou dodatečnou odchylku v rozsahu 0,1 %.

2.

Cenové přirážky a srážky podle bodu 1 se použijí na základě váženého průměru výsledků rozborů reprezentativních vzorků podle části VI této přílohy.

ČÁST III

Kritéria pro výnos při zpracování

1.   Základní výnos při zpracování

Označení druhu

Výnos celých zrn

( %)

Celkový výnos

( %)

Argo, Selenio, Couachi

66

73

Alpe, Arco, Balilla, Balilla Sollana, Bomba, Elio, Flipper, Lido, Sara, Thainato, Thaiperla, Veta, Guadiamar

65

73

Ispaniki A, Makedonia

64

73

Bravo, Europa, Loto, Riva, Rosa Marchetti, Savio, Veneria

63

72

Ariete, Bahia, Carola, Cigalon, Cripto, Drago, Eolo, Gladio, Graldo, Koral, Mercurio, Niva, Onda, Padano, Panda, Ribe, S. Andrea, Saturno, Senia, Smeraldo, Dion, Zeus

62

72

Strymonas

62

71

Baldo, Redi, Roma, Tebre, Volano

61

72

Thaibonnet, Puntal

60

72

Evropi

60

70

Arborio, Rea

58

72

Carnaroli, Elba, Vialone Nano

57

72

Axios

57

67

Roxani

57

66

Unnamed varieties

64

72

2.   Přirážky a srážky na základě výnosu při zpracování

Výnos neloupané rýže ve formě celých zrn omleté rýže

Přirážky a srážky na jednotku výnosu

Vyšší než základní výnos

0,75 % přirážka

Nižší než základní výnos

1 % srážka

Celkový výnos neloupané rýže ve formě omleté rýže

Přirážky a srážky na jednotku výnosu

Vyšší než základní výnos

0,60 % přirážka

Nižší než základní výnos

0,80 % srážka

ČÁST IV

Maximální procentní podíl

Vady zrn

Kulatozrnná rýže

kódu KN 1006 10 92

Středně a dlouhozrnná rýže A

kódu KN 1006 10 94 a 1006 10 96

Dlouhozrnná rýže

kódu KN 1006 10 98

Křídově bílá zrna

6

4

4

Červeně pruhovaná zrna

10

5

5

Zrna se skvrnami

4

2,75

2,75

Jantarově žlutá zrna

1

0,50

0,50

Žlutá zrna

0,175

0,175

0,175

Nečistoty

1

1

1

Zrna jiných odrůd rýže

5

5

5

ČÁST V

Srážky na základě vadného zrna

 

Procento vadných zrn, které má za následek snížení intervenční ceny

Procento snížení (1) použitelné při další odchylce od dolní hranice

Vady zrn

Kulatozrnná rýže

kódu KN 1006 10 92

Střednězrnná a dlouhozrnná rýže

A kódu 1006 10 94 a 1006 10 96

Dlouhozrnná rýže

kódu KN 1006 10 98

Křídově bílá zrna

od 2 % do 6 %

od 2 % do 4 %

od 1,5 % do 4 %

1 % za každou další odchylku o 0,5 %

Červeně pruhovaná zrna

od 1 % do 10 %

od 1 % do 5 %

od 1 % do 5 %

1 % za každou další odchylku o 1 %

Zrna se skvrnami

od 0,50 % do 4 %

od 0,50 % do 2,75 %

od 0,50 % do 2,75 %

0,8 % za každou další odchylku o 0,25 %

Jantarově žlutá zrna

od 0,05 % do 1 %

od 0,05 % do 0,50 %

od 0,05 % do 0,50 %

1,25 % za každou další odchylku o 0,25 %

Žlutá zrna

od 0,02 % do 0,175 %

od 0,02 % do 0,175 %

od 0,02 % do 0,175 %

6 % za každou další odchylku o 0,125 %

ČÁST VI

Metodika odběru vzorků a analýz u neloupané rýže

1.

Aby mohly být v souladu s částí I této přílohy ověřeny jakostní požadavky, provede intervenční agentura za přítomnosti nabízejícího nebo účastníka nabídkového řízení či jeho zmocněného zástupce odběr vzorků.

Sestaví se tři reprezentativní vzorky o minimální hmotnosti jednoho kilogramu. Jednotlivé vzorky jsou určeny:

a)

nabízejícímu nebo účastníkovi nabídkového řízení;

b)

skladovacímu prostoru, kde dojde ke převzetí;

c)

intervenční agentuře.

Aby mohly být sestaveny reprezentativní vzorky, vypočítá se počet odběrů, který je třeba provést, tak, že se vydělí nabízené množství šarže deseti tunami. Každý odběr má stejnou váhu. Reprezentativní vzorky se sestaví součtem odběrů děleným třemi.

Prověření jakostních požadavků se provádí na základě reprezentativního vzorku určeného pro sklad, kde dojde k převzetí.

2.

Reprezentativní vzorky se odeberou z každé dílčí dodávky (nákladní vozidlo, loď, železniční vagon) za podmínek stanovených v bodě 1.

Kontrola jednotlivé dílčí dodávky před vstupem do intervenčního skladu se může omezit na kontrolu stupně vlhkosti, obsahu nečistot a nepřítomnosti živého hmyzu. Ukáže-li však následně konečný výsledek kontroly, že dílčí dodávka neodpovídá minimálním požadavkům na jakost, převzetí dotyčného množství se odmítne. Je-li intervenční agentura členského státu schopna provést u každé dílčí dodávky před uskladněním kontrolu všech minimálních požadavků na jakost, musí tato agentura odmítnout převzetí dílčí dodávky, jež těmto požadavkům neodpovídá.

3.

Kontrola úrovně radioaktivity se provádí pouze tehdy, pokud to vyžaduje situace, a jen po omezenou dobu.

4.

O výsledcích analýz je nabízející nebo účastník nabídkového řízení informován prostřednictvím protokolu o převzetí uvedeného v článku 34.

5.

V případě pochybnosti podrobí intervenční agentura dotčené obiloviny nezbytným kontrolám a náklady, které s nimi souvisejí, ponese neúspěšná strana.

Nová analýza se provádí v laboratoři uznané intervenční agenturou na základě nového reprezentativního vzorku sestaveného stejným dílem ze vzorků uchovaných nabízejícím nebo účastníkem nabídkového řízení a intervenční agenturou. V případě dílčích dodávek nabízené šarže je výsledkem vážený průměr výsledků analýz nových reprezentativních vzorků odebraných z jednotlivých dílčích dodávek.


(1)  Každá odchylka se odečte počínaje druhou desetinou z procenta vadných zrn.


PŘÍLOHA III

HOVĚZÍ MASO

ČÁST I

Kritéria způsobilosti pro hovězí maso

1.

Produkty uvedené v části V této přílohy a spadající do kategorií definovaných v příloze V části A bodě II nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou být nakupovány v rámci intervence:

a)

maso z nekastrovaných mladých zvířat samčího pohlaví do dvou let věku (kategorie A);

b)

maso z kastrovaných zvířat samčího pohlaví (kategorie C).

2.

Mohou být nakupována pouze jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl, které:

a)

byly opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle kapitoly III oddílu 1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (1);

b)

nevykazují žádné znaky, které by činily z nich vyrobené produkty nevhodnými pro skladování nebo pozdější použití;

c)

nepocházejí ze zvířat poražených v naléhavých případech;

d)

jsou původem ze Společenství ve smyslu článku 39 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (2);

e)

pocházejí ze zvířat, která byla chována v souladu s platnými veterinárními předpisy;

f)

nepřekračují maximální úroveň radioaktivity přípustnou podle právních předpisů Společenství;

g)

pocházejí z jatečně upravených těl, jejichž hmotnost nepřevyšuje 340 kg.

Kontrola úrovně radioaktivity se provádí pouze tehdy, pokud to vyžaduje situace, a jen po omezenou dobu.

3.

Mohou být nakupovány pouze jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl, které:

a)

jsou po případném dělení na čtvrti na účet zájemce upraveny v souladu s částí V přílohy tohoto nařízení. Každá část jatečně upraveného těla musí být zkontrolována, zejména zda splňuje požadavky podle bodu 2 uvedené části. V případě nesplnění i jediného z uvedených požadavků je převzetí odmítnuto; při odmítnutí některé čtvrti z důvodu nesplnění podmínek obchodní úpravy, zejména pokud nedostatečná obchodní úprava nemůže být zlepšena během přijetí, měla by být odmítnuta i druhá čtvrť příslušné půlky jatečně upraveného těla;

b)

byly zařazeny do klasifikační stupnice Společenství stanovené v čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007. Intervenční agentury odmítnou produkty, u nichž na základě důkladné kontroly každé části jatečně upraveného těla zjistily chybné zařazení do klasifikační stupnice Společenství;

c)

jsou označeny jednak uvedením kategorie, tříd zmasilosti a protučnělosti a jednak uvedením identifikačního a jatečného čísla. Označení kategorie, tříd zmasilosti a protučnělosti musí být zcela zřetelné a musí být podle postupu schváleného příslušnými orgány členského státu provedeno razítkem s nesmazatelnou, trvalou a zdravotně nezávadnou barvou. Písmena a číslice musí být nejméně 2 cm vysoké. Označení je umístěno na zadní čtvrti na úroveň „rostbífu“ ve výši čtvrtého bederního obratle a na přední čtvrti na úroveň silnějším konci hrudi ve vzdálenosti přibližně 10–30 cm od hrudní kosti. Identifikační a jatečné číslo se umístí do středu vnitřní části každé čtvrti buď otiskem razítka, nebo nesmazatelným označovacím fixem schváleným intervenční agenturou;

d)

jsou označeny v souladu se systémem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (3).

ČÁST II

Přepočítací koeficienty

Jakost

Koeficient

U2

1,058

U3

1,044

U4

1,015

R2

1,015

R3

1,000

R4

0,971

O2

0,956

O3

0,942

O4

0,914

ČÁST III

Podmínky a kontroly týkající se převzetí

1.

Produkty jsou dodány v šaržích o 10 až 20 tunách. Toto množství však může být menší než 10 tun, pokud se jedná o zbytkové množství původní nabídky nebo pokud byla tato nabídka snížena na méně než 10 tun.

Příjem a převzetí dodaných produktů závisí na ověření intervenční agentury, že jsou produkty v souladu s požadavky tohoto nařízení. Dodržování požadavků podle části I odst. 2 písm. e) této přílohy a zejména nepřítomnost zakázaných látek podle článku 3 a čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 96/22/ES (4) se ověří analýzou výběrového vzorku, jehož velikost a způsob odběru musí odpovídat platným veterinárním předpisům.

2.

Pokud bezprostředně před naložením na nakládací rampě jatek a před přepravou do intervenčního skladu nebyla provedena předběžná kontrola, jsou příslušné půlky jatečně upravených těl označeny takto:

a)

pokud jsou pouze označeny, musí označení splňovat požadavky podle části I odst. 3 písm. c) této přílohy a je nutné vystavit doklad, ve kterém se uvede identifikační nebo jatečné číslo, jakož i datum porážky půlky jatečně upraveného těla;

b)

pokud jsou rovněž opatřeny štítky, musí tato nálepky splňovat požadavky podle čl. 6 odst. 4, 5 a 6 nařízení Komise (ES) č. 1249/2008.

Pokud se půlky jatečně upravených těl dělí na čtvrti, proběhne dělení postupem podle části VI této přílohy. Čtvrti jatečně upravených těl jsou dány dohromady, aby mohly být převzaty jako jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl. Pokud nebyly půlky jatečně upravených těl před svou přepravou do intervenčního skladu rozděleny na čtvrti, rozdělí se po svém přivezení do intervenčního centra postupem podle části VI této přílohy.

Při příjmu je každá čtvrť opatřena štítkem, který splňuje požadavky čl. 6 odst. 4, 5 a 6 nařízení (ES) č. 1249/2008. Na štítcích je rovněž uvedena hmotnost příslušné čtvrti, jakož i číslo smlouvy. Štítky jsou upevněny bez kovových nebo plastových příchytek buď přímo na přední a zadní holení šlachu, nebo přímo na krční šlachu přední čtvrti a bok zadní čtvrti.

Postup při příjmu zahrnuje systematickou kontrolu obchodní úpravy, třídění, hmotnosti a označování dodávaných čtvrtí jatečně upravených těl. Kontrola teploty je provedena na jedné ze zadních čtvrtí každého jatečně upraveného těla. Zejména není přijato žádné jatečně upravené tělo, jehož hmotnost převyšuje maximální hmotnost stanovenou v části I odst. 2 písm. g) této přílohy.

3.

Bezprostředně před naložením na nakládací rampě jatek mohou být hmotnost, třídění, obchodní úprava a teplota půlek jatečně upravených těl podrobeny předběžné kontrole. Zejména není přijato žádné jatečně upravené tělo, jehož hmotnost převyšuje maximální hmotnost stanovenou v části I odst. 2 písm. g) této přílohy. Odmítnuté produkty se odpovídajícím způsobem označí a nesmí být podruhé předloženy ani k této kontrole, ani k příjmu.

Tato kontrola je provedena na šarži nejvíce 20 tun půlek jatečně upravených těl, jak stanoví intervenční agentura. Pokud však nabídka zahrnuje i čtvrtě jatečně upravených těl, může intervenční agentura povolit šarži přesahující 20 tun půlek jatečně upravených těl. Pokud počet odmítnutých půlek jatečně upravených těl přesahuje 20 % celé šarže, je podle bodu 6 odmítnuta celá šarže.

Před svou přepravou do intervenčního skladu se půlky jatečně upravených těl dělí na čtvrti postupem podle části VI této přílohy. Každá čtvrť je systematicky zvážena a opatřena štítkem, který splňuje požadavky čl. 6 odst. 4, 5 a 6 nařízení (ES) č. 1249/2008. Na štítcích je rovněž uvedena hmotnost příslušné čtvrti, jakož i číslo smlouvy. Štítky jsou upevněny bez kovových nebo plastových příchytek buď přímo na přední a zadní holení šlachu, nebo přímo na krční šlachu přední čtvrti a bok zadní čtvrti.

Čtvrti jatečně upravených těl jsou dány dohromady, aby mohly být přijaty jako jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl v okamžiku převzetí.

Ke každé šarži je při příjmu přiložen kontrolní seznam se všemi údaji o půlkách nebo čtvrtích jatečně upravených těl, včetně počtu nabídnutých, přijatých nebo odmítnutých půlek nebo čtvrtí jatečně upravených těl. Tento kontrolní seznam se předá pracovníkům oprávněným k příjmu.

Před opuštěním jatek je dopravní prostředek zaplombován. Číslo plomby je zaznamenáno ve veterinárním osvědčení nebo v kontrolním seznamu.

Kontroly při příjmu se týkají obchodní úpravy, třídění, hmotnosti, štítků a teploty dodaných čtvrtí jatečně upravených těl.

4.

Předběžnou kontrolu a příjem nabízených produktů provádí pracovník intervenční agentury nebo pracovník touto agenturou pověřený, který má odbornou kvalifikaci, nepodílí se na třídící činnosti v jatkách a který je zcela nezávislý na vítězném účastníkovi nabídkového řízení. Tato nezávislost je zejména zajištěna periodickou rotací uvedených pracovníků mezi několika intervenčními sklady.

Při převzetí je zaznamenána celková hmotnost čtvrtí každé šarže a záznam si uchová intervenční agentura.

Pracovník oprávněný k příjmu vystaví doklad, který obsahuje všechny podstatné údaje, včetně hmotnosti a počtu nabídnutých, přijatých nebo odmítnutých produktů.

5.

Při převzetí masa s kostmi, které má být vykostěno v intervenčních skladech a které nesplňuje požadavky čl. 3 odst. 5 druhého pododstavce, platí pro označování, dodávky a kontroly tato ustanovení:

a)

při převzetí podle odstavce 1 musí být přední a zadní čtvrti určené k vykostění opatřeny na vnitřní a vnější straně písmeny INT v souladu se stejnými pravidly, která jsou stanovena v části I odst. 3 písm. c) této přílohy pro označení kategorie a jatečného čísla, jakož i pro umístění těchto označení; písmena INT jsou však umístěna na vnitřní straně každé přední čtvrti ve výšce třetího nebo čtvrtého žebra a na vnitřní straně každé zadní čtvrti ve výšce sedmého nebo osmého žebra;

b)

šourkový lůj nesmí být odstraněn před převzetím, ale až před vážením;

c)

dodané produkty se člení na šarže, jak je stanoveno v bodu 1 této části.

Pokud se zjistí, že jatečně upravená těla nebo čtvrti jatečně upravených těl jsou označeny písmeny INT mimo stanovená místa, provede členský stát šetření, přijme vhodná opatření a oznámí to Komisi.

6.

Pokud na základě počtu nabídnutých půlek a čtvrtí jatečně upravených těl představuje odmítnuté množství produktů nejméně 20 % nabídnuté šarže, jsou odmítnuty všechny produkty příslušné šarže a jsou odpovídajícím způsobem označeny a nesmí být podruhé předloženy ani k předběžné kontrole, ani k příjmu.

ČÁST IV

Vykostění

I.   Obecné podmínky pro vykostění

1.

Vykostění může být provedeno pouze v bourárnách, které jsou zaregistrovány nebo schváleny ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 a disponují jedním nebo několika mrazicími tunely.

Na žádost členského státu může Komise udělit časově omezenou odchylku od povinností podle prvního pododstavce. Komise přitom zohlední stav technických zařízení, hygienické a kontrolní podmínky, jakož i pokroky v harmonizaci v této oblasti.

2.

Vykostěné kusy musí splňovat požadavky nařízení (ES) č. 853/2004 a části VIII této přílohy tohoto nařízení.

3.

Vykosťování může být započato až po dodání všech šarží.

4.

Při vykosťování, úpravě a balení intervenčního hovězího masa se v prostorách bourárny nesmí nacházet žádné jiné maso. Vepřové maso se může v bourárně nacházet současně s hovězím masem, pokud je zpracováváno na jiném běžícím pásu.

5.

Vykosťování se provádí mezi 7. a 18. hodinou, s výjimkou sobot nebo nedělí a svátků. Toto časové omezení může být prodlouženo nejvíce o dvě hodiny za předpokladu, že je přítomen příslušný kontrolní orgán.

Pokud nemůže být maso v den převzetí zcela vykostěno, zaplombuje intervenční agentura chladicí komory, ve kterých jsou produkty skladovány, a plombu odstraní tentýž orgán až při opětném zahájení vykosťování.

II.   Smlouvy a zadávací podmínky

1.

Vykosťování se provádí na základě smluv, jejichž znění stanoví intervenční agentury v souladu se zadávacími podmínkami smluv.

2.

Zadávací podmínky intervenčních agentur stanoví požadavky na bourárny a na nezbytná technická zařízení a zajistí soulad s příslušnými právními předpisy Společenství pro dělení masa.

Udávají zejména podrobné podmínky pro vykosťování, jakož i podrobnosti výroby, úpravy, balení, mrazení a zajištění trvanlivosti kusů s ohledem na jejich převzetí intervenční agenturou.

III.   Kontrola vykosťování

1.

Intervenční agentury zajistí během celého procesu vykosťování stálou kontrolu produktů.

Provádění těchto kontrol může být přeneseno na jiné subjekty, které jsou zcela nezávislé na příslušných obchodnících, řeznících a skladovatelích. V takovém případě se intervenční agentura postará o to, aby její pracovníci u každé nabídky provedli neohlášenou kontrolu vykosťování. Tato kontrola zahrnuje namátkovou kontrolu vzorku kartonů obsahujících dělené kusy před a po zmrazení, jakož i porovnání vstupního množství s množstvím zpracovaným na jedné straně a s kostmi, zbytky loje a ostatními odřezky masa na straně druhé. Kontrola se pro každý kus vztahuje na nejméně 5 % kartonů naplněných během dne, a pokud bylo naplněno dostatek kartonů, tak nejméně 5 kartonů pro každý kus.

2.

Přední čtvrti a zadní čtvrti musí být vykosťovány odděleně. Za každý den vykosťování se:

a)

porovná počet získaných kusů s počtem naplněných kartonů;

b)

sestaví bilance zisku, ve které se uvedou zvlášť zisky z vykostění předních a zadních čtvrtí.

IV.   Zvláštní podmínky vykosťování

1.

Při vykosťování, úpravě a balení masa před zmrazením nesmí vnitřní teplota masa v žádném okamžiku převýšit + 7 oC.

Kromě případu výjimečné úpravy podle oddílu I bodu 1 této části nesmí být kusy před jejich rychlým zmrazením přepravovány.

2.

Veškeré štítky a cizí prvky musí být bezprostředně před vykostěním odstraněny.

3.

Kosti, šlachy, chrupavky, šíjové a zádové vazy (ligamentum nuchae) a hrubé vazivo musí být pečlivě odstraněny. Úprava kusů musí být omezena na odstranění zbytků loje, chrupavek, šlach, velkých nervových svazků a jiných odřezků. Viditelné nervové a lymfatické tkáně musí být odstraněny.

4.

Velké krevní cévy a sraženiny jakož i nečistoty musí pečlivě odstraněny s minimem odřezků.

V.   Obalová úprava kusů

1.

Kusy jsou ihned po jejich vykostění baleny takovým způsobem, aby maso v souladu s požadavky části VIII této přílohy nepřišlo v žádném případě do bezprostředního styku s kartonem.

2.

Polyethylen používaný k vyložení kartonů a polyethylen používaný jako folie nebo pytel na balení kusů musí být silný nejméně 0,05 mm a vhodný k balení potravin.

3.

Používané kartony, palety a skladové kontejnery musí splňovat požadavky stanovené v části IX této přílohy.

VI.   Skladování kusů

Intervenční agentury zajistí, aby veškeré nakoupené vykostěné maso bylo skladováno vždy odděleně a bylo snadno identifikovatelné podle nabídkového řízení, kusu a měsíce skladování.

Získané kusy jsou skladovány v chladírnách, které se nacházejí na území členského státu příslušné intervenční agentury.

VII.   Náklady na vykostění

Smlouvy podle oddílu II této části a příslušné úhrady kryjí všechna opatření stanovená v tomto nařízení a na jejich základě vzniklé náklady, zejména:

a)

případné náklady na přepravu nevykostěných produktů po jejich převzetí do bourárny;

b)

vykostění, úpravu, balení a rychlé zamrazení produktu;

c)

skladování zmrazených kusů, jejich naložení, přepravu a převzetí intervenční agenturou v chladírnách, které sama určila;

d)

náklady na materiál, zejména pro balení;

e)

hodnotu kostí, zbytků loje a jiných odřezků vzniklých při úpravě, které může intervenční agentura přenechat bourárnám.

VIII.   Lhůty

Vykostění, úprava a balení masa musí být ukončeny ve lhůtě deseti kalendářních dní po porážce. Členský stát však může stanovit kratší lhůtu.

Rychlé zmrazení proběhne ihned po zabalení masa a v každém případě začne v den balení; množství zmrazeného vykostěného masa nesmí překročit kapacitu mrazícího tunelu.

Zmrazení vykostěného masa musí zajistit, aby během maximálně 36 hodin bylo dosaženo vnitřní teploty minimálně - 7 oC.

IX.   Odmítnutí produktů

1.

Pokud se při kontrolách podle oddílu III bodu 1 této části zjistí, že bourárna nedodržela předpisy uvedené v bodech 1 až 8 této části s ohledem na určitý kus, zkontroluje se dalších 5 % kartonů naplněných během příslušného dne. Pokud jsou zjištěna další porušení, zkontroluje se dalších 5 % vzorků celkového počtu kartonů naplněných příslušným kusem. Pokud je po čtvrté kontrole zjištěno, že ustanovení uvedených článků nebyla dodržena u nejméně 50 % kartonů, zkontroluje se celková denní produkce příslušného kusu. Kontrola celkové denní produkce se však neprovede, jakmile je u nejméně 20 % kartonů naplněných příslušným kusů zjištěno porušení.

2.

Pokud na základě bodu 1 nebyly u nejméně 20 % kartonů s příslušným kusem prokazatelně dodrženy předpisy, je odmítnut celý obsah těchto kartonů a úhrada není provedena. V takovém případě zaplatí bourárna intervenční agentuře za odmítnuté kusy částku ve výši ceny stanovené v části X této přílohy.

Pokud nebyly u nejméně 20 % kartonů s příslušným kusem prokazatelně dodrženy předpisy, odmítne intervenční agentura celou denní produkci tohoto kusu a úhrada není provedena. V takovém případě zaplatí bourárna intervenční agentuře za odmítnuté kusy částku ve výši ceny stanovené v části X této přílohy.

Pokud nebyly u nejméně 20 % kartonů s různými kusy z denní produkce prokazatelně dodrženy předpisy, odmítne intervenční agentura celou denní produkci a úhrada není provedena. V takovém případě zaplatí bourárna intervenční agentuře za odmítnuté kusy částku ve výši ceny, kterou musí intervenční agentura zaplatit úspěšnému účastníkovi nabídkového řízení podle čl. 19 odst. 2, článků 27, 37 a 39 za původně nakoupené nevykostěné maso, které bylo po vykostění odmítnuto, přičemž je tato cena zvýšena o 20 %.

Pokud se použije třetí pododstavec, první a druhý pododstavec se nepoužijí.

3.

Odchylně od bodů 1 a 2, pokud bourárna z důvodu hrubé nedbalosti nebo podvodu nedodrží oddíly I, II, III, IV, V, VII, VIII a IX této části:

a)

všechny produkty získané vykostěním v den, kdy bylo zjištěno nedodržení uvedených předpisů, intervenční agentura odmítne a úhrada není provedena;

b)

v takovém případě zaplatí bourárna intervenční agentuře částku ve výši ceny, kterou musí intervenční agentura zaplatit úspěšnému účastníkovi nabídkového řízení podle čl. 19 odst. 2, článků 27, 37 a 39 za původně nakoupené nevykostěné maso, které bylo po vykostění odmítnuto podle písmene a), přičemž je tato cena zvýšena o 20 %.

ČÁST V

Třídění produktů

 

BELGIQUE/BELGIË

Carcasses, demi-carcasses: Hele dieren, halve dieren:

Catégorie A, classe U2/

Categorie A, klasse U2

Catégorie A, classe U3/

Categorie A, klasse U3

Catégorie A, classe R2/

Categorie A, klasse R2

Catégorie A, classe R3/

Categorie A, klasse R3

 

БЪЛГАРИЯ

Tрупове, половинки трупове:

категория А, клас R2

категория А, клас R3

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl:

Kategorie A, třída R2

Kategorie A, třída R3

 

DANMARK

Hele og halve kroppe:

Kategori A, klasse R2

Kategori A, klasse R3

 

DEUTSCHLAND

Ganze oder halbe Tierkörper:

Kategorie A, Klasse U2

Kategorie A, Klasse U3

Kategorie A, Klasse R2

Kategorie A, Klasse R3

 

EESTI

Rümbad, poolrümbad:

Kategooria A, klass R2

Kategooria A, klass R3

 

EIRE/IRELAND

Carcases, half-carcases:

Category C, class U3

Category C, class U4

Category C, class R3

Category C, class R4

Category C, class O3

 

ΕΛΛΑΔΑ

Ολόκληρα ή μισά σφάγια:

Κατηγορία A, κλάση R2

Κατηγορία A, κλάση R3

 

ESPAÑA

Canales o semicanales:

Categoría A, clase U2

Categoría A, clase U3

Categoría A, clase R2

Categoría A, clase R3

 

FRANCE

Carcasses, demi-carcasses:

Catégorie A, classe U2

Catégorie A, classe U3

Catégorie A, classe R2/

Catégorie A, classe R3/

Catégorie C, classe U2

Catégorie C, classe U3

Catégorie C, classe U4

Catégorie C, classe R3

Catégorie C, classe R4

Catégorie C, classe O3

 

ITALIA

Carcasse e mezzene:

Categoria A, classe U2

Categoria A, classe U3

Categoria A, classe R2

Categoria A, classe R3

 

ΚΥΠΡΟΣ

Ολόκληρα ή μισά σφάγια:

Κατηγορία A, κλάση R2

 

LATVIJA

Liemeņi, pusliemeņi:

A kategorija, R2 klase

A kategorija, R3 klase

 

LIETUVA

Skerdenos ir skerdenų pusės:

A kategorija, R2 klasė

A kategorija, R3 klasė

 

LUXEMBOURG

Carcasses, demi-carcasses:

Catégorie A, classe U2

Catégorie A, classe U3

Catégorie A, classe R2

Catégorie A, classe R3

 

MAGYARORSZÁG

Hasított test vagy hasított féltest:

A kategória, R2 osztály

A kategória, R3 osztály

 

MALTA

Karkassi u nofs karkassi:

Kategorija A, klassi R3

 

NEDERLAND

Hele dieren, halve dieren:

Categorie A, klasse R2

Categorie A, klasse R3

 

ÖSTERREICH

Ganze oder halbe Tierkörper:

Kategorie A, Klasse U2

Kategorie A, Klasse U3

Kategorie A, Klasse R2

Kategorie A, Klasse R3

 

POLSKA

Tusze, półtusze:

Kategoria A, klasa R2

Kategoria A, klasa R3

 

PORTUGAL

Carcaças ou meias-carcaças

Categoria A, classe U2

Categoria A, classe U3

Categoria A, classe R2

Categoria A, classe R3

 

ROMÂNIA

Carcase, jumătăți de carcase

categoria A, clasa R2

categoria A, clasa R3

 

SLOVENIJA

Trupi, polovice trupov:

Kategorija A, razred R2

Kategorija A, razred R3

 

SLOVENSKO

Jatočné telá, jatočné polovičky:

kategória A, akostná trieda R2

kategória A, akostná trieda R3

 

SUOMI/FINLAND

Ruhot, puoliruhot/Slaktkroppar, halva slaktkroppar:

Kategoria A, luokka R2/Kategori A, klass R2

Kategoria A, luokka R3/Kategori A, klass R3

 

SVERIGE

Slaktkroppar, halva slaktkroppar:

Kategori A, klass R2

Kategori A, klass R3

 

UNITED KINGDOM

I.

Great Britain

 

Carcases, half-carcases:

Category C, class U3

Category C, class U4

Category C, class R3

Category C, class R4

II.

Northern Ireland

 

Carcases, half-carcases:

Category C, class U3

Category C, class U4

Category C, class R3

Category C, class R4

Category C, class O3

ČÁST VI

Předpisy pro jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl a čtvrtě jatečně upravených těl

1.

Jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl, čerstvé nebo chlazené (kód KN 0201), ze zvířat, která byla poražena před nejvíce šesti a nejméně dvěma dny.

2.

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

a)

jatečně upravené tělo: celé tělo poraženého zvířete, zavěšené na háku za šlachu zadního bérce, po vykrvení, vykolení a stažení z kůže, upravené takto:

bez hlavy a bez nohou; hlava je od těla oddělena v místě hlavového (atlanto-okcipitálního) kloubu, nohy jsou odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu,

bez orgánů dutiny hrudní a břišní, bez ledvin, bez tukového obalu ledvin a tukové tkáně pánve,

bez pohlavních orgánů a připojených svalů,

bez okruží a bránice,

bez ocasu a bez prvního ocasového obratle,

bez míchy,

bez šourkového loje a bez loje na vnitřní straně boku,

bez provázkové linie břišního svalu,

bez loje na vnitřní straně vrchního šálu,

bez krční žíly a přilehlého loje, krk je oddělen v souladu s veterinárními předpisy,

bez odstranění krčních svalů, hrudní tuk nejvíce 1 cm;

b)

půlka jatečně upraveného těla: produkt získaný symetrickým rozdělením jatečně upraveného těla uvedeného v písmenu a), středem obratlů krčních, hrudních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a srůstu ischio-stydkých kostí. Při zpracování jatečně upraveného těla nesmí být hrudní a bederní obratle podstatně posunuty; připojené svaly a šlachy nesmí být poškozeny pilou nebo nožem;

c)

přední čtvrti:

kus jatečně upraveného těla po zchlazení,

kus získaný přímým řezem na úrovni pátého žebra;

d)

zadní čtvrti:

kus jatečně upraveného těla po zchlazení,

kus získaný přímým řezem na úrovni osmého žebra.

3.

Produkty uvedené v bodech 1 a 2 musí pocházet z dobře vykrvených jatečně upravených těl, která byla řádně stažena z kůže a nevykazují ani krevní sraženiny ani velkoplošné nebo místní krvácení, a podkožní tuk nesmí být ani výrazně natržen ani odstraněn. Pohrudnice musí zůstat neporušená, kromě případu snadnějšího zavěšení produktu. Jatečně upravená těla nesmí být znečištěna, zejména výkaly nebo většími krevními skvrnami.

4.

Produkty uvedené v bodu 2 písm. c) a d) musí pocházet z jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl, které splňují podmínky stanovené v bodu 2 písm. a) a b).

5.

Produkty uvedené v bodech 1 a 2 musí být ihned po porážce chlazeny nejméně 48 hodin tak, aby vnitřní teplota na konci doby chlazení nepřesahovala + 7 oC. Produkty musí být až do svého převzetí uchovávány při této teplotě.

ČÁST VII

Koeficienty podle čl. 21 odst. 3

Vzorec A

Koeficient n = (a/b),

kde

a

=

průměr průměrných tržních cen zaznamenaných v příslušném státě nebo příslušném regionu tohoto členského státu pro dva nebo tři týdny po rozhodnutí o nabídkovém řízení;

b

=

průměrná tržní cena zaznamenaná v příslušném členském státě nebo příslušném regionu tohoto členského státu podle čl. 21 odst. 1, použitelná pro příslušné nabídkové řízení.

Vzorec B

Koeficient n’ = (a’/b’),

kde

a’

=

průměr nákupních cen, které zaplatil účastník nabídkového řízení za zvířata stejné jakosti a kategorie jako zvířata, která se zohledňují pro výpočet průměrné tržní ceny ve dvou nebo třech týdnech následujících po týdnu, ve kterém bylo rozhodnuto o nabídkovém řízení;

b’

=

průměr nákupních cen, které účastník nabídkového řízení zaplatil za zvířata, která se zohledňují pro výpočet průměrné tržní ceny ve dvou týdnech, které byly použity pro stanovení průměrné tržní ceny použitelné pro příslušné nabídkové řízení.

ČÁST VIII

Předpisy pro vykostění intervenčního masa

1.   KUSY ZADNÍ ČTVRTI

1.1   Popis kusů

1.1.1   Zadní kližka s kostí (kód INT 11)

Dělení a vykostění: oddělit kolenní kloub a kližku s kostí podél hraničního švu od horního šálu a spodního šálu; patní sval ponechat na kližce s kostí; vykostit kližku (holení kost a lýtková kost).

Úprava: oddělit šlachovité konce těsně u masa.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.2   Tlustý plátek (kód INT 12)

Dělení a vykostění: přímým řezem až ke stehenní kosti a podél ní oddělit od vrchního šálu a dalším vedením tohoto řezu podél hraničního švu oddělit od spodního šálu. Spodní část zůstane spojená.

Úprava: odstranit čéšku, kloubní pouzdro a šlachu; Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.3   Vrchní šál (kód INT 13)

Dělení a vykostění: oddělit od spodního šálu a kližky s kostí řezem podél hraničního švu a oddělit od stehenní kosti; odstranit sedací kost („ischium“).

Úprava: odstranit kořen penisu, přilehlé chrupavky a skrotální lymfatický uzel (Lnn. Inguinales superficiales). Odstranit chrupavku a pojivovou tkáň na pánevní kosti. Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.4   Spodní šál (kód INT 14)

Dělení a vykostění: oddělit vrchní šál a kližku s kostí řezem podél hraničního švu; odstranit stehenní kost.

Úprava: odstranit silné chrupavčité tkáně na kloubu kosti. Lymfatické centrum podkolenní oblasti (Lc. popliteum) a přilehlý podkožní tuk. Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.5   Svíčková (kód INT 15)

Dělení: odstranit celý kus svíčkové oddělením palce svíčkové od kyčelní kosti (ilium) a středního a spodního kusu od bederního obratle.

Úprava: odstranit žlázy a tuk. Stříbrnou blánu a ulpívající svalovinu ponechat bez porušení a neodstraňovat. Tento obchodně hodnotný kus musí být dělen, obchodně upravován a balen se zvýšenou opatrností.

Přímé balení a skupinové balení: svíčková musí být při balení uložena podélně, střídavě tenký konec k tlustému (palec svíčkové k tenké části) a nesmí být přeložené.

Tyto kusy musí být jednotlivě baleny do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.6   Zadní hovězí (kód INT 16)

Dělení a vykostění: tento kus se oddělí od tlustého plátku přímým řezem, vedeným přibližně 5 cm od zadního okraje pátého křížového obratle a přibližně 5 cm podél předního okraje sedací kosti, přičemž je nutné zajistit, aby tlustý plátek nebyl proříznut.

Oddělit řezem mezi posledním bederním a prvním křížovým obratlem a uvolněním předního okraje pánevní kosti od kyčlí. Odstranit kosti a chrupavky.

Úprava: odstranit tukovou vrstvu na vnitřní straně pod zádovým svalem. Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm. Tento obchodně hodnotný kus musí být dělen, obchodně upravován a balen se zvýšenou opatrností.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.7   „Rostbíf“ (kód INT 17)

Dělení a vykostění: oddělit přímým řezem mezi posledním bederním a prvním křížovým obratlem od kyčlí. Oddělit přímým řezem mezi jedenáctým a desátým žebrem od vysokého roštěnce. Pečlivě odstranit obratle. Odstranit žebra a bederní výběžky metodou „válcování na listu“.

Úprava: odstranit po vykostění zbývající části chrupavek. Odstranit šlachy. Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm. Tento obchodně hodnotný kus musí být dělen, obchodně upravován a balen se zvýšenou opatrností.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

1.1.8   Bok (kód INT 18)

Dělení a vykostění: celý bok od zadní čtvrti přímým řezem na úrovni osmého žebra vedeného z místa, kde byl bok uvolněn, a vést řez hraničním švem kolem plochy zadního svalu horizontálně ke středu posledního bederního obratle.

Řez vést dále v přímé linii paralelně s plátkem, skrz třinácté až šesté žebro, dále paralelní linií k páteři tak, že řez nevede dále než 5 cm od postranního konce zádového svalu.

Odstranit všechny kosti a chrupavky metodou „válcování na listu“. Bok musí zůstat celý.

Úprava: odstranit hrubou pojivovou tkáň pokrývající pupek a bok nechat neporušený. Procentuální podíl viditelného tuku (podkožní a vnitřní tuk) nesmí být vyšší než 30 %.

Přímé balení a skupinové balení: pro účely přímého balení může být celý bok jednou přeložen. Nesmí však být přeříznut ani stočen. Musí být zabalen tak, aby jeho vnitřní strana a pupek byly dobře viditelné. Před skupinovým balením musí být každý karton vyložen polyethylenem, aby byly kusy zcela obaleny.

1.1.9   Roštěnka (kód INT 19)

Dělení a vykostění: oddělit „rostbíf“ přímým řezem mezi jedenáctým a desátým žebrem od roštěnky; tento kus musí obsahovat šesté až desáté žebro. Odstranit mezižeberní svaly a pohrudnici metodou „válcování na listu“, společně s žebry. Odstranit obratle a chrupavky včetně lopatek.

Úprava: odstranit páteřní šlachy. Vrstva podkožního tuku nesmí být v žádném místě silnější než 1 cm. Vrchní část roštěnky musí zůstat připojena.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

2.   KUSY PŘEDNÍ ČTVRTI

2.1   Popis kusů

2.1.1   Přední kližka s kostí (kód INT 21)

Dělení a vykostění: odstranit přední kližku s kostí řezem podél holenní kosti (radius) s navazujícím přeříznutím tarso-metatarsálního kloubu (humerus). Odstranit holenní kost (radius).

Úprava: oddělit šlachovité konce těsně u masa.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

Přední kližka s kostí nesmí být zabalena společně se zadní kližkou s kostí.

2.1.2   Plec (kód INT 22)

Dělení a vykostění: oddělit plec od přední čtvrti řezem podél hraničního švu, okraje plece a začátku chrupavky ke konci lopatky (scapulum). Řez vést dále podél švu, aby bylo možné vyjmout plec z její přirozené kapsy. Odstranit lopatky (scapulum). Spodní lopatkový sval musí být uvolněn, ale neoddělen, aby mohla být kost čistě odstraněna. Odstranit ramenní kost (humerus).

Úprava: odstranit chrupavky, kloubní pouzdra a šlachy; procentuální podíl viditelného tuku (podkožní a vnitřní tuk) nesmí být vyšší než 10 %.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

2.1.3   Hruď (kód INT 23)

Dělení a vykostění: oddělit hruď od přední čtvrti řezem v přímé linii kolmo na střed prvního žebra. Odstranit mezižeberní svaly a pohrudnici metodou „válcování na listu“, včetně žeber, hrudní kosti a chrupavek. Vnitřní plocha hovězího hrudí zůstane spojena s hrudí. Lůj z hovězího hrudí včetně zbytků mezižeberních svalů, který leží na vnitřní ploše hovězího hrudí a pod hrudní kostí, musí být odstraněn.

Úprava: procentuální podíl viditelného tuku (podkožní a vnitřní tuk) nesmí být vyšší než 30 %.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být jednotlivě baleny do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

2.1.4   Přední čtvrť (kód INT 24)

Dělení a vykostění: kus, který zůstane po odstranění hrudi, plece a přední kližky s kostí je zařazen do klasifikační stupnice jako přední čtvrť.

Odstranit žebra metodou „válcování na listu“. Krční kosti musí být pečlivě odstraněny.

Ulpívající svalovina musí zůstat upevněna na kusu.

Úprava: odstranit šlachy, kloubní pouzdra a chrupavky. Procentuální podíl viditelného tuku (podkožní a vnitřní tuk) nesmí být vyšší než 10 %.

Přímé balení a skupinové balení: tyto kusy musí být baleny jednotlivě do polyethylenu předtím, než jsou zabaleny do kartonů vyložených polyethylenem.

3.   VAKUOVÉ BALENÍ NĚKTERÝCH JEDNOTLIVÝCH KUSŮ

Členské státy mohou rozhodnout o povolení vakuového balení namísto jednotlivého balení stanoveného v bodě 1 pro kusy kódů INT 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

ČÁST IX

Předpisy pro kartony, palety a skladové kontejnery

I.   Kartony

1.

Kartony musí odpovídat obchodním normám, musí být dostatečně pevné a mít takovou hmotnost, aby vydržely tlak při skládání na sebe.

2.

Použité kartony nesmí uvádět název jatek a bourárny, ze kterých produkty pocházejí.

3.

Po naplnění musí být každý karton vážen zvlášť; kartony, které jsou naplněny do předem stanovené hmotnosti, nejsou přípustné.

4.

Čistá hmotnost kusů na karton nesmí převýšit 30 kg.

5.

Karton může obsahovat pouze kusy, které je možné identifikovat na základě jejich úplného označení nebo na základě kódu Společenství a které pocházejí z jedné kategorie zvířat; kartony nesmí v žádném případě obsahovat kusy loje a zbytky po úpravě.

6.

Každý karton musí být zapečetěn:

na každé z obou bočních stran štítkem intervenční agentury,

uprostřed přední a zadní strany, u jednodílných kartonů pouze na přední straně úředním štítkem veterinární inspekce.

Tyto štítky musí uvádět průběžné sériové číslo a musí být připevněny tak, aby se při otevření kartonu automaticky zničily.

7.

Štítky intervenční agentury musí uvádět číslo smlouvy o nabídkovém řízení a číslo šarže, druh a počet kusů, čistou hmotnost a datum balení; štítky nesmí být menší než 20 × 20 cm. Štítky veterinární inspekce musí uvádět schvalovací číslo bourárny.

8.

Sériová čísla štítků podle bodu 6 musí být pro každou smlouvu zaregistrována a musí být možné porovnat počet použitých kartonů s počtem vydaných štítků.

9.

Kartony musí být čtyřikrát převázány (dvakrát podélně a dvakrát na šířku), přičemž pásy jsou vedeny ve vzdálenosti přibližně 10 cm od každého rohu.

10.

Pokud jsou štítky z důvodů kontrol porušeny, musí být nahrazeny novými štítky, které uvádějí průběžné sériové číslo, které příslušným orgánům přidělila intervenční agentura, přičemž každý karton je nutné opatřit vždy dvěma štítky.

II.   Palety a skladové kontejnery

1.

Kartony jsou skladovány na paletách odděleně podle nabídkového řízení, podle měsíce a podle kusů. Palety jsou opatřeny štítky, které uvádějí číslo nabídkového řízení, obsažené kusy, vlastní hmotnost produktu, hmotnost obalu a počet kartonů na kus.

2.

Místo skladování palet a skladových kontejnerů je zakresleno v plánu skladu.

ČÁST X

Jednotlivé ceny intervenčních kusů, které byly odmítnuty pro účely oddílu IX bodu 2 části IV prvního a druhého pododstavce této přílohy.

(v EUR/t)

Svíčková

22 000

„Rostbíf“

14 000

Vrchní šál Zadní hovězí

10 000

Spodní šál Tlustý plátek Roštěnka (s pěti žebry)

8 000

Plec Přední čtvrť

6 000

Hruď Zadní kližka s kostí Přední kližka s kostí

5 000

Bok

4 000

ČÁST XI

Kontrola produktů

1.

Intervenční agentury zajistí, aby maso, na které se vztahuje toto nařízení, bylo snadno přístupné a bylo umístěno do skladu a skladováno v souladu s částí IV oddílem VI prvním pododstavcem tohoto nařízení.

2.

Skladovací teplota musí být nejvýše –17 oC.

3.

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění uspokojivého uchování skladovaných produktů, pokud jde o množství a jakost, a zajistí okamžitou náhradu poškozených balení. Členské státy kryjí s tím spojená rizika pojištěním ve formě smluvního závazku skladovatele nebo celkovým pojištěním intervenční agentury. Členský stát může být i svým vlastním pojišťovatelem.

4.

Během doby skladovaní provede příslušný orgán pravidelnou kontrolu reprezentativních množství produktů skladovaných v rámci nabídkových řízení uskutečněných v příslušném měsíci.

Produkty, které nejsou podle kontroly v souladu s požadavky tohoto nařízení, jsou odmítnuty a odpovídajícím způsobem označeny. V případě potřeby a aniž je dotčeno uplatnění sankcí, může příslušný orgán vymáhat vrácení vyplacených částek od příslušných stran.

Kontroloři nemohou přijímat žádné instrukce od subjektu, který provedl nákupy.

5.

Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření pro zpětné vysledování a skladování, aby pozdější vyskladnění a odbyt skladovaných produktů mohly proběhnout co nejúčinněji s ohledem na případné veterinární požadavky pro příslušná zvířata.


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.


PŘÍLOHA IV

MÁSLO

ČÁST I

Kritéria způsobilosti pro máslo

1.

Intervenční agentura nakupuje pouze máslo, které odpovídá požadavkům čl. 10 odst. 1 písm. e) prvnímu pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007, bodům 3, 4, 5 a 6 této části a čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení.

2.

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou uvedena v části III této přílohy.

3.

Intervenční agentura kontroluje jakost másla s použitím metod uvedených v části IV této přílohy a s použitím vzorků odebraných podle pravidel uvedených v části V této přílohy. Členské státy však mohou, pod podmínkou písemné dohody s Komisí, zavést pod svým dohledem systém vlastní kontroly zaměřené na požadavky na jakost a na některé schválené podniky.

4.

Úrovně radioaktivity nesmějí překračovat nejvyšší přípustné úrovně případně stanovené právními předpisy Společenství.

Úroveň radioaktivní kontaminace másla se kontroluje pouze tehdy, jestliže to situace vyžaduje, a po dobu nezbytně nutnou.

5.

Máslo musí být vyrobeno během 31 dní přede dnem, k němuž příslušný orgán obdržel nabídku k prodeji za pevně stanovenou cenu, nebo v případě nabídkových řízení 31 dní před koncem lhůty pro podobdobí nabídkového řízení.

6.

Pokud je máslo nabízeno k intervenci v jiném členském státě, než ve kterém bylo vyrobeno, jeho nákup je podmíněn předložením osvědčení od příslušného orgánu členského státu výroby.

Osvědčení se překládá příslušnému orgánu kupujícího členského státu nejpozději 35 dní po dni, kdy byla nabídka obdržena, nebo po uplynutí lhůty pro podání nabídek do nabídkového řízení a obsahuje údaje podle čl. 28 odst. 1 písm. a), b) a d) tohoto nařízení a potvrzení, že máslo je vyrobeno ve schváleném podniku Společenství přímo a výhradně z pasterizované smetany ve smyslu čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

7.

Pokud členský stát výroby provedl kontroly podle bodu 3 této části, obsahuje osvědčení také výsledky těchto kontrol a potvrzení, že příslušný výrobek je máslo splňující požadavky čl. 10 odst. 1 písm. e) prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007. V takovém případě musí být obal podle části VI bodu 6 této přílohy přelepen očíslovaným štítkem, který vydal příslušný orgán členského státu výroby. V osvědčení musí být uvedeno číslo tohoto štítku.

ČÁST II

Převzetí a vstupní kontroly u másla

1.

Máslo se uskladní na zkušební dobu. Tato doba se stanoví na 30 dní počínaje dnem převzetí.

2.

Intervenční agentura vyžaduje, aby se máslo uskladňovalo a skladovalo na paletách, a to takovým způsobem, který umožní snadnou identifikaci a dostupnost jednotlivých šarží.

ČÁST III

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007 (společná část pro máslo a sušené odstředěné mléko)

1.

Podniky podle čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007 se schválí jen tehdy, pokud:

a)

jsou schváleny podle článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 a pokud mají vhodné technické vybavení;

b)

se zaváží, že neustále povedou záznamy ve formě určené příslušnými orgány jednotlivých členských států, v nichž bude uveden dodavatel a původ surovin, u másla množství získaného másla a u sušeného mléka množství získaného sušeného odstředěného mléka, podmáslí a syrovátky a obaly, identifikační údaje a datum vyskladnění každé výrobní šarže určené k veřejné intervenci;

c)

souhlasí s tím, že u jejich produkce másla a sušeného odstředěného mléka, které lze nabídnout k intervenčnímu nákupu, bude provedena zvláštní úřední kontrola;

d)

se zaváží, že budou příslušný orgán informovat s předstihem alespoň dvou pracovních dnů o svém záměru vyrábět máslo a sušené odstředěné mléko určené k veřejné intervenci; členský stát však může stanovit kratší lhůtu.

2.

Aby se zajistilo dodržování tohoto nařízení, provádí příslušný orgán na základě programů dotyčných podniků na výrobu intervenčního másla a sušeného odstředěného mléka neohlášené kontroly na místě.

Příslušné orgány provedou alespoň:

a)

jednu kontrolu na každé období 28 dní výroby pro účely intervence a alespoň jednu kontrolu každý rok, aby se přezkoumala evidence podle bodu 1 písm. b);

b)

jednu kontrolu každý rok, aby ověřily dodržování ostatních podmínek pro schválení podle bodu 1.

3.

Schválení je odebráno, jestliže již nejsou splněny předběžné podmínky stanovené v bodě 1 písm. a). Schválení může být dotyčnému podniku na jeho žádost znovu uděleno, nejdříve však po šesti měsících a po provedení důkladné kontroly.

Pokud se zjistí, že podnik nesplnil jeden ze svých závazků podle bodu 1 písm. b), c) a d), schválení se vyjma případů vyšší moci pozastaví na dobu v rozmezí jednoho až dvanácti měsíců podle závažnosti dané nesrovnalosti.

Uvedené pozastavení se nepoužije, pokud členský stát zjistí, že nesrovnalost nebyla způsobena úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že pro účinnost kontrol uvedených v bodě 2 má minimální význam.

4.

O kontrolách provedených podle bodů 2 a 3 musí být vypracována zpráva, v níž se uvede:

a)

datum kontroly;

b)

délka kontrol;

c)

popis kontrolní činnosti.

Kontrolní zprávu musí podepsat odpovědný inspektor.

ČÁST IV

Požadavky na složení, jakostní znaky a metody analýzy

Máslo je pevná emulze, hlavně typu „voda v oleji“, s tímto složením a těmito jakostními znaky:

Parametry

Obsah a jakostní znaky

tuk

nejméně 82 %

voda

nejvýše 16 %

tukuprostá sušina

nejvýše 2 %

volné mastné kyseliny

nejvýše 1,2 mmol/100 g tuku

hodnota peroxidu

nejvýše 0,3 meq kyslíku/ 1 000 g tuku

koliformní organismy

negativní v 1 g

tuk jiný než mléčný

na základě analýzy triglyceridů negativní

smyslové vlastnosti

alespoň čtyři z pěti bodů za vzhled, aroma a konzistenci

vodní disperze

alespoň čtyři body

Referenční metody, které mají být použity, jsou metody stanovené v nařízení (ES) č. 213/2001 (Úř. věst. L 37, 7.2.2001, s. 1) a (ES) č. 273/2008 (Úř. věst. L 88, 29.3.2008, s. 1).

ČÁST V

Odběr vzorků pro chemickou a mikrobiologickou analýzu a organoleptické hodnocení

1.   Chemická a mikrobiologická analýza

Množství másla

(kg)

Minimální počet vzorků

(> 100 g)

≤ 1 000

2

> 1 000 ≤ 5 000

3

> 5 000 ≤ 10 000

4

> 10 000 ≤ 15 000

5

> 15 000 ≤ 20 000

6

> 20 000 ≤ 25 000

7

> 25 000

7 + 1 na 25 000 kg nebo část tohoto množství

Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu musí být prováděn sterilně.

Až pět vzorků o hmotnosti 100 g může být po důkladném smísení sloučeno do jednoho vzorku pro analýzu.

Vzorky musí být odebírány namátkově z různých částí nabízeného množství před uskladněním nebo v okamžiku uskladnění v chladírenském skladu určeném příslušným orgánem.

Příprava složeného vzorku másla (chemická analýza):

a)

s použitím čisté, suché zkoušecí sondy na máslo nebo podobného vhodného nástroje se odebere vzorek másla o hmotnosti alespoň 30 g a vloží se do nádobky na vzorky. Složený vzorek pak musí být zapečetěn a odeslán do laboratoře k analýze;

b)

v laboratoři se složený vzorek zahřeje v původní uzavřené nádobce na 30 oC a často se protřepává, dokud se nezíská stejnorodá tekutá emulze bez nerozpuštěných kousků. Nádobka musí být naplněna do poloviny až do tří čtvrtin.

Na jednoho producenta nabízejícího máslo k intervenci je třeba ročně analyzovat dva vzorky na nemléčné tuky.

2.   Organoleptické hodnocení

Množství másla

(kg)

Minimální počet vzorků

1 000 ≤ 5 000

2

> 5 000 ≤ 25 000

3

> 25 000

3 + 1 na 25 000 kg nebo část tohoto množství

Vzorky musí být odebírány namátkově z různých částí nabízeného množství mezi 30. a 45. dnem po podmíněném převzetí másla a klasifikovány.

Každý vzorek musí být posuzován jednotlivě v souladu s přílohou IV nařízení (ES) č. 278/2008. Není povolen další odběr vzorků ani opětovné posouzení.

3.   Pokyny, kterými je třeba se řídit, pokud vzorky vykazují vady:

a)

chemická a mikrobiologická analýza:

pokud jsou analyzovány jednotlivé vzorky, aby jeden vzorek z pěti až deseti vzorků vykazoval jedinou vadu nebo aby dva vzorky z 11 až 15 vykazovaly každý jednu vadu. Pokud vzorek vykazuje nějakou vadu, je nutné odebrat dva nové vzorky z každé strany vzorku vykazujícího vadu a zkontrolovat u nich příslušný parametr. Pokud žádný ze vzorků neodpovídá minimálním podmínkám, množství másla mezi původními dvěma vzorky z každé strany vzorku vykazujícího nedostatek musí být z nabízeného množství odmítnuto.

Množství, které je nutno odmítnout, pokud nový vzorek vykazuje vadu:

Image

pokud jsou analyzovány složené vzorky a zjistí se, že vykazují vady, pokud jde o jeden parametr, množství zastoupené příslušným složeným vzorkem se z nabízeného množství odmítne. Množství zastoupené jedním složeným vzorkem může být určeno rozdělením nabízeného množství ještě před namátkovým odebráním vzorků z každé části tohoto množství;

b)

organoleptické hodnocení:

pokud nějaký vzorek nevyhovuje při organoleptickém hodnocení, množství másla mezi dvěma sousedními vzorky z každé strany vzorku, který nevyhovuje, se z nabízeného množství odmítne;

c)

pokud vzorky při organoleptickém hodnocení vykazují nějakou vadu a k tomu buď chemickou nebo mikrobiologickou vadu, odmítne se celé množství.


PŘÍLOHA V

SUŠENÉ ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO

ČÁST I

Kritéria způsobilosti pro sušené odstředěné mléko

1.

Intervenční agentura nakupuje pouze sušené odstředěné mléko, které odpovídá čl. 10 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1234/2007, bodům 2 až 5 této přílohy a čl. 28 odst. 2.

2.

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou uvedena v části III přílohy IV.

3.

Intervenční agentury kontrolují jakost sušeného odstředěného mléka s použitím metod analýzy uvedených v části IV této přílohy a s použitím vzorků odebraných podle pravidel uvedených v části VI této přílohy. Kontroly musí potvrdit, že s výjimkou povolených surovin pro účely úpravy bílkovin podle přílohy I bodu 4 písm. b) směrnice Rady 2001/114/ES (1) neobsahuje sušené odstředěné mléko jiné produkty, zejména podmáslí a syrovátku podle části IV této přílohy.

Případná úprava bílkovin probíhá v tekuté fázi. Suroviny použité pro úpravu bílkovin musí pocházet ze Společenství.

Členské státy však mohou se souhlasem Komise a pod vlastním dozorem zavést pro některé schválené podniky systém vlastní kontroly některých požadavků na jakost.

4.

Úrovně radioaktivity sušeného odstředěného mléka nesmějí překračovat nejvyšší přípustné úrovně, stanovené v případě potřeby právními předpisy Společenství. Úroveň radioaktivní kontaminace produktu se kontroluje pouze tehdy, pokud to situace vyžaduje a pouze po nezbytnou dobu.

5.

Sušené odstředěné mléko musí být vyrobeno během 31 dní přede dnem, k němuž intervenční agentura obdržela nabídku k prodeji za pevně stanovenou cenu, nebo v případě nabídkových řízení 31 dní koncem lhůty pro podobdobí nabídkového řízení. Jestliže je sušené odstředěné mléko skladováno v silech, která obsahují produkci více dnů, muselo být vyrobeno během tří týdnů předcházejících týdnu, ve kterém byla nabídka k prodeji za pevnou cenu obdržena, nebo v případě nabídkových řízení během čtyř týdnů před koncem lhůty pro podobdobí nabídkového řízení.

6.

Pokud je sušené odstředěné mléko nabídnuto k intervenci v jiném členském státě než ve státě, ve kterém bylo vyrobeno, je jeho nákup podmíněn předložením osvědčení, které příslušný subjekt členského státu výroby vystaví nejpozději do 35 dnů po obdržení nabídky nebo uplynutí lhůty pro podávání nabídek.

Osvědčení obsahuje údaje uvedené v čl. 28 odst. 2 písm. a), b) a c) a potvrzení, že sušené odstředěné mléko bylo vyrobeno ve schváleném podniku Společenství a případná úprava bílkovin proběhla v tekuté fázi podle čl. 10 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Pokud členský stát výroby provedl kontroly uvedené v bodě 2, obsahuje osvědčení rovněž výsledky těchto kontrol a potvrzení, že dotyčným produktem je sušené odstředěné mléko ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1234/2007. V takovém případě musí být pytle uvedené v článku 28 přelepeny očíslovaným štítkem vydaným intervenční agenturou členského státu výroby. Číslo na štítku musí být uvedeno v osvědčení uvedeném v prvním pododstavci tohoto bodu.

ČÁST II

Převzetí a vstupní kontroly u sušeného odstředěného mléka

Intervenční agentura vyžaduje, aby se sušené odstředěné mléko uskladňovalo a skladovalo na paletách, a to takovým způsobem, který umožní snadnou identifikaci a dostupnost jednotlivých šarží.

ČÁST III

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007

Použije se část III přílohy IV tohoto nařízení.

ČÁST IV

Požadavky na složení, jakostní znaky a metody analýzy

Parametry

Obsah a jakostní znaky

Obsah bílkovin

nejméně 34,0 % v tukuprosté sušině

Obsah tuku

nejvýše 1,00 %

Obsah vody

nejvýše 3,5 %

Titrovatelná kyselost vyjádřená v ml decinormálního roztoku hydroxidu sodného

nejvýše 19,5 ml

Obsah mléčnanu

nejvýše 150 mg/100 g

Přídavné látky

žádné

Fosfatasový test

negativní, tj. stejný či menší než 350 mU fosfátové aktivity na litr rekonstituovaného mléka

Index rozpustnosti

nejvýše 0,5 ml (24 oC)

Obsah popelovin

nejvýše 15,0 mg tj. nejméně disk B

Obsah mikroorganismů

nejvýše 40 000 na gram

Zjišťování koliformních bakterií

negativní v 0,1 g

Zjišťování podmáslí (2)

negativní (3)

Zjišťování syřidlové syrovátky (4)

žádné

Zjišťování kyselé syrovátky (5)

žádné

Chuť a vůně

čisté

Vzhled

bílá nebo slabě nažloutlá barva, bez nečistot a zbarvených částic

Antimikrobiální látky

negativní (6)

Referenční metody, které mají být použity, jsou metody stanovené v nařízení Komise (ES) č. 273/2008 (Úř. věst. L 88, 29.3.2008, s. 1).

ČÁST V

Stav balení

1.

Sušené odstředěné mléko je baleno do nových, čistých, suchých a neporušených papírových pytlů o čisté hmotnosti 25 kg.

2.

Pytle tvoří nejméně tři vrstvy, které dohromady odpovídají nejméně 420 J/m2 průměru TEA.

Druhá vrstva je potažena polyethylenovou vrstvou nejméně 15 g/m2 silné.

Uvnitř papírových vrstev je přitaven ke dnu polyethylenový pytel o tloušťce nejméně 0,08 mm.

3.

Pytle musí vyhovovat normě EN 770.

4.

Při plnění pytlů musí být sušené odstředěné mléko řádně slisováno. Volné sušené odstředěné mléko se nesmí v žádném případě dostat mezi jednotlivé vrstvy obalu.

ČÁST VI

Odběr vzorků a analýza sušeného odstředěného mléka nabízeného k intervenci

1.

Odběr vzorků se provádí postupem podle mezinárodní normy ISO 707. Členské státy však mohou pro odběr vzorků použít i jinou metodu za předpokladu, že bude odpovídat zásadám uvedené normy.

2.

Počet balení, která je nutné namátkově vybrat pro odběr vzorků:

a)

u nabídek týkajících se až 800 pytlů na 25 kg: nejméně osm;

b)

u nabídek týkajících se více než 800 pytlů na 25 kg: nejméně osm plus jedno balení na každých dalších 800 pytlů nebo části tohoto množství.

3.

Hmotnost vzorku: z každého balení se odebere nejméně 200 gramů.

4.

Spojování vzorků: složený vzorek může tvořit nejvýše devět vzorků.

5.

Analýza vzorků: u každého složeného vzorku se provede analýza za účelem ověření všech jakostních znaků uvedených v části III této přílohy.

6.

V případě vady vzorku:

a)

pokud složený vzorek vykazuje vadu jednoho parametru, pak množství, ze kterého byl vzorek odebrán, je odmítnuto;

b)

pokud složený vzorek vykazuje vadu více než jednoho parametru, pak množství, ze kterého byl vzorek odebrán, je odmítnuto, a ze zbývajícího nabízeného množství, které pochází ze stejného výrobního závodu, se podruhé odeberou vzorky k analýze; analýza těchto vzorků je rozhodující. V takovém případě:

je počet vzorků stanovený v bodu 2 dvojnásobný,

pokud složený vzorek vykazuje vadu jednoho nebo více parametrů, pak množství, ze kterého byl tento vzorek odebrán, je odmítnuto.


(1)  Úř. věst. L 15, 17.1.2002, s. 19.

(2)  „Podmáslím“ se rozumí vedlejší produkt výroby másla získaný po stlučení smetany a oddělení pevného tuku.

(3)  Nepřítomnost podmáslí může být stanovena na základě neohlášené kontroly na místě prováděné ve výrobním závodu nejméně jednou týdně nebo laboratorní analýzou konečného produktu, která prokáže nejvýše 69,31 mg FEDP na 100 g.

(4)  „Syrovátkou“ se rozumí vedlejší produkt při výrobě sýru nebo kaseinu, který se získá působením kyselin, syřidla a/nebo chemicko-fyzikálními procesy.

(5)  „Syrovátkou“ se rozumí vedlejší produkt při výrobě sýru nebo kaseinu, který se získá působením kyselin, syřidla a/nebo chemicko-fyzikálními procesy. Metodu, která má být použita, musí schválit intervenční agentura.

(6)  Syrové mléko používané pro výrobu sušeného odstředěného mléka musí vyhovovat požadavkům stanoveným v oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.


Seznam příloh

PŘÍLOHA I

OBILOVINY

Část I

Kritéria způsobilosti pro obiloviny

Část II

Minimální požadavky na jakost podle části I

Část III

Definice látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality

Část IV

Metody použité pro stanovení jakosti obilovin nabízených k intervenci

Část V

Standardní metoda pro určení látek jiných, než základních zrn nezhoršené kvality

Část VI

Standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti

Část VII

Metoda pro určení nelepivé povahy a strojové zpracovatelnosti těsta získaného z pšenice obecné

Část VIII

Určení míry sklovitého vzhledu

Část IX

Cenové přirážky a srážky

Část X

Praktická metoda pro výpočet srážky, kterou intervenční agentura použije pro cenu čiroku

Část XI

Výpočet cenových přirážek a srážek

Část XII

Metodika odběru vzorků a analýz u obilovin

PŘÍLOHA II

RÝŽE

Část I

Kritéria způsobilosti pro neloupanou rýži

Část II

Cenové přirážky a srážky

Část III

Kritéria pro výnos při zpracování

Část IV

Maximální procentní podíl

Část V

Srážky na základě vadného zrna

Část VI

Metodika odběru vzorků a analýz u neloupané rýže

PŘÍLOHA III

HOVĚZÍ MASO

Část I

Kritéria způsobilosti pro hovězí maso

Část II

Přepočítací koeficienty

Část III

Podmínky a kontroly týkající se převzetí

Část IV

Vykostění

Část V

Třídění produktů

Část VI

Předpisy pro jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl a čtvrtě jatečně upravených těl

Část VII

Koeficienty podle čl. 21 odst. 3

Část VIII

Předpisy pro vykostění intervenčního masa

Část IX

Předpisy pro kartony, palety a skladové kontejnery

Část X

Jednotlivé ceny intervenčních kusů, které byly odmítnuty pro účely oddílu IX bodu 2 části IV prvního a druhého pododstavce této přílohy

Část XI

Kontrola produktů

PŘÍLOHA IV

MÁSLO

Část I

Kritéria způsobilosti pro máslo

Část II

Převzetí a vstupní kontroly u másla

Část III

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007 (společná část pro máslo a sušené odstředěné mléko)

Část IV

Požadavky na složení, jakostní znaky a metody analýzy

Část V

Odběr vzorků pro chemickou a mikrobiologickou analýzu a organoleptické hodnocení

PŘÍLOHA V

SUŠENÉ ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO

Část I

Kritéria způsobilosti pro sušené odstředěné mléko

Část II

Převzetí a vstupní kontroly u sušeného odstředěného mléka

Část III

Kritéria pro schvalování podniků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 1234/2007

Část IV

Požadavky na složení, jakostní znaky a metody analýzy

Část V

Stav balení

Část VI

Odběr vzorků a analýza sušeného odstředěného mléka nabízeného k intervenci

Top