20.1.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 24/2009

ze dne 19. prosince 2008

o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí

(ECB/2008/30)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí („účelové finanční společnosti pro sekuritizaci“ nebo „FVC“) jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 dále vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek zcela nebo zčásti zprostila statistické zpravodajské povinnosti.

(2)	Účelem údajů o účelových finančních společnostech pro sekuritizaci je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru účelových finančních společností pro sekuritizaci v zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

(3)

Vzhledem k tomu, že mezi sekuritizační činností účelových finančních společností pro sekuritizaci a měnových finančních institucí existují úzké vazby, je zapotřebí, aby vykazování měnových finančních institucí a účelových finančních společností pro sekuritizaci bylo konzistentní, vzájemně se doplňující a ucelené. Statistické informace poskytované podle tohoto nařízení je proto třeba posuzovat společně s údaji o sekuritizovaných úvěrech, požadovanými od měnových finančních institucí podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) (2).

(4)

Ucelený přístup k vykazování účelových finančních společností pro sekuritizaci a měnových finančních institucí a výjimky upravené v tomto nařízení mají za cíl omezit na minimum zatížení zpravodajských jednotek a zamezit tomu, aby se vykazování statistických informací účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci a měnovými finančními institucemi překrývalo.

(5)	Národní centrální banky by měly být oprávněny zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci zpravodajské povinnosti, která by v porovnání s jejím přínosem pro statistiku vyžadovala nepřiměřeně vysoké náklady.

(6)

Přestože nařízení přijatá podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti nezúčastněným členským státům, článek 5 statutu ESCB platí pro všechny členské státy bez ohledu na to, zda přijaly euro. 17. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 ujasňuje, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 10 Smlouvy o založení Evropského společenství vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která nezúčastněné členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací potřebných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se staly zúčastněnými členskými státy.

(7)	Na účelové finanční společnosti pro sekuritizaci se bude vztahovat sankční režim ECB stanovený v článku 7 nařízení (ES) č. 2533/98,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„účelovou finanční společností pro sekuritizaci“ podnik, který je zřízen na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství podle jedné z těchto úprav: i) smluvního práva jako podílový fond spravovaný správcovskými společnostmi, ii) svěřenského práva, iii) práva obchodních společností jako akciová společnost, iv) jiného podobného mechanismu a jehož hlavní činnost splňuje tato kritéria: a) zamýšlí provádět či provádí jednu či více sekuritizačních transakcí a je chráněn před rizikem konkurzu či jiného selhání původce a b) vydává či zamýšlí vydávat cenné papíry, podílové jednotky sekuritizačního fondu, jiné dluhové nástroje nebo finanční deriváty nebo z právního či ekonomického hlediska vlastní či může vlastnit aktiva, kterými je kryta emise cenných papírů, podílových jednotek sekuritizačního fondu, jiných dluhových nástrojů nebo finančních derivátů, jež jsou nabídnuty k prodeji veřejnosti nebo prodány na základě soukromých nabídek. Do definice účelové finanční společnosti pro sekuritizaci nepatří ani jeden z těchto subjektů: — měnové finanční instituce ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), — investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8) (3);

2)

„sekuritizací“ transakce nebo systém, jímž dochází k převodu jednoho aktiva či souboru aktiv na subjekt, který je oddělen od původce a který je vytvořen či slouží pro účely sekuritizace, nebo jímž je úvěrové riziko související s jedním aktivem či souborem aktiv či jeho částí přeneseno na investory do cenných papírů, podílových jednotek sekuritizačního fondu, jiných dluhových nástrojů nebo finančních derivátů vydaných subjektem, který je oddělen od původce a který je vytvořen či slouží pro účely sekuritizace, a: a) v případě přenesení úvěrového rizika k němu dochází: — ekonomickým převodem aktiv, které jsou předmětem sekuritizace, na subjekt, který je oddělen od původce a který je vytvořen či slouží pro účely sekuritizace. K tomu dochází převodem vlastnictví sekuritizovaných aktiv od původce nebo přistoupením k pohledávce nebo — použitím úvěrových derivátů, záruk nebo podobného mechanismu; a b) vydané cenné papíry, podílové jednotky sekuritizačního fondu, dluhové nástroje nebo finanční deriváty nepředstavují platební závazky původce;

3)	„původcem“ subjekt, který převádí aktiva či soubor aktiv nebo úvěrové riziko související s aktivem či souborem aktiv do sekuritizační struktury;

4)	„zúčastněným členským státem“ členský stát, který přijal euro;

5)	„nezúčastněným členským státem“ členský stát, který nepřijal euro;

6)	„zpravodajskou jednotkou“ zpravodajská jednotka ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

7)

„rezidentem“ rezident ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá žádný fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je registrována. Není-li právnická osoba registrována, použije se jako kritérium její sídlo, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a další existence této osoby;

8)	„měnovou finanční institucí“ měnová finanční instituce ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32);

9)	„příslušnou národní centrální bankou“ národní centrální banka zúčastněného členského státu, v němž je daná účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem;

10)

„zahájením činnosti“ jakákoli činnost včetně všech přípravných opatření související se sekuritizací, nejedná-li se o pouhé založení subjektu, u něhož se očekává, že sekuritizační činnost nezačne vykonávat v následujících šesti měsících. Veškerá činnost, kterou účelová finanční společnost pro sekuritizaci vykoná poté, co bylo možné sekuritizační činnost předvídat, se považuje za zahájení činnosti.

Článek 2

Soubor zpravodajských jednotek

1.   Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty zúčastněného členského státu, tvoří referenční soubor zpravodajských jednotek. Na referenční soubor zpravodajských jednotek se vztahuje povinnost stanovená v čl. 3 odst. 2.

2.   Referenční soubor zpravodajských jednotek s výjimkou účelových finančních společností pro sekuritizaci, které byly zcela zproštěny zpravodajské povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c), tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek. Na skutečný soubor zpravodajských jednotek se vztahuje zpravodajská povinnost stanovená v článku 4, pokud se neuplatňují výjimky stanovené v článku 5. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou povinny vykazovat své roční účetní závěrky podle čl. 5 odst. 3 nebo na které se vztahuje ad hoc zpravodajská povinnost podle čl. 5 odst. 5, tvoří rovněž součást skutečného souboru zpravodajských jednotek.

3.   V případě, že účelová finanční společnost pro sekuritizaci nemá podle vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování informací požadovaných podle tohoto nařízení osoby, které jsou danou účelovou finanční společnost pro sekuritizaci oprávněny zastupovat, nebo, v případě, že zastoupení není formálně založeno, osoby, které podle platného vnitrostátního práva odpovídají za jednání účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.

Článek 3

Seznam účelových finančních společností pro sekuritizaci pro statistické účely

1.   Výkonná rada ECB vytváří a vede pro statistické účely seznam účelových finančních společností pro sekuritizaci, které tvoří referenční soubor zpravodajských jednotek. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci národním centrálním bankám předávají údaje, které národní centrální banky vyžadují podle obecných zásad ECB/2008/31 ze dne 19. prosince 2008, kterými se mění obecné zásady ECB/2007/9 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (přepracované znění) (4). Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo, pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

2.   Účelová finanční společnost pro sekuritizaci informuje příslušnou národní centrální banku o své existenci do jednoho týdne poté, co zahájila činnost, bez ohledu na to, zda předpokládá, že se na ni bude vztahovat povinnost pravidelně vykazovat podle tohoto nařízení.

3.   Je-li však nejnovější dostupná elektronická verze seznamu podle odstavce 1 nesprávná, ECB neuloží sankci subjektu, který řádně nesplnil zpravodajskou povinnost, pokud byl splněn požadavek uvedený v odstavci 2 a daný subjekt se v dobré víře spoléhal na nesprávný seznam.

Článek 4

Čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost a pravidla vykazování

1.   Skutečný soubor zpravodajských jednotek poskytuje příslušné národní centrální bance podle přílohy I a II čtvrtletně údaje o zůstatcích, finančních transakcích a odpisech a snížení hodnoty ke konci čtvrtletí, pokud jde o aktiva a pasiva účelových finančních společností pro sekuritizaci.

2.   Národní centrální banky mohou shromažďovat informace o cenných papírech vydaných a držených účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, které jsou vyžadovány podle odstavce 1, podle jednotlivých cenných papírů, pokud lze údaje uvedené v odstavci 1 odvodit podle minimálních statistických standardů ve smyslu přílohy III.

3.   Aniž by byla dotčena pravidla vykazování vymezená v příloze II, vykazují se všechna aktiva a pasiva účelových finančních společností pro sekuritizaci podle tohoto nařízení v souladu s pravidly vykazování vymezenými v příslušné vnitrostátní právní úpravě, jíž se provádí směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (5). Pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které nepatří do rozsahu vnitrostátní právní úpravy, jíž se provádí směrnice 86/635/EHS, platí účetní pravidla obsažená v příslušné vnitrostátní právní úpravě, jíž se provádí čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (6). Pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, na které se nevztahuje vnitrostátní právní úprava, jíž se provádí některá z těchto směrnic, platí jakékoli jiné příslušné vnitrostátní či mezinárodní účetní standardy či postupy.

4.   Vyžaduje-li odstavec 3 vykazování nástrojů v ocenění podle tržní hodnoty, mohou národní centrální banky zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci vykazování těchto nástrojů v ocenění podle tržní hodnoty, pokud by náklady vynaložené ze strany účelové finanční společnosti pro sekuritizaci byly nepřiměřeně vysoké. V takovém případě použije účelová finanční společnost pro sekuritizaci ocenění užívané ve zprávách pro investory.

5.   Pokud se s ohledem na vnitrostátní tržní praxi dostupné údaje vztahují k určitému dni v rámci čtvrtletí, mohou národní centrální banky zpravodajským jednotkám dovolit, aby namísto toho vykazovaly tyto čtvrtletní údaje, pokud jsou údaje srovnatelné a pokud jsou zohledněny důležité transakce, k nimž došlo mezi tímto dnem a koncem čtvrtletí.

6.   Účelová finanční společnost pro sekuritizaci se může po dohodě s příslušnou národní centrální bankou namísto odpisů/snížení hodnoty ve smyslu odstavce 1 poskytovat jiné informace, které národní centrální bance umožní odvodit požadované údaje o odpisech/snížení hodnoty.

Článek 5

Výjimky

1.   Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze zpravodajské povinnosti stanovené v článku 4 takto.

a)

Národní centrální banky mohou účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci udělit výjimky z povinnosti vykazovat údaje o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi eurozóny jako původci a členěných podle splatnosti, sektoru a rezidentské příslušnosti dlužníků, pokud měnové finanční instituce i nadále spravují sekuritizované úvěry ve smyslu nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Vykazování těchto údajů upravuje nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32).

b)

S výjimkou povinnosti čtvrtletně vykazovat údaje o zůstatcích celkových aktiv ke konci čtvrtletí mohou národní centrální banky zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci všech zpravodajských povinností uvedených v příloze I, jestliže účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které přispívají do čtvrtletních agregovaných aktiv/pasiv, představují alespoň 95 % celkových aktiv účelových finančních společností pro sekuritizaci z hlediska zůstatků v každém zúčastněném členském státě. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinností od počátku každého kalendářního roku.

c)

V rozsahu, ve kterém lze údaje uvedené v článku 4 odvodit podle minimálních statistických standardů uvedených v příloze III z jiných statistických, veřejných nebo dohledových datových zdrojů, a aniž by byly dotčeny pododstavce a) a b), mohou národní centrální banky po konzultaci s ECB rozhodnout, že zpravodajské jednotky zcela či zčásti zprostí zpravodajské povinnosti uvedené v příloze I tohoto nařízení.

2.   Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci se mohou s předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky rozhodnout, že výjimek uvedených v odstavci 1 nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 4.

3.   Účelové finační společnosti pro sekuritizaci, které využívají výjimky ve smyslu odst. 1 písm. c), vykazují své roční účetní závěrky, nejsou-li tyto informace dostupné z veřejných zdrojů, příslušné národní centrální bance do šesti měsíců po skončení referenčního období nebo co nejdříve poté, a to v souladu s vnitrostátní právní praxí uplatňovanou v členském státě, v němž je účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem. Příslušná národní centrální banka vyrozumí ty účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, na které se tato zpravodajská povinnost vztahuje.

4.   Příslušná národní centrální banka zruší výjimku uvedenou v odst. 1 písm. c), jestliže příslušná národní centrální banka neměla nezávisle na zavinění dotčené účelové finanční společnosti pro sekuritizaci po tři za sebou jdoucí vykazovaná období včas k dispozici údaje splňující statistické standardy srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci začnou vykazovat údaje podle článku 4 nejpozději do tří měsíců poté, co národní centrální banka vyrozuměla zpravodajské jednotky o tom, že výjimka byla zrušena.

5.   Aniž by byl dotčen odstavec 3 a s cílem vyhovět požadavkům tohoto nařízení mohou národní centrální banky uložit účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci, jimž byly uděleny výjimky ve smyslu odst. 1 písm. c), zpravodajskou povinnost ad hoc. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci vykazují informace požadované ad hoc do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy si je příslušná národní centrální banka vyžádala.

Článek 6

Lhůty

Národní centrální banky předají ECB údaje o agregovaných čtvrtletních aktivech a pasivech zachycující pozice účelových finančních společností pro sekuritizaci v každém zúčastněném členském státě do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky stanoví lhůty pro doručení údajů ze strany zpravodajských jednotek.

Článek 7

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1.   Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci dodržují zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha III.

2.   Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními specifiky. Národní centrální banky zajistí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a aby umožňovaly přesnou kontrolu dodržování pojmů a minimálních standardů pro přenos, přesnost a opravy, jež stanoví příloha III.

Článek 8

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat v souladu s tímto nařízením, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Toto právo národní centrální banky vykonávají zejména tehdy, když některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze III.

Článek 9

První vykazování

1.   Účelová finanční společnost pro sekuritizaci, která zahájila činnost před 24. březnem 2009 včetně, informuje příslušnou národní centrální banku o své existenci do konce března 2009 bez ohledu na to, zda předpokládá, že bude povinna provádět pravidelné vykazování podle tohoto nařízení.

2.   Účelová finanční společnost pro sekuritizaci, která zahájila činnost po 24. březnu 2009, informuje příslušnou národní centrální banku o své existenci v souladu s čl. 3 odst. 2.

3.   První vykazování na základě statistické zpravodajské povinnosti, která se na účelovou finanční společnost pro sekuritizaci vztahuje podle článků 4 a 5, proběhne se čtvrtletními údaji od prosince 2009. Při prvním vykazování údajů se vykazují pouze zůstatky.

4.   Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které zahájí činnost po 31. prosinci 2009, vykazují v rámci prvního vykazování údaje čtvrtletně, a to zpětně až k původní sekuritizační transakci.

5.   Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které zahájí činnost po přijetí eura ve svém členském státě, k němuž dojde po 31. prosinci 2009, vykazují v rámci prvního vykazování údaje čtvrtletně, a to zpětně až k původní sekuritizační transakci.

Článek 10

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Viz strana 14 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8.

(4)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(5)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

---

---

---

---