Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009L0128

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Text s významem pro EHP)

OJ L 309, 24.11.2009, p. 71–86 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 15 Volume 007 P. 253 - 268

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj

24.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 309/71


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES

ze dne 21. října 2009,

kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s články 2 a 7 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (4) by měl být vytvořen společný právní rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů, přičemž budou zohledněny zásady obezřetnosti a prevence.

(2)

V současné době by se tato směrnice měla vztahovat na pesticidy ve formě přípravků na ochranu rostlin. Předpokládá se však, že se v budoucnosti její oblast působnosti rozšíří na biocidní přípravky.

(3)

Opatření stanovená touto směrnicí by měla doplňovat opatření stanovená jinými souvisejícími právními předpisy Společenství, zejména směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (5), směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (6), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (7), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu (8) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (9), a neměla by se jich dotýkat. Těmito opatřeními by neměla být rovněž dotčena dobrovolná opatření v souvislosti s nařízeními o strukturálních fondech nebo podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (10).

(4)

Ekonomické nástroje mohou při dosahování cílů vztahujících se na udržitelné používání pesticidů hrát zásadní úlohu. Využití těchto nástrojů na vhodné úrovni by tedy mělo být podporováno tím, že jednotlivé členské státy mohou o jejich využití rozhodnout, aniž by byla dotčena použitelnost pravidel pro státní pomoc.

(5)

Za účelem usnadnění uplatňování této směrnice by členské státy měly používat národní akční plány zaměřené na stanovení kvantitativních úkolů, cílů, opatření, harmonogramů a ukazatelů pro snížení rizik a omezení vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a na podporu vývoje a zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů pro snižování závislosti na používání pesticidů. Členské státy by měly sledovat používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky vzbuzující zvláštní obavy a stanovit harmonogramy a cíle pro snížení jejich používání, zejména pokud je to vhodný prostředek pro dosažení cílů snížení rizik. Národní akční plány by měly být koordinovány s prováděcími plány v rámci jiných příslušných právních předpisů Společenství a mohly by být použity pro seskupování cílů, kterých má být dosaženo v rámci jiných právních předpisů Společenství souvisejících s pesticidy.

(6)

Výměna informací o cílech a činnostech, které členské státy stanoví ve svých národních akčních plánech, je pro dosahování cílů této směrnice velmi důležitým prvkem. Proto je vhodné žádat od členských států, aby pravidelně podávaly zprávy Komisi a ostatním členským státům, zejména o uplatňování a výsledcích svých národních akčních plánů a o svých zkušenostech. Na základě informací předaných členskými státy by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit příslušné zprávy doplněné v případě potřeby vhodnými legislativními návrhy.

(7)

Pro přípravu a úpravu národních akčních plánů by měla být uplatňována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí (11).

(8)

Je nezbytné, aby členské státy vytvořily systémy základní i doplňující odborné přípravy pro distributory, poradce a profesionální uživatele pesticidů a systémy certifikace pro evidenci této účasti, aby si ti, kdo používají nebo budou používat pesticidy, byli plně vědomi možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a znali vhodná opatření pro jejich maximální snížení. Vzdělávací činnosti pro profesionální uživatele mohou být koordinovány s činnostmi organizovanými v rámci nařízení (ES) č. 1698/2005.

(9)

Prodej pesticidů, včetně internetového prodeje, představuje významný prvek distribučního řetězce a konečnému, zejména profesionálnímu uživateli, by se mělo v okamžiku prodeje dostat zvláštního poučení ohledně bezpečnostních pokynů ve vztahu k lidskému zdraví a životnímu prostředí. Neprofesionálním uživatelům, kteří obecně nemají stejnou úroveň vzdělání a odborné přípravy, je třeba poskytnout doporučení, zejména ohledně bezpečného nakládání s pesticidy, jejich skladování a likvidace obalů.

(10)

Vzhledem k možným rizikům plynoucím z používání pesticidů by měla být široká veřejnost o všeobecných dopadech používání pesticidů lépe informována prostřednictvím osvětových kampaní, informací podávaných maloobchodníky a jiných vhodných opatření.

(11)

Na celostátní i evropské úrovni by měly být podporovány výzkumné programy zaměřené na určení dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí, včetně studií o vysoce rizikových skupinách.

(12)

Pokud nakládání s pesticidy a jejich používání vyžaduje stanovení minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavků na pracovišti, což zahrnuje rizika plynoucí z vystavení pracovníků vlivu takových přípravků a obecná i konkrétní preventivní opatření na snížení těchto rizik, řídí se tato opatření směrnicí Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (13).

(13)

Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (14) stanoví pravidla pro uvádění zařízení pro aplikaci pesticidů na trh a zajišťuje splnění environmentálních požadavků, je vhodné, aby v zájmu minimalizace nepříznivých vlivů pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí způsobených takovým zařízením byly vytvořeny systémy pro pravidelnou technickou kontrolu již používaného zařízení pro aplikaci pesticidů. Členské státy by měly ve svých národních akčních plánech popsat, jakým způsobem zajistí uplatňování těchto požadavků.

(14)

Letecký postřik pesticidy může mít značně nepříznivý dopad na lidské zdraví a životní prostředí, zejména v důsledku úletu postřikové kapaliny. Proto by měl být letecký postřik obecně zakázán s možnou odchylkou tam, kde tento postřik představuje zřejmé výhody, pokud jde o omezený dopad na lidské zdraví a životní prostředí, ve srovnání s jinými metodami postřiku nebo kde neexistují žádné přijatelné alternativy, a to za předpokladu, že bude použita nejlepší dostupná technologie pro omezení úletu.

(15)

Vodní prostředí je na pesticidy zvláště citlivé. Je proto nezbytné věnovat zvláštní pozornost zamezení znečišťování povrchových vod a podzemních vod prostřednictvím přijetí vhodných opatření, jako například vytvořením ochranných pásem a vzdáleností nebo vysazováním živých plotů podél povrchových vod, aby se snížilo vystavení vodních zdrojů vlivu úletu postřikové kapaliny, odtoků z drenáží a odplavení. Rozměry ochranných pásem by měly záviset zejména na charakteristice půdy a vlastnostech pesticidů, jakož i na zemědělské charakteristice dotčených oblastí. Použití pesticidů v oblastech určených k odběru pitné vody, na dopravních cestách či podél nich, například podél železničních tratí, či na nepropustném nebo velmi propustném povrchu může vést k vyšším rizikům znečištění vodního prostředí. Proto by v takových oblastech mělo být používání pesticidů co nejvíce omezeno nebo případně vyloučeno.

(16)

Použití pesticidů může být zvláště nebezpečné ve velmi citlivých oblastech, jako jsou například lokality Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS. Na jiných místech, jako jsou veřejné parky a zahrady, sportoviště, rekreační plochy, školní pozemky a dětská hřiště, a v těsné blízkosti zdravotnických zařízení jsou rizika vyplývající z vystavení vlivu pesticidů vysoká. V těchto oblastech by mělo být používání pesticidů omezeno na minimum nebo zakázáno. Pokud se pesticidy používají, měla by být stanovena vhodná opatření pro řízení rizik a v prvé řadě by mělo být zvažováno používání pesticidů představujících nízké riziko a metod biologické ochrany.

(17)

Nakládání s pesticidy, včetně skladování, ředění a míchání pesticidů a čištění zařízení pro aplikaci pesticidů po použití, jakož i využití a likvidace směsí v nádržích, prázdných obalů a zbytků pesticidů představují obzvláště rizikové situace, pokud jde o nežádoucí vystavení člověka a životního prostředí jejich vlivu. Proto je vhodné stanovit zvláštní opatření zaměřená na tyto činnosti doplňující opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (15) a podle směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (16). Opatření by se měla rovněž vztahovat na neprofesionální uživatele, neboť u této skupiny uživatelů může velmi pravděpodobně dojít k nevhodnému zacházení v důsledku jejich nedostatečných znalostí.

(18)

Uplatňování všeobecných zásad a zvláštních pokynů pro jednotlivé plodiny a odvětví v rámci integrované ochrany rostlin ze strany všech zemědělců by vedlo k cílenějšímu používání všech dostupných opatření na ochranu proti škodlivým organismům, včetně pesticidů. Proto by toto uplatňování přispělo k dalšímu snižování rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a ke snižování závislosti na používání pesticidů. Členské státy by měly podporovat ochranu rostlin s nízkými vstupy pesticidů, zejména integrovanou ochranu rostlin, a stanovit nezbytné podmínky a opatření pro její uplatňování.

(19)

Na základě nařízení (ES) č. 1107/2009 a této směrnice je uplatňování zásad integrované ochrany rostlin povinné a zásada subsidiarity se použije na způsob uplatňování zásad integrované ochrany rostlin. Členské státy by ve svých národních akčních plánech měly popsat způsob, jak zajišťují uplatňování zásad integrované ochrany rostlin, pokud možno s přednostním používáním nechemických metod ochrany rostlin, ochrany před škodlivými organismy a produkce plodin.

(20)

Je nezbytné měřit dosažený pokrok ve snižování rizik a nepříznivých dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Vhodnými prostředky jsou harmonizované ukazatele rizik, které budou stanoveny na úrovni Společenství. Členské státy by tyto ukazatele měly použít pro řízení rizik na celostátní úrovni a pro účely podávání zpráv, zatímco Komise by měla ukazatele vypočítat, aby vyhodnotila pokrok na úrovni Společenství. Měly by se použít statistické údaje shromážděné v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se statistiky přípravků na ochranu rostlin. Kromě harmonizovaných společných ukazatelů by členské státy měly být oprávněny použít ukazatele vnitrostátní.

(21)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(22)

Jelikož cíle této směrnice, totiž chránit lidské zdraví a životní prostředí před možnými riziky spojenými s používáním pesticidů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(23)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice usiluje zejména o podporu začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 uvedené listiny do politik Společenství.

(24)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (17).

(25)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vypracování a aktualizaci příloh této směrnice. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

(26)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporováním používání integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na pesticidy, které jsou přípravky na ochranu rostlin, definované v čl. 3 bodě 10 písm. a).

2.   Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny další příslušné právní předpisy Společenství.

3.   Tato směrnice nebrání členským státům v uplatňování zásady obezřetnosti při omezování nebo zákazu používání pesticidů za určitých okolností nebo v určitých oblastech.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„profesionálním uživatelem“ osoba, která používá pesticidy v rámci svých profesních činností, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích;

2)

„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba, která uvádí pesticid na trh, včetně velkoobchodníků, maloobchodníků, prodejců a dodavatelů;

3)

„poradcem“ osoba, která získala odpovídající znalosti a která v rámci své profesní způsobilosti či obchodní služby, případně včetně soukromých samostatně výdělečně činných poradců a veřejných poradenských služeb, obchodních agentů, výrobců potravin a maloobchodníků, poskytuje poradenství o ochraně před škodlivými organismy a bezpečném používání pesticidů;

4)

„zařízením pro aplikaci pesticidů“ zařízení konkrétně určené pro aplikaci pesticidů, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako jsou trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže;

5)

„leteckým postřikem“ aplikace pesticidů z letadla (z letounu či z helikoptéry);

6)

„integrovanou ochranou rostlin“ pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. „Integrovaná ochrana rostlin“ klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy;

7)

„ukazatelem rizika“ výsledek výpočetní metody, který se užívá pro posouzení rizika používání pesticidů na lidské zdraví nebo životní prostředí;

8)

„nechemickými metodami“ alternativní metody k chemickým pesticidům na ochranu rostlin a na ochranu před škodlivými organismy založené na agronomických postupech, jako jsou postupy uvedené v bodě 1 přílohy III, nebo fyzikální, mechanické nebo biologické metody ochrany před škodlivými organismy;

9)

„povrchovou vodou“ a „podzemní vodou“ stejné pojmy jako ve směrnici 2000/60/ES;

10)

„pesticidem“:

a)

přípravek na ochranu rostlin, jak je definován v nařízení (ES) č. 1107/2009;

b)

biocidní přípravek, jak je definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (19).

Článek 4

Národní akční plány

1.   Členské státy přijmou národní akční plány za účelem stanovení kvantitativních úkolů, cílů, opatření a harmonogramů pro snížení rizik a omezení dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání pesticidů. Tyto cíle se mohou vztahovat na různé oblasti zájmu, například ochranu pracovníků, ochranu životního prostředí, rezidua, používání zvláštních technik nebo použití pro určité plodiny.

Národní akční plány obsahují rovněž ukazatele pro sledování používání přípravků na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky vzbuzující zvláštní obavy, zejména pokud jsou k dispozici alternativy. Členské státy věnují zvláštní pozornost přípravkům na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky schválené v souladu se směrnicí Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (20), jež v případě obnovování schválení podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebudou splňovat kritéria pro schválení stanovená v bodech 3.6 až 3.8 přílohy II uvedeného nařízení.

Na základě těchto ukazatelů a s ohledem na případné riziko nebo na cíle snížení používání dosažené již přede dnem použitelnosti této směrnice jsou stanoveny harmonogramy a cíle pro snížení používání, zejména pokud snížení používaní představuje vhodný prostředek pro snížení rizik s ohledem na prioritní otázky uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. c). Tyto cíle mohou být průběžné nebo konečné. Členské státy použijí všechny nezbytné prostředky určené k dosažení těchto cílů.

Při vypracovávání a revizi národních akčních plánů členské státy vezmou v úvahu veřejné zdraví, dopad zamýšlených opatření v sociální a hospodářské oblasti a v oblasti životního prostředí, konkrétní celostátní, regionální a místní podmínky a všechny příslušné skupiny zúčastněných stran. Členské státy ve svých národních akčních plánech popíší, jak provádějí opatření podle článků 5 až 15 za účelem dosažení cílů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Národní akční plány zohledňují plány, které jsou pro používání pesticidů stanoveny jinými právními předpisy Společenství, jako například plánovaná opatření podle směrnice 2000/60/ES.

2.   Do 14. prosince 2012 sdělí členské státy své národní akční plány Komisi a ostatním členským státům.

Národní akční plány jsou nejméně každých pět let přezkoumávány a veškeré významné změny v národních akčních plánech jsou neprodleně ohlášeny Komisi.

3.   Do 14. prosince 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o informacích týkajících se národních akčních plánů, které jí sdělily členské státy. Zpráva bude obsahovat použité metody a dopady týkající se stanovení různých typů cílů snížení rizika a používání pesticidů.

Do 14. prosince 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech získaných členskými státy při plnění svých cílů stanovených v souladu s odstavcem 1 za účelem dosažení cílů této směrnice. V případě potřeby může být zpráva doplněna vhodnými legislativními návrhy.

4.   Komise zpřístupní veřejnosti na webových stránkách informace obdržené v souladu s odstavcem 2.

5.   Na přípravu a úpravu národních akčních plánů se použijí ustanovení o účasti veřejnosti podle článku 2 směrnice 2003/35/ES.

KAPITOLA II

ODBORNÁ PŘÍPRAVA, PRODEJ PESTICIDŮ, INFORMACE A ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ

Článek 5

Odborná příprava

1.   Členské státy zajistí, aby všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci měli přístup k náležité odborné přípravě poskytované subjekty, jež byly určeny příslušnými orgány. Tu tvoří jak základní, tak doplňující odborná příprava zaměřená na získání a případnou aktualizaci znalostí.

Odborná příprava je uspořádána tak, aby bylo zajištěno, že tito uživatelé, distributoři a poradci získají dostatečné znalosti o tématech uvedených v příloze I, a to s přihlédnutím k jejich rozdílným úlohám a povinnostem.

2.   Do 14. prosince 2013 vytvoří členské státy systémy osvědčování a určí orgány příslušné pro jejich provádění. Tato osvědčení dokládají přinejmenším dostatečné znalosti témat uvedených v příloze I, jež profesionální uživatelé, distributoři a poradci získali absolvováním odborné přípravy nebo jiným způsobem.

Systémy osvědčování zahrnují podmínky a postupy týkající se udělení, obnovy a zrušení osvědčení.

3.   Opatření týkající se změn v příloze I za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 2.

Článek 6

Požadavky na prodej pesticidů

1.   Členské státy zajistí, aby distributoři zaměstnávali dostatečný počet zaměstnanců, kteří jsou držiteli osvědčení podle čl. 5 odst. 2. Tyto osoby musí být k dispozici v době prodeje, aby mohly zákazníkům poskytnout odpovídající informace ohledně použití pesticidů, rizik pro zdraví a životní prostředí a bezpečnostních pokynů pro řízení těchto rizik, pokud jde o dané přípravky. Drobným distributorům, kteří prodávají pouze přípravky pro neprofesionální použití, může být udělena výjimka, pokud nenabízejí k prodeji pesticidní přípravky klasifikované jako toxické, velmi toxické, karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (21).

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, která zajistí, že prodej pesticidů povolených pro profesionální použití je omezen na osoby, jež jsou držiteli osvědčení podle čl. 5 odst. 2.

3.   Členské státy vyžadují, aby distributoři prodávající pesticidy neprofesionálním uživatelům poskytovali obecné informace ohledně rizik pro lidské zdraví a životní prostředí souvisejících s používáním pesticidů, zejména pokud jde o nebezpečí, vystavení vlivu, správné skladování a aplikaci pesticidů, nakládání s nimi a jejich bezpečnou likvidaci v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se odpadů, jakož i informace o alternativách představujících nízké riziko. Členské státy mohou vyžadovat, aby tyto informace poskytovali výrobci pesticidů.

4.   Opatření stanovená v odstavcích 1 a 2 musí být zavedena do 14. prosince 2015.

Článek 7

Informace a zvyšování povědomí

1.   Členské státy přijmou opatření s cílem informovat širokou veřejnost a podpořit a usnadnit programy pro informování a zvyšování povědomí a dostupnost přesných a vyvážených informací o pesticidech široké veřejnosti, zejména pokud jde o rizika a možné akutní a chronické účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí vyplývající z používání pesticidů, i o použití nechemických alternativ.

2.   Členské státy zavedou systémy shromažďování informací o případech akutních, a jsou-li k dispozici i chronických otrav pesticidy u skupin osob, které jsou pesticidům vystaveny pravidelně, jako je obsluha, pracovníci v zemědělství nebo osoby, které žijí blízko oblastí, v nichž se pesticidy používají.

3.   Pro zvýšení porovnatelnosti informací Komise ve spolupráci s členskými státy do 14. prosince 2012 vypracuje strategický dokument o sledování a zkoumání dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

KAPITOLA III

ZAŘÍZENÍ PRO APLIKACI PESTICIDŮ

Článek 8

Kontrola používaného zařízení

1.   Členské státy zajistí, že každé profesionálně používané zařízení pro aplikaci pesticidů je kontrolováno v pravidelných intervalech. Doba mezi dvěma kontrolami nepřesáhne do roku 2020 pět let a poté nepřesáhne tři roky.

2.   Do 14. prosince 2016 členské státy zajistí, aby kontrola každého zařízení pro aplikaci pesticidů byla provedena alespoň jednou. Po tomto dni se smějí profesionálně používat pouze zařízení pro aplikaci pesticidů, která úspěšně prošla kontrolou.

Každé nové zařízení musí být kontrolováno nejméně jednou během období pěti let od doby, kdy bylo zakoupeno.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 a po provedení posouzení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, včetně posouzení rozsahu využití daného zařízení, mohou členské státy:

a)

použít odlišné harmonogramy a intervaly kontrol zařízení pro aplikaci pesticidů, jež se nepoužívají pro postřik pesticidy, ručních zařízení pro aplikaci pesticidů či zádových postřikovačů a přídavných zařízení pro aplikaci pesticidů, která se používají jen v malém rozsahu, uvedených v národním akčním plánu podle článku 4.

Následující další zařízení pro aplikaci pesticidů nelze v žádném případě považovat za zařízení používaná jen v malém rozsahu:

i)

postřikovací zařízení upevněná na vlaku či letadle,

ii)

postřikovače s postřikovacími rameny delšími než tři metry, včetně postřikovacích zařízení upevněných na zařízeních pro výsev;

b)

osvobodit od kontrol ruční zařízení pro aplikaci pesticidů a zádové postřikovače. V tomto případě členské státy zajistí, aby obsluha byla informována o nutnosti pravidelně vyměňovat příslušenství a o zvláštních rizicích souvisejících s tímto zařízením a aby obsluha byla v souladu s článkem 5 vyškolena pro účely používání tohoto zařízení.

4.   Kontrolami se ověřuje, zda zařízení pro aplikaci pesticidů odpovídala příslušným požadavkům uvedeným v příloze II, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

U zařízení pro aplikaci pesticidů, která jsou v souladu s harmonizovanými normami vytvořenými v souladu s čl. 20 odst. 1, se předpokládá, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

5.   Profesionální uživatelé pravidelně provádějí kalibraci a technické kontroly zařízení pro aplikaci pesticidů v souladu s příslušnou odbornou přípravou, již absolvovali podle článku 5.

6.   Členské státy určí subjekty odpovědné za provádění systémů kontrol a uvědomí o nich Komisi.

Každý členský stát vytvoří systémy osvědčování, které umožní ověřovat kontroly, a uzná osvědčení udělená v ostatních členských státech v návaznosti na požadavky uvedené v odstavci 4, je-li časový interval od poslední kontroly vykonané v jiném členském státě shodný či kratší než časový interval kontrol používaný na jeho vlastním území.

Členské státy usilují o uznávání osvědčení vydaných v jiných členských státech za předpokladu, že jsou dodrženy intervaly kontrol uvedené v odstavci 1.

7.   Opatření týkající se změn v příloze II za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 2.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY A POUŽITÍ

Článek 9

Letecký postřik

1.   Členské státy zajistí zákaz leteckého postřiku.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být letecký postřik povolen pouze ve zvláštních případech za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

nesmějí existovat žádné jiné přijatelné alternativy nebo musí být zřejmé výhody ve srovnání s pozemní aplikací pesticidů, pokud jde o snížení dopadu na lidské zdraví a životní prostředí;

b)

použité pesticidy musí být členským státem výslovně schváleny pro letecký postřik v návaznosti na konkrétní posouzení zaměřené na rizika plynoucí z leteckého postřiku;

c)

osoba provádějící letecký postřik musí být držitelem osvědčení podle čl. 5 odst. 2. Členské státy mohou během přechodného období, kdy ještě nebudou k dispozici systémy osvědčování, přijmout jiný doklad o dostatečných znalostech;

d)

podnik zodpovědný za poskytnutí zařízení pro letecký postřik musí být držitelem osvědčení od příslušného orgánu pro schvalování zařízení a letadel pro leteckou aplikaci pesticidů;

e)

je-li oblast, která má být ošetřena, v těsné blízkosti oblastí přístupných veřejnosti, musí povolení obsahovat konkrétní opatření pro řízení rizik, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob. Oblast, která má být ošetřena, nesmí být v těsné blízkosti trvale obydlených oblastí;

f)

od roku 2013 musí být letadlo vybaveno příslušenstvím, které představuje nejlepší dostupnou technologii pro omezení úletu postřikové kapaliny.

3.   Členské státy určí příslušné orgány, které stanovují konkrétní podmínky, za kterých lze provádět letecký postřik, přezkoumávají žádosti podle odstavce 4 a zveřejňují informace o plodinách, oblastech, okolnostech a zvláštních požadavcích na aplikaci, včetně povětrnostních podmínek, za nichž lze letecký postřik povolit.

V povolení příslušné orgány stanoví opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob a k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti.

4.   Profesionální uživatel, který si přeje aplikovat pesticidy leteckým postřikem, zašle včas příslušnému orgánu žádost o schválení plánu aplikace doplněnou údaji dokládajícími, že jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 3. Žádost o aplikaci leteckým postřikem podle schváleného plánu aplikace se včas předkládá příslušnému orgánu. Obsahuje údaje o předběžné době postřiku a množství a druhu aplikovaných pesticidů.

Členské státy mohou stanovit, že žádosti o aplikaci leteckým postřikem podle schváleného plánu aplikace, na něž nebyla ve lhůtě stanovené příslušnými orgány doručena odpověď s rozhodnutím, se považují za schválené.

Za zvláštních okolností, jako jsou nouzové nebo zvlášť obtížné situace, lze předložit ke schválení i jednotlivé žádosti o aplikaci leteckým postřikem. V odůvodněných případech mají příslušné orgány možnost použít zrychlený postup s cílem ověřit, že jsou před aplikací leteckým postřikem splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.

5.   Členské státy zajistí splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 tím, že provádějí příslušné sledování.

6.   Příslušné orgány vedou záznamy o žádostech a povoleních podle odstavce 4 a v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství zpřístupní veřejnosti podstatné informace, které jsou v uvedených žádostech a povoleních obsaženy, jako například informace o oblasti, která má být ošetřována, o předběžném dni a čase postřiku a o druhu pesticidu.

Článek 10

Informování veřejnosti

Členské státy mohou do svých národních akčních plánů začlenit ustanovení o informování osob, které by mohly být vystaveny úletu postřikové kapaliny.

Článek 11

Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody

1.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření na ochranu vodního prostředí a zdrojů pitné vody před vlivem pesticidů. Tato opatření podporují příslušná ustanovení směrnice 2000/60/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou s nimi v souladu.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)

upřednostnění pesticidů, které nejsou podle směrnice 1999/45/ES klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí ani neobsahují prioritní nebezpečné látky podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;

b)

upřednostnění nejúčinnějších postupů aplikace, jako je použití nízkoúletového aplikačního zařízení, a to zejména ve vertikálních kulturách, jako jsou chmelnice, sady a vinice;

c)

použití zmírňujících opatření, která minimalizují riziko znečištění mimo lokalitu způsobené úletem postřikové kapaliny, odtokem z drenáží a odplavením. Tato opatření zahrnují zřízení přiměřeně velkých ochranných pásem pro ochranu necílových vodních organismů a ochranných vzdáleností od povrchových a podzemních vod používaných pro odběr pitné vody, kde pesticidy nesmějí být použity ani skladovány;

d)

co největší omezení nebo vyloučení aplikace pesticidů na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.

Článek 12

Snížení použití pesticidů nebo rizika v určitých oblastech

Členské státy s náležitým ohledem na nezbytná hygienická opatření, opatření na ochranu veřejného zdraví a biologickou rozmanitost nebo na výsledky příslušných posouzení rizik zajistí, aby bylo používání pesticidů v určitých oblastech minimalizováno nebo zakázáno. Přijmou se vhodná opatření na řízení rizik a upřednostňuje se používání přípravků na ochranu rostlin představující nízké riziko, jak jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 1107/2009, a opatření pro biologickou ochranu. Těmito určitými oblastmi jsou:

a)

oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel, jak jsou definovány v článku 3 nařízení (ES) č. 1107/2009, jako například veřejné parky a zahrady, sportoviště, rekreační plochy, školní pozemky a dětská hřiště a oblasti v těsné blízkosti zdravotnických zařízení;

b)

chráněné oblasti vymezené ve směrnici 2000/60/ES nebo jiné oblasti určené k zavedení nezbytných ochranných opatření v souladu se směrnicí 79/409/EHS a směrnicí 92/43/EHS;

c)

nedávno ošetřené oblasti, které využívají pracovníci v zemědělství nebo do kterých mají přístup.

Článek 13

Nakládání s pesticidy, jejich skladování a nakládání s jejich obaly a zbytky

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že následující činnosti prováděné profesionálními uživateli nebo případně distributory neohrozí lidské zdraví nebo životní prostředí:

a)

skladování, ředění a míchání pesticidů a nakládání s nimi před aplikací;

b)

nakládání s obaly a zbytky pesticidů;

c)

likvidace směsí v nádržích, které zbyly po aplikaci;

d)

čištění použitého zařízení po aplikaci;

e)

využití či likvidace zbytků pesticidů a jejich obalů v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se odpadů.

2.   Členské státy přijmou v případě pesticidů povolených pro neprofesionální uživatele veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit nebezpečnému nakládání s pesticidy. Tato opatření mohou zahrnovat použití pesticidů s nízkou toxicitou a směsí připravených k okamžitému použití a omezení objemu nádob či velikosti balení.

3.   Členské státy zajistí, aby skladovací prostory pro pesticidy určené k profesionálnímu použití byly postaveny tak, aby nemohlo dojít k nechtěnému úniku. Zvláštní pozornost by měla být věnována umístění, velikosti a stavebním materiálům.

Článek 14

Integrovaná ochrana rostlin

1.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů, přičemž dle možnosti upřednostní nechemické metody, aby profesionální uživatelé pesticidů přešli na postupy a přípravky, které jsou k dispozici pro daný problém spojený se stejným škodlivým organismem, avšak představují nejnižší riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Ochrana rostlin s nízkými vstupy pesticidů zahrnuje integrovanou ochranu rostlin, jakož i ekologické zemědělství podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (22).

2.   Členské státy zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin nebo podpoří jejich zavedení. Členské státy zejména zajistí, aby profesionální uživatelé měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin, jakož i poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin.

3.   Do 30. června 2013 podají členské státy Komisi zprávu o uplatňování odstavců 1 a 2, a zejména o tom, zda jsou splněny nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin.

4.   Členské státy popíší ve svých národních akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby všichni profesionální uživatelé uplatňovali obecné zásady integrované ochrany rostlin podle přílohy III nejpozději od 1. ledna 2014.

Opatření týkající se změn v příloze III za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 2.

5.   Členské státy stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. Tyto pokyny mohou vypracovat veřejné orgány nebo organizace zastupující určité profesionální uživatele. Členské státy uvedou odkaz na takové pokyny, které považují za přiměřené a vhodné, ve svých národních akčních plánech.

KAPITOLA V

UKAZATELE, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 15

Ukazatele

1.   Stanoví se harmonizované ukazatele rizika, jak je uvedeno v příloze IV. Členské státy však mohou kromě harmonizovaných ukazatelů nadále používat stávající vnitrostátní ukazatele nebo přijmout další vhodné ukazatele.

Opatření týkající se změn v příloze IV za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 21 odst. 2.

2.   Členské státy

a)

vypočítají harmonizované ukazatele rizika podle odstavce 1 za použití statistických údajů shromážděných v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se statistiky přípravků na ochranu rostlin spolu s dalšími relevantními údaji;

b)

zjistí směry vývoje v používání určitých účinných látek;

c)

určí priority, jako jsou účinné látky, plodiny, oblasti nebo postupy, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost, nebo správné postupy, které mohou sloužit jako příklady pro účely dosažení cílů této směrnice, s cílem snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podpořit vývoj i zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání pesticidů.

3.   Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům výsledky hodnocení prováděných podle odstavce 2 a tyto údaje zpřístupní veřejnosti.

4.   Komise vypočte ukazatele rizika na úrovni Společenství za použití statistických údajů shromážděných v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se statistiky přípravků na ochranu rostlin a dalších relevantních údajů, s cílem odhadnout směry vývoje rizik plynoucích z používání pesticidů.

Komise tyto údaje a informace rovněž použije k vyhodnocení pokroku při dosahování cílů dalších politik Společenství, jež jsou zaměřeny na snižování vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Výsledky jsou veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím webové stránky uvedené v čl. 4 odst. 4.

Článek 16

Podávání zpráv

Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při uplatňování této směrnice, případně spolu s návrhy změn.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy sdělí Komisi do 14. prosince 2012 ustanovení o těchto sankcích a neprodleně uvědomí Komisi o všech jejich následných změnách.

Článek 18

Výměna informací a osvědčených postupů

Komise navrhne výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti udržitelného používání pesticidů a integrované ochrany rostlin jako prioritu k diskuzi v odborné skupině pro tematickou strategii udržitelného používání pesticidů.

Článek 19

Poplatky a platby

1.   Členské státy mohou získat úhradu nákladů souvisejících s jakoukoliv činností, která vyplývá ze závazků podle této směrnice, prostřednictvím poplatků či plateb.

2.   Členské státy zajistí, aby byly poplatky nebo platby uvedené v odstavci 1 stanoveny průhledným způsobem a aby odpovídaly skutečným nákladům na vykonanou práci.

Článek 20

Normalizace

1.   Normy uvedené v čl. 8 odst. 4 této směrnice se stanoví postupem podle čl. 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (23).

Žádost na vypracování těchto norem může být sestavena za konzultace s výborem uvedeným v čl. 21 odst. 1.

2.   Komise zveřejní odkazy na tyto normy v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Pokud členský stát nebo Komise usoudí, že harmonizovaná norma nesplňuje zcela základní požadavky, které jsou stanoveny v příloze II a na které se tato harmonizovaná norma vztahuje, předloží Komise nebo příslušný členský stát záležitost výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES a uvedou své argumenty. Výbor po konzultaci s příslušnými evropskými normalizačními orgány neprodleně zaujme stanovisko.

S ohledem na stanovisko tohoto výboru se Komise rozhodne zveřejnit, nezveřejnit, zveřejnit s omezením, zachovat, zachovat s omezením, či zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise informuje dotčený evropský normalizační orgán a případně požádá o revizi daných harmonizovaných norem.

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (24).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 22

Výdaje

S cílem podpořit zavedení harmonizované politiky a systémů v oblasti udržitelného používání pesticidů může Komise financovat:

a)

vytvoření harmonizovaného systému, včetně příslušné databáze pro shromažďování a uchovávání všech informací o ukazatelích rizika v případě pesticidů a pro zpřístupňování těchto informací příslušným orgánům, dalším zúčastněným stranám a široké veřejnosti;

b)

provedení studií nezbytných pro přípravu a vytvoření právních předpisů, včetně přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku;

c)

vytvoření pokynů a osvědčených postupů k usnadnění uplatňování této směrnice.

Článek 23

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 14. prosince 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 24

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 25

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 21. října 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 48.

(2)  Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 48.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. října 2007 (Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 158), společný postoj Rady ze dne 19. května 2008 (Úř. věst. C 254 E, 7.10.2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. ledna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009.

(4)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(7)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(9)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(10)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.

(12)  Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

(13)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(14)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

(15)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(16)  Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20.

(17)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(18)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.

(22)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(24)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


PŘÍLOHA I

Témata odborné přípravy podle článku 5

1.

Veškeré příslušné právní předpisy týkající se pesticidů a jejich používání.

2.

Existence nedovolených (padělaných) přípravků na ochranu rostlin, jejich rizika a metody určení takových přípravků.

3.

Nebezpečí a rizika související s pesticidy a způsoby, jak je zjišťovat a regulovat, zejména:

a)

rizika pro člověka (obsluhu, obyvatele, náhodně se vyskytující osoby, osoby vstupující do ošetřených oblastí a osoby, které nakládají s ošetřenými plodinami nebo je požívají) a jak jsou tato rizika znásobena faktory, jako je například kouření;

b)

příznaky otravy pesticidy a opatření první pomoci;

c)

rizika pro necílové rostliny, užitečný hmyz, volně žijící zvěř, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně.

4.

Znalost strategií a postupů integrované ochrany rostlin, strategií a postupů integrované produkce plodin, zásad ekologického zemědělství, biologických metod ochrany před škodlivými organismy, informace o obecných zásadách a zvláštních pokynech týkajících se integrované ochrany rostlin pro jednotlivé plodiny nebo odvětví.

5.

Úvod do srovnávacího hodnocení na uživatelské úrovni, který profesionálním uživatelům pomůže v konkrétní situaci zvolit z povolených přípravků pro řešení daného problému se škodlivými organismy ty nejvhodnější pesticidy s nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6.

Opatření k minimalizaci rizik pro člověka, necílové organismy a životní prostředí: bezpečné pracovní postupy při skladování pesticidů, nakládání s nimi a při jejich míchání, jakož i likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a zbytků pesticidů (včetně směsí v nádržích), v koncentrované i ředěné podobě; doporučené postupy, jak omezit vystavení obsluhy vlivu přípravků (osobní ochranné vybavení).

7.

Přístupy založené na hodnocení rizik, které zohledňují specifické vlastnosti místního povodí, například podnebí, druhy půd a plodin a vlastnosti terénu.

8.

Postupy, jimiž se zařízení pro aplikaci pesticidů připravuje k použití, včetně jeho kalibrace, a postupy pro zajištění provozu zařízení s minimálním rizikem pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí včetně vodních zdrojů.

9.

Použití zařízení pro aplikaci pesticidů, jeho údržba a zvláštní techniky postřiku (např. nízkoobjemový postřik či protiúletové trysky), jakož i cíle technické kontroly používaných postřikovačů a způsoby zlepšení kvality postřiku. Specifická rizika spojená s používáním ručního zařízení pro aplikaci pesticidů nebo zádových postřikovačů a příslušná opatření na řízení rizik.

10.

Nouzová opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí včetně vodních zdrojů v případě náhodného rozlití, kontaminace a mimořádných povětrnostních podmínek, které by vedly k riziku vyplavení pesticidů.

11.

Zvláštní péče v chráněných oblastech zřízených podle článků 6 a 7 směrnice 2000/60/ES.

12.

Kontrola zdravotního stavu a přístup k zařízením, kde je možné nahlásit všechny nehody nebo případy podezření na ně.

13.

Vedení záznamů o veškerém používání pesticidů v souladu s příslušnými právními předpisy.


PŘÍLOHA II

Požadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a životní prostředí související s kontrolou zařízení pro aplikaci pesticidů

Kontrola zařízení pro aplikaci pesticidů zahrnuje všechny aspekty důležité pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Plná účinnost aplikace by měla být zajištěna správným výkonem přístrojů a funkcí zařízení, aby bylo zaručeno splnění následujících cílů.

Zařízení pro aplikaci pesticidů musí fungovat spolehlivě a musí být správně používáno ke stanovenému účelu, aby bylo zajištěno, že pesticidy mohou být přesně dávkovány a distribuovány. Zařízení by mělo být v takovém stavu, aby je bylo možné bezpečně, snadno a zcela naplnit i vyprázdnit a zabránit úniku pesticidů. Musí také umožňovat snadné a důkladné čištění. Rovněž musí zajišťovat bezpečný provoz a umožňovat ovládání a okamžité zastavení z místa obsluhy. Podle potřeby musí být seřizování jednoduché, přesné a opakovatelné.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím bodům:

1.   Převodové části

Hnací vývodový hřídel a přípojka pohonu musí být opatřeny ochrannými kryty v dobrém stavu a fungování ochranných zařízení a všech pohyblivých nebo otáčivých převodových součástek nesmí být narušeno, aby byla zajištěna bezpečnost obsluhy.

2.   Čerpadlo

Výkonnost čerpadla musí odpovídat potřebám zařízení a čerpadlo musí správně fungovat, aby byla zajištěna stálá a spolehlivá aplikační dávka. Nesmí docházet k únikům z čerpadla.

3.   Míchání

Míchací zařízení musí zajišťovat řádné víření kapaliny, aby měl celý objem tekuté postřikové směsi v nádrži rovnoměrnou koncentraci.

4.   Nádrž na postřik

Nádrže na postřik, včetně ukazatelů obsahu nádrže, plnicí zařízení, síta a filtry, vyprazdňovací a proplachovací systémy a míchací zařízení musí fungovat tak, aby se minimalizovalo náhodné rozlití, nerovnoměrná koncentrace postřikové směsi, vystavení obsluhy vlivu pesticidů a objem zbytku postřikové směsi.

5.   Měřicí, kontrolní a regulační systémy

Všechny přístroje pro měření, zapínání a vypínání a pro nastavování tlaku nebo průtoku musí být náležitě kalibrovány, musí správně fungovat a nesmí z nich unikat kapalina. Během aplikace musí být možné snadno regulovat tlak a činnost tlakových zařízení. V zařízeních pro nastavování tlaku musí být udržován stálý pracovní tlak při stálých otáčkách čerpadla s cílem zajistit stálou a spolehlivou aplikační dávku.

6.   Trubky a hadice

Trubky a hadice musí být v dobrém stavu, aby se zabránilo přerušení toku kapaliny nebo náhodnému rozlití v případě poruchy. Během provozu při maximálním dosažitelném tlaku systému nesmí docházet k úniku kapaliny z trubek nebo hadic.

7.   Filtrace

Aby se zamezilo víření a nestejnorodosti výstřikových paprsků, musí být filtry v dobrém stavu a velikost filtrů musí odpovídat velikosti trysek osazených na postřikovači. Případný systém signalizace ucpání filtru musí řádně fungovat.

8.   Postřikový rám (u zařízení aplikujícího pesticidy prostřednictvím horizontálních ramen umístěných blízko plodin nebo materiálů, které mají být ošetřeny)

Postřikovací ramena musí být v dobrém stavu a ve všech směrech stabilní. Upevňovací a regulační systémy a zařízení pro tlumení nežádoucích pohybů a vyrovnávání sklonu musí náležitě fungovat.

9.   Trysky

Trysky musí řádně fungovat tak, aby se omezilo odkapávání, když je postřik ukončen. V zájmu zajištění stejnorodosti výstřikových paprsků se průtok jednotlivých trysek nesmí výrazně lišit od údajů v tabulkách průtokových množství poskytnutých výrobcem.

10.   Distribuce

Příčná a vertikální (v případě ošetřování prostorových kultur) distribuce postřikové směsi v cílové oblasti musí být v příslušných případech rovnoměrná.

11.   Ventilátor (u zařízení aplikujícího pesticidy s podporou vzduchem)

Ventilátor musí být v dobrém stavu a musí zajišťovat stálý a spolehlivý proud vzduchu.


PŘÍLOHA III

Obecné zásady integrované ochrany rostlin

1.

K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření:

střídání plodin,

používání vhodných pěstitelských postupů (například postup využívající úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev),

případné používání odolných/tolerantních kultivarů a standardního/certifikovaného osiva a sadby,

vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,

zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení),

ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně.

2.

Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud možno zahrnovat pozorování na místě a vědecky podložené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to možné, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

3.

Na základě výsledků sledování se musí profesionální uživatel rozhodnout, zda a kdy použije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podložené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud možno v úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky.

4.

Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy.

5.

Používané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6.

Profesionální uživatel by měl používat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl snižovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, že se populace škodlivých organismů stanou rezistentními.

7.

Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud množství škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být použity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se může týkat i současného použití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku.

8.

Profesionální uživatel by měl na základě záznamů o používání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin.


PŘÍLOHA IV

Harmonizované ukazatele rizik


Top